Jan Kubice

Výrok Jana Kubiceho hodnotíme na základě stránek Poslanecké sněmovny, věstníku EU a zpravodajských článků jako pravdivý.

Jan Kubice hovoří o novele zákona o poštovních službách z roku 2011, která byla podepsána prezidentem 12. června 2012 a účinnosti nabývá 1. ledna 2013. Tato novela ruší monopol České pošty na doručování zásilek do hmotnosti 50 g a ceny 18 Kč. Tato novela vznikla na základě tzv. třetí poštovní směrnice (.pdf) Evropské unie z roku 2008. Ta volá po otevírání poštovního trhu soutěži.

Touto novelou je v České republice vzniká úplně liberalizovaný poštovní trh, který byl otevírán postupně po jednotlivých segmentech. Zmíněná oblast byla poslední, která zbývala do úplné liberalizace. Ostatní oblasti byly už předmětem úprav před lety.

Historii postupné liberalizace stručně představuje například tento článek. Od devadesátých let první soukromí přepravci vstupují na trh s doručováním balíků a volnou živností se stalo provozování poštovních služeb v dubnu 2005. V souvislosti s omezováním monopolu České pošty můžeme zmínit rok 2000, kdy vstupuje v platnost poštovní zákon a omezuje monopol na zásilky do 350 g a 27 Kč. Další omezování přišlo v letech 2004 a 2006 (100 g a 19 Kč, resp. 50 g a 18 Kč).

Výrok lze na základě dat z účetních uzávěrek České pošty hodnotit jako pravdivý. Zmiňované výnosy z aliančních smluv jsou v účetních uzáverkách kategorizovány jako výnosy z obstaravatelské činnosti. Přiložená tabulka předkládá vývoj těchto výnosů v čase. Pro rok 2012 prozatím nebyla účetní uzávěrka zveřejněna, avšak podle tiskové zprávy České pošty ze 3. dubna 2013 se výnosy z obstaravatelské činnosti v roce 2012 zvýšily o 299 milionů korun.

Rok

Výnosy z obstaravatelské činnosti (mld. Kč; zaokrouhleno)

20112,4720102,52

20092,6120082,5120072,5920062,37

20052,17

20042,17

Data 2010-2011 (.pdf str. 101); 2008-2009 (.pdf str. 112); 2006-2007 (.pdf str. 72); 2004-2005 (.pdf str. 74).

V oficiálnítiskové zprávě České pošty se uvádí, že revize s některými aliančními partnery proběhla už v roce 2011. Tato zpráva ovšem neobsahuje konkrétní informace o nových smlouvách ani o tom se kterými partnery jsou uzavřeny.

Přehodnocením obchodních smluv s aliančními partnery jsme u několika z nich již získali nové výhody v podobě vyšších bonusů,“ uvedl vrchní ředitel divize obchod a marketing Martin Elkán. Problémem ovšem zůstává, že tyto slova se nedají podložit relevantními fakty.

Výčet aliančních partnerů České pošty:
Poštovní spořitelna (Era) - obchodní divize ČSOB. Dále pak Česká pojišťovna, Českomoravská stavební spořitelna, Raiffeisen stavební spořitelna, Sazka, Home Credit, Western Union a v pojištění cizinců také Všeobecná zdravotní pojišťovna.

Dle sdělení ředitele odboru komunikace České pošty, Iva Mravinace, pro server Parlamentni listy z 23. března 2013 se mzda zaměstnanců pošty skutečně dělí na tarifní a výkonovou v poměru 80 ku 20%:

"Mzda našeho zaměstnance se dělí na tarifní a výkonovou. Tarifní mzdu dostane zaměstnanec vždy, výkonovou část mzdy, která tvoří 20 procent z celkové mzdy, ovlivňuje řada motivačních kriterií – mezi nimi i prodej produktů a zboží. Prodej těch produktů aliančních partnerů (finančních služeb) tak v důsledku představuje jen ale pouhou pětinu z oněch 20 procent. Podstatné je i to, že částka výkonnostní mzdy se nevyplatí jen v případě, kdy zaměstnanec neplní kriteria opakovaně. Na druhou musím uvést také to, že za každý produkt dostává zaměstnanec odměnu, která jde nad rámec jeho platu. A ta se pohybuje od 100 do 1000 korun podle druhu produktu“.

Na základě této citace tedy hodnotíme výrok jako prvadivý.

Nejstarší záznam, který jsme nalezli a který potvrzuje Kubiceho slova, je jeho vlastní citace ve zprávě Parlamentních listů z června 2012. Dodejme, že právě v roce 1995 Kubice nastoupil do čela ÚOOZ.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný neboť není dostupná aktuální verze novely zákona o veřejné správě. Pro informaci však uvádíme odkaz na návrh Věcného záměru zákona o úřednících a zaměstnancích veřejné správy a o vzdělávání ve veřejné správě z roku 2011. Pro srovnání uvádíme níže ještě výňatek z tohoto záměru zákona o úřednících a zaměstnancích veřejné správy:

"..V ministerstvech se zřizuje pracovní místo ředitele úřadu ministerstva, jmenovaný a odvolávaný ministrem, kterému je také ředitel ze své činnosti odpovědný. Zřízení funkce ředitele úřadu ministerstva má vytvořit rozhraní mezi politicky obsazovanými místy a místy úřednickými (v současné době na některých ministerstvech už takto označovaná funkce zřízena je, jde ale o funkce s jiným obsahem vlastního výkonu funkce a s jinými kompetencemi). Tato systémová změna je významným krokem k odpolitizování veřejné správy, zajištění kontinuity její činnosti i zvýšení předvídatelnosti práva."

Vzhledem ke skutečnosti, že aktuální podoba návrhu novely tohoto zákona je stále předmětem jednání ( v dokumentu vlády, který vytyčuje protikorupční strategii je potom uvedeno, že by ministerstvo vnitra mělo návrh paragrafového znění zákona o úřednících předložit vládě 30. září 2012), hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný neboť není dostupná aktuální verze novely zákona o veřejné správě. V dokumentu vlády, který vytyčuje protikorupční strategii je potom uvedeno, že by ministerstvo vnitra mělo návrh paragrafového znění zákona o úřednících předložit vládě 30. září 2012.

Vzhledem k tomu, že se nám nepodařilo najít žádný jasný zdroj, který by potvrdil ministrův výrok, hodnotíme jej jako neověřitelný.

Návrh (bod 14) Ministerstva financí na zřízení "Národní evidence účtů", který byl posléze Vládou ČR odmítnut, hovoří v oblasti finanční nákladnosti konkrétně o tom, že " finanční dopady v podobě snížení se promítnou nejen do státního rozpočtu, ale také na straně finančního sektoru a jsou predikovány v objemu desítek milionů korun."Novinky.cz informovaly 17. října 2011 o analýze FAÚ (Finančně analytický útvar na Ministerstvu financí), která náklady uvedené ministrem vnitra zpochybnila, nicméně se nepodařilo tuto analýzu dohledat. Jak server uvádí, analýza popisuje úsporu stamilionů Kč a náklady na zavedení registru uvádí ve výši 380 milionů Kč, to však v průběhu 5 let.

Nelze tedy objektivně a přesně uvést, kolik by zřízení daného centrálního registru stálo, resp. kolik by se mohlo jeho užíváním ušetřit, tudíž je výrok ministra vnitra hodnocen jako neověřitelný.

Jan Kubice je ministrem vnitra od 22. dubna 2011 a mezi 1. lednem 2011 až 1. červencem 2012 klesl počet policistů ze 41 224 na 38 776. Rozdíl 2448 policistů tak skutečně nelze považovat za "zhruba 2000", výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.

Ano, v současné době klesl počet policistů pod 39 tisíc. K 1. červenci 2012 působí v Policii ČR 38 776 policistů ve služebním poměru.