Michal Hašek

Podle stavebního zákona bude muset krajský úřad aktualizovat zásady územního rozvoje už po dvou letech. Nepodařilo se nám však zjistit, zda budou územní plánovači na příkaz obou ministerstev řešit i stav brněnské zóny.

Z § 28 odst. 1 stavebního zákona citujeme: „Pořizovatel průběžně aktualizuje územně analytické podklady na základě nových údajů o území a průzkumu území a každé 2 roky pořídí jejich úplnou aktualizaci.“ Kraj je tedy povinen připravit za dva roky podobný dokument znovu. Informace, že se měli jihomoravští úředníci v zásadách rozvoje zabývat na příkaz ministerstva pro místní rozvoj a ministerstva životního prostředí i brněnskou zónou, však není ve veřejných zdrojích dohledatelná.

Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Jednání o územním plánu nezkrachovala na stanovisku brněnského náměstka pro oblast rozvoje města Brna, nýbrž na rozhodnutí krajského soudu.

Rada města na svém zasedání 11. června 2014 doporučila jednomyslně zastupitelstvu:

„1) souhlasit

• s ukončením procesu pořizování dílčích změn ÚPmB projednaných v rámci změny ÚPmB "Aktualizace ÚPmB" dle předloženého návrhu,
• se samostatným projednáním návrhu dílčích změn ÚPmB projednávaných v rámci změny ÚPmB "Aktualizace ÚPmB" dle předloženého návrhu,

2) schválit návrh rozhodnutí o námitkách uplatněných k návrhu změny Územního plánu města Brna "Aktualizace ÚPmB",

3) souhlasit s návrhem na vydání změny Územního plánu města Brna "Aktualizace ÚPmB" opatřením obecné povahy,

4) vydat změnu Územního plánu města Brna "Aktualizace ÚPmB" formou opatření obecné povahy.“
Přestože náměstek Ander na stránkách brněnských zelených vyjádřil svůj nesouhlas s navrženými změnami, není pravda, že se jednání o územním plánu zastavila jeho vinou. Plán (.pdf) byl nakonec zastupitelstvem schválen (odstavec 130) 17. června 2014, aktualizace však posléze zrušil svým rozhodnutím 21. ledna 2015 krajský soud.

Ministryně Šlechtová při návštěvě Brna v půli minulého roku jen uvedla, že je možné pracovat na územním plánu, i když ještě nejsou vydány zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje. Umožňuje to prý od 1. ledna 2013 novela stavebního zákona.

Tvrzení Michala Haška o územním plánu i o výroku Karly Šlechtové hodnotíme jako nepravdivá.

Je pravdou, že Jihomoravský kraj v čele s hejtmanem Haškem zavedl pilotní projekt celokrajské sítě domácích hospicových služeb. V červnu 2015 krajská rada schválila dotaci tohoto programu ve výši 7 mil. Kč, letos pak podle portálu Jihomoravského kraje vyhradilo zastupitelstvo na podporu domácí hospicové péče deset milionů korun, tedy o tři miliony více než loni.

Hejtman Hašel uvádí, že do budoucna je cílem, aby se takovýto program rozvinul na celém území státu. "Chceme společným tlakem s ostatními kraji na ministerstvo zdravotnictví a Všeobecnou zdravotní pojišťovnu docílit stavu, kdy řešení hospicové péče včetně té domácí bude daleko více než dnes financovat stát. Dnes probíhá pouze pilotní program Všeobecné zdravotní pojišťovny. Ten je však limitován a my chceme, aby se z toho stal standardní program pro všechny kraje a všechny poskytovatele mobilní hospicové péče." Hospice trvale sužuje financování, jehož podmínky se různí v jednotlivých krajích, a zvláště pak hejtmanem Haškem zmíněné domácí hospice, kterým chybí opora v zákoně a nastává tedy problém s jejich zajištěním. Právě k podpoře těchto hospiců slouží zmíněný program VZP, který měl původně trvat do konce letošního února, ale byl prodloužen do konce roku a po zhodnocení výsledků dojde k rozhodnutí o jeho dalším prodloužení v následujícím roce 2017. Financování hospiců by se měla dotknout i plánovaná novela zákona o sociálních službách.

Projekt domácí hospicové péče Jihomoravského kraje je tedy svým komplexním zaměřením v Česku jedinečným a ač další kraje také projednávají jednotný přístup k hospicové péči na svém území (kupříkladu na stránkách kraje Vysočina existují zmínky o přípravě krajské koncepce hospicové péče, existuje zde tedy pravděpodobně jednotný přístup k poskytovatelům takovýchto služeb), žádný další z krajů dle dostupných zdrojů neorganizuje celokrajskou koncepci domácí hospicové péče.

Při hodnocení vycházíme ze závěrečných účtů Jihomoravského kraje v letech 2009 až 2015. Čerpáme z tabulky Finanční vypořádání dotací, příspěvků a darů z vlastních zdrojů Jihomoravského kraje (nezahrnuje příspěvky příspěvkovým organizacím zřizovaným JMK).

Bereme v úvahu pouze položky, kde je příjemcem Statutární město Brno, jednotlivé městské části (sloupec Dotace obcím) nebo příspěvkové organizace zřizované městem (sloupec Příspěvky příspěvkovým organizacím zřizovaným obcemi).

Objem peněz, které v těchto letech putovaly z krajského rozpočtu do rozpočtu města Brna, je následující:

RokDotace obcímPříspěvky příspěvkovým organizacím zřizovaným obcemiCelkem2009 1 042 9913 854 3344 897 325 2010 85 293 00023 081 025108 374 025 2011 6 964 95011 036 58618 001 536 2012 3 912 0885 463 8009 375 888 2013 8 592 3039 430 50018 022 803 2014 20 438 4655 410 00025 848 465 2015 2 955 2425 101 0008 056 242 Celkem 2009 – 2015129 199 03963 377 245192 576 284

Největší částka byla v roce 2010, kdy město dostalo od kraje 80 milionů „na péči o všestranný rozvoj území statutárního města Brna a na péči o potřeby občanů statutárního města Brna“.

Přestože ještě nemáme údaje za rok 2016, částka se ani neblíží zmíněným třem miliardám. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Z dlouhodobého hlediska klesá zájem studentů o technické, případně manuální obory. Výjimku tvoří učňovské strojírenské či zemědělské obory. Jihomoravský kraj se proto v této oblasti vzdělávání značně angažuje.

V roce 2013 Jihomoravský kraj založil společnost Intemac Solutions, s.r.o.. Jedná se o centrum poskytující vzdělání a spolupráci s firmami z oblasti strojírenství, potažmo obráběcími stroji. Tento projekt má podpořit (.pdf, příloha č. 1, odst. 2d) zejména vysokoškolské studenty, výjimečně i absolventy středních škol.

Výše zmíněný projekt (.pdf, str. 8) byl spolufinancován Operačním programem Podnikání a inovace.

Další z center odborného vzdělávání pak vyroste ve Znojmě, tentokrát se zaměřením na zemědělství.

Centrum odborného vzdělávání pro strojírenství by mělo být otevřeno v roce 2019. Klíčovým má být v tomto kuřimském projektu (.pdf) spolupráce mezi firmami a studenty, pravděpodobně ve formě praxe.

Michal Hašek má tedy o připravovaném strojírenském centru pravdu. Projekt má prostupovat napříč všemi stupni vzdělání (.pptx, slide č. 1) od předškolního až po terciární.

Současně je pravdou, že v březnu 2016 se v Brně-Bosonohách otevřelo Regionální vzdělávací centrum stavebních řemesel, které má zlepšit dovednosti žáků a připravit je na praxi. Centrum vzniklo v areálu Střední školy stavebních řemesel Brno-Bosonohy. Tento projekt byl financován z evropských dotací, konkrétně v rámci skupiny 11 ROP NUTS II Jihovýchod.

Díky Regionální inovační strategii je spuštěn projekt Excelence ve výzkumu zajišťující konkurenceschopnost v oblasti vědy a výzkumu. V Jihomoravském kraji fungují 4 centra excelence (.pdf, str. 10):

• CEITEC (nano/mikrotechnologie, strukturní biologie, veterina ad.)
• CzechGlobe (klimatické analýzy, globální změny klimatu ad.)
• FNUSA-ICRC (medicína)
• IT4Innovations (multimediální data, architektury, sítě a protokoly)

Tzv. Centrum excelence pro vinohradnictví vznikne nově ve Valticích, kde se nachází jediná vinařská škola v ČR.

Výrok hodnotíme s odkazem na data ministerstva školství mládeže a tělovýchovy jako pravdivý. K 1. září 2016 přestoupilo z tzv. praktických do běžných škol celkem 205 žáků.

Úloha kraje jako zřizovatele škol vychází ze školského zákona (§ 8, odst. 1). Jihomoravský kraj konkrétně zřizuje tyto školy, mezi nimiž se nachází i několik praktických a speciálních.

Jihomoravský kraj zřizuje speciální základní školu pro děti s autismem. Autistická základní škola Brno-Štolcova je unikátní tím, že se věnuje výhradně dětem s poruchou autistického spektra. Většina speciálních škol se totiž věnuje dětem s různými zdravotními poruchami a mnohdy se jedná o školy inkluzní. To jsou školy, kde se vzdělávají všechny děti dohromady, ať už s zdravotními potížemi, nebo bez nich.

JMK jako jediný zřizuje speciální ZŠ určenou pouze pro autistické děti. Pravdou je, že výše zmíněná ZŠ Štolcova je unikátní, avšak ostatní kraje též zřizují speciální školy věnující se mimo jiné dětem s autismem. Pro příklad uveďme např. Ústecký kraj nebo Moravskoslezský kraj.

Jednání Rady Jihomoravského kraje jsou zaznamenávána v podobě zápisu schválených usnesení a informací o hlasování. Dostupné však nejsou doslovné zápisy z jednání, proto z povahy věci nelze ověřit, zda na radě kraje někdy padlo slovo o zrušení speciální školy Gemini v Brně.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť jsme nenašli konkrétní data pro kapacity všech školek v kraji za posledních 5 let.

Dostupná data, která by uváděla přímo místa v mateřských školách Jihomoravského kraje v tomto období, nejsou dohledatelná. Můžeme alespoň vývoj v této oblasti sledovat na počtu dětí a počtu zamítnutých žádostí o umístění do školek. Data jsme čerpali ze statistických ročenek MŠMT za jednotlivé školní roky. Výstupem je následující tabulka:

Školní rok

2011/122012/132013/142014/152015/16

Počet dětí

38 07239 48940 49841 33041 519

Odmítnuté žádosti

9 01411 28011 86210 6479 007 Z tabulky vyplývá, že za posledních pět let navštěvuje školky v Jihomoravském kraji asi o 3,5 tisíce dětí více.

Není však možné dohledat, zda toto přesně koreluje s navyšovanou kapacitou.

Výrok je hodnocen jako pravdivý. Krajský úřad Jihomoravského kraje provozuje už 4 roky firemní mateřskou školku Lentilka, která je od letošního roku přístupná kromě dětí zaměstnanců kraje a jeho příspěvkových organizací i dětem hasičů a policistů kraje. Celkem má 5 tříd a 106 dětí.

Jihomoravský kraj otevřel svou firemní mateřskou školku Lentilka 28. srpna 2012, a to pro děti zaměstnanců Jihomoravského kraje a zaměstnanců krajských příspěvkových organizací. O 4 roky později podepsal dohodu s Hasičským záchranným sborem Jihomoravského kraje a Krajským ředitelstvím policie Jihomoravského kraje o využívání školky zaměstnanci těchto složek IZS.

Školka se k 1. září 2016 rozrostla o další 3 třídy s kapacitou 72 dětí. Celkem se zde dle tiskové (.pdf, str. 1) zprávy vzdělává v 5 třídách 106 dětí od 2,5 do 7 let. Založena je na základě školského zákona.