Michal Hašek

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože se opírá o dohledatelné údaje a statistiky z Jihomoravského kraje.

Strategie Evropské unie – Evropa 2020 stanovuje, aby výdaje na VaV dosáhly hranice 3 % hrubého domácího produktu. Česká republika docílila v tomto ukazateli v minulém roce rovných 2 %. V rámci jednotlivých regionů si nejlépe stojí Jihomoravský kraj s 3,8 % HDP.

„O Brnu se čím dál častěji hovoří jako o metropoli české vědy. Čilý ruch probíhá v tomto městě jak ve sféře veřejného, tak soukromého výzkumu a vývoje. Celkové výdaje na výzkum a vývoj v Brně vzrostly na 15,6 miliard v loňském roce, což je jednou tolik než v roce 2010,“ řekl Marek Štampach z ČSÚ. V absolutních číslech je Praha stále dominantní, ovšem dynamika vývoje je vyšší v Jihomoravském kraji.

ČSÚ dále informuje, že se tyto výdaje v Jihomoravském kraji od roku 2009 zdvojnásobily.

Hašek správně zmiňuje i zdroje financování, které jsou kombinací soukromého i veřejného sektoru, jak ukazuje obrázek z dílny Českého statistického úřadu.

Co se týče vývoje, který Hašek zmiňuje, výdaje z roku 2006 se nám podařilo dohledat jen v absolutních číslech. Tvořily 5057 mil. Kč pro Jihomoravský kraj, což při HDP kraje v daném roce ve výši 346 438 mil. Kč (.xlsx) činí přibližně 1,46 %. To odpovídá Haškové argumentaci.

Michal Hašek mluvil o zásadách územního rozvoje, které byly schváleny usnesením č. 1552/11/Z 25 a vydány 22. září 2011 Zastupitelstvem Jihomoravského kraje. V platnost vstoupily 17. 2. 2012.

Nejvyšší správní soud však tyto zásady územního rozvoje zrušil dne 21. června 2012. V platnosti tedy byly přibližně 5 měsíců. Důvodem zrušení bylo podle soudu hlavně nedostatečné posouzení vlivu všech plánovaných staveb na životní prostředí. Informace k rozhodnutí NSS jsou k dispozici zde.

Od té doby nemá Jihomoravský kraj schválené zásady územního rozvoje. Rozsudek Nejvyššího správního soudu k této věci je dostupný tady.

Podle serveru Nasipolitici.cz byl Bohumil Šimek v letech 2009–2013 zaměstnancem Krajského úřadu Jihomoravského kraje a pracoval na Odboru kanceláře hejtmana (v té době Michala Haška) na pozici vedoucího sekretariátu a bezpečnostního ředitele.

Tento výrok hodnotíme jako zavádějící, protože ZÚR sice schváleny byly, neměly však žádný faktický dopad na rozvoj Jihomoravského kraje.

Výrok je hodnocený jako zavádějící, kasační stížnost kromě fyzických osob podalo i 13 zasažených obcí, tudíž o zrušení zásad územního rozvoje neusilovali jen aktivisté.

Nejvyšší správní soud pak ve svém rozsudku oproti předchozí judikatuře poprvé rozhodl o zrušení celého dokumentu namísto zrušení vadných částí, čímž mohl účastníky řízení překvapit. Nicméně předchozí judikatura vychází z poměrně odlišných případů, kdy nedostatky byly dílčí a nikoli systematické, jak je tomu zde. Nejde tedy o nějaký exces z rozhodovací praxe.

Zásady územního rozvoje (dále ZÚR) Jihomoravského kraje zrušil na základě kasační stížnosti 13 obcí a 14 fyzických osob Nejvyšší správní soud svým rozhodnutím (.pdf, str. 1, výrok II.) z 21. června 2012. Hlavní vadu shledal NSS ve faktu, že Jihomoravský kraj sice vyhodnotil vlivy na životní prostředí u jednotlivých staveb, vyhodnocení jejich společného a hromadného vlivu na něj už ale neprovedl (.pdf, čl. 80, 90). Jihomoravský kraj tak dostatečně nezjistil (.pdf, čl. 707) skutkový stav a porušil bod č. 6 (tehdy bod č. 5) přílohy stavebního zákona.

Kromě toho shledal NSS nezákonným i výběr varianty dopravního koridoru rychlostní silnice R43 v úseku Kuřím–Černá Hora. Krajský úřad totiž vybral méně výhodnou variantu, a to na základě doporučení zastupitelstva kraje.

Podle NSS (.pdf, čl. 658) nemůže zastupitelstvo svými doporučeními ovlivnit tvorbu ZÚR. Zároveň krajský úřad výběr méně vhodné varianty dostatečně neodůvodnil (.pdf, čl. 691). Takovým vymezením bylo neoprávněně zasaženo do práv navrhovatelů, a proto NSS rozhodl o zrušení ZÚR i v této části (.pdf, čl. 709).

Dle předchozí judikatury NSS byly při nedostatcích ZÚR rušeny pouze jejich vadné části. Konkrétně se jedná o rozhodnutí ohledně zásad územního rozvoje hl. m. Prahy, které tvoří dva judikáty týkající se Pražského okruhu (první (.pdf, str. 1, I. výrok) zrušil úsek Ruzyně–Březiněves, druhý (.pdf, str. 1, II. výrok) úseky Běchovice–D1 a Březiněves–Horní Počernice).

Další rozhodnutí (.pdf, str. 1, výrok I.A) se týkalo letiště Praha–Ruzyně. Kromě toho se NSS zabýval i ZÚR celkem 4 krajů, které nepřiměřeně regulovaly výstavbu větrných elektráren. Ve všech případech, tj. Plzeňského (.pdf, str. 1, výrok I.) , Karlovarského (.pdf, str. 1–2, výrok I.), Moravskoslezského (.pdf, str. 1–2, výrok I.) kraje i Kraje Vysočiny (.pdf, str. 1, výrok I.) rozhodl o zrušení částí ZÚR o větrných elektrárnách.

Jihomoravský kraj tak mohl předpokládat zrušení pouze některých částí ZÚR. Nicméně jak NSS sám vysvětlil, šlo o systematické pochybení, které ovlivnilo celé zásady územního rozvoje, pročež není možné zrušit jen část stiženou chybou.

Důvodem je dle rozsudku (.pdf, čl. 708) nemožnost oddělit vadné části od zásad územního rozvoje jako celku.

Výrok je proto hodnocen jako zavádějící, Jihomoravský kraj se do této situace nedostal vinou ekologických aktivistů, ale svou. Není proto legitimní, aby byl příliš překvapen, když se judikatura s podobným pochybením v ZÚR do té doby nesetkala.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Michal Hašek popisuje současný stav vývoje zásad územního rozvoje pravdivě ve všech částech.

Zásady územního rozvoje jsou dokumentem, který určuje priority územního plánování v kraji. Cílem zásad je pak udržitelný rozvoj území kraje pro umožnění kvalitního života jeho obyvatel. Navrhují například ochranu kulturních či přírodních hodnot území, koncepci dopravní nebo technické infrastruktury.

V rámci procesu přípravy zásad územního rozvoje má každý občan právo uplatnit námitku a to do 7 dní od představení návrhu projektantem ve stanovených městech (v Jihomoravském kraji to bylo Blansko, Brno, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo), kterou pak kraj musí vyhodnotit.

Podle zprávy Jihomoravského kraje, je dokument připraven na vydání a to formou opatření obecné povahy, kterou doporučila krajskému zastupitelstvu krajská rada. O konečném schválení se bude hlasovat na jednání zastupitelstva kraje 5. října 2016.

Stejně tak je v této zprávě zmíněn proces vypořádávání námitek, kdy z celkového počtu 1253 bylo vyhodnoceno pouze 131 z nich, a to kvůli obsahové shodnosti zbytku.

Ze stejného dokumentu se můžeme dozvědět, že kraj skutečně obdržel vyjádření jak Ministerstva životního prostředí (.pdf), tak Ministerstva pro místní rozvoj. Stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj není k dispozici, podle časové osy (listopad 2015) na webu informujícím o vývoji Zásad územního rozvoje je ale možné zjistit, že "MMR konstatovalo, že po odstranění nesouladů vzniklých souběžným pořizováním ZÚR JMK a Aktualizace č. 1 Politiky územního rozvoje ČR je možné pokračovat v pořizování ZÚR JMK."

Co se týče souladu s politikou územního rozvoje, zpráva obsahuje větu: "Nové ZÚR JMK je pořízen a zpracován zejména v souladu s platnou Politikou územního rozvoje ČR....". Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.

Je pravdou, že Jihomoravský kraj v čele s hejtmanem Haškem zavedl pilotní projekt celokrajské sítě domácích hospicových služeb. V červnu 2015 krajská rada schválila dotaci tohoto programu ve výši 7 mil. Kč, letos pak podle portálu Jihomoravského kraje vyhradilo zastupitelstvo na podporu domácí hospicové péče deset milionů korun, tedy o tři miliony více než loni.

Hejtman Hašel uvádí, že do budoucna je cílem, aby se takovýto program rozvinul na celém území státu. "Chceme společným tlakem s ostatními kraji na ministerstvo zdravotnictví a Všeobecnou zdravotní pojišťovnu docílit stavu, kdy řešení hospicové péče včetně té domácí bude daleko více než dnes financovat stát. Dnes probíhá pouze pilotní program Všeobecné zdravotní pojišťovny. Ten je však limitován a my chceme, aby se z toho stal standardní program pro všechny kraje a všechny poskytovatele mobilní hospicové péče." Hospice trvale sužuje financování, jehož podmínky se různí v jednotlivých krajích, a zvláště pak hejtmanem Haškem zmíněné domácí hospice, kterým chybí opora v zákoně a nastává tedy problém s jejich zajištěním. Právě k podpoře těchto hospiců slouží zmíněný program VZP, který měl původně trvat do konce letošního února, ale byl prodloužen do konce roku a po zhodnocení výsledků dojde k rozhodnutí o jeho dalším prodloužení v následujícím roce 2017. Financování hospiců by se měla dotknout i plánovaná novela zákona o sociálních službách.

Projekt domácí hospicové péče Jihomoravského kraje je tedy svým komplexním zaměřením v Česku jedinečným a ač další kraje také projednávají jednotný přístup k hospicové péči na svém území (kupříkladu na stránkách kraje Vysočina existují zmínky o přípravě krajské koncepce hospicové péče, existuje zde tedy pravděpodobně jednotný přístup k poskytovatelům takovýchto služeb), žádný další z krajů dle dostupných zdrojů neorganizuje celokrajskou koncepci domácí hospicové péče.

Při hodnocení vycházíme ze závěrečných účtů Jihomoravského kraje v letech 2009 až 2015. Čerpáme z tabulky Finanční vypořádání dotací, příspěvků a darů z vlastních zdrojů Jihomoravského kraje (nezahrnuje příspěvky příspěvkovým organizacím zřizovaným JMK).

Bereme v úvahu pouze položky, kde je příjemcem Statutární město Brno, jednotlivé městské části (sloupec Dotace obcím) nebo příspěvkové organizace zřizované městem (sloupec Příspěvky příspěvkovým organizacím zřizovaným obcemi).

Objem peněz, které v těchto letech putovaly z krajského rozpočtu do rozpočtu města Brna, je následující:

RokDotace obcímPříspěvky příspěvkovým organizacím zřizovaným obcemiCelkem2009 1 042 9913 854 3344 897 325 2010 85 293 00023 081 025108 374 025 2011 6 964 95011 036 58618 001 536 2012 3 912 0885 463 8009 375 888 2013 8 592 3039 430 50018 022 803 2014 20 438 4655 410 00025 848 465 2015 2 955 2425 101 0008 056 242 Celkem 2009 – 2015129 199 03963 377 245192 576 284

Největší částka byla v roce 2010, kdy město dostalo od kraje 80 milionů „na péči o všestranný rozvoj území statutárního města Brna a na péči o potřeby občanů statutárního města Brna“.

Přestože ještě nemáme údaje za rok 2016, částka se ani neblíží zmíněným třem miliardám. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Z dlouhodobého hlediska klesá zájem studentů o technické, případně manuální obory. Výjimku tvoří učňovské strojírenské či zemědělské obory. Jihomoravský kraj se proto v této oblasti vzdělávání značně angažuje.

V roce 2013 Jihomoravský kraj založil společnost Intemac Solutions, s.r.o.. Jedná se o centrum poskytující vzdělání a spolupráci s firmami z oblasti strojírenství, potažmo obráběcími stroji. Tento projekt má podpořit (.pdf, příloha č. 1, odst. 2d) zejména vysokoškolské studenty, výjimečně i absolventy středních škol.

Výše zmíněný projekt (.pdf, str. 8) byl spolufinancován Operačním programem Podnikání a inovace.

Další z center odborného vzdělávání pak vyroste ve Znojmě, tentokrát se zaměřením na zemědělství.

Centrum odborného vzdělávání pro strojírenství by mělo být otevřeno v roce 2019. Klíčovým má být v tomto kuřimském projektu (.pdf) spolupráce mezi firmami a studenty, pravděpodobně ve formě praxe.

Michal Hašek má tedy o připravovaném strojírenském centru pravdu. Projekt má prostupovat napříč všemi stupni vzdělání (.pptx, slide č. 1) od předškolního až po terciární.

Současně je pravdou, že v březnu 2016 se v Brně-Bosonohách otevřelo Regionální vzdělávací centrum stavebních řemesel, které má zlepšit dovednosti žáků a připravit je na praxi. Centrum vzniklo v areálu Střední školy stavebních řemesel Brno-Bosonohy. Tento projekt byl financován z evropských dotací, konkrétně v rámci skupiny 11 ROP NUTS II Jihovýchod.

Díky Regionální inovační strategii je spuštěn projekt Excelence ve výzkumu zajišťující konkurenceschopnost v oblasti vědy a výzkumu. V Jihomoravském kraji fungují 4 centra excelence (.pdf, str. 10):

• CEITEC (nano/mikrotechnologie, strukturní biologie, veterina ad.)
• CzechGlobe (klimatické analýzy, globální změny klimatu ad.)
• FNUSA-ICRC (medicína)
• IT4Innovations (multimediální data, architektury, sítě a protokoly)

Tzv. Centrum excelence pro vinohradnictví vznikne nově ve Valticích, kde se nachází jediná vinařská škola v ČR.

Podle stavebního zákona bude muset krajský úřad aktualizovat zásady územního rozvoje už po dvou letech. Nepodařilo se nám však zjistit, zda budou územní plánovači na příkaz obou ministerstev řešit i stav brněnské zóny.

Z § 28 odst. 1 stavebního zákona citujeme: „Pořizovatel průběžně aktualizuje územně analytické podklady na základě nových údajů o území a průzkumu území a každé 2 roky pořídí jejich úplnou aktualizaci.“ Kraj je tedy povinen připravit za dva roky podobný dokument znovu. Informace, že se měli jihomoravští úředníci v zásadách rozvoje zabývat na příkaz ministerstva pro místní rozvoj a ministerstva životního prostředí i brněnskou zónou, však není ve veřejných zdrojích dohledatelná.

Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Jednání o územním plánu nezkrachovala na stanovisku brněnského náměstka pro oblast rozvoje města Brna, nýbrž na rozhodnutí krajského soudu.

Rada města na svém zasedání 11. června 2014 doporučila jednomyslně zastupitelstvu:

„1) souhlasit

• s ukončením procesu pořizování dílčích změn ÚPmB projednaných v rámci změny ÚPmB "Aktualizace ÚPmB" dle předloženého návrhu,
• se samostatným projednáním návrhu dílčích změn ÚPmB projednávaných v rámci změny ÚPmB "Aktualizace ÚPmB" dle předloženého návrhu,

2) schválit návrh rozhodnutí o námitkách uplatněných k návrhu změny Územního plánu města Brna "Aktualizace ÚPmB",

3) souhlasit s návrhem na vydání změny Územního plánu města Brna "Aktualizace ÚPmB" opatřením obecné povahy,

4) vydat změnu Územního plánu města Brna "Aktualizace ÚPmB" formou opatření obecné povahy.“
Přestože náměstek Ander na stránkách brněnských zelených vyjádřil svůj nesouhlas s navrženými změnami, není pravda, že se jednání o územním plánu zastavila jeho vinou. Plán (.pdf) byl nakonec zastupitelstvem schválen (odstavec 130) 17. června 2014, aktualizace však posléze zrušil svým rozhodnutím 21. ledna 2015 krajský soud.

Ministryně Šlechtová při návštěvě Brna v půli minulého roku jen uvedla, že je možné pracovat na územním plánu, i když ještě nejsou vydány zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje. Umožňuje to prý od 1. ledna 2013 novela stavebního zákona.

Tvrzení Michala Haška o územním plánu i o výroku Karly Šlechtové hodnotíme jako nepravdivá.

Výrok hodnotíme s odkazem na data ministerstva školství mládeže a tělovýchovy jako pravdivý. K 1. září 2016 přestoupilo z tzv. praktických do běžných škol celkem 205 žáků.