Michal Hašek

Při hodnocení vycházíme ze závěrečných účtů Jihomoravského kraje v letech 2009 až 2015. Čerpáme z tabulky Finanční vypořádání dotací, příspěvků a darů z vlastních zdrojů Jihomoravského kraje (nezahrnuje příspěvky příspěvkovým organizacím zřizovaným JMK).

Bereme v úvahu pouze položky, kde je příjemcem Statutární město Brno, jednotlivé městské části (sloupec Dotace obcím) nebo příspěvkové organizace zřizované městem (sloupec Příspěvky příspěvkovým organizacím zřizovaným obcemi).

Objem peněz, které v těchto letech putovaly z krajského rozpočtu do rozpočtu města Brna, je následující:

RokDotace obcímPříspěvky příspěvkovým organizacím zřizovaným obcemiCelkem2009 1 042 9913 854 3344 897 325 2010 85 293 00023 081 025108 374 025 2011 6 964 95011 036 58618 001 536 2012 3 912 0885 463 8009 375 888 2013 8 592 3039 430 50018 022 803 2014 20 438 4655 410 00025 848 465 2015 2 955 2425 101 0008 056 242 Celkem 2009 – 2015129 199 03963 377 245192 576 284

Největší částka byla v roce 2010, kdy město dostalo od kraje 80 milionů „na péči o všestranný rozvoj území statutárního města Brna a na péči o potřeby občanů statutárního města Brna“.

Přestože ještě nemáme údaje za rok 2016, částka se ani neblíží zmíněným třem miliardám. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť není pravdou, že by rozesílané maily od „Proutníkové“ skončily v roce 2013. Ve skutečnosti je jich dohledatelná ještě řada v roce 2014 a poslední byl odeslán 29. května 2016.

Celou kauzu letos v červenci odkryla MF Dnes. Z emailové adresy Lucie Proutníkové dostávala média vyjádření již od roku 2010. Pod pseudonymem Proutníkové se však skrývala lobbistka Jana Mrencová. Podle vyjádření bývalé mluvčí Jihomoravského kraje Denisy Kapitančikové se všechny zprávy určené médiím posílaly nejdříve Janě Mrencové, která je potom pod falešnou emailovou adresou přeposílala. Poskytovala tak Jihomoravskému kraji „mediální služby“. Za tuto činnost si její produkční centrum Profil účtovalo až 400 tisíc korun ročně.

Toto tvrzení však odmítá Věra Vojáčková, ředitelka Krajského úřadu JMK. Uvádí, že se kraj vymezuje proti výrokům exmluvčí Kapitančikové. Vzápětí však přiznává, že lobbistce Mrencové za poskytnuté mediální služby skutečně platil.

Denisa Kapitančiková působila ve funkci oficiální mluvčí od dubna 2013 do května 2015. Poslední email z této fiktivní adresy přišel podle serveru Lidovky.cz ještě minulý měsíc (tedy červen 2016) a týkal se církevních restitucí.

Celá kauza tak začala před pěti lety, ale trvá doposud. Reportér iDNES.cz Josef Kopecký na svém Twitteru zveřejnil přehled některých mailů od Proutníkové z předchozích let, naposledy z roku 2014. Podle ČT s Janou Mrencovou komunikovala i současná mluvčí Eliška Windová, která je ve funkci od 1. června 2015.

Hašek nejprve kauzu bagatelizoval tím, že za kraj mluví oficiální mluvčí. O Mrencové řekl Lidovkám.cz, že ji téměř nezná (v debatě ČT před volbami mluví již jinak). ČTK pak popsala, že poslední email jí přišel v roce 2016. Celkově počet zpráv skutečně nebyl vysoký, nicméně ty byly posílány v delším období, než Hašek uvádí.

Žádost dle zákona o svobodném přístupu k informacím musí být při splnění zákonných podmínek a přijetí daným orgánem vyřízena nejpozději do 15 dnů. V případě komplikací se může doba prodloužit až na 70 dní. Interpelace krajského zastupitele musí být vyřízena nejpozději do 30 dnů, zároveň se ale také může prodloužit až o 55 dní, tedy na 85 dní. Žádosti zastupitele tak nemusí být odpovězeno v kratší lhůtě než žádosti dle zákona č 106/1999 Sb.

Žádost dle zákona o svobodném přístupu k informacím může podat každá fyzická či právnická osoba, tedy i zastupitel. Lze ji podat ústně i písemně. Den podání písemné žádosti je dnem obdržení žádosti povinným subjektem. Ze žádosti musí být zřejmé, komu je určena, a že se žadatel domáhá informace podle zákona č. 106/1999 Sb.

Povinný subjekt žádost posoudí a:

• žádost odmítne; v takovém případě musí do 15 dnů vydat rozhodnutí, proti kterému se může žadatel do 15 dnů od přijetí žádosti odvolat k nadřízenému orgánu, který má 15 pracovních dnů na vydání rozhodnutí; v případě odmítnutí, zrušení rozhodnutí nadřízeným orgánem a přijetí žádosti se může lhůta vyšplhat k 70 dnům
• z důvodu nedostatku údajů o žadateli či nesrozumitelnosti žádosti vyzve žadatele do 7 dnů od podání žádosti, aby žádost doplnil nebo opravil, žadatel má na doplnění nebo opravení 30 dní; v takovém případě může žadatel obdržet informaci nejpozději do 62 dnů od podání žádosti
• žádost odloží
• žádost přijme; musí pak poskytnout informace do 15 dnů nebo lhůtu ze závažných důvodů prodloužit, nejvíce na25 dnů

Vedle toho zastupitel kraje má dle zákona o krajích při výkonu své funkce právo vznášet dotazy, připomínky a podněty na radu kraje a její členy, předsedy výborů, vedoucí krajských příspěvkových organizací a organizačních složek a také na statutární orgány krajských právnických osob. Písemnou odpověď musí obdržet do 30 dnů. Dále má právo od zaměstnanců krajského úřadu a právnických osob zřízených krajem požadovat informace v souvislosti s výkonem jejich funkce. Tyto informace musí obdržet také do 30 dnů. V obou případech se zastupitel může dožadovat pouze informací souvisejících s výkonem funkce zastupitele.

Vzhledem k vágnosti obecního i krajského zákona, které neupravují náležitosti žádosti a jejího vyřízení, by se dle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (.pdf, čl. 18) mělo řízení o žádosti zastupitele procesně řídit zákonem č. 106/1999 Sb. Žádost zastupitele tedy musí splňovat podmínky dle zákona o svobodném přístupu k informacím. Lhůta začíná běžet až od ode dne obdržení žádosti povinným subjektem. Povinný subjekt může žádost odmítnout, vrátit k doplnění, odložit či přijmout. V takovém případě poběží lhůty stejně jako u žádosti dle zákona č. 106/1999 Sb. a mohou se tedy v krajním případě prodloužit až na limitních 85 dnů.

Základní lhůta u žádostí dle z. č. 106/1999 Sb. (15 dní) je tedy oproti základní lhůtě k vyřízení interpelace (30 dní) výrazně kratší. Pravidla pro výjimky a případná prodloužení lhůt jsou analogická. Proto není pravdivý Haškův výrok, že interpelace musí být vyřízena v kratší lhůtě. Obecně lze za kratší lhůtu označit tu dle zákona o poskytování informací.

Jednání o územním plánu nezkrachovala na stanovisku brněnského náměstka pro oblast rozvoje města Brna, nýbrž na rozhodnutí krajského soudu.

Rada města na svém zasedání 11. června 2014 doporučila jednomyslně zastupitelstvu:

„1) souhlasit

• s ukončením procesu pořizování dílčích změn ÚPmB projednaných v rámci změny ÚPmB "Aktualizace ÚPmB" dle předloženého návrhu,
• se samostatným projednáním návrhu dílčích změn ÚPmB projednávaných v rámci změny ÚPmB "Aktualizace ÚPmB" dle předloženého návrhu,

2) schválit návrh rozhodnutí o námitkách uplatněných k návrhu změny Územního plánu města Brna "Aktualizace ÚPmB",

3) souhlasit s návrhem na vydání změny Územního plánu města Brna "Aktualizace ÚPmB" opatřením obecné povahy,

4) vydat změnu Územního plánu města Brna "Aktualizace ÚPmB" formou opatření obecné povahy.“
Přestože náměstek Ander na stránkách brněnských zelených vyjádřil svůj nesouhlas s navrženými změnami, není pravda, že se jednání o územním plánu zastavila jeho vinou. Plán (.pdf) byl nakonec zastupitelstvem schválen (odstavec 130) 17. června 2014, aktualizace však posléze zrušil svým rozhodnutím 21. ledna 2015 krajský soud.

Ministryně Šlechtová při návštěvě Brna v půli minulého roku jen uvedla, že je možné pracovat na územním plánu, i když ještě nejsou vydány zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje. Umožňuje to prý od 1. ledna 2013 novela stavebního zákona.

Tvrzení Michala Haška o územním plánu i o výroku Karly Šlechtové hodnotíme jako nepravdivá.

Výrok hejtmana Haška je nepravdivý, neboť reálné snížení prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) je značně odlišné od údaje, který Hašek uvedl.

Údaje pro roky 2010 a 2011 jsou dostupné v rozpočtu (.pdf - str. 23; příloha č. 1) SFDI pro rok 2011.

V roce 2010 byly celkové příjmy SFDI 96 miliard. O rok později pak byly sníženy na 61,3 miliardy. Pro letošní rok jsou naplánovány celkové příjmy tohoto fondu na 66 miliard, což vyplývá z informací iHNed a ČTK.

Co se týká procentuálního rozdílu/poklesu za poslední 2 roky, tak snížení rozpočtu z 96 na 66 miliard znamená pokles 31,25%. Tento údaj se velmi odlišuje od výroku hejtmana Haška, proto jej označujeme za nepravdivý.

Kdyby jsme počítali meziroční snížení mezi roky 2010 a 2011, které bylo ještě větší, vyšel by rozdíl mezi 96 a 61,3 mld. na 36,15%.

Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje (IDS JMK) není jediným IDS v ČR, který zahrnuje všechny obce daného kraje (673 obcí v případě JMK). Na základě informací jednotlivých krajských koordinátorů veřejné dopravy můžeme potvrdit zahrnutí všech obcí do krajského IDS v rámci Karlovarského i Libereckého kraje.

• Integrovaná doprava Karlovarského kraje (IDOK) zahrnuje všechny obce a pokrývá celé území kraje. Plán dopravní obslužnosti území Karlovarského kraje na období let 2012 - 2018 (.pdf - str. 75)
• Koordinátor veřejné dopravy Libereckého kraje (KORID) organizuje Integrovaný dopravní systém Libereckého kraje (IDOL), který funguje v celém Libereckém kraji.

Situace v ostatních krajích:

• Ostravský dopravní integrovaný systém (ODIS) zahrnoval k 31. prosinci 2011 (.pdf) 269 obcí z celkových 300 (.xls). K 2. září 2012 (.pdf) by už mělo být v rámci systému 298 obcí.
• Středočeská integrovaná doprava (SID) bude realizována nejdříve do konce roku 2015.
• V Jihočeském kraji zatím funguje pouze Integrovaný dopravní systém Táborska (IDS TA).
• Plzeňský kraj založil společnost Plzeňský organizátor veřejné dopravy s.r.o. (POVED), jejímž cílem má být dopravní integrace kraje.
• Kraj Vysočina žádný IDS nemá.
• V Ústeckém kraji je IDS zatím v počáteční fázi.
• Královéhradecký a Pardubický kraj spolupracují v rámci Integrovaného dopravního systému (IREDO), jehož organizátorem je společnost OREDO s.r.o. V systému nejsou zahrnuty všechny obce krajů.
• Koordinátor Integrovaného dopravního systému Olomouckého kraje (KIDSOK) zatím nezahrnuje některé regionální trati. (.pdf - str. 63)
• Zlínská integrovaná doprava (ZID) zahrnuje pouze mětské systémy Zlína a Otrokovic.

Dle zjištěných informací se podle daného dodatku ke smlouvě mělo jednat až o 55 % tratí v kraji, které se mohou v budoucnu otevřít pro soukromé dopravce. Hejtman Hašek však hovořil až o 65 %, výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Smlouva (dodatek ke smlouvě) mezi Jihomoravským krajem a Českými drahami byla uzavřena v prosinci 2009. V této smlouvě je zakotvena možnost, aby byly regionální trati postupně zpřístupněny i ostatním soukromým dopravcům. Podle Odborového sdružení železničářů má být soukromým dopravcům po roce 2015 nabídnuto k provozování až 55 % tratí v kraji. I podle portálu vz24.cz má být pro soukromé dopravce otevřeno až 55 % tratí. Pro RegionPress se Hašek v prosinci 2009 vyjádřil, že součástí smlouvy je " možnost postupného otvírání regionálních tratí případné soutěži dopravců ". O tom, jak velká část by to měla být, však nemluvil.

Výrok hejtmana Haška je nepravdivý. David Rath neodstoupil během 24 hodin od svého zadržení, nýbrž to učinil během asi 43 hodin.

Server iHNed zpracoval chronologicky významné momenty při vypuknutí kauzy Rath. David Rath byl zadržen policií 14. května v cca 20:00. Na pozici hejtmana Středočeského kraje pak rezignoval (Idnes - .jpg) 16. května v 15 hodin a v 16 hodin vystoupil z ČSSD.

Michal Hašek explicitně uvádí "během 24 hodin" a z tohoto důvodu tedy musíme hodnotit jeho výrok jako nepravdivý.

Na základě statistik České daňové správy označujeme tento výrok za nepravdivý.

Česká daňová správa eviduje (.xls) ke konci roku 2011 celkové nedoplatky na daních ve výši cca 120 mld. Kč. Michal Hašek došel k číslu 500 mld. pravděpodobně špatným pochopením statistky, když celkovou výši nedoplatků interpretoval, podobně jako bývalý místopředseda VV Tomáš Jarolím před ním, jako sumu nedoplatků za dané období. Částka 120 mld. na nedoplatcích je nakumulovanou a konečnou sumou nedoplatků, přičemž předchozí léta nelze sčítat.

Nicméně, částka na daňových nedoplatcích během loňského roku, oproti letům minulým, kdy se pohybovala (i za vlád sociální demokracie!) zhruba okolo 100 mld. Kč., vzrostla.