Michal Hašek
SOCDEM

Michal Hašek

Michal Hašek

(pokr. předchozího výroku) Ta agentura měla stejný problém, byť s jiným jménem, ve vztahu s KSČM, kde také poskytovala nějaké mediální služby.
Debata ČT ke krajským volbám, 30. září 2016
Pravda

KSČM opravdu spolupracuje a spolupracovala s Mrencovou a s firmou Marketingové centrum Profil, kterou vlastní její druh. Mrencová za KSČM také pravděpodobně jednala pod pseudonymem.

Marketingové centrum Profil, v níž je jednatelem druh Mrencové Miloš Skácel, má podle zjištění Seznam.cz (video, 1:10) smlouvu s Futurou, která vydává komunistické Haló noviny. Má jít o kontrakt na jeden milion korun na rok 2016. Firma má např. zajišťovat komunikaci s jednotlivými médii, vybírat témata, „odstraňovat komunikativní bloky“ a obecně zajišťovat straně PR.

Podle IHNED.cz Jana Mrencová pro komunistickou stranu působila také pod pseudonymem, tentokrát Eva Komínková. Emailovou adresu s tímto jménem mimochodem používala podle bývalé tiskové mluvčí Jihomoravského kraje i v komunikaci s tímto úřadem.

Již dříve podle IHNED.cz Mrencová organizovala pro KSČM mítinky. Za spolupráci s ní však bylo vedení strany kritizováno, protože její služby byly drahé.

Vojtěch Filip pro média uvedl, že spolupráci s Mrencovou nebude nijak řešit. Není co řešit, používáme v rámci kampaně řadu firem a platíme z našich vlastních peněz, nikoli z veřejných, jen za odvedenou práci.

Michal Hašek

Od roku 2010 do roku 2016 zpráv se jménem mým - tedy Michal Hašek - objevilo zhruba 25 tisíc. Víte kolik jich odeslala ta imaginární Proutníková? Asi 30. A skončily v roce 2013. Toto brala všechny česká média včetně ČTK, včetně České televize.
Debata ČT ke krajským volbám, 30. září 2016
Nepravda

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť není pravdou, že by rozesílané maily od „Proutníkové“ skončily v roce 2013. Ve skutečnosti je jich dohledatelná ještě řada v roce 2014 a poslední byl odeslán 29. května 2016.

Celou kauzu letos v červenci odkryla MF Dnes. Z emailové adresy Lucie Proutníkové dostávala média vyjádření již od roku 2010. Pod pseudonymem Proutníkové se však skrývala lobbistka Jana Mrencová. Podle vyjádření bývalé mluvčí Jihomoravského kraje Denisy Kapitančikové se všechny zprávy určené médiím posílaly nejdříve Janě Mrencové, která je potom pod falešnou emailovou adresou přeposílala. Poskytovala tak Jihomoravskému kraji „mediální služby“. Za tuto činnost si její produkční centrum Profil účtovalo až 400 tisíc korun ročně.

Toto tvrzení však odmítá Věra Vojáčková, ředitelka Krajského úřadu JMK. Uvádí, že se kraj vymezuje proti výrokům exmluvčí Kapitančikové. Vzápětí však přiznává, že lobbistce Mrencové za poskytnuté mediální služby skutečně platil.

Denisa Kapitančiková působila ve funkci oficiální mluvčí od dubna 2013 do května 2015. Poslední email z této fiktivní adresy přišel podle serveru Lidovky.cz ještě minulý měsíc (tedy červen 2016) a týkal se církevních restitucí.

Celá kauza tak začala před pěti lety, ale trvá doposud. Reportér iDNES.cz Josef Kopecký na svém Twitteru zveřejnil přehled některých mailů od Proutníkové z předchozích let, naposledy z roku 2014. Podle ČT s Janou Mrencovou komunikovala i současná mluvčí Eliška Windová, která je ve funkci od 1. června 2015.

Hašek nejprve kauzu bagatelizoval tím, že za kraj mluví oficiální mluvčí. O Mrencové řekl Lidovkám.cz, že ji téměř nezná (v debatě ČT před volbami mluví již jinak). ČTK pak popsala, že poslední email jí přišel v roce 2016. Celkově počet zpráv skutečně nebyl vysoký, nicméně ty byly posílány v delším období, než Hašek uvádí.

Michal Hašek

U nás jsme snížili počet zaměstnanců tiskového oddělení z 6 na 3. V Brně na magistrátě jich mají 11.
Debata ČT ke krajským volbám, 30. září 2016
Neověřitelné

Na Krajském úřadě Jihomoravského kraje v současné době skutečně pracují na tiskovém oddělení tři zaměstnanci - Eliška Windová Holešická, Petr Holeček a Jiří Klement.

Na brněnském magistrátě (hledat podle: zkratka oboru; hledaný údaj: KPMB) opravdu pracuje 11 zaměstnanců:

Bohužel není dohledatelné, kolik zaměstnanců pracovalo na pracovišti předtím, proto tento výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Michal Hašek

Na ministerstvu financí jenom kampaň na EET teď stojí přes 20 milionů korun.
Debata ČT ke krajským volbám, 30. září 2016
Pravda

Ministerstvo financí připravilo informační kampaň o novém zákonu o elektronické evidenci tržeb, která se má v České republice rozběhnout v několika fázích od prosince 2016. Kampaň má probíhat v hlavních médiích a podle náměstkyně ministra financí Schillerové i v krajských městech . V médiích byla spuštěna v červnu.

Zadavatelem veřejné zakázky pro poskytnutí kreativního řešení kampaně a nákup mediálního prostoru je Generální finanční ředitelství.

Generální finanční správa poskytla informaci (.doc) o nákladech na tuto informační kampaň. Výroba reklamního spotu stála 2 950 000 Kč bez DPH a nákup mediálního prostoru na období červen až listopad 2016 je 25 296 804 Kč bez DPH. Hrazena bude Generálním finančním ředitelstvím z rozpočtu projektu elektronické evidence tržeb.

Michal Hašek

Prostě někdo podepsal nějaké smlouvy (výrok se týká auditu k letišti - pozn. Demagog.cz) v roce 2004, já jsem nechal udělat audit, my jsme ho kompletně zveřejnili, tak jak jsme slíbili. Kompletně. Ne tak jak město Brno, které zveřejnilo totálně začerněný audit Velké ceny.
Debata ČT ke krajským volbám, 30. září 2016
Zavádějící

Krajský úřad zveřejnil audit až po jeden a půl od jeho zadání roce a to až v jeho druhém provedení.

V roce 2004 byla podepsána smlouva na pronájem brněnského letiště po dobu padesáti let mezi soukromou společností Letiště Brno a Jihomoravským krajem, kde tehdy vládla koalice složená z Čtyřkoalice (strany KDU-ČSL, Unie svobody, Demokratická unie a Občanská demokratická aliance) a ODS. Smlouva se postupně ukázala pro kraj velmi nevýhodná, soukromá firma totiž podle serveru iDnes na krajských pozemcích provozuje solární elektrárnu se ziskem 320 milionů korun ročně. Kraj na mimořádném zasedání Rady oznámil v listopadu 2014, že uzavřenou smlouvu prověří auditem. Jak informuje Mladá fronta, první audit (odevzdaný 30. dubna 2015) krajský úřad nezveřejnil, hejtman Hašek totiž nechal den po zprávě iDnes o nevýhodnosti smluv 22. dubna 2016 vypracovat druhý. Ten byl nakonec zveřejněn (.pdf) 28. června tohoto roku.

Michal Hašek dále poznamenává, že Brno zveřejnilo audit Velké ceny motocyklů se začerněnými údaji. Položky auditu však zneviditelnila firma Automotodrom Brno údajně kvůli zachování obchodního tajemství, brněnští představitelé tedy s utajením informací nic nezmohli. Později se společnost sama rozhodla, že umožní náhled do plné verze dokumentu alespoň zastupitelům města. Nicméně dodnes nenajdeme na městských stránkách plné znění auditu, veřejnost se k němu dostane jen přes facebookový profil náměstka primátora Hollana z hnutí Žít Brno, je zde rozdělen na první (.pdf) a druhou část (.pdf).

Kraj sice audit zveřejnil, stalo se tak ovšem více jak rok a půl od jeho zadání. Na webových stránkách kraje lze i tak naleznout jen druhou verzi auditu, k první verzi se hejtman pro iDnes odmítl vyjádřit. Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící.

Michal Hašek

Ty Listy jižní Moravy byly podepsány nebo vznikly smluvně ještě za předchůdce mého pana Juránka za KDU-ČSL a ta smlouva byla koncipovaná tak, že v roce 2012 skončila a my jsme neobnovili tu smlouvu, takže přestaly ty Listy vycházet.
Debata ČT ke krajským volbám, 30. září 2016
Neověřitelné

Smlouva o provedení díla a distribuci „Noviny Jihomoravského kraje“ měla byla podepsána 29. srpna 2008, tedy za působení Stanislava Juránka (tehdy KDU-ČSL) jakožto hejtmana kraje (bod č. 21). V databází ministerstva kultury je však toto periodikum evidováno již od 20. srpna.

Mluvčí JMK Eliška Windová uvedla pro Echo24, že tato smlouva byla sjednána na dobu určitou, tedy 48 měsíců, a po jejím uplynutí nebyla obnovena.

Listy jižní Moravy v současnosti fungují jako online médium, a to od srpna 2010. Nevychází pouze tištěně, jinak se nic nezměnilo.

Vzhledem k nedostupnosti proklamované smlouvy veřejnosti nejsme schopni s jistotou tvrdit, že výše zmíněné informace získané z veřejných zdrojů jsou zcela pravdivé. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Michal Hašek

Podívejte tady neexistuje žádný fond hejtmana. Matete veřejnost (směrem k Malečkovi - pozn. Demagog.cz). Individuální dotace schvaluje rada a zastupitelstvo Jihomoravského kraje, žádnou dotaci nemůže sám individuálně přidělit hejtman (...) Materiály jsou veřejné, takže každý se může podívat, co bylo schváleno, nebo si požádat podle zákona 106 o souhrnné informace.
Debata ČT ke krajským volbám, 30. září 2016
Zavádějící

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože sice v Jihomoravském kraji neexistuje přímo fond hejtmana kraje a individuální dary podléhají schválení rady (popř. zastupitelstva), ale administrátorem těchto dotací je přímo kancelář hejtmana (může i delegovat), tudíž má přímý vliv na projednávané dotace.

Michal Hašek reaguje na výrok Michala Malečka, který uvedl:

Individuální dotace a dary, které jsou pod hejtmanem a je to podle výsledků hospodaření za rok 2015 206 milionů ročně. Jiné kraje, jiní hejtmani mívají 10,15 milionů.

Web Jihomoravského kraje (JMK) ani dotační portál JMK nenabízí kompletní archiv vyhlášených programů pro poskytování dotací a popř. jiných dotací (se specifikovaným účelem - viz 10a zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočt ů). Proto musíme vycházet pouze z aktuálních (v roce 2016) vyhlášených „dotačních programů“ uveřejněných právě na zmíněném dotačním portálu.

Zde mimo jiné najdete v sekci „Ostatní dotace“ i Individuální dotace JMK 2016. Ty jsou dle popisu: „...určeny pro konkrétního žadatele z důvodů zvláštního zřetele hodných, a to zejména pro okruh projektů, které nejsou v předmětném období podporovány žádným z vyhlášených dotačních programů“.

Dle zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) v souladu s § 36 odst. 1. písm. c) rozhoduje o poskytování dotací a návratných finančních výpomocích nad 200 000 Kč zastupitelstvo kraje. Dle § 59 odst. 2. písm a) sledovaného zákona pak o dotacích do 200 000 Kč rozhoduje rada kraje.

Pro postup při udělování dotací jsou významná " Obecná dotační pravidla pro poskytování dotací z rozpočtu JMK " (dostupná na webu Jihomoravského kraje). V bodu 3.2. je uvedeno, jak jsou administrovány individuální dotace a je zde popsán jasný vliv hejtmana (jeho kanceláře) na tuto činnost. Jde o to, že kancelář hejtmana žádosti vyřizuje a je tedy na ní, které jsou dále puštěny k posouzení. Toto Hašek zcela pomíjí a dopouští se tak zavádění. Usnesení zastupitelstva obsahující rozhodnutí o individuálních dotacích jsou v souladu se zákonem zveřejňována na webu JMK, stejně jako unesení rady (není zákonná povinnost).

V souladu se zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočt ů jsou zveřejňovány JMK i s mlouvy o poskytnutí dotace nad 50 000 Kč v letech 2015 (zavedení zákonné povinnosti) a 2016 . Zde jsou vždy v sekci ostatní dotace zveřejněny předmětné smlouvy na individuální dotace v obou zmíněných letech.

Zákon o svobodném přístupu k informacím pak umožňuje požádat o poskytnutí předmětných souhrnných informací o poskytnutých individuálních dotacích JMK.

Michal Hašek

Máme tady pátý rok projekt „Váš kraj, váš rozpočet“. Lidé se tady už mohou aktivně zapojit do přípravy krajského rozpočtu. Od zítřka běží pátý ročník. Na webu se lidé mohou vyjádřit k návrhu rozpočtu, můžou tam odklikat svoje individuální priority a krajská samospráva už několik posledních let tomu tak bylo u těch priorit, které měly největší podporu veřejnosti, tak je zařadila do toho rozpočtu nebo jim dala prioritu. Příklad je ZŠ Kamenačky tady v Brně nebo oprava některé dopr. infrastruktury.
Debata ČT ke krajským volbám, 30. září 2016
Zavádějící

Jihomoravský kraj nabízí občanům možnost vyjádřit se pomocí projektu „Váš kraj, váš rozpočet“ k návrhu krajského rozpočtu. Formou dotazníku mohou lidé označit své priority v rámci jednotlivých 10 oblastí. V závěru pak mohou připojit vlastní komentář - konkrétní podnět. Jedná se tak spíše o dotazníkové šetření, jímž kraj zjišťuje priority svých občanů v předem daných oblastech.

Tento projekt měl svou premiéru v říjnu 2012, napřesrok se kraji podařilo získat osmkrát více odpovědí. V říjnu 2016 běží tento projekt už popáté.

V roce 2015 se projektu zúčastnilo 962 občanů kraje a konkrétní podněty připojilo 512 občanů. JMK informuje (.doc) o realizovaných podnětech a výsledcích. Mezi realizované akce patřila např. oprava MŠ, ZŠ, PŠ Ibsenka v Brně. Tuto akci podpořilo 80 hlasů. Dále občané přidělili prioritu rekonstrukci přírodovědné stanice Kamenačky a zahájení rekonstrukce silnic v obci Březina, která je současně dotována granty z EU.

Výrok celkově hodnotíme jako zavádějící. Kraj totiž předem vybere několik oblastí a priorit a občan má možnost volit pouze z těchto možností. Většinou se navíc jedná o projekty, které jsou dlouhodobější a peníze z rozpočtu by na ně připadly stejně (např. silnice v Březině je dotována současně i z EU, tudíž se na ní musí pracovat).

Veřejnost má sice možnost určit své priority v rámci oblastí, faktickou sílu změnit skladbu rozpočtu nebo např. výši prostředků plynoucí na určitý projekt však tento nástroj nenabízí.

Michal Hašek

Existuje 4 roky protikorupční portál kraje www.krajbezkorupce.cz, tam máte všechny veřejné zakázky kraje včetně příspěvkových organizací, je tam dotační portál, součástí je protikorupční linka, my jsme ji na rozdíl od ministerstva vnitra nezrušili, celkem na ni přišlo od roku 2010 120 podání a ty jsme dál postoupili orgánům činným v trestním řízení a nebo dalším institucím.
Debata ČT ke krajským volbám, 30. září 2016
Pravda

Jihomoravský krajský úřad deklaroval v odpovědi získané na základě zákona o svobodném přístupu k informacím organizací Oživení, o.s. (.pdf) v rámci projektu Hodnocení krajů - krajské volby 2016 následující: „Usnesením Rady Jihomoravského kraje č. 6684/10/R88 přijatém na 88. schůzi Rady Jihomoravského kraje konané dne 26.10.2010 byla schválenaPravidla pro nakládání s podněty obsahujícími podezření na korupční jednání ' (interní normativní akt č. 71/INA-VOK). Prostřednictvím tohoto dokumentu došlo ke zřízení Protikorupční linky Jihomoravského kraje a současně k podrobné úpravě postupů pro nakládání s přijatými podněty, jejich zpracování, evidenci a vyřizování.“ Na předmětném protikorupčním portále je k dispozici odkaz na dotační portál kraje, odkaz na profil zadavatele kraje (oblast veřejných zakázek) i samotná protikorupční linka.

Protikorupční telefonní linku zřídilo ministerstvo vnitra v roce 2007 a jejím cílem je především poskytovat odborné poradenství a prevenci korupce. Do konce roku 2010 linku provozovala nevládní organizace Transparency International ČR, od ledna 2011 bylo novým provozovatelem sdružení Oživení. Na začátku roku 2012 proto ministr vnitra rozhodl o ukončení provizorního provozu protikorupční linky 199 ke dni 30. dubna 2012 z důvodu ekonomických úspor.

Deklarovaný počet podání bohužel nemůžeme ověřit, neboť Zpráva o vyřizování podnětů přijatých prostřednictvím Protikorupční linky Jihomoravského kraje je k dispozici za dílčí období od 1. 1. 2015 do 30. 6. 2016 (šlo celkem o 20 podnětů). I přesto s ohledem na výše uvedené informace označujeme výrok jako pravdivý.

Michal Hašek

On (myšlen Jan Vitula - pozn. Demagog.cz) má nárok na interpelaci a musí mu být odpovězeno v kratší lhůtě (jde o reakci na výrok Vituly o žádosti podle zákona 106, kterou má kraj poslat až ke dni voleb - pozn. Demagog.cz).
Debata ČT ke krajským volbám, 30. září 2016
Nepravda

Žádost dle zákona o svobodném přístupu k informacím musí být při splnění zákonných podmínek a přijetí daným orgánem vyřízena nejpozději do 15 dnů. V případě komplikací se může doba prodloužit až na 70 dní. Interpelace krajského zastupitele musí být vyřízena nejpozději do 30 dnů, zároveň se ale také může prodloužit až o 55 dní, tedy na 85 dní. Žádosti zastupitele tak nemusí být odpovězeno v kratší lhůtě než žádosti dle zákona č 106/1999 Sb.

Žádost dle zákona o svobodném přístupu k informacím může podat každá fyzická či právnická osoba, tedy i zastupitel. Lze ji podat ústně i písemně. Den podání písemné žádosti je dnem obdržení žádosti povinným subjektem. Ze žádosti musí být zřejmé, komu je určena, a že se žadatel domáhá informace podle zákona č. 106/1999 Sb.

Povinný subjekt žádost posoudí a:

  • žádost odmítne; v takovém případě musí do 15 dnů vydat rozhodnutí, proti kterému se může žadatel do 15 dnů od přijetí žádosti odvolat k nadřízenému orgánu, který má 15 pracovních dnů na vydání rozhodnutí; v případě odmítnutí, zrušení rozhodnutí nadřízeným orgánem a přijetí žádosti se může lhůta vyšplhat k 70 dnům
  • z důvodu nedostatku údajů o žadateli či nesrozumitelnosti žádosti vyzve žadatele do 7 dnů od podání žádosti, aby žádost doplnil nebo opravil, žadatel má na doplnění nebo opravení 30 dní; v takovém případě může žadatel obdržet informaci nejpozději do 62 dnů od podání žádosti
  • žádost odloží
  • žádost přijme; musí pak poskytnout informace do 15 dnů nebo lhůtu ze závažných důvodů prodloužit, nejvíce na25 dnů

Vedle toho zastupitel kraje má dle zákona o krajích při výkonu své funkce právo vznášet dotazy, připomínky a podněty na radu kraje a její členy, předsedy výborů, vedoucí krajských příspěvkových organizací a organizačních složek a také na statutární orgány krajských právnických osob. Písemnou odpověď musí obdržet do 30 dnů. Dále má právo od zaměstnanců krajského úřadu a právnických osob zřízených krajem požadovat informace v souvislosti s výkonem jejich funkce. Tyto informace musí obdržet také do 30 dnů. V obou případech se zastupitel může dožadovat pouze informací souvisejících s výkonem funkce zastupitele.

Vzhledem k vágnosti obecního i krajského zákona, které neupravují náležitosti žádosti a jejího vyřízení, by se dle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (.pdf, čl. 18) mělo řízení o žádosti zastupitele procesně řídit zákonem č. 106/1999 Sb. Žádost zastupitele tedy musí splňovat podmínky dle zákona o svobodném přístupu k informacím. Lhůta začíná běžet až od ode dne obdržení žádosti povinným subjektem. Povinný subjekt může žádost odmítnout, vrátit k doplnění, odložit či přijmout. V takovém případě poběží lhůty stejně jako u žádosti dle zákona č. 106/1999 Sb. a mohou se tedy v krajním případě prodloužit až na limitních 85 dnů.

Základní lhůta u žádostí dle z. č. 106/1999 Sb. (15 dní) je tedy oproti základní lhůtě k vyřízení interpelace (30 dní) výrazně kratší. Pravidla pro výjimky a případná prodloužení lhůt jsou analogická. Proto není pravdivý Haškův výrok, že interpelace musí být vyřízena v kratší lhůtě. Obecně lze za kratší lhůtu označit tu dle zákona o poskytování informací.