Tento výrok je pravdivý na základě následující argumentace. Vymezení přenesené a samostatné působnosti krajů v České republice je předmětem Zákona č. 129/2000 Sb., o krajích. Ze zákona však nemůžeme citovat konkrétní paragraf, který by jasně podpořil zkoumaný výrok. K tomu slouží především jeho komentáře a výklady.
Uživatelsky dostupnou definici nabízí např. server Juristic.cz (je vztažena k obcím, avšak platí i pro kraje). Přenesená působnost je tedy chápána jako: "okruh záležitostí, které vykonávají orgány obce jménem státu, nikoli jménem svým. Za kvalitu výkonu této působnosti též vůči veřejnosti odpovídá stát, který ji orgánům obce svěřil. Proto také musí orgány obce při výkonu této cizí ( státní) působnosti respektovat vůli toho, kdo jim ji svěřil. Při výkonu přenesené působnosti orgány obce neformulují vůli obce, leč státu, a činí tak nikoli jménem obce, ale přirozeně jménem státu. Proto též není možné, aby pravomoc k realisaci této působnosti uplatňovaly ty orgány obce, které jsou vytvářeny vůlí občanů (členů obce jako korporace) formou voleb; členům zastupitelstva je až na výjimky přístup do této části působnosti obce odepřen." Více např. - SLÁDEČEK, Vladimír. Obecné správní právo. 2., aktualiz. a přeprac. vyd. Praha: ASPI, 2009, 463 s. ISBN 9788073573829. - HENDRYCH, Dušan. Správní právo: obecná část. 8. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012, xxxiv, 792 s. ISBN 9788071792543.- PRŮCHA, Petr. Správní právo: obecná část. 8., dopl. a aktualiz. vyd., (V nakl. Doplněk 3.). Brno: Doplněk, 2012, 427 s. ISBN 9788072392810.