Michal Hašek

Výrok je pravdivý na základě zveřejněné tiskové zprávy Asociace krajů z 18.1. 2010, ve které je uvedeno následující: „Vyzvali jsme vládu, aby udělala inventuru evropských operačních programů. Tam, kde hrozí propadnutí peněz v centrálních operačních programech, chceme, aby vláda požádala Evropskou komisi o převod těchto prostředků do regionálních operačních programů. Ty čerpají evropské peníze nejrychleji a transparentně,“ řekl na tiskové konferenci po jednání Rady Asociace krajů její předseda a hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek.

Tento výrok je pravdivý na základě následující argumentace. Vymezení přenesené a samostatné působnosti krajů v České republice je předmětem Zákona č. 129/2000 Sb., o krajích. Ze zákona však nemůžeme citovat konkrétní paragraf, který by jasně podpořil zkoumaný výrok. K tomu slouží především jeho komentáře a výklady.

Uživatelsky dostupnou definici nabízí např. server Juristic.cz (je vztažena k obcím, avšak platí i pro kraje). Přenesená působnost je tedy chápána jako: "okruh záležitostí, které vykonávají orgány obce jménem státu, nikoli jménem svým. Za kvalitu výkonu této působnosti též vůči veřejnosti odpovídá stát, který ji orgánům obce svěřil. Proto také musí orgány obce při výkonu této cizí ( státní) působnosti respektovat vůli toho, kdo jim ji svěřil. Při výkonu přenesené působnosti orgány obce neformulují vůli obce, leč státu, a činí tak nikoli jménem obce, ale přirozeně jménem státu. Proto též není možné, aby pravomoc k realisaci této působnosti uplatňovaly ty orgány obce, které jsou vytvářeny vůlí občanů (členů obce jako korporace) formou voleb; členům zastupitelstva je až na výjimky přístup do této části působnosti obce odepřen." Více např. - SLÁDEČEK, Vladimír. Obecné správní právo. 2., aktualiz. a přeprac. vyd. Praha: ASPI, 2009, 463 s. ISBN 9788073573829. - HENDRYCH, Dušan. Správní právo: obecná část. 8. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012, xxxiv, 792 s. ISBN 9788071792543.- PRŮCHA, Petr. Správní právo: obecná část. 8., dopl. a aktualiz. vyd., (V nakl. Doplněk 3.). Brno: Doplněk, 2012, 427 s. ISBN 9788072392810.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Tzv. Fond územního rozvoje Jihomoravského kraje (.doc) byl skutečně zastupitelstvem kraje schválen 20. 9. 2012. Fond by měl fakticky vzniknout k 1.1. 2013.

Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje (IDS JMK) není jediným IDS v ČR, který zahrnuje všechny obce daného kraje (673 obcí v případě JMK). Na základě informací jednotlivých krajských koordinátorů veřejné dopravy můžeme potvrdit zahrnutí všech obcí do krajského IDS v rámci Karlovarského i Libereckého kraje.

• Integrovaná doprava Karlovarského kraje (IDOK) zahrnuje všechny obce a pokrývá celé území kraje. Plán dopravní obslužnosti území Karlovarského kraje na období let 2012 - 2018 (.pdf - str. 75)
• Koordinátor veřejné dopravy Libereckého kraje (KORID) organizuje Integrovaný dopravní systém Libereckého kraje (IDOL), který funguje v celém Libereckém kraji.

Situace v ostatních krajích:

• Ostravský dopravní integrovaný systém (ODIS) zahrnoval k 31. prosinci 2011 (.pdf) 269 obcí z celkových 300 (.xls). K 2. září 2012 (.pdf) by už mělo být v rámci systému 298 obcí.
• Středočeská integrovaná doprava (SID) bude realizována nejdříve do konce roku 2015.
• V Jihočeském kraji zatím funguje pouze Integrovaný dopravní systém Táborska (IDS TA).
• Plzeňský kraj založil společnost Plzeňský organizátor veřejné dopravy s.r.o. (POVED), jejímž cílem má být dopravní integrace kraje.
• Kraj Vysočina žádný IDS nemá.
• V Ústeckém kraji je IDS zatím v počáteční fázi.
• Královéhradecký a Pardubický kraj spolupracují v rámci Integrovaného dopravního systému (IREDO), jehož organizátorem je společnost OREDO s.r.o. V systému nejsou zahrnuty všechny obce krajů.
• Koordinátor Integrovaného dopravního systému Olomouckého kraje (KIDSOK) zatím nezahrnuje některé regionální trati. (.pdf - str. 63)
• Zlínská integrovaná doprava (ZID) zahrnuje pouze mětské systémy Zlína a Otrokovic.

Výrok Michala Haška hodnotíme na základě zprávy na portálu Jihomoravského kraje jako pravdivý. V zprávě z 1. prosince 2009 se uvádí: " Rada Jihomoravského kraje v úterý 1. prosince všemi hlasy přítomných radních z ČSSD a ODS rozhodla o uzavření smluvního vztahu s ČD na komplexní zajištění regionální železniční dopravy do roku 2019 (nynější smlouva Jihomoravského kraje kraje a ČD je platná do roku 2014). "

Dle zjištěných informací se podle daného dodatku ke smlouvě mělo jednat až o 55 % tratí v kraji, které se mohou v budoucnu otevřít pro soukromé dopravce. Hejtman Hašek však hovořil až o 65 %, výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Smlouva (dodatek ke smlouvě) mezi Jihomoravským krajem a Českými drahami byla uzavřena v prosinci 2009. V této smlouvě je zakotvena možnost, aby byly regionální trati postupně zpřístupněny i ostatním soukromým dopravcům. Podle Odborového sdružení železničářů má být soukromým dopravcům po roce 2015 nabídnuto k provozování až 55 % tratí v kraji. I podle portálu vz24.cz má být pro soukromé dopravce otevřeno až 55 % tratí. Pro RegionPress se Hašek v prosinci 2009 vyjádřil, že součástí smlouvy je " možnost postupného otvírání regionálních tratí případné soutěži dopravců ". O tom, jak velká část by to měla být, však nemluvil.

Vláda ČR schválila usnesením č. 1350/2009(.pdf) ze dne 28. října 2009 "Memorandum o zajištění stabilního financován dopravní obslužnost veřejnou regionální železniční osobní dopravou", na jehož základě měl stát garantovat stabilní dotace regionální železniční dopravy v letech 2010-2019, a to za podmínky, že kraje uzavřou smlouvu na celé období s jediným dopravcem. Postup v souladu s memorandem umožňoval nevypsat výběrové řízení na tohoto dopravce. Toto memorandum bylo přijato během působení úřednické vlády pod vedením tehdejšího premiéra Jana Fischera.

Současná vláda má ale pochybnosti o platnosti sporného dokumentu. Např. ministr financí Miroslav Kalousek není dle svého vyjádření přesvědčen o právní závanosti dokumentu a že zadal vypracování odborného posudku. (iDNES.cz, 1. 5. 2011)
"'Máme pochybnosti o právní závaznosti toho dokumentu, je to politická deklarace,' říká premiér Petr Nečas. 'To by se každému premiérovi líbilo, uzavírali by memoranda s různými zájmovými skupinami a byl by z toho mandatorní výdaj, aniž by to schvaloval parlament,' dodal." (iHNed.cz, 26. 8. 2011)
I ministr dopravy Pavel Dobeš uznal zpochybňování platnosti memoranda a hovořil i nutnosti zákona za účelem zpřehlednění a stabilizace situace. (Finanční noviny, 20. 11. 2011)

Na základě výše zjištěných informací jsme shledali, že Vláda ČR popírá právní závaznost memoranda, a proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Michal Hašek coby hejtman Jihomoravského krajesvolal v reakci na narůstající počet otrav metylalkoholem na 12. září krizový štáb Jihomoravského kraje. Zároveň doporučil z pozice předsedy Asociace krajů ČR ostatním hejtmanům, aby učinili totéž.

Na výzvu reagovali především hejtmani krajů, kde již došlo v důsledku požití závadného alkoholu k úmrtí, jako například Zlínský, Olomoucký nebo nejzasaženější Moravskoslezský kraj. Ke zřízení pracovní skupiny na krajské úrovni došlo například v Pardubickém nebo Jihočeském kraji. Mimo to také kraje ve spolupráci s krajskými hygienickými stanicemi iniciovaly rozsáhlé kontroly (např. Karlovarský kraj).

Kraje začaly vskutku reagovat na vzniklou situaci poměrně brzy, ovšem ne všechny zřídily speciální krizové informační linky.

Dle závěrů Meziresortní skupiny Ministerstva zdravotnictví ČR zveřejněných dne 13. září 2012, jsou hlavními koordinátory krizové situace v krajích stanoveni ředitelé Krajských hygienických stanic. To je patrně důvodem, proč některé kraje nezřizovaly nové krizové informační linky, ale pouze delegují případné dotazy právě na KHS.

Opatření byla přijata ve většině případů okamžitě po impulsu ze strany Ministerstva zdravotnictví ČR, tedy několik dní poté, co si metanol vyžádal první oběti na životech.

Opatření přijatá jednotlivými kraji:

Jihomoravský kraj: vytvoření krizové informační linky (12. září 2012)

Plzeňský kraj: vytvoření krizové informační linky (12. září 2012)

Moravskoslezský kraj: zřízení kontaktní linky (zveřejněno 13. září 2012)

Zlínský kraj: v rámci Usnesení z jednání Bezpečnostní rady Zlínského kraje je uvedeno doporučení zřídit kontaktní linku (12. září 2012)

Královehradecký kraj: zřízení kontaktní linky, na kterou se lze v případě potřeby obrátit (zveřejněno 17. září 2012)

Kraj Vysočina: hejtman Jiří Běhounek varuje před požitím nebezpečného alkoholu, přičemž v tiskové zprávě jsou uvedena i čísla na informační telefonní linku (12. září 2012)

Pardubický kraj: hejtman Radko Martínek varuje před požitím nebezpečného alkoholu a odkazuje jihomoravskou krizovou informační linku (12. září 2012)

Karlovarský kraj: krajský úřad na svých internetových stránkách uvádí telefonní čísla, na kterých lze nahlásit nebezpečný alkohol (12. září 2012)

Středočeský kraj: posílení call centram záchranné služby (12. září 2012)

Olomoucký kraj: zveřejnění záměru vydat informační letáky, na kterých je uvedena kontaktní linka 155, pro oznámení podezření z otravy methanolem (12. září 2012)

Liberecký kraj: hejtman Stanislav Eichler varuje před požitím nebezpečného alkoholu a odkazuje na internetové stránky KHS Libereckého kraje, na kterých lze nalézt odkazy na aktuality z MZ ČR. (12. září 2012)

Ústecký kraj: na internetových stránkách Ústeckého kraje jsou uvedeny důležité odkazy na instituce spojené s řešením krizové situace jako je KHS a toxikologické středisko

Jihočeský kraj: na internetových stránkách Jihočeského kraje jsou uvedeny odkazy na KHS, která je hlavním koordinátorem krizové situace v kraji

Hlavní město Praha: například městská část Praha 11 na svých internetových stránkách odkazuje na jihomoravskou informační linku

Výrok tedy na základě výše uvedeného hodnotíme jako zavádějící, jelikož ne všechny kraje zřídily nové krizové informační linky. V některých případech šlo pouze o uvedení kontaktu na Krajské hygienické stanice či toxikologická centra.

Výrok hejtmana Haška hodnotíme jako pravdivý na základě zprávy na portálu Jihomoravského kraje, která informuje o výsledcích jednání krizového štábu. Ve zprávě se uvádí: " Jihomoravský kraj také nabídne svým obyvatelům možnost bezplatného testování lihovin, u kterých mají podezření na možnost přítomnosti nebezpečných látek."

O počtu provedených kontrol ke dni 18. září informuje tato zpráva na webu Jihomoravského kraje.

Toto tvrzení také podporuje tato stránka Chemické fakulty VUT v Brně, na které je uveden postup a kontaktní informace pro zájemce o testování.