Jan Slámečka

Výrok Jana Slámečky hodnotíme jako pravdivý, kroky jím popsané jsou skutečně realizovány.

Jedním z projektů podpory potravin je např. projekt Ministerstva zemědělství Regionální potravina. Na tomto projektu spolupracuje také Kraj Vysočina. Tato podpora v rámci kraje funguje již řadu let - Rada kraje ji projednávala již v roce 2007. V rámci kraje se také konají farmářské trhy.

Kraj Vysočina v současné podobě vznikl ústavním zákonem o vytvoření vyšších územních samosprávných celků z roku 1997. Je tvořen pěti okresy. Konkrétně to jsou Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou. Před územní reformou, podle původního zákona z roku 1960, všechny výše uvedené okresy existovaly jako součást Jihomoravského kraje (Jihlava, Žďár nad Sázavou, Třebíč) nebo Východočeského kraje (Havlíčkův Brod) či Jihočeského kraje (Pelhřimov).

Výrok Jana Slámečky hodnotíme jako pravdivý, a to na základě informací z oficiálních webových stránek Kraje Vysočina.

Ve vlastnictví kraje se skutečně nachází přesně 4572 km silnic II. a III. třídy. Celková délka dopravní sítě Kraje Vysočina však činí 5084 km. V tomto čísle je zahrnuta i dálnice D1 v délce 93 km a silnice I. třídy v délce 419 km. Vlastníkem dálnice D1 a silnic I. třídy je stát.

Výrok označujeme jako pravdivý.

V prezentaci (.pdf) Ministerstva dopravy a Ředitelství silnic a dálnic Modernizace dálnice D1 z 20. června 2012 je v části věnované rozdělení opravy na stavební úseky nejprve uveden návrh 21 úseků. Avšak z následujících informací, popisu a mapky vyplývá, že úseků je přeci jen 25.

Za nepravdivý je výrok Jana Slámečky označen na základě informací z prezentace (.pdf, slide č. 25) Ministerstva dopravy a Ředitelství silnic a dálnic ze 20. června 2012.

Tato prezentace byla uvedena na tiskové konferenci k tématu modernizace dálnice D1 a je také ke stažení na stránkách Ministerstva dopravy. Délka trvání modernizace není stanovena přesně, v prezentaci je však uvedeno, že zvažovaná doba trvání je od pěti do deseti let, nikoliv tedy " minimálně deset let " jak uvádí Jan Slámečka.

Výrok Jana Slámečky je hodnocen jako neověřitelný, neboť sám nespecifikuje, zda má na mysli dotace na provoz nemocnic, či zda jsou do jím vyřčené částky počítány i jiné investice.

Závěrečný účet Kraje Vysočina za rok 2008 (.doc - str. 33-34) počítá s dotacemi na provoz nemocnic, resp. investicemi do rozvoje nemocnic ve výši 521 milionů Kč.

Závěrečný účet Kraje Vysočina za rok 2009 (.pdf - str. 33) v kapitole Zdravotnictví počítá s dotacemi na provoz nemocnic a s investicemi do nich v celkové výši cca 612 milionů Kč.

Podle závěrečného účtu Kraje Vysočina za rok 2010 (.pdf - str. 30-31) byla v roce 2010 poskytnuta krajským nemocnicím dotace na provoz a investice ve výši cca 415 milionů Kč.

Závěrečný účet za rok 2011 (.doc - str. 30) pak na provoz a investice ze strany kraje do nemocnic počítá s částkou cca 371 milionů Kč.

Celková suma investic a dotací do krajského zdravotnictví na Vysočině tedy za poslední 4 roky dosáhla výše 1,95 mld. Kč. Jan Slámečka konkrétně nespecifikuje, zda má na mysli pouze dotace na provoz nebo i investiční prostředky do krajských zdravotních zařízení. Z tohoto důvodu je výrok hodnocen jako neověřitelný.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý.

Kraj Vysočina podle rozpočtové kapitoly „požární ochrana a IZS“ z krajského webu skutečně dobrovolné hasiče dlouhodobě dotuje. Finanční podpora má formu tzv. neinvestičních dotací. Tato forma dotací je podle podmínek jejich čerpání určena na:

„1) Výdaje na zabezpečení akceschopnosti (organizační, technická – např. věcné prostředky požární ochrany) jednotek SDH vybraných obcí ve formě příspěvku.

2)Výdaje na odbornou přípravu.
3) Výdaje za uskutečněný zásah jednotky SDH obce na výzvu územně příslušného
operačního a informačního střediska HZS kraje mimo její územní obvod.“
Tento typ dotace tedy skutečně není určen na nákup nové techniky.
Vysočina letos také dotuje dobrovolné hasiče nad rámec snižující se státní podpory.