Přehled ověřených výroků

Komise sněmovny do věcí, kde je BIS stále činná, opravdu nemá možnost vstoupit.

Kontrolu Bezpečnostní informační služby provádí sněmovna především skrze Stálou komisipro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby.

Ředitel BIS této komisi předkládá (podle §19 zákona o BIS) mj. zadání úkolů od vlády či prezidenta a podklady ke kontrole plnění rozpočtu. Komise si může od ředitele další informace vyžádat: zejména jde o "zprávu o použití zpravodajských prostředků ", která se ale vztahuje pouze na " věci a případy, ve kterých Bezpečnostní informační služba svou činnost již ukončila ". V tomto smyslu tedy komise nemůže vstupovat do živých věcí.

O věcech, ve kterých je BIS činná, může komise (podle §19 zákona) žádat pouze souhrnné informace o počtu případů použití zpravodajské techniky, s uvedením jejího druhu. BIS rovněž uvede, o jakou oblast její působnosti jde (pět oblastí dle §5 zákona o zpr. službách).

Nehodnotíme, zda může svazek zůstat záměrně otevřený nebo ne. Je-li v dané věci činná, nemusí BIS o svém konání podávat sněmovní komisi zprávu. Komise tedy, jak pravdivě tvrdí Filip, "do svazku nemůže".

(Obsahem zde mají V.Filip a F.Bublan identické výroky, proto se téměř shodují naše odůvodnění).

Podle informací ze Zprávy o trhu vajec (.pdf) vydávané Tržním informačním systémem ČR hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.

Poslední zpráva o trhu vajec vydaná 23.3. 2012 poskytuje informaci o spotřebitelské ceně vajec v 11. týdnu roku 2012. Podle této zprávy byla v tomto období průměrná spotřebitelská cena 5,1 Kč za kus.

Statistická informace o ceně vajec v 13. týdnu bude zveřejněná ČSÚ 30.4. 2012.

Na základě informací z MISSOC (Vzájemný informační systém pro sociální ochranu, který zajišuje Evropská komise), Mezinárodní asociace sociálního zabezpečení (ISSA) a estonské legislativy jsme označili výrok za nepravdivý.

Data na serveru MISSOC dokládají, že v lednu 2011 nemělo 11 zemí Evropy stanoveno žádný horní limit, tudíž nemohla být Česká republika poslední.

Konkrétně můžeme uvést například estonský případ. Na části webových stránkách ISSA, které se týkají Estonska, se lze dočíst, že "there are no maximum earnings for contribution calculation purposes", což znamená, že v dané zemi stropy na sociální pojištění zavedeny nejsou.

Výjimky z výměry soc. pojištění jsou v §3 estonského zákona o soc. pojištění a §13 a §31 zákona o dani z příjmu.

Registrační pokladny jsou částečně zavedeny v Belgii, proto je tvrzení nepravdivé.

Ministr hovoří o povinnosti poplatníků DPH zavést elektronické registrační pokladny s "černou skříňkou", tedy zabezpečeným úložištěm informací o provedených transakcích. Podle publikace z r.2008 (.pdf, angl., str. 3), která mapuje používání zabezpečených pokladen, byly ze zemí EU zavedeny v Itálii, Bulharsku, Polsku, Maďarsku, Litvě a Lotyšsku. Z těchto je ale pouze Itálie zemí staré patnáctky.

V Belgii, která mezi patnáctku patří také, byla ovšem v r. 2009 podle zprávy Deloitte (angl.) uzákoněna povinnost používat registrační pokladny u nově začínajících stravovací provozů a do r. 2013 i u stávajících. Česky o tom (ne zcela jasně) informoval portál BusinessInfo.cz. Oběžník belgického ministerstva financí (.doc, angl.) jasně ukazuje, že tyto pokladny musejí splňovat podmínky dlouhodobé úschovy dat a nemožnosti jejich úpravy, tedy zahrnovat tzv. "černé skříňky", o kterých mluví ministr Kalousek.

Existuje tak alespoň jedna země staré patnáctky, kde jsou registrační pokladny "zavedeny". Nejsou zavedeny pro všechny plátce DPH a zkušenost s používáním pokladen není dlouhá, přesto je tento fakt v rozporu s tvrzením ministra Kalouska a tvrzení proto hodnotíme jako nepravdivé.

Poslanec Bublan odkazuje na kauzu Vladimíra Kotrouše, ředitele Městské policie hl. m. Prahy. Toho policie v listopadu 2011 natočila při převzetí úplatku (IHNED.cz), následně byl obviněn z trestného činu přijetí úplatku.

Po Kotroušově zatčení přinesla řada médií, např. iDNES.cz nebo Parlamentní Listy, zprávy o vyšetřování dalších osob, zvláště na pražském magistrátu, kam měl Kotrouš dokonce odnést část inkasovaných peněz. Česká televize pak přinesla informace z policejního protokolu, podle kterých Kotrouš označil primátorova osobního tajemníka Hanče a poradce Grmolu jako lidi, kteří o úplatku věděli.

Státní zástupkyně prozatím koná pouze v případu Kotrouše samotného, kde rovněž podala stížnost proti jeho propuštění z vazby obvodním soudem (Parlamentní Listy). Nelze ovšem přímo ověřit Bublanovo tvrzení, že policie chtěla další vyšetřované osoby rovněž obvinit.

Výrok je zavádějící, protože prováděcí předpisy zákona o zdravotní péči sice stanovují standardy hodnocení kvality péče pacienty v případě lůžkových zařízení, nikoli ale pro všechny druhy lékařské péče obecně.

David Rath v tomto případě se vší pravděpodobností hovoří o zákonu č. 372/2011 Sb. (.pdf), o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. Ten v 9. části o hodnocení kvality a bezpečí zdravotních služeb stanovuje, že minimální hodnotící standardy kvality a bezpečí pro jednotlivé formy zdravotní péče stanoví prováděcí předpis.

Tyto standardy jsou pak ovšem definovány pouze v prováděcím předpisu č. 102/2012 Sb. (.pdf), o hodnocení kvality a bezpečí lůžkové zdravotní péče. Vyhláška jako jeden ze svých standardů stanovuje "sledování a vyhodnocování stížností a podnětů týkajících se lůžkové zdravotní péče". Standard je pak mj. splněn, jestliže "je vedena evidence všech stížností a podnětů pacientů (...) včetně způsobu jejich vyřízení."

Jestli má být tato evidence opravdu vedena formou "knihy přání a stížností", o které hovoří David Rath, či jiným způsobem, žádný ze zákonů nebo předpisů explicitně nedefinuje. Tuto připomínku můžeme ale považovat pouze za technickou. Hlavní ovšem je, že se jedná o hodnocení kvality pouze v případě lůžkové zdravotní péče (tj. primárně nemocniční zařízení), Rath ovšem mluví o "lékařích" obecně, zahrnuje zde tedy i jiné formy poskytování lékařské péče než lůžkové, které ovšem zákonem ani vyhláškou takto upraveny nejsou.

Ani vyhláška č. 92/2012 Sb. (.pdf), o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení, která velmi jasně a přesně vyjmenovává veškeré obligatorní vybavení (nejen) lékařských ordinací, žádnou věc jako knihu a přání stížností nevyžaduje. Výrok poslance Ratha tedy hodnotíme jako zavádějící.

Na základě vyjádření mluvčí Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) považujeme slova ministra Pospíšila za pravdivá.

V médiíchse objevily zprávy o zadržení dvou osob kvůli úniku fotografií obviněného poslance Davida Ratha. Mluvčí GIPS Radka Sandorová uvedla, že "...Jsme zadrželi dvě osoby, které se dopustily úniku z vězeňského informačního systému do médií." Taktéž upřesnila, že "...V průběhu této utajované akce byl se souhlasem státního zástupce zadržen jeden příslušník a jeden zaměstnanec Vězeňské služby."

Na základě tiskové zprávy Ministerstva zemědělství informující o setkání ministra Petra Bendla s představiteli rozhodujících českých velko a maloobchodních společností hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Jednání, které se konalo 27. března 2012, se kromě Petra Bendla a zástupců Ministerstva zemědělství zúčastnili představitelé Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (Svaz českých a moravských spotřebních družstev, AHOLD Czech Republic, Makro Cash&Carry ČR, Penny Market, SPAR Česká obchodní společnost, Tesco Stores ČR, Kaufland ČR, Globus ČR a BILLA) a Lidl ČR.

Cílem setkání bylo, jak ilustrují slova ministra, prohloubit spolupráci s obchodníky: „Jedním z našich zásadních cílů je posílit důvěru spotřebitelů v trh s potravinami, a to by měl být společný zájem i obchodních řetězců.“

V souvislosti s otázkou tvorby cen se hovořilo také o současné kauze s předraženými vejci. Podle informací ministerstva došlo k oboustranné shodě ve věci vzájemného "ověřování zásadních údajů týkajících se cen potravin i podílu českých potravin v tuzemské obchodní síti."

Tento výrok označujeme jako neověřitelný, neboť Pardubický kraj na svých webových stránkách nenabízí žádné smluvní dokumenty před rokem 2008 týkající se zdravotnictví.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný neboť není dostupná aktuální verze novely zákona o veřejné správě. V dokumentu vlády, který vytyčuje protikorupční strategii je potom uvedeno, že by ministerstvo vnitra mělo návrh paragrafového znění zákona o úřednících předložit vládě 30. září 2012.