Přehled ověřených výroků

Pravda

Výrok je hodnocen jako pravdivý s odkazem na blog United Kingdom Independence Party, na jehož stránkách lze najít přepis, v němž se podobná upozornění nachází. Farageovy výpady proti společné měně podtrhují i videa z jeho proslovů v Evropském Parlamentu.

Výrok potvrzující Faragovo tvrzení lze do češtiny volně přeložit takto: " Mnoho lidí, s rozličným společenským postavením, je nespokojeno s rolí EU v jejich životě. Pokud bude labouristická vláda zvolena i ve třetím volebním období, vstoupíme do eurozony, což povede k federalizované Evropě. Drtivá většina lidí je proti tomu." Výrok se sice doslovně neshoduje s tvrzením Farage v Hydeparku, ale podstata shodná je. UKIP zde poukazuje na ztrátu suverenity i národního státu.

Proti společné měně a ztrátě suverenity Farage zbrojí hlavně v Bruselu při projevech před Evropským Parlamentem, což dokazují následující videa o zhroucení eura (ang.) a kritika rozhodování EU o budoucnosti jiných národů (ang.).

Nepravda

Výrok hodnotíme na základě námi získaných informací z veřejných zdrojů jako nepravdivý, neboť předpoklad vytrvání v zaměstnání po určitou dobu je stanoven pro jinou finanční položku.

Ministr Drábek svým výrokem odpovídal na otázku, zdali zákon nějakým způsobem ošetřuje zamezení případného zneužití příspěvku 5 000 Kč pracovními agenturami. Řekl, že zákonným předpokladem pro přidělení tohoto příspěvku je fakt, že člověk pracuje v daném zaměstnání po určitou stanovenou dobu. Tato regulace se ale, jak je patrné z níže uvedeného přepisu zákonu o zaměstnanosti, nevztahuje na částku 5 000 Kč, nýbrž pouze na částku 500 Kč, kterou agentura dostává za setrvání zaměstnance v pracovním poměru na dobu neurčitou po dobu 6 měsíců. Naopak zákon uvádí, že agentuře práce může být poskytnut příspěvek ve výši 5 000 Kč na každého uchazeče o zaměstnání, kterému bude agentura práce zprostředkovávat zaměstnání.

Konkrétně tuto problematiku zákon upravuje zákon 435/2004 Sb.(pdf.) o zaměstnanosti, konkrétně HLAVA V, § 119a, říká:

„Úřad práce s agenturou práce písemnou dohodu, na jejímž základě může agentuře práce poskytnout příspěvek
a) na sdílené zprostředkování zaměstnání ve výši 5 000 Kč na každého uchazeče o zaměstnání, kterému bude agentura práce
zprostředkovávat zaměstnání,
b) za umístění uchazeče o zaměstnání do pracovního poměru na dobu neurčitou ve výši 1 250 Kč a
c) za setrvání umístěného uchazeče o zaměstnání v pracovním poměru na dobu neurčitou po dobu nejméně 6 měsíců ve výši 500 Kč.
(4) Za zprostředkování zaměstnání se nepovažuje, pokud agentura práce přijme do pracovněprávního vztahu uchazeče o zaměstnání, kterému zprostředkovává zaměstnání podle této dohody.“

Pro doplnění kontextu uvádíme i reakce na zmíněný zákon, které se vyjadřují k jeho možné zneužitelnosti. Finanční noviny, které čerpají ze zprávy ČTK, pak 19. března zveřejnily v reakci na tento zákon následující názor zástupců asociací, které sdružují personální agentury:

„Zákon je podle nich natolik nekonkrétní, že je možné jeho výklad ohýbat podle potřeby. "Takovému zákonu říkáme prokorupční, protože závisí na libovůli úředníka, jak a co se podle něj bude dělat," řekl LN prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič“.

Internetový portál epravo.cz pak v souvislosti s institutem sdíleného zprostředkování zaměstnání (mezi úřadem práce a agenturami práce) uvedl názor, že :

„zásadním problémem, který by (…) s tímto institutem mohl být spojen je jeho možná zneužitelnost. Novela žádným způsobem nespecifikuje, jakým způsobem dojde k výběru konkrétní agentury práce, se kterou bude v jednotlivých případech uzavřena dohoda o sdíleném zprostředkování zaměstnání. Zda se například bude jednat celorepublikově o jednu agenturu práce nebo jich bude více. Touto skutečností se zbytečně otevírá prostor pro korupční jednání, při kterém by mohlo docházet k ovlivňování výběru této agentury.
Obdobným problémem je poskytování příspěvku za samotné umístnění uchazeče o zaměstnání do pracovního poměru na dobu neurčitou. Zde hrozí riziko, že by mohlo docházet čistě k účelovým založením pracovních poměrů uchazečů, které by po poskytnutí příspěvku byly zrušeny ve zkušební době.“

Pravda

Tento výrok považujeme za pravdivý.

Existují dva nejvýznamnější druhy metodiky vykazování míry nezaměstnanosti, které jsou dnes využívány v zemích Evropské Unie. Jedná se o metodiku tzv. a) "harmonizované nezaměstnanosti" a b) "registrované nezaměstnanosti" (k jejich charakteristice viz tento dokument (.pdf) vydaný Evropskou komisí).

Ministerstvo práce a sociálních věcí ("česká metodika") používá pro vykazování míry nezaměstnanosti metodiku "registrované nezaměstnanosti", která pracuje s čísly evidovaných nezaměstnaných na úřadech práce. Dle ní nezaměstnanost v ČR k 31. 3. 2012 dosáhla hodnoty 8,9 % (odkaz MPSV ve formátu zip - údaje obsaženy v dokumentu 1. Zpra0312.rtf).

Metodika "harmonizované nezaměstnanosti" využívaná Eurostatem ve zkratce pracuje s těmito charakteristikami: nezaměstnaní jsou osoby od 15 do 74 let, které: 1) jsou bez práce během referenčního týdne (tj. nepracují ani jednu a více hodin jako zaměstnanec či OSVČ); 2) jsou schopni nastoupit do práce během následujících dvou týdnů; 3) aktivně hledali práci v posledních čtyřech měsících nebo již práci našli a nastoupí do ní až za následující tři měsíce. Z tohoto vyplývá, že metodika EU pracuje s odlišnými čísly (nejaktuálnější údaj pro ČR je nezaměstnanost v hodnotě 6,8 %).

Příkladem důvodu, proč se údaje ve vykazovaných metodikách liší je např. fakt, že dle současné legislativní úpravy v ČR (§ 25 odst. 3 písmeno a) Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (.pdf)) zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání např. výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy (avšak ne v době pobírání podpory v nezaměstnanosti). Evropská metodika tyto případy neregistruje.

Pravda

O komisi pro dohled nad BIS a vyzvání Petra Nečase a Mirka Topolánka poslancem ČSSD Dolejšem bylo napsáno mnoho. Výrok je pravdivý.

Kontrola, kterou má na mysli Bohuslav Sobotka, je popsána na stránkách BIS. Jeho výrok pak potvrzuje např. Český rozhlas informací o chystaném vystoupení obou zmíněných premiérů před komisí. Týden.cz poté přinesl zprávu o neúčasti Petra Nečase, který se omluvil a neúčasti Mirka Topolánka, který vzkázal, že nepřijde. Podobně informoval server lidovky.cz. O možném opomíjení zpravodajských zpráv oběma premiéry psal server idnes.cz.

Pravda

Výrok Dany Váhalové je pravdivý, neboť správně pojmenovává nově zaváděné změny v systému penzí a také výši procentního bodu pojistného.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) prezentuje na webu nově zaváděnou důchodovou reformu. V části Vládní návrh důchodové reformy - základní fakta pak konkrétně uvádí: " Obsahem reformy bude mj. možnost dobrovolného fondového penzijního spoření (tzv. opt-out) v podobě vyvedení 3 % sociálního pojištění na soukromé individuální účty občanů ČR vedené u penzijních společností za podmínky další dodatečné vlastní platby minimálně ve výši 2 % ze základu pro výpočet odvodu na sociální pojištění." V této části výroku má tak poslankyně Váhalová pravdu, neboť popisuje nově zaváděný systém přesně, což ostatně potvrzuje také tisková zpráva MPSV. Podle statistik Ministerstva financí ČR se v roce 2011 vybralo na pojistném celkem 366,8 mld Kč, z toho na důchody šlo o cca 326 mld. Celková výše odvodů činí 28 %, tudíž 1 procentní bod má výši 13,1 mld. Kč (v případě, že poslankyně myslela celkové pojistné) nebo 11,6 mld Kč (bylo-li myšleno pojistné využité na důchody). Není tak zcela jasné, jakou cifru má poslankyně na mysli, průměr těchto částek však odpovídá hodnotě, kterou popsala ve svém výroku (12,35 mld Kč). Její výrok je tak hodnocen jako pravdivý.

Pravda

Ministerstvo financí prostřednictvím svého odboru (auditního orgánu) kontroluje průběh a stav čerpání dotací z evropských fondů. Miroslav Kalousek jako nejvyšší představitel MF je poté politicky zodpovědný za správnou funkčnost čerpání. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Podle oficiálních stránek zřízených Ministerstvem pro místní rozvoj a Národním orgánem pro koordinaci Fondy Evropské Unie je "připraveností řídicího a kontrolního systému všech operačních programů, nastavením řídicích a kontrolních systémů operačních programů, metodickým vedením všech auditních subjektů zapojených do realizace operačních programů a dalšími úkoly souvisejícími s auditem v České republice opět pověřen jediný subjekt, a to odbor Auditní orgán."

Ten spadá pod ministerstvo financí jako odbor 52. Podle samotného ministerstva "Zajišťuje výkon auditů na všech úrovních realizace operačních programů spolufinancovaných z finančních prostředků EU, ověřuje účinnost systémů finančního řízení a kontroly u všech subjektů implementace a na vzorku operací vykázané výdaje finančních prostředků EU a veřejných prostředků. Plní úkoly v návaznosti na vypracovaná prohlášení při ukončení pomoci poskytnuté ze strukturálních fondů a při uzavírání projektů."

Pozice Miroslava Kalouska jako nejvyššího nadřízeného všem ředitelům jednotlivých odborů jej poté předurčuje k převzetí politické zodpovědnosti za jejich činnost, a tím i za problematiku čerpání financí z evropských fondů.

Nepravda

Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Zákon, jež určuje základní pravidla pro financování politických stran a hnutí, pochází již z roku 1991, nikoliv z roku 2001, jak se vyjádřil poslanec Bublan. Zákon byl několikrát novelizován, k úpravám sa vyjadril i ústavný soud, když předpisem zrušil navýšení příspevku na mandrát poslance nebo senátora. První novelizace (.pdf) po vzniku samostatné ČR pochází z dílny vládního kabinetu V. Klause z roku 1994.

Pravda

Na základě dat Evropské komise a Evropského parlamentu o navrhovaných a schválených rozpočtech mezi lety 2007 až 2013 hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Fakt, že Evropská komise pravidelně navyšuje svůj návrh oproti loňskému rozpočtu schválenému EP, je pravda. Evropská komise tlačí na navyšování rozpočtu EU, zatímco členské státy a Rada EU se naopak snaží rozpočet stačovat na minimum.

Rozpočet EU je limitován mechanismem tzv. Finančního rámce 2007 - 2013. Tento dokument, který byl schválen roku 2006, stanovuje maximální procentuální stropy rozpočtu, nad které EK nesmí jít. V současné době je předložen nový Finanční rámec 2014 - 2020 (.pdf), který rovněž počítá s nárůstem rozpočtu.

Srovnání rozpočtů navržených EK a rozpočtů schválených EP mezi lety 2007 až 2013návrh rozpočtu EKrozdíl návrhu EK oproti rozpočtu schváleného EP v předchozím rocekonečná podoba rozpočtu schváleného EProzdíl mezi schváleným rozpočtem a schváleným rozpočtem předchozího roku2013137,92 mld. €6,84 %bude teprve schválena2012132,74 mld. €4,91 %129,09 mld. €2,02 %2011134,28 mld. €9,22 %126,53 mld. €2,91 %2010138,60 mld. €25,66 %122,95 mld. €11,47 %2009113,63 mld. €1,39 %110,30 mld. €- 1,58 %2008118,00 mld. €5,88 %112,07 mld. €0,56 %2007113,41 mld. €111,45 mld. €zdroj: EK a EP