Zuzana Brzobohatá

Před jednáním Evropské rady v říjnu 2011 Senát ČR odhlasoval na návrh senátorů ČSSD usnesení, kde vyzývá vládu, aby odstoupila od požadavku sjednat Protokol o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v České republice. Žádné další hlasování o této výjimce v Parlamentu ČR zatím neproběhlo, s ohledem na výše zmíněné usnesení však výrok hodnotíme jako pravdivý.

Výrok Zuzany Brzobohaté musíme hodnotit jako neověřitelný z důvodu absence informací týkající se příslušného mandátu vlády v roce 2009.

Nicméně, dle získaných zpráv, se v případě české výjimky z Listiny základních práv a svobod Evropské unie nejedná o opt-out. Česká republika si během zasedání Evropské rady v říjnu 2009 vyjednala možnost připojit se k Protokolu o uplatňování Listiny základní práv EU v Polsku a ve Spojeném království (pdf.; Protokol č. 30). Nejdená se však o žádnou výjimku z Listiny základních práv a svobod Evropské unie (pdf.). Samo Ministerstvo zahraničních věcí ČR uvádí, že cílem Protokolu není vyloučení aplikací Listiny na území těchto států, ale pouze upřesnění výkladu ustanovení, která nejsou jednoznačná a byla by tak problémem pro vnitrostátní právo. Listina se v příslušných zemích nadále aplikuje, pouze je třeba brát v potaz ustanovení protokolu.

Tento výrok lze hodnotit jako pravdivý. Lisabonskou smlouvu projednával dvakrát Ústavní soud, byla schválena oběma komorami parlamentu a následně se objevil požadavek prezidenta Klause na výjimku.

Lisabonská smlouva (jako Sněmovní tisk 407) byla 29. ledna 2008 předložena vládou Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu s ratifikací. Senát následně podal Ústavnímu soudu ČR návrh na přezkum souladu Lisabonské smlouvy s ústavním pořádkem ČR a ten konstatoval, že Senátem označená ustanovení nejsou v rozporu s Ústavou. Poslanecká sněmovna návrh schválila 18. Února 2009 (pro bylo 125 poslanců). Senát dal souhlas s ratifikací smlouvy 6. května 2009 (pro bylo 54 senátorů). V září 2009 ale skupina senátorů podala druhý návrh Ústavnímu soudu na přezkum Lisabonské smlouvy. Prezident se rozhodl vyčkat s podpisem smlouvy, dokud senátoři návrh k Ústavnímu soudu nepodají. V říjnu 2009 také prohlásil, že bude požadovat výjimku z Listiny základních práv a svobod, jako si vyjednalo Polsko a Velká Británie. Ústavní soud 3. listopadu 2009 konstatoval, že Lisabonská smlouva jako celek není v rozporu s ústavním pořádkem ČR. Ještě ten den ji pak podepsal jak prezident, tak předseda vlády.

Na základě Návrhu zprávy o návrhu protokolu uplatňování Listiny základních práv Evropské unie a tiskové zprávy Senátu České republiky hodnotíme výrok Zuzany Brzobohaté jako nepravdivý.

Vláda České republiky podala 5. září 2011 Radě návrh na změnu Smluv (pdf.; str. 6/odst. B,C) týkajících se připojení protokolu o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie. Tento návrh byl následně 11. října 2011 předložen ke schválení Evropské radě. Za těchto okolností Senát PČR vyzval 6. října 2011, konkrétně jeho sociálně demokratická většina, vládu, aby ustoupila od snahy projednat na nadcházející Evropské radě tzv. výjimku České republiky z Listiny základních práv EU. Senátoři dali zasedáním vládě jasně najevo, že v případě vyjednání tzv. výjimky, ji Senát odmítne, a vláda nebude schopná prosadit její ratifikaci v domácím prostředí a stane se tak terčem posměchu před členy EU. Senát vládě vytýkal zejména neústavnost, což dokazuje tisková zpráva:

Senát:Ve smyslu § 119a odst. 1 písm. d) jednacího řádu Senátu- se zřetelem k ústavně sporným okolnostem, za nichž vznikl příslib možnosti České republiky připojit se k Protokolu č. 30 o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v Polsku a ve Spojeném království- vzhledem k souhlasu s ratifikací Lisabonské smlouvy včetně Listiny základních práv Evropské unie schválenému třípětinovou většinou oběma komorami Parlamentu České republiky, a to bez jakýchkoliv výjimek z uplatňování Listiny základních práv Evropské unie,- vzhledem k obavě ze snížení standardu ochrany základních práv a svobod občanů České republiky a- s ohledem na zájem České republiky na přistoupení Chorvatska k EUI. považuje za nepřijatelné spojování projednávání protokolu o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v České republice se smlouvou o přistoupení Chorvatska k Evropské unii,II. vyzývá vládu, aby odstoupila od požadavku sjednat Protokol o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie V České republice znamenající výjimku pro občany ČR při uplatňování Hlavy IV Solidarita Listiny základních práv Evropské unie,III. pověřuje předsedu Senátu, aby toto usnesení zaslal předsedovi vlády a členům vlády.

Senát skutečně vytýkal vládě neústavnost při postupu žádosti o výjimku z Listiny základních práv Evropské unie. Ovšem tato kritika ze strany Senátu nevzešla těsně před podáním žádosti vládou, ale až měsíc po něm. Upozornění horní komory bylo podáno pouze těsně před projednáváním žádosti v Evropské radě. Z toho důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Výrok lze hodnotit jako pravdivý, Parlament zde skutečně má jen konzultační funkci a je na Radě, aby o dokumentu rozhodla. Následně by ho pak ještě musely schválit národní parlamenty.

Při konzultační proceduře, která je zvláštním legislativním postupem, má Parlament vyjádřit své stanovisko k legislativnímu návrhu před tím, než bude přijat Radou. Podle stránek EP:„Evropský parlament může legislativní návrh schválit či zamítnout, případně v něm může navrhnout změny. Rada není z právního hlediska povinna řídit se stanovisky Parlamentu, ale podle judikatury Soudního dvora nesmí učinit rozhodnutí před obdržením příslušného stanoviska.“

Pokud Rada následně dokument schválí, musí ho také schválit národní parlamenty. Protože jak je uvedeno i v návrhu usnesení pro EP (.pdf): „protokoly připojené k SEU a SFEU jsou nedílnou součásti těchto Smluv, a dodatečný protokol stanovující specifická pravidla týkající se uplatňování některých částí práva Unie v určitém členském státě si proto vyžaduje revizi Smluv.“ Navíc je plánováno, že bude dokument připojen k přístupové smlouvě Chorvatska, která také musí projít schválením národními parlamenty.

Na základě Návrhu zprávy (.pdf) o návrhu protokolu o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v České republice z 13. prosince 2011 a zápisu ze schůze (.pdf) Výboru pro ústavní záležitosti konané ve dnech 25. a 26. ledna 2012 hodnotíme výrok Zuzany Brzobohaté jako pravdivý.

V Návrhu zprávy o návrhu protokolu o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v České republice z 13. prosince 2011 je skutečně Evropská rada vyzývána, aby neprojednávala změnu Smluv (pozn. Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o fungování Evropské unie). Zpráva to odůvodňuje několika body, například vytvářením právní nejistoty a zmatku nebo komplikací ratifikace přístupové smlouvy s Chorvatskem, ke které má být český protokol připojen.

V zápise ze schůze Výboru pro ústavní záležitosti konané ve dnech 25. a 26. ledna 2012 v Bruselu se lze dočíst, že hlasování o Návrhu protokolu o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v České republice skončilo nerozhodně 11 pro a 11 proti. Zpráva tak byla prozatím zamítnuta a vzhledem k tomuto výsledku se Výbor rozhodl hlasování odložit.