Přehled ověřených výroků

Soud se opravdu přiklonil k této verzi událostí z loňského jara.

Peake mluví o puči, který měl proběhnout diskreditací Víta Bárty a následnou změnou ve stranickém vedení na zasednání klubu VV. Poslanci Kočí a Škárka podle této verze měli od Bárty vylákat půjčky, které následně, podle plánu, prohlásili za úplatky.

Odůvodnění rozsudku (.pdf) nad poslanci Bártou a Škárkou, které vydal Obvodní soud pro Prahu 5, mluví o tom, že Kočí a Škárka "si o peníze řekli právě s úmyslem [Bártu] zdiskreditovat" (str. 26) a že " jednoznačně z provedeného dokazování vyplývá [motivace]upozadit vliv Víta Bárty, [...] případně rozštěpit poslanecký klub ". (str. 22). Jednalo se tedy o přípravu "puče" ze strany (alespoň) dvou lidí.

Pokud jde o to, zda se Škárka a Kočí pravděpodobně dopustili podvodu, Škárka byl soudem za podvod odsouzen a u Kočí soud spontánně vyjádřil podezření, že se podvodu dopustila (str. 23). Že šlo o podvod i na straně Věci veřejné, je zjevné z toho, že diskreditace Víta Bárty měla poškodit jeho pozici ve stranickém vedení. "Uvedeni v omyl" měli být právě straníci, resp. členové klubu. Peake má tedy pravdu, soud tuto verzi událostí "potvrdil" (přiklonil se k ní).

Výrok Jiřího Běhounka je na základě dohledaných informací z Regionálního operačního programu Jihovýchod hodnocen jako nepravdivý.

Kraje v České republice mají ve správě silnice II. a III. třídy. Evropské investice do projektů, které jsou spojeny právě se silnicemi II. a III. třídy v rámci Regionálního operačního programu Jihovýchod (Jihomoravský kraj a Kraj Vysočina), jsou značeny jako program podpory 1.1 (.pdf - str. 4) .

Podle informací z ROP Jihovýchod (.pdf) bylo k 3. červenci 2012 proplaceno z EU celkem 4,54 mld. Tato částka je tedy o půl miliardy nižší, než Jiří Běhounek uvádí. Navíc je tahle částka platná pro celý ROP Jihovýchod, tedy nejen pro Kraj Vysočina, ale také pro Jihomoravský kraj. Z těchto důvodů je výrok hodnocen jako nepravdivý.

Ano, v minulosti už ČSSD připouštěla podpoření klouzavého mandátu ministrů. Nejvíce se o tom diskutovalo v létě roku 2010.

Na stránkách ČSSD lze také nalézt několik starších článků na toto téma, kde se strana staví na stranu klouzavého mandátu. Nejstarší zmínka pochází z 22. 10. 2008 přímo od Bohuslava Sobotky v Projevu předsedy ČSSD v PSP ČR k bodu vyslovení nedůvěry vládě: " Ostatně již na jaře jsem vám doporučil, abyste do sněmovny předložili zákon, který by umožňoval klouzavý mandát ministrů."

Toto doporučení se nám sice nepodařilo dohledat, ale už z výše uvedených odkazů je patrné, že v ČSSD se už nějakou dobu o klouzavém mandátu uvažuje. Výrok je tedy pravdivý.

Tento výrok označujeme za pravdivý. Program každého zasedání vlády skutečně začíná bodem A. Evropská agenda: 1. Ústní informace členů vlády o aktuální evropské problematice.

Tuto informaci lze dohledat na webových stránkách Úřadu vlády, kde jsou uveřejněna jednotlivá usnesení vlády s přiloženým programem.

Výrok hodnotíme jako pravdivý.

Podle Informačního portálu Karlovarského kraje měla skutečně destinační agentura vzniknout. Agentura však dodnes založena nebyla. Podle mluvčí kraje Jany Pavlíkové je hlavním důvodem zpoždění návrh zákona o cestovním ruchu: „...V současnosti je v meziresortním připomínkovém řízení návrh zákona o cestovním ruchu, který bude upravovat mimo jiné právě postavení a fungování destinačních agentur. Proto jsme dosud nezahájili činnost této agentury, jejíž fungování nastavíme přesně podle zmíněného zákona.“ Podle mluvčí však již nyní oddělení cestovního ruchu krajského úřadu připravuje propagační projekt s názvem Živý kraj.

Výrok poslance Haška je zavádějící, neboť v Ústeckém kraji jsou kauzy kolem využívání evropských peněz také dlouhodobějšího rázu, nicméně nově se také minulý týden začaly prověřovat kauzy aktuální (kolem ROP Severozápad), což Hašek ve svém výroku opomíjí.

Kauza v Jihočeském kraji se týká podezření na manipulace v ROP (Regionální operační program) Jihozápad, kam spadá kromě tohoto kraje ještě také Plzeňský kraj. 15. března 2010 policie začala stíhat 2 vysoké úředníky, kteří byli podezřelí z manipulace s evropskými projekty.

Problémy ve severních Čechách (primárně kraj Ústecký a také Karlovarský) jsou rovněž dlouhodobějšího rázu. Kauza v Ústeckém kraji (v oblasti nakládání s evropskými penězi) se dlouho týkala především Krajské zdravotní, která sdružuje krajské nemocnice v regionu a kde se vyskytly pochybnosti s předražováním tendrů. Nicméně v posledních dnech provedla policie nově také razii v regionu v souvislosti s problémy v rámci ROP Severozápad, což je kauza zcela nová.

Výrok Michala Haška tak hodnotíme jako zavádějící, neboť i přes skutečnost, že v jižních Čechách jde skutečně o kauzu starou několik let, tak v Ústeckém kraji jde kromě dlouhodobých otázek okolo Krajské zdravotní také nově o problém s evropskými fondy v rámci Regionálního operačního programu Severozápad.

Podle statistiky Eurostatu zaznamenala Česká republika v předchozím roce z uvedených zemí nejmenší růst, a to 1,7 %. Tahounem v této čtveřice je jednoznačně Polsko, které ekonomicky rostlo o 4,3 % HDP.

Co se týče prognóz pro letošní rok, Česká republika má podle Eurostatu stagnovat na 0 % HDP růstu.

Ostatní země si povedou lépe než ČR - Německo bude růst o 0,6 %, Rakousko o 0,7 %, nejlépe si povede Polsko s růstem 2,7 %.

Dle vyjádření předsedy zmiňované komise - Komise ministra vnitra pro řešení úspor v PČR - byla tato skupina složena z deseti členů, přičemž pět bylo jmenováno ministrem vnitra a pět policejním presidentem. Členy byli vysocí funkcionáři v této oblasti ("bývalý policejní president, dva bývalí náměstci policejního presidenta, tři krajští ředitelé, ředitel útvaru s celostátní působností, městský ředitel, zkušený kriminalista či vedoucí odboru cizinecké policie").

Dle tiskové zprávy Ministerstva vnitra ČR představila komise své závěry 14. října 2011. Závěrečnou zprávu komise lze dohledat zde (.pdf).

Dokument se zaměřuje převážně na vytváření úspor pomocí rušení pracovních míst na tzv. nevýkonových pozicích (mimo přímý výkon služby) a na zcivilnění některých policejních pozic.

V závěru komise konstatuje, že v letech 2012 a 2013 by bylo možné s využitím navrhovaných změn ušetřit v PČR až 1,3 miliardy korun.

Výrok ministra Kubiceho tedy hodnotíme jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť jeden z hlavních bodů volebního programu VV týkající se přímé demokracie, obecné referendum, do legislativy prosazen nebyl. Níže se můžete podívat na podrobnější analýzu jednotlivých bodů volebního programu VV.

Volební programVV týkající se přímé demokracie obsahuje následující body:

1. Budeme prosazovat ústavní zákon o referendu.
2. Zjednodušíme možnost iniciovat referendum občany.
3. Jsme pro přímo voleného prezidenta i pro přímou volbu hejtmanů a starostů.
4. Prosadíme změnu současného volebního zákona do Poslanecké sněmovny, který porušuje pravidlo o rovnosti hlasů. Budeme požadovat změnu směrem k větší osobní odpovědnosti politiků.
5. Na základě změny současného systému se zasadíme o možnost odvolatelnosti politiků.

Ad 1. a 2. Vláda 28.3.2012 schválila Návrh ústavního zákona o celostátním referendu, který byl postoupen k projednání v rámci Ústavně právního výboru a čeká na další jednání v Poslanecké sněmovně. Mezi nejvíce diskutované body tohoto zákona patří např. nutnost schválení konání referenda Parlamentem a také minimální 50% voličská účast. Co se týče samotné iniciace referenda občany je v čl.2 tohoto Návrhu uvedeno: "Návrh na konání celostátního referenda je oprávněn podat každý občan České republiky, který dosáhl věku 18 let, podpoří-li jeho návrh petice podepsaná nejméně 250 000 občany České republiky, kteří dosáhli věku 18 let."

V tomto ohledu tedy jistě nemůžeme říci, že by byl zákon o obecném referendu prosazen do legislativy..

Ad 3. 4. Ústavní zákon zavádějící přímou volnu prezidenta byl vyhlášen 12. 3. 2012 ve Sbírce zákonů v částce 28 pod číslem 71/2012 Sb. Přímá volba starostů a hejtmanů a případná úprava volebního zákona je potom reflektovánav programovém prohlášení vlády (pdf.), které říká, že: "Vláda zajistí zpracování analýzy s cílem vytvořit podmínky pro možnou přímou volbu starostů v malých obcích, popřípadě v ostatních typech územních samosprávných celků. Zároveň vláda připraví návrh volebního kodexu, který komplexně upraví organizaci všech druhů voleb konaných v České republice s možností elektronického hlasování ve volbách."

Vláda 14.3 2012 schválila Návrh věcného záměru volebního zákoníku (volebního kodexu), který si klade za cíl sjednotit všechny volební zákony do jednoho právního předpisu. V tomto kodexu je potom mimo jiné řešena otázka elektronických voleb či úprava přímé volby starostů v obcích s méně než 1500 obyvateli. Otázkou zůstává, jak si vyložit tento výňatek z programu VV "Prosadíme změnu současného volebního zákona do Poslanecké sněmovny, který porušuje pravidlo o rovnosti hlasů". Nutno podotknout, že volební kodex nijak neupravuje stávající volební systém do Poslanecké sněmovny a tedy ani žádným způsobem neovlivňuje přepočet jednotlivých hlasů. Přímá volba hejtmanů pak také není součástí tohoto kodexu.

Ad 5. Tento bod je formulován velmi obecně a není příliš jasné, jakou cestou a na základě jakých principů by měli být politici odvolatelní. Ani v samotném programovém prohlášení vlády není tato idea nijak reflektována. Vzhledem ke slovnímu spojení "zasadíme se", které VV užívají ve svém programu však není ověřitelné do jaké míry se snaží o realizaci této ideje.

Jediný bod, který je skutečně prosazen do legislativy, je tedy přímá volba prezidenta. VV ale měly prvků přímé demokracie v programu více a výrok Karolíny Peake tedy hodnotíme jako zavádějící.

Výrok Miroslava Kalouska je na základě dohledaných programových materiálů a rozhovoru Bohuslava Sobotky pro MF Dnes hodnocen jako nepravdivý.

V současnosti je složená daňová kvóta na úrovni 34,7 %, toto číslo potvrzuje i sám ministr financí Kalousek. V programových prioritách ČSSD je uvedeno, že chtějí zvýšit složenou daňovou kvótu alespoň na úroveň 36 % (.pdf., str 24). ČSSD tedy chce tuto kvótu zvýšit, ale není patrné o kolik. Stanovili pouze minimální hranici 36 %, což byla úroveň které byla kvóta v roce 2008. To by oproti současnému stavu znamenalo navýšení o 1,3 procentního bodu. Jediný zdroj, který toto Kalouskovo tvrzení potvrzoval byly Parlamentní listy, které se odvolávaly na rozhovor MF Dnes s Bohuslavem Sobotkou. V tomto rozhovoru ale Bohuslav Sobotka mluví o zvýšení sazby o dva až tři procentní body, nikoli 3 až 4, jak upraveně uvádí Parlamentní listy. Jelikož v případě složené daňové kvóty představuje každý procentní bod výrazný rozdíl, hodnotíme výrok jako nepravdivý.