Přehled ověřených výroků

Moderátorka se předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba ptá, proč mezi kandidáty strany do nadcházejících voleb do Poslanecké sněmovny chybí některé dřívější výrazné tváře Pirátů. V této souvislosti jmenuje některé osoby, které stranu opustily, včetně bývalého senátora Lukáše Wagenknechta. Hřib ale namítá, že Wagenknecht spolupracuje s Piráty i nadále a má možnost prosazovat jejich zájmy v pražských dozorčích radách.

Působení Wagenknechta v městských společnostech

Lukáš Wagenknecht je od března 2019 členem dozorčí rady ve společnosti Pražská plynárenská (.pdf), jejíž dozorčí rada vykonává kontrolní funkce, volí či odvolává členy představenstva a dohlíží na podnikání společnosti (.pdf, str. 10). Funkční období člena rady trvá pět let (.pdf, str. 10). Wagenknechtovi skončilo v březnu 2024, byl ale Radou města znovuzvolen (.pdf, str. 1) a jeho mandát tak pokračuje (.pdf, str. 20).

Wagenknecht působí také jako předseda dozorčí rady v Pražských službách. Členem a zároveň předsedou se stal v květnu 2023 (.pdf, str. 15, 16), přičemž jeho funkční období trvá čtyři roky (.pdf, str. 8 z 88). Dozorčí rada mj. kontroluje činnost podnikání, dohlíží na působnost představenstva nebo svolává valnou hromadu (.pdf, str. 8–⁠⁠⁠⁠⁠⁠9).

Pražské služby i Pražská plynárenská spadají pod městské společnosti, což znamená, že Praha je jejich jediným vlastníkem a akcionářem (.pdf, str. 7 z 88; .pdf, str. 26, 118). V minulosti Wagenknecht působil také v dozorčích radách státních společností, např. ČEZ (.pdf, str. 4) nebo v Exportní garanční a pojišťovací společnosti (.pdf, str. 5; .pdf, str. 50).

Politické působení

Lukáš Wagenknecht byl od února 2014 do června 2015 náměstkem na Ministerstvu financí, které tehdy vedl Andrej Babiš. V roce 2018 získal Wagenknecht mandát senátora, kdy jako nestraník kandidoval za Piráty. V dalších volbách do Senátu o šest let později ale svůj post neobhájil, když nepostoupil ani do druhého kola.

Členem Pirátské strany se stal v roce 2019. V březnu 2025 své členství ukončil.

Závěr

Lukáš Wagenknecht skutečně zastává funkci v dozorčích radách dvou městských společností. V Pražské plynárenské je členem dozorčí rady od roku 2019 a v Pražských službách působí od roku 2023 jako předseda dozorčí rady. Výrok Zdeňka Hřiba proto hodnotíme jako pravdivý.

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib v kontextu výroku kritizuje některé členy ODS a následně reaguje na poznámku moderátorky, která poukazuje na to, že Piráti s těmito politiky donedávna seděli ve vládě. Hřib tvrdí, že jeho strana neměla na celostátní úrovni tak silnou vyjednávací pozici jako například v zastupitelstvu Prahy, kde si po posledních volbách podmiňovala účast na vládě absencí trestně stíhaných politiků v Radě města. Uvádí, že povolební vyjednávání z tohoto důvodu trvalo dlouhou dobu.

Pražské komunální volby v roce 2022

Poslední volby do pražského zastupitelstva proběhly v září 2022, kdy se 65 zastupitelských mandátů rozdělilo mezi šest politických subjektů. Voleb se tehdy zúčastnilo 43,91 % voličů a vyhrála je koalice SPOLU, zatímco Piráti se umístili na třetím místě.

Povolební situace

Výkonným orgánem zastupitelstva Prahy je Rada hlavního města, která se skládá z 11 členů, mezi něž patří primátor, náměstkové a další radní. Právě neshody ohledně podoby tohoto orgánu vedly k mnohaměsíčním jednáním o vedení hlavního města po minulých komunálních volbách. Piráti už v září 2022 v souladu se svou povolební strategií odmítali zasedat v Radě s politiky, kteří byli odsouzení či trestně stíhaní za korupci. Na čtvrtém místě kandidátky SPOLU byl přitom zvolen Jan Wolf (KDU-ČSL), který čelil obžalobě kvůli sportovním dotacím na magistrátu.

Zatímco SPOLU preferovalo vytvoření koalice na vládním půdorysu, Piráti a STAN do jednání chtěli zapojit i Prahu sobě. SPOLU tuto výzvu ale odmítlo, podle tehdejšího vyjednavače SPOLU Zdeňka Zajíčka se s Prahou sobě nenašla shoda v otázkách dopravy nebo výstavby. Piráti a Praha sobě poté ve druhé polovině října 2022 oznámili, že uzavřeli tzv. Alianci pro stabilitu a v povolebních vyjednáváních budou postupovat výhradně společně.

Jednotlivé strany a koalice se nicméně ani nadále nedokázaly shodnout na počtu zástupců jednotlivých politických subjektů. Piráti a STAN nesouhlasili s původním návrhem SPOLU, podle kterého by koalice měla mít primátora i většinu v Radě města. Odmítli i návrh na vytvoření pozice náměstka primátora pro investice.

Jednání se přiblížila úspěchu až v lednu 2023, kdy koalice SPOLU nabídla Pirátům a STAN většinu v Radě města a Piráti následně vystoupili z Aliance pro stabilitu. SPOLU, Piráti a Starostové pak 15. února 2023 podepsali koaliční smlouvu a později i programové prohlášení (.pdf). Primátorem se stal Bohuslav Svoboda (ODS), kterého svým hlasem podpořilo 50 zastupitelů.

Povolební vyjednávání o složení Rady hlavního města bylo nejdelší v historii, od data konání voleb trvalo téměř pět měsíců. Do té doby nejdelší vyjednávání proběhlo po volbách v roce 2014, kdy se čekalo na zvolení pražského vedení celkem 46 dní.

Závěr

Vyjednávání o složení Rady hlavního města Prahy po komunálních volbách 2022 trvala dosud nejdéle a probíhala přibližně pět měsíců. Byla tedy zhruba o měsíc kratší, než Zdeněk Hřib uvádí. Vzhledem k tomu, že správně poukazuje na neobvykle dlouhou dobu trvání vyjednávání, hodnotíme jeho výrok jako pravdivý.

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib v kontextu výroku kritizuje bývalého ministra spravedlnosti Pavla Blažka, když srovnává správu městských bytů v Praze a v Brně. V případě Brna upozorňuje na kauzu, která se týká přerozdělování městských bytů a kvůli které v Brně v říjnu 2022 zasahovala policie. V Praze, kde tehdy působil jako primátor, se podle něj obecní byty opravovaly z jiných důvodů. V našem ověření se tedy zaměříme na to, jak rekonstrukce probíhaly a jak bylo zajištěno, aby nově zrekonstruované byty byly dostupné pro uvedené skupiny obyvatel.

Oprava obecních bytů v Praze

Zdeněk Hřib působil jako pražský primátor od listopadu 2018 do února 2023. Podle analýzy Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) došlo od roku 2019 do června 2021 k rekonstrukci 2 389 obecních bytů (.pdf, str. 23–25). Celkem 849 z nich opravil pražský magistrát, zbytek zrekonstruovaly jednotlivé městské části. V období od začátku roku 2021 do konce května 2023, tedy časovém úseku zasahujícím už do doby, kdy Hřiba v čele úřadu vystřídal Bohuslav Svoboda (ODS), bylo podle dat IPR opraveno 2 434 bytů, přičemž magistrát jich zrekonstruoval 748 (.pdf, str. 35, 39). Celkový počet obecních bytů v metropoli tehdy činil 29 841, přičemž 22 612 z nich spravovaly městské části a 7 229 bylo ve správě magistrátu. Pokud jde o rekonstruované byty za období působení Zdeňka Hřiba, nemůžeme určit přesné číslo, ovšem z údajů za roky 2019-2023 plyne, že došlo k opravě nejméně 1000 bytů.

Využití obecních bytů

Pravidla pro pronájem městských bytů v Praze dlouhodobě označují seniory, osoby se zdravotním postižením, osoby v sociální tísni a vybrané profese za prioritní skupiny osob, na které se pražská bytová politika zaměřuje (.pdf, str. 1). Po Hřibově nástupu do úřadu městská rada v březnu 2019 pravidla revidovala v návaznosti na kontrolu Ministerstva vnitra a zavedla nová bodová kritéria pro výběr nájemců i možnost individuálního posouzení situace žadatele (.pdf, str. 10–12).

V případě bytů pro osoby v sociální tísni rada upravila pravidlo, podle kterého musela domácnost žadatele původně disponovat příjmem ve výši násobku průměrné měsíční mzdy v Praze pohybujícím se v závislosti na počtu členů domácnosti mezi hodnotami 0,35 a 1,7 (.pdf, str. 1). Podle tehdejšího radního pro bydlení Adama Zábranského (Piráti) „matka samoživitelka se třemi dětmi musela podle starých pravidel vydělávat minimálně 33 500 korun měsíčně, aby mohla žádat o městský byt pro osoby v sociální tísni“, přičemž na částku nad 30 000 korun podle průzkumu z roku 2018 v Česku dosáhla jen zhruba 4 procenta samoživitelek. Nová pravidla stanovovala pouze maximální hranici příjmu domácnosti na úrovni 2,25násobku životního minima (.pdf, str. 4).

Dle předsedy Platformy pro sociální bydlení Jana Snopka byli právě samoživitelé skupinou, které byly městské byty v minulém volebním období pronajímány ve velké míře. Byt získalo celkem 146 domácností samoživitelů, které tak tvořily 31 % ze všech domácností v sociálním bydlení.

Během Hřibova působení na pozici primátora městská rada také navyšovala počty bytů určených pro vybrané profese. V listopadu 2019 pro služební účely vyčlenila 133 bytů, celkový počet se tak zvýšil z 1339 na 1472. Další byty byly v následujících letech určené pracovníkům ve zdravotní a sociální oblasti, učitelům, hasičům či zaměstnancům městské policie. 

Ze zhruba 300 městských bytů pronajatých během prvního roku fungování pražské koalice s Hřibem v čele jich 101 tvořily služební byty pro vybrané profese, 49 byty sociální a 26 byty určené pro pohybově omezené žadatele, 65 nájemních smluv pak město uzavřelo se seniory. Na základě soutěže pronajalo dalších 52 bytů. V dalším roce radní stanovili, že 45 % bytů, které město mělo mít v roce 2020 k dispozici, bude pronajato zástupcům podporovaných profesí, 30 % rodinám v bytové nouzi s potřebou podpory, tedy např. rodinám z ubytoven, 15 % bytů se vyčlení na podporu reformy péče o duševní zdraví a 10 % bytů bude určeno jednotlivcům v bytové nouzi. Zbytek bytů měl připadnout seniorům. V lednu 2022 Zábranský uvedl, že od začátku volebního období město pronajalo potřebným celkem 400 bytů, 450 poskytlo zástupcům podporovaných profesí a 300 seniorům a lidem se zdravotním postižením. Podle analýzy vypracované Platformou pro sociální bydlení se počet bytů pro osoby v sociální tísni v daném volebním období zněkolikanásobil. 

Závěr

Podle Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy došlo od roku 2019 do června 2021 k rekonstrukci 2 389 obecních bytů, z toho 849 ve správě magistrátu. V období od začátku roku 2021 do konce května 2023, pokrývajícím částečně i dobu primátorství Bohuslava Svobody, bylo opraveno 2 434 bytů, přičemž magistrát zrekonstruoval 748 z nich.  V lednu 2022 tehdejší radní pro bydlení Adam Zábranský (Piráti) uvedl, že od začátku volebního období město pronajalo potřebným celkem 400 bytů, 450 poskytlo zástupcům podporovaných profesí a 300 seniorům a lidem se zdravotním postižením. Podle Platformy pro sociální bydlení se počet bytů pro osoby v sociální tísni v daném volebním období zněkolikanásobil a samoživitelé byli skupinou, které byly městské byty přidělovány ve velké míře. Výrok Zdeňka Hřiba proto hodnotíme jako pravdivý.

Poslankyně Jana Berkovcová (ANO) se ohrazuje proti slovům moderátorky, která označila postup opozice při schvalování novely školského zákona za obstrukce. Podle Berkovcové je za situaci odpovědné vedení Poslanecké sněmovny, které třetí čtení otevřelo jen třikrát, a to pouze na krátkou dobu, takže poslanci ANO nestíhali vystoupit se svými projevy. Ve zbytku času pak podle ní k plánovanému jednání nedošlo vůbec.

Novela školského zákona

Vláda Petra Fialy v říjnu 2024 schválila návrh novely školského zákona a zároveň jej předložila Poslanecké sněmovně. Ta ho nakonec schválila až ke konci května. Balíček úprav, které s sebou novelizace zákona přináší, zahrnuje např. změnu financování nepedagogických pracovníků škol, jejichž platy podle návrhu mají mít nově v kompetenci obce a kraje namísto státu. Kromě toho novela zavádí např. stálé financování školního psychologa a speciálního pedagoga nebo slučování malých škol jedné obce. Upravuje také konkurzy na ředitele škol.

Jednání o školské novele

Zákony musí v Poslanecké sněmovně standardně projít třemi čteními, přičemž v prvním čtení může Sněmovna návrh zamítnout, vrátit k dopracování nebo předat k projednání výborům. Během druhého čtení se předkládají pozměňovací návrhy, o nichž se následně hlasuje ve třetím čtení, kdy také Sněmovna rozhoduje o návrhu jako celku. První čtení novely školského zákona proběhlo 4. prosince 2024, kdy Sněmovna posunula návrh k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Během druhého čtení, které se uskutečnilo 11. února 2025, předložili poslanci několik pozměňovacích návrhů.

Třetí čtení návrhu novely proběhlo několikrát, poprvé 7. března, kdy bylo zařazeno jako poslední bod jednání. Rozprava byla zahájena přibližně ve 12:15 a za hnutí ANO v ní vystoupili poslanci a poslankyně Stržínek, Berkovcová, Hanzlíková, Rais, Brož, Berkovec, Lang a Knechtová. Poslední v pořadí, Jan Bělica, byl přerušen ve 14:00 kvůli vypršení časového limitu a jeho projev byl přesunut. Jednání pokračovalo 12. března po 13:00, ale ve 13:55 bylo přerušeno kvůli pevně naplánovanému bodu schůze. Návrh byl dále součástí schváleného pořadu schůze na 14. března, k jeho projednání však nedošlo. 

Návrh novely byl zařazen také na pořad schůze 26. března a opět nebyl projednán. Ve druhé části jednacího dne tehdy ve Sněmovně vystoupil prezident Petr Pavel. K dalšímu plánovanému projednání nedošlo ani ve druhé polovině dubna. Třetí čtení pokračovalo 7. května, kdy byla novela druhým a zároveň posledním bodem schůze. Projednávání začalo krátce po 9:30 a trvalo až do konce jednacího dne ve 14:04. Během jednání vystoupilo několik zástupců hnutí ANO, přičemž někteří z nich mluvili opakovaně.

Závěr

Třetí čtení školské novely bylo před vysíláním námi ověřované debaty zahájeno třikrát, a to v první polovině března, přičemž jednou jako poslední bod a jednou necelou hodinu před zařazením pevného bodu sněmovní schůze. Následně pokračovalo na začátku května, kdy mu byl věnován skoro celý jednací den. Mezitím však byla novela třikrát zařazena na pořad schůze, ale k jejímu projednání poté nedošlo. Jana Berkovcová tedy správně uvádí, že mimo uskutečněná třetí čtení bylo v plánu několik dalších. Ta nakonec neproběhla, a její výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Matěj Ondřej Havel (TOP 09) v kontextu výroku mluví o hnutí ANO a jeho kritice převodu financování nepedagogických pracovníků ze státu na zřizovatele škol. Uvádí, že tato změna je podle něj koncepční a že je zakotvena už v dokumentu, který v roce 2022 prosadil Robert Plaga, bývalý ministr školství Babišovy vlády.

Strategie 2030+

Minulá vláda Andreje Babiše v roce 2020 vydala Strategii vzdělávací politiky do roku 2030+ (.pdf) –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ koncepční dokument zaměřený na rozvoj českého školství v období let 2020 až 2030+, jehož cílem bylo především modernizovat vzdělávací systém v oblasti regionálního školství. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy návrh vypracovalo pod vedením tehdejšího ministra školství Roberta Plagy, který ve spojitosti se středním školstvím mluvil zejména o plánu na omezení kapacit víceletých gymnázií.

V části věnované snížení administrativní zátěže škol (.pdf, str. 61) dokument navrhuje změnu způsobu financování nepedagogických pozic. Plánuje provést analýzu stavu administrativních činností ve školách a uvádí, že změna způsobu financování posílí personální kapacity nepedagogických pracovníků. V sekci týkající se snižování nepedagogické zátěže škol dokument konkrétně uvádí, že „zřizovatelé (zejména větší obce a města) budou motivováni ke spolupráci se zřizovanými školami vedoucí k vyšší míře koordinace činností souvisejících se správou budov, veřejných zakázek, projektovou administrativou, účetnictvím atd.“ (str. 61).

Dokument dále předpokládá (.pdf, str. 61), že především větší města a obce by měly být podněcovány k užší spolupráci se svými školami. Tato spolupráce by se měla týkat oblastí, jako je údržba budov, správa veřejných zakázek, projektová administrativa nebo účetnictví.

V oddílu objasňujícím téma financování se uvádí (.pdf, str. 66), že pro splnění vytyčených cílů je nutná změna struktury financování vzdělávacího systému, která bude vyžadovat „efektivní zapojení a propojení jednotlivých veřejných zdrojů směřujících do vzdělávání, a to nejenom na úrovni státu, ale také na úrovni zřizovatelů škol a školských zařízení (obcí a krajů)“. Dokument také zdůrazňuje nezbytnost revize platových systémů pedagogických i nepedagogických pracovníků a dodává, že „zřizovatelé musí zajistit školám adekvátní technické zázemí a materiální podmínky k uskutečňování vzdělávacího programu v celé jeho komplexnosti“ (str. 66).

Závěr

Strategie 2030+ skutečně zahrnuje princip převodu financování některých nepedagogických činností na zřizovatele škol a skutečně byla schválena vládou v roce 2020, kdy byl ministrem školství Robert Plaga za hnutí ANO. Výrok Matěje Ondřeje Havla tak hodnotíme jako pravdivý.

Jana Berkovcová (ANO) reaguje na poslance Matěje Ondřeje Havla, kterého podle jeho slov překvapuje kritika hnutí ANO ohledně převodu financování nepedagogů na zřizovatele. Tento princip je podle něj zakotven ve Strategii 2030+, kterou prosadilo za ministra Roberta Plagy právě hnutí ANO. Berkovcová argumentuje, že ve Strategii je v souvislosti se změnou financování zmíněna pouze část nepedagogické práce bez konkretizace rozsahu.

Nepedagogické práce ve Strategii 2030+

Minulá vláda Andreje Babiše vydala v roce 2020 Strategii vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+ (.pdf) –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ koncepční dokument zaměřený na rozvoj českého školství v období let 2020 až 2030+, jehož cílem bylo především modernizovat vzdělávací systém v oblasti regionálního školství. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy návrh vypracovalo pod vedením tehdejšího ministra školství Roberta Plagy, který ve spojitosti se středním školstvím mluvil zejména o plánu na omezení víceletých gymnázií.

V části věnované snížení administrativní zátěže škol (.pdf, str. 61) dokument navrhuje změnu způsobu financování nepedagogických pozic. Plánuje provedení analýzy stavu administrativních činností ve školách a uvádí, že změna způsobu financování posílí personální kapacity nepedagogických pracovníků. V sekci ohledně snižování nepedagogické zátěže škol dokument konkrétně uvádí, že „zřizovatelé (zejména větší obce a města) budou motivováni ke spolupráci se zřizovanými školami vedoucí k vyšší míře koordinace činností souvisejících se správou budov, veřejných zakázek, projektovou administrativou, účetnictvím atd.“ (str. 61).

V oddílu rozebírajícím téma financování se uvádí (.pdf, str. 66), že pro splnění vytyčených cílů je nutná změna struktury financování vzdělávacího systému, která bude vyžadovat „efektivní zapojení a propojení jednotlivých veřejných zdrojů směřujících do vzdělávání, a to nejenom na úrovni státu, ale také na úrovni zřizovatelů škol a školských zařízení (obcí a krajů)“. Dokument také zdůrazňuje nezbytnost revize platových systémů pedagogických i nepedagogických pracovníků a dodává, že „zřizovatelé musí zajistit školám adekvátní technické zázemí a materiální podmínky k uskutečňování vzdělávacího programu v celé jeho komplexnosti“ (str. 66).

Strategie dále obsahuje soubor opatření pro období let 2020–2023, který by měl k naplnění stanovených cílů přispět (.pdf, str. 72). Jednou z klíčových aktivit je podle dokumentu i spolupodílení zřizovatelů –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tedy obcí a krajů –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ na nepedagogických činnostech školy (str. 103). Tato aktivita konkrétně předpokládala vytvoření „věcného záměru pro možnost převzetí některých nepedagogických činností zřizovatelem (např. správce ICT, údržba zahrady, budov atp.)“.

Závěr

Strategie 2030+ možnost převedení nepedagogických činností škol na obce a kraje nastiňuje jen obecně a uvádí pouze příklady oblastí, kterých by se to mohlo týkat – explicitně zmiňuje například správce ICT nebo údržbu zahrady či budov. Konkrétní vymezení toho, jakých nepedagogických činností by se převedení financování mělo týkat, neobsahuje. Výrok Jany Berkovcové tak hodnotíme jako pravdivý.

Poslankyně Jana Berkovcová v kontextu výroku zmiňovala, že Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) při přípravách státního rozpočtu na letošní rok počítalo se změnou financování nepedagogických pracovníků. Dle jejího názoru na takovou úpravu nebyl nikdo připraven. Tvrdí, že změna financování nebyla součástí návrhu novely školského zákona a vláda ji předložila pouze jako pozměňovací návrh k celé novele. Berkovcová tak poukazuje na to, že návrh na úpravu financování neprošel standardním legislativním procesem, během kterého probíhá připomínkové řízení.

Legislativní proces přípravy zákonů

Podle Ústavy může Poslanecké sněmovně předložit návrh zákona vláda, poslanci, Senát nebo krajská zastupitelstva. Pokud návrh zákona předkládá vládní kabinet, řídí se příprava návrhu tzv. legislativními pravidly vlády (.pdf, str. 1). Počáteční dokument vytváří některé z ministerstev (.pdf) a svou verzi návrhu vloží do elektronické knihovny vlády. Následně probíhá meziresortní připomínkové řízení (.pdf, str. 24). V rámci tohoto řízení mohou k dokumentu podávat připomínky ostatní ministerstva a další ústřední orgány státní správy, případně další organizace, pokud se návrh týká oblasti jejich působnosti (.pdf, str. 9–10, 6). Na základě těchto připomínek ministerstvo návrh zákona ještě upravuje (.pdf, str. 15) a až tento upravený dokument předkládá kabinetu.

Poté, co vláda dokument schválí (.pdf), putuje návrh do Sněmovny. Zde předložený návrh projednává některý ze sněmovních výborů a především plénum Sněmovny. Během jednání ve výboru i na plénu mohou poslanci předkládat k návrhu zákona své vlastní pozměňovací návrhy. O nich sice mohou poslanci vést rozpravu, klasické meziresortní připomínkové řízení v jejich případě ale neprobíhá.

Novela školského zákona

Poslanecká sněmovna se v květnu 2025 zabývala vládním návrhem novely školského zákona a jednala zároveň i o tom, jestli do novely zahrnout změnu systému financování nepedagogických pracovníků škol (.docx, str. 16–19). Podle této změny by financování nepedagogů, na které stát vynakládá přibližně 30 miliard korun ročně, nově zajišťovaly obce a kraje. Do jejich rozpočtů by přitom jako kompenzace putovala větší část vybraných daní než dosud (str. 19). Tuto úpravu návrh novely původně neobsahoval, Sněmovna ji ale nakonec 28. května (den po zveřejnění námi ověřované debaty) odsouhlasila spolu s celou novelou. 

Už dříve vládou prosazovanou změnu financování kritizovali zástupci Asociace krajů, Svazu měst a obcí a Sdružení místních samospráv, podle kterých s nimi vláda tuto úpravu dostatečně neprojednala. Uváděli například, že nejsou k dispozici podrobné analýzy dopadu na rozpočty obcí. Zároveň také upozorňovali, že neměli možnost k návrhu na úpravu financování podávat připomínky.

MŠMT návrh novely školského zákona předložilo vládě už v březnu 2024. Verze určená pro připomínkové řízení tehdy změnu financování nepedagogických pracovníků neobsahovala (.docx; .docx). Návrh následně během března a dubna prošel připomínkovým řízením, ani verze pro jednání vlády ovšem nepojednávala o úpravě financování (.docx; .docx). V září 2024 došlo ke změně, která se však týkala pouze zprávy o hodnocení dopadů regulace (RIA). K návrhu novely se poté vyjádřila Legislativní rada vlády (.docx), která jej vládě doporučila schválit (.pdf, str. 4–⁠⁠⁠⁠⁠⁠5), což kabinet udělal na začátku října 2024.

Verze novely, kterou vláda předložila Sněmovně, tedy se změnou financování nepedagogických pracovníků (.pdf) nepočítala. Až poté, co v dolní komoře proběhlo úvodní, první čtení návrhu novely, Ministerstvo financí oznámilo, že se s MŠMT dohodlo na novém způsobu financování nepedagogických pracovníků. Zároveň dodalo, že úprava bude do novely zakomponována prostřednictvím pozměňovacího návrhu. Ten zveřejnil resort školství na svých webových stránkách (.docx) v lednu. Na začátku února tento pozměňovací návrh v jednom ze sněmovních výborů (.pdf, str. 5; .docx) předložila skupina vládních poslanců. Výbor pak návrh doporučil ke schválení (.pdf, str. 1, 5–⁠⁠⁠⁠⁠⁠16)⁠⁠ a předložil ho celé dolní komoře (.pdf, str. 4–⁠⁠⁠⁠⁠⁠15), která ho nakonec v květnu schválila, stejně jako celou novelu.

Podle původního pozměňovacího návrhu vládních poslanců mělo převedení financování nepedagogických pracovníků na obce a kraje platit už od září 2025 (.docx, str. 11–12). V březnu letošního roku ale vláda po kritice návrh upravila a plánovanou změnu odložilana leden 2026.

Závěr

Původní vládní návrh novely školského zákona skutečně nepočítal s převedením financování nepedagogických pracovníků ze státu na obce a kraje. Tato změna je součástí pozměňovacího návrhu vládních poslanců, který byl předložen a k novele připojen až během projednávání v Poslanecké sněmovně. Nebyl tedy součástí návrhu novely v době, kdy probíhalo meziresortní připomínkové řízení. Výrok Jany Berkovcové tak hodnotíme jako pravdivý.

Poslankyně Jana Berkovcová (ANO) odpovídá na poznámku Matěje Ondřeje Havla (TOP 09), který řekl, že současná koalice v otázce převodu financování nepedagogických pracovníků ze státu na obce a kraje naplňuje Strategii 2030+ schválenou už za minulé vlády hnutí ANO. Berkovcová poté tuto změnu kritizuje a dodává, že se proti ní vyslovily i některé organizace.

Postoj organizací

Svaz měst a obcí České republiky vyjádřil 16. ledna 2025 odmítavý postoj ke změně financování nepedagogických pracovníků, když vládní návrh označil za „nepřipravený, překotný a postrádající jakékoliv dopadové studie či analýzy“. Svůj postoj Svaz zopakoval i poté, co návrh schválila Sněmovna –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tentokrát napsal, že se pro samosprávy jedná o „nesystémový a potenciálně destabilizující“ krok.

Sdružení místních samospráv České republiky zveřejnilo 20. ledna 2025 tiskovou zprávu, ve které společně s Asociací krajů a Svazem měst a obcí s návrhem rovněž vyslovilo nesouhlas. Organizace poukazovaly na to, že jej vláda neprojednala se zástupci samospráv, nebo na to, že převod financování posílí nerovnosti ve vzdělání. Sdružení se proti plánované změně opakovaně vymezovalo už od září loňského roku.

Také samotná Asociace krajů České republiky se ke konci letošního ledna ohradila proti převodu financování nepedagogických pracovníků ze státu na obce a kraje. Ve spolupráci s výše zmíněnými organizacemi vyzvala vládu k zastavení této změny, která dle asociace nebyla projednána s kraji ani obcemi a může způsobit finanční nejistotu pro obce a kraje i pro nepedagogické pracovníky.

S iniciativou přišli v lednu také starostové Luhačovic a Bojkovic Marian Ležák a Petr Viceník, kteří v tiskové zprávě uvedli, že se proti návrhu společně s nimi vymezilo více než tisíc starostů. Změnu financování odmítal i Českomoravský odborový svaz pracovníků školství, který v lednu založil petici za zachování centrálního financování nepedagogických pracovníků.

Ve veřejně dostupných zdrojích jsme hledali i případnou podporu návrhu ze strany představitelů obcí, krajů či organizací. Například starosta Slaného Martin Hrabánek (ODS) uvedl, že převod financování může pro město znamenat vyšší finanční zátěž. Zároveň ale podotkl, že pokud se změny dostatečně připraví, naplánují a bude zajištěna podpora ze strany státu, může převod z dlouhodobého hlediska přinést pozitivní efekt v podobě větší autonomie zřizovatelů a škol (Náš region Střední Čechy, 6. března 2025).

Závěr

Proti převodu financování nepedagogických pracovníků ze státu na obce a kraje se opravdu odmítavě postavili Svaz měst a obcí ČR, Sdružení místních samospráv ČR, Asociace krajů ČR, někteří představitelé obcí a také školské odbory, které přichystaly petici proti přijetí změny. Výrok Jany Berkovcové tak hodnotíme jako pravdivý.

Poslankyně Jana Berkovcová (ANO) v kontextu výroku reaguje na dotaz moderátorky, zda obstruování opozice při projednávání novely školského zákona ve Sněmovně neuškodí školám a krajům, které by v případě pozdějšího schválení změn měly méně času se na ně připravit. Berkovcová uvádí, že diskuze k návrhu novely je podle ní vzhledem ke kontroverzním bodům potřebná, a své tvrzení ilustruje na příkladu neziskových organizací, které podle ní žádaly odstranění části novely o financování nepedagogických pracovníků ve školách.

Novela školského zákona

Vláda Petra Fialy schválila v říjnu 2024 návrh novely školského zákona a zároveň ho předložila Poslanecké sněmovně. Ta jej nakonec schválila až ke konci května. Balíček úprav (.pdf), které s sebou novelizace zákona přináší, zahrnuje například změnu financování nepedagogických pracovníků škol, jejichž platy podle návrhu mají mít nově v kompetenci obce a kraje namísto státu. Tato část novely byla během čtení ve Sněmovně k novele připojena pozměňovacím návrhem. Kromě toho novela zavádí například stálé financování školního psychologa a speciálního pedagoga nebo slučování malých škol jedné obce. Upravuje také konkurzy na ředitele škol.

Financování nepedagogických pracovníků

Verze novely, kterou vláda předložila Sněmovně, se změnou financování nepedagogických pracovníků (.pdf) nepočítala. Až poté, co v dolní komoře proběhlo úvodní, první čtení návrhu novely, Ministerstvo financí oznámilo, že se s MŠMT dohodlo na novém způsobu financování nepedagogických pracovníků. Zároveň dodalo, že úprava bude do novely zakomponována prostřednictvím pozměňovacího návrhu.

Pozměňovací návrh počítal s tím, že financování nepedagogů bude na obce a kraje převedeno už od září 2025 (.docx). S převedením financování nesouhlasil např. Českomoravský odborový svaz pracovníků školství (ČMOS), který v lednu 2025 zveřejnil petici za zachování centrálního financování nepedagogů. V březnu, po druhém čtení návrhu ve Sněmovně, vláda po kritice plánované změny ve financování odložila na leden 2026.

Prohlášení neziskových organizací

Převedení financování nepedagogů na obce a kraje čelilo nejen kritice samospráv a školských odborů, ale kritizovala jej také opozice. Protože se vláda na této části novely školského zákona neshodovala s opozicí, hrozilo, že nebudou schváleny ani ostatní změny. Nevládní organizace „Učitel Naživo“ už v dubnu 2025 žádala spolu s 16 dalšími organizacemi Parlament o včasné projednání novely.

Na začátku května, kdy novela stále v Poslanecké sněmovně procházela třetím čtením, vydala organizace další prohlášení, ve kterém žádala stažení pozměňovacího návrhu k převodu financování nepedagogických pracovníků. Pod žádost se podepsaly přes tři desítky organizací působících zpravidla v neziskovém sektoru (.pdf). Organizace v prohlášení zdůrazňují, že většina opatření má „podporu jak u představitelů koalice a opozice, tak i u odborné veřejnosti“, ale návrh o změně financování nepedagogů „představuje hlavní překážku pro schválení novely ve třetím čtení v Poslanecké sněmovně“.

Závěr

Na začátku května 2025 vydaly tři desítky organizací tvořené převážně neziskovými subjekty prohlášení, ve kterém žádaly stažení příslušné části novely týkající se převodu financování nepedagogických pracovníků. Výrok poslankyně Berkovcové tak hodnotíme jako pravdivý.

Poslankyně Jana Berkovcová (ANO) komentuje vládní návrh novely školského zákona, který obsahuje mj. změnu financování nepedagogických pracovníků. Berkovcová tuto úpravu odmítá a kritizuje vládu za to, že ji do novely doplnila až později formou pozměňovacího návrhu. Vyjadřuje se také k odložení účinnosti a říká, že tento krok podle ní nic neřeší a způsobí jen to, že odpovědnost za změny spadne na příští vládu. 

Novela školského zákona

Vláda Petra Fialy v říjnu 2024 schválila návrh novely školského zákona, který tehdy zároveň předložila Poslanecké sněmovně. Ta jej nakonec schválila až ke konci května. Balíček úprav (.pdf), které s sebou novelizace zákona přináší, zahrnuje např. změnu financování nepedagogických pracovníků škol, jejichž platy podle návrhu mají mít nově v kompetenci obce a kraje namísto státu. Kromě toho novela zavádí např. stálé financování školního psychologa a speciálního pedagoga nebo slučování malých škol jedné obce. Upravuje také konkurzy na ředitele škol.

Financování nepedagogických pracovníků

Původní návrh počítal s převedením financování nepedagogů na obce a kraje už od září 2025 (.pdf, str. 25 z 266). S převedením financování na zřizovatele nesouhlasil např. Českomoravský odborový svaz pracovníků školství (ČMOS), který v lednu 2025 zveřejnil petici za zachování centrálního financování nepedagogů. V březnu – tedy až po druhém čtení návrhu ve Sněmovně, kdy poslanci mohou předkládat pozměňovací návrhy – vláda po kritice plánované změny u financování odložila na leden 2026.

Návrh Jany Berkovcové

Poslankyně Jana Berkovcová v minulosti odklad účinnosti kritizovala kvůli tomu, že podle ní prodlouží nejistotu obcí, a vládní návrh označila za nepřipravený a nedostatečně finančně zajištěný. Během třetího čtení ve Sněmovně v březnu 2025 mluvila o tom, že změna financování podle ní prohloubí decentralizaci školského systému a nerovnosti mezi školami a navrhla vrácení novely do druhého čtení. Na začátku května pak navrhla přesunout účinnost až na leden 2027. 

Během závěrečného projednávání novely 28. května, tedy den po odvysílání námi ověřované debaty, Sněmovna hlasovala o návrhu opakovat druhé čtení a zamítla ho. Jana Berkovcová tedy neměla možnost pozměňovací návrh předložit ve druhém čtení a následně prosadit.

Závěr 

Původní návrh novely školského zákona obsahující změnu financování nepedagogů počítal s účinností od září 2025. Po kritice vládní koalice v březnu 2025 odložila účinnost této změny na leden 2026. Jana Berkovcová změnu financování dlouhodobě kritizovala a na začátku května navrhla její odložení až na leden 2027. Její výrok tak hodnotíme jako pravdivý.