Přehled ověřených výroků

Bez tématu 11 644 výroků
Ekonomika 477 výroků
Koronavirus 462 výroků
Obrana, bezpečnost, vnitro 268 výroků
Zahraniční politika 243 výroků
Prezidentské volby 2023 226 výroků
Evropská unie 215 výroků
Sociální politika 180 výroků
Sněmovní volby 2021 175 výroků
Invaze na Ukrajinu 144 výroků
Krajské volby 2020 136 výroků
Zdravotnictví 120 výroků
Energetika 113 výroků
Právní stát 113 výroků
Doprava 109 výroků
Poslanecká sněmovna 94 výroků
Školství, věda, kultura 90 výroků
Komunální volby 2022 81 výroků
Regiony 72 výroků
Vnitrostranická politika 59 výroků
Rozpočet 2022 52 výroků
Rozpočet 2021 46 výroků
Životní prostředí 43 výroků
Střet zájmů 29 výroků
Zemědělství 23 výroků
Cesta na Tchaj-wan 20 výroků
Rozpočet 2023 17 výroků
Konflikt Izrael – Hamás 13 výroků
Kauza Dozimetr 12 výroků
Útok na Izrael 5 výroků
Pražský hrad 4 výroky
Rozpočet 2024 2 výroky
Pravda 9 245 výroků
Nepravda 1 897 výroků
Zavádějící 1 212 výroků
Neověřitelné 1 739 výroků
Rok 2024 89 výroků
Rok 2023 524 výroků
Rok 2022 662 výroků
Rok 2021 999 výroků
Rok 2020 988 výroků
Rok 2019 831 výroků
Rok 2018 1 457 výroků
Rok 2017 1 298 výroků
Rok 2016 1 534 výroků
Rok 2015 475 výroků
Rok 2014 1 426 výroků
Rok 2013 1 959 výroků
Rok 2012 1 851 výroků
Pouze ve výběru Demagog.cz 1 049 výroků

Mikuláš Bek

Ten projekt (digitálního přihlašování na střední školy, pozn. Demagog.cz) vzniká vlastně za nesrovnatelně nižší finanční náklady, než je většina těch projektů, které se objevily ve státní sféře.
20 minut Radiožurnálu, 7. února 2024
Školství, věda, kultura
Neověřitelné
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dopředu odhadovalo, že náklady na vývoj systému digitálního přihlašování na střední školy nepřesáhnou rozpočty některých jiných digitalizačních projektů ve školství a státní správě. Výši skutečných nákladů ale dosud nezveřejnilo.

Ministr školství Mikuláš Bek mluví o online přihlašovacím systému na střední školy DiPSy, který byl se zpožděním spuštěn 2. února. Nejprve zmiňme, že neuvádí konkrétní případy dalších projektů ve státní sféře, oproti kterým měl tento vyžadovat „nesrovnatelně nižší náklady“. V našem ověření jsme se proto zaměřili především na další elektronické systémy, které představilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT).

Digitální systém přihlašování na střední školy

V první řadě je nutné vyčíslit, kolik peněz stál vznik nově spuštěného systému DiPSy. Organizace Cermat, jejímž zřizovatelem je MŠMT, na přípravu systému v červenci 2023 nejprve vypsala výběrové řízení, kterého se zúčastnilo celkem šest firem (.pdf, str. 3–4). Navrhované rozpočty nabídek se pohybovaly v rozmezí od 4,5 do 24 milionů korun (se započtením DPH).

Výběrové řízení ale Cermat v říjnu 2023 zrušil (.pdf). Firma s nejlevnější nabídkou, kterou Cermat z řízení vyloučil kvůli nesplnění zadávacích podmínek, totiž podala námitky a následně i návrh na přezkoumání postupu Cermatu (.pdf, str. 2). Právě kvůli způsobeným časovým průtahům se tak nakonec Cermat rozhodl celé výběrové řízení ukončit, protože by podle něj už nikdo z účastníků nestihl systém dokončit v požadovaném termínu. MŠMT následně v tiskové zprávě oznámilo, že systém připraví přímo zaměstnanci Cermatu.

Ministerstvo tehdy uvádělo, že „celkové náklady na vlastní vývoj budou výrazně nižší než nejlevnější nabídka ve výběrovém řízení“. Zmiňovaná nejnižší cena pocházela od společnosti PragoData (.pdf, str.3–4), která slibovala vytvoření systému za 4,5 milionu korun.

Samotný Cermat nicméně ještě loni v létě odhadoval, že zřízení systému vyjde stát na asi 12 milionů korun. Podobnou sumu, 13,5 milionu korun, nabízela společnost TECHNISERV, kterou Cermat před zrušením řízení plánoval vybrat jako dodavatele (.pdf, str. 1, 3).

Přesné informace o tom, kolik peněz Cermat na vytvoření systému DiPSy vynaložil, se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat. S dotazem jsme se proto obrátili na MŠMT, odpověď jsme ale do vydání naší analýzy neobdrželi. 

Elektronické systémy ve školství

Z dalších systémů můžeme zmínit například projekt digitalizace vysokých škol. Ten muselo MŠMT zřídit na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady EU. V říjnu 2020 ministerstvo uvedlo, že na tříleté období do konce roku 2022 na projekt tzv. Jednotné digitální brány vyčlenilo 170 milionů korun. Cílem daného systému je elektronizovat přihlášky na veřejné vysoké školy či umožňovat online vyřizování žádostí o stipendia.

Mezi další projekty patří například české antiplagiátorské systémy pro veřejné vysoké školy. Nejrozšířenější z nich je systém Theses.cz, který v roce 2008 spustila Masarykova Univerzita v Brně a následně jej začaly využívat desítky dalších škol. MŠMT na vývoj těchto systémů vynaložilo v letech 2008 až 2011 celkem 33 milionů korun.

Další digitální systémy

Mimo oblast školství v posledních letech vznikl například systém eNeschopenka (.pdf), který v roce 2020 spustila Česká správa sociálního zabezpečení (.pdf, str. 17–18). Digitální rozhraní, díky němuž už lidé nemusí pracovní neschopenku zaměstnavateli dodávat v papírové podobě, podle Ministerstva práce a sociálních věcí vyšlo na přibližně 120 milionů korun. Už starším podobným projektem je eRecept, který začal fungovat v roce 2011. Celý systém včetně digitálního úložiště Česko stál více než 300 milionů korun.

Na stovky milionů přišlo stát také spuštění portálu MOJE daně nebo Portálu občana (.pdf, str. 3), který lidem poskytuje přístup k dalším digitálním službám státu.

Z nových projektů za zmínku stojí i aplikace eDoklady, pomocí které si lidé mohou od letošního ledna vytvořit elektronickou verzi občanského průkazu v mobilním telefonu. Vláda Petra Fialy v září 2023 původně odhadovala plánované náklady na uvedení aplikace do provozu na přibližně 20 milionů korun (.pdf, str. 14 z 82), další investice související s jejím provozem kabinet vyčíslil na 30 milionů. Zpravodajský server Novinky.cz v lednu 2024 informoval, že podle státní Digitální a informační agentury (DIA) vyšel vývoj aplikace eDoklady na 10 milionů korun.

Závěr

MŠMT dříve uvádělo, že by vytvoření elektronického systému podávání přihlášek na střední školy mělo stát zhruba 12 milionů korun, později mluvilo o částce nižší než 4,5 milionu korun. Pokud by se skutečné náklady na systém DiPSy pohybovaly v tomto cenovém rozpětí, bylo by možné jej v porovnání s ostatními digitalizačními projekty označit za jeden z nejlevnějších. Jelikož ale MŠMT dosud nezveřejnilo, kolik systém DiPSy stál, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Mikuláš Bek

(...) výběrové řízení (na elektronické přihlášky na střední školy, pozn. Demagog.cz), které bylo na začátku nastaveno na 12 000 000 Kč.
20 minut Radiožurnálu, 7. února 2024
Školství, věda, kultura
Pravda
Podle zadávací dokumentace později zrušeného výběrového řízení měla odhadovaná cena zakázky skutečně dosáhnout hodnoty 12 milionů korun.

Ministr školství Mikuláš Bek reaguje na dotaz ohledně výsledné ceny elektronického systému pro přihlášky na střední školy DiPSy, který vzbudil velkou mediální pozornost svým opožděným startem. Cena by dle ministrova vyjádření měla být nižší než částka z původního výběrového řízení.

Organizace Cermat, jejímž zřizovatelem je MŠMT, vypsala výběrové řízení na přípravu systému v červenci 2023. Podle zadávací dokumentace (.pdf, str. 2) měla předpokládaná hodnota zakázky dosáhnout právě částky 12 milionů korun. Celkově soutěžilo šest firem, nabídkové ceny jednotlivých subjektů se pak pohybovaly mezi 4,5 až 24 miliony korun (.pdf, str. 1-2).

Výběrové řízení bylo však v říjnu 2023 zrušeno (.pdf). Firma s nejnižší nabídkou, kterou Cermat z řízení vyloučil kvůli nesplnění zadávacích podmínek, totiž podala námitky a následně i návrh na přezkoumání postupu Cermatu (.pdf, str. 2). Právě kvůli způsobeným časovým průtahům se tak nakonec Cermat rozhodl celé výběrové řízení zrušit, protože by podle něj už nikdo z účastníků nestihl systém dokončit v požadovaném termínu. MŠMT následně v tiskové zprávě oznámilo, že systém připraví zaměstnanci samotného Cermatu.

Vzhledem k tomu, že podle zadávací dokumentace měla předpokládaná hodnota zakázky dosáhnout Bekem zmiňovaných 12 milionů korun, výrok hodnotíme jako pravdivý.

Mikuláš Bek

Školství (...) nedisponuje kvalitními informačními systémy, které by třeba umožňovaly nahlédnout v živém čase do personálního zajištění škol. Takový systém se připravuje sice na papíře od roku 15, ale pořád ještě ho nemáme.
20 minut Radiožurnálu, 7. února 2024
Školství, věda, kultura
Pravda
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) začalo již v roce 2015 připravovat informační systém, který by byl propojen s personálními systémy jednotlivých škol, a umožnil by tak nahlédnutí do jejich personálního zajištění. V současnosti takový systém stále neexistuje.

Ministr školství Mikuláš Bek v rozhovoru nejdříve mluvil o systému pro elektronické podávání přihlášek na střední školy. Ten nevytvářela IT firma, jak se původně plánovalo, ale Cermat, tedy organizace zřizovaná přímo Ministerstvem školství. Proces přípravy tohoto systému dle Beka prokazuje, že je třeba přehodnotit, jaké kapacity mají mít jednotlivá ministerstva, aby zvládla zajistit vývoj klíčových informačních systémů. Dodává, že ho zaskočilo zjištění, že resort školství stále čeká na zprovoznění systému, který by školám umožňoval například nahlížet v reálném čase „do personálního zajištění škol“. Ten se dle něj připravuje již od roku 2015.

Potřebu vytvoření jednotného informačního systému zmiňuje např. Strategie vzdělávací politiky z roku 2014 (.pdf, str. 47). O takovém projektu s názvem Resortní informační systém (RIS) psalo Ministerstvo vnitra o rok později (.pdf, str. 2). Jeho hlavními cíli bylo vybudování moderního informačního systému, elektronizace klíčových agend a zavedení možnosti sdílet data v rámci resortu. Podle původního plánu se předpokládalo, že dojde k propojení RIS s personálními a matričními systémy jednotlivých škol a školských zařízení (.pdf, str. 50, 111 z 382).

V roce 2017 si MŠMT zažádalo o dotaci na tento projekt z Integrovaného operačního regionálního programu (IROP), tedy o spolufinancování z fondů EU a národních zdrojů. Ke schválení této dotace, která spadala do programového období let 2014–2020, došlo ještě v průběhu roku 2017 (.pdf, str. 1). Vzápětí MŠMT informovalo o zahájení realizace systému.

Na konci roku 2020 však Ministerstvo školství rozhodlo o zrušení tohoto projektu. Podle resortu došlo ke zpoždění realizace z důvodu pandemie covidu-19 a projekt nebylo možné prodlužovat, neboť na konci roku 2020 končilo programové období, na které bylo schváleno jeho financování.

Nástupnickým projektem se stal Informační systém vzdělávání (ISV). Jeho hlavní cíle jsou totožné s cíli RIS, liší se však způsobem realizace, která je u ISV rozdělena na tři etapy. Během první etapy dojde k elektronizaci agendy rejstříků spravovaných MŠMT. Druhá etapa přinese elektronizaci sběru statisticko-administrativních dat a evidenci matrik mateřských škol. Třetí etapa zavede elektronizaci uznávání vzdělání a odborných klasifikací. Ale ani u tohoto projektu ISV ještě k dokončení nedošlo.

Jednotný informační systém se tedy na MŠMT začal připravovat již v roce 2015. Podle plánů Ministerstva školství by měl být propojený s personálními systémy jednotlivých škol, tudíž by měl umožňovat nahlédnutí do jejich personálního zajištění. V současné době ale stále neexistuje. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Mikuláš Bek

Je v něm (v systému elektronického přihlašování na střední školy, pozn. Demagog.cz) 30 000 přihlášek.
20 minut Radiožurnálu, 7. února 2024
Školství, věda, kultura
Pravda
Mezi dnem spuštění systému elektronických přihlášek a dnem, který předcházel Bekově rozhovoru, bylo v tomto systému celkem 28 505 přihlášek.

V tomto výroku ministr školství Mikuláš Bek ilustruje funkčnost systému elektronických přihlášek na střední školy, poté co jeho spuštění muselo být kvůli technickým potížím o den odloženo. Původně měl být systém v provozu už ve čtvrtek 1. února krátce po půlnoci, nicméně kvůli problému s nahráváním příloh začal fungovat až v pátek 2. února večer.

Systém elektronických přihlášek s názvem DiPSy má kromě vlastních webových stránek také samostatné informační stránky. Právě zde je možné zjistit přesný počet podaných přihlášek za konkrétní den.

Ministr Bek výrok zmínil během rozhovoru, který Český rozhlas předtočil 7. února před polednem (video, čas 0:30). V této době byly tedy dostupné údaje ode dne spuštění systému 2. února až do 6. února. Jak můžeme vidět v následující tabulce, celkově bylo v den rozhovoru v systému 28 505 přihlášek. Výrok Mikuláše Beka tak hodnotíme jako pravdivý.

Mikuláš Bek

Některé (elektronické přihlášky na střední školy, pozn. Demagog.cz) jsou duplicitní, což je vlastně dáno správním řádem, papírové přihlášky můžete také poslat vícenásobně.
20 minut Radiožurnálu, 7. února 2024
Školství, věda, kultura
Pravda
Podávání přihlášek na střední školy skutečně upravuje správní řád. Ten jejich opakované posílání nezakazuje a jak papírové, tak digitální přihlášky mohou být podány vícekrát.

Ministr školství Mikuláš Bek mluví o přihláškách na střední školy, které lze nově podávat i digitální cestou. V novém elektronickém systému zvaném DiPSy se objevilo i několik duplicitních přihlášek, což ministr označil za záměr, jelikož na základě správního řádu jde podle něj podat vícekrát i papírové přihlášky.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na svém webu uvádí, že pravidla pro přihlašování na střední školy vyplývají ze správního řádu, který zároveň umožňuje, aby si uchazeči podali přihlášku opakovaně. Ředitel Cermatu Miroslav Krejčí v této spojitosti řekl, že mu ze strany právníků „nebylo dovoleno“ navrhnout systém tak, aby nebylo možné podat stejnou přihlášku i napodruhé.

Po odvysílání námi ověřovaného rozhovoru už ale lidé v DiPSy mohli duplicitní přihlášky mazat. Mluvčí Cermatu už dříve řekla, že pokud tak rodiče neučiní do konečného termínu podávání přihlášek, bude je kontaktovat ředitel školy a ujistí se, která přihláška je platná.

Co se týče samotného podávání přihlášek na střední školy, jedná se o správní řízení na žádost, které upravuje správní řád. Ten nijak nespecifikuje, kolikrát lze žádost podat nebo jestli ji lze podat vícekrát. Podle portálu epravo.cz tak „nelze žadatele omezovat v počtu podávání žádostí“. Správní řád jen specifikuje, že pokud je stejných žádostí podáno vícero, správní řízení bude probíhat jen u jednénich.

Podávání přihlášek na střední školy tedy upravuje správní řád, na jehož základě lze tyto přihlášky (a to i papírové) opravdu poslat opakovaně. Výrok ministra školství Beka tak hodnotíme jako pravdivý.

Mikuláš Bek

My jsme po mém nástupu finalizovali ten dlouhodobý záměr, který platí od tohoto roku a výrazně jsme se odchýlili od dosavadní praxe. Ty dvě minulé vlády trvaly na tom, že ten poměr mezi všeobecným a odborným vzděláním bude 30 % všeobecné vzdělání a 70 % odborné. My jsme v tom našem dlouhodobém záměru, který schválila vláda, nastavili ty mantinely 50 na 50.
20 minut Radiožurnálu, 7. února 2024
Školství, věda, kultura
Pravda
Dle posledních dat studuje cca 70 % žáků na odborných školách. Tento podíl v uplynulých letech mírně klesal. Dokumenty předchozích dvou vlád ale narovnání poměru mezi odborným a všeobecným středním vzděláním nezmiňovaly. Současná koncepce naopak jejich podíl plánuje více vyvážit.

Ministr školství Mikuláš Bek poukazuje na dlouhodobý záměr v oblasti vzdělávání, který schválil Fialův kabinet. Dle Beka tento materiál mluví o rovnosti mezi všeobecnými a odbornými obory, což se odlišuje od praxe dvou předchozích vlád. Minulé kabinety totiž podle ministra školství zachovávaly nerovný poměr, kdy bylo střední školství ze 70 % tvořeno odborným vzděláváním a jen ze 30 % všeobecnými obory na gymnáziích a lyceích (.pdf, str. 62). Podíváme se tedy na to, jak vypadaly minulé koncepce resortu školství a jak je ministerstvo změnilo během vládnutí Fialova kabinetu.

Nový koncept

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) vydává strategické a koncepční dokumenty, od kterých se odvíjí struktura českého školského systému. Bek ve svém výroku zjevně naráží na nové směřování středního vzdělávacího systému, které vychází z dokumentu s názvem „Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky 2023–2027“ (.pdf). Ten vláda schválila 20. prosince loňského roku (.pdf). Sám ministr školství Bek o nové koncepci dříve řekl, že jednou z výrazných změn je „regulace podílu všeobecného a odborného středního vzdělávání.“

Z uvedeného dokumentu opravdu vyplývá, že jednou z priorit je nastavení vyváženějšího zastoupení všeobecných a odborných oborů (.pdf, str. 62): „Obsahem je inovovaná oborová soustava středního vzdělávání založená na (až paritně) vyváženém podílu všeobecně vzdělávacích oborů (…) a odborných oborů“. Dosavadní struktura podle nové koncepce mj. nedostatečně zohledňovala potřeby trhu práce (.pdf, str. 62).

Nejnovější data za rok 2021 ukazují, že Česko má zhruba 69,1 % žáků na středních odborných školách či učilištích a 30,9 % ve všeobecném vzdělávání, což byl jeden nejnižších podílů z členských států EU. Jak ukazuje následující graf, podíl žáků v odborném vzdělávání v posledních letech mírně klesal (.pdf, str. 27), stále se však držel v poměru přibližně „70 ku 30“.

Statistické údaje mapující léta 2006 a 2010 navíc dokládají, že je tento nevyvážený poměr v ČR dlouhodobý. Dodejme, že po větším rozšíření všeobecných oborů volali např. již v roce 2017 zástupci společnosti EDUin, která se zaměřuje na téma vzdělávání.

Kroky dřívějších vlád

V dlouhodobém záměru pro oblast školství, který vydalo MŠMT ministrů za vlády Bohuslava Sobotky, zmínka o poměru nabídky středního školství chybí (.pdf, str. 21–30). V jiném strategickém dokumentu se resort pouze zavázal snížit nerovnost v tom smyslu, aby se zvýšila dostupnost a kvalita předškolního vzdělávání.

O poměru se nezmiňovali ani tehdejší šéfové resortu. Ministr Marcel Chládek podporoval učební obory, zároveň ale přislíbil, že tato podpora nebude na úkor gymnázií. Jeho nástupkyně Kateřina Valachová mluvila pouze o tom, že by se měla posílit rozmanitost základního vzdělání na druhém stupni tak, aby nebylo třeba rozšiřovat kapacitu víceletých gymnázií.

Minulá vláda Andreje Babiše v roce 2020 vydala Strategii do roku 2030+ (.pdf), jejímž cílem bylo modernizovat vzdělávací systém v oblasti regionálního školství. MŠMT návrh vypracovalo pod vedením tehdejšího ministra školství Roberta Plagy, který ve spojitosti se středním školstvím mluvil zejména o plánu na omezení víceletých gymnázií. S tím souvisel i záměr zlepšit výuku na druhém stupni základních škol, a snižovat tak nerovnosti v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání (.pdf, str. 19, 44).

Ve své Strategii do roku 2030+ minulá vláda neříkala, že by plánovala měnit poměr mezi počtem žáků všeobecných a odborných středoškolských oborů (.pdf). Tento cíl nebyl zmíněn ani v jejím Dlouhodobém záměru na roky 2019–2023 (.pdf). Je třeba dodat, že Babišův kabinet se ve svém programovém prohlášení zavázal k tomu, že bude zvyšovat kvalitu odborného školství. K poměru mezi všeobecnými a odbornými školami se ale tento text nevyjadřoval.

Závěr

Ministr školství Bek poukazuje na to, že současná vláda se snahou o vyrovnání podílu mezi odborným a všeobecným středním školstvím odlišuje od předchozích kabinetů. V loňském roce schválený dlouhodobý záměr pro oblast školství vedle řešení nerovnosti přístupu ke vzdělávání klade důraz právě na větší vyváženost mezi zmíněnými dvěma typy oborů. Konkrétní čísla nová strategie nezmiňuje, stojí v ní ale, že by tento podíl měl dosáhnout parity, tj. rovnosti.

Tento dokument se liší od strategií dvou předchozích vlád, které srovnání poměru mezi odborným a všeobecným vzděláním mezi své cíle neřadily. Tehdejší ministři mluvili převážně o potřebě omezit víceletá gymnázia, k přesnému podílu se ale nevyjadřovali. Poměr v minulých letech sice klesal, i tak ale dlouhodobě zůstal přibližně „70 ku 30“, jak uvádí Mikuláš Bek. Fialova vláda chce tento poměr vyvážit tak, aby se přiblížil rovnoměrnému rozložení. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Mikuláš Bek

Česká republika totiž má velmi jemně členěnou strukturu těch (středoškolských, pozn. Demagog.cz) oborů, je jich přes 280 a řada vyspělých zemí má třeba jenom několik desítek.
20 minut Radiožurnálu, 7. února 2024
Školství, věda, kultura
Pravda
Přehled na portálu Ministerstva školství ukazuje, že je v Česku celkově 280 středoškolských oborů. Některé vyspělé evropské země nabízí méně než 100 oborů, v Norsku a Švédsku je jich například méně než 20.

Ministr školství Mikuláš Bek v rozhovoru odpovídal na otázku, která se týkala přípravy takzvané profesní maturity. Uveďme, že ta by na rozdíl od klasické maturity obsahovala pouze školní část zkoušky, nikoli ale už tu státní, která zahrnuje jednotné didaktické testy. Podle dřívějších návrhů think-tanku Univerzity Karlovy by sice s profesní maturitou nebylo možné dále pokračovat na vysokou školu, postačovala by ale pro výkon povolání. V důsledku by tak mohla studentům usnadnit, aby úspěšně dokončili středoškolské vzdělání. 

Podle Beka je ale před zavedením profesních maturit nejdříve nutné vyřešit problém s příliš vysokým počtem oborů středních škol. Těch je dle něj v Česku přes 280, zatímco v řadě vyspělých zemí jich je jen několik desítek.

Rámcové vzdělávací programy

Samotnému středoškolskému vzdělávání se věnuje školský zákon a také nařízení vlády o soustavě oborů vzdělání. Všechny platné rámcové vzdělávací programy, tedy obory, jsou dostupné na metodickém portálu MŠMT. Podle něj se studenti se můžou vzdělávat v 273 oborech středního odborného vzdělávání a dalších 7 oborech gymnázií, dohromady jich je tedy 280. Ze zákona a nařízení dále vyplývá, že studenti v současnosti můžou dosáhnout třech stupňů středoškolského vzdělání a že zmíněné obory se dělí do 31 skupin.

Srovnání s vyspělými zeměmi

Mikuláš Bek následně srovnával počet oborů v ČR se situací v dalších vyspělých zemích. Úroveň vyspělosti zemí se nejčastěji měří pomocí Indexu lidského rozvoje (HDI), který sleduje Organizace spojených národů (OSN). V našem srovnání se zaměříme především na země, které se podle aktuálních dat (.xlsx) za rok 2021 řadí do kategorie států s velmi vysokým HDI.

Švýcarsko, které je v žebříčku HDI na prvním místě, je co do počtu středoškolských oborů na podobné úrovni jako Česko. Švýcarské střední školství totiž v rámci tzv. základního odborného výcviku nabízí 250 učňovských oborů, které kombinují teoretickou výuku ve školách a praktickou část přímo u zaměstnavatelů. Kromě toho mají děti ve Švýcarsku možnost vzdělávat se také na gymnáziích nebo na středních odborných školách, které nabízí 6 oborů. Doplňme, že v každém kantonu může být nabídka oborů odlišná.

Velkou nabídku studijních programů mají také školní děti v Dánsku. Střední odborné vzdělávání nabízí výběr z více než 100 programů. Obecné střední vzdělání lze získat ve 4 studijních programech, ve kterých si studenti mohou dále zvolit jeden ze 49 různých specializovaných podprogramů.

Španělští studenti si mohou vybrat ze dvou typů středního odborného vzdělávání. Střední základní odborné vzdělání nabízí 34 programů, druhý, vyšší typ středního odborného vzdělání pak 63 programů. Španělští studenti se také mohou rozhodnout pro obecněji zaměřenou střední školu zakončenou maturitní zkouškou, kterou lze získat ve čtyřech specializacích. 

Na Islandu existují dva typy středoškolského vzdělávání. Jedná se buď o všeobecný program, který hlavně připravuje na studium na vysoké škole, nebo o formu odborného vzdělávání. Ta nabízí přes 80 programů, které připravují přímo na zaměstnání.

V Itálii se studenti mohou vzdělávat na všeobecných středních školách, které nabízí celkem 15 zaměření, a také na odborných školách, v jejichž případě je studijních oborů dohromady 11. Poslední možností jsou odborné programy, které zajišťují přímo italské regiony a ve kterých lze získat až 55 profesních kvalifikací.

Do dvou desítek oborů středoškolským studentům nabízí například Norsko a Švédsko. V Norsku existuje celkem 15 středoškolských programů – pět všeobecných a deset odborných. Švédsko v reakci na finanční krizi svůj systém omezilo v roce 2011 (.pdf, str. 33–34). Studentům nyní nabízí 12 odborných programů (.pdf, str. 35–36), po kterých mohou nastoupit přímo do práce, a 6 programů, které připravují na studium na vysoké škole. 

Závěr

Ministr školství Mikuláš Bek správně uvádí, že je v Česku přibližně 280 oborů středoškolského vzdělávání. Srovnání s některými vyspělými evropskými státy ukazuje, že počet oborů na středoškolské úrovni je například ve Švýcarsku podobně vysoký jako v ČR, v řadě zemí je ale výrazně nižší. Pod hranicí 100 oborů se pohybuje na Islandu nebo v Itálii, Norsko a Švédsko nabízí oborů méně než 20. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Markéta Pekarová Adamová

Bureš 25085. To je evidenční číslo karty Andreje Babiše z 11. listopadu 1982, pod kterou ho StB zaevidovala jako udavače.

Soud už o tom, že byl Andrej Babiš konfidentem StB, dávno rozhodl. Dnes to slovenský Ústavní soud opět potvrdil. Možná je na čase si to přiznat.
Twitter, 7. února 2024
Nepravda
Andrej Babiš je stále evidován jako spolupracovník StB, slovenské soudy však o oprávněnosti této evidence definitivně nerozhodly. Rozsudek, který Markéta Pekarová Adamová zmiňuje, byl v roce 2019 Ústavním soudem zrušen. Poslední rozhodnutí se Babišovy spolupráce vůbec netýkalo.

Markéta Adamová Pekarová na sociální síti „X“ komentovala rozhodnutí slovenského Ústavního soudu, který zamítl Babišovu ústavní stížnost, že je neoprávněně veden v archivních svazcích někdejší československé tajné policie StB jako agent.

Podle slovenského Ústavu paměti národa (ÚPN) se Andrej Babiš stal důvěrníkem StB v roce 1980 a o dva roky později zahájil spolupráci na úrovni agenta. Tu měl ukončit v roce 1985, kdy byl jako obchodní delegát vyslán podnikem Petrimex do Maroka. Ze statistické karty StB nalezené v archivech ÚPN vyplývá, že byl Babiš na základě dobrovolnosti zaregistrován pod krycím jménem Bureš a evidenčním číslem 25085. Babiš se nicméně již 12 let snaží u slovenských soudů prokázat, že je Ústavem paměti národa ve svazcích StB evidován neoprávněně. Poslední z řady soudních rozhodnutí padlo (.pdf) 1. února 2024, kdy o Babišově případu rozhodoval slovenský Ústavní soud.

Soudní spor

Andrej Babiš podal žalobu na slovenský Ústav paměti národa (ÚPN) poprvé v lednu 2012. Bratislavský okresní soud následně rozhodl, že Andrej Babiš je v evidenci veden neoprávněně (.pdf, str. 1). V rámci soudního řízení vypovídal také bývalý nadporučík StB Július Šuman, který Babiše pro vyšší spolupráci s tajnou politickou policií v roce 1982 dle archivních dokumentů získal. Ve své výpovědi tyto informace popřel. Před soudem vystoupil také bývalý důstojník StB Andrej Kuľha, který prohlásil, že svazek ukazuje jen nevědomou spolupráci Babiše s tajnou policií.

ÚPN se proti rozsudku okresního soudu opakovaně odvolával. Krajský a později také Nejvyšší soud však rozhodnutí okresního soudu potvrdily, a odvolání tak byla neúspěšná. ÚPN se tedy obrátil až na slovenský Ústavní soud, který v říjnu 2017 rozhodl, že soudy nižší instance pochybily. Podle rozhodnutí Ústavního soudu neměly připustit výpovědi bývalých příslušníků StB, kteří nebyli zbaveni mlčenlivosti.

Případ se tedy vrátil na začátek a Bratislavský krajský soud v roce 2018 pravomocně rozhodl, že Andrej Babiš ve svazcích StB figuruje oprávněně. Babiš proti rozsudku následně podal dovolání k Nejvyššímu soudu, který ho však odmítl. V listopadu 2019 ale slovenský Ústavní soud zveřejnil rozhodnutí (.pdf), podle nějž bylo porušeno Babišovo právo na spravedlivý proces (.pdf), zrušil předchozí rozhodnutí krajského a nejvyššího soudu a nařídil spor znovu otevřít.

Bratislavský krajský soud nicméně Babišovu žalobu v červnu 2022 znovu zamítl a své rozhodnutí odůvodnil tím, že žalovanou stranou neměl být ÚPN, ale slovenské ministerstvo vnitra. Proti tomuto rozhodnutí Andrej Babiš znovu podal dovolání k Nejvyššímu soudu v říjnu 2022. Ten v září 2023 znovu potvrdil, že Babiš žaloval nesprávnou instituci a rozhodl, že ve věci evidence ve svazcích StB musí Babiš jako příslušný orgán žalovat Ministerstvo vnitra Slovenské republiky.

Andrej Babiš pak neuspěl ani s ústavní stížností proti rozhodnutím Bratislavského krajského a Nejvyššího soudu. Ústavní soud ji 1. února 2024 odmítl (.pdf, str. 1), předchozí rozhodnutí krajského a nejvyššího soudu ponechal v platnosti, nicméně jádrem Babišova sporu se nezabýval. Podle Babiše soud pouze potvrdil, že ve sporu musí žalovat ministerstvo vnitra, což Babiš údajně již v roce 2023 udělal.

Presumpce oprávněné evidence

V únoru 2024 i po rozhodnutí slovenského Ústavního soudu tedy stále platí, že oprávněnost Babišovy evidence jako spolupracovníka StB doposud nebyla definitivně potvrzena ani vyvrácena. Bratislavský krajský soud sice v roce 2018 pravomocně rozhodl, že Andrej Babiš ve svazcích StB figuruje oprávněně, ale tento verdikt byl později zrušen Ústavním soudem. 

Od roku 2019, kdy Ústavní soud nařídil spor znovu otevřít, rozhodovaly soudy de facto jen o tom, zda Andrej Babiš žaluje správnou instituci. Vzhledem k tomu, že ani po 12 letech od začátku Babišovy kauzy neexistuje žádný platný rozsudek soudu, který by určil, že je Babiš jako spolupracovník StB evidován neoprávněně, je nutné vycházet z dostupných dokumentů ÚPN, podle nichž Andrej Babiš s StB spolupracoval.

Závěr

Markéta Pekarová Adamová tedy ve svém příspěvku správně uvádí, že Andrej Babiš – alespoň podle všech dostupných informací – s StB spolupracoval. Archivní dokumenty potvrzují, že „agent Bureš“ s evidenčním číslem 25085 byl ke spolupráci získán v listopadu 1982. 

Předsedkyně Poslanecké sněmovny se také odvolává na starší rozhodnutí slovenského soudu „o tom, že byl Andrej Babiš konfidentem StB“. Zjevně se tak odkazuje na rozsudek bratislavského krajského soudu, který v minulosti skutečně takto rozhodl. Zde je však třeba zmínit, že tento rozsudek byl následně Ústavním soudem v roce 2019 zrušen. Markéta Pekarová Adamová se tedy ve svém tweetu odvolává na dnes již neplatný dokument.

Část příspěvku Markéty Pekarové Adamové o tom, že slovenský Ústavní soud „dnes“ potvrdil zmiňovaný starší rozsudek krajského soudu, není pravdivá. Ústavní soud na začátku února 2024 rozhodoval (.pdf, str. 1) o ústavní stížnosti, která směřovala proti rozhodnutím z let 2022 a 2023. Ty se týkaly sporu o to, jaká instituce by měla být Babišem ve věci jeho evidence žalována. Ústavní soud tedy žádné rozhodnutí „o tom, že byl Andrej Babiš konfidentem StB“, nepotvrdil. Z těchto důvodů hodnotíme příspěvek Markéty Pekarové Adamové jako nepravdivý.

Marian Jurečka

(Česko má, pozn. Demagog.cz) nejnižší nebo jednu z nejnižších nezaměstnaností v Evropské unii.
Události, komentáře, 30. ledna 2024
Sociální politika
Evropská unie
Ekonomika
Pravda
Nezaměstnanost se v České republice dlouhodobě pohybuje pod hranicí 3 %, což je jedna z nejnižších hodnot v EU. V prosinci 2023 podle dat Eurostatu disponovaly nižší nezaměstnaností pouze Malta a Polsko.

Marian Jurečka očekává, že po náročném období, které zahrnovalo pandemii a ekonomické obtíže v souvislosti s válkou na Ukrajině, se Česká republika přesunula do stabilnější fáze s nižší inflací a s růstem reálných mezd. Zároveň pak uvádí, že bychom měli „mít i nadále nejnižší nebo jednu z nejnižších nezaměstnanosti v Evropské unii“. Zjevně tedy ve své predikci vychází z popisu současného stavu nezaměstnanosti, na který se v následujících odstavcích také zaměříme.

Podle dat Eurostatu se nezaměstnanost v České republice od roku 2017 do roku 2022 pohybuje pod hranicí 3 %, což je dlouhodobě jedna z nejnižších hodnot ze všech členských států Evropské unie. Jak je vidět na následujícím grafu, v prosinci 2023 mělo nižší nezaměstnanost než ČR pouze Polsko a Malta. Podle posledních dat (.pdf) dosahovala v Česku míra nezaměstnanosti 2,8 % (str. 4).

Úřad práce ČR k prosinci 2023 evidoval celkem 279 227 uchazečů o zaměstnání a podíl nezaměstnaných osob tak činil 3,7 %. V předchozím měsíci dle Úřadu práce podíl nezaměstnaných osob dosáhl hodnoty 3,5 %.

Uveďme, že za rozdílnými prosincovými čísly stojí odlišná metodika. Úřad práce České republiky zveřejňuje (.pdf, str. 1) tzv. podíl nezaměstnaných osob. Jedná se o počet nezaměstnaných osob registrovaných na Úřadu práce vydělený počtem všech lidí ve věku 15–64 let, kteří žijí na daném území. Pokud je tedy tato míra nezaměstnanosti například 10 %, hledá si práci každý desátý člověk v tomto věku.

Jinou metodiku (.pdf, str. 1) výpočtu nezaměstnanosti ovšem používá Český statistický úřad, z jehož dat vychází i Eurostat. ČSÚ vypočítává tzv. obecnou míru nezaměstnanosti na základě vlastního šetření prováděného v domácnostech. Tento ukazatel vyjadřuje podíl počtu nezaměstnaných na celkovém součtu zaměstnaných a nezaměstnaných (práci hledajících) osob. Ve třetím čtvrtletí roku 2023 činila obecná míra nezaměstnanosti 2,6 %.

Závěr

Podle dat Eurostatu mělo Česko v prosinci 2023 v rámci EU třetí nejnižší nezaměstnanost. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Marian Jurečka

Použiju třeba data České národní banky. (...) Ten očekávaný vývoj třeba inflace, tak ten má (v roce 2024, pozn. Demagog.cz) být mezi 2,5–3 procenty. Opravdu už zhruba od února loňského roku, meziměsíční inflace je v hodnotách, v desetinách buďto růstu, nebo dokonce i poklesu.
Události, komentáře, 30. ledna 2024
Ekonomika
Pravda
Prognóza ČNB odhaduje míru meziroční inflace v roce 2024 na 2,6 %. Meziměsíční inflace rostla od února 2023 pouze o desetiny procentního bodu a třikrát dokonce klesla.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka reaguje na slova (video, čas 09:00) Josefa Středuly, který tvrdí, že vláda měla při sestavování letošního rozpočtu nerealistická očekávání. Podle Středuly se Česko nyní nachází ve stagflaci, tedy kombinaci nízkého růstu ekonomiky, vysoké nezaměstnanosti a inflace. Jurečka na tato slova reaguje právě odkazem na Českou národní banku (ČNB), která dle něj odhaduje meziroční inflaci pro rok 2024 na 2,5–3 %. Následně tvrdí, že meziměsíční inflace od února minulého roku rostla pouze o desetiny procentního bodu či dokonce klesala.

Prognóza ČNB

ČNB své prognózy zveřejňuje čtvrtletně, přičemž prognóza nejnovější ke dni debaty byla publikována v listopadu 2023. Podle ní dosáhne inflace v tomto roce 2,6 % (.pdf, str. 7). Dvě předchozí prognózy ze srpnakvětna 2023 odhadovaly inflaci v letošním roce na 2,1 %.

Na podzim roku 2022 odhadovala ČNB meziroční inflaci v roce 2023 na 9,1 %. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) byla skutečná míra inflace za rok 2023 10,7 %, tedy o 1,6 procentního bodu vyšší.

Meziměsíční inflace v roce 2023

V druhé části výroku Marian Jurečka zmiňuje meziměsíční inflaci v roce 2023. Meziměsíční inflace označuje růst spotřebitelského indexu cen sledovaného měsíce oproti předchozímu měsíci. Dle ČSÚ v loňském roce kromě ledna, kdy meziměsíční inflace dosáhla hodnoty 6 %, skutečně docházelo k mírnému růstu či poklesu meziměsíční inflace.

K nejvyššímu růstu meziměsíční inflace za rok 2023 (vyjma ledna) došlo konkrétně v únoru, kdy dosahovala 0,6 %, a v červenci, kdy ceny vzrostly o 0,5 %. Po zbytek roku se pohybovala pod těmito hodnotami, v dubnu, záříprosinci dokonce klesala.

Závěr

Podle prognózy České národní banky dosáhne meziroční inflace v roce 2024 hodnoty 2,6 %. Meziměsíční inflace v loňském roce dle dat ČSÚ od února 2023 stoupala o desetiny procentního bodu, případně dokonce klesala. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů