Přehled ověřených výroků

Zavádějící
Andrej Babiš se skutečně podílel na zastavení tendru pro dostavbu Temelína v roce 2014 tím, že odmítl ČEZu garantovat výkupní ceny elektřiny. Jeho vláda však později připravila dostavbu Dukovan s opcí pro bloky Temelína, byť tendr na dostavbu opravdu spustil až Fialův kabinet.
Pravda
K. Havlíček dříve odkazoval na analýzy HEPI, které popisují ceny energií pro nové zákazníky v evropských metropolích. Dle HEPI měla Praha v říjnu a listopadu 2021 druhé nejvyšší ceny elektřiny, v prosinci 2021 třetí nejvyšší. V případě cen plynu se tehdy nacházela za 7. příčkou.
Pravda
Sobotkova vláda s ministrem financí Babišem odmítla garantovat minimální výkupní ceny elektřiny pro plánovaný nový blok jaderné elektrárny Temelín, načež ČEZ v dubnu 2014 zrušil tendr na jeho výstavbu.

Petr Fiala

Pravda
V žebříčku míry investic vůči HDP je Česká republika mezi členskými státy EU dokonce na prvním místě. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl podíl investic v roce 2024 26,5 % HDP.
Pravda
Schodek sektoru veřejných institucí v roce 2021 činil 5 % HDP. Ministerstvo financí ve své lednové makroekonomické predikci odhadlo, že v roce 2025 odpovídal 2 % HDP.
Nepravda
Vláda Petra Fialy se sice v roce 2022 zavázala k energetické soběstačnosti do pěti let, nenašli jsme ale žádný konkrétní slib či vyjádření týkající se výstavby nových plynových elektráren v horizontu jednotek let. Až v roce 2025 vláda zmiňovala vybudování elektráren do roku 2030.
Pravda
Novelu známou jako Lex plyn, která upravuje předpisy v oblasti energetiky, schválil Parlament v roce 2025 za vlády Petra Fialy. Návrh dolní komoře předložila skupina poslanců z vládních stran v čele s tehdejším ministrem průmyslu a obchodu Lukášem Vlčkem.

Karel Havlíček

Větrníky u nás dělají 1 %.

Partie Terezie Tománkové, 1. března 2026
Pravda
Větrné elektrárny se v České republice podílejí na výrobě elektřiny zhruba jedním procentem. Podle dostupných dat serveru oEnergetice.cz k 28. únoru 2026 jde o 1,03 %.
Pravda
Zákon o přechodu k nízkouhlíkové energetice umožňuje podporu nových zdrojů mj. pomocí mechanismu contract for difference, jenž předem stanoví garantovanou výkupní cenu. Na základě rozdílu mezi ní a tržní cenou pak stát výkup energií buď dotuje, nebo se podílí na výsledném zisku.
Zavádějící
V EU funguje jednotný energetický trh, na kterém se cena elektřiny utváří podle nabídky a poptávky. Kvůli omezeným přeshraničním přenosovým kapacitám však státy zůstávají částečně závislé na vlastních zdrojích, jejichž nákladnost se následně promítá do domácích cen elektřiny.