Přehled ověřených výroků

Andrej Babiš ve svém novoročním projevu uvádí, že za vlády Petra Fialy vzrostlo zadlužení Česka více než během tří a půl předchozích vlád. Ve výroku nespecifikuje, o kterých předchozích kabinetech přesně mluví, v rámci našeho ověření se proto zaměříme na jednotlivé kabinety, které postupně předcházely vládě Petra Fialy. Šlo přitom o vládu Jiřího Rusnoka, vládu Bohuslava Sobotky a první a druhou vládu Andreje Babiše. Není zřejmé, co Andrej Babiš myslí slovem „půl“ vlády.

Z výroku předsedy hnutí ANO Babiše také není jasné, zda mluví o státním nebo vládním dluhu. Státní dluh vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Na jeho výši mají vliv také některé další faktory (.pdf, str. 3, 16–17), a státní dluh se tak v daném roce může zvýšit i o větší sumu, než je hodnota deficitu státního rozpočtu. Tento státní dluh představuje více než 90 % dluhu sektoru vládních institucí, který je také známý jako vládní či veřejný dluh. Ten se skládá kromě státního dluhu také například i z dluhů územních samospráv, tedy obcí a krajů.

Nominální státní dluh

Vláda Jiřího Rusnoka se ujala funkce 10. července 2013, přičemž státní dluh ke konci června dosahoval 1,678 bilionu Kč (.pdf, str. 1) a na konci roku 2013 mírně vzrostl na 1,683 bilionu Kč. Během následné Sobotkovy vlády státní dluh klesal.

Od roku 2018 nominální hodnota státního dluhu začala růst. Na jeho konci dosáhla 1,622 bilionu Kč (.pdf, str. 21) a zvedla se i v roce 2019. Hranici dvou bilionů korun poté státní dluh překonal v roce 2020. Na konci roku 2021, kdy Babišova vláda předala moc kabinetu Petra Fialy, činil státní dluh 2,466 bilionu Kč (.pdf, str. 21). V porovnání se stavem na začátku Rusnokovy tak státní dluh vzrostl cca o 788 miliard Kč.

Data za rok 2024 nebyla ke dni zveřejnění projevu Andreje Babiše finální. Z dat za třetí čtvrtletí roku 2024 vyplývá, že se státní dluh vyšplhal na 3,334 bilionu Kč (.pdf, str. 10). Dle predikce v publikaci „Strategie financování a řízení státního dluhu České republiky na rok 2024“ (.pdf) by měl státní dluh za celý rok 2024 činit 3,367 bilionu Kč (str. 12). Oproti začátku působení Fialova kabinetu se tak nominální státní dluh podle odhadu zvýšil přibližně o 901 miliard Kč.

Jak lze z následující tabulky vyčíst, pokud sečteme celkový růst státního dluhu za období působení čtyř předchozích vlád, jedná se dohromady o výše zmíněných 788 miliard Kč. To je o 113 miliard Kč méně, než kolik představuje celkový nárůst dluhu za Fialovy vlády –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ten činí 901 miliard Kč. Finální hodnota státního dluhu za rok 2024 je však ke dni zveřejnění Babišova projevu pouze odhad, a výsledné částky se tak mohou ještě změnit.

Státní dluh v poměru k HDP

Kromě nominální výše je ale zapotřebí dluh srovnávat také v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP). S tímto podílem několikrát pracuje zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a Národní rozpočtová rada uvádí, že „pokud si chce kdokoli udělat co nejpřesnější obrázek o tom, jak se státům a vládám daří vyrovnávat se svými dluhy, je vhodné kromě absolutní výše dluhu sledovat také poměr dluhu vůči hrubému domácímu produktu“.

Co se tedy týče státního dluhu v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP), na konci roku 2021 odpovídal státní dluh ve výši 2,466 bilionu Kč (.pdf, str. 21) v přepočtu 39,1 % tehdejšího HDP. Pokud k výpočtu použijeme data z poslední makroekonomické predikce Ministerstva financí, ke konci roku 2024 se dluh dle odhadu (.pdf, str. 12) zvýšil o 3,1 procentního bodu (p. b.) na 42,2 % HDP.

V době působení posledních vlád zaznamenal státní dluh v poměru k HDP vývoj v obou směrech. Na začátku působení úřednického kabinetu Jiřího Rusnoka, totiž odpovídal 40,4 % tehdejšího HDP, postupně poklesl až na 27,9 % v roce 2019, zatímco na konci roku 2021 to v přepočtu bylo již zmiňovaných 39,1 % (.pdf, str. 21). K největšímu nárůstu přitom došlo za působení vlády Andreje Babiše v letech 2020 a 2021, v souvislosti s epidemií covid-19 i na základě výrazného navýšení výdajů státního rozpočtu.

Vládní dluh v poměru k HDP

Co se týče vládního dluhu, který jsme na začátku odůvodnění zmínili, jeho výši v poměru k HDP pravidelně vyčísluje Ministerstvo financí (.pdf, str. 14). Data o tomto veřejném dluhu je možné najít i na webu unijního statistického úřadu Eurostat.

Jak ukazuje následující graf, dluh sektoru vládních institucí v poměru k HDP se mezi začátkem Rusnokovy vlády a koncem druhé vlády Andreje Babiše snížil. V období let 2013 až 2019 totiž došlo k jeho setrvalému poklesu a začal opět stoupat až v roce 2020. Na konci působení Babišova kabinetu činil veřejný dluh 40,7 % HDP a v porovnání s rokem 2013 klesl o 3,4 p. b. V prvních letech vlády Petra Fialy přitom vzrostl o 1,4 p. b.

Závěr

Nominální státní dluh za vlády Petra Fialy podle odhadu Ministerstva financí vzrostl o 901 miliard Kč. Za období čtyř předchozích vlád – tedy za první a druhé Babišovy vlády, Sobotkova kabinetu a Rusnokovy vlády – vzrostl dohromady o 788 miliard Kč. Není zjevné, u kterého kabinetu Babiš mluví o „půli“ vlády, ovšem i při započítání celých čtyř vlád je růst nominální výše dluhu menší než za dosavadní působení vlády Petra Fialy. Andrej Babiš ovšem pomíjí ukazatel výše dluhu vůči HDP, který je vhodnější pro srovnání v čase a lépe ukazuje schopnost státu vyrovnat se s dluhovým zatížením. K nejvyššímu nárůstu dluhu vůči HDP přitom došlo právě za působení vlády Andreje Babiše. Výrok tak hodnotíme jako zavádějící.

Andrej Babiš ve svém projevu kritizoval současnou vládu a mluvil o tom, co podle něj udělala špatně od svého nástupu do úřadu v prosinci 2021. Právě v této souvislosti uvádí, že Fialův kabinet rekordně zvýšil daně, přestože dříve sliboval, že k tomu nedojde.

Daňové změny v letech 2022 a 2023

Sazby některých daní se měnily už v prvních dvou letech působení Fialova kabinetu. V roce 2022 (.pdf, str. 4, 11) Fialova vláda prosadila dočasné snížení spotřebních daní z benzínu a nafty, které platilo několik měsíců a v případě nafty skončilo v roce 2023. Kromě toho současný kabinet zrušil část silniční daně, konkrétně pro vozy do 12 tun, což mělo dle odhadů přinést podnikatelům roční úsporu 4,2 miliardy Kč (.pdf, str. 32 ze 124). K několika dalším daňovým změnám ve stejném roce (.pdf, str. 4, 11) došlo ještě z rozhodnutí předešlé vlády Andreje Babiše – např. ke zvýšení sazby spotřební daně u tabákových výrobků (.pdf, str. 117 z 320) nebo sazeb odvodu z elektřiny ze slunečního záření.

V roce 2023 (.pdf, str. 4, 11) se na základě návrhu vlády Petra Fialy navýšil limit pro povinnou registraci k DPH z jednoho na dva miliony korun a zvedl se limit pro využití paušální daně. Ministerstvo financí počítalo s tím, že těmito opatřeními dojde k daňové úspoře ve výši zhruba 10 mld. Kč (.pdf, str. 39–41 ze 186).

Od stejného roku kabinet Petra Fialy zavedl dočasnou daň z neočekávaných zisků, která platí jen pro roky 2023 až 2025. Tato daň, tzv. windfall tax, se vztahuje na mimořádně ziskové společnosti z oblasti výroby a obchodu s energiemi, bankovnictví, petrolejářství a těžby a zpracování fosilních paliv. Zároveň vláda prosadila i tzv. odvod z nadměrných příjmů výrobců energie, který byl v platnosti do konce roku 2023. Podle Ministerstva financí měla tato opatření pomoci s financováním mimořádných výdajů spojených zejména „s kompenzacemi vysokých cen energií pro občany a firmy“, kam patřil např. někdejší státní příspěvek na energie pro domácnosti nebo dočasné zrušení poplatků na podporu energie z obnovitelných zdrojů. V roce 2024 vláda počítá s příjmy z těchto mimořádných daní ve výši 36 mld. Kč, v roce 2025 s necelými 32 mld. Kč.

Konsolidační balíček

Největší změny v daních Fialova vláda zavedla pomocí konsolidačního balíčku, který prosadila v průběhu roku 2023. První opatření nabyla účinnost v lednu 2024, další postupně přibývají a celý zákon bude účinný od ledna 2027. Dle Ministerstva financí má balíček celkově snížit deficity státního rozpočtu do dvou let o 150 mld. Kč. Reforma počítá s navýšením daňových příjmů pro rok 2024 o 67,6 mld. Kč, v roce 2025 o celkově 75,5 mld. Kč (.pdf, str. 38).

Pokud bychom k této sumě pro rok 2025 přičetli dopady daňových změn z let 2022 a 2023, které Fialův kabinet také prosadil, dostaneme částku zhruba 93 mld. Kč.

Historické srovnání

Server Aktuálně.cz v roce 2011, kdy daňové změny plánovala tehdejší vláda Petra Nečase, jako jedny z největších reforem zmiňoval ty z doby vlády Vladimíra Špidly a Jana Fischera.

Podle Aktuálně.cz počítala reforma Špidlova kabinetu z roku 2004 s tím, že veřejné rozpočty (státu i samospráv dohromady) získají v daném roce navýšením daní zhruba 22 mld. Kč navíc. O stejné částce mluví i tehdejší vládní dokument Koncepce reformy veřejných rozpočtů (.pdf, str. 43, 53). Největší růst oproti stavu bez reformy Špidlova vláda předpokládala v roce 2005, kdy měly veřejné rozpočty získat navíc 29,4 mld. Kč (str. 43).

Janotův balíček, prosazený za premiéra Jana Fischera v roce 2009, měl původně daně a pojistné zvýšit o celkem 31 mld. Kč. Sněmovnou ale tehdy nakonec prošla verze, která některé body vypustila, a počítala tak s navýšením o zhruba 23 mld. Kč.

Další výraznější zvýšení daní přišlo za vlády Petra Nečase. Ta např. o plánu navýšit daň z přidané hodnoty mluvila už v roce 2011, nakonec ale došlo ke zpoždění (.doc, str. 12–13) a růst sazeb DPH kabinet prosadil až v průběhu roku 2012 v rámci svého úsporného balíčku. Zmíněný soubor opatření měl podle důvodové zprávy přinést do veřejných rozpočtů v roce 2013 (.pdf, str. 38 ze 178) celkem 22 miliard korun navíc z daní a pojistného. (Pro další roky to mělo být dle odhadů Nečasova kabinetu ještě více, následující vlády ale některé daně naopak snižovaly.)

Nečasova vláda některé daně zvyšovala také před prosazením samotného úsporného balíčku, konkrétně v letech 2011 a 2012 (.doc, .doc, vše str. 11–20). Rok 2011 obecně přinesl zvyšování daní. Kvůli prosazeným změnám počítala Nečasova vláda mimo jiné s nárůstem výběru daní z příjmů fyzických osob o 4,7 mld. Kč (.doc, str. 13). V roce 2012 bylo nejvýraznější změnou zvýšení první (tzv. snížené) sazby DPH z 10 % na 14 %, což mělo podle plánu Nečasova kabinetu zvýšit výběr této daně o 21,3 mld. Kč (.pdf, str. 21; .doc, str. 13). Kvůli navýšení sazby daně z tabákových výrobků (.doc, str. 14) nebo změnám v pojistném (str. 19) počítala tehdejší vláda s dalšími přibližně 4 mld. Kč navíc. V letech 2011 a 2012 tak z rozhodnutí vlády Petra Nečase došlo ke zvýšení daní zhruba o 30 mld. Kč (.doc, .doc, vše str. 11–20).

Pokud sečteme částky, které představují dopady daňových změn provedených Nečasovou vládou, je výsledná suma menší než dopady změn prosazených kabinetem Petra Fialy. To stejné platí, i kdybychom vzali v úvahu vliv inflace (.pdf). Daňové úpravy provedené Nečasovým kabinetem jsou vyšší jen při přepočtu zmiňovaných částek na podíl tehdejšího HDP.

Výroky vládních politiků ohledně zvyšování daní

Programové prohlášení vlády, které Fialův kabinet aktualizoval v březnu 2023, obsahuje jen poměrně obecné vyjádření, že cesta ke stabilitě veřejných financí nespočívá ve zvyšování daňové zátěže. Původní verze prohlášení z ledna 2022 kromě toho také zmiňovala, že kabinet vytvoří „pravidlo daňové brzdy, které stanoví strop daňového břemene“ (.pdf, str. 5). To, jak vysoký by měl tento strop být, zde ovšem vláda neupřesňovala. Podobně je tomu i v případě koaliční smlouvy (.pdf, str. 4) SPOLU a Pirátů a Starostů, která obsahuje v podstatě stejné formulace.

Příslib, že „nezvýší žádné daně“, ale koalice SPOLU používala ve své předvolební kampani. Mezi předvolebními slogany občanských demokratů se objevilo např. odmítnutí růstu daně z nemovitosti. Svůj závazek nezvyšovat daně pak ODS, včetně premiéra Fialy, zopakovala také po sněmovních volbách. Zbyněk Stanjura (ODS) už jako ministr financí v roce 2022 řekl, že vláda nebude zvyšovat daně z příjmu ani daň z majetku. Růst těchto daní ale navzdory dřívějším vyjádřením zástupců vlády nakonec zavádí právě konsolidační balíček.

Závěr

Největší daňové balíčky z let 2004, 2009 a 2012 plánovaly růst daní, který byl nižší než je částka uváděná v konsolidačním balíčku Fialovy vlády. Daňové změny provedené z rozhodnutí Fialova kabinetu jsou také větší než růst daní prosazený vládou Petra Nečase za celou dobu jejího působení v letech 2010 až 2013. Na nejvyšší příčce se Fialova vláda drží i pokud bychom započítali vliv inflace. Až za Nečasovým kabinetem by se současná vláda umístila jen v případě, kdybychom částky vyjádřili v poměru k HDP. Z uvedených důvodů výrok Andreje Babiše hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Snížení valorizace důchodů

Výši důchodů v České republice ovlivňuje valorizace, která je ukotvena v zákoně o důchodovém pojištění. Na základě zákona se důchody pravidelně zvyšují vždy od 1. ledna, přičemž jejich zvýšení se odvíjí od růstu spotřebitelských cen (tedy inflace) a růstu mezd.

Zákon také dříve stanovoval podmínky pro valorizaci penzí v mimořádném termínu. K té se přistupovalo v případě, kdy růst indexu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) dosáhl alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn při předchozí valorizaci. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se přitom navyšovala o tolik procent, o kolik ve sledovaném období vzrostly ceny.

K překročení dané 5% hranice došlo v lednu roku 2023 (.pdf, str. 1). Podle zákona proto po pěti měsících, tedy v červnu, měla být navýšena procentní výměra o plný nárůst cen. Index spotřebitelských cen domácností důchodců se za období, z něhož měla červnová valorizace vycházet, konkrétně zvýšil o 11,5 % (.doc, str. 1). Podle daných pravidel se proto měl průměrný důchod celkově navýšit o 1 770 Kč.

Vláda však způsob výměry důchodů změnila, a to tak, že se procentní výměra všech důchodů při mimořádné valorizaci v červnu 2023 zvýšila o 400 Kč a o 2,3 %. Dohromady tak navýšení v průměru odpovídalo jen 760 Kč, což je o 1 010 Kč méně, než jaký měl být nárůst podle dřívějších pravidel. Opozice s touto změnou zákona nesouhlasila, a podala k Ústavnímu soudu návrh o zrušení tohoto zákona, který však Ústavní soud v lednu 2024 zamítl.

Kromě toho Fialův kabinet také změnil způsob výpočtu u pravidelné valorizace důchodů. Vláda Poslanecké sněmovně v květnu 2023 předložila návrh novely zákona o důchodovém pojištění, který tento výpočet upravil (.pdf, str. 10, 14–15 z 48). Návrh byl následně schválen, a novela tak vstoupila v účinnost 1. října 2023. Od začátku minulého roku se kvůli ní do řádné valorizace promítá pouze třetina růstu reálných mezd, nikoliv polovina (.pdf, str. 4 z 48), jako tomu bylo doposud. I nadále se ovšem započítává celá inflace.

Další změnou, kterou vláda v novele prosadila, je nahrazení mimořádné valorizace dočasným příspěvkem. Ten zohledňuje růst cen z 60 % (.pdf, str. 15 z 48). Podobně jako za starších pravidel se bude vyplácet v situacích, kdy růst cen přesáhne hranici 5 %. Důchodci ho budou dostávat jen do konce roku, než dojde k řádné valorizaci penzí.

Úprava výpočtu důchodu

Vládní důchodová reforma schválená na konci roku 2024 upravuje způsob výpočtu procentní výměry důchodu. Podle dosavadního zákona o důchodovém pojištění se za každý celý rok pojištění připočítalo 1,5 % do tzv. výpočtového základu. Namísto toho se tato hranice bude od roku 2026 postupně snižovat o 0,005 % za rok, dokud se nedostane na hodnotu 1,45 % po roce 2034.

Novela zároveň pozměňuje způsob, jakým se samotný výpočtový základ tvoří. Vliv na velikost tohoto základu mají tzv. redukční hranice. Ty určují, jak velká část z vyměřovacího základu, jednoduše řečeno výdělků, se do výpočtového základu počítá. Existují dvě redukční hranice. První hranice odpovídá 44 % průměrné mzdy aktuálního roku. Do důchodové reformy se 100 % z výdělku, který pod tuto hranici spadal, započítávalo do výpočtového základu. Druhá hranice odpovídá 400 % průměrné mzdy a výdělky spadající mezi tyto hranice se do výpočtového základu započítávaly pouze z 26 %. Výdělky nad druhou hranicí se pak nezapočítávaly vůbec.

Důchodová reforma upravuje výdělky spadající do první redukční hranice. Ty se již do výpočtového základu nebudou započítávat ze 100 % , ale namísto toho se od roku 2026 budou každý rok snižovat o 1 % a od roku 2035 se budou započítávat jen z 90 %. Tato úprava, spolu s postupným snižováním váhy let pojištění na 1,45 % za každý rok, má za cíl zpomalit růst nově přiznávaných důchodů (.pdf, str. 65-67 z 330).

Zvýšení věku odchodu do důchodu
 

Nově schválená důchodová reforma rovněž zavádí zvýšení zastropování důchodového věku. Věk odchodu do důchodu, který byl dříve zastropován na 65 let, se nyní bude postupně dále zvyšovat, a to každoročně o jeden měsíc. Růst se zastaví u lidí narozených v roce 1989, kteří dosáhnou důchodového věku ve svých 67 letech.

Podle původního návrhu důchodové reformy neměl být odchod do důchodu zastropován a měl se odvíjet od naděje na dožití. V září 2024 předložila skupina koaličních poslanců v čele s Jiřím Navrátilem (KDU-ČSL) pozměňovací návrh o zastropování důchodového věku na 67 let (.docx). Důchodová reforma byla schválena spolu s tímto pozměňovacím návrhem (.pdf, str. 6).

Závěr

Vláda Petra Fialy skutečně podnikla kroky vedoucí ke zpomalení růstu důchodů. V roce 2023 přistoupila k úpravám mimořádné i pravidelné valorizace, na základě vládou prosazené důchodové reformy z konce roku 2024 pak došlo ke zpomalení růstu důchodů skrze změnu výpočtu výpočtového základu. Součástí reformy bylo i zmíněné zvýšení důchodového věku na 67 let, které se bude týkat lidí narozených po roce 1988. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako pravdivý.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš ve svém videu kritizuje vládu Petra Fialy a uvádí, že podle jeho názoru může za vysokou inflaci. Poukazuje na vývoj cen nájmů, energií, potravin, léků a dopravy a říká, že během působení Fialova kabinetu o třetinu zdražilo „úplně všechno“.

Růst spotřebitelských cen

Český statistický úřad (ČSÚ) vyjadřuje růst inflace pomocí indexů spotřebitelských cen, které srovnávají úroveň cen vybraného koše reprezentativních výrobků a služeb v čase. Jednotlivým položkám v tomto spotřebním koši ČSÚ přiřazuje rozdílnou váhu v závislosti na tom, kolik daného produktu domácnosti obvykle nakupují. Roli přitom hraje to, jakou část z celkové spotřeby domácností konkrétní položka tvoří.

ČSÚ zařazuje výrobky a služby spotřebního koše do dvanácti základních oddílů (.pdf, str. 2–3). Mezi nimi jsou např. oddíly týkající se bydlení, dopravy nebo zdraví.

Z dat ČSÚ vyplývá, že od roku 2021 vzrostly ceny ve všech oddílech spotřebního koše (.xlsx, .pdf, .pdf). Celková inflace od konce roku 2021 do listopadu 2024 dosáhla přibližně 31 %. Největší nárůst cen se projevil u stravování a ubytování (49 %). Vysoký byl také v kategorii, kam ČSÚ souhrnně řadí ceny bydlení, vody, energie a paliv (45 %), a u odívání a obuvi (36 %). V kategorii potraviny a nealkoholické nápoje došlo k růstu o 27 %, tedy také téměř o třetinu.

V případě dopravy, kterou Andrej Babiš ve výroku zmiňuje, se nárůst okolo jedné třetiny nepohyboval. Od roku 2021 se totiž v tomto oddílu spotřebního koše ceny zvýšily o necelých 19 %. Jde sice o zvýšení, ne ale o tak velké, jak uvádí předseda hnutí ANO.

ČSÚ také vyčísluje inflaci v oddílu zdraví, ve kterém došlo k růstu cen o 23 %, jak ukazuje přehled výše. Na webu Českého statistického úřadu se nám nepodařilo dohledat podrobnější data, která by vyjadřovala přímo růst cen léků (.pdf, str. 5).

Podrobnější členění v kategorii zdraví a detailnější informace o inflaci nabízí unijní statistický úřad Eurostat. Ten porovnává ceny na základě tzv. harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP), který používá mírně odlišnou metodiku než ČSÚ, v souhrnné kategorii zdraví ovšem uvádí velmi podobná čísla jako výše zmíněný přehled Českého statistického úřadu. V případě „farmaceutických prostředků“ byla dle údajů o HICP inflace mezi lety 2021 a 2023 přibližně 11 % a mezi lednem a listopadem 2024 se pohybovala kolem 3 až 4 %. Pokud bychom k výpočtu použili tato data, byla v ČR inflace u léků menší než 17 %.

Inflace v Česku

V České republice začala inflace výrazněji růst zhruba od poloviny roku 2021. V roce 2022 dosáhla průměrné míry 15,1 %, v roce 2023 pak 10,7 %. Podle České národní banky byla vysoká inflace způsobena očekáváním vysoké poptávky po skončení lockdownů a prudkým nárůstem cen energií. Ekonom a ředitel think-tanku IDEA při ekonomickém institutu CERGE‑EI Jan Švejnar tvrdil, že za vyšší inflaci v porovnání s jinými evropskými státy mohly především firmy, které v očekávání inflace začaly navyšovat ceny. Ekonom z Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy Tomáš Havránek přisuzoval vysokou inflaci nedostatečné reakci centrálních bank na růst poptávky po epidemii covidu‑19 (audio, čas 08:00).

Závěr

Od roku 2021 do listopadu 2024 se spotřebitelské ceny celkově zvedly přibližně o třetinu, konkrétně o 31 %. V případě oddílu spotřebního koše, který se týká cen bydlení, vody, energií a paliv, šlo o růst dokonce o 45 %. Okolo jedné třetiny se inflace v uvedeném období pohybovala u potravin a nealkoholických nápojů.

U dopravy a léků také došlo k nárůstu cen, nikoliv ale k tak vysokému, jaký uvádí Andrej Babiš. V případě dopravy dle dat ČSÚ nastal růst o 19 % a v kategorii zdraví o 23 %. Podle podrobnějších dat Eurostatu nárůst cen léků, přesněji farmaceutických produktů, nepřevyšuje 17 %. Výrok Andreje proto hodnotíme jako nepravdivý.

Andrej Babiš ve svém novoročním projevu kritizuje vládu Petra Fialy, přičemž se zaměřuje mimo jiné na ekonomickou situaci v České republice. Zmiňuje především růst spotřebitelských cen a chudoby, na jejíž hraně se podle něj ocitly 3 miliony domácností.

Chudoba domácností

Projekt Život k nezaplacení, který zpracovává Český rozhlas společně s výzkumnou společností PAQ Research, rozlišuje domácnosti v příjmové chudobě a nízkopříjmové domácnosti bez větších úspor. Ty definuje jako domácnosti, jejichž čistý měsíční příjem nepřekračuje medián mezd a jejichž finanční rezerva zároveň vystačí maximálně na jeden měsíc. V metodických poznámkách k projektu je upřesněno, že vychází z hranice chudoby, kterou stanovil ČSÚ v roce 2019, tj. 12 818 Kč, a pro následující měsíce ji vždy navyšuje podle míry inflace oproti předchozímu měsíci.

Dle posledních dat z listopadu 2024 se v příjmové chudobě nacházelo 11 % z celkového počtu 4 545 489 domácností, tedy asi 500 tisíc. V kategorii nízkopříjmových bez větších úspor bylo 21 % – tedy přibližně 955 tisíc – domácností. Naopak 68 % (zhruba tři miliony) domácností patří mezi standardně zajištěné.

Eurostat a ČSÚ

Míru chudoby v zemích EU sleduje také statistický úřad Eurostat, který pracuje s ukazatelem rizika ohrožení příjmovou chudobou. To představuje podíl lidí, jejichž příjmy se pohybují pod 60 % mediánu, tedy pod úrovní příjmu, kterého dosahuje polovina obyvatel země. Tomuto údaji se také říká hranice chudoby. Její přesnou hodnotu v České republice stanovuje Český statistický úřad (ČSÚ), za rok 2023 odpovídala příjmu 16 774 Kč měsíčně pro domácnost jednotlivce. Pod hranicí příjmové chudoby se nacházelo 9,8 % Čechů, což odpovídá asi milionu obyvatel (nikoli domácností).

ČSÚ sleduje také počet materiálně a sociálně deprivovaných domácností. Za ty jsou považované takové domácnosti, které si nemohou z finančních důvodů dovolit pět a více z třinácti sledovaných položek. V roce 2023 bylo v Česku takových domácností 6,3 % z 4 545 489 hospodařících domácností, tedy asi 286 tisíc.

Dalším ukazatelem Eurostatu je riziko chudoby nebo sociálního vyloučení (AROPE). To představuje podíl lidí, kteří spadají alespoň do jedné ze tří následujících kategorií:

• jsou ohroženi již zmíněnou příjmovou chudobou,
• žijí v materiálně a sociálně deprivované domácnosti,
• žijí v domácnosti s velmi nízkou pracovní intenzitou, jejíž členové v produktivním věku v předchozím roce neodpracovali více než 20 % své potenciální pracovní doby.

V roce 2023 bylo v Česku chudobou podle této širší definice ohroženo 12 % lidí, což bylo nejméně ze států EU. Experti však upozorňují na to, že tato statistika měří spíše nerovnost v rozdělení příjmů v dané zemi. Pod hranicí chudoby se může v jiných státech nacházet více lidí kvůli vyššímu mediánu mezd, který zvyšuje i hranici chudoby.

Zpráva Poverty Watch

V říjnu 2023 se uskutečnila konference Evropské sítě proti chudobě a sociálnímu vyloučení (EAPN), na které byla představena Zpráva o stavu a vývoji chudoby v ČR 2023, kterou EAPN každoročně zpracovává a která se později stává také součástí celoevropské zprávy „Poverty Watch“ (.pdf). I autoři této zprávy se vůči metodice Eurostatu vymezili (.pdf, str. 2) a navrhovali porovnávat příjmy českých domácností s mediánem příjmů v celé Evropě, protože mediánový příjem v České republice je podle nich zpravidla nízký.

V textu publikovaném na webových stránkách organizace EAPN, který informoval o konané konferenci, stojí, že „ohroženo chudobou je v ČR téměř 15 % obyvatelstva a více než 10 % obyvatel ČR žije již pod hranicí chudoby“. V textu ovšem není zmíněný zdroj, ze kterého organizace vychází. Ve zprávě Poverty Watch (.pdf, str. 15) autoři pouze píší, že „v ČR žije asi milion lidí na hranici chudoby, velké množství lidí se ale zároveň nachází i těsně nad touto hranicí“. Konkrétní číslo se přitom ve zprávě nenachází (.pdf).

Seznam Zprávy později informovaly o tom, že během tiskové konference předseda EAPN Karel Schwarz (.pdf) upřesnil, že „velkým množstvím“ jsou „podle odhadů až dva miliony lidí“. Tyto údaje pak převzala některá média, která uváděla, že na hranici chudoby žijí tři miliony lidí. Podle Seznam Zpráv ale experti nechtěli zprávu komentovat a poukazovali na to, že tato iniciativa nepřesně interpretuje zdroje, jejichž údaje navíc nelze ověřit. Ani toto číslo se každopádně hodnotě uváděné Andrejem Babišem neblíží, protože se vztahuje k počtu lidí, nikoliv domácností. Dle posledního sčítání lidu v roce 2021 žije v jedné domácnosti průměrně 2,15 osoby.

Závěr

Výzkumný projekt Život k nezaplacení, který připravuje Český rozhlas společně s agenturou PAQ Research, uvádí, že v listopadu 2024 se v Česku v příjmové chudobě nacházelo 11 %, tedy zhruba 500 tisíc, domácností. Dalších 21 %, tedy asi 955 tisíc domácností, pak projekt označuje jako nízkopříjmové. Číslo uváděné Andrejem Babišem nepotvrzují ani žádná data ČSÚ či Eurostatu. O stejné hodnotě se mluvilo pouze v souvislosti se zprávou Poverty Watch, označovala ale pouze počet osob, nikoliv domácností. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako nepravdivý.

Ve svém vánočním projevu premiér Petr Fiala uvedl, že se dle něj v uplynulém roce sice podařilo překonat vysokou inflaci, ale že to neznamená, že by se ceny vrátily na úroveň doby před pandemií covidu‑19. Vyzdvihl proto důležitost dalšího růstu reálných mezd. Ty se dle jeho slov v roce 2024 zvýšily o 5 %.

Reálné mzdy v roce 2024

K datu Fialova projevu Český statistický úřad (ČSÚ) souhrnná data týkající se celoročního nárůstu mezd ještě nezveřejnil, stejně tak ani statistiky mezd týkající se posledního čtvrtletí roku 2024. Zaměříme se proto na jeho předběžná data za první tři čtvrtletí. Zpřesněné údaje plánuje ČSÚ publikovat až v březnu 2025 (.docx, str. 2).

Reálná mzda je nominální mzda upravená o míru inflace, díky čemuž odráží skutečnou kupní sílu – tedy množství zboží, které lze za nominální mzdu skutečně pořídit.

ČSÚ zveřejnil celkem tři čtvrtletní zprávy týkající se reálných mezd za rok 2024. V prvním čtvrtletí došlo podle jeho dat k nárůstu reálných mezd o 5,1 %, ve druhém o 3,9 % a ve třetím o 4,6 % (.xslx). Všechna tato období jsou porovnávána se stejnými čtvrtletími v předchozím roce. Za první tři kvartály v roce 2024 došlo souhrnně k nárůstu reálných mezd o 4,5 %.

Závěr

Český statistický úřad k termínu Fialova projevu zveřejnil pouze předběžná data za první tři kvartály roku 2024. Podle nich v prvním čtvrtletí vzrostla reálná mzda o 5,1 %, v dalších dvou byl růst o něco nižší. Za sledované období vzrostly reálné mzdy souhrnně o 4,5 %. Výrok Petra Fialy tak hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala ve svém projevu mluvil o nutnosti odpovědně investovat do výstavby silnic a železnic, což se podle něj vládě daří. Následně uvedl, že jeho vláda v roce 2024 zprovoznila 100 nových kilometrů dálniční sítě.

Prodloužení dálniční sítě

Podle mapy Ředitelství silnic a dálnic bylo v roce 2024 zprovozněno téměř 111 km dálnic. Konkrétně došlo k otevření 32 km nového úseku dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem, který vznikl spoluprací soukromého a veřejného sektoru. Otevřeno bylo také 28 km dálnice D3 u Českých Budějovic a část D55 v úseku od Babic po Bzenec. Nové úseky se otevřely i na dálnicích D48 a D49 (.pdf, str. 4; pdf, str. 4), D6 a D7 a kromě toho se zprovoznily i některé odpočívky.

U 86,8 km z těchto nových úseků došlo k zahájení výstavby již za vlády Andreje Babiše, jak ukazuje následující tabulka. U úseků v celkové délce 23,5 km se výstavba zahájila až za vlády Petra Fialy – šlo o úseky D3 Třebonín–Kaplice nádraží (.pdf, str. 4), D55 Moravský Písek–Bzenec (.pdf, str. 4), D6 Krupá (.pdf, str. 4) a D7 Chlumčany (.pdf, str. 4). I u těchto staveb bylo stavební povolení vydáno a výběrové řízení vyhlášeno již za působení předchozího Babišova kabinetu, dokončení úseků ale proběhlo až v roce 2024.

Závěr

V roce 2024 došlo k rozšíření dálniční sítě o 110,3 km. U 86,7 km z nich sice výstavba začala už za vlády Andreje Babiše, premiér Fiala ale správně uvádí, že bylo dostavěno přibližně sto kilometrů dálnic. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala se ve svém vánočním projevu mimo jiné vracel k událostem minulých let a vyjmenovával vládní kroky, které považuje za úspěchy. Jedním z nich je podle něj přijetí důchodové reformy.

Důchodová reforma

V listopadu 2023 Ministerstvo práce a sociálních věcí oznámilo, že dokončilo návrh důchodové reformy. Vláda za hlavní cíl reformy označila zajištění stability důchodového systému a zajištění důstojné výše penzí (.pdf, str. 34 ze 330). Mezi změnami, které návrh obsahuje, je například zvýšení věku odchodu do důchodu, proti čemuž se vymezovaly opoziční strany.

Proces schvalování

Vláda tento návrh novely zákona o důchodovém pojištění schválila (.pdf) v dubnu 2024. První čtení v Poslanecké sněmovně proběhlo ke konci května 2024 a v listopadu poslanci návrh definitivně schválili. Jednání o reformě dříve provázely obstrukce opozičních poslanců, kteří kritizovali především již zmíněné posouvání věku odchodu do důchodu a trvali na zachování hranice 65 let. V prosinci 2024 následně návrh zákona schválil Senát, podepsal jej prezident a vyšel ve sbírce zákonů s účinností od 1. ledna 2025.

V průběhu schvalování ve Sněmovně byla podána řada pozměňovacích návrhů (.pdf). Původní návrh zákona například počítal s nárůstem věku odchodu do důchodu až o dva měsíce mezi jednotlivými ročníky narození bez udání horní hranice. Pozměňovacím návrhem (.docx) vládních poslanců v čele s Jiřím Navrátilem (KDU-ČSL) ale došlo k zastropování růstu důchodového věku na 67 letech.

Ohlas u odborné veřejnosti

K důchodové reformě se v září 2024 vyjadřovala například Národní rozpočtová rada, která je podle zákona nezávislým odborným orgánem a pravidelně vydává zprávy ke stavu veřejného rozpočtu. Rada úpravy v důchodovém systému podpořila a uvedla, že „kladně hodnotí změny, které se týkají penzijního systému a které reagují na predikovaný nepříznivý demografický vývoj v příštích 50 letech“. Zároveň napsala, že vládní reforma spolu s dalšími změnami z roku 2023 přinese „výrazné zlepšení dlouhodobé udržitelnosti penzijního systému“.

V červnu 2024 oslovil server iROZHLAS v souvislosti s navrhovanou reformou hned několik ekonomů ze soukromého i veřejného sektoru. Dotázaní odborníci se převážně shodli na tom, že upravené parametry výhledově přispějí ke stabilizaci systému. I přesto se ale řada z nich vyjádřila k jednotlivým částem návrhu kriticky. Například ekonomka a bývalá zástupkyně České republiky ve Světové bance Jana Matesová nepovažovala nastavení odchodu věku do důchodu za spravedlivé. Emeritní rektor VŠE Richard Hindls dokonce odmítl změny v penzijním systému označovat za reformu, protože podle něj „chybí jakýkoliv náznak změny politiky na příjmové straně“.

Hlavní ekonom investiční skupiny CFG Vladimír Pikora uvedl, že věk odchodu do důchodu se bude v budoucnu muset ještě více navyšovat a navržená řešení nejsou dostatečná. Naproti tomu hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda pro server Blesk na začátku října 2024 uvedl, že návrh na zvýšení věku odchodu do důchodu se zásadně nevymyká budoucímu evropskému standardu a penzijnímu systému by pomohl.

Závěr

Vláda v dubnu 2024 schválila návrh důchodové reformy. Ten následně v průběhu roku schválila Poslanecká sněmovna i Senát a po podepsání prezidentem vyšel ve sbírce zákonů s účinností od začátku roku 2025. Výrok Petra Fialy tedy hodnotíme jako pravdivý.

Moderátorka se ministra zahraničí Jana Lipavského ptá na jeho listopadovou návštěvu Ukrajiny a na důvod, kterým si vysvětluje, že jako jediný z vysoce postavených západních politiků navštívil summit iniciativy Obilí z Ukrajiny. Lipavský odpovídá, že možným důvodem jsou podle něj bezpečností rizika spojená s cestou do Kyjeva. Zároveň zmiňuje, že summitu se osobně zúčastnil evropský komisař pro zemědělství a další státníci na konferenci vystoupili alespoň skrze videohovor.

Obilí z Ukrajiny

Humanitární program Obilí z Ukrajiny spustil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v listopadu 2022 na prvním Mezinárodním summitu k potravinové bezpečnosti. Cílem iniciativy je překonat humanitární a ekonomické následky, které válka na Ukrajině způsobila ve státech Afriky a Asie. Ukrajina totiž patří k největším světovým producentům obilí a země závislé na jejích dodávkách jsou kvůli přetrvávajícímu konfliktu ohroženy nedostatkem potravin. 

Dne 23. listopadu 2024 proběhl v Kyjevě již třetí Mezinárodní summit k potravinové bezpečnosti. Účastnili se jej nejvyšší ukrajinští představitelé a kromě Jana Lipavského na summit přijel také tehdejší evropský komisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski. Ze zahraničních hostů se osobně zúčastnila ještě náměstkyně litevského ministra zemědělství a zvláštní zástupci z ministerstev Belgie a Řecka. Online nebo skrze videozdravice vystoupili také švýcarská prezidentka Viola Amherd, estonský prezident Alar Karis nebo ministr zahraničí Rumunska i zástupci některých dalších zemí, např. Finska nebo Lucemburska.

Závěr

Třetího mezinárodního summitu iniciativy Obilí z Ukrajiny se osobně zúčastnil tehdejší eurokomisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski. Kromě toho řada zahraničních státníků na summitu vystoupila formou online přenosu. Výrok Jana Lipavského tedy hodnotíme jako pravdivý.

Ministr zahraničí Jan Lipavský reagoval na otázku, jestli Česko po vzoru skandinávských zemí neplánuje vydávat brožury s doporučeními, co by občané měli dělat v případě rozšíření rusko‑ukrajinské války do dalších států. Podle Lipavského by tato otázka měla směřovat spíše na Ministerstvo obrany, zároveň ale dodal, že Ministerstvo zahraničních věcí (MZV) také „pracuje na informování občanů“ a snaží se poukazovat na ruskou propagandu. Jako příklad uvádí vydání tzv. Prokremelských pohádek a pořádání veřejných diskuzí s diplomaty.

Prokremelské pohádky

Ministerstvo zahraničí se svou kampaní nazvanou Prokremelské pohádky začalo v lednu 2024 na sociálních sítích a postupně ji rozšiřovalo o další texty. V říjnu 2024 nakonec vydalo ucelenou publikaci (.pdf) se stejným jménem, ve které kolektiv autorů z MZV reaguje na výroky ruské propagandy. Podle předmluvy je cílem poukázat na nepravdivá ruská tvrzení a vyvracet dezinformace nevšední formou (str. 4). Celá publikace je rozdělena podle témat, která pojednávají například o Severoatlantické alianci nebo invazi vojsk Varšavské smlouvy z roku 1968 (.pdf, str. 22–36).

Pro veřejnost je publikace dostupná v digitální verzi (.pdf), v tištěné formě vzniklo 80 neprodejných kusů. Jeden z nich Lipavský předal např. ukrajinskému prezidentu Volodymyru Zelenskému při listopadové návštěvě Kyjeva. Celkové náklady na vytištění Prokremelských pohádek byly podle vyjádření ministerstva 45 tisíc korun.

Veřejné debaty v regionech

MZV pořádá veřejné debaty s názvem „Pojďme se pobavit o Rusku“, které se věnují ruské politické scéně i tamní společnosti. První událost, o které MZV informovalo na svém facebookovém účtu, byla debata s bývalým velvyslancem v Rusku Vítězslavem Pivoňkou. Ta se konala v září v Praze. Další zářijová diskuze probíhala v Chebu (video), kde byli hlavními hosty David Stulík a Ivana Milenkovičová. Stulík je zvláštním zmocněncem pro Východní partnerství, který působí na MZV. Druhá přednášející pracovala pro zahraniční zpravodajství Českého rozhlasu v Moskvě.

V Benešově 4. listopadu 2024 proběhla další stejnojmenná diskuze, jejímž hostem byl opět někdejší velvyslanec Pivoňka. O pár dní později se v Brně uskutečnila debata o současném Rusku a jeho vlivu na Česko a o aktuální situaci na Ukrajině. Této debaty se znovu zúčastnil Vítězslav Pivoňka, kterého doplnil koordinátor strategické komunikace na Úřadu vlády Otakar Foltýn.

Poslední listopadová akce (ke dni vysílání rozhovoru) se konala v Plzni 19.  listopadu 2024. Debatujícími byli tentokrát Jakub Karfík a Václav Bartuška, oba zaměstnanci MZV. Karfík působí jako vrchní ředitel evropské sekce a Bartuška je zvláštním zmocněncem pro energetickou bezpečnost.

Závěr

Ministerstvo zahraničí letos vydalo publikaci „Prokremelské pohádky“, kde uvádí nepravdivá tvrzení ruské propagandy na pravou míru. Resort zároveň pořádal cyklus veřejných debat, jejichž hosty byli zaměstnanci MZV a opakovaně také bývalý velvyslanec v Moskvě Vítězslav Pivoňka. Výrok Jana Lipavského proto hodnotíme jako pravdivý.