Přehled ověřených výroků

Bez tématu 11 635 výroků
Koronavirus 461 výroků
Ekonomika 427 výroků
Obrana, bezpečnost, vnitro 245 výroků
Zahraniční politika 230 výroků
Prezidentské volby 2023 226 výroků
Evropská unie 187 výroků
Sněmovní volby 2021 175 výroků
Sociální politika 169 výroků
Invaze na Ukrajinu 137 výroků
Krajské volby 2020 135 výroků
Zdravotnictví 119 výroků
Právní stát 108 výroků
Energetika 106 výroků
Doprava 105 výroků
Komunální volby 2022 81 výroků
Poslanecká sněmovna 81 výroků
Školství, věda, kultura 77 výroků
Regiony 69 výroků
Vnitrostranická politika 58 výroků
Rozpočet 2022 51 výroků
Rozpočet 2021 46 výroků
Životní prostředí 42 výroků
Střet zájmů 28 výroků
Zemědělství 22 výroků
Cesta na Tchaj-wan 20 výroků
Rozpočet 2023 16 výroků
Kauza Dozimetr 12 výroků
Pravda 9 104 výroků
Nepravda 1 878 výroků
Zavádějící 1 201 výroků
Neověřitelné 1 728 výroků
Rok 2023 431 výroků
Rok 2022 662 výroků
Rok 2021 999 výroků
Rok 2020 988 výroků
Rok 2019 831 výroků
Rok 2018 1 457 výroků
Rok 2017 1 298 výroků
Rok 2016 1 534 výroků
Rok 2015 475 výroků
Rok 2014 1 426 výroků
Rok 2013 1 959 výroků
Rok 2012 1 851 výroků
Pouze ve výběru Demagog.cz 1 049 výroků

Vít Rakušan

My jsme tady před válkou měli asi 200 000 Ukrajinců, nebo 220 000 Ukrajinců, ten celkový stav a počet Ukrajinců v současné době, ne, že přišlo, ale celkový stav je asi 550 000.
Partie Terezie Tománkové, 20. srpna 2023
Invaze na Ukrajinu
Pravda
Ministerstvo vnitra na konci ledna 2022, tedy těsně před začátkem ruské invaze na Ukrajinu, evidovalo 200 tisíc lidí s ukrajinským občanstvím žijících na českém území. Podle nejnovějších dat pak v ČR ke 31. červenci 2023 žilo přibližně 559 tisíc Ukrajinců.

Ministr vnitra Vít Rakušan tímto výrokem reaguje na slova Tomia Okamury ohledně kriminality cizinců. Poslanec Okamura zmínil, že nejvíce přestupků z cizích státních příslušníků v loňském roce spáchali ukrajinští občané. Rakušan na tomto výroku ilustruje, že při takovém nárůstu počtu Ukrajinců žijících v Česku je logické, že „se i v téhle skupině zvyšuje trestná činnost“ a kritizuje tak poslance hnutí SPD. Podle něj jeho vyjadřování nespokojenosti vůči jedné skupině obyvatel může vést k tomu, že lidé proti této skupině použijí násilí.

Na konci roku 2021 české úřady evidovaly 196 875 cizinců s ukrajinským občanstvím (.pdf, str. 6), kteří žili na území Česka (.pdf, str. 1). Těsně před začátkem invaze – na konci ledna 2022 – jich bylo 199 210 (.xlsx), tedy zhruba 200 tisíc.

Letošní data Ministerstva vnitra ukazují, že v České republice žilo k 30. červnu 2023 551 113 ukrajinských státních příslušníků (.pdf, str. 1). Na konci července poté jejich počet ještě dále stoupl na 559 243 (.xlsx).

Zdroje: přehledy Ministerstva vnitra za roky 2021, 2022 (.pdf, str. 38) a 2023

Ministr vnitra Vít Rakušan uvádí dva rozdílné údaje ohledně počtu Ukrajinců v ČR před začátkem války. První číslo, tedy 200 tisíc, po zaokrouhlení odpovídá počtu Ukrajinců, který české úřady evidovaly na konci ledna 2022. Druhé číslo, 220 tisíc, se od skutečného počtu sice mírně liší, stále se ale pohybuje v rámci naší 10% tolerované odchylky. Podobně je tomu i v případě údaje, který byl aktuální v době debaty. K 31. červnu 2023 totiž na českém území žilo asi 559 tisíc ukrajinských občanů. Výrok tak z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Vít Rakušan

V celkových číslech pracuje v České republice 110 000 Ukrajinců.
Partie Terezie Tománkové, 20. srpna 2023
Ekonomika
Nepravda
Vít Rakušan má pravdu v tom, že poměrně velká část Ukrajinců v ČR pracuje, neuvádí ale správný údaj. Číslo 110 tisíc odpovídá pouze počtu pracujících ukrajinských uprchlíků, a nezahrnuje tak všechny pracující Ukrajince –⁠ těch bylo v červnu 2023 zaměstnáno přes 300 tisíc.

Předně uveďme, že ministr vnitra Vít Rakušan v dané části televizní debaty (video, čas 26:23–27:40) mluvil obecně o Ukrajincích a ukrajinských rodinách. Ve své odpovědi nezmiňuje přímo „ukrajinské uprchlíky“. Pro běžného diváka tak z kontextu vyplývá, že se uvedené počty vztahují ke všem Ukrajincům žijícím v ČR – jak k uprchlíkům, tak k lidem, kteří zde žili už před ruskou invazí.

Přestože Vít Rakušan poukazuje na to, že podíl pracujících Ukrajinců není malý, neuvádí přesné číslo. Zmíněných 110 tisíc odpovídá počtu pracujících ukrajinských uprchlíků (.pdf, str. 2), ne ale všech pracujících Ukrajinců. Těch je v Česku výrazně více.

Data o zaměstnanosti cizinců pravidelně zveřejňuje Český statistický úřad (ČSÚ). Podle jeho statistiky bylo v ČR na konci roku 2022 zaměstnaných 300 889 Ukrajinců (.xlsx). Z toho přibližně 270 tisíc byli lidé evidovaní na úřadech práce, dalších zhruba 31 tisíc tvořili Ukrajinci s živnostenským listem. 

Nejaktuálnější data ČSÚ z konce letošního června ukazují, že se počty pracujících Ukrajinců pohybují na podobné úrovni. Úřady práce totiž k 30. červnu evidovaly 269 tisíc občanů Ukrajiny (.pdf, str. 2), živnostníků pak bylo téměř 32 tisíc (.pdf, str. 6). Podle dat ČSÚ tak bylo zaměstnaných 301 000 Ukrajinců. Pro úplnost doplňme, že ke konci června (.pdf, str. 1) žilo v Česku 551 tisíc ukrajinských občanů (jakou část z nich tvoří lidé v produktivním věku nicméně nelze z veřejně dostupných zdrojů zjistit).

Vít Rakušan svým výrokem správně upozorňuje na to, že poměrně velká část Ukrajinců v Česku pracuje. V debatě, ve které mluvil o Ukrajincích obecně však k 110 tisícům pracujících ukrajinských uprchlíků opomněl připočítat ostatní pracující Ukrajince. Podle posledních dat ČSÚ z června 2023 bylo zaměstnaných Ukrajinců dohromady 301 tisíc. Toto celkové číslo je tak ještě vyšší, než uvádí Vít Rakušan. Jelikož se odchylka v tomto případě nepohybuje ani v rámci našeho 10 % tolerančního pásma, hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Vít Rakušan

Zpřísnili jsme od začátku července dávkovou politiku (ve vztahu k ukrajinským uprchlíkům, pozn. Demagog.cz) tak, jak to dělají ostatní státy v Evropské unii.
Partie Terezie Tománkové, 20. srpna 2023
Sociální politika
Evropská unie
Invaze na Ukrajinu
Pravda
Vláda od 1. července zavedla novelu zákona zvanou Lex Ukrajina 5, která zpřísnila podmínky pro vyplácení humanitární dávky a příspěvku pro solidární domácnost. Obě částky zároveň snížila. Podobné kroky dříve učinily i jiné evropské státy, především Rumunsko a Polsko.

Ministr vnitra Vít Rakušan reaguje na výrok poslance Tomia Okamury, který tvrdí, že vláda nemá pod kontrolou migrační krizi související s válkou na Ukrajině, jelikož lidé, kteří uprchli z Ukrajiny zneužívají sociální dávky. Rakušan poté zmiňuje, aby Okamura „nestrašil s tím, že se něco nezvládlo“ a výrok uvádí jako příklad toho, že vláda má situaci pod kontrolou.

Humanitární dávka

Humanitární dávkou se rozumí pomoc cizincům, kterým byla na českém území udělena dočasná ochrana, „a kteří nemají prostředky na úhradu základních životních potřeb“ (.pdf, str. 3). Dočasná ochrana potom slouží k poskytnutí kolektivní ochrany hromadně vysídleným osobám a v Česku uprchlíkům umožňuje přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce.

Podle zákona zvaného Lex Ukrajina, účinného od března 2022, činila humanitární dávka 5 000 Kč (.pdf). První dávku bylo možné získat už v měsíci, kdy byla cizinci v České republice udělena dočasná ochrana. O tuto dávku si mohli cizinci žádat opakovaně, a to po dobu pěti kalendářních měsíců. Podmínkou přitom bylo, že mu jeho příjmové, sociální a majetkové poměry neumožňovaly zajištění základních životních potřeb. 

Zákon byl od té doby několikrát novelizován. 24. února 2023 Poslanecká sněmovna schválila (.pdf) novelu Lex Ukrajina 5, která upravovala mj. část o podmínkách poskytnutí humanitární dávky a vešla v účinnost 1. července 2023. Nově je tak dávka poskytována po dobu prvních pěti kalendářních měsíců ve výši životního minima (.pdf)  Po této době bude částka snížena na existenční minimum a to „v případech, kdy se příjemce humanitární dávky nesnaží zajistit finanční prostředky vlastním přičiněním a současně nemá žádné překážky k práci.“ (.pdf)

Dle zákona o životním a existenčním minimu činí částka životního minima na rok 2023 pro jednotlivce 4 860 Kč měsíčně. Částka existenčního minima pak činí 3 130 Kč. Humanitární dávka se tedy z dřívějších pěti tisíc korun touto novelou snížila.

Příspěvek pro solidární domácnost

V rámci zmiňovaného zákona Lex Ukrajina se poskytoval také tzv. příspěvek pro solidární domácnost. Ten dostávaly fyzické osoby, které bezplatně ubytovaly cizince s dočasnou ochranou (.pdf, str. 14–15). Jestliže ubytovaný uprchlík sdílel bydlení přímo s ubytovatelem (např. v případě, kdy ubytovatel poskytl pokoj v domě, kde sám bydlí), činil měsíční příspěvek 3 000 Kč. V takovém případě šlo zohlednit maximálně čtyři osoby, později pouze tři (.pdf, str. 14). Celková výše příspěvku tak nemohla přesáhnout 12 000 Kč, respektive 9 000 Kč. Pokud ubytovatel s uprchlíky bydlení přímo nesdílel, byla výše příspěvku stanovena na 5 000 Kč za jednu osobu na měsíc. Za pět a více ubytovaných osob mohl být příspěvek nejvýše 15 000 Kč.

V rámci novely Lex Ukrajina 5 došlo rovněž ke změně tohoto příspěvku. Částky související s bydlením jsou nově poskytovány přímo cizincům s dočasnou ochranou společně s humanitární dávkou. Podmínkou pro zisk plného příspěvku je však nájemní smlouva a registrace bytu či domu v evidenci Ministerstva práce a sociálních věcí. U bytů v evidenci činí příspěvek pro jednu osobu 3 000 Kč, pro pět a více osob nejvýše 15 000 Kč.

Od začátku července tedy platí nové podmínky pro nárok na humanitární dávku a příspěvek pro solidární domácnost. Tyto podmínky byly představeny v rámci vládní novely zákonů zvaných Lex Ukrajina 5. Mají tak zvýšit podíl Ukrajinců na hrazení životních nákladů a přispět (.pdf) k jejich začlenění do společnosti. Pro úplnost zmiňme, že výše popsané změny neplatí pro tzv. zranitelné skupiny, kterými byly označeny např. děti, lidé v důchodovém věku či lidé se zdravotním postižením.

Jiné evropské státy

Zpřísňování podmínek na získání dávek pro ukrajinské uprchlíky se týká i jiných evropských států. Ke změnám došlo v roce 2023 hlavně v Rumunsku a Polsku. Rumunsko v dubnu 2023 představilo změnu v dosavadním 50/20 systému, který poskytoval lidem hostící uprchlíky 50 lei za člověka na den za ubytování a 20 lei za jídlo. Od května roku 2023 se však příspěvek celkově snížil, jelikož jej obdrží přímo Ukrajinci, a to ve výši 2 000 lei za měsíc na jednu rodinu. Systém 50/20 podpory je však i nadále dostupný zranitelným kategoriím jako například lidem starším 65 let a studentům studujícím na rumunských univerzitách. 

Polská vláda pak oznámila, že ukrajinští uprchlíci, kteří jsou v zemi déle než 120 dnů a nacházejí se ve sdíleném bydlení, budou muset od března 2023 pokrýt polovinu jejich nákladů na ubytování z vlastních prostředků. Tato cena byla přitom zastropována na 40 zlotých za den. Změna se opět netýká zranitelných skupin jako jsou děti, důchodci, těhotné ženy, samoživitelé a další.

Např. ve Švýcarsku nyní vyžadují potvrzení od Ukrajinců, že opravdu potřebují podporu od státu. Tato povinnost se má přitom týkat těch, kteří prostředky od státu dostávají už přinejmenším jeden rok. Zmiňme, že např. Lotyšsko s účinností od ledna 2024 zavedlo povinnost pro ukrajinské uprchlíky naučit se lotyštinu.

Shrnutí

Novela zákona Lex Ukrajina 5, jejíž některé části nabyly účinnosti 1. července 2023, stanovuje podmínky pro vyplácení a výši částky humanitární dávky. Ta v prvních pěti kalendářních měsících činí 4 860 Kč pro jednoho dospělého člověka, od šestého měsíce se sníží na 3 130 Kč. Příspěvek pro solidární domácnost je nově vyplácen společně s humanitární dávkou přímo cizinci v dočasné ochraně. Od července je nicméně podmínkou pro zisk plného příspěvku nájemní smlouva a registrace nemovitosti v evidenci bytů a smluv.

K podobným krokům se uchýlilo například Rumunsko, které zrušilo svůj dosavadní 50/20 systém podpory a zavedlo příspěvek 2 000 lei za měsíc. V Polsku si zase od března 2023 musí uprchlíci hradit polovinu nákladů na ubytování sami.

Vláda Petra Fialy tedy od letošního července skutečně zpřísnila dávkovou politiku směrem k ukrajinským uprchlíkům. Podmínky pro tuto skupinu obyvatel dříve zpřísnily také další evropské státy jako např. Rumunsko či Polsko. Výrok ministra vnitra Rakušana tedy hodnotíme jako pravdivý.

Tomio Okamura

Fialově vládě rozhodně důvěřuje už pouze 2 % občanů.
Partie Terezie Tománkové, 20. srpna 2023
Pravda
V průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění, který se týkal důvěry občanů v ústavní instituce během června a července, uvedla pouze 2 % respondentů, že vládě Petra Fialy rozhodně důvěřují.

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura odpovídá na otázku moderátorky, zda věří vysvětlení, které ministr spravedlnosti Pavel Blažek podal ohledně schůzky s někdejším poradcem Miloše Zemana Martinem Nejedlým. Zmiňme, že Blažek situaci vysvětloval bouřkou, během které dle jeho slov nebylo možné restauraci opustit. Podle Seznam Zpráv nicméně v zařízení strávil pět hodin. Okamura se přímé odpovědi na dotaz moderátorky vyhnul a uvedl, že podle něj Fialova vláda škodí českým občanům a že jí rozhodně důvěřují pouze 2 % z nich.

Důvěru ve vládu sleduje Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM), které spadá pod Akademii věd. V posledním průzkumu, který se týkal důvěry obyvatel v ústavní instituce během června a července, uvedlo 23 % respondentů, že současné vládě spíše důvěřují. 2 % respondentů odpověděla, že kabinetu Petra Fialy rozhodně důvěřují (.pdf, str. 1). Výrok Tomia Okamury proto hodnotíme jako pravdivý.

Zdroj: Tisková zpráva CVVM (.pdf, str. 1).

Tomio Okamura

Třeba pan ministr Rakušan v Evropské unii odsouhlasil migrační pakt EU.
Partie Terezie Tománkové, 20. srpna 2023
Zahraniční politika
Evropská unie
Pravda
Ministr vnitra Vít Rakušan zastupoval Českou republiku při jednání Rady EU o návrhu migrační reformy. Na hlavních bodech návrhu se ministři jednotlivých členských států shodli 8. června 2023, přičemž Rakušan dohodu skutečně podpořil. Proti se vyslovily pouze Maďarsko a Polsko.

Předně uveďme, že Tomio Okamura hovoří o připravované migrační reformě, na jejichž zásadních bodech se členské státy EU dohodly 8. června 2023. Původní návrh tohoto nového paktu o migraci a azylu, jak se reforma oficiálně nazývá, předložila Evropská komise už v roce 2020. Unijní země se ale na její podobě shodly právě až letos v červnu, tedy po několika letech vyjednávání. Dohoda dále bude sloužit jako podklad pro vyjednávání s Evropským parlamentem, ze kterého by měla vzejít finální podoba migrační dohody.

Tato dohoda počítá se zavedením systému solidarity se zeměmi nejvíce postiženými migrační krizí. Státy EU v jeho rámci budou mít možnost volby, jakou formu pomoci zvolí. Budou si moci vybrat relokaci, tj. přijetí běženců, nebo roční finanční příspěvek v hodnotě min. 20 000 eur za relokaci (za jednoho odmítnutého migranta), případně také poskytnutí alternativní pomoci, jako je materiální podpora či vyslání odborníků do zemí postižených migrační krizí. 

Role Víta Rakušana

Pro kontext uveďme, že migrační dohoda byla projednávána Radou Evropské unie, ve které zasedají ministři vlád jednotlivých členských států, kteří se v zasedání mění v souvislosti s právě projednávanou agendou. Dohoda byla konkrétně projednávána Radou pro spravedlnost a vnitřní věci, ve které zasedají ministři spravedlnosti a vnitra. Zastupováním České republiky byl tak pověřen současný ministr vnitra Vít Rakušan.

Dohoda byla schválena s podporou České republiky a proti bylo pouze Polsko a Maďarsko. Rakušan tehdy zdůraznil, že za jeden z hlavních úspěchů považuje definitivní odmítnutí povinných kvót pro přerozdělování migrantů. Zároveň uvedl, že České republice prozatím domluvil výjimku z tohoto systému „povinné solidarity“, a to kvůli velkému počtu ukrajinských uprchlíků, které Česko v poslední době přijalo

Shrnutí

Závěrem tedy shrňme, že Vít Rakušan opravdu podpořil hlavní body návrhu migrační reformy, které byly projednávány Radou EU. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý. Je však potřeba zdůraznit, že návrh bude sloužit pouze jako podklad pro vyjednávání mezi Radou a Evropským parlamentem.

Vít Rakušan

§ 8a trestního řádu, národnost pachatele se nezveřejňuje. To je prostě postup Policie České republiky.
Partie Terezie Tománkové, 20. srpna 2023
Obrana, bezpečnost, vnitro
Pravda
Podle § 8a trestního řádu se nesmí zveřejňovat informace, které „přímo nesouvisejí s trestnou činností“. Podle policejního postupu je takovou informací mj. státní příslušnost. V tomto pravidle však existují výjimky, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Vít Rakušan (STAN) mluví o § 8a trestního řádu v souvislosti se dvěma případy ze srpna letošního roku – případu znásilnění a pokusu o vraždu v Plzni a případu znásilnění v Praze-Hostivaři

V prvním případě policie obvinila 18letého muže. Národnost pachatele nezveřejnila, v médiích se ale objevily neoficiální zprávy, že se jedná o mladíka ukrajinské národnosti, což zmiňovalprimátor Plzně Roman Zarzycký (ANO). V návaznosti na to policie pouze potvrdila, že se jedná o cizince. V druhém případě policie v polovině srpna obvinila 16letého mladíka. I zde národnost pachatele neuvedla

Kvůli nezveřejnění národnosti pachatelů těchto činů kritizovali policii a ministra Rakušana někteří zástupci opozice, například předseda SPD Tomio Okamura nebo poslankyně Margita Balaštíková (ANO), a mimo jiné i bývalý prezident Miloš Zeman (video, čas 6:34). 

Rakušan se poté ale postupu Policie ČR v obou případech zastal, stejně jako v námi ověřované debatě. Argumentuje přitom právě dodržováním § 8a trestního řádu. Ten podle něj říká, že se národnost pachatele trestného činu nezveřejňuje. Zároveň Rakušan dodává, že takový postup policie souvisí s policejní praxí v ČR. 

Co říká legislativa?

Nejprve upřesněme, že při zjišťování totožnosti podezřelých policisté podle zákona o Policii ČR mají právo evidovat mj. jejich „státní příslušnost“, ne přímo jejich „národnost“. Ačkoli se tyto dva termíny do určité míry překrývají, mají mírně odlišný význam – člověk s českou státní příslušností například může být národností Moravan, Slovák, Rom apod. Z kontextu celé diskuze o zmíněných dvou případech ovšem vyplývá, že řečníci dané dva pojmy zjevně zaměňují. V rámci našeho ověření se proto zaměříme na státní příslušnost.

§ 8a trestního řádu upravuje pravidla pro poskytování informací o trestním řízení a osobách, které se ho účastní. Dle tohoto paragrafu musí orgány činné v trestním řízení dbát na to, aby nezveřejnily o těchto zúčastněných osobách údaje, které „přímo nesouvisejí s trestnou činností“

Kromě toho paragraf 8a dále také uvádí, že orgány nesmějí v přípravném řízení „zveřejnit informace umožňující zjištění totožnosti osoby, proti které se vede trestní řízení, poškozeného, zúčastněné osoby a svědka.“ Pro úplnost doplňme, že přípravné řízení provádí právě policejní složky. Až po této fázi trestního řízení následuje podání obžaloby státním zástupcem a zahájení hlavního líčení, které na rozdíl od přípravného řízení může být veřejné (.pdf). Dodejme také, že ve veřejně dostupných zdrojích se prozatím neobjevily informace o tom, že by v případech znásilnění z Plzně a Prahy už došlo k podání obžaloby.

Vyjádření policie

Pro odůvodnění postupu policie jsme se obrátili na tiskové oddělení Policie ČR. To nás rovněž odkázalo na paragraf § 8a trestního řádu: „Sdělování informací z průběhu trestního řízení je rámováno trestním řádem a jeho § 8a, který explicitně uvádí, že orgány činné v trestním řízení dbají na to, aby nezveřejnily o osobách zúčastněných na trestním řízení údaje, které přímo nesouvisejí s trestnou činností. Z našeho pohledu je státní příslušnost přesně tím typem údaje, který nesouvisí s trestnou činností (samozřejmě existují výjimky, které se budou ad hoc řešit) a který tím pádem nezveřejňujeme.“ 

Dodejme, že § 8d trestního řádu uvádí výjimky, kdy je tyto informace možné zveřejnit. Mezi ně patří zejména situace, kdy je po osobě vyhlášeno pátrání. Dále ke zveřejnění může dojít, pokud to odůvodňuje veřejný zájem – avšak pouze v případě, že převažuje nad právem na ochranu soukromí dotčené osoby. Také mohou být tyto informace poskytnuty například se souhlasem osoby, které se informace, na něž se vztahuje zákaz zveřejnění, týkají. 

Co se týče postupu policie v minulosti, ke zveřejňování národnosti či státní příslušnosti podezřelých a obviněných standardně nedocházelo. Policie v řadě případů potvrdila, že šlo o cizince, národnost ale běžně neupřesňovala. Z veřejně dostupných zpráv policie vyplývá, že státní příslušnost zmiňovala právě jen v případech, kdy tato informace souvisela s danou trestnou činností. Například v případě, kdy muž obviněný z distribuce drog zajišťoval kontakty s odběrateli v Polsku, policie uvedla, že se jednalo o Poláka. Již okolo roku 2010 policie zveřejňovala národnost také v souvislosti s trestnými činy, ve kterých figurovali kosovští Albánci – v těchto případech se jednalo např. o „gang“ zlodějů či výrobců pervitinu.

Závěr

Vít Rakušan ve výroku mluví o zveřejňování „národnosti“ pachatelů trestných činů. Z kontextu debaty vyplývá, že on i další řečníci tento pojem nepoužívají zcela přesně a zjevně jím označují „státní příslušnost“ podezřelých. 

Zmiňovaný § 8a výslovně neuvádí, že se nesmí zveřejňovat státní příslušnost pachatele. Říká ale, že policie nesmí zveřejňovat o zúčastněných osobách údaje, které přímo nesouvisejí s trestnou činností. Tímto paragrafem svůj postup odůvodňuje i přímo Policie ČR. 

Existují však i případy, kdy policie státní příslušnost zveřejnit může – a to když tato informace přímo souvisí s danou trestnou činností. Jelikož tedy v daném pravidle existují výjimky, hodnotíme výrok Víta Rakušana jako pravdivý s výhradou.

Tomio Okamura

Dneska 58 % občanů nesouhlasí s kroky vlády na podporu Ukrajinců a Ukrajiny, je to průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd.
Partie Terezie Tománkové, 20. srpna 2023
Invaze na Ukrajinu
Pravda
Podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění nesouhlasí s kroky vlády, které podporují Ukrajinu ve válce s Ruskem, celkem 54 % respondentů.

Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) spadající pod Akademii věd provedlo v červnu a červenci průzkum, který se zaměřil na zjištění názorů českých občanů na záležitosti týkající se války na Ukrajině. Jedna z otázek se zabývala postojem české společnosti ke krokům Fialovy vlády, které podporují Ukrajinu (.pdf, str. 4). Z šetření vyplynulo, že s těmito kroky spíše či rozhodně nesouhlasilo celkem 54 % respondentů (.pdf, str. 5). Vzhledem k malé odchylce oproti Tomiem Okamurou uvedeným 58 % hodnotíme jeho výrok jako pravdivý.

Dodejme, že tento nesouhlas se od počátku konfliktu zvýšil, jak je vidět na následujícím grafu. V prvním průzkumu, který sbíral data od března do května loňského roku, s kroky Fialova kabinetu podporujícími Ukrajinu nesouhlasilo pouze 35 % lidí.

Zdroj: Tisková zpráva CVVM (.pdf, str. 5)

Tomio Okamura

On ten § 8a (trestního řádu, pozn. Demagog.cz) nic totiž neříká o tom, že se nesmí zveřejňovat národnost. (...) § 8a (...) upravuje, co smí, jaké informace smí poskytovat orgány činné v trestním řízení.
Partie Terezie Tománkové, 20. srpna 2023
Obrana, bezpečnost, vnitro
Zavádějící
V § 8a není výslovně zmíněno, že orgány činné v trestním řízení nesmí zveřejnit národnost obviněných. Daný paragraf ale stanovuje, že se nesmí zveřejňovat informace, které „přímo nesouvisí s trestnou činností“. Mezi ně podle Policie ČR standardně patří i státní příslušnost.

Tomio Okamura (SPD) zde reaguje na slova ministra vnitra Víta Rakušana (STAN). Ten o § 8a trestního řádu mluvil v souvislosti se dvěma případy ze srpna letošního roku – případu znásilnění a pokusu o vraždu v Plzni a případu znásilnění v Praze-Hostivaři

V prvním případě policie obvinila 18letého muže. Národnost pachatele nezveřejnila, v médiích se ale objevily neoficiální zprávy, že se jedná o mladíka ukrajinské národnosti, což zmiňovalprimátor Plzně Roman Zarzycký (ANO). V návaznosti na to policie pouze potvrdila, že se jedná o cizince. V druhém případě policie v polovině srpna obvinila 16letého mladíka. I zde národnost pachatele neuvedla

Kvůli nezveřejnění národnosti pachatelů těchto činů kritizovali policii a ministra Rakušana někteří zástupci opozice, například právě předseda SPD Tomio Okamura nebo poslankyně Margita Balaštíková (ANO), a mimo jiné i bývalý prezident Miloš Zeman (video, čas 6:34). 

Rakušan se nicméně postupu Policie ČR v obou případech zastal a argumentoval přitom právě dodržováním § 8a trestního řádu. Tomio Okamura však odůvodnění Víta Rakušana zpochybňuje. Poukazuje přitom na to, že podle něj § 8a trestního řádu sice uvádí, jaké informace smí poskytovat orgány činné v trestním řízení, ale neuvádí se v něm, že nesmí zveřejňovat národnost pachatele.

Co říká legislativa?

Nejprve upřesněme, že při zjišťování totožnosti podezřelých policisté podle zákona o Policii ČR mají právo evidovat mj. jejich „státní příslušnost“, ne přímo jejich „národnost“. Ačkoli se tyto dva termíny do určité míry překrývají, mají mírně odlišný význam – člověk s českou státní příslušností například může být národností Moravan, Slovák, Rom apod. Z kontextu celé diskuze o zmíněných dvou případech ovšem vyplývá, že řečníci dané dva pojmy zjevně zaměňují. V rámci našeho ověření se proto zaměříme na to, co legislativa říká o státní příslušnosti.

§ 8a trestního řádu upravuje pravidla pro poskytování informací o trestním řízení a osobách, které se ho účastní. Dle tohoto paragrafu musí orgány činné v trestním řízení dbát na to, aby nezveřejnily o těchto zúčastněných osobách údaje, které „přímo nesouvisejí s trestnou činností“

Kromě toho paragraf 8a dále uvádí, že orgány nesmějí v přípravném řízení „zveřejnit informace umožňující zjištění totožnosti osoby, proti které se vede trestní řízení, poškozeného, zúčastněné osoby a svědka.“ Pro úplnost doplňme, že v přípravném řízení policejní složky provádí vyšetřování. Až po této fázi trestního řízení následuje podání obžaloby státním zástupcem a zahájení hlavního líčení, které na rozdíl od přípravného řízení může být veřejné (.pdf). Ve veřejně dostupných zdrojích se prozatím neobjevily informace o tom, že by v případech znásilnění z Plzně a Prahy už došlo k podání obžaloby.

Co říká policie?

Pro odůvodnění postupu policie jsme se obrátili na tiskové oddělení Policie ČR. To uvedlo, že „sdělování informací z průběhu trestního řízení je rámováno trestním řádem a jeho § 8a, který explicitně uvádí, že orgány činné v trestním řízení dbají na to, aby nezveřejnily o osobách zúčastněných na trestním řízení údaje, které přímo nesouvisejí s trestnou činností. Z našeho pohledu je státní příslušnost přesně tím typem údaje, který nesouvisí s trestnou činností (samozřejmě existují výjimky, které se budou ad hoc řešit) a který tím pádem nezveřejňujeme“. 

Dodejme, že § 8d trestního řádu uvádí výjimky, kdy je tyto informace možné zveřejnit. Mezi ně patří zejména situace, kdy je po osobě vyhlášeno pátrání. Dále ke zveřejnění může dojít, pokud to odůvodňuje veřejný zájem – avšak pouze v případě, že převažuje nad právem na ochranu soukromí dotčené osoby. Také mohou být tyto informace poskytnuty například se souhlasem osoby, které se informace, na něž se vztahuje zákaz zveřejnění, týkají. 

Co se týče postupu policie v minulosti, ke zveřejňování národnosti či státní příslušnosti podezřelých a obviněných standardně nedocházelo. Policie v řadě případů potvrdila, že šlo o cizince, národnost ale běžně neupřesňovala. Z veřejně dostupných zpráv policie vyplývá, že státní příslušnost zmiňovala právě jen v případech, kdy tato informace souvisela s danou trestnou činností. Například v případě, kdy muž obviněný z distribuce drog zajišťoval kontakty s odběrateli v Polsku, policie uvedla, že se jednalo o Poláka. Již okolo roku 2010 policie zveřejňovala národnost také v souvislosti s trestnými činy, ve kterých figurovali kosovští Albánci – v těchto případech se jednalo např. o „gang“ zlodějů či výrobců pervitinu.

Závěr

§ 8a trestního řádu upravuje, jaké informace mohou orgány činné v trestním řízení poskytovat veřejnosti. Výslovně se v něm nepíše, že orgány činné v trestním řízení nesmí zveřejňovat národnost pachatele. Daný paragraf ale říká, že policie nesmí uvést o osobách zúčastněných v trestním řízení údaje, které „přímo nesouvisí s trestnou činností“. Ačkoli existují případy, kdy informace o státní příslušnosti s danou trestnou činností souvisí, v ostatních případech Policie ČR státní příslušnost nezveřejňuje. Výrok Tomia Okamury proto hodnotíme jako zavádějící. 

Tomio Okamura

Mimochodem, pane ministře, abysme poukázali na vaše totální selhání a neschopnost. Nárůst trestných činů meziroční za rok 2022/2021 je v České republice o 17 %.
Partie Terezie Tománkové, 20. srpna 2023
Obrana, bezpečnost, vnitro
Zavádějící
V roce 2022 opravdu došlo k meziročnímu nárůstu trestných činů cca o 17 %. Meziroční nárůst ale dle policie souvisí s uvolněním proticovidových opatření. Kvůli těm se totiž v letech 2020 a 2021 kriminalita naopak výrazně propadla. Oproti roku 2019 byla loni kriminalita nižší.

Předseda SPD Tomio Okamura ve svém výroku mluví o vývoji počtu registrovaných trestných činů, jejichž statistiky zveřejňuje Policie ČR. Podle něj počet trestných činů v roce 2022 oproti předchozímu roku stoupl o 17 %, což dává za vinu ministru vnitra Vítu Rakušanovi, který tak dle Okamury „nezvládá svou funkci“. Upřesněme, že ministr Rakušan je v úřadě, stejně jako celá současná vláda, od 17. prosince 2021.

V roce 2022 podle policie došlo k meziročnímu nárůstu trestných činů o 18,8 % (.pptx, str. 9). V loňském roce bylo konkrétně evidováno 181 991 skutků, zatímco v předešlém roce pouze 153 233. Policie ovšem upozornila, že tento meziroční nárůst přičítá především rozvolnění protipandemických opatření. Upřesněme, že ke zrušení většiny restrikcí Fialova vláda přistoupila na jaře 2022 kvůli zlepšení epidemické situace.

V této souvislosti je proto nutné zmínit, že v prvních dvou letech koronavirové krize, tedy v roce 2020 i 2021, byla kriminalita v Česku výrazně nižší než v předchozích „necovidových“ letech. Jak ukazuje graf níže, v roce 2020 došlo k meziročnímu propadu téměř o  17 %, protože policie evidovala o zhruba 34 tisíc trestných činů méně než v roce 2019. V roce 2021, kdy Česko pandemie zasáhla nejhůře, celkový pokles ještě pokračoval.

Už podle dřívějších vyjádření policie patřila mezi hlavní důvody (.pdf, str. 5) takto výrazného poklesu právě omezující opatření (.pdf, str. 190–191), která zapříčinila menší mobilitu osob v České republice. Že došlo ke změně „rutin a příležitostí pro páchání trestné činnosti“ v důsledku omezení pohybu obyvatel, zmiňoval v květnu 2023 i odborný časopis Česká kriminologie (.pdf, str. 20). „Obecně lze říci, že kriminalita výrazně poklesla spolu se zavedením protipandemických opatření. Po jejich zmírnění či zrušení se ale poměrně rychle vrátila na dříve běžnou úroveň,“ dodávají k tomu autoři článku.

Na to, že je problematické porovnávat „covidový“ rok 2021 s rokem 2022, upozorňoval například policejní prezident Martin Vondrášek už v lednu 2023.

Dodejme, že počet registrovaných trestných činů byl v roce 2022 nižší než v roce 2019, tedy před pandemií covidu‑19.

Shrnutí

Tomio Okamura správně uvádí, že počet trestných činů v roce 2022, tedy v prvním roce Fialovy vlády, meziročně vzrostl přibližně o 17 % – jednalo se dokonce téměř o  19% nárůst. Ve výroku však nezmiňuje vliv pandemie covidu‑19, respektive protipandemických opatření. Právě tato omezení přitom policie označuje jako jeden z hlavních důvodů, proč byla kriminalita v letech 2020 a 2021 oproti dřívějším rokům výrazně nižší. Restrikcemi ovlivněný rok 2021 tak s rokem 2022, ve kterém došlouvolnění opatření, podle zástupců policie nelze„objektivně srovnávat“

Jak tedy vyplývá z vyjádření policie, meziroční nárůst počtu trestných činů v roce 2022 souvisí zejména s obecným stavem, kdy se rozvolňovala protipandemická opatření. Ta v letech 2020 a 2021 naopak stála za výrazným propadem počtu trestných činů kvůli snížené mobilitě lidí. Jelikož Tomio Okamura v kontextu výroku vliv pandemie covidu‑19 opomíná, hodnotíme jeho výrok jako zavádějící.

Vít Rakušan

Za srovnatelné období letošního roku a roku 2019, (...) máme o 5 000 trestných činů méně v celkovém součtu.
Partie Terezie Tománkové, 20. srpna 2023
Obrana, bezpečnost, vnitro
Pravda
V prvním pololetí roku 2019 bylo spácháno 101 864 trestných činů, zatímco za prvních šest měsíců roku 2023 to bylo 96 787. V porovnání s rokem 2019 bylo tedy spácháno přibližně o pět tisíc trestných činů méně.

Vít Rakušan reaguje na slova Tomia Okamury, podle kterého se Rakušanovi coby ministru vnitra bezpečnost „vymkla z rukou“ kvůli nárůstu kriminality. Ministr připouští, že kriminalita meziročně vzrostla, ovšem zdůrazňuje, že relevantním porovnáním je srovnání letošních údajů s rokem 2019, a to kvůli pandemii covidu-19.

Statistiky kriminality zveřejňuje Policie na svých webových stránkách, přičemž za letošní rok jsou k 5. září zatím dostupná data pouze za prvních šest měsíců. Za první pololetí roku 2019 (.xlsx) byl registrován celkový počet 101 864 trestných činů. Za stejné období v roce 2023 (.xlsx) se pak jedná o 96 787. Oproti roku 2019 je tedy kriminalita za prvních šest měsíců roku 2023 nižší o 5 077 případů.

Dodejme, že v letošním roce je celková kriminalita za sledované období nejvyšší právě od roku 2019. Důležité je ale zmínit, že pokles v minulých letech souvisí s pandemií covidu-19 (.pdf, str. 20). Na to na začátku letošního roku poukázala i samotná Policie: „Předpokládáme, že nárůst registrované kriminality v meziročním srovnání souvisí s úplným rozvolněním protipandemických opatření.“

Při porovnání statistik Policie ČR za první pololetí roků 2019 a 2023 tedy dojdeme k závěru, že oproti roku 2019 je letos celková kriminalita opravdu nižší zhruba o 5 000 trestných činů, jak uvádí ministr vnitra Rakušan. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů