Přehled ověřených výroků

Rozpočet na rok 2021, který v roce 2020 předložila Sněmovně menšinová vláda Andreje Babiše, původně počítal s výdaji na obranu ve výši 85,4 mld. Kč (.pdf, str. 16 z 754). KSČM, jejíž hlasy Babišův kabinet pro prosazení rozpočtu potřeboval, ale podmínila podporu návrhu tím, že se Ministerstvu obrany odebere 10 mld., které se místo toho přesunou do rozpočtové rezervy. Pozměňovací návrh komunistů (.pdf, str. 31) poté schválila Sněmovna hlasy ANO, ČSSD, KSČM a dvou nezařazených poslanců.

V zákoně o státním rozpočtu na rok 2021 tak nakonec bylo pro Ministerstvo obrany vyčleněno 75,4 mld. Kč. Zmiňovaných 10 miliard Babišova vláda do rozpočtu obrany později v průběhu roku 2021 postupně vrátila.

Andrej Babiš obvinil Petra Fialu z toho, že jeho voliče označuje za nedemokratické, již během prezidentských voleb v roce 2023. Fiala tehdy po prvním kole voleb řekl: „Na jedné straně budou populismus, lži a příklon k Rusku, na druhé demokracie, respekt k ústavě a jasná prozápadní orientace.“ (video, čas 1:00) Přímo o Babišových voličích se Fiala kriticky nevyjadřoval.

Výsledek Danuše Nerudové, která skončila na třetím místě, okomentoval slovním spojením „demokratičtí voliči“ pro popis těch, kteří se přiklonili k Petru Pavlovi (video, čas 2:35). Dále také zmínil (čas 4:14), že trojice kandidátů Pavel – Nerudová – Fischer byla podle koalice SPOLU preferovaná a odpovídala tomu, „jaké jsou představy našich voličů a lidí, kterým jde o demokracii v České republice“. Fiala ale přímo neřekl, že by voliči Andreje Babiše byli nedemokratičtí.

Fiala v minulosti opakovaně označil samotné opoziční strany za populistické a extremistické a řekl, že ANO v Česku „oslabuje demokratickou politickou kulturu“. Své výroky přitom mínil jako varování pro voliče. O nich samotných však nemluvil, jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Podle nejnovějších dat Eurostatu vzrostl hrubý domácí produkt (HDP) Česka za druhé čtvrtletí 2025 meziročně o 2,4 %. Ekonomika eurozóny rostla meziročně o 1,4 %. Německo pak zaznamenalo růst HDP o 0,4 % a Rakousko pouze o 0,1 %. Petr Fiala se zjevně vyjadřuje pouze přibližně, hodnotu růstu HDP za Eurozónu nicméně výrazně zaokrouhluje směrem dolů a mírně zveličuje rozdíl oproti ČR. Jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Stíhání Andreje Babiše policie spustila v roce 2017 na základě obvinění, podle kterého došlo na přelomu let 2007 a 2008 při výstavbě farmy Čapí hnízdo k dotačnímu podvodu. V září 2019 státní zástupce Šaroch, který případu dozoroval, rozhodl o zastavení Babišova trestního stíhání. Někdejší nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman však ještě ve stejném roce toto rozhodnutí zrušil a vyšetřování případu opět pokračovalo.

První verdikt soudu přišel v lednu 2023, kdy pražský městský soud Babiše zprostil obžaloby. Nepravomocné rozhodnutí městského soudu později zrušil Vrchní soud v Praze, a případ se tak znovu vrátil do rukou městského soudu. Pražský městský soud pak ke druhému rozsudku dospěl v únoru 2024 a opět Andreje Babiše nepravomocně zprostil obžaloby.

Státní zástupce Šaroch v únoru 2024 proti rozhodnutí městského soudu podal odvolání, a případ tak znovu putoval k Vrchnímu soudu v Praze. Odvolací vrchní soud v červnu 2025 i podruhé zrušil dřívější osvobozující rozsudek městského soudu a věc mu vrátil k projednání. Nyní je tak případ už potřetí u pražského městského soudu, další rozsudek v současnosti ještě nepadl.

Závěr

Andrej Babiš čelí obvinění, že před 18 lety došlo při výstavbě farmy Čapí hnízdo k dotačnímu podvodu. V roce 2019 státní zástupce Šaroch rozhodl o zastavení Babišova trestního stíhání, rozhodnutí pak zvrátil nejvyšší státní zástupce a případ dál pokračoval k soudu. Prvoinstanční pražský městský soud skutečně dvakrát Babiše nepravomocně zprostil obžaloby. Zprošťující rozsudek pokaždé zrušil Vrchní soud v Praze a nyní je tak případ opět v rukou pražského městského soudu. Z těchto důvodů výrok hodnotíme jako pravdivý.

Kumulativní (úhrnnou) inflaci je vhodné použít pro porovnání cen za určité období, jelikož sleduje nárůst cen za celé vybrané období. Ukazuje, o kolik celkově zdražilo zboží v porovnání se začátkem sledované doby a zohledňuje všechny roční hodnoty inflace, což umožňuje sledovat navýšení cen v rámci několika let. Lze tedy snáze porovnat množství zboží, které si lidé mohli koupit za stejné peníze v prosinci 2021, kdy nastoupila Fialova vláda, a na přelomu září a října 2025.

Český statistický úřad (ČSÚ) má nejnovější údaje k srpnu 2025. Podle těchto údajů kumulativní inflace od začátku působení Fialovy vlády, tedy od prosince 2021, dosáhla 30,9 %. Dle Eurostatu, který pro srovnání růstu cen mezi jednotlivými zeměmi EU používá tzv. harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP), se nejnovější údaje o Česku také vážou k srpnu 2025. Podle těchto dat činila kumulativní inflace 33,3 %.

Kumulativní inflace od začátku působení Fialova kabinetu dosáhla podle dat ČSÚ 30,9 % a podle Eurostatu necelých 33,3 %. Výrok Andreje Babiše tak hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš tvrdí, že Petr Fiala označuje voliče hnutí ANO za nedemokratické, už od doby prezidentských voleb v roce 2023. Tehdy při odpovědi na dotaz, jak vnímá volební výsledek Danuše Nerudové, která skončila na třetím místě, použil slovní spojení „demokratičtí voliči“ pro popis voličů, kteří se přiklonili k Petru Pavlovi (video, čas 2:35). Dále také zmínil (čas 4:14), že trojice kandidátů Pavel – Nerudová – Fischer byla dle koalice SPOLU preferovaná a „odpovídalo to tomu, jaké jsou představy našich voličů a lidí, kterým jde o demokracii v České republice.“ Petr Fiala tedy označil voliče Petra Pavla za demokratické. Lze tak dovodit, že ostatní voliči „demokratičtí“ nejsou. Přímo však Petr Fiala takové označení nepoužil.

V superdebatě České televize na konci září 2025 Petr Fiala nazval případnou vládu složenou z hnutí ANO, SPD a Stačilo! jako „vládu národní zrady“. Volební program ANO Fiala označil za „populistický koktejl“ a „rozpočtový armagedon“. Slib zrušení důchodové reformy zase komentoval jako snahu hnutí ANO koupit si důchodce za peníze mladých. Obecně označuje hnutí ANO a jeho zástupce za populisty využívající radikální rétoriku. I když jsou tyto výroky časté, vždy se týkají politiků nebo hnutí. Tvrzení, že Fiala označil voliče opozičních stran za nedemokratické, se ve veřejných zdrojích ani na sociálních sítích Petra Fialy nevyskytuje. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako nepravdivý.

Referendum o vystoupení České republiky z Evropské unie nebo NATO ve svém programu navrhuje hnutí Stačilo nebo SPD. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš tento návrh odmítl již v letech 2017 a 2018. V roce 2024 se stejně odmítavě vyjádřili členové ANO Karel Havlíček, Roman Kubíček nebo Alena Schillerová. Před volbami v roce 2025 Andrej Babiš znovu potvrdil, že vystoupení z EU a NATO neplánuje.

Premiér Petr Fiala (ODS) v debatě reagoval na obvinění, že údajně označil voliče opozice za nedemokratické. Fiala uvedl, že nemluvil o voličích, ale naopak o Andreji Babišovi. Následně citoval slova Andreje Babiše, který se měl nevybíravě vyjádřit o voličích současných vládních stran. Babiš skutečně na předvolebním mítinku v Táboře v srpnu 2022 na adresu jeho odpůrců řekl (video, čas 0:28): „To jsou fašisti a nacisti, (...) to jsou voliči SPOLU a PirSTANu, to jsou lidi, kteří jsou nebezpeční“.

Zdroj: Deník.cz

Petr Fiala se k povolebnímu vyjednávání vyjádřil např. v rozhovoru pro iDNES.cz, který vyšel v den námi ověřované debaty. Premiér v rozhovoru označil za úspěch, pokud by po volbách pokračovala jeho vláda, případně vláda na „nějakém podobném půdorysu“. Připustil přitom i sestavování vlády s Piráty, „když tak voliči rozdají karty“. Podobně se vyjádřil i v dřívější debatě na ČT z 28. září 2025, kde navíc Piráty nazval prozápadní stranou s podobnými hodnotami, jaké zastává SPOLU. Už v době odvolání ministra Ivana Bartoše, po kterém Piráti vládu opustili, Fiala řekl, že stojí o další spolupráci.

Český statistický úřad (ČSÚ) sleduje míru inflace pomocí indexu spotřebitelských cen, který vyjadřuje změnu cen tzv. spotřebního koše, tedy výrobků a služeb pořizovaných běžnou domácností. Podle posledních zveřejněných dat ČSÚ v srpnu 2025 meziročně ceny vzrostly o 2,5 %.

Inflaci pravidelně měří také Eurostat (statistický úřad Evropské unie), který pro její výpočet používá tzv. harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP). Ten zajišťuje, že „všechny země Evropské unie dodržují stejnou metodiku výpočtu“. Čísla EU se tak od hodnot Českého statistického úřadu mohou mírně lišit. Podle měření Eurostatu dosáhla meziroční inflace v Česku v srpnu 2,4 %.

Podle ČSÚ činila meziroční inflace v srpnu 2,5 %. Dle Eurostatu pak šlo o 2,4 %. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.