Přehled ověřených výroků

Nepravda
Státní zástupce v kauze Čapí hnízdo stále figuruje v roli žalobce, může se proti soudnímu rozsudku odvolat, případně podat mimořádný opravný prostředek.

Marek Benda (ODS) reaguje na slova Patrika Nachera (ANO), podle něhož byl Andrej Babiš vydán Poslaneckou sněmovnou k trestnímu stíhání dvakrát, a pokaždé před volbami. O první vydání policie Sněmovnu požádala měsíc před volbami a podle Nachera to vypadalo, že toto načasování bylo záměrné. Benda podotýká, že v současné fázi je už záležitost v rukou soudu, a nemá proto smysl na jeho rozhodnutí čekat další čtyři roky, až skončí funkční období současné vlády.

Patrik Nacher

Místopředseda Poslanecké sněmovny

Andrej Babiš byl vydán dvakrát (k trestnímu stíhání, pozn. Demagog.cz), (…) vždycky před volbami, a vlastně poprvé k tomu vydání došlo před volbami, kdy já jsem ještě ani v Poslanecké sněmovně nebyl.
Pro a proti, 13. ledna 2026
Poslanecká sněmovna
Nepravda
Andrej Babiš byl Sněmovnou ke stíhání vydán třikrát: v září 2017 před říjnovými sněmovními volbami, ve kterých byl Patrik Nacher poprvé zvolen poslancem, v lednu 2018 po těchto volbách a v březnu 2022 po volbách, které se konaly v říjnu 2021.
Nepravda
Andrej Babiš byl Sněmovnou ke stíhání vydán třikrát: v září 2017 před říjnovými sněmovními volbami, ve kterých byl Patrik Nacher poprvé zvolen poslancem, v lednu 2018 po těchto volbách a v březnu 2022 po volbách, které se konaly v říjnu 2021.

Kauza Čapí hnízdo

Stíhání Andreje Babiše policie spustila v roce 2017 na základě obvinění, podle kterého došlo na přelomu let 2007 a 2008 při výstavbě farmy Čapí hnízdo k dotačnímu podvodu. V září 2019 státní zástupce Šaroch, který případ dozoroval, rozhodlzastavení Babišova trestního stíhání. Někdejší nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman však ještě ve stejném roce toto rozhodnutí zrušil a vyšetřování případu pokračovalo.

První verdikt soudu přišel v lednu 2023, kdy pražský městský soud Babiše zprostil obžaloby. Nepravomocné rozhodnutí městského soudu později zrušil Vrchní soud v Praze, a případ se tak znovu vrátil do rukou městského soudu. Pražský městský soud pak ke druhému rozsudku dospěl v únoru 2024 a opět Andreje Babiše nepravomocně zprostil obžaloby.

Státní zástupce Šaroch v únoru 2024 proti rozhodnutí městského soudu podal odvolání, a případ tak znovu putoval k Vrchnímu soudu v Praze. Odvolací vrchní soud v červnu 2025 i podruhé zrušil dřívější osvobozující rozsudek městského soudu a věc mu vrátil k projednání. Podle vrchního soudu předložené důkazy svědčí o Babišově vině, a pokud se neobjeví nové důkazy, musí městský soud tento závazný právní názor soudu vyšší instance přijmout. Babiš nicméně svým znovuzvolenímříjnových volbách opět získal poslaneckou imunitu, a jeho stíhání tak bylo pozastaveno. Městský soud proto v listopadu 2025 znovu poslal Sněmovně spis k Babišovu vydání. 

Role policie a státního zastupitelství

V rámci průběhu trestního řízení má policie na starosti tzv. přípravné řízení, jehož součástí je prověřování a případně i vyšetřování. Policie během tohoto stadia shromažďuje důkazy a navrhuje obžalobu. Poté případ přebírá státní zástupce a soud. V kauze Čapí hnízdo policie definitivně uzavřela vyšetřování v roce 2021, kdy také po obnovení trestního stíhání podruhé navrhla obžalobu. Soud případ převzal v roce 2022.

Státní zástupce v trestním řízení plní funkci veřejné žaloby. V přípravném řízení vykonává dozor nad policií. Podle trestního řádu pak musí být státní zástupce přítomen po celou dobu hlavního líčení, které zahajuje podáním obžaloby. Státní zástupce může také proti nepravomocnému rozhodnutí soudu podat odvolání. Proti pravomocnému rozsudku je pak možné podat dovolání, které má na starosti nejvyšší státní zástupce. Dalším mimořádným opravným prostředkem v pravomoci státního zástupce je obnova řízení, která je možná, pokud se objeví nové důkazy. Státní zastupitelství tedy zůstává aktivním účastníkem po celou dobu trestního řízení.

Závěr

Kauzou Čapí hnízdo se má po zrušení předchozího osvobozujícího rozsudku znovu zabývat pražský městský soud. Trestní řízení však bylo přerušeno kvůli znovuzvolení Andreje Babiše poslancem a může pokračovat až po jeho vydání Sněmovnou. Role policie v trestním řízení skončila dokončením vyšetřování v roce 2021. Státní zastupitelství je však nadále účastníkem řízení, může se odvolat proti nepravomocnému rozsudku a i po vydání pravomocného rozsudku může využít mimořádné opravné prostředky jako je dovolání nebo obnova řízení. Výrok Marka Bendy proto hodnotíme jako nepravdivý.

Pravda
Policie doručila Poslanecké sněmovně žádost o vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání poprvé v srpnu 2017 a podruhé po sněmovních volbách v listopadu 2017. V obou případech bylo hnutí ANO součástí tehdejší vlády Bohuslava Sobotky.

Poslanec Marek Benda (ODS) se v debatě neshoduje s Patrikem Nacherem (ANO) na tom, kdy Poslanecká sněmovna vydala Andreje Babiše k trestnímu stíhání. Podle Nachera k vydání došlo vždy před volbami, zatímco Marek Benda namítá, že se tak stalo až po volbách. Benda také zmiňuje, že do Poslanecké sněmovny byla žádost o vydání doručena před osmi lety, kdy hnutí ANO bylo součástí vlády.

Vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání

Žádost policie o vydání předsedy hnutí ANO Andreje Babiše kvůli stíhání v kauze Čapí hnízdo dorazila do Sněmovny poprvé v srpnu 2017. Poslanci z mandátového a imunitního výboru doporučili Sněmovně později Babiše vydat. Jeho vydání poté Sněmovna odhlasovala 6. září 2017 (.pdf), tedy krátce před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny. V době doručení žádosti a hlasování vládl kabinet Bohuslava Sobotky, jehož součástí bylo hnutí ANO a v němž Andrej Babiš do května 2017 působil jako ministr financí.

Policie do Sněmovny znovu doručila žádost o vydání Andreje Babiše 21. listopadu 2017, protože v případě vzniku nového poslaneckého mandátu po volbách musí orgány činné v trestním řízení znovu žádat o vydání poslance k trestnímu stíhání. V té době ještě vládl dosluhující Sobotkův kabinet, který o pár dní později podal demisi. Poslanci o vydání Andreje Babiše podruhé hlasovali 19. ledna 2018, kdy jej odsouhlasili (.pdf). V té době už byla u moci vláda hnutí ANO, kterou prezident jmenoval v prosinci 2017.

Trestní stíhání Andreje Babiše

Stíhání Andreje Babiše policie spustila v roce 2017 na základě obvinění, podle kterého došlo na přelomu let 2007 a 2008 při výstavbě farmy Čapí hnízdo k dotačnímu podvodu. V září 2019 státní zástupce Jaroslav Šaroch, který případ dozoroval, rozhodlzastavení Babišova trestního stíhání. Někdejší nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman však ještě ve stejném roce toto rozhodnutí zrušil a vyšetřování případu opět pokračovalo.

První verdikt soudu přišel v lednu 2023, kdy pražský městský soud Babiše zprostil obžaloby. Nepravomocné rozhodnutí městského soudu později zrušil Vrchní soud v Praze, a případ se tak znovu vrátil do rukou městského soudu. Pražský městský soud pak ke druhému rozsudku dospěl v únoru 2024 a opět Andreje Babiše nepravomocně zprostil obžaloby. V červnu 2025 odvolací senát vrchního soudu osvobozující rozsudek městského soudu znovu zrušil, a věc se tedy opět vrátila k Městskému soudu v Praze. Další rozsudek k lednu 2026 ještě nepadl.

Shrnutí

Policie poprvé zaslala Poslanecké sněmovně žádost o vydání předsedy hnutí ANO Andreje Babiše v srpnu 2017, kdy bylo hnutí ANO součástí vlády Bohuslava Sobotky. Podruhé dorazila policejní žádost do Sněmovny v listopadu 2017, kdy vládl ještě Sobotkův kabinet. Výrok Marka Bendy z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Marek Benda

Pravda
Podle Ústavy musí vláda požádat o důvěru do 30 dnů od svého jmenování.

Marek Benda (ODS) reaguje na Patrika Nachera (ANO), který vysvětluje, proč vláda Andreje Babiše požádala Sněmovnu o důvěru, ačkoliv Andrej Babiš nevyřešil svůj střet zájmů do termínu, který původně slíbil. Podle Nachera musí vyslovení důvěry proběhnout do zákonem stanovené lhůty, zatímco zákon o střetu zájmů umožňuje lhůtu pro jeho vyřešení prodloužit. Benda sice pochybuje o důvodech průtahů řešení Babišova střetu zájmů, ale podotýká, že lhůta pro předstoupení vlády před Poslaneckou sněmovnu vyplývá z Ústavy, zatímco střet zájmů upravuje zákon nižší právní síly.

Žádost o vyslovení důvěry

Po volbách do Poslanecké sněmovny a jednání o sestavení nové vlády nejprve prezident republiky podle Ústavy jmenuje premiéra a poté na jeho návrh jmenuje zbytek vlády. Ústava dále stanovuje, že: „Vláda předstoupí do třiceti dnů po svém jmenování před Poslaneckou sněmovnu a požádá ji o vyslovení důvěry.“

Podle jednacího řádu Poslanecké sněmovny pak její předseda žádost zařadí na pořad nejbližší schůze tak, aby byla naplněna Ústavou stanovená lhůta. K vyslovení důvěry je potřeba souhlas nadpoloviční většiny přítomných poslanců. Vláda je podle Ústavy odpovědná Poslanecké sněmovně, která jí může kdykoli vyslovit nedůvěru a ukončit tím její působení.

Závěr

Ústava ukládá vládě povinnost do 30 dnů požádat Poslaneckou sněmovnu o důvěru. Toto pravidlo vychází z ústavního principu, podle kterého je vláda odpovědná Sněmovně a potřebuje její podporu k výkonu své funkce. Výrok Marka Bendy hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Soud libereckého hejtmana Martina Půtu v únoru 2025 nepravomocně uznal částečně vinným. Hnutí STAN hejtmana podpořilo a odmítlo výzvy k jeho rezignaci. V tiskové zprávě zmínilo, že v kauze trvající přes deset let věří v prokázání jeho neviny.

Místopředseda Poslanecké sněmovny Patrik Nacher (ANO) srovnává žádost o vydání premiéra Andreje Babiše k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo s nepravomocným odsouzením libereckého hejtmana Martina Půty (SLK) v korupční kauze. Podle Nachera se Půty politici minulé vládní koalice zastávali a říkali, že takto dlouhé trestní řízení není spravedlivé.

Soud s Martinem Půtou

Martin Půta byl v roce 2014 obviněn z přijetí úplatku a zneužití pravomoci veřejného činitele v souvislosti s rekonstrukcí kostela sv. Máří Magdalény v Liberci. Krajský soud v Liberci se případem začal zabývat v prosinci 2018 a v květnu 2020 Půtu kvůli chybějícím důkazům zprostil obžaloby. Žalobce se však odvolal a vrchní soud původní osvobozující rozsudek v listopadu 2020 zrušil.

Krajský soud se kauzou následně zabýval znovu a v únoru 2025 Martina Půtu uznal částečně vinným, přičemž mu uložil roční podmínku a peněžitý trest 50 tisíc korun. Soud ale Půtu zprostil obžaloby v části, kdy mu dva pracovníci Metrostavu měli slíbit úplatek ve výši 800 000 Kč a z toho půl milionu vyplatit. Rozsudek ke dni námi ověřovaného výroku nebyl pravomocný a Půta uvedl, že se proti němu odvolá. K lednu 2026 ale soudce nevyhotovil písemné odůvodnění rozsudku, což znamená, že Půta stále nemohl podat odvolání, protože odvolání lze podat až po doručení opisu rozsudku.

Policie v říjnu 2025 Půtu obvinila znovu, tentokrát z neoznámení trestného činu. Údajně odmítl nabídku úplatku, ale policii to neoznámil. Půta takové obvinění odmítl, označil ho za politicky motivované a proti zahájení stíhání podal stížnost.

Vyjádření členů Fialovy vlády

Hejtmana Půty se zastali zejména členové hnutí STAN. Předseda hnutí Vít Rakušan oznámil, že ho nebude po rozsudku vyzývat k rezignaci. Půtu podpořila i poslankyně STAN Michaela Šebelová, která na sociální síti X uvedla, že věří, že Půta svou nevinu definitivně prokáže. Starostové vydali k této věci i tiskovou zprávu, ve které napsali, že „věří, že v kauze, která se táhne už přes deset let, Martin Půta nakonec prokáže úplnou nevinu“.

Někdejší koaliční partneři z uskupení SPOLU byli ve vyjádřeních zdrženlivější. Edvard Kožušník (ODS) bezprostředně po rozsudku oznámil svolání zastupitelského klubu s tím, že se k věci vyjádří až následně. Později zmínil, že SPOLU bere na vědomí vyjádření podpory Půtovi od SLK, zároveň ale dodal, že další obvinění hejtmana považuje za závažné a ohrožující stabilitu Libereckého kraje.

Bývalý ministr dopravy Martin Kupka (ODS) společně s bývalým premiérem Petrem Fialou (ODS) se vyjádřili v tom smyslu, že Martin Půta není členem vlády, a rozsudek tak nebude mít na kabinet vliv. Předseda KDU-ČSL Marek Výborný řekl, že se jedná o záležitosti hejtmana a hnutí STAN. Kriticky se vyjádřil bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), podle kterého by v případě podobné situace u lidovců bylo namístě zvážit odstoupení z funkce.

Závěr

Martin Půta byl obviněn z přijetí úplatku a zneužití pravomoci veřejného činitele v roce 2014 a v únoru 2025 ho krajský soud uznal částečně vinným. Rozsudek byl ke dni Nacherova výroku nepravomocný. Hnutí STAN sice výslovně délku soudního řízení nekritizovalo, ve svém vyjádření ale podotklo, že se kauza „táhne“ přes deset let. Také uvedlo, že věří, že Půta svou nevinu prokáže, a předseda hnutí Vít Rakušan jej odmítl vyzvat k rezignaci. Výrok Patrika Nachera hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Patrik Nacher v debatě na CNN Prima News uvedl, že kampaň SPD před krajskými volbami 2024 považuje za nevhodnou. Zároveň kritizoval Jiřího Pospíšila (TOP 09) za to, že podáním trestního oznámení kampaň ještě více zviditelnil.

Patrik Nacher (ANO) odpovídá na otázku, zda bude hlasovat pro vydání Tomia Okamury (SPD) k trestnímu stíhání. Uvádí, že s kampaní SPD před krajskými volbami v roce 2024 nesouhlasil. Dodává ovšem, že nechce svůj postoj k vydání Tomia Okamury předčasně sdělovat.

Trestní stíhání Tomia Okamury

Na hnutí SPD byla v létě 2024 podána trestní oznámení kvůli předvolebním plakátům a billboardům, které podle kritiků podněcovaly rasovou nenávist vůči skupině osob. Trestní oznámení se týkala především plakátu vytvořeného pomocí umělé inteligence, který zobrazoval muže tmavé pleti se zakrvácenou košilí a nesl slogan „Nedostatky ve zdravotnictví nevyřeší chirurgové z dovozu“.

Policie následně v lednu požádala Poslaneckou sněmovnu o vydání Tomia Okamury k trestnímu stíhání kvůli podezření ze spáchání trestného činu podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod. Sněmovna Okamuru vydala v únoru 2025. Po sněmovních volbách a Okamurově opětovném zvolení se obnovila jeho poslanecká imunita. Policie tak musela znovu požádat o jeho vydání k trestnímu stíhání, což učinila v říjnu 2025.

Postoj Patrika Nachera

Patrik Nacher v debatě na CNN Prima News z 16. února 2025 označil kampaň SPD za „nevhodnou“ a uvedl, že „se mu nelíbila“ (video, čas 44:32). Zároveň však billboardy SPD srovnával s jinými politickými kampaněmi z minulosti, které podle něj tak velkou negativní odezvu nevyvolaly. Například s billboardy, na kterých byl vyobrazen Andrej Babiš po boku ruského prezidenta Vladimira Putina (video, čas 45:29).

Na profilech Patrika Nachera na sociálních sítích jsme další odsouzení kampaně SPD nenašli. Odsouzení plakátů jsme nenašli ani v mediální databázi Newton, která obsahuje mj. přepisy televizních debat a jiných vystoupení v médiích. V minulosti Nacher v souvislosti s kampaní SPD kritizoval především podání trestního oznámení Jiřím Pospíšilem (TOP 09) na Tomia Okamuru, které podle něj problematický billboard pouze zviditelnilo (video, čas 3:00).

Závěr

Patrik Nacher označil kampaň SPD v debatě na CNN Prima News z února 2025 za nevhodnou. Žádné další odsouzení kampaně SPD do krajských voleb 2024 ze strany Patrika Nachera jsme však nenašli. V minulosti se v souvislosti s kampaní Patrik Nacher vymezoval především proti trestnímu oznámení na Tomia Okamuru, které podal Jiří Pospíšil a které podle Nachera kampaň pouze zviditelnilo. Výrok Patrika Nachera proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Nepravda
Andrej Babiš byl Sněmovnou ke stíhání vydán třikrát: v září 2017 před říjnovými sněmovními volbami, ve kterých byl Patrik Nacher poprvé zvolen poslancem, v lednu 2018 po těchto volbách a v březnu 2022 po volbách, které se konaly v říjnu 2021.

Poslanec Patrik Nacher (ANO) vysvětluje, proč bude hlasovat proti vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání. Podle Nachera se rozhodování o vydání stávají součástí volební kampaně, což demonstruje na tom, že byl Andrej Babiš podle něj k trestnímu stíhání vydán už dvakrát, a to vždy před volbami.

Vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání

Žádost policie o vydání předsedy hnutí ANO Andreje Babiše kvůli stíhání v kauze Čapí hnízdo dorazila do Sněmovny poprvé v srpnu 2017. Ještě ten měsíc poslanci z mandátového a imunitního výboru doporučili Sněmovně Babiše vydat. Jeho vydání poté Sněmovna odhlasovala 6. září 2017 (.pdf), tedy krátce před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny. V době hlasování o vydání vládla koalice ČSSD, ANO 2011 a KDU-ČSL. Pro jeho vydání tehdy hlasovali poslanci ČSSD, KSČM, ODS, T0P 09 a KDU-ČSL. Poslanci hnutí ANO se naopak hlasování zdrželi, vyjma Andreje Babiše, který hlasoval pro své vydání. Patrik Nacher tehdy ještě nebyl poslanec, do Sněmovny byl poprvé zvolen po sněmovních volbách v říjnu 2017.

Policie do Sněmovny podruhé doručila žádost o vydání Andreje Babiše 21. listopadu 2017, protože v případě vzniku nového poslaneckého mandátu po volbách musí orgány činné v trestním řízení znovu žádat o vydání poslance k trestnímu stíhání. Podruhé tak poslanci hlasovalivydání šéfa ANO Babiše 19. ledna 2018. Pro jeho vydání hlasovali poslanci ODS, Pirátů, SPD, ČSSD, KSČM, TOP 09, KDU-ČSL a STAN. Kromě Andreje Babiše všichni přítomní poslanci ANO byli proti vydání, včetně Patrika Nachera.

Ve volbách v říjnu 2021 Andrej Babiš opět obhájil poslanecký mandát. Následně poslanci potřetí odhlasovali jeho vydání 3. března 2022. Vydání šéfa hnutí ANO Babiše podpořilo 111 poslanců ze 176 přihlášených. Pro vydání hlasovali poslanci ODS, STAN, KDU-ČSL, SPD, TOP 09 a Pirátů, proti naopak bylo hnutí ANO, včetně Patrika Nachera. Sám Andrej Babiš se hlasování nezúčastnil.

Trestní stíhání Andreje Babiše

Stíhání Andreje Babiše policie spustila v roce 2017 na základě obvinění, podle kterého došlo na přelomu let 2007 a 2008 při výstavbě farmy Čapí hnízdo k dotačnímu podvodu. V září 2019 státní zástupce Jaroslav Šaroch, který případ dozoroval, rozhodlzastavení Babišova trestního stíhání. Někdejší nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman však ještě ve stejném roce toto rozhodnutí zrušil a vyšetřování případu opět pokračovalo.

První verdikt soudu přišel v lednu 2023, kdy pražský městský soud Babiše zprostil obžaloby. Nepravomocné rozhodnutí městského soudu později zrušil Vrchní soud v Praze, a případ se tak znovu vrátil do rukou městského soudu. Pražský městský soud pak ke druhému rozsudku dospěl v únoru 2024 a opět Andreje Babiše nepravomocně zprostil obžaloby. V červnu 2025 odvolací senát vrchního soudu osvobozující rozsudek městského soudu znovu zrušil, a věc se tedy opět vrátila k Městskému soudu v Praze. Další rozsudek k lednu 2026 ještě nepadl.

Závěr

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš byl Poslaneckou sněmovnou vydán k trestnímu stíhání celkem třikrát. Poprvé v září 2017, tedy před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny, ve kterých byl Patrik Nacher poprvé zvolen poslancem, podruhé v lednu 2018 po těchto volbách a potřetí v březnu 2022 po sněmovních volbách konaných v říjnu 2021. Výrok Patrika Nachera proto hodnotíme jako nepravdivý.

Zavádějící
Lhůtu 30 dní v zákoně o střetu zájmů obsahuje paragraf zakazující členům vlády podnikat nebo být členy řídících orgánů firem. Na A. Babiše jako vlastníka Agrofertu se ale vztahují především ustanovení o zákazu čerpání dotací a veřejných zakázkách, jichž se 30denní lhůta netýká.

Poslanec Patrik Nacher (ANO) se v kontextu diskuze vyjadřuje k problému střetu zájmů svého stranického šéfa a premiéra Andreje Babiše (ANO). Ten totiž i měsíc od nástupu do čela vlády stále figuroval jako skutečný majitel koncernu Agrofert a prozatím nedokončil slibované převedení firmy do svěřenských fondů. Moderátor Lukáš Matoška se ptá, zda není potíž, že vláda žádá o důvěru, ačkoliv její premiér svůj střet zájmů zatím plně nevyřešil. Patrik Nacher v odpovědi tvrdí, že podle něj existuje zákonem stanovená 30denní lhůta, během které musí Andrej Babiš svůj střet zájmů vyřešit. Dodává, že se podle něj tato lhůta může ještě prodloužit pro „objektivní důvody“.

Zákon o střetu zájmů

Zákon o střetu zájmů v § 4 uvádí, že veřejní funkcionáři včetně členů vlády nesmí podnikat nebo zastávat funkce ve statutárních orgánech firem. Právě tyto činnosti mají veřejní funkcionáři povinnost „ukončit bez zbytečného odkladu poté, co začali vykonávat svou funkci, nejpozději však do 30 dnů ode dne zahájení výkonu funkce“. Stejný paragraf dále specifikuje, že pokud vnější okolnosti neumožní veřejnému funkcionáři takový střet zájmů do 30 dní vyřešit, „v dané lhůtě informuje evidenční orgán a provede současně všechna potřebná opatření směřující k ukončení činnosti“.

Andrej Babiš nicméně v Agrofertu pozici ve statutárním orgánu nezastává a podle dat v obchodním rejstříku je ve vztahu ke koncernu „pouze“ držitelem akcií a jeho skutečným vlastníkem. Uvedený § 4, jehož text je součástí zákona už od roku 2006, výslovně neuvádí, že členové vlády nesmí vlastnit firmy. Řada právníků, mezi nimi např. ústavní právník Ondřej Preuss, proto v této souvislosti uvedla, že se zmiňovaná 30denní lhůta na Andreje Babiše za současných okolností nevztahuje. Ředitel Odboru střetu zájmů a boje proti korupci na Ministerstvu spravedlnosti Jiří Kapras ovšem v listopadu 2025 pro server Seznam Zprávy řekl, že není jednoznačná shoda na tom, zda vlastnictví firmy definici „podnikání“ odpovídá, či ne.

Na Babiše jako na vlastníka Agrofertu se vztahují především paragrafy § 4b§ 4c, podle kterých nesmí firmy vlastněné veřejnými funkcionáři na úrovni členů vlády čerpat dotace a účastnit se zadávání veřejných zakázek. Třicetidenní lhůta se ale těchto paragrafů netýká. Povinnost nečerpat dotace a neúčastnit se veřejných zakázek tak pro Agrofert vznikla už v momentě, kdy byl Andrej Babiš uveden do funkce premiéra ČR. Některé instituce, jako např. Státní zemědělský intervenční fond, proto po Babišově jmenování pozastavily zpracovávání žádostí Agrofertu o dotace.

Závěr

Zákon o střetu zájmů v § 4 zakazuje členům vlády podnikat a zastávat funkce ve statutárních orgánech firem. Zároveň stanovuje, že člen vlády má povinnost ukončit takovou činnost do 30 dní od jmenování do funkce. V případě, že mu vnější okolnosti neumožní lhůtu dodržet, může ji skutečně překročit. Andrej Babiš v koncernu Agrofert nefiguruje jako člen řídícího orgánu a holding „pouze“ vlastní. Na tom, zda odpovídá právní definici „podnikatele“, podle zástupce Ministerstva spravedlnosti nepanuje úplná shoda. Babiše se ale jako vlastníka firmy dotýká především část zákona o střetu zájmů, která Agrofertu zakazuje čerpat dotace a podílet se na veřejných zakázkách. Tato povinnost začala pro koncern platit už v momentě, kdy se Babiš ujal premiérského křesla, daná část zákona totiž 30denní lhůtu nestanovuje. Výrok poslance Nachera proto hodnotíme jako zavádějící.

Patrik Nacher

Nepravda
Ústava ukládá vládě povinnost požádat Poslaneckou sněmovnu o důvěru do 30 dnů od jmenování vlády, nikoli od jmenování premiéra.

Moderátor poukazuje na skutečnost, že Andrej Babiš nevyřešil svůj střet zájmů do termínu, který původně slíbil, a ptá se Patrika Nachera (ANO), zda není problém, že Babišova vláda přesto žádá Sněmovnu o důvěru. Nacher odpovídá, že vyslovení důvěry musí proběhnout do zákonem stanovené lhůty, zatímco zákon o střetu zájmů umožňuje lhůtu pro jeho vyřešení prodloužit. 

Průběh žádosti o důvěru

Po volbách do Poslanecké sněmovny a jednání o sestavení nové vlády nejprve prezident republiky podle Ústavy jmenuje premiéra a teprve poté na jeho návrh jmenuje zbytek vlády. Ústava dále stanovuje, že: „Vláda předstoupí do třiceti dnů po svém jmenování před Poslaneckou sněmovnu a požádá ji o vyslovení důvěry.“ Ústava přitom začátek této lhůty váže na jmenování celé vlády, nikoli jen na jmenování premiéra.

Babišův střet zájmů

Podle zákona o střetu zájmů musí veřejní funkcionáři ukončit svou jinou výdělečnou činnost nejpozději do 30 dnů ode dne zahájení výkonu funkce. Andrej Babiš se po volbách rozhodl vzdát svého holdingu Agrofert a slíbil, že tak v souladu se zákonem učiní do 8. ledna 2026. Tento termín však nestihl, protože mu doposud chybí nezbytné veřejnosprávní souhlasy ze zahraničí.

Žádost o vyslovení důvěry vládě upravuje také jednací řád Poslanecké sněmovny, podle kterého předseda Sněmovny žádost zařadí na pořad nejbližší schůze tak, aby mohla být projednána nejpozději do 30 dnů od jmenování vlády. K vyslovení důvěry je potřeba souhlas nadpoloviční většiny přítomných poslanců.

Důvěra Babišova kabinetu

Prezident Petr Pavel jmenoval Andreje Babiše premiérem 9. prosince 2025 a jeho vládu poté 15. prosince 2025, kdy začala běžet třicetidenní lhůta pro žádost o vyslovení důvěry. Vláda předstoupila před Poslaneckou sněmovnu s žádostí o důvěru 13. ledna 2026.

Závěr

Patrik Nacher se nemýlí v tvrzení, že lhůtu pro vyřešení střetu zájmů je podle zákona možné prodloužit, zatímco vyslovení důvěry vládě má pevně daný termín. Ústava nicméně ukládá nové vládě povinnost požádat Poslaneckou sněmovnu o vyslovení důvěry do 30 dnů od jmenování celé vlády, nikoli jen samotného premiéra. Výrok Patrika Nachera proto hodnotíme jako nepravdivý.

Pravda
Během Fialovy vlády byly reálné mzdy nižší než v letech 2019–2021 (v cenách roku 2019). Poslední data ČSÚ ukazují, že průměrná hrubá mzda za první tři čtvrtletí roku 2025 oproti roku 2019 reálně klesla o 2,8 %.

Poslanec Patrik Nacher (ANO) reagoval na výrok Marka Bendy (ODS), který vysvětloval, proč se opozice více zaměřuje na výroky Tomia Okamury (SPD) a Filipa Turka (AUTO) než na programové prohlášení vlády. Podle Bendy bude postup opozice příští čtyři roky ovlivněn tím, nakolik budou vládní politici zpochybňovat zahraniční a vnitřní politiku ČR. Nacher kontroval, že opozice musí svou kritiku stavět právě na těchto výrocích, protože při číselném hodnocení se podle něj během vlády Petra Fialy reálné platy nedostaly ani na úroveň z let 2019 až 2021.

Vývoj reálných mezd během vlády Petra Fialy

Reálná mzda je nominální mzda upravená o míru inflace, díky čemuž odráží skutečnou kupní sílu – tedy množství zboží, které lze za nominální mzdu skutečně koupit. Její vývoj pravidelně sleduje Český statistický úřad (ČSÚ), který vydává čtvrtletní zprávy o vývoji mezd, kde porovnává růst reálné mzdy oproti určitému období. Pro rok 2025 byla zatím vydána zpráva pouze pro třetí čtvrtletí.

Podle údajů ČSÚ dosáhla v roce 2019 průměrná hrubá měsíční mzda 34 578 Kč a rostla i v dalších letech. Podle nejnovějších souhrnných dat za první tři čtvrtletí roku 2025 byla průměrná hrubá měsíční mzda 48 171 Kč, což oproti roku 2019 představuje nárůst o 39,3 %. Mezi zmíněnými lety však rostly i ceny. V cenách za rok 2019 tak průměrná hrubá mzda v roce 2025 odpovídá necelým 33 625 Kč. Mezi těmito lety tak došlo k reálnému poklesu průměrné hrubé mzdy o 953 Kč, tedy 2,8 %.

Fialova vláda nastoupila na konci roku 2021. Jak je vidět na následujícím grafu, reálné mzdy v letech 2019 až 2021 rostly. Následně ovšem jejich hodnota klesla a na úroveň z roku 2019 se během doby vlády Fialova kabinetu nevrátily, a to ani v roce 2025, kdy byly nejvyšší.

window.addEventListener("message",function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}});

Závěr

Podle dat Českého statistického úřadu průměrná hrubá mzda v době Fialovy vlády rostla, v přepočtu na reálné hodnoty (v cenách roku 2019) ale čísla z let 2019 až 2021 nepřekonala. Poslední dostupná data ČSÚ ukazují, že reálné mzdy za první tři čtvrtletí roku 2025 byly o 2,8 % nižší než v roce 2019. Výrok Patrika Nachera proto hodnotíme jako pravdivý.

Marek Benda

Hejtman nemá imunitu.
Pro a proti, 13. ledna 2026
Poslanecká sněmovna
Pravda
Z politických funkcí mají imunitu pouze poslanci, senátoři, europoslanci a prezident.

Marek Benda (ODS) reaguje na vyjádření Patrika Nachera (ANO), který v debatě srovnává vydání premiéra Andreje Babiše k trestnímu stíhání v souvislosti s kauzou Čapí Hnízdo s nepravomocným odsouzením libereckého hejtmana Martina Půty (SLK) v korupční kauze. Benda namítá, že zatímco v případě libereckého hejtmana, který nemá žádnou imunitu a rozhodují o jeho vině soudy, v Babišově případě má Sněmovna rozhodnout, zda bude k trestnímu stíhání vůbec vydán. 

Martin Půta byl v roce 2014 obviněn z přijetí úplatku a ze zneužití pravomoci v souvislosti s projektem rekonstrukce kostela svaté Máří Magdaleny v Liberci. Od prosince roku 2018 se kauzou zabýval krajský soud v Liberci, v květnu 2020 pak soud zprostil Martina Půtu obžaloby kvůli chybějícím důkazům. Žalobce se proti rozhodnutí odvolal a v listopadu 2020 vrchní soud původní osvobozující rozsudek zrušil. Liberecký soud se tak případem zabýval podruhé a v únoru 2025 uznal Martina Půtu vinným. Uložil mu roční podmínku a peněžitý trest. Verdikt není pravomocný.

Imunita politiků

Imunitu poslanců a senátorů upravuje Čl. 27 Ústavy, podle nějž nemohou být zákonodárci trestně stíháni zejména za své hlasování či projevy na půdě Parlamentu. Obecně pak zákonodárce nelze stíhat bez souhlasu příslušné komory. Tato ochrana má zajistit, aby zákonodárci mohli svobodně plnit své funkce bez obav z politicky motivovaného stíhání (.pdf). Imunitou disponují i europoslanci, o jejichž případném vydání k trestnímu stíhání rozhoduje Evropský parlament.

Prezident České republiky má během výkonu své funkce ještě silnější ochranu než poslanci či senátoři. Nelze ho zadržet ani trestně stíhat, a to ani pro přestupek nebo jiný správní delikt. Jedinou cestou, jak prezidenta postihnout za jednání proti Ústavě nebo demokratickému pořádku, je podáním ústavní žaloby Senátem se souhlasem Poslanecké sněmovny. Ústavní soud pak může prezidenta zbavit úřadu a znemožnit mu jeho opětovné zastávání.

Funkci hejtmana definuje zákon o krajích, podle kterého hejtman kraj zastupuje navenek. Tento zákon neposkytuje hejtmanovi ani jiným zástupcům kraje žádnou imunitu. Trestní odpovědnost hejtmana se pak řídí obecnými právními normami a neexistuje pro něj žádný zvláštní postup jako pro poslance či senátory.

Závěr

Funkce hejtmana na rozdíl od funkce poslance, senátora, europoslance či prezidenta neobnáší žádnou formu trestněprávní imunity. Výrok Marka Bendy proto hodnotíme jako pravdivý.