Přehled ověřených výroků

Bez tématu 11 644 výroků
Ekonomika 478 výroků
Koronavirus 462 výroků
Obrana, bezpečnost, vnitro 268 výroků
Zahraniční politika 243 výroků
Prezidentské volby 2023 226 výroků
Evropská unie 215 výroků
Sociální politika 180 výroků
Sněmovní volby 2021 175 výroků
Invaze na Ukrajinu 144 výroků
Krajské volby 2020 136 výroků
Zdravotnictví 120 výroků
Energetika 113 výroků
Právní stát 113 výroků
Doprava 109 výroků
Poslanecká sněmovna 94 výroků
Školství, věda, kultura 90 výroků
Komunální volby 2022 81 výroků
Regiony 72 výroků
Vnitrostranická politika 59 výroků
Rozpočet 2022 52 výroků
Rozpočet 2021 46 výroků
Životní prostředí 43 výroků
Střet zájmů 29 výroků
Zemědělství 23 výroků
Cesta na Tchaj-wan 20 výroků
Rozpočet 2023 17 výroků
Konflikt Izrael – Hamás 13 výroků
Kauza Dozimetr 12 výroků
Útok na Izrael 5 výroků
Pražský hrad 4 výroky
Rozpočet 2024 2 výroky
Pravda 9 246 výroků
Nepravda 1 897 výroků
Zavádějící 1 212 výroků
Neověřitelné 1 739 výroků
Rok 2024 90 výroků
Rok 2023 524 výroků
Rok 2022 662 výroků
Rok 2021 999 výroků
Rok 2020 988 výroků
Rok 2019 831 výroků
Rok 2018 1 457 výroků
Rok 2017 1 298 výroků
Rok 2016 1 534 výroků
Rok 2015 475 výroků
Rok 2014 1 426 výroků
Rok 2013 1 959 výroků
Rok 2012 1 851 výroků
Pouze ve výběru Demagog.cz 1 049 výroků

Markéta Pekarová Adamová

Na Slovensku to (zavedení korespondenční volby pro lidi v zahraničí, pozn. Demagog.cz) také nezvýšilo tu volební účast nějak radikálně.
Interview ČT24, 17. ledna 2024
Poslanecká sněmovna
Pravda
První volby do slovenské Národní rady, v nichž mohli slovenští občané volit ze zahraničí, se uskutečnily v roce 2006. Hlasy ze zahraničí v nich představovaly pouze 0,14 % z celkového počtu. V posledních volbách v roce 2023 volila ze zahraničí pouze necelá 2 % Slováků.

Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová zde reaguje na poznámku moderátorky, která se odvolávala na její dřívější tvrzení o tom, že zavedení korespondenčního hlasování bude mít nízký efekt na celkovou volební účast. Pekarová Adamová v rozhovoru argumentuje tím, že korespondenční volba, kterou zavedly ostatní státy, nezvýšila účast nikterak dramaticky a uvádí příklad Slovenska. Ani tam se dle ní účast v prvních volbách po zavedení změny „radikálně“ nezvýšila.

Volební účast na Slovensku

Možnost korespondenční volby ze zahraničí pro slovenské občany funguje už od roku 2006. V zákoně o volbách do Národní rady stojí, že „prostřednictvím pošty může volit volič, který nemá trvalý pobyt na území Slovenské republiky (…), a volič, který má trvalý pobyt na území Slovenské republiky a v době voleb se nachází mimo její území“. Pro odhlasování je nutné mít platný cestovní pas nebo občanský průkaz a zájemci musí o volbu poštou požádat, čímž se pro ni rovnou zaregistrují.

Posledních voleb do Národní rady (tedy slovenského parlamentu), ve kterých ještě neexistovala možnost hlasovat korespondenčně, se účastnilo přibližně 70 % oprávněných voličů. V roce 2006, kdy už Slováci mohli volit ze zahraničí, byla účast výrazně nižší – dosáhla zhruba 55 %. Zavedení korespondenční volby tedy volební účast nezvýšilo a podíl poštou odevzdaných hlasů na celkovém počtu byl navíc zanedbatelný.

Jak ukazuje tabulka níže, v následujících letech celková volební účast rostla, stejně jako podíl hlasů ze zahraničí. Avšak ani v roce 2023, kdy se pro volbu poštou zaregistrovalo rekordní množství lidí, nedosáhl podíl hlasů ze zahraničí ani dvou procent.

Závěr

Hlasy ze zahraničí ve slovenských parlamentních volbách tvořily malý podíl na celkové volební účasti jak bezprostředně po zavedení korespondenční volby, tak i v následujících letech. Výrok Markéty Pekarové Adamové tak hodnotíme jako pravdivý.

Markéta Pekarová Adamová

Některé země umožňují tuto formu hlasování (korespondenčně ze zahraničí, pozn. Demagog.cz) svým občanům už desítky let, dokonce snad víc jak století je to ve Velké Británii.
Interview ČT24, 17. ledna 2024
Pravda
V některých státech funguje korespondenční volba dlouhodobě. Velká Británie zavedla první formu takového hlasování už v roce 1918, a to pro vojáky, kteří se po první světové válce stále nacházeli v zahraničí. Desítky let mohou poštou hlasovat např. i občané Německa či Rakouska.

Markéta Pekarová Adamová v kontextu výroku uvádí, že zavedení korespondenční volby na Slovensku volební účast nikterak dramaticky nezvýšilo. Dále zmiňuje, že čím déle tato možnost hlasování funguje, tím znatelněji se účast zvyšuje. Na příkladu Velké Británie ilustruje, že korespondenční volba je v řadě států zavedena dlouhodobě.

Korespondenční hlasování ve světě

Korespondenční volba má ve světě dlouhou historii. Například v USA fungovala na některých místech již v průběhu občanské války v 19. století, kdy mnoho vojáků sloužilo daleko od domova. Během prvních let 20. století byla v určitých státech umožněna také civilistům, kteří měli k takovému způsobu hlasování důvod (např. práce v jiném státě nebo nemoc). Od roku 1978 pak státy postupně povolovaly korespondenční hlasování bez upřesnění důvodu.

Velká Británie, kterou Markéta Pekarová Adamová zmiňuje, umožnila volit poštou ihned po první světová válce v roce 1918 – nejdříve pouze vojákům a dalším příslušníkům armády, kteří se po skončených bojích stále nacházeli v zahraničí a nemohli se vrátit domů (.pdf, str. 3). Na některé skupiny civilistů se začalo toto právo vztahovat v roce 1948. Od roku 1985 se mohou všichni Britové žijící v zahraničí zapsat do speciálního registru pro korespondenční hlasování (.pdf, str. 9). 

V omezené míře funguje korespondenční hlasování funguje už přes sto let také v Irsku, kde bylo zavedeno v roce 1923 pro zaměstnance diplomatických misí a příslušníky ozbrojených sil (.pdf, str. 9). Na všechny občany žijící v zahraničí nebylo toto právo rozšířeno. V Německu byla korespondenční volba zavedena již v roce 1957, a to bez omezení místa pobytu (.pdf, str. 9), ovšem s podmínkou uvádět důvod žádosti o korespondenční lístky. Od té bylo upuštěno v roce 2008. Korespondenční hlasování dlouhodobě funguje například také v Rakousku, Lichtenštejnsku, Lucembursku, Nizozemsku, Norsku nebo Švédsku (.pdf, str. 9).

Zajímavým případem je Francie, kde bylo hlasování poštou určitým skupinám obyvatel umožněno od roku 1924 do roku 1975 (.pdf, str. 42, 44). Kvůli četnosti volebních podvodů ale Francie v roce 1975 korespondenční volbu zakázala a zavedla osobní hlasování na zastupitelských úřadech (.pdf, str. 44). V současnosti mají ovšem Francouzi možnost hlasovat v některých volbách korespondenčně nebo také přes internet.

Závěr

Korespondenční volba ze zahraničí v nějaké podobě funguje v některých státech i desítky let. Velká Británie k tomuto kroku přistoupila před více než stoletím, po první světové válce v roce 1918, kdy umožnila korespondenční hlasování příslušníkům armády. Hlasovat poštou lze dlouhodobě také např. v Rakousku nebo Německu. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok Markéty Pekarové Adamové jako pravdivý. Dodáváme ovšem, že na všechny britské občany se možnost volit korespondenčně vztahuje až od roku 1985.

Markéta Pekarová Adamová

Zhruba 600 000 lidí v zahraničí v době voleb pobývá.
Interview ČT24, 17. ledna 2024
Poslanecká sněmovna
Pravda
Přesná statistika o Češích žijících v zahraničí není dostupná. Ministerstvo zahraničních věcí ale odhaduje, že v zahraničí pobývá zhruba 600 000 českých občanů s volebním právem, kterých by se korespondenční volba týkala.

Markéta Pekarová Adamová v souvislosti s korespondenční volbou mluvila o tom, kolik českých občanů s volebním právem žije v zahraničí. Dle jejího vyjádření je takových lidí přibližně 600 tisíc.

Korespondenční volba má Čechům, kteří v zahraničí pobývají trvale nebo tam v době voleb pracují či studují, umožnit hlasovat poštou. Odhady vládních politiků o tom, kolika lidí v cizině by se to týkalo, jsou různé. Např. v důvodové zprávě k návrhu, který by možnost korespondenčního hlasování zavedl, stojí, že „českých občanů v zahraničí žije několik stovek tisíc a jejich zájem o korespondenční hlasování nelze předem odhadnout“ (.pdf, str. 16). Ministerstvo zahraničních věcí (MZV) dokonce už dříve podotklo, že nemá možnost vést přesnou statistiku počtu českých občanů v zahraničí.

Už během projednávání návrhu o korespondenční volbě ale média přinášela informaci, že by se tento způsob hlasování mohl týkat až 600 tisíc českých občanů žijících v zahraničí. Po odvysílání námi ověřovaného rozhovoru zvláštní zmocněnec pro krajanské záležitosti Jiří Krátký uvedl, že v zahraničí pobývá asi 400 až 600 tisíc Čechů. Upozornil ale, že se jedná pouze o kvalifikovaný odhad MZV. Zástupce MZV také upřesnil, že v evropských státech žije přes 300 000 českých občanů a mimo Evropu jich pobývá asi 280 tisíc.

Přesné statistické údaje o Češích v zahraničí tedy nejsou k dispozici. Podle odhadu MZV pobývá v zahraničí přibližně 600 tisíc českých občanů s volebním právem. Výrok Markéty Pekarové Adamové proto hodnotíme jako pravdivý.

Markéta Pekarová Adamová

V případě distančního hlasování drive in (v době pandemie covidu-19, pozn. Demagog.cz) tady také plenta nebyla a neslyšela jsem od těch stejných kolegů poslanců, že by jim to nějak vadilo, naopak to podpořili tehdy a hlasovali pro.
Interview ČT24, 17. ledna 2024
Koronavirus
Krajské volby 2020
Poslanecká sněmovna
Pravda
Opoziční poslanci ANO a SPD, kteří odmítají korespondenční volbu, v roce 2020 podpořili zákon o tzv. drive‑in hlasování. V návrhu přitom nebylo upřesněno, jak bude zajištěna tajnost hlasování.

Markéta Pekarová Adamová zmiňuje, že poslanci odmítající korespondenční volbu kritizují absenci možnosti tajného hlasování. Jejich současný přístup srovnává s postojem během pandemie covidu‑19, kdy dle ní v návrhu na zavedení tzv. drive‑in hlasování chybělo opatření, které by zaručilo jeho tajnost. Přesto dle jejího tvrzení tito poslanci tehdy takový způsob odvolení podpořili.

Obavy o zajištění tajnosti hlasování při korespondenční volbě vyjádřili zejména opoziční poslanci z SPD a ANO. Např. Tomio Okamura zdůraznil důležitost plenty, aby volba daného voliče nemohla být ovlivněna a nedocházelo k obchodování s hlasy. O ovlivňování hlasování bez plenty hovořil i Karel Havlíček. Tato kritika vyplývá z podstaty korespondenční volby, po jejímž zavedení by voliči mohli hlasovat poštou. Předkladatelé návrhu v důvodové zprávě sami uvádějí, že „tajnost hlasování, která je ve volební místnosti zaručena tím, že volič se musí odebrat za plentu, nemůže být při distančním způsobu hlasování kontrolována okrskovou volební komisí" (.pdf, str. 21). Kontrola tajnosti hlasování ze strany volební komise  je v návrhu nahrazena tzv. identifikačním lístkem, který obsahuje text o prohlášení voliče, že hlasuje osobně (.pdf, str. 2–3, 21).

Volby v roce 2020

Připomeňme, že první vlna covidu-19 proběhla na jaře 2020 a následující druhá vlna postihla Českou republiku na podzim stejného roku, kdy testování prokazovalo nákazu u několika tisíc lidí denně (.csv). Na začátku října 2020 se přitom uskutečnily volby do zastupitelstev krajů a do Senátu.

Ještě v červenci ale nebylo jasné, zda budou lidé v nařízené karanténě nebo izolaci moci volit. V srpnu 2020 nicméně tehdejší Babišova vláda schválila (.pdf) návrh zákona o zvláštních způsobech hlasování, který těmto osobám ve volbách umožnil hlasovat. Poslanecká sněmovna s návrhem také vyslovila souhlas, přičemž jej podpořilo 124 ze 127 přítomných poslanců. Za hnutí ANO se hlasování zdržel pouze Jaroslav Faltýnek a za hnutí SPD Lubomír Španěl.

Lidé, kteří onemocněli covidem, a byli tak v karanténě nebo izolaci, měli tři možnosti hlasování, přičemž jednou z nich bylo i tzv. drive-in hlasování, tedy hlasování z motorového vozidla na volebním stanovišti (.pdf, str. 22). Dále si mohli vyžádat speciální komisi, která s přenosnou volební schránkou přišla na místo jejich trvalého bydliště. Volební komise navíc umožnily hlasování i v zařízení sociálních služeb, které bylo kvůli riziku nákazy uzavřeno (.pdf, str. 1).

Drive-in hlasování pro krajské volby a pro první kolo senátních voleb proběhlo 30. září 2020, tedy ještě před otevřením standardních volebních místností. Stanoviště se nacházelo v každém okresu, přičemž voliče měl na přesné místo nasměrovat policista. Lidé museli celou dobu zůstat v autě a kromě občanského průkazu s sebou museli mít i roušku a potvrzení o nařízené karanténě.

Co se týče tajnosti hlasování, v důvodové zprávě k návrhu zmíněného zákona stálo pouze to, že „hlasování by mělo být organizováno tak, aby oprávněnému voliči hlasujícímu z motorového vozidla byla umožněna tajnost hlasování“ (.pdf, str. 27). Návrh ale nezmiňoval přesná opatření, kterými by tato tajnost byla dosažena, a přijatý zákon tak přítomnost plenty nikterak neřešil.

Ministerstva vnitra po schválení návrhu vydalo instruktážní video, které radilo (video, čas 2:02), aby si řidič po obdržení hlasovacích lístků a úřední obálky popojel do prostoru, kde lístky v tajnosti upraví (video, čas 2:15). Až poté měli řidiči zastavit u volební schránky, do které své hlasy hodili. Přítomnost plenty zmínili např. ředitel odboru voleb Ministerstva vnitra Petr Vokáč a také tehdejší tisková mluvčí resortu vnitra Hana Malá, stalo se tak ale až po schválení návrhu a během samotných voleb.

Zmiňme, že např. z reportáže iDnes.cz o drive-in hlasování v Berouně je patrné, že probíhalo pouze na jednom místě, a řidič tak ani nepopojížděl. Nicméně mezi komisí a autem byla přítomna zástěna, která voličům zajistila, že na ně při hlasování nikdo nevidí.

Shrnutí

Někteří opoziční poslanci z hnutí ANO a SPD dnes opravdu odmítají korespondenční hlasování a jako jeden z důvodů uvádí chybějící plentu, a tedy nemožnost zajistit tajnost hlasování. Během pandemie covidu‑19 přitom hlasovali pro přijetí návrhu zákona, který zaváděl tzv. drive‑in hlasování, v němž tajnost volby nebyla nijak ošetřena. Výrok Markéty Pekarové Adamové tak hodnotíme jako pravdivý.

Markéta Pekarová Adamová

My jsme dneska třeba slyšeli, že mají (Češi volící v zahraničí, pozn. Demagog.cz), dokonce Andrej Babiš to řekl, cestovat do Česka. Ne, že mají jet jenom na nejbližší zastupitelský úřad, třeba do hlavního města v tom daném státě, ale mají prostě cestovat třeba právě mnohem ještě dále, (...) k nám do Česka a ukázat, že jsou tedy ti jako Češi a vlastenci.
Interview ČT24, 17. ledna 2024
Poslanecká sněmovna
Pravda
Andrej Babiš se ke korespondenční volbě vyjádřil na mimořádné schůzi Sněmovny, která začala 17. ledna. Ve svém projevu zmínil také to, že by Češi žijící v zahraničí měli přijet volit do České republiky, nikoliv pouze na nejbližší ambasádu.

Markéta Pekarová Adamová mluví o debatě ohledně vládního návrhu na zavedení korespondenční volby v zahraničí, která v Poslanecké sněmovně začala v rámci mimořádné schůze ve středu 17. ledna. Už před jejím začátkem byly ze strany opozičních hnutí ANO a SPD avizovány obstrukce. V rámci prvního dne debat vystoupil mj. předseda hnutí ANO Andrej Babiš s téměř čtyřhodinovým projevem. Ještě obsáhlejší proslov pronesl předseda SPD Tomio Okamura, který s bezmála jedenáctihodinovým nepřerušeným řečněním překonal svůj vlastní rekord v délce projevu ve Sněmovně.

Vládní návrh

Vládní návrh (.pdf) na zavedení korespondenční volby pro Čechy v zahraničí by v případě schválení umožnil zahraničním voličům hlasování dopisem. Poprvé by se tak mohlo stát už ve volbách do Sněmovny v roce 2025. V současnosti tito čeští občané mohou volit pouze osobně na zastupitelských úřadech, tedy na velvyslanectvích a generálních konzulátech.

Zástupcům opozice korespondenční volba vadí také z toho důvodu, že se podle nich vládní koalice tímto krokem snaží udržet u moci. Opoziční politici také zpochybňují bezpečnost takovýchto voleb. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová např. uvedla, že hnutí nedovolí znevěrohodnění voleb „systémem posílání poštovních obálek kdovíodkud“. Podle Kláry Dostálové by vznikl„obrovský prostor pro manipulace“ s odevzdanými hlasy. Obdobně se vyjádřil i místopředseda SPD Radim Fiala.

Vyjádření Andreje Babiše

Andrej Babiš během svého projevu na půdě Poslanecké sněmovny 17. ledna zmínil, že Češi žijící v zahraničí by měli k volbám osobně přijet do Česka. Konkrétně řekl: „Tady zazněly různé ty argumenty, že tisíce kilometrů. Ale vždyť svobodné volby je svátek demokracie a ti hrdí Češi, co jsou v zahraničí, by sem měli přijít osobně, ani ne na tu ambasádu, kde můžou volit bez problémů. Protože tady se vytváří nějaká atmosféra, jako kdyby nemohli volit. No můžou volit. Ale měli by přijít domů přece. Domů, kde se narodili, a hrdě jít k volbám a odvolit.“

Je vhodné dodat, že někdejší Babišova vláda se k zavedení korespondenční volby zavázala ve svém programovém prohlášení z roku 2018. Předseda hnutí ANO změnu svého postoje odůvodnil tím, že „jen blbec nemění názory“, čímž se zjevně odkazoval na podobná slova bývalého prezidenta Miloše Zemana.

Závěr

Andrej Babiš tedy 17. ledna, kdy se odehrál rozhovor s Markétou Pekarovou Adamovou, skutečně prohlásil, že čeští občané žijící v zahraničí by k volbám měli přijet osobně do Česka, nikoliv pouze na zastupitelský úřad. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Markéta Pekarová Adamová

Ten návrh hovoří jasně, je to (zavedení korespondenční volby pro Čechy v zahraničí, pozn. Demagog.cz) od sněmovních voleb roku 2025.
Interview ČT24, 17. ledna 2024
Poslanecká sněmovna
Pravda
Na základě vládního návrhu novely zákona o správě voleb by českým občanům v zahraničí bylo umožněno volit korespondenčně už od voleb do Poslanecké sněmovny, které se mají konat na podzim roku 2025.

Markéta Pekarová Adamová mluví o návrhu novely zákona o správě voleb (.pdf), který Sněmovně předložila skupina vládních poslanců v prosinci 2023. Právě tato novela by Čechům v zahraničí umožnila volit korespondenčně (.pdf, str. 14 ze 46).

Jednotlivá ustanovení návrhu nabudou účinnosti v rozdílná data, část o korespondenční volbě má ale být účinná už od 1. ledna 2025 (.pdf, str. 12 ze 46). V důvodové zprávě přímo stojí, že korespondenční hlasování bude českým občanům umožněno už při volbách do Poslanecké sněmovny, které se mají konat právě na podzim roku 2025 (.pdf, str. 15 ze 46)

Hlasování dopisem se má vztahovat také na prezidentské volby a volby do Evropského parlamentu (.pdf, str. 14 ze 46). V těch by lidé v zahraničí mohli korespondenčně hlasovat od roku 2026. Návrh je ovšem koncipovaný tak, aby se dopisem mohlo volit i v případných předčasných volbách prezidenta (.pdf, str. 15 ze 46).

Tento nový způsob hlasování by se týkal lidí, kteří v zahraničí pobývají trvale, nebo tam odjeli za prací či studiem. Tito lidé by o hlasování poštou museli požádat a museli by být zapsaní u příslušného zastupitelského úřadu na voličský seznam.

Z předloženého návrhu vyplývá, že v případě jeho schválení bude Čechům umožněno volit korespondenčně už od voleb do Poslanecké sněmovny, které se mají uskutečnit v roce 2025. Výrok Markéty Pekarové Adamové tak hodnotíme jako pravdivý.

Markéta Pekarová Adamová

(Korespondenční volba pro Čechy v zahraničí, pozn. Demagog.cz) není ani téma, které jsme přinesli až do vlády v tuto dobu, my už jsme ji prosazovali i z opozice už dvě volební období předchozí jsme se o to snažili.
Interview ČT24, 17. ledna 2024
Poslanecká sněmovna
Pravda
Novelu, která by zavedla korespondenční hlasování ze zahraničí, předložil v roce 2015 (tedy za Sobotkovy vlády) Sněmovně Marek Ženíšek (TOP 09). Poslanci TOP 09 se během následné Babišovy vlády podíleli i na tvorbě dalších návrhů, jejichž cílem bylo korespondenční volbu prosadit.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová v rozhovoru odpovídala na otázky, které se týkaly zavedení korespondenční volby pro Čechy v zahraničí. Uvedla mimo jiné (video, čas 11:30), že schválení tohoto způsobu hlasování je dlouhodobou prioritou TOP 09, kterou se tato strana pokoušela prosadit už v minulých dvou volebních obdobích.

Návrh Marka Ženíška

TOP 09 se ke korespondenční volbě opravdu dlouhodobě staví pozitivně. Poslanec za TOP 09 Marek Ženíšek už v prosinci 2015 Poslanecké sněmovně předložil návrh novely zákona o volbách do Parlamentu, jehož cílem bylo zavést korespondenční hlasování pro volby do Sněmovny, Evropského parlamentu a při prvním kole prezidentských voleb (.pdf, str. 24 ze 62). Senátní volby návrh vynechal, protože by podle něj bylo obtížné určit příslušnost voliče do senátního volebního obvodu (.pdf, str. 25 ze 62).

Tehdejší vláda Bohuslava Sobotky k návrhu zaujala neutrální stanovisko (.pdf, str. 1) a návrhu vytkla několik nedostatků, které by dle ní vedly k tomu, že by se korespondenční volba vůbec nemohla uskutečnit (.pdf, str. 4). Sněmovní Organizační výbor doporučil poslancům návrh projednat (.pdf), k tomu ale nakonec nikdy nedošlo.

Další návrhy z dílny TOP 09

Skupina poslanců v čele s Markétou Pekarovou Adamovou předložila návrh na zavedení korespondenční volby také v červnu 2018. Návrh se pokoušel prosadit podobná opatření jako v předchozím případě (.pdf, str. 20 z 54). I přes neutrální stanovisko tehdejší Babišovy vlády tentokrát poslanci o návrhu jednali. Dolní komora ale návrh vrátila k přepracování (.pdf), čímž jej fakticky odmítla. Do konce volebního období už se tak Sněmovna návrhem znovu nezabývala.

červnu 2019 podobný návrh (.pdf) Poslanecké sněmovně předložila skupina poslanců, mezi kterými bylo i šest zástupců TOP 09, a to včetně Markéty Pekarové Adamové. Tento návrh by zavedl možnost korespondenčního hlasování pro sněmovní a prezidentské volby (.pdf, str. 13–14 ze 44), volby do Senátu byly opět vynechány. Babišův kabinet se ale k návrhu vyjádřil nesouhlasně (.pdf, str. 1), a ani ten proto nakonec poslanci neprojednali.

Na konci února 2021 pak vláda Sněmovně předložila návrh novely zákona o volbách do Parlamentu (.pdf), v rámci které možnost korespondenčního hlasování navrhly dva pozměňovací návrhy, pod kterými byl mj. podepsaný i tehdejší poslanec za TOP 09 Dominik Feri (.pdf, .pdf). Sněmovna ale ani jeden z těchto pozměňovacích návrhů neschválila.

Závěr

TOP 09 tedy korespondenční volbu pro Čechy v zahraničí podporuje dlouhodobě. Návrh, který by toto opatření zaváděl, se tato strana pokoušela prosadit už v minulých dvou volebních obdobích. Výrok Markéty Pekarové Adamové tak hodnotíme jako pravdivý.

Markéta Pekarová Adamová

V minulém volebním období právě hnutí ANO připravilo zákon o korespondenční volbě.
Interview ČT24, 17. ledna 2024
Poslanecká sněmovna
Nepravda
Návrh zákona o správě voleb, jehož cílem bylo zavést korespondenční volbu, navrhla v minulém volebním období vláda Andreje Babiše. Tento návrh však pocházel od resortu vnitra, v jehož čele stál Jan Hamáček z ČSSD.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová mluví o předchozím volebním období, kdy post předsedy vlády zastával Andrej Babiš (ANO). Na úvod je vhodné zmínit, že slib zavést korespondenční volbu lze najít jak v programovém prohlášení prvního (jednobarevného) Babišova kabinetu z prosince 2017, tak i v pozdějším prohlášení druhé Babišovy vlády z června 2018.

Vládní návrh zákona o správě voleb

Všechny návrhy zákonů, které byly v Parlamentu předloženy, je možné dohledat na webu Poslanecké sněmovny. Kromě toho lze dokumenty, které jsou určené k projednání na vládní úrovni, najít v elektronické knihovně VeKLEP.

Podle těchto databází zahrnoval zavedení korespondenční volby pro krajany v zahraničí (.doc, str. 64, 71) vládní návrh zákona o správě voleb z října 2019. Jako předkladatel je zde uvedeno Ministerstvo vnitra vedené Janem Hamáčkem (ČSSD), které tehdy návrh rozeslalo do meziresortního připomínkového řízení. Kromě korespondenčního hlasování návrh obsahoval zavedení jednodenní volby a možnost hlasovat v předstihu.

Možnost korespondenční volby ze zahraničí by se dle návrhu týkala voleb do Poslanecké sněmovny, do Evropského parlamentu a volby prezidenta republiky. Dokument předpokládal, že by se poprvé mohlo takovým způsobem hlasovat ve sněmovních volbách v roce 2021 a v plném rozsahu se měly změny vztahovat na volby uskutečněné po roce 2022 (.doc, str. 64). Tento návrh však vláda do konce svého volebního období nestihla projednat, a materiál tak nakonec nedoputoval do Sněmovny.

Z ministerstev v gesci hnutí ANO návrh bez připomínek podpořily jen resorty zdravotnictví, školství a dopravy. Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo obrany se klonilo k přijetí návrhu, ale s některými připomínkami (.docx, .docx). Zbylá čtyři ministerstva vedená ministry za hnutí ANO se vyslovila proti návrhu. 

Přímo korespondenční volbu nicméně žádný z těchto resortů v meziresortním řízení neodmítl. K samotnému korespondenčnímu hlasování se vázala jen připomínka resortu obrany, které požadovalo, aby se tento způsob hlasování vztahoval i na vojáky působící na zahraničních operacích (.doc, str. 5). Ministerstvo pro místní rozvoj kromě toho chtělo upřesnit postup v případech, kdy volič zemřel v době mezi odesláním hlasu a samotným dnem voleb (.docx, str. 3).

Řada ministerstev v gesci hnutí ANO tedy zákon, kterým by došlo k zavedení korespondenční volby, podpořila. Samotný návrh ale pocházel od Ministerstva vnitra, které řídila ČSSD.

Návrh Karly Šlechtové

Na konci února 2021 vláda Sněmovně předložila novelu zákona o volbách do Parlamentu (.pdf), v rámci které možnost korespondenčního hlasování navrhl pozměňovací návrh (.pdf) Karly Šlechtové

Šlechtová sice byla v roce 2017 do Sněmovny zvolena jako nestranička za ANO a do června 2018 byla i ministryní za toto hnutí, v době předložení návrhu už ale ANO výrazně kritizovala. Nelze tak říci, že by pozměňovací návrh podala přímo za celé hnutí. Nikdo z ostatních poslanců ANO navíc tehdy pro její návrh nehlasoval.

Závěr

Vláda Andreje Babiše v předcházejícím volebním období přišla s vlastním návrhem zákona, jehož cílem bylo zavést korespondenční volbu. Návrh ale nepřipravilo hnutí ANO – do připomínkového řízení jej odeslalo Ministerstvo vnitra tehdy vedené ČSSD. Poslanci hnutí ANO také nepodpořili ani pozdější návrh na zavedení korespondenční volby od Karly Šlechtové, která se původně do Sněmovny dostala jako nestranička za ANO. Z těchto důvodů hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Markéta Pekarová Adamová

(Podle návrhu na zavedení korespondenční volby ze zahraničí, pozn. Demagog.cz) je nutné se zapsat na (...) zvláštní seznam voličský a (...) samozřejmě také nutné mít adresu, na kterou je možné doručit ten identifikační lístek a obálku atd. 
Interview ČT24, 17. ledna 2024
Pravda
Pokud budou chtít lidé volit poštou, opravdu budou muset být zapsaní na voličském seznamu u zastupitelského úřadu. Současně bude potřeba mít adresu, na kterou jim bude doručen identifikační lístek, úřední a doručovací obálka a informace o způsobu hlasování.

Markéta Pekarová Adamová mluví o návrhu novely zákona o správě voleb (.pdf), který chtějí poslanci vládní koalice uzákonit už od roku 2025. Tento návrh v době vysílání rozhovoru procházel v Poslanecké sněmovně prvním čtením.

Korespondenční volbu by podle návrhu mohli využít čeští občané, kteří budou zapsáni u příslušného zastupitelského úřadu do voličského seznamu. Budou při tom muset požádat o vydání písemnosti ke korespondenčnímu hlasování, a to buď osobně, nebo např. prostřednictvím datové schránky či portálu veřejné správy (.pdf, str. 2).

Žádost musí mj. obsahovat adresu mimo území České republiky, na které má volič bydliště a adresu, na kterou chce zaslat dokumenty ke korespondenčnímu hlasování (.pdf, str. 2). Zastupitelský úřad pak těmto voličům pošle identifikační lístek, úřední obálku, doručovací obálku a informaci o způsobu hlasování. Na identifikačním lístku pak lidé svým podpisem stvrdí, že hlasují sami za sebe (.pdf, str. 2–3).

Podle poslankyně Evy Decroix (ODS), která je jednou z předkladatelek návrhu, bude zákon stát na tom, aby voliči měli v zahraničí bydliště. Týkat se ale bude i lidí, kteří v zahraničí pobývají kratší dobu, ať už pracovně, nebo kvůli studiu.

Závěr

Podle návrhu na zavedení korespondenční volby se tedy čeští voliči v zahraničí budou muset zapsat na voličský seznam. Pro to, aby mohli hlasovat poštou, je potřeba mít adresu, na kterou zastupitelský úřad pošle identifikační lístek a úřední a doručovací obálku. Výrok Markéty Pekarové Adamové tak hodnotíme jako pravdivý.

Markéta Pekarová Adamová

Donald Trump v Americe (...) už měsíce a měsíce před těmi volbami samotnými hovořil o jejich zfalšování, různých machinacích a podobně, a to dnes už v náznacích slyšíme i od kolegů z opozice.
Interview ČT24, 17. ledna 2024
Poslanecká sněmovna
Pravda
Donald Trump už čtyři měsíce před volbami v roce 2020 tvrdil, že budou zfalšované kvůli korespondenčnímu hlasování. Někteří představitelé hnutí ANO a SPD se vyjadřovali podobně, když tvrdili, že kvůli korespondenční volbě může dojít k manipulaci s hlasy.

Bývalý prezident USA Donald Trump podle Markéty Pekarové Adamové již několik měsíců před volbami v roce 2020 tvrdil, že jejich výsledky budou zfalšované. Předsedkyně TOP 09 zároveň uvedla, že se zástupci současné opozice při debatě o zavedení korespondenční volby vyjadřovali podobně.

Volby podle Trumpa

Donald Trump byl americkým prezidentem zvolen v roce 2016. O čtyři roky později se pokusil o obhájení mandátu, avšak neúspěšně, když ho porazil kandidát Demokratů, Joe Biden.

Tyto volby proběhly v listopadu 2020. Trump nicméně už v červenci 2020 na svém twitterovém účtu napsal, že volby budou nepřesné a plné podvodů, a to kvůli „všeobecnému“ korespondenčnímu hlasování. O tzv. hlasování v nepřítomnosti ale uvedl, že je podle něj v pořádku. O měsíc později na volebním mítinku ve Wisconsinu pak prohlásil, že „tyto volby můžeme prohrát jen, pokud budou zfalšované“. Tímto způsobem se vyjádřil opakovaně i při jiných příležitostech – v září 2020 např. řekl, že volební lístky se vymkly kontrole a označil je za podvod.

Tzv. hlasování v nepřítomnosti je v USA způsob korespondenční volby, kdy mohou lidé volit ještě před otevřením volebních místností. Volič si musí vyžádat, aby mu hlasovací lístek přišel poštou, a poté jej odešle zpátky. Takto mohou američtí občané volit i ze zahraničí či z jiného než domovského státu v rámci USA.

Při „všeobecném“ korespondenčním hlasování, které Donald Trump kritizoval, stát všem zaregistrovaným voličům hlasovací lístky pošle automaticky a oni je vyplněné mohou zaslat zpět. Tato praktika funguje v osmi amerických státech a ve Washingtonu D.C.

O tom, že volby byly zmanipulované, mluvil Trump také po jejich skončení, přičemž již několik hodin po uzavření volebních místností začal na svém twitteru šířit podobné nepodložené teorie. Vícekrát také zopakoval, že to byl právě on, kdo volby vyhrál, a nikoliv Biden. To prohlásil také v době, kdy se hlasy ještě teprve počítaly (video, čas: 7:28).

Dodejme, že Donald Trump a jeho spojenci či sympatizanti podali přes 50 žalob týkajících se těchto voleb. Jen jedna z nich byla úspěšná, nijak ale nezpochybnila výsledek voleb. Stížnostem Republikánů dříve nevyhověl ani americký Nejvyšší soud. Korespondenční hlasování je navíc podle studií bezpečné a nejsou důkazy o tom, že by vedlo k navýšení volebních podvodů. Studie z roku 2020, která zkoumala bezpečnost korespondenční volby, od roku 2000 identifikovala pouze 31 jednotlivých případů neoprávněného hlasování, a to z více než jedné miliardy odevzdaných hlasů.

Opozice v Česku a korespondenční volba

Korespondenční volbu kritizuje současná opozice, tedy hnutí ANO a SPD. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš při své kritice návrhu a současné vlády řekl: „Vysvětlení pro tuto volbu je, že se chcete udržet u moci nebo ve veřejných funkcích. Je to pokus o manipulaci s volebním systémem ve prospěch vládních stran.“ Již dříve prohlásil, že „jakákoliv forma distančního hlasování otevírá prostor pro nátlak a manipulaci s hlasy.“ Podobný názor jako Andrej Babiš vyjádřili také jeho spolustraníci Alena Schillerová, Karel HavlíčekKlára Dostálová.

Že by korespondenční hlasování mohlo být zmanipulované, zmiňoval i předseda SPD Tomio Okamura. Ten v minulosti dokonce uvedl, že by „korespondenční volba znamenala konec demokracie.“ Obdobně se k možnosti korespondenční volby v minulosti stavěl i místopředseda hnutí SPD, Radim Fiala.

Shrnutí

Donald Trump již čtyři měsíce před americkými volbami v roce 2020 tvrdil, že budou zfalšované, přičemž se vymezoval zejména proti „všeobecnému“ korespondenčnímu hlasování. Někteří představitelé současné opozice se vyjadřují v podobném duchu, když tvrdí, že volby mohou být kvůli hlasování poštou zmanipulované. Výrok Markéty Pekarové Adamové tak hodnotíme jako pravdivý.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů