Přehled ověřených výroků

Nepravda
Fialova vláda prosadila změny, které v r. 2023 vedly ke snížení daňového zatížení pro občany a menší podniky o cca 30 mld. Kč. Zvýšení daňové zátěže zavedené vládou je ale násobně vyšší. Jen samotný konsolidační balíček dle dostupných odhadů zvýšil daňovou zátěž o 75 mld. Kč.

Premiér Petr Fiala reagoval na poznámku, že jeho vláda zvýšila většinu přímých daní, včetně daně z příjmů pro nejvyšší příjmové skupiny. Uvedl, že kabinet nejprve daňové zatížení snížil o 30 miliard korun, a teprve následně jej „o něco více než 30 miliard“ opět navýšil.

Snížení daňového zatížení

O snížení daňové zátěže o 30 miliard korun mluvil Petr Fiala v minulosti opakovaně, například v dubnu 2023 v rozhovoru pro deník Právo. V té době zmiňoval, že k tomuto snížení došlo už v roce 2022, tedy v prvním roce jeho vlády.

Ministr financí Stanjura v minulosti uvedl jako příklad nižší daňové zátěže snížení spotřební daně u benzinu a nafty. Snížení u benzinu bylo v účinnosti od června do konce září 2022, snížení u nafty vláda prodloužila až do začátku srpna 2023. Ministerstvo financí ve státním závěrečném účtu za rok 2022 uvedlo, že snížení spotřební daně z benzinu a nafty v roce 2022 připravilo rozpočty o částku 6,7 miliardy Kč (.pdf, str. 11). V případě nafty resort financí odhadoval, že za každý měsíc kvůli snížené dani stát přijde o 800 milionů Kč, za období od ledna do začátku srpna tedy o 5,6 miliardy Kč.

Další z prosazených opatření, která daňovou zátěž v roce 2022 snížila, bylo zrušení části silniční daně, konkrétně pro osobní automobily, autobusy a nákladní vozy do 12 tun. Dle odhadů mělo zrušení daně přinést podnikatelům roční úsporu 4,2 miliardy Kč (.pdf, str. 32 ze 124), což potvrdil státní závěrečný účet za rok 2022 (.pdf, str. 11). Tato úprava silniční daně nabyla účinnosti už v červenci 2022 a platí i dnes.

Fialova vláda v roce 2022 také prosadila definitivní zrušení elektronické evidence tržeb (EET), která nabyla účinnosti v lednu 2023. Ministerstvo financí pod vedením Zbyňka Stanjury v návrhu na zrušení EET (.pdf) uvedlo, že se kvůli němu předpokládá snížení inkasa daní (str. 21 ze 70). Konkrétně byla ztráta odhadnuta na 4,2 miliardy Kč (str. 13 ze 70).

Dalším opatřením, o kterém se premiérministr financí v souvislosti se snižováním daňové zátěže zmiňovali, je navýšení limitu pro povinnou registraci k DPH a pro paušální daň z jednoho na dva miliony. Tyto změny, které Parlament odsouhlasil v rámci daňového balíčku v roce 2022, začaly platit v lednu 2023. Negativní dopad na veřejné rozpočty Ministerstvo financí odhadovalo na cca 10 miliard Kč za rok. Daňové změny se dotkly také zrychlení odpisů pro roky 2022 a 2023. Důvodová zpráva k daňovému balíčku (.pdf, str. 41 ze 186) odhadovala, že to podnikatelům v roce 2023 přinese 6,3 miliard Kč a v roce 2024 dokonce 9 miliard Kč.

V průběhu roku 2022 tedy vláda Petra Fialy prosadila několik návrhů zákonů, které snížily daňovou zátěž. Pokud sečteme dopady odhadované Ministerstvem financí, došlo za rok 2023 ke snížení daňové zátěže o zhruba 30 miliard Kč, které se týkalo především občanů a malých a středních podniků. Některé popisované změny ovšem po roce 2023 přestaly platit. Kdybychom sečetli dopady změn, které přetrvaly i do roku 2025, odpovídá snížení daňové zátěže částce cca 18 miliard Kč ročně.

Zvyšování daní

V roce 2022 (.pdf, str. 4, 11) došlo k několika daňovým změnám ještě z rozhodnutí předešlé vlády Andreje Babiše – např. ke zvýšení sazby spotřební daně u tabákových výrobků (.pdf, str. 117 z 320) nebo zvýšení sazeb odvodu z elektřiny ze slunečního záření.

Od roku 2023 kabinet Petra Fialy zavedl dočasnou daň z neočekávaných zisků, která platí jen pro roky 2023 až 2025. Tato daň, tzv. windfall tax, se vztahuje na mimořádně ziskové společnosti z oblasti výroby a obchodu s energiemi, bankovnictví, petrolejářství a těžby a zpracování fosilních paliv. Zároveň Fialova vláda prosadila i tzv. odvodnadměrných příjmů výrobců energie, který byl v platnosti od prosince 2022 do konce roku 2023. Podle Ministerstva financí měla tato opatření pomocifinancováním mimořádných výdajů spojených zejména „s kompenzacemi vysokých cen energií pro občany a firmy“, kam patřil např. někdejší státní příspěvek na energie pro domácnosti nebo dočasné zrušení poplatků na podporu energie z obnovitelných zdrojů. Podle resortu financí byly v roce 2023 příjmy z těchto mimořádných daní přibližně 58 miliard Kč, v roce 2024 necelých 37 miliard Kč (.pdf, str. 13). Pro rok 2025 resort financí příjmy odhaduje na téměř 34 miliard Kč.

Největší změny v daních Fialova vláda zavedla prostřednictvím konsolidačního balíčku, který prosadila v průběhu roku 2023. První opatření nabyla účinnosti v lednu 2024, další postupně přibývají a celý zákon bude účinný od ledna 2027. Ministerstvo financí v roce 2023 uvedlo, že má balíček celkově snížit deficity státního rozpočtu do dvou let o 150 miliard Kč. Resort tehdy konkrétně předpokládal, že kvůli balíčku dojde v roce 2024 k navýšení daňových příjmů o 67,6 miliard Kč a v roce 2025 o celkově 75,5 miliard Kč (.pdf, str. 38). Pokud bychom k dopadům konsolidačního balíčku pro rok 2025 přičetli i odhadované dopady windfall tax v tomto roce, dosahuje zvýšení daňové zátěže zavedené Fialovou vládou cca 110 miliard Kč.

Závěr

Kabinet Petra Fialy v prvním roce své vlády prosadil několik návrhů zákonů, které snížily daňovou zátěž. Pokud sečteme dopady odhadované Ministerstvem financí či uváděné ve státních závěrečných účtech, došlo v roce 2023 ke snížení daňové zátěže pro občany a menší a střední podniky o přibližně 30 miliard korun. Některé tyto daňové změny byly schváleny jako dočasné a přestaly platit po roce 2023. Kdybychom sečetli dopady změn, které přetrvaly i do roku 2025, odpovídá snížení daňové zátěže částce cca 18 miliard Kč ročně.

Fialova vláda kromě toho daně také zvyšovala. Daň z neočekávaných zisků podle odhadů Ministerstva financí v roce 2025 přinese do rozpočtu 34 miliard Kč, konsolidační balíček dalších zhruba 75 miliard Kč. Zvýšení daňové zátěže je tedy dle dostupných odhadů násobně vyšší než vládou prosazené snížení. Výrok premiéra Fialy proto hodnotíme jako nepravdivý.

Pravda
Sazby daně z příjmu fyzických osob zůstaly nezměněny – 15 % a 23 %. Konsolidační balíček rozšířil okruh lidí, na které se zvýšená sazba vztahuje, o osoby s příjmy mezi trojnásobkem a čtyřnásobkem průměrné mzdy. Této příjmové skupině se tak zvýšily daně.

Premiér Petr Fiala mluví o tom, že vláda musela zvýšit některé daně v rámci konsolidace veřejných financí. Moderátorka namítá, že vláda zvýšila všechny přímé daně. Fiala se brání tím, že daň z příjmu fyzických osob se podle něj nezvedla s výjimkou nejvyššího pásma. 

Konsolidační balíček

Tzv. konsolidační balíček je soubor opatření, které vláda přijala v červnu 2023 s cílem snížit deficit státního rozpočtu. Poslanecká sněmovna návrh (.pdfschválila v říjnu 2023 a v listopadu ho podepsal prezident. První opatření nabyla účinnosti v lednu 2024, další postupně přibývají a celý zákon by měl nabýt účinnosti v lednu 2027. Dle Ministerstva financí má balíček během dvou let zlepšit stav státního rozpočtu o 150 mld. Kč.

Zvýšení daně z příjmu

Při koaličních jednáních o podobě konsolidačního balíčku hnutí STAN, KDU-ČSL nebo TOP 09 navrhovaly, aby se zpřísnila pravidla zdanění příjmů vysokopříjmových skupin obyvatelstva. Podle původního znění zákona o daních z příjmů platily dvě sazby – na část příjmů do čtyřnásobku průměrné mzdy se vztahovala daň 15 %, na zbývající část překračující čtyřnásobek průměrné mzdy pak sazba 23 %.

Hnutí STAN konkrétně navrhovalo zavést tři daňové sazby – základní 17% daň, 21% daň pro část příjmů přesahující dvojnásobek průměrné mzdy a 31% daň nad čtyřnásobek průměrné mzdy. Tyto úpravy ale odmítala ODS. Nakonec se vláda dohodla na kompromisu, kdy došlo k zachování dvou pásem zdanění ve výši 15 % a 23 %, ale u vyšší sazby došlo ke snížení prahu ze čtyřnásobku na trojnásobek průměrné mzdy. Od ledna 2024 se tak vyšší 23% daň vztahuje na větší část příjmů vysokopříjmových osob, než tomu bylo dříve.

Další změny

Konsolidační balíček přinesl i další změny v oblasti daní. Například daň z příjmů právnických osob se zvýšila z 19 % na 21 %, sazba daně z nemovitosti se pak průměrně zvýšila o 80 %. Dále došlo mj. ke zrušení slevy na dani pro studenty, omezení slevy na manžela či manželku nebo navýšení odvodů na sociální pojištění pro OSVČ. Balíček také sjednotil původní dvě snížené sazby DPH (10 % a 15 %) do jedné ve výši 12 %.

Závěr

U daně z příjmů fyzických osob se uplatňuje základní 15% a zvýšená 23% sazba. Konsolidační balíček rozšířil okruh lidí, kterých se týká zvýšená sazba daně. Nově platí pro lidi, jejichž příjem přesáhne trojnásobek průměrné mzdy místo předchozího čtyřnásobku. Zvýšená sazba tak zůstala procentuálně stejná, od roku 2024 se ale vztahuje na více plátců. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
V době nástupu Fialova kabinetu, který začal vládnout v polovině prosince 2021, v ČR rychlým tempem rostla inflace. Pokud srovnáme meziroční inflaci v zemích EU, bylo Česko v prosinci 2021 dle Eurostatu na 13. místě, hned v lednu 2022 se ovšem umístilo na třetí příčce.

Premiér Petr Fiala v rozhovoru obhajoval stav české ekonomiky a tvrdil, že mj. rostou reálné mzdy. Moderátorka v reakci namítala, že občané tento růst tolik nepocítí kvůli vysoké kumulativní inflaci za období Fialovy vlády. Premiér pak ve své odpovědi uznává dopady kumulativní inflace a poukazuje na to, že v době nástupu jeho kabinetu byla v Česku rychlost inflačního růstu jednou z nejvyšších v Evropě.

Inflace v době nástupu vlády Petra Fialy

Meziroční míra inflace postupně rostla už od první poloviny roku 2021 a v srpnu tehdy poprvé od roku 2008 překonala hranici 4 %. V listopadu 2021 se inflace vyšplhala na 6 % a v prosinci, kdy byla jmenována vláda Petra Fialy, se dostala na 6,6 %. V neobvykle strmém růstu míra meziroční inflace pokračovala i poté a vrcholu dosáhla v září 2022, kdy činila 18 %. Od roku 2023 pak inflace postupně klesala a od ledna 2024 se pohybuje okolo 3 %. 

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",(function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}}))}();

Hlavní příčinou růstu inflace v průběhu roku 2021 bylo podle České národní banky (ČNB) „vzedmutí spotřebitelské poptávky“ po uvolnění omezujících opatření, která byla dříve zavedena kvůli covidu-19. Nárůst poptávky dle ČNB vedl k prudkému zdražování v sektoru služeb, přičemž se zároveň zrychlil i růst cen zboží. Za další výraznou příčinu tehdejšího růstu inflace ČNB označila „vysoký růst cen průmyslových výrobců ve světě daný výpadky v dodavatelských řetězcích“ a výrazné zdražování surovin a materiálů. Na podzim 2021 inflaci dle ČNB ovlivnilo také zdražování energie na komoditních burzách. V roce 2022 se podle ČNB do růstu inflace promítlo kromě předchozích faktorů i zvyšování cen energií a potravin, na které měla vliv válka na Ukrajině zahájená Ruskem v únoru 2022.

V grafu lze vidět propad inflace v posledních měsících roku 2022. Tento výkyv byl způsoben především tím, že ČSÚ při výpočtu inflace započítal vliv tzv. úsporného tarifu, tedy příspěvku na energie pro domácnosti. Po jeho ukončení v lednu 2023 inflace opět vzrostla.

Inflace v EU

Srovnání vývoje inflace v Česku a ve státech Evropské unie lze najít na webu evropského statistického úřadu Eurostat. Podle jeho dat dosáhla v prosinci 2021 meziroční inflace v Česku 5,3 % a byla až 13. nejvyšší v EU. Za leden 2022 dosáhla meziroční inflace v Česku 8,8 %, a ČR se tak dostala na třetí příčku. Na ní se držela až do dubna 2022, na desátém a nižším místě se Česko začalo umisťovat až v průběhu roku 2024.

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}})}();

Statistika Eurostatu popisuje vývoj tzv. harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP), který zajišťuje, že „všechny země Evropské unie dodržují stejnou metodiku výpočtu“. Ve srovnání s Českým statistickým úřadem Eurostat používá odlišnou metodiku, jeho data se tak od dat ČSÚ mírně liší.

Závěr

V době nástupu vlády Petra Fialy, která byla jmenována v polovině prosince 2021, rychle rostla inflace. Podle statistiky ČSÚ byla inflace v srpnu 2021 nejvyšší od roku 2008 a následně dále rostla. Zvyšování míry inflace pokračovalo i v prosinci 2021 a dalších měsících až do září 2022, kdy dosáhla 18 %.

Podle dat Eurostatu o meziroční inflaci bylo Česko v prosinci 2021 mezi zeměmi EU na 13. místě, hned v lednu 2022 se ale skutečně umístilo na jednom z předních míst, konkrétně na třetí příčce. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala

Pravda
Podle dat Světové banky je ČR ve statistice HDP na obyvatele v paritě kupní síly před Japonskem a Jižní Koreou. Statistiky OECD a MMF, které využívají odlišnou metodiku, uvádí ze tří jmenovaných zemí nejvyšší hodnotu u Jižní Korey.

Petr Fiala v rozhovoru pro CNN Prima News tvrdí, že Češi nežijí ve „spálené zemi“, ale že ČR naopak vykazuje ekonomické ukazatele, které mohou ostatní evropské státy závidět. Jako příklad uvádí, že „v paritě kupní síly“ je ČR před Japonskem a Jižní Koreou. Tím se zjevně vyjadřuje k hrubému domácímu produktu (HDP) na obyvatele vyjádřenému v paritě kupní síly.

Parita kupní síly

Parita kupní síly (PPP) je ekonomický koncept, který umožňuje měřit rozdíly v cenových hladinách různých států. Parita (či rovnost) kupní síly konkrétně představuje poměr cen v národních měnách „za stejné výrobky a služby v různých zemích“. Na základě tohoto poměru se pak vytváří umělá měnová jednotka vyjadřující kurz mezi dvěma měnami, při kterém si lze v obou zemích nakoupit stejné množství zboží. Ve statistikách zohledňujících paritu kupní síly je touto umělou jednotkou obvykle mezinárodní dolar.

Parita kupní síly se využívá primárně při srovnání HDP více států. V takovém případě statistiky vyjadřují hodnotu statků a služeb vytvořených v daném státě, která je přepočtena podle PPP. Výsledná hodnota se také často udává v přepočtu na jednoho obyvatele státu, což zohledňuje rozdíly ve velikosti populace zemí. Právě HDP na obyvatele v paritě kupní síly se při mezinárodních srovnáních považuje za jeden ze základních ukazatelů ekonomické úrovně státu.

Srovnání HDP na obyvatele v paritě kupní síly

Podle dat Světové banky v České republice v roce 2023 odpovídalo HDP na obyvatele v paritě kupní síly 53 217 mezinárodních dolarů. Česko si tak v této statistice vedlo lépe než Jižní Korea a Japonsko, kde hodnota dosáhla 52 204 a 49 794 mezinárodních dolarů. 

ČR zůstávala v žebříčku za Jižní Koreou a Japonskem až do roku 2019, kdy obě země předstihla s HDP na obyvatele v PPP ve výši 45 614 mezinárodních dolarů. Následující dva roky se znovu umístila až za Jižní Koreou, kterou poté opět předstihla v roce 2022 s hodnotou 51 710 mezinárodních dolarů.

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",(function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}}))}();

Jiné hodnoty než Světová banka ovšem uvádějí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a také Mezinárodní měnový fond (MMF). Rozdílnost dat těchto tří institucí je dána tím, že každá z nich používá mírně odlišnou metodiku, například při sběru dat o cenách zboží a služeb (.pdf, str. 4).

Nejnovější konečné údaje, které OECD ve své statistice uvádí, pochází z roku 2022. Podle nich tehdy v ČR hodnota HDP na obyvatele v PPP dosáhla 51 290 mezinárodních $. Česko se tak umístilo sice před Japonskem (47 463 mezinárodních $), ale až za Jižní Koreou (55 070 mezinárodních $). Pro roky 2023 a 2024 OECD uvádí pouze prozatímní data a odhady, i podle nich ovšem zůstává pořadí zmiňovaných zemí stejné jako v roce 2022.

Přehled Mezinárodní měnový fond (MMF) obsahuje nejnovější konečná data za rok 2024. Tato statistika také říká, že se Česko v žebříčku HDP na obyvatele v PPP dlouhodobě drží před Japonskem, avšak až za Jižní Koreou. Stejné pořadí přitom odhaduje také pro rok 2025.

Závěr

Tvrzení Petra Fialy, že Česká republika předběhla v HDP na obyvatele v paritě kupní síly Japonsko a Jižní Koreu, odpovídá datům Světové banky. OECD a MMF, které používají mírně odlišnou metodiku, naopak uvádí, že Jižní Korea má HDP na obyvatele v paritě kupní síly vyšší než Česko. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Nepravda
Změna financování nepedagogů prošla prostřednictvím pozměňovacího návrhu k novele školského zákona. K návrhu sice nebyla vytvořena zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA), Ministerstvo školství však stručnou analýzu dopadů publikovalo v důvodové zprávě návrhu a na svém webu.

Poslankyně Jana Berkovcová v kontextu výroku zmiňovala, že Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) při přípravách státního rozpočtu na rok 2025 počítalo se změnou financování nepedagogických pracovníků. Dle jejího názoru na takovou úpravu nebyl nikdo připravený. Uvádí, že změna financování nebyla součástí návrhu novely školského zákona a že ji vláda předložila pouze jako pozměňovací návrh, u kterého neproběhlo připomínkové řízení. V této souvislosti také říká, že nebyly k dispozici analýzy ani zprávy o dopadu navržené změny.

Legislativní proces přípravy zákonů a zpráva RIA

RIA (Regulatory Impact Assessment) analyzuje očekávané dopady navrhovaných právních předpisů. Je běžnou součástí vládních návrhů zákonů už od roku 2007. Ministerstva a ostatní ústřední správní orgány přikládají RIA k návrhům připravovaným podle Legislativních pravidel vlády a při zpracování postupují podle vládou schválených Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (.pdf).

Podle Ústavy může Poslanecké sněmovně předložit návrh zákona vláda, poslanci, Senát nebo krajská zastupitelstva. Pokud Sněmovně předkládá návrh zákona vládní kabinet, řídí se proces přípravy návrhu tzv. Legislativními pravidly vlády (.pdf, str. 1). Počáteční verzi návrhu vytvoří některé z ministerstev (.pdf) a vloží ji do elektronické knihovny vlády. Součástí celého návrhu přitom musí být zejména důvodová zpráva (.pdf, str. 10) a v řadě případů i závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace, tzv. závěrečná zpráva RIA (.pdf, str. 1–2, 13; .pdf, str. 2–3).

Následně probíhá meziresortní připomínkové řízení (.pdf, str. 24), ve kterém mohou podávat připomínky ostatní ministerstva a další ústřední orgány státní správy, případně další organizace (.pdf, str. 9–10, 6). Na základě těchto připomínek ministerstvo návrh zákona ještě upravuje (.pdf, str. 15). Teprve tento upravený dokument schvaluje vláda, která ho následně předkládá Poslanecké sněmovně (.pdf). 

V dolní komoře návrh projednává některý ze sněmovních výborů a především plénum Sněmovny. Během jednání ve výboru i na plénu mohou poslanci předkládat k návrhu zákona své vlastní pozměňovací návrhy. Na takové návrhy už se ovšem Legislativní pravidla vlády nevztahují (.pdf, str. 1). Pozměňovací návrhy tak nemusí obsahovat písemnou důvodovou zprávu ani zprávu o hodnocení dopadů regulace (.pdf).

Návrh na úpravu financování nepedagogů

Vláda Petra Fialy v říjnu 2024 schválila návrh novely školského zákona a zároveň ho předložila Poslanecké sněmovně. Ta jej nakonec schválila až ke konci května. Balíček úprav, které s sebou novelizace zákona přináší, zahrnuje např. změnu financování nepedagogických pracovníků škol, jejichž platy podle návrhu mají mít nově v kompetenci obce a kraje namísto státu. Kromě toho novela zavádí např. stálé financování školního psychologa a speciálního pedagoga nebo slučování malých škol jedné obce. Upravuje také konkurzy na ředitele škol.

Původní návrh novely připravilo MŠMT už v březnu 2024, tato verze ovšem změnu financování nepedagogů ještě neobsahovala (.docx; .docx). Stejně tak tato úprava nebyla ani součástí dokumentu, který kabinet později předložil ve Sněmovně (.pdf). V době projednávání návrhu v dolní komoře zástupci vlády oznámili, že změna bude do novely zakomponována prostřednictvím pozměňovacího návrhu. Ten zveřejnil resort školství na svých webových stránkách (.docx) v lednu 2025 a na začátku února (.pdf, str. 5; .docx) ho ve Sněmovně předložila skupina vládních poslanců (.pdf, str. 5–⁠⁠⁠⁠⁠⁠16).

Pozměňovací návrh (.docx) neobsahuje zprávu o hodnocení dopadů regulace (RIA). Jeho součástí je ale důvodová zpráva (str. 12–29), která stručně popisuje dopady návrhu na státní rozpočet (str. 21) a dopady na obce a kraje (str. 22). Pozměňovací návrh kromě samotného převedení financování nepedagogů na obce a kraje obsahuje také změnu rozpočtového určení daní (str. 6–10). Důvodová zpráva k tomu uvádí, že obce a kraje do svých rozpočtů získají větší část vybraných daní než dosud, což jim dle návrhu bude výdaje na nepedagogické pracovníky kompenzovat (.docx, str. 16–19). Ročně se jedná o souhrnnou sumu ve výši přibližně 30 mld. Kč, které by k samosprávám jinak putovaly ze státního rozpočtu. 

MŠMT v této souvislosti zveřejnilo v lednu 2025 přehled částek, které by jednotlivé obce a kraje dostaly z daní v posledních čtyřech měsících roku 2025, pokud by změna financování platila už od 1. září 2025 (.xlsx). Ministerstvo financí také na jaře 2025 zmiňovalo, že z tohoto přehledu mohou jednotlivé obce získat odhad částek pro rok 2026 (.pdf, str. 21).

Závěr

Jana Berkovcová ve výroku říká, že k návrhu na úpravu systému financování nepedagogů nebyly k dispozici žádné zprávy o dopadu. Změnit způsob financování navrhli v únoru 2025 vládní poslanci v rámci pozměňovacího návrhu k projednávané novele školského zákona. Jejich návrh neobsahoval zprávu o hodnocení dopadů regulace (RIA), kterou ministerstva přikládají ke svým návrhům zákonů. Důvodová zpráva k pozměňovacímu návrhu ale dopady změny stručně popisuje. Výrok z tohoto důvodu hodnotíme jako nepravdivý.

Pravda
Za Hřibova primátorství magistrát opravil více než 1 000 bytů. Zároveň docházelo k navyšování počtu služebních bytů určených vybraným profesím a zněkolikanásobil se počet bytů pro osoby v sociální tísni, přičemž samoživitelé tvořili 31 % ze všech domácností v sociálním bydlení.

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib v kontextu výroku kritizuje bývalého ministra spravedlnosti Pavla Blažka, když srovnává správu městských bytů v Praze a v Brně. V případě Brna upozorňuje na kauzu, která se týká přerozdělování městských bytů a kvůli které v Brně v říjnu 2022 zasahovala policie. V Praze, kde tehdy působil jako primátor, se podle něj obecní byty opravovaly z jiných důvodů. V našem ověření se tedy zaměříme na to, jak rekonstrukce probíhaly a jak bylo zajištěno, aby nově zrekonstruované byty byly dostupné pro uvedené skupiny obyvatel.

Oprava obecních bytů v Praze

Zdeněk Hřib působil jako pražský primátor od listopadu 2018 do února 2023. Podle analýzy Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) došlo od roku 2019 do června 2021 k rekonstrukci 2 389 obecních bytů (.pdf, str. 23–25). Celkem 849 z nich opravil pražský magistrát, zbytek zrekonstruovaly jednotlivé městské části. V období od začátku roku 2021 do konce května 2023, tedy časovém úseku zasahujícím už do doby, kdy Hřiba v čele úřadu vystřídal Bohuslav Svoboda (ODS), bylo podle dat IPR opraveno 2 434 bytů, přičemž magistrát jich zrekonstruoval 748 (.pdf, str. 35, 39). Celkový počet obecních bytů v metropoli tehdy činil 29 841, přičemž 22 612 z nich spravovaly městské části a 7 229 bylo ve správě magistrátu. Pokud jde o rekonstruované byty za období působení Zdeňka Hřiba, nemůžeme určit přesné číslo, ovšem z údajů za roky 2019-2023 plyne, že došlo k opravě nejméně 1 000 bytů.

Využití obecních bytů

Pravidla pro pronájem městských bytů v Praze dlouhodobě označují seniory, osoby se zdravotním postižením, osoby v sociální tísni a vybrané profese za prioritní skupiny osob, na které se pražská bytová politika zaměřuje (.pdf, str. 1). Po Hřibově nástupu do úřadu městská rada v březnu 2019 pravidla revidovala v návaznosti na kontrolu Ministerstva vnitra a zavedla nová bodová kritéria pro výběr nájemců i možnost individuálního posouzení situace žadatele (.pdf, str. 10–12).

V případě bytů pro osoby v sociální tísni rada upravila pravidlo, podle kterého musela domácnost žadatele původně disponovat příjmem ve výši násobku průměrné měsíční mzdy v Praze pohybujícím se v závislosti na počtu členů domácnosti mezi hodnotami 0,35 a 1,7 (.pdf, str. 1). Podle tehdejšího radního pro bydlení Adama Zábranského (Piráti) „matka samoživitelka se třemi dětmi musela podle starých pravidel vydělávat minimálně 33 500 korun měsíčně, aby mohla žádat o městský byt pro osoby v sociální tísni“, přičemž na částku nad 30 000 korun podle průzkumu z roku 2018 v Česku dosáhla jen zhruba 4 % samoživitelek. Nová pravidla stanovovala pouze maximální hranici příjmu domácnosti na úrovni 2,25násobku životního minima (.pdf, str. 4).

Dle předsedy Platformy pro sociální bydlení Jana Snopka byli právě samoživitelé skupinou, které byly městské byty v minulém volebním období pronajímány ve velké míře. Byt získalo celkem 146 domácností samoživitelů, které tak tvořily 31 % ze všech domácností v sociálním bydlení.

Během Hřibova působení na pozici primátora městská rada také navyšovala počty bytů určených pro vybrané profese. V listopadu 2019 pro služební účely vyčlenila 133 bytů, celkový počet se tak zvýšil z 1 339 na 1 472. Další byty byly v následujících letech určené pracovníkům ve zdravotní a sociální oblasti, učitelům, hasičům či zaměstnancům městské policie.

Ze zhruba 300 městských bytů pronajatých během prvního roku fungování pražské koalice s Hřibem v čele jich 101 tvořily služební byty pro vybrané profese, 49 byty sociální a 26 byty určené pro pohybově omezené žadatele, 65 nájemních smluv pak město uzavřelo se seniory. Na základě soutěže pronajalo dalších 52 bytů. V dalším roce radní stanovili, že 45 % bytů, které město mělo mít v roce 2020 k dispozici, bude pronajato zástupcům podporovaných profesí, 30 % rodinám v bytové nouzi s potřebou podpory, tedy např. rodinám z ubytoven, 15 % bytů se vyčlení na podporu reformy péče o duševní zdraví a 10 % bytů bude určeno jednotlivcům v bytové nouzi. Zbytek bytů měl připadnout seniorům. V lednu 2022 Zábranský uvedl, že od začátku volebního období město pronajalo potřebným celkem 400 bytů, 450 poskytlo zástupcům podporovaných profesí a 300 seniorům a lidem se zdravotním postižením. Podle analýzy vypracované Platformou pro sociální bydlení se počet bytů pro osoby v sociální tísni v daném volebním období zněkolikanásobil.

Závěr

Podle Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy došlo od roku 2019 do června 2021 k rekonstrukci 2 389 obecních bytů, z toho 849 ve správě magistrátu. V období od začátku roku 2021 do konce května 2023, pokrývajícím částečně i dobu primátorství Bohuslava Svobody, bylo opraveno 2 434 bytů, přičemž magistrát zrekonstruoval 748 z nich. V lednu 2022 tehdejší radní pro bydlení Adam Zábranský (Piráti) uvedl, že od začátku volebního období město pronajalo potřebným celkem 400 bytů, 450 poskytlo zástupcům podporovaných profesí a 300 seniorům a lidem se zdravotním postižením. Podle Platformy pro sociální bydlení se počet bytů pro osoby v sociální tísni v daném volebním období zněkolikanásobil a samoživitelé byli skupinou, které byly městské byty přidělovány ve velké míře. Výrok Zdeňka Hřiba proto hodnotíme jako pravdivý.

Zdeněk Hřib

Pravda
Vyjednávání o podobě Rady hlavního města Prahy po komunálních volbách, které proběhly v září 2022, trvalo necelých pět měsíců. SPOLU, STAN a Piráti podepsali koaliční smlouvu až v polovině února 2023 a jednalo se o nejdelší vyjednávání o vedení Prahy v historii.

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib v kontextu výroku kritizuje některé členy ODS a následně reaguje na poznámku moderátorky, která poukazuje na to, že Piráti s těmito politiky donedávna seděli ve vládě. Hřib tvrdí, že jeho strana neměla na celostátní úrovni tak silnou vyjednávací pozici jako například v zastupitelstvu Prahy, kde si po posledních volbách podmiňovala účast na vládě absencí trestně stíhaných politiků v Radě města. Uvádí, že povolební vyjednávání z tohoto důvodu trvalo dlouhou dobu.

Pražské komunální volby v roce 2022

Poslední volby do pražského zastupitelstva proběhly v září 2022, kdy se 65 zastupitelských mandátů rozdělilo mezi šest politických subjektů. Voleb se tehdy zúčastnilo 43,91 % voličů a vyhrála je koalice SPOLU, zatímco Piráti se umístili na třetím místě.

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",(function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}}))}();

Povolební situace

Výkonným orgánem zastupitelstva Prahy je Rada hlavního města, která se skládá z 11 členů, mezi něž patří primátor, náměstkové a další radní. Právě neshody ohledně podoby tohoto orgánu vedly k mnohaměsíčním jednáním o vedení hlavního města po minulých komunálních volbách. Piráti už v září 2022 v souladu se svou povolební strategií odmítali zasedat v Radě s politiky, kteří byli odsouzení či trestně stíhaní za korupci. Na čtvrtém místě kandidátky SPOLU byl přitom zvolen Jan Wolf (KDU-ČSL), který čelil obžalobě kvůli sportovním dotacím na magistrátu.

Zatímco SPOLU preferovalo vytvoření koalice na vládním půdorysu, Piráti a STAN do jednání chtěli zapojit i Prahu sobě. SPOLU tuto výzvu ale odmítlo, podle tehdejšího vyjednavače SPOLU Zdeňka Zajíčka se s Prahou sobě nenašla shoda v otázkách dopravy nebo výstavby. Piráti a Praha sobě poté ve druhé polovině října 2022 oznámili, že uzavřeli tzv. Alianci pro stabilitu a v povolebních vyjednáváních budou postupovat výhradně společně.

Jednotlivé strany a koalice se nicméně ani nadále nedokázaly shodnout na počtu zástupců jednotlivých politických subjektů. Piráti a STAN nesouhlasili s původním návrhem SPOLU, podle kterého by koalice měla mít primátora i většinu v Radě města. Odmítli i návrh na vytvoření pozice náměstka primátora pro investice.

Jednání se přiblížila úspěchu až v lednu 2023, kdy koalice SPOLU nabídla Pirátům a STAN většinu v Radě města a Piráti následně vystoupili z Aliance pro stabilitu. SPOLU, Piráti a Starostové pak 15. února 2023 podepsali koaliční smlouvu a později i programové prohlášení (.pdf). Primátorem se stal Bohuslav Svoboda (ODS), kterého svým hlasem podpořilo 50 zastupitelů.

Povolební vyjednávání o složení Rady hlavního města bylo nejdelší v historii, od data konání voleb trvalo téměř pět měsíců. Do té doby nejdelší vyjednávání proběhlo po volbách v roce 2014, kdy se čekalo na zvolení pražského vedení celkem 46 dní.

Závěr

Vyjednávání o složení Rady hlavního města Prahy po komunálních volbách 2022 trvala dosud nejdéle a probíhala přibližně pět měsíců. Byla tedy zhruba o měsíc kratší, než Zdeněk Hřib uvádí. Vzhledem k tomu, že správně poukazuje na neobvykle dlouhou dobu trvání vyjednávání, hodnotíme jeho výrok jako pravdivý.

Pravda
Lukáš Wagenknecht skutečně zastává funkci ve dvou městských společnostech. Od roku 2019 působí jako člen dozorčí rady v Pražské plynárenské a od roku 2023 je zároveň předsedou dozorčí rady v Pražských službách.

Moderátorka se předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba ptá, proč mezi kandidáty strany do nadcházejících voleb do Poslanecké sněmovny chybí některé dřívější výrazné tváře Pirátů. V této souvislosti jmenuje některé osoby, které stranu opustily, včetně bývalého senátora Lukáše Wagenknechta. Hřib ale namítá, že Wagenknecht spolupracuje s Piráty i nadále a má možnost prosazovat jejich zájmy v pražských dozorčích radách.

Působení Wagenknechta v městských společnostech

Lukáš Wagenknecht je od března 2019 členem dozorčí rady ve společnosti Pražská plynárenská (.pdf), jejíž dozorčí rada vykonává kontrolní funkce, volí či odvolává členy představenstva a dohlíží na podnikání společnosti (.pdf, str. 10). Funkční období člena rady trvá pět let (.pdf, str. 10). Wagenknechtovi skončilo v březnu 2024, byl ale Radou města znovuzvolen (.pdf, str. 1) a jeho mandát tak pokračuje (.pdf, str. 20).

Wagenknecht působí také jako předseda dozorčí rady v Pražských službách. Členem a zároveň předsedou se stal v květnu 2023 (.pdf, str. 15, 16), přičemž jeho funkční období trvá čtyři roky (.pdf, str. 8 z 88). Dozorčí rada mj. kontroluje činnost podnikání, dohlíží na působnost představenstva nebo svolává valnou hromadu (.pdf, str. 8–⁠⁠⁠⁠⁠⁠9).

Pražské služby i Pražská plynárenská spadají pod městské společnosti, což znamená, že Praha je jejich jediným vlastníkem a akcionářem (.pdf, str. 7 z 88; .pdf, str. 26, 118). V minulosti Wagenknecht působil také v dozorčích radách státních společností, např. ČEZ (.pdf, str. 4) nebo v Exportní garanční a pojišťovací společnosti (.pdf, str. 5; .pdf, str. 50).

Politické působení

Lukáš Wagenknecht byl od února 2014 do června 2015 náměstkem na Ministerstvu financí, které tehdy vedl Andrej Babiš. V roce 2018 získal Wagenknecht mandát senátora, kdy jako nestraník kandidoval za Piráty. V dalších volbách do Senátu o šest let později ale svůj post neobhájil, když nepostoupil ani do druhého kola.

Členem Pirátské strany se stal v roce 2019. V březnu 2025 své členství ukončil.

Závěr

Lukáš Wagenknecht skutečně zastává funkci v dozorčích radách dvou městských společností. V Pražské plynárenské je členem dozorčí rady od roku 2019 a v Pražských službách působí od roku 2023 jako předseda dozorčí rady. Výrok Zdeňka Hřiba proto hodnotíme jako pravdivý.

Zdeněk Hřib

My jsme ostatně i navrhli nějaké změny jednacího řádu.
K věci, 3. června 2025
Poslanecká sněmovna
Pravda
Piráti předložili návrh na změnu jednacího řádu Sněmovny v listopadu 2024 s cílem omezit délku projevů. Pirátská poslankyně Klára Kocmanová se navíc podílela na skupinovém návrhu novely zákona o jednacím řádu s podobným obsahem a cílem na jaře 2025.

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib odpovídá na otázku moderátorky, proč někteří pirátští poslanci jako Jakub Michálek nebo Klára Kocmanová nebudou znovu kandidovat v nadcházejících volbách do Poslanecké sněmovny. Hřib vysvětluje, že poslankyně Kocmanová se rozhodla neobhajovat poslanecké křeslo kvůli tomu, že politické prostředí není vstřícné k ženám. Hřib označuje současnou politickou kulturu za problematickou a dodává, že Piráti v této souvislosti navrhli změny jednacího řádu, které by měly situaci zlepšit.

Klára Kocmanová rozhodnutí neobhajovat mandát poslankyně oznámila na svém účtu na sociální síti X v lednu 2025. Tento krok odůvodnila současným neefektivním nastavením jednacího řádu Poslanecké sněmovny, který mimo jiné umožňuje večerní jednání či časté mimořádné schůze, což má podle ní negativní dopad na zdraví a rodinný život poslanců. V minulosti také uvedla, že by ráda zavedla předvídatelnou dobu hlasování a omezený počet hodin pro obstrukce.

Pirátský návrh

Poslanecký klub Pirátů předložil v listopadu 2024 Sněmovně usnesení (.pdf), které navrhovalo změny jednacího řádu. Piráti text předložili v reakci na časté obstrukce ze strany opozice. Usnesení navrhovalo například omezení přednostních vystoupení k jednomu čtení zákona na tři projevy po šedesáti minutách a pouze jeden půlhodinový projev při projednávání programu schůze nebo omezení faktických poznámek, kdy by každý poslanec mohl na daný projev reagovat pouze jednou (.pdf, str. 3–4). Poslankyně Olga Richterová navrhla 22. listopadu 2024 zařadit usnesení jako bod k projednání v jednom z dalších jednacích dnů, Sněmovna však tento návrh zamítla.

Společný návrh poslankyň

V březnu 2025 předložily poslankyně Lucie Potůčková (STAN), Marie Jílková (KDU-ČSL), Martina Ochodnická (TOP 09) a Klára Kocmanová (Piráti) novelu zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny s cílem zvýšit efektivitu fungování dolní komory. Marie Jílková a Martina Ochodnická mimo jiné také oznámily, že kvůli nepředvídatelnosti jednání a neslučitelnosti s rodinným životem už znovu do Sněmovny kandidovat nebudou.

Novela navrhuje omezit projevy při schvalování programu schůze na pět minut pro řadové poslance a třicet minut pro řečníky s přednostním právem. Během rozpravy by pak poslanci mohli vystoupit maximálně dvakrát po dobu deseti minut (.pdf, str. 1–2). Novela však zatím neprošla ani prvním čtením.

Závěr

Pirátský poslanecký klub předložil v listopadu 2024 návrh na časové omezení projevů v Poslanecké sněmovně kvůli častým obstrukcím, návrh však nakonec nebyl zařazen na pořad schůze. V březnu 2025 předložila pirátská poslankyně Klára Kocmanová společně s dalšími poslankyněmi z vládní koalice návrh novely zákona o jednacím řádu s podobným obsahem, kterým mělo dojít k zefektivnění legislativního procesu. Výrok Zdeňka Hřiba tedy hodnotíme jako pravdivý.

Zavádějící
Rozdíl mezi výsledky průzkumu a voleb, na který poukazuje Zdeněk Hřib, není způsoben ošemetností průzkumů. Piráti v komunálních volbách v září 2022 celostátně získali 6,22 % hlasů, tzn. výrazně méně než v Praze.

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib komentuje výsledky jeho strany v předvolebních průzkumech, které jsou podle jeho názoru ošemetné, protože jejich výsledky kolísají a oproti volbám se zisk hlasů může do velké míry lišit. Současné výsledky jeho strany v průzkumech přirovnává ke komunálním volbám v roce 2022, ve kterých Piráti dle něj v Praze dostali 18 % hlasů, zatímco předvolební průzkum z května jim celorepublikově přisuzoval pouze 5 %.

Agentura Kantar

Agentura Kantar CZ je výzkumná agentura působící v oblasti marketingu. V roce 2016 se do ní spojily agentury Millward Brown a TNS Aisa. Už v roce 2013 navázala spolupráci s Českou televizí, v rámci které zveřejňuje kontinuálně prováděné předvolební průzkumy.

Průzkumy a volby v roce 2022

Podle volebního modelu agentury Kantar zveřejněného v květnu 2022 by ve sněmovních volbách získali Piráti celostátně 5 % hlasů. Oproti předchozímu průzkumu si tak pohoršili o 2,5 procentního bodu. Hypotetická koalice Pirátů a STAN by podle modelu Kantaru obdržela 11,5 % hlasů. Poslední průzkum před komunálními volbami v roce 2022 zveřejnila Česká televize v září. Podle něj by Piráti ve volbách do Poslanecké sněmovny dostali 8,5 % hlasů, v koalici se Starosty by se jejich zisk zvýšil na 10 %.

V jiném průzkumu sledoval Kantar ve spolupráci s Data Collect volební potenciál (.pdf, str. 4) ve třech největších městech –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tedy kolik procent by mohlo dané uskupení získat, pokud by ho volili všichni ti, kdo o něm před volbami uvažují. Podle tohoto průzkumu by Piráti v Praze obdrželi 28 % hlasů. Již z předvolebních průzkumů tedy bylo zřejmé, že Piráti budou mít v Praze vyšší podporu než ve zbytku ČR.

V komunálních volbách nakonec Piráti v celé republice získali 6,62 % hlasů pro své samostatné kandidátní listiny (v některých obcích kandidovali společně s dalšími uskupeními). V hlavním městě pak dostali 17,72 % platných hlasů. Odlišný výsledek Pirátů v Praze tedy neukazuje chybu v průzkumu agentury Kantar či výkyv voličské podpory v čase, ale pouze rozdíl mezi jejich podporou v Praze a zbytku ČR.

Srovnání mezi výsledky průzkumu a počty hlasů v komunálních volbách je komplikováno tím, že různí voliči mají odlišný počet hlasů v závislosti na tom, kde volí. Maximální počty hlasů totiž odpovídají počtu členů zastupitelstva –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ve větších městech to může být několik desítek, v menších obcích i méně než deset. Například obyvatelé Prahy 4, 610 kromě 45 zastupitelů svých městských částí volí ještě 65 kandidátů na magistrát, celkem tedy mohou odevzdat až 110 hlasů. Celorepublikové podíly hlasů pro jednotlivé strany tedy nadhodnocují výsledky z větších měst, zejména Prahy, a skutečný podíl voličů Pirátů v komunálních volbách 2022 tak mohl být výrazně nižší než jejich podíl odevzdaných hlasů.

Výsledky Pirátů v Praze

Rozdíl mezi procentuálními zisky Pirátů v Praze a v celé republice je patrný nejen z výsledků komunálních voleb. Ve volbách do Poslanecké sněmovny, kterým se volební model agentury Kantar věnuje, zaostával celorepublikový zisk Pirátů za výsledkem v hlavním městě opakovaně. V roce 2017, kdy Piráti ve sněmovních volbách poprvé uspěli, obdrželi celkem 10,79 % hlasů, v Praze ale jejich výsledek dosáhl 17,59 %. V následujících sněmovních volbách v roce 2021 získali v koalici se STAN v celé ČR 15,62 % hlasů, v Praze ovšem 22,64 %.

Závěr

V květnu 2022 zveřejnila Česká televize předvolební průzkum agentury Kantar, podle kterého by Piráti ve sněmovních volbách získali celostátně 5 % hlasů. V komunálních volbách v září 2022 pak v Praze skutečně obdrželi 17,72 %. Nešlo však o výkyv voličské podpory v čase, jak naznačuje Zdeněk Hřib. Piráti jednoduše získali vyšší podíl hlasů v Praze než ve zbytku ČR, kde jejich výsledek odpovídal hodnotě z průzkumu agentury Kantar s ohledem na statistickou chybu a na komplikace se sčítáním hlasů mezi obcemi. Rozdíl v podpoře Pirátů v celé republice a v Praze je navíc patrný i z dalších typů voleb. Z uvedených důvodů proto výrok hodnotíme jako zavádějící.