Přehled ověřených výroků

Bez tématu 11 651 výroků
Ekonomika 498 výroků
Koronavirus 462 výroků
Obrana, bezpečnost, vnitro 272 výroků
Evropská unie 260 výroků
Zahraniční politika 244 výroků
Prezidentské volby 2023 226 výroků
Sociální politika 182 výroků
Sněmovní volby 2021 175 výroků
Invaze na Ukrajinu 149 výroků
Krajské volby 2020 136 výroků
Energetika 125 výroků
Zdravotnictví 120 výroků
Právní stát 115 výroků
Doprava 111 výroků
Poslanecká sněmovna 101 výroků
Školství, věda, kultura 90 výroků
Komunální volby 2022 81 výroků
Regiony 73 výroků
Životní prostředí 70 výroků
Vnitrostranická politika 59 výroků
Rozpočet 2022 52 výroků
Rozpočet 2021 46 výroků
Zemědělství 32 výroků
Střet zájmů 29 výroků
Cesta na Tchaj-wan 20 výroků
Evropské volby 2024 19 výroků
Rozpočet 2023 17 výroků
Konflikt Izrael – Hamás 13 výroků
Kauza Dozimetr 12 výroků
Útok na Izrael 5 výroků
Pražský hrad 4 výroky
Rozpočet 2024 3 výroky
Pravda 9 343 výroků
Nepravda 1 909 výroků
Zavádějící 1 221 výroků
Neověřitelné 1 740 výroků
Rok 2024 209 výroků
Rok 2023 524 výroků
Rok 2022 662 výroků
Rok 2021 999 výroků
Rok 2020 988 výroků
Rok 2019 831 výroků
Rok 2018 1 457 výroků
Rok 2017 1 298 výroků
Rok 2016 1 534 výroků
Rok 2015 475 výroků
Rok 2014 1 426 výroků
Rok 2013 1 959 výroků
Rok 2012 1 851 výroků

Danuše Nerudová

Green Deal je třeba vysazení tří miliard stromů, vyčištění 25 tisíc kilometrů toků řek (...), zachování biodiverzity, to znamená například zastavení vymírání včelstev.
České zájmy v Evropě: Superdebata lídrů, 10. dubna 2024
Životní prostředí
Evropská unie
Pravda
Popisované cíle jsou součástí „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030“, která spadá pod Green Deal. V rámci této iniciativy chce EU vysázet tři miliardy stromů, zvrátit úbytek opylovačů a obnovit toky řek, což dle EU povede i k odstranění jejich znečistění.

Cíle, které popisuje kandidátka do Evropského parlamentu za STAN Danuše Nerudová, spadají do jedné z iniciativ Evropské unie (EU), která je součástí tzv. Green Dealu, tedy Zelené dohody pro Evropu. V rámci „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030“ EU navrhla sadu opatření, jejichž záměrem je tuto biodiverzitu podpořit.

Vysázené stromy

Jedním ze závazků strategie je vysazení až tří miliard nových stromů po celé EU. Kolik stromů a kde již bylo v rámci této iniciativy vysazeno lze zjistit na webové stránce Map My Tree, přičemž od roku 2021 se zasadilo 15 milionů nových stromů.

Obnova toků řek

V rámci zmiňované strategie chce EU také změnit nejméně 25 tisíc kilometrů řek na volně tekoucí řeky, aby obnovila jejich přirozené funkce a sladkovodní ekosystémy. Toho hodlá EU dosáhnout zejména odstraněním zastaralých překážek a obnovením záplavových území, což má podle EU potenciál i k eliminaci znečištění řek živinami (.pdf, str. 12–13).

Iniciativa EU týkající se opylovačů

Strategie pamatuje také na opylovače, o kterých se v iniciativě mluví jako o jednom z ukazatelů zdraví zemědělských ekosystémů, kteří současně mají zásadní význam pro zemědělskou produkci a potravinové zabezpečení (.pdf, str. 8). Na pokles opylovačů chce Evropská komise reagovat přijetím opatření, která do roku 2030 sníží používání chemických pesticidů o 50 %, což jejich úbytek podle ní pomůže zvrátit (.pdf, str. 8). Komise zároveň revidovala svou starší iniciativu, která se týkala opylovačů.

Závěr

EU chce tedy v rámci své Strategie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 vysázet tři miliardy nových stromů a zastavit úbytek opylovačů. Jejím cílem je také obnovit alespoň 25 tisíc kilometrů řek na volně tekoucí řeky, což podle ní povede i k odstranění znečištění. Výrok Danuše Nerudové tak hodnotíme jako pravdivý.

(...) automobilový průmysl, na kterém je závislých 13 milionů rodin v celé Evropě.
České zájmy v Evropě: Superdebata lídrů, 10. dubna 2024
Ekonomika
Pravda
Automobilový průmysl v Evropě podle statistiky Evropské asociace výrobců automobilů z roku 2023 poskytuje práci přibližně 13 milionům lidí. Obdobné číslo uvádí i Evropská komise, podle které je v EU v autoprůmyslu zaměstnáno asi 13,8 milionů lidí.

Lídr koalice Přísahy a Motoristů sobě Filip Turek v kontextu výroku mluví o Zelené dohodě pro Evropu, jejímž cílem je mimo jiné vybudování klimaticky neutrálního průmyslu. Evropská unie chce například do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 55 % oproti hodnotám z roku 1990. Kromě toho se Rada EU shodla na záměru snížit emise oxidu uhličitého u nových osobních automobilů o 100 % do roku 2035. EU tak zakázala prodej nových aut se spalovacími motory právě od tohoto roku.

Zaměstnání v autoprůmyslu

Evropský parlament ve své zprávě zdůrazňuje, že řada regionů je v ohledu pracovních pozic závislá na automobilovém sektoru (.pdf, str. 1). Podle statistiky Evropské asociace výrobců automobilů (ACEA) z roku 2023 je přímo v automobilové produkci v Evropě zaměstnáno 2,4 milionu lidí. Nepřímo však tento průmysl živí 13 milionů pracovníků, což představuje 7 % celkové zaměstnanosti v EU.

Statistika zahrnuje zaměstnance, kteří se přímo i nepřímo podílejí na výrobě, montáži nebo konstrukci cest, mostů a tunelů. Počítají se i ti, pro které samotné automobily představují způsob obživy. Do této kategorie patří prodej, oprava a údržba aut nebo provoz půjčoven. Ze všech pracovních pozic ve výrobě v EU jich podle ACEA 11,5 % spadá do automobilového průmyslu.

Poradce společnosti EY Consulting Petr Kanp nicméně dodává, že „určitý vliv na tuto statistiku má určitě to, že ACEA má zájem ukazovat co nejvyšší počty zaměstnanosti v automobilovém sektoru“. Také upozorňuje, že započítán může být i zaměstnanec, který u dodavatele působí v jiné než automobilové oblasti. Číslo přibližně 13 milionů však uvádí i Evropská komise, podle které v automobilovém průmyslu pracuje 13,8 milionu obyvatel EU.

Závěr

Podle nejnovější statistiky Evropské asociace výrobců automobilů je v automobilové průmyslu v rámci EU zaměstnáno 13 milionů lidí, a lze tedy říci, že jsou na něm závislí, jak tvrdí Filip Turek. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

My máme deset procent jako Česká republika z automobilového průmyslu, skoro sedm procent má Evropa, patnáct procent Slováci, Němci skoro deset.
České zájmy v Evropě: Superdebata lídrů, 10. dubna 2024
Evropská unie
Ekonomika
Nepravda
Filip Turek uvádí přesný údaj pouze u EU, kde autoprůmysl tvoří 6,8 % zaměstnanosti. U Slovenska je to pouze 10 % a u Německa 5 %, tyto hodnoty tedy nadhodnocuje. V případě Česka se automobilový průmysl na zaměstnanosti podílí ze 13 %.

Lídr koalice Přísahy a Motoristů sobě, Filip Turek, reagoval v debatě na otázku týkající se budoucnosti Zelené dohody pro Evropu, jejímž cílem je mimo jiné vybudování klimaticky neutrálního průmyslu. Ve své odpovědi dohodu označil mj. za „útok na automobilový průmysl“, na kterém je dle jeho slov v Evropě závislých 13 milionů rodin. Následně uváděl, že by se podle něj Green Deal měl zrušit, a v této souvislosti zdůraznil, že „z automobilového průmyslu má Evropa skoro 7 %“. Z kontextu přitom výroku vyplývá, že je řeč o zaměstnanosti (video, čas: 9:50–11:30). Je vhodné doplnit, že uváděná čísla neodpovídají např. podílu autoprůmyslu na celkovém HDP.

Evropská unie

Evropská komise na svém webu uvádí, že automobilový průmysl v EU dohromady zaměstnává 13,8 milionu lidí. Část z tohoto počtu tvoří pracovní místa přímo ve výrobě automobilů, další část představují místa v související výrobě a napojených odvětvích. Celkově je automobilový průmysl v EU podle Komise zodpovědný za 6,1 % zaměstnanosti.

Výše popisovaná čísla jsou nicméně zjevně už několik let stará, citace z webu Evropské komise se stejnými daty se objevuje už v některých unijních dokumentech z roku 2019 (.pdf, str. 44). Jeden z nich zmiňuje (.pdf, str. 9), že se jedná o čísla zveřejněná Evropskou asociací výrobců automobilů (ACEA) za rok 2017 (.pdf, str. 11, 13). Nejnovější data ACEA ukazují, že je v automobilovém průmyslu zaměstnaných necelých 13 milionů lidí, což odpovídá 6,8 % veškeré zaměstnanosti v EU (.pdf, str. 9, 13). Podle těchto dat se tak skutečně jedná o téměř 7 %, jak uvádí Filip Turek.

Situace v Česku

Data o tom, jaký podíl tvoří automobilový průmysl na celkové zaměstnanosti v jednotlivých státech, ACEA na svém webu nezveřejňuje. K dispozici je jen statistika, která se týká pracovních míst přímo ve výrobě a nepopisuje zaměstnanost v celém hospodářství.

Přesná data pro Českou republiku se nám ve veřejně dostupných zdrojích dohledat nepodařilo. Podle odhadů Ministerstva průmyslu a obchodu z roku 2022 nicméně toto odvětví „zaměstnává 180 000 lidí přímo a 500 000 nepřímo“, dohromady tedy přibližně 680 tisíc lidí. Pokud bychom vycházeli z těchto informací, tvoří automobilový průmysl v Česku zhruba 13 % zaměstnanosti.

Slovensko

Podle Slovenské agentury pro rozvoj investic a obchodu (SARIO) zaměstnává celý automobilový průmysl na Slovensku dohromady zhruba 260 tisíc lidí (.pdf, str. 2). Stejný počet v lednu 2024 zmiňovalo i slovenské ministerstvo hospodářství. Okolo 250–270 tisíc se toto číslo dle slovenských zdrojů pohybuje už několik let (.pdf, str. 8), a z celkové zaměstnanosti na Slovensku tak podle uvedených odhadů tvoří přibližně 10 %.

Pro úplnost je nutné dodat, že české Sdružení automobilového průmyslu (SAP) v roce 2022 napsalo, že „automobilový průmysl zaměstnává na Slovensku 140 tisíc lidí přímo a 250 tisíc nepřímo“ (.pdf, str. 13). V takovém případě by odvětví bylo odpovědné za 16 % slovenské zaměstnanosti. Z dostupných informací, zveřejněných mj. slovenským ministerstvem, ale vyplývá, že SAP zjevně zaměňuje počet lidí „nepřímo“ zaměstnaných v automobilovém průmyslu a celkový součet pracovních míst v tomto sektoru.

Německo

Německý statistický úřad v roce 2019 uvedl, že „přímo i nepřímo, tedy včetně dodavatelských odvětví, je v Německu podle modelových výpočtů (…) napojeno na automobilový průmysl okolo 1,75 milionu zaměstnanců“. To podle něj přitom odpovídá „asi 4 % pracovní síly“. Spolkové ministerstvo hospodářství v současnosti na svém webu píše, že automobilový průmysl zajišťuje v Německu celkem 2,2 milionu pracovních míst. Z celkové zaměstnanosti tak tvoří necelých 5 %.

Závěr

Filip Turek tedy uvádí přesné číslo pouze u EU, ve které automobilový průmysl podle dat ACEA tvoří 6,8 % zaměstnanosti. Ve zbylých třech případech už hodnoty neodpovídají oficiálním odhadům. V případě ČR Ministerstvo průmyslu a obchodu odhaduje, že celkový počet zaměstnaných lidí v automobilovém průmyslu dosahuje až 680 tisíc, což v přepočtu odpovídá 13 % zaměstnanosti. Podle vyjádření slovenského resortu hospodářství zaměstnává automobilový průmysl dohromady 260 tisíc lidí, a tvoří tedy přibližně 10 % slovenské zaměstnanosti.

Stejně tak Turek nadhodnocuje hodnotu u Německa. Tamní autoprůmysl podle spolkového ministerstva tvoří pouze necelých 5 % zaměstnanosti, hodnota zmiňovaná ve výroku je přitom dvakrát vyšší. Výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.

Alexandr Vondra

(...) tam (v Číně, pozn. Demagog.cz) otevírají jednu uhelnou elektrárnu každé dva týdny novou.
České zájmy v Evropě: Superdebata lídrů, 10. dubna 2024
Energetika
Neověřitelné
Dostupná data a analýzy z Centra pro výzkum energie a čistého ovzduší a z Global Energy Monitor pojednávájí pouze o počtu uhelných elektráren, jejichž výstavba byla v Číně povolena, nikoli o tom, kolik elektráren bylo skutečně zprovozněno.

Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) uvádí, že prostřednictvím zákazů, příkazů a dotačních systémů v Evropě „vytváříme trh pro Čínu.“ Kritizuje tak Green Deal, neboli Zelenou dohodu pro Evropu, která si klade za cíl omezit dosavadní množství emisí skleníkových plynů vypouštěných v Evropské unii (EU). EU předpokládá, že díky přijetí jednotlivých pravidel, která s Green Dealem souvisejí, dojde do roku 2030 ke snížení emisí skleníkových plynů o 55 % ve srovnání s hodnotami z roku 1990.

Podle poslance Vondry bychom se v Evropě měli přizpůsobit zvyšujícím se teplotám. Podle jeho názoru obdobné množství emisí, které se členské státy za cenu velkých nákladů snaží limitovat, vypustí do atmosféry Čína. Tam dle něj vzniká jedna uhelná elektrárna za každé dva týdny.

Čínské uhelné elektrárny

Centrum pro výzkum energie a čistého ovzduší (CREA) v únoru 2023 publikovalo zprávu s názvem „Čína v roce 2022 povolila dvě nové uhelné elektrárny týdně“ (.pdf). Jedná se o nezávislou neziskovou organizaci, která je zaměřená na odhalování trendů, příčin, řešení a zdravotních dopadů souvisejících se znečištěním ovzduší. Organizace čerpala z dat Global Energy Monitor (GEM), americké nevládní organizace, která zpracovává a analyzuje mezinárodní údaje o energetické infrastruktuře.

Podle této analýzy čínské orgány v roce 2022 zrychlily povolování a výstavbu nových uhelných elektráren, ve které dosáhly nejvyšší úrovně od roku 2015 (.pdf, str. 2). Kapacita uhelných elektráren ve výstavbě byla za rok 2022 šestkrát větší než ve zbytku světa dohromady (str. 2).

Celkem Čína odsouhlasila projekty s celkovou kapacitou 106 gigawattů (GW), přičemž jeden GW je ekvivalentem jedné velké uhelné elektrárny (.pdf, str. 1). Velikost a kapacita uhelných elektráren se ale liší, v reportu CREA vydaného v únoru roku 2023 stojí, že se v Číně za rok 2022 konkrétně jednalo o povolení výstavby 168 uhelných bloků v 82 elektrárnách, což je podle CREA ekvivalent dvou velkých uhelných elektráren týdně.

Expandování uhelných elektráren v Číně pokračovalo i v roce 2023. Podle odhadu CREA sice Čína ve zmíněném roce nově povolila vybudování uhelných elektráren o kapacitě 114 GW, zahájila ale výstavbu elektráren o celkové kapacitě pouze 70 GW (.pdf, str. 1). Podle GEM se více než 95 % uhelných elektráren, jejichž výstavba započala v roce 2023, nachází právě v Číně. Ta tak zachovala tempo povolování výstavby z roku 2022.

V Číně se k lednu 2024 nachází 1155 uhelných elektráren, přičemž dalších 332 je ve stádiu povolení nebo se již buduje. Pro srovnání – na světě je v provozu dohromady 2 438 uhelných elektráren, v Číně tedy najdeme téměř polovinu z nich.

Na druhou stranu v zemi dochází také k velké odstávce uhelných elektráren. Od roku 2000 již odložila nebo přerušila výstavbu uhelných elektráren či odstavila do té doby fungující elektrárny o celkovém výkonu 775 GW. Většinou se jednalo o elektrárny, které vypouštěly největší množství emisí oxidu uhličitého na megawatthodinu (MW).

Čína a obnovitelné zdroje

Čína také býváoznačována za lídra v instalaci obnovitelných zdrojů energie. Například kapacita solární energie v Číně v prvním čtvrtletí roku 2023 dosáhla více než ve zbytku světa dohromady. Budování nových uhelných elektráren tak země zdůvodňuje snahou zajistit „podpůrnou“ kapacitu pro zajištění integrace a stability sítě obnovitelných zdrojů energie (.pdf, str. 2–3). Např. vlna veder a sucha v roce 2022 vedla k poklesu zásobovacích kapacit vodních elektráren a nedostatku energie. Právě to znovu odstartovalo zájem o schvalování uhelných elektráren.

Nové uhelné elektrárny podle GEM vznikají především v regionech, které jsou v růstu výroby čisté energie opožděné (.pdf, str. 2–3). Většina nových míst, kde se projekty realizují, má navíc velké množství uhelné energie na „podporu“ stávajících a plánovaných větrných a solárních elektráren. To je problémem země – ačkoliv je celková energetická kapacita Číny dostatečná k pokrytí poptávky, neefektivní síť nedokáže dodávat elektřinu do míst potřeby, a to zejména přes hranice jednotlivých provincií, což podporuje výstavbu dalších elektráren.

Závěrečné hodnocení

Dostupná data a analýzy z CREA a GEM hovoří pouze o počtu uhelných elektráren, jejichž výstavba byla v Číně povolena. Za rok 2022 to konkrétně bylo 82, což je podle CREA ekvivalent dvou velkých uhelných elektráren týdně. Samotná výstavba ovšem neznamená, že ve stejném období došlo i ke zprovoznění elektráren. Ani z jiných veřejně dostupných zdrojů se nám nepodařilo zjistit, kolik elektráren bylo v Číně otevřeno. Z těchto důvodů hodnotíme výrok Alexandra Vondry jako neověřitelný.

Lubomír Zaorálek

Za tři roky klesla životní úroveň domácností.
České zájmy v Evropě: Superdebata lídrů, 10. dubna 2024
Ekonomika
Pravda
Analytický ústav STEM měří hodnocení životní úrovně domácností, která byla v roce 2023 nižší než v letech 2020 a 2021. Podle dat z ČSÚ navíc poklesla reálná mzda a domácnosti musí vynakládat větší procento svého čistého příjmu na náklady na bydlení.

Na začátek je vhodné uvést, že pro životní úroveň domácností neexistuje jednotná definice. Tato úroveň se tedy liší v závislosti na tom, co přesně statistiky měří.

Ekonomická nálada

Například analytický ústav STEM ve spolupráci s poradenskou společností KPMG měří od roku 1993 index finanční situace domácností. Ten je založen na subjektivním hodnocení životní úrovně domácností, a to včetně výhledů do budoucna. Vrcholu dosáhl v roce 2020 a od května 2021 jeho hodnota indexu klesala (.pdf, str. 7). Ačkoliv index od září 2022 znovu mírně rostl, jeho poslední hodnota zůstává stále na nejnižší hranici za posledních devět let.

HDI

Dalším možným ukazatelem, který se používá k měření životní úrovně, je tzv. HDI (Human Development Index), tedy index lidského rozvoje. Ten se počítá jako průměr několika indexů, mezi které patří lidské zdraví, úroveň vzdělanosti a životní standard (.pdf, str. 10). HDI nabývá hodnot od nuly (u nejméně rozvinutých zemí) do jedné (u těch nejrozvinutějších).

Když se podíváme na hodnotu HDI v České republice, k dosažení maxima došlo v letech 2017 a 2019, kdy se jednalo o hodnotu 0,896. V roce 2020 ukazatel klesl na hodnotu 0,891, na které zůstal i po dobu následujícího roku. V roce 2022 se ovšem hodnota indexu zvýšila na 0,895, tedy na hodnotu blízkou historickému maximu. Novější data ovšem ještě nejsou k dispozici a HDI tak nelze použít k bližšímu porovnání životní úrovně za poslední tři roky.

Příjmy a výdaje domácností

Třetí možnou definicí životní úrovně je míra spotřeby domácností. Tu sleduje Český statistický úřad (ČSÚ), který má ovšem ucelená data pouze do roku 2022. Z jeho dat vyplývá, že průměrná roční spotřeba na osobu byla v roce 2022 přibližně o 21 tisíc korun vyšší než v roce 2021.

ČSÚ provádí také samostatné šetření s názvem „Životní podmínky v ČR“. Ačkoliv se pro rok 2024 data stále sbírají, lze se podívat na data ze všech předchozích let. Ve výsledcích se sice neobjevuje žádný index životní úrovně ani míra spotřeby domácností, dá se z nich ale vyčíst průměrný příjem a náklady na bydlení (.pdf). Z těchto dat vyplývá, že poměr cen bydlení vůči čistému příjmu dosáhl v měřených letech svého minima v roce 2021 a od té doby stoupá (.pdf). Domácnosti tedy musí na bydlení vynakládat větší část svých peněz než v předchozích letech.

Reálná mzda

Dalším ukazatelem, který se může použít k analýze životní úrovně, je reálná mzda. Tou se rozumí skutečná (nominální) mzda snížená o inflaci, která tak zohledňuje to, kolik si toho lidé za vydělané peníze koupí. Podobně jako u ekonomické nálady, či výdajů na bydlení došlo v případě reálných mezd od roku 2021 ke zhoršení situace. Jak je vidět na následujícím grafu vycházejícího z dat ČSÚ, reálné mzdy od poloviny roku 2022 stoupají, přesto na úroveň z roku 2021 se ještě nedostaly (.xlsx).

Závěr

Ohledně životní úrovně neexistuje jednotná definice, která by ji dokázala snadno změřit. Slova Lubomíra Zaorálka ale potvrzují data STEMu, který měří ekonomickou náladu domácností, jež v roce 2023 nedosahovala hodnot z let 2020 a 2021. Data ČSÚ navíc ukazují, že od roku 2021 musí domácnosti vynakládat větší procento svého čistého příjmu na náklady na bydlení. Ke zhoršení situace došlo také v případě reálných mezd, které se oproti roku 2021 propadly. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Petr Mach

Pan Kupka to (Green Deal, pozn. Demagog.cz) vítal, pan premiér Petr Fiala z ODS to vítal.
České zájmy v Evropě: Superdebata lídrů, 10. dubna 2024
Životní prostředí
Evropská unie
Nepravda
Premiér Petr Fiala i ministr dopravy Martin Kupka v minulosti o Green Dealu mluvili. Ve veřejně dostupných zdrojích ovšem jeho přijetí kladně nekomentovali.

Green Deal

Takzvaný Green Deal neboli Zelenou dohodu pro Evropu představila Evropská komise v prosinci 2019. Cílem tohoto plánu je připravit Evropskou unii (EU) na udržitelné hospodaření a snížení emisí skleníkových plynů. Evropská komise chce do roku 2030 snížit produkci veškerých skleníkových plynů, včetně oxidu uhličitého, alespoň o 55 % oproti hodnotám z roku 1990 (.pdf, str. 4). Do roku 2050 chce EU dosáhnout klimatické neutrality.

V Evropském parlamentu se dohoda začala projednávat v prosinci 2019, přičemž hlasováním na plenárním zasedání si Green Deal prošel v lednu 2020. Pro jeho přijetí hlasovalo 482 europoslanců, 136 bylo proti a 95 se zdrželo (.pdf, str. 218–219).

Návrh Evropské komise v prosinci 2020 schválila Evropská rada, která se také rozhodla tento plán zakomponovat do evropského právního rámce pro klima a navrhla jeho urychlené schválení (.pdf, str. 5). Zástupci všech členských států s výjimkou Bulharska v Radě EU tento rámec schválili v červnu 2021.

Vyjádření ministra Kupky

Ministr dopravy Martin Kupka se k Zelené dohodě vyjadřoval na Radiožurnálu v dubnu 2024. Označil ji za v mnoha směrech realistickou a vyzdvihl hlavně změny, které se mu dle jeho tvrzení podařilo prosadit v oblasti energetiky. Pochvaloval si také zmírnění emisní normy Euro 7. Upozornil ale, že v zájmu ideologie nelze snižovat českou konkurenceschopnost ve světě.

Mluvil i o konci prodeje aut se spalovacími motory po roce 2035, který je součástí Zelené dohody. O něm uvedl: „S tím závazkem jsem nikdy nesouhlasil, pokládám ho totiž za zbytečný.“ Svůj nesouhlas s koncem prodeje vyjádřil už v roce 2021, kdy zákaz označil za „drsnou restrikci“. Na Kupkových sociálních sítích ani v záznamech jeho proslovů na půdě Poslanecké sněmovny jsme nenašli vyjádření, ve kterém by se k přijetí Green Dealu stavěl pozitivně.

Green Deal a Petr Fiala

Petr Fiala o Green Dealu psal v květnu 2021 na svém Facebooku, kde uvedl, že „Green Deal je realita“ a že o změnách, které mohly nastat, se už nemá spekulovat. Podle jeho vyjádření se musí využít příležitosti, jak investicemi do udržitelného rozvoje a obnovitelných zdrojů modernizovat českou ekonomiku.

Na toto téma došlo i při debatě před volbami do Poslanecké sněmovny v říjnu 2021, kdy Fiala uvedl, že „vláda musí dělat všechno pro to, aby to na lidi nedopadlo.“ Kritizoval zákaz prodeje aut se spalovacími motory, který už jako předseda vlády znovu odmítl v prosinci 2021. Zároveň také dodal, že Green Deal nesmí znamenat zchudnutí obyvatel, proto by se podle něj mělo využít nástrojů EU tak, aby dohoda byla pro Česko výhodná.

Petr Fiala v září 2023 vystoupil na konferenci Green Deal Summit v Praze, kde řekl, že dohoda svých ambicí z hlediska odpovědného života i životního prostředí naplňuje. Nedostatky ale viděl v příležitostech – Green Deal nás dle něj nedokázala nasměrovat k pokroku v oblasti inovací a v proměně evropské ekonomiky. Připustil také, že se svými výhradami ke Green Dealu nikdy netajil.

Stejně jako v případě ministra dopravy Kupky jsme na sociálních sítích Petra Fialy ani ve stenozáznamech Poslanecké sněmovny nedohledali tvrzení, kde by přijetí Green Dealu pozitivně komentoval.

Závěr

Premiér Petr Fiala i ministr dopravy Martin Kupka se v minulosti sice ke Green Dealu vyjadřovali, ani jeden z nich ale o jeho přijetí ve veřejně dostupných zdrojích nemluvil pozitivně. Výrok Petra Macha tak hodnotíme jako nepravdivý.

Petr Mach

On (systém emisních povolenek, pozn. Demagog.cz) nám zdražuje elektřinu.
České zájmy v Evropě: Superdebata lídrů, 10. dubna 2024
Životní prostředí
Evropská unie
Energetika
Pravda
Elektrárny, které vypouštějí emise do atmosféry musí nakupovat emisní povolenky. Tyto náklady následně promítají do koncové ceny elektřiny, což její cenu zvyšuje.

Systém pro obchodování s emisemi (EU ETS) je vytvořený Evropskou unií, který si klade za cíl snížit emise skleníkových plynů jejich zpoplatněním. Princip tohoto systému je jednoduchý – znečišťovatelé by za poškozování životního prostředí měli zaplatit. Společnosti tak na pokrytí svých emisí musí získat povolenky. Ty udávají cenu, kterou musí energetická společnost zaplatit za každou tunu ekvivalentu oxidu uhličitého vypuštěnou do atmosféry.

Emisní povolenky vydává Evropská unie (EU) každý rok, přičemž jejich množství postupně snižuje přibližně o 2 %. Část povolenek získávají některá zařízení zdarma, část musejí provozovatelé zařízení získat formou aukcí. Subjektům zapojených do systému jsou emise měřeny a pokud skleníkových plynů vypustí více, než ke kolika jej povolenky opravňují, dostanou pokutu ve výši 100 eur za každou vypuštěnou tunu CO₂ navíc a povolenky si také musí dokoupit.

Výnosy z emisních povolenek putují do státních rozpočtů členských zemí EU a také do ModernizačníhoInovačního fondu, jejichž cílem je podpořit státy při přechodu na klimatickou neutralitu a s tím spojené nízkouhlíkové hospodářství. Jednotlivé státy v minulosti musely použít polovinu výnosů na ochranu klimatu, od letošního roku už ale na tuto činnost musí odvádět veškeré příjmy z povolenek. Ke dni vysílání námi ověřované debaty se Fialův kabinet o novém rozdělení výnosů zatím nerozhodl.

Zdroj: faktaoklimatu.cz

Peníze, které elektrárny v aukcích za povolenky utratí, zvyšují výrobní cenu elektřiny, což se promítá i do koncové ceny pro zákazníky – čím dražší povolenky jsou, tím logicky vyšší je i cena elektřiny.

Ačkoliv bezemisní elektrárny tuto cenu nemusí platit, v České republice se většina elektřiny vyrábí z fosilních zdrojů. Emisní povolenky se tak podle ředitele strategie energetické poradenské firmy EGÚ Brno Michala Macenauera do ceny elektřiny vždy propisují.

Je vhodné uvést, že v letošním březnu emisní povolenky cenu elektřiny naopak snížily, ovšem pouze dočasně. Dlouhodobě ale její cenu skutečně zvyšují, a výrok Petra Macha tak hodnotíme jako pravdivý.

Kateřina Konečná

Antverpská deklarace nám prostě jasně říká, že (...) odejdou, utečou, že prostě tohle pro ně není životaschopné (Green Deal pro průmyslníky, pozn. Demagog.cz).
České zájmy v Evropě: Superdebata lídrů, 10. dubna 2024
Ekonomika
Nepravda
Antverpská deklarace pro Evropskou průmyslovou dohodu nezmiňuje, že by průmyslníci byli kvůli Green Dealu nuceni odejít z Evropy. Netvrdí ani, že by pro ně ekologická transformace byla likvidační.

Europoslankyně za KSČM Kateřina Konečná v kontextu výroku tvrdí, že Green Deal, neboli Zelená dohoda pro Evropu, a s tím spojený přechod na udržitelnější ekonomiku poškozuje evropský průmysl. Obdobné ustanovení podle ní stojí i v Antverpské deklaraci.

Obsah deklarace

Antverpskou deklaraci pro Evropskou průmyslovou dohodu (.pdf) v únoru 2024 podepsalo více než 70 zástupců průmyslových podniků. Summitu se zúčastnil se také belgický premiér Alexander De Croo a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Firmy mohou dokument stále podepsat, ke dni vysílání námi ověřované debaty tak učinilo přes 1 000 organizací z 25 průmyslových odvětví.

Deklarace primárně žádá, aby příští Evropská komise vytvořila Evropskou průmyslovou dohodu, která by doplnila stávající Zelenou dohodu a podpořila průmysl v Evropské unii (EU). V deseti bodech navrhuje např. to, aby se komise zaměřila na vybudování potřebné infrastruktury, podpořila inovace v průmyslu nebo zajistila surovinovou bezpečnost (.pdf).

V žádném ze svých bodů neříká, že průmyslníci kvůli Green Dealu z Evropy odejdou nebo že je pro ně tato dohoda likvidační. V závěru deklarace se píše, že „konkurenceschopný evropský průmysl, založený na Evropské průmyslové dohodě, je nezbytný pro úspěšné naplnění Zelené dohody pro Evropu“ (.pdf).

Závěr

Kateřina Konečná obsah Antverpské deklarace nepopisuje přesně. Ani jeden z jejích bodů neobsahuje tvrzení, že by průmyslníci byli kvůli Green Dealu z Evropy donuceni odejít nebo že pro ně přechod na udržitelnější ekonomiku není životaschopný. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Danuše Nerudová

Co v Green Dealu chybí, (...) je to financování.
České zájmy v Evropě: Superdebata lídrů, 10. dubna 2024
Životní prostředí
Evropská unie
Pravda
EU sice počítá s tím, že část financí potřebných k naplnění cílů Zelené dohody zajistí unijní rozpočet, nástroj NextGenerationEU či příjmy z emisních povolenek, z velké části ale spoléhá na dosud nezajištěné soukromé investice. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Kandidátka do europarlamentu za STAN Danuše Nerudová v kontextu výroku mluví o nedořešeném financování Green Dealu. Podle ní se Evropská unie musí připravit na rozsáhlé investice, které z části budou muset pokrýt nové eurobondy, tedy dluhopisy vydané jménem EU.

Financování Green Dealu

Takzvaný Green Deal neboli Zelenou dohodu pro Evropu představila Evropská komise v prosinci 2019. Cílem tohoto plánu je připravit Evropskou unii na udržitelné hospodaření a snížení emisí skleníkových plynů. Evropská komise chce (.pdf, str. 4) do roku 2030 snížit produkci veškerých skleníkových plynů (včetně oxidu uhličitého) alespoň o 55 % oproti hodnotám z roku 1990. Do roku 2050 by pak EU dle plánu měla dosáhnout klimatické neutrality. Tyto cíle, které v roce 2020 odsouhlasila Evropská rada, byly později zakomponovány i do evropského právního rámce pro klima. 

Co se týče financování, počítá Evropská komise s několika zdroji. Zaprvé se na investice do klimaticky prospěšných opatření použije nejméně 30 % plánovaného dlouhodobého rozpočtu EU na roky 2021 až 2027. Dalším zdrojem financí dle plánu bude 30 % prostředků z nástroje NextGenerationEU (NGEU), v rámci kterého si členské státy prodejem dluhopisů půjčily na hospodářské oživení po pandemii covidu-19. 

Z dlouhodobého rozpočtu a nástroje NGEU, které dohromady tvoří 1,8 bilionu eur (v cenách roku 2018; .pdf, str. 6), tedy EU na financování zelených investic poskytne jednu třetinu. To je přibližně 540 miliard eur.

Dalším zdrojem příjmů jsou podle unijního plánu výnosy z prodeje emisních povolenek. Finance získané dražbou emisních povolenek v současnosti putují z velké části do rozpočtů členských států, které je od roku 2024 mohou využívat jen pro účely spojené s ochranou klimatu. Menší část nyní směřuje i do ModernizačníhoInovačního fondu, jejichž cílem je urychlit přechod k nízkoemisnímu hospodářství. Od roku 2026 část výnosů z povolenek poputuje do nově vytvořeného Sociálního klimatického fondu. 

Pro období let 2024 až 2030 Evropská komise počítá s tím, že obchodování s emisními povolenkami „může přinést přibližně 220 miliard eur“ (.pdf, str. 10). Dalších 113 miliard eur by podle Komise mohlo v letech 2027–2030 přinést zpoplatnění emisí z vytápění budov a silniční dopravy, které státy EU schválily loni na jaře. 

Splnění klimatických cílů mají podle unijního záměru financovat také přímo jednotlivé členské země a soukromý sektor. EU počítá s prosazením opatření, která firmy, banky a další subjekty motivují k investicím do ekologických a udržitelných projektů. Směrnice Rady EU týkající se daně z přidané hodnoty například umožňuje členským státům uplatňovat snížené sazby na aktivity, které jsou šetrné k životnímu prostředí. Zároveň státy zavazuje k postupnému ukončení daňového zvýhodnění činností, které na přírodu mají negativní dopad.

Kritika unijního plánu

I přes tyto finanční zdroje zaznívá kritika, že členské státy na financování projektů, které by vedly ke splnění klimatických cílů, nebudou mít peníze. Někteří europoslanci proto navrhují další zadlužení EU formou dluhopisů, přičemž by se tyto peníze podle nizozemského europoslance Base Eickhouta následně investovaly především do energetické infrastruktury. Na chybějící investice upozorňují i čeští politici, např. Piráti chtějí snížit daňovou zátěž pro firmy, které budou investovat do udržitelných odvětví.

Plán financování Zelené dohody ovšem nekritizují jen politici. Evropský účetní dvůr (EÚD) loni v červnu upozorňoval, že dle odhadů je ke splnění unijních klimatických cílů nutné investovat „jeden bilion eur ročně“. Prostředky, které EU plánuje vynaložit z unijních zdrojů, tak dle EÚD zjevně nebudou stačit a většina investic bude muset pocházet ze soukromých zdrojů nebo státních rozpočtů členských zemí. 

EÚD v této spojitosti zmiňoval, že státy EU ve svých národních energetických a klimatických plánech popisují financování příliš vágně a „neposkytují mnoho informací o tom, jak mezeru ve financování zaplnit“. Zástupci Evropského účetního dvora také uvedli, že soukromé investování zpomalují změny v unijních regulacích a prozatím existuje jen málo náznaků, že soukromé investice dosáhnou potřebné výše.

Samotná Evropská komise na začátku letošního dubna napsala, že soukromé investice „dosud nejsou dostatečně mobilizovány“. Právě soukromý sektor má přitom podle ní hrát vedoucí úlohu v investicích, které zajistí uvedení Green Dealu do praxe. 

Závěr

Evropská unie počítá s tím, že splnění unijních klimatických cílů bude vyžadovat financování z několika zdrojů. Část financí podle evropského plánu pokryje víceletý rozpočet EU, prostředky z nástroje NextGenerationEU a také příjmy z prodeje emisních povolenek. Jak ovšem upozorňuje např. Evropský účetní dvůr, tyto zdroje zjevně nebudou stačit, a EU z velké části spoléhá na investice soukromého sektoru. Soukromé investice přitom zatím zajištěny v potřebné výši nejsou, jak uvedla i samotná Evropská komise. Výrok Danuše Nerudové tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Danuše Nerudová

Tehdy (během pandemie covidu-19, pozn. Demagog.cz) všichni euroskeptici hovořili o tom, že o ty eurobondy nebude žádný zájem.
České zájmy v Evropě: Superdebata lídrů, 10. dubna 2024
Evropská unie
Ekonomika
Nepravda
Euroskeptičtí politici, kteří se k zavedení eurobondů vyjadřovali, svou kritiku opírali o jiné důvody, než které uvádí Danuše Nerudová. Převážně odmítali princip sdílené odpovědnosti či větší zadlužení EU. O potenciálním zájmu investorů nemluvili.

Lídryně hnutí STAN pro volby do Evropského parlamentu (EP) Danuše Nerudová mluví o dluhopisech, které společně vydávají státy Evropské unie (EU). Tvrdí, že během diskuzí o zavedení systému, tedy po vypuknutí pandemie, se proti tomuto návrhu stavěli zástupci euroskeptických stran. Podle ní argumentovali nízkým zájmem investorů o dluhopisy, což se ovšem v praxi neprojevilo.

Eurobondy

O zavedení tzv. „eurobondů“ se diskutovalo už během dluhové krize jižních států EU mezi lety 2009–2013. Systém byl ale nakonec zaveden až během pandemie covidu-19, přičemž cílem bylo pomoci nejvíce zasaženým ekonomikám Unie.

EU v roce 2020 vydala v rámci projektu „Next Generation EU“ společné dluhopisy za celkem 750 miliard eur. Podle podporovatelů této politiky se společnou odpovědností za dluh nejen dostává pomoci státům, které jsou krizí silně zasažené, ale také se zvyšuje pravděpodobnost splacení tohoto dluhu.

Postoj euroskeptických stran

Za hlavní euroskeptické strany jsou v českém stranickém systému považovány ODS, SPD a KSČM (.pdf, str. 29–30). Lídr koalice SPOLU ve volbách do EP a člen ODS Alexandr Vondra v minulosti zavedení eurobond připouštěl za podmínek, že by se jednalo o mimořádnou, nikoliv standardní záležitost a nedošlo by k navýšení evropského rozpočtu ani zavedení daní na celoevropské úrovni. Jeho stranický kolega Jan Zahradil se k návrhu stavěl odmítavě, o zájmu investorů ale nemluvil.

Předseda SPD Tomio Okamura se k návrhu stavěl dlouhodobě kriticky (video), svůj postoj ale obhajoval zejména odporem k dalšímu zadlužování EU, ke vzdálenému datu splatnosti či principu „sdílení“ tohoto dluhu, který by tak dopadl i na Českou republiku. Podobně se vyjadřoval i europoslanec za SPD Ivan David.

Petr Mach, lídr společné kandidátní listiny SPD a Trikolory do eurovoleb, svou kritiku eurobondů opíral o svou domněnku, že emisí společných dluhopisů by došlo k porušení zakládající smlouvy EU, podle které má být rozpočet Unie vyrovnaný.

Z řad zahraničních euroskeptických stran se k tématu vyjadřovali např. zástupci německé krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD). I ti argumentovali neochotou sdílet dluhy dalších členských států. Kriticky se vyjadřoval i předseda italské strany Liga Severu Matteo Salvini. Současná italská premiérka Giorgia Meloni, jejíž strana Bratři Itálie bývá rovněž označována za euroskeptickou, zavedení eurobondů ale naopak vítala.

Kritiku zavedení eurobondů kvůli potenciálně nízkému zájmu investorů se nám mezi vyjádřeními českých ani zahraničních politiků nalézt nepodařilo. Jelikož internetové vyhledávače ani např. databáze Hlídač státu shodu nenalézají, kontaktovali jsme tiskové oddělení hnutí STAN. Odpověď jsme ale ke dni vydání naší analýzy neobdrželi.

Závěr

O eurobondy tedy byl na trhu zájem a čeští i zahraniční euroskeptičtí politici se k jejich zavedení mnohdy vyjadřovali kriticky. Svou kritiku ale odvíjeli od jiných argumentů než které zmiňuje Danuše Nerudová. Většinou poukazovali na to, že by emise dluhopisů mohly vést k převedení odpovědnosti jednoho členského státu na další nebo také k většímu zadlužení EU. Výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.