Přehled ověřených výroků

Bez tématu 11 619 výroků
Koronavirus 458 výroků
Ekonomika 338 výroků
Prezidentské volby 2023 210 výroků
Zahraniční politika 205 výroků
Obrana, bezpečnost, vnitro 189 výroků
Evropská unie 173 výroků
Sněmovní volby 2021 173 výroků
Krajské volby 2020 135 výroků
Zdravotnictví 117 výroků
Invaze na Ukrajinu 112 výroků
Sociální politika 112 výroků
Doprava 104 výroků
Energetika 101 výroků
Právní stát 88 výroků
Komunální volby 2022 80 výroků
Školství, věda, kultura 76 výroků
Poslanecká sněmovna 68 výroků
Regiony 66 výroků
Vnitrostranická politika 56 výroků
Rozpočet 2022 49 výroků
Rozpočet 2021 46 výroků
Životní prostředí 41 výroků
Střet zájmů 23 výroků
Zemědělství 18 výroků
Cesta na Tchaj-wan 15 výroků
Kauza Dozimetr 12 výroků
Rozpočet 2023 6 výroků
Pravda 8 891 výroků
Nepravda 1 843 výroků
Zavádějící 1 178 výroků
Neověřitelné 1 716 výroků
Rok 2023 142 výroků
Rok 2022 669 výroků
Rok 2021 998 výroků
Rok 2020 988 výroků
Rok 2019 831 výroků
Rok 2018 1 457 výroků
Rok 2017 1 298 výroků
Rok 2016 1 534 výroků
Rok 2015 475 výroků
Rok 2014 1 426 výroků
Rok 2013 1 959 výroků
Rok 2012 1 851 výroků
Pouze ve výběru Demagog.cz 1 048 výroků

Petr Pavel

Další vláda se z toho (souhrnného doporučení Petra Pavla k epidemii covidu-19, pozn. Demagog.cz) evidentně poučila, protože některá poučení už aplikovala do současné situace.
TV Nova, 12. ledna 2023
Koronavirus
Prezidentské volby 2023
Neověřitelné
Dokument iniciativy Spolu silnější ze září 2020, týkající se zvládání krizí, obsahuje konkrétní návrhy, ale i řadu obecně formulovaných doporučení. Z veřejně dostupných zdrojů nelze určit, zda vláda Petra Fialy některá z těchto obecných doporučení aplikovala, či nikoliv.

Petr Pavel založil na jaře 2020 iniciativu Spolu silnější, která se věnovala výběru finančních prostředků na podporu lidí bojujících s epidemií covidu-19. V září 2020 pak tým této iniciativy vypracoval doporučení(.pdf) „ke včasné připravenosti a zvládání krizí“. Na přípravě analýz a formulování doporučení se podílelo celkem devět členů expertního týmu (.pdf, str. 16), mezi nimi např. vedoucí Centra proti terorismu a hybridním hrozbám Ministerstva vnitra ČR Benedikt Vangeli nebo jaderná fyzička Dana Drábová, a také celkem 92 účastníků krajských kulatých stolů. V jejich případě se jednalo o zástupce samospráv, zdravotnictví či vzdělávacích institucí (str. 17–19).

Analýza a doporučení jsou strukturovány do pěti kategorií –⁠ Legislativa, Cvičení, Informační toky, Státní tajemník pro bezpečnost a Vztah státu a dalších klíčových aktérů (.pdf, v souboru str. 3).

Za hlavní doporučení vyplývající z dané analýzy lze označit především zřízení nové pozice Státního tajemníka pro bezpečnost (.pdf, str. 10). Tento odborník by měl podle iniciativy být centrálním bodem integrovaného bezpečnostního systému a měl by vést expertně posílený sekretariát Bezpečnostní rady státu. Na tuto novou funkci by také navazovalo vytvoření tzv. Situačního centra, které by mělo být „podporou pro efektivní řízení v době míru i krize“ (.pdf, str. 10).

Další doporučení směřují do oblasti legislativy a komunikace. V případě komunikace expertní tým uvádí tři hlavní pilíře, konkrétně „jednotnost, srozumitelnost a odůvodněnost“ (.pdf, str. 9), a v případě legislativy především audit současné právní úpravy za účelem jejího sjednocení do jednotného uceleného systému (.pdf, str. 7).

Další dílčí doporučení se týkají vztahu státu s kraji, obcemi i nevládními, komerčními a dalšími organizacemi. Zde jsou popsána doporučení týkající se například silnějšího využití dobrovolnické práce, rekvalifikace dobrovolníků na pomocné pečující profese, povinnosti zřídit krajského koordinátora pro zdravotnictví, sociální péči a IZS a legislativního zakotvení Národního dispečinku intenzivní péče (.pdf, str. 11–14).

Konkrétní doporučení popsaná ve zveřejněné analýze jsme se snažili spojit s aktivitou vlády Petra Fialy, nepodařilo se nám však dohledat žádné hmatatelné kroky. Iniciativa například navrhovala (.pdf, str. 7) změnit znění některých zákonů, k jejich úpravě ale podle záznamů dostupných na webu Poslanecké sněmovny od nástupu Fialova kabinetu nedošlo. Dokument iniciativy Spolu silnější nicméně zahrnuje i řadu obecně formulovaných doporučení (.pdf, str. 9, 13–15), v jejichž případě nelze na základě veřejně dostupných informací potvrdit, ani vyloučit, že vláda některá z nich „aplikovala“. S dotazem, na která vládou „aplikovaná“ doporučení Petr Pavel odkazuje, jsme se proto obrátili na jeho tým. V čase zveřejnění tohoto hodnocení jsme odpověď neobdrželi, výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Andrej Babiš

Vláda (v průběhu pandemie covidu-19, pozn. Demagog.cz) zasedala několikrát i za den.
TV Nova, 12. ledna 2023
Koronavirus
Prezidentské volby 2023
Pravda
Vláda Andreje Babiše musela vedle běžné agendy pravidelně zasedat kvůli koronavirové epidemii. Často tak svolávala mimořádná jednání. V několika případech zasedala i dvakrát za den.

Andrej Babiš v debatě chválil práci své někdejší vlády a složek zapojených do boje proti epidemii covidu-19. Uvedl, že jeho kabinet podle něj při zvládání koronavirové krize „dělal maximum“, což ilustruje právě tvrzením, že tehdy vláda zasedala i několikrát denně.

Při ověření výroku vycházíme z informací o tiskových konferencích po jednání vlády, které lze nalézt na webu vlády, kde jsou dostupné i veškeré přepisy z těchto konferencí.

První případy nákazy koronavirem se v Česku potvrdily 1. března 2020. Minulá vláda poté 12. března 2020 vyhlásila nouzový stav a začala tak pravidelně jednat o podobě nutných opatření. Vedle toho však musela jednat i o běžných záležitostech, popřípadě musela opatření řešit se zástupci různých odvětví. Pravidelně se scházela například i tripartita, tedy zástupci vlády, zaměstnavatelů a odborů.

Z tohoto důvodu se skutečně několikrát v letech 2020 a 2021 stalo, že Babišova vláda, popřípadě její jednotliví zástupci, museli jednat i dvakrát denně. V některých případech dokonce třikrát. Například 10. března 2020 ve stejný den jednala vláda v rámci Bezpečnostní rady státu, dále s řediteli krajských hygienických stanic a poté se zástupci nemocnic.

Pro přehlednost jsme vytvořili tabulku, kde jsou uvedeny všechny dny, kdy se vláda nynějšího prezidentského kandidáta Babiše sešla více než jednou za den. Vycházíme ze zmíněných tiskových konferencí konaných po každém jednání zástupců vlády.

Co se týče jen jednání vlády samotné, sešel se kabinet Andreje Babiše v roce 2020 dohromady na 82 jednáních, v roce 2021 jich bylo 90, zejména právě kvůli jednáním o opatřeních souvisejících s epidemií. Ještě v roce 20182019, tedy v době před koronavirem, se počet jednání pohyboval kolem 50. Podobně tomu bylo i v roce 2022 už za vlády Petra Fialy, která se na jednání sešla celkem měla 58×.

Z výše uvedených informací je patrné, že se Babišova vláda scházela intenzivněji než v letech před epidemií covidu-19 a zasedala i vícekrát než jednou denně, jak uvádí Andrej Babiš. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš

Já jsem byl (...) teď ve Francii. Navštívil jsem prezidenta Macrona a navštívil jsem nejbohatšího člověka této planety.
TV Nova, 12. ledna 2023
Prezidentské volby 2023
Pravda
Andrej Babiš se v úterý 10. ledna 2023 potkal s nejbohatším člověkem světa podnikatelem Bernardem Arnaultem. Později byl v Elysejském paláci přijat francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.

Andrej Babiš navštívil francouzského prezidenta Emmanuela Macrona v Elysejském paláci v úterý 10. ledna 2023. Schůzka podle Babišových slov trvala zhruba 40 minut a týkala se zejména „evropské agendy“. Bývalý premiér uvedl, že s Macronem hovořil o ukončení války na Ukrajině a řešení energetické krize. Dodejme, že francouzská strana uvedla, že nemělo jít o formu podpory v prezidentské kampani.

Ještě před schůzkou s prezidentem se Andrej Babiš stihl setkat s Bernardem Arnaultem, který je podle časopisu Forbes i agentury Bloomberg nejbohatším člověkem na světě. Arnaultova skupina LVHM zastřešuje přes 70 luxusních značek jako např. Louis Vuitton, Dior, či Fendi.

Andrej Babiš

Já jsem jediný politik, jediný český politik, který zveřejnil svoje příjmy na základě daňových přiznání od roku 1996 do roku 2016.
TV Nova, 12. ledna 2023
Prezidentské volby 2023
Zavádějící
Andrej Babiš v roce 2017 zveřejnil zprávy auditorských firem, které skutečně obsahovaly údaje z jeho daňových přiznání od roku 1996. Jak ale později sám Andrej Babiš potvrdil, zprávy nezahrnují všechny jeho zdanitelné příjmy.

Andrej Babiš v roce 2017 pověřil auditorské firmy Ernst & Young (EY) a PricewaterhouseCoopers (PwC), aby mu každá vypracovala zprávu o jeho příjmech. Reagoval tak na podezření ohledně nákupu korunových dluhopisů. Celý případ, který nakonec policie odložila, vešel ve známost jako tzv. kauza dluhopisy, kterou předseda hnutí ANO v debatě také zmiňoval (video, čas 13:18). 

Auditoři tehdy uvedli, že zprávy vznikly za účelem prokázání, zda měl tehdejší ministr financí dostatečné finanční prostředky na nákup dluhopisů koncernu Agrofert v hodnotě přibližně 1,5 miliardy korun. Obě vypracované zprávy potvrdily, že měl „v letech 1996 až 2015“ celkové příjmy 2,4 miliardy korun. Podle auditorů vycházely tyto zprávy mimo jiné právě z daňových přiznání Andreje Babiše za daná léta, která auditorským firmám předložil. V námi ověřovaném výroku se tak předseda hnutí ANO zjevně odkazuje na tyto dokumenty, které obsahovaly některé údaje z jeho daňových přiznání.

Pro doplnění kontextu je dobré připomenout, že už v roce 2017 někteří analytici upozornili na skutečnost, že tyto zprávy nejsou auditem v pravém slova smyslu. Tyto zprávy tedy neměly stejnou vypovídací hodnotu, jako plnohodnotný audit. Jak uvedl například Tomáš Brabec z auditorské společnosti APOGEO AUDIT, „předložený audit tak minimálně v oblasti dosažených osvobozených příjmů neosvědčuje, že tento osvobozený příjem byl fakticky realizován“. Auditorská firma EY ve zprávě také zmiňuje, že nepřebírá žádnou odpovědnost za obdrženou dokumentaci a „ve vztahu k daňovým přiznáním (…) nebyly provedeny žádné další procedury“.

Andrej Babiš později v roce 2021 sám potvrdil, že zprávy neobsahují všechny jeho zdanitelné příjmy. Učinil tak v reakci na zveřejnění aféry Pandora Papers. Podle těchto materiálů měl Babiš v roce 2009 přes tzv. offshorové firmy nakoupit nemovitosti ve Francii za 15 milionů eur, tedy v přepočtu za zhruba 400 milionů korun. Novináři Hospodářských novin ale na základě analýzy obou dokumentů zjistili, že pokud by zprávy auditorských firem zahrnovaly všechny Babišovy zdanitelné příjmy, chybělo by mu k nákupu zmíněných nemovitostí přibližně 160 milionů korun. Až poté tedy Andrej Babiš přiznal, že zprávy nezahrnují veškeré jeho příjmy. „Jednalo se o mé vybrané příjmy, takže je potřeba vzít v úvahu, že jsem měl k dispozici i jiné zdaněné finance, které v auditu zohledněny nejsou,“ uvedl tehdy.

Je pravda, že zveřejňování daňového přiznání je mezi českými politiky spíše ojedinělé. Ve veřejně dostupných zdrojích se nám podařilo dohledat jen daňové přiznání, které na svém webu publikoval bývalý kandidát na prezidenta v roce 2018 Michal Horáček. Jednalo se nicméně o přiznání pouze za rok 2015.

Na závěr shrňme, že v roce 2017 předseda hnutí ANO zveřejnil zprávy, jež obsahovaly údaje z jeho daňových přiznání za roky 1996 až 2015, tedy za téměř totožné období, které zmiňuje ve výroku.

Andrej Babiš

Ta paní novinářka přece slíbila, že dodá i další jména (v kauze Pandora Papers, pozn. Demagog.cz).
TV Nova, 12. ledna 2023
Prezidentské volby 2023
Zavádějící
Investigativní novinářka Pavla Holcová v roce 2021 opravdu řekla, že další jména v kauze Pandora Papers zveřejní až po sněmovních volbách. Andrej Babiš svým výrokem nicméně naznačuje, že k tomuto kroku nedošlo. Holcová ale 25. listopadu 2021 jména publikovala.

Kandidát na prezidenta Andrej Babiš naráží na Pavlu Holcovou, investigativní novinářku a šéfredaktorku webu investigace.cz. Holcová 3. října 2021 informovala o projektu Pandora Papers, který zveřejnil miliony dokumentů týkajících se využívání tzv. offshorových firem, daňových úniků a praní špinavých peněz, čehož se měly dopustit významné osobnosti.

Podle Pandora Papers Andrej Babiš v roce 2009 právě přes offshorové firmy nakoupil nemovitosti ve Francii za 15 milionů eur, tedy v přepočtu za zhruba 400 milionů korun. Odborníci již v říjnu 2021 zastávali názor, že tento postup nese znaky praní peněz.

Pavla Holcová na začátku října 2021 uvedla, že další jména, která v kauze Pandora Papers figurovala, vydá projekt až po volbách do Poslanecké sněmovny, které se konaly 8. a 9. října 2021. Jméno Andreje Babiše web investigace.cz zveřejnil již před volbami proto, že se dle něj jednalo o jediného aktivního politika na státní úrovni, kterého se dokumenty týkaly. Holcová tehdy pouze nastínila, že na seznamu jsou bývalí politici, zločinci či nejbohatší podnikatelé v zemi.

Další jména, která se objevila v aféře Pandora Papers, byla Pavlou Holcovou zveřejněna 25. listopadu 2021. V dokumentech se dle serveru investigace.cz vyskytovalo i jméno Petra Bendy, někdejšího asistenta Jiřího Paroubka (ČSSD) a šéfa krajské organizace sociálních demokratů v Ústeckém kraji. Dalším zmiňovaným člověkem byl lobbista Ivo Rittig.

Projekt investigace.cz již ve druhé polovině října 2021 přinesl informaci, že se Pandora Papers týkají i realitního magnáta Radovana Vítka, který měl na nákup nemovitostí ve Francii použít totožné schéma jako Andrej Babiš. V seznamech je navíc možné narazit celkem na 300 Čechů a 178 offshorových firem s českým pozadím.

Na závěr shrňme, že Andrej Babiš v kontextu výroku uvádí (video, čas 13:30), že Pandora Papers byly účelovou aférou. Svým tvrzením naznačuje, že Pavla Holcová již žádná další jména v této souvislosti nezveřejnila, a to ani po volbách. Holcová však tato jména publikovala ke konci listopadu 2021. Výrok předsedy hnutí ANO Babiše z těchto důvodů hodnotíme jako zavádějící.

 

Andrej Babiš

Nebylo to žádné praní peněz (v případu koupě vily ve Franci, pozn. Demagog.cz) a finančně analytický útvar, který dohlíží na veškeré finanční toky, to potvrdil.
TV Nova, 12. ledna 2023
Prezidentské volby 2023
Neověřitelné
Finanční analytický úřad došel k závěru, že Babišův nákup nemovitostí ve Francii nenesl známky praní peněz. Jednání stejně vyhodnotila i NCOZ. Bývalý premiér je nicméně stále vyšetřován francouzskými orgány, které prošetřování případu dosud neukončily.

Bývalý premiér Andrej Babiš mluví o nákupu nemovitostí ve Francii, o kterém se začalo diskutovat v říjnu 2021 poté, kdy byl publikován projekt Pandora Papers. Podle něj měl Babiš v roce 2009 přes tzv. offshorové firmy nakoupit právě nemovitosti ve Francii za 15 milionů eur, tedy v přepočtu za zhruba 400 milionů korun. Odborníci již tehdy zastávali názor, že tento postup nese znaky praní peněz.

Vyšetřování Finančního analytického úřadu

Finanční analytický úřad (FAÚ), o kterém předseda hnutí ANO Andrej Babiš mluvil, převzal v roce 2017 činnost Finančního analytického útvaru a zaštiťuje opatření zaměřená „na prevenci a boj proti praní peněz, financování terorismu a šíření zbraní hromadného ničení“.

Kauze Pandora Papers se v říjnu 2021 věnovala Stálá komise pro kontrolou činnosti FAÚ Poslanecké sněmovny. Komise konstatovala (.docx), že FAÚ ve věci nepochybil a rovněž vzala na vědomí informace tehdejšího ředitele úřadu Libora Kazdy. Poslanci po něm tehdy žádali informaci, zdali FAÚ problematickou transakci z roku 2009 již v minulosti prověřoval. Ředitel FAÚ je za normálních okolností vázán mlčenlivostí, tehdejší premiér Babiš jej však mlčenlivosti zprostil, a to na žádost předsedy zmíněné komise.

FAÚ sice nedostal žádné upozornění na podezřelý převod peněz v souvislosti s Babišovou koupí, v roce 2018 se však těmito transakcemi zabýval. Úřad tehdy došel k závěru, že nešlo o praní špinavých peněz. Podle poslance Karla Krejzy (ODS) banka původ peněz totiž dohledala.

Další vyšetřování

Aférou Pandora Papers se zabývala také Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). Podle ní nebylo jednání Andreje Babiše trestným činem. Tiskový mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej na začátku února 2022 nicméně uvedl, že informace předali k prověření policejním orgánům nejmenovaného členského státu Evropské unie.

Později vyšlo najevo, že případ již v únoru loňského roku začala vyšetřovat francouzská Národní finanční prokuratura (PNF). Dokumenty z Pandora Papers přitom uvádějí, že Babišova americká společnost využila k nákupu francouzských nemovitostí svou dceřinou společnost sídlící v Monaku. Na financování nákupu domů ve Francii použila půjčku 15 milionů eur od offshorové společnosti registrované na Britských Panenských ostrovech. Oficiální francouzské dokumenty se však o půjčce nezmiňují.

Deník Le Monde k tomu napsal, že „využití offshorových společností v daňových rájích a utajená půjčka by mohly představovat praní peněz, které má zakrýt jejich původ“. Doplňme, že předseda hnutí ANO trvá na tom, že o praní špinavých peněz nešlo, a že veškeré nákupy proběhly v souladu se zákony. Vyšetřování ze strany francouzských orgánů nicméně stále probíhá, což po námi ověřované debatě potvrdily francouzské úřady i Hospodářským novinám.

Závěr

Finanční analytický úřad (FAÚ) tedy kroky Andreje Babiše vyhodnotil tak, že nešlo o praní špinavých peněz. Jednání bývalého premiéra nebylo trestné ani podle Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ). Předseda hnutí ANO Babiš je však stále vyšetřován francouzskými orgány, které k jednoznačnému závěru prozatím nedošly. Nelze tedy s jistotou zjistit, zdali šlo o praní peněz či nikoliv. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný. 

Andrej Babiš

Předseda toho výboru pro kontrolu toho analytického útvaru svolal zasedání až po volbách (do Poslanecké sněmovny v roce 2021, pozn. Demagog.cz)
TV Nova, 12. ledna 2023
Prezidentské volby 2023
Pravda
Tehdejší předseda sněmovní Stálé komise pro kontrolu činnosti Finančního analytického úřadu František Vácha stanovil datum schůze na 13. října 2021. Volby do Poslanecké sněmovny skutečně proběhly dříve – již 8. a 9. října.

Bývalý premiér Andrej Babiš hovoří o nákupu nemovitostí ve Francii, o kterém se začalo diskutovat v říjnu 2021 poté, kdy byl publikován projekt Pandora Papers. Podle něj měl Babiš v roce 2009 přes tzv. offshorové firmy nakoupit právě nemovitosti ve Francii za 15 milionů eur, tedy v přepočtu za zhruba 400 milionů korun. Odborníci již tehdy zastávali názor, že tento postup nese znaky praní peněz.

Tehdejší předseda Stálé komise pro kontrolu činnosti Finančního analytického úřadu (FAÚ) František Vácha (TOP09) svolal schůzi (.pdf), na které se komise věnovala kauze Pandora Papers (.docx), na 13. října 2021. Volby do Poslanecké sněmovny přitom proběhly již 8. a 9. října 2021.

Stálá komise pozvala na své jednání tehdejšího ředitele FAÚ Libora Kazdu (.docx) s tím, že chtěla zjistit informace o tom, zda jeho úřad v minulosti podezřelou transakci prošetřoval a k jakému závěru se dopracoval. FAÚ tehdy došel k závěru, že Babišovo jednání nepředstavovalo praní špinavých peněz. Podle poslance Karla Krejzy (ODS) banka původ peněz totiž dohledala. Komise pak na zmíněné schůzi konstatovala (.docx), že FAÚ ve věci nepochybil.

Bývalý předseda Stále komise pro kontrolu činnosti FAÚ František Vácha tedy schůzi, na které její členové diskutovali o kauze Pandora Papers s tehdejším ředitelem úřadu Liborem Kazdou, svolal již na začátku října 2021. Datum konání jednání však stanovil až na 13. října, tedy po volbách do Sněmovny. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš

Spojení polistopadový kartel použil poprvé režisér David Martinek, a to 10. října 2021.
TV Nova, 12. ledna 2023
Prezidentské volby 2023
Pravda
Spojení „polistopadový kartel“ skutečně jako první ve svých textech začal používat režisér David Martinek. Zmínil ho i v textu z 10. října 2021 a Andrej Babiš jej začal užívat krátce po něm. Pro úplnost je ale dobré doplnit, že obdobné výrazy Martinek používá už od roku 2018.

Z veřejně dostupných zdrojů vyplývá, že prvním, kdo začal používat spojení „polistopadový kartel”, byl režisér David Martinek. Už 22. února 2018 na svém facebookovém profilu zveřejnil článek, ve kterém několikrát zmiňoval „polistopadový politický kartel”„politický kartel polistopadových stran”. Stejné výrazy se v jeho textech objevily i v březnu 2018, a také v jeho pozdějších příspěvcích.

Přímo slovní spojení „polistopadový kartel“, tedy zcela totožný výraz, o kterém mluví Andrej Babiš, Martinek poprvé použil 10. října 2021. Konkrétně ve svém příspěvku na facebooku, který nazval „Volby 2021: Prohra Andreje Babiše otevírá cestu k návratu polistopadového kartelu“, a ve kterém reagoval na výsledek voleb do Poslanecké sněmovny. 

Předseda hnutí ANO Babiš spojení „polistopadový kartel“ následně použil na facebooku ve svém pořadu „Čau lidi“ z 10. října 2021 (video, čas 0:55 a 2:43), kde se na Martinkův příspěvek odkazoval.

Andrej Babiš vládu Petra Fialy označil za polistopadový kartel i na začátku listopadu 2021, na svém twitteru a v roce 2022 opakovaně také na půdě Poslanecké sněmovny.

David Martinek tedy výraz „polistopadový kartel“ skutečně použil ve svém příspěvku z 10. října 2021 a byl prvním, kdo toto spojení začal používat. O „polistopadovém politickém kartelu” psal Martinek nicméně už od roku 2018, výrok Andreje Babiše tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Andrej Babiš

Já osobně jako předseda Bezpečnostní rady státu jsem zavelel, aby okamžitě naše airbusy vzlétly, i když armáda říkala, že nemá slot.
TV Nova, 12. ledna 2023
Obrana, bezpečnost, vnitro
Prezidentské volby 2023
Neověřitelné
Na evakuaci českých pracovníků v Afghánistánu se Andrej Babiš skutečně podílel jako tehdejší premiér a předseda Bezpečnostní rady státu. Na základě veřejně dostupných informací však nedokážeme říct, jestli to byl skutečně on, kdo dal rozkaz k vzletu směrem do Kábulu.

Kandidát na prezidenta Andrej Babiš mluví o evakuaci pracovníků v Afghánistánu, která proběhla v srpnu 2021 v reakci na pád afghánské metropole. V následujících odstavcích se zaměříme na to, jaká byla role tehdejšího premiéra Babiše a zda to skutečně byl on, kdo dal rozkaz, aby armádní letouny vzlétly.

Bezpečnostní radu státu tvoří premiér a vybraní členové vlády, přičemž premiér je jejím předsedou (.pdf, str. 2). Jejím úkolem je koordinace problematiky „bezpečnosti České republiky a příprav(a) návrhů opatření k jejímu zajišťování“. Právě prostřednictvím této rady se tehdejší premiér Babiš s bývalým ministrem zahraničí Jakubem Kulhánkem a bývalým ministrem obrany Lubomírem Metnarem podílel na evakuaci pracovníků a spolupracovníků Česka z Afghánistánu.

O vyslání armádního airbusu do Kábulu rozhodlo předsednictvo Bezpečnostní rady státu 14. srpna 2021. Následující den v noci, tedy 15. srpna, letadlo odstartovalo. Celkově se české airbusy vydaly do Kábulu třikrát. První let z Prahy nedostal povolení k přistání v Kábulu, a tak zamířil do ázerbajdžánského Baku a až později se pilotům podařilo přistát v Kábulu.

Kdo vydal rozkaz, aby letadla z Prahy směrem do Kábulu vzlétla, není z dostupných dokumentů jasné. Existuje nicméně vícero zmínek jednotlivých účastníků celé operace. Armádní pilot Ondřej Kudělka např. uvádí, že pomoc z Prahy byla pro piloty neocenitelná. Dle článku armády byla jedinou spojkou pro české piloty Praha, „konkrétně pak plukovník Josef Nejedlý z Velitelství pro operace AČR, který celou záchrannou operaci naplánoval, řídil a koordinoval s Ministerstvem zahraničních věcí“. „Byl pro nás strašně důležitý, dával nám informace, říkal, jak se věci mají, bral na sebe odpovědnost, která byla obrovská,“ popisuje jeho roli Kudělka. Konečné rozhodnutí, jak postupovat přímo na letišti v Kábulu, ale bylo na jednotlivých pilotech.

Tehdejší ministr zahraničí Jakub Kulhánek na tiskové konferenci po skončení evakuační akce poděkoval Andreji Babišovi za to, že „se do této věci velmi aktivně vložil a pomohl tak k úspěchu této evakuační operace, která byla bezprecedentní“. Potvrdil také, že s tehdejším premiérem „byli takřka v neustálém telefonním kontaktu a konzultovali (…) jednotlivé kroky této evakuační operace“. Velvyslanec ČR v Afghánistánu Jiří Baloun poděkoval ministru Kulhánkovi a premiéru Babišovi za „rychlou reakci (mj. svolání Bezpečností rady státu, pozn. Demagog.cz), která samozřejmě nám pomohla, protože ty pokyny z ústředí jsou pro nás směrodatné, na základě informací od nás“.

Z uvedených informací lze vyčíst, že Andrej Babiš se jako předseda Bezpečnostní rady státu a tehdejší premiér výrazně podílel na řešení evakuace v Kábulu. Často spolurozhodoval s tehdejším ministrem zahraničních věcí Jakubem Kulhánkem. Nedokážeme však na základě dostupných zdrojů určit, jestli Andrej Babiš skutečně „zavelel, aby okamžitě naše airbusy vzlétly“ z Prahy směrem do Kábulu. Výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Petr Pavel

Pan Babiš řekl, že armáda byla v té době (evakuace z Afghánistánu, pozn. Demagog.cz) nejlepší. Já jsem byl v té době náčelník generálního štábu.
TV Nova, 12. ledna 2023
Obrana, bezpečnost, vnitro
Prezidentské volby 2023
Nepravda
Petr Pavel skončil ve funkci náčelníka generálního štábu na jaře 2015. K evakuaci z Afghánistánu došlo až o šest let později –⁠ v srpnu 2021.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš v debatě mluvil (video, čas 23:54) o evakuaci českých občanů a armádních spolupracovníků z Afghánistánu v srpnu 2021, kdy radikální hnutí Tálibán tuto zemi ovládlo. Babiš pak uvádí, že se v této evakuaci vyznamenala česká armáda a že „naši vojáci byli příkladem všech ostatních“. Petr Pavel na Babišova slova reagoval námi ověřovaným výrokem a pro diváka tak zcela zjevně navazoval na Babišova slova o roce 2021.

Dodejme, že Andrej Babiš zmínil i vyhoštění 18 pracovníků ruské ambasády v reakci na výbuchy ve Vrběticích z konce roku 2014. Ačkoli Petr Pavel mohl reagovat i na tato slova a mohl tedy zamýšlet, že byl náčelníkem generálního štábu v roce 2014, jeho citace Andreje Babiše zjevně ukazuje na Babišova slova o evakuaci z Afghánistánu.

Petr Pavel působil jako náčelník generálního štábu od roku 2012 do roku 2015, kdy ho na začátku května vystřídal ve funkci Josef Bečvář. K evakuaci z Afghánistánu došlo až v srpnu 2021 poté, co islamistické hnutí Tálibán ovládlo hlavní město Kábul. Od té doby byly zrušeny všechny civilní spoje a odbavit šlo pouze vojenské lety. Česká republika zorganizovala tři evakuační lety, během nichž se do ČR dostalo celkem 195 lidí včetně 170 afghánských spolupracovníků a jejich rodin.

Dodejme, že k 31. srpnu 2021 odletěli z Afghánistánu poslední američtí vojáci a mluvčí Tálibánu proklamoval nezávislost. Začátkem září hnutí dobylo také údolí Pandžšír, které bylo poslední provincií vzdorující Tálibánu. O den později oznámilo vznik nové vlády.

Petr Pavel tedy nebyl v době evakuace z Afghánistánu náčelníkem generálního štábu, tím byl tehdy Aleš Opata. Pavel navíc již v červnu 2018 ukončil své působení ve funkci předsedy vojenského výboru NATO. V roce 2018 také odešel do vojenského a starobního důchodu. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů