Přehled ověřených výroků

Premiér Petr Fiala reaguje na tvrzení Andreje Babiše, který v debatě uvedl, že Fiala na své jednání s americkým prezidentem Joem Bidenem v Bílém domě přivedl zbrojaře Michala Strnada (video, čas 1:03:47). Ten je majitelem a předsedou představenstva průmyslově-technologického holdingu Czechoslovak Group (CSG). CSG je mimo jiné nejvýznamnější zbrojařskou firmou v Česku.

Fialova návštěva Bílého domu

Premiér Petr Fiala se s Joem Bidenem v Bílém domě setkal v rámci své třídenní návštěvy USA, která probíhala od 14. do 16. dubna 2024. S americkým prezidentem měl Fiala schůzku v pondělí 15. dubna. Po úvodní řeči před novináři pokračovala bilaterální jednání mezi představiteli obou států bez přítomnosti médií. 

Podle vládního poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara se na české straně jednání účastnil vedle něj a předsedy vlády také velvyslanec v USA Miloslav Stašek, první náměstek ministra zahraničí Jiří Kozák „a pak lidé přímo od premiéra“. Tyto osoby ovšem blíže nespecifikoval. Podle Staška o podobě týmu, který se jednání účastnil, „rozhoduje americká strana, která stanovuje formát jednání“. 

Novinky.cz uvedly, že vedle výše zmíněných osob se jednání také zúčastnili vrchní ředitelka Sekce Kabinetu předsedy vlády Petra Fojtíková, ředitel odboru komunikace Úřadu vlády Václav Smolka a ředitel Odboru strategie a analýz Úřadu vlády Jakub Kajzler. Ten o svém setkání s Joem Bidenem informoval i na síti X (dříve Twitter), stejně jako např. Jiří Kozák. Kromě nich byla s delegací ve Washingtonu také mluvčí vlády Lucie Ješátková.  

Premiér Petr Fiala o průběhu jednání novinářům řekl, že s prezidentem Bidenem mluvili především o ruské invazi na Ukrajinu, české muniční iniciativě nebo vzájemných ekonomických vztazích. Tématem podle předsedy vlády byla i přítomnost českých firem na americkém trhu a možnost posílení spolupráce v oblasti jaderné energetiky a dodávek zkapalněného zemního plynu. 

Michal Strnad v USA

Ve veřejně dostupných zdrojích jsme nenašli zmínku, že by se Michal Strnad zúčastnil jednání mezi Fialou a Bidenem. Strnad se neobjevuje ani na žádné fotografii z premiérovy návštěvy Bílého domu. Ve Washingtonu se sice v dubnu 2024 nacházel, dohledatelná je ale pouze jeho účast na galavečeři zaměřené na prezentaci českých investic v USA, která proběhla 16. dubna ve washingtonském Cosmos Clubu. Večeři pořádal spolek Jagello 2000, který se věnuje oblasti české zahraniční bezpečnostní politiky a členství ČR v NATO. Michal Strnad byl zachycen např. na fotografii u facebookového příspěvku skupiny Jagello 2000.

Na zveřejněných fotografiích lze rozpoznat, že Strnad na galavečeři seděl u stejného stolu jako premiér Petr Fiala, bližší informace o jejich jednání ale nejsou k dispozici. Podle ředitele odboru komunikace Smolky Michal Strnad do USA „přijel po vlastní ose“ jako zbytek podnikatelské delegace a nebyl součástí doprovodného týmu premiéra Fialy. Podobně se pro Demagog.cz vyjádřila i mluvčí vlády Lucie Ješátková, podle které Strnad „nebyl součástí delegace premiéra“ a návštěvy v Bílém domě se neúčastnil.

Závěr

Petr Fiala vyvrací tvrzení Andreje Babiše, že s sebou na jednání do Bílého domu vzal zbrojaře Michala Strnada. Podle veřejně dostupných informací se Strnad jednání s americkým prezidentem Joem Bidenem opravdu nezúčastnil, což pro Demagog.cz potvrdila i mluvčí Úřadu vlády Lucie Ješátková. Z dostupných zdrojů vyplývá, že se schůzky neúčastnil ani jiný český zbrojař. Z těchto důvodů hodnotíme výrok premiéra Petra Fialy jako pravdivý.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš odpovídá na otázku, jestli souhlasí s tím, že Ukrajina používá dodané zbraně k útokům na Rusko. S tím Babiš souhlasí, protože je podle něj Moskva agresorem, který na Ukrajinu zaútočil. Zároveň se ale obává následné reakce Kremlu a upozorňuje na to, že Severoatlantická aliance (NATO) nemá dostatečné obranné kapacity. V tomto kontextu zmiňuje „chartu NATO“, tedy Severoatlantickou smlouvu z roku 1949, která NATO založila .

Obsah smlouvy

Severoatlantická smlouva opravdu obsahuje devět zmínek o míru. O tom, že členové NATO mají řešit konflikty mírovými prostředky, pojednává hned první článek. Říká, že se smluvní strany zavazují urovnávat veškeré mezinárodní spory mírovými prostředky. Toto ustanovení smlouvy se přitom odvolává na Chartu Spojených národů (.pdf).

Článek 5 poté připouští použití ozbrojené síly v případě, že by byl napaden členský stát NATO. Útok na jednoho člena se totiž na základě tohoto článku považuje za útok na všechny. Konkrétně v článku stojí, že „dojde-li k takovému ozbrojenému útoku, každá z nich (smluvních stran, pozn. Demagog.cz) uplatní právo na individuální nebo kolektivní obranu, (…) pomůže smluvní straně nebo stranám takto napadeným tím, že neprodleně podnikne sama a v souladu s ostatními stranami takovou akci, jakou bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly, s cílem obnovit a udržet bezpečnost severoatlantické oblasti“.

Závěr

Severoatlantická smlouva, na jejímž základě vzniklo NATO, opravdu obsahuje devět zmínek o míru. Smluvní strany se v ní také zavázaly k tomu, že mezinárodní spory budou řešit mírovými prostředky. Výrok Andreje Babiše tak hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala reaguje na otázku, kdy se česká veřejnost dozví, kolik peněz Česko přispívá do muniční iniciativy pro Ukrajinu. Předseda vlády odpověděl, že již v minulosti řekl, že jde o vyšší stovky milionů korun. Přesnou částku prý ale v tuto chvíli říct nemůže, protože se jedná o utajené informace. Zároveň dodal, že veřejnost se přesnou částku dozví, až to bude možné.

Vyjádření Petra Fialy

Muniční iniciativu pro Ukrajinu představil premiér Petr Fiala na mimořádném summitu EU na začátku února 2024. Prostřednictvím bilaterální spolupráce s třetími zeměmi (státy mimo EU) chce Česká republika Ukrajině dodávat zbraně, munici a jinou zbrojní techniku. Český návrh se podle prezidenta Petra Pavla k polovině dubna 2024 rozhodlo podpořit 20 států. 

Přesná částka, kterou Česko na nákup munice vyčlenilo, není známá, protože její výši vláda přijala v utajeném režimu. Premiér uvedl, že toto rozhodnutí podle něj bylo správné kvůli bezpečnosti lidí, kteří na muniční iniciativě pracují. 

Petr Fiala na začátku dubna v pořadu Co na to premiér na CNN Prima News řekl, že na nákup munice pro Ukrajinu dá Česká republika vyšší stovky milionů korun (video, čas 23:15). Dodal, že množství finančních prostředků podle jeho názoru odpovídá „podílu, který by země naší velikosti a prosperity měla do těch věcí vložit“.

Muniční iniciativa

Česká pomoc Ukrajině, která se týká oblasti dodávek dělostřelecké munice, je podle Ministerstva obrany založená na třech pilířích. Prvním pilířem je spolupráce s Dánskem a Nizozemím na dodávkách těžké techniky (např. tanků, bojových vozidel, dronů nebo velkorážní munice). Druhý pilíř stojí na přímé spolupráci mezi Ukrajinou a českými firmami (zejména se týká dodávek velkorážové munice sovětského typu). 

Třetí pilíř tvoří právě zmíněná muniční iniciativa, v rámci které chce Česko Ukrajině zajistit zejména dělostřeleckou munici ráže 155 milimetrů. Konkrétní ambicí je dodat Ukrajině 800 000 nábojů do konce roku 2024. Petr Fiala před jednáním o bezpečnosti s evropskými státníky v Praze na konci května řekl, že do iniciativy už přispělo 15 zemí částkou 39,5 miliardy korun.

Závěr

Předseda vlády Petr Fiala dříve opravdu řekl, že česká vláda na pomoc Ukrajině v rámci muniční iniciativy vyčlení vyšší stovky milionů korun. Vyjádřil se tak na začátku dubna na CNN Prima News. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala v debatě zmiňoval, že je v zájmu České republiky, aby se Ukrajina dokázala ubránit ruské agresi. Podle jeho slov se jedná o „jedinou cestu k míru“, a proto je dle něj důležité, aby Česko Ukrajině pomáhalo. Uvádí, že v rámci této pomoci Česko organizuje iniciativu nákupu munice pro Ukrajinu, a tvrdí, že se do této iniciativy spolu s ČR zapojilo 15 států.

Česká muniční iniciativa

Na mimořádném summitu EU na začátku února 2024 se lídři unijních zemí shodli, že EU musí urychlit dříve přislíbené dodávky munice na Ukrajinu, které se nepodařilo dodat podle původního plánu. Premiér Fiala tehdy na summitu navrhl, aby Unie dělostřeleckou munici nakupovala i mimo země EU, což by podle něj mohlo pomoct unijní slib splnit. Schválení takového návrhu ovšem později zablokovalo několik členských zemí EU.

Česká republika se nakonec rozhodla postupovat nezávisle na Evropské unii. V polovině února prezident Petr Pavel oznámil, že se Česku podařilo mimo EU najít zdroje dělostřelecké munice, kterou by ČR mohla nakoupit a poměrně rychle dodat Ukrajině, pokud by další země pomohly s financováním. Do českého projektu se poté skutečně rozhodly zapojit i další státy.

Počet států zapojených do muniční iniciativy

Jednotlivé státy se mohou k iniciativě oficiálně připojit podepsáním memoranda o porozumění s Českou republikou. Podle informací dostupných před ověřovanou debatou, které ministryně obrany Jana Černochová uvedla koncem května, se k iniciativě připojilo celkem 18 států. Stejné číslo zmínil předtím i náměstek ministryně obrany Daniel Blažkovec.

Jednotlivé státy v rámci iniciativy přislíbí konkrétní částku, kterou následně pošlou České republice. Ke konci května 2024 peníze přišly jenom od pěti států, konkrétně od Kanady, Dánska, Nizozemska, Portugalska a také od Německa. Konkrétní částku ale přislíbilo i Norsko, Švédsko, Finsko, Island, Lotyšsko, Litva, Slovinsko, Lucembursko a Belgie. Polsko rovněž Česku přislíbilo konkrétní částku, kterou posléze dokonce zdvojnásobilo, její výše nicméně není z veřejných zdrojů dohledatelná. Vedle toho slíbilo i logistickou pomoc.

Připojení k iniciativě deklarovala i Francie, která ovšem neuvedla, zda poskytne finanční prostředky. Ve veřejně dostupných zdrojích je možné naopak dohledat jen zmínky o tom, že se Francie podílí na vyhledávání dostupných zásob munice a střelného prachu. Řecko se rozhodlo zapojit tím, že prodá iniciativě munici ze svých zásob.

Závěr

Podle informací, které byly veřejně dostupné v době debaty, se zavázalo poslat peníze na českou muniční iniciativu celkem 15 zemí, 5 z nich už tehdy finanční prostředky Česku přímo zaslalo. Některé další státy, např. Řecko, se rozhodly do českého projektu zapojit jiným způsobem. Dle vyjádření ministryně obrany Jany Černochové z konce května se tak do iniciativy zapojilo celkově 18 států. Výrok premiéra Fialy tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš v debatě vyzýval premiéra Fialu, aby řekl, kolik peněz ODS nebo on osobně věnoval Ukrajině. Následně uvádí, že hnutí ANO bylo jediné, které na pomoc Ukrajině poskytlo deset milionů korun, a že on sám finančně přispěl na záchranu tisícovky volyňských Čechů.

Babiš a volyňští Češi

Volyňští Češi jsou potomci českých emigrantů, kteří se v 19. století usadili v oblasti Volyně, která je dnes součástí Ukrajiny. Část z nich se do Česka vrátila po druhé světové válce, další až po roce 1989. Někteří z Ukrajiny odešli po únoru 2022 kvůli ruské invazi.

Místopředsedkyně Sdružení Čechů z Volyně a jejich přátel Dagmar Martinková v březnu 2022 řekla, že se díky tehdejším evakuačním akcím do ČR podařilo dopravit zhruba 800 volyňských Čechů. Později sdružení napsalo, že autobusy z Ukrajiny převezly celkem 1 000 osob (.pdf, str. 2).

Podle sdružení tato pomoc začala tak, že Dagmar Martinková kontaktovala předsedkyni Rady Čechů na Ukrajině Ludmilu Čiževskou, která ji požádala o pomoc s přesunem dětí (.pdf, str. 1). Martinková poté peníze na evakuaci sháněla na Ministerstvu vnitra a od humanitárních organizací, což se dle jejích slov nepovedlo. Následně tak kontaktovala poslankyni Jaroslavu Pokornou Jermanovou (ANO) a předsedu hnutí ANO Andreje Babiše (.pdf, str. 1), který podle Martinkové evakuaci podpořil (video, čas 12:44) a sdružení předal „potřebnou částku“. Martinková dodala, že nakonec i resort vnitra nabídl doprovod, „který by napomohl např. na hranicích“ (.pdf, str. 1).

Andrej Babiš se o záchraně volyňských Čechů zmiňoval opakovaně v Poslanecké sněmovně a na svých sociálních sítích (video, čas 14:13). Jeho roli nám potvrdila Dagmar Martinková také v e-mailové komunikaci. „Andrej Babiš skutečně pomáhal při záchraně 1 000 volyňských Čechů na počátku války a jejich evakuaci do ČR. Pomohl najít dopravce a financoval dopravu z ohrožených míst na hranice – což nikdo v té době nebyl schopen zajistit,“ uvedla pro Demagog.cz.

Shrnutí

Podle vyjádření místopředsedkyně Sdružení Čechů z Volyně a jejich přátel Dagmar Martinkové předseda hnutí Andrej Babiš pomáhal při evakuaci tisícovky volyňských Čechů a poskytl finance na jejich přesun. Z těchto důvodů hodnotíme výrok jako pravdivý.

Lídr koalice SPOLU ve volbách do Europarlamentu Alexandr Vondra odpovídá na otázku, jestli má jednoznačný názor na rušení práva veta v EU. Reaguje, že právo veta rušit nechce, protože by to podle něj vedlo k oslabení Česka, k omezení prostoru pro společná jednání a v konečném důsledku i k rozložení EU. V tomto kontextu uvádí, že koalice SPOLU se proti zrušení vyslovuje i ve svém volebním programu.

Právo veta

Právo veta znamená, že každý členský stát může odmítnout navrhované rozhodnutí Rady EU, které se týká citlivých oblastí. Jedná se například o daňovou politiku, rozhodnutí o přijetí nového člena do EU nebo společnou zahraniční a bezpečnostní politiku. Pokud se tedy na takovém rozhodnutí neshodnou všechny členské země, není přijato.

Zastánci reformy práva veta zdůrazňují potřebu větší flexibility v rozhodování EU, protože s rostoucím počtem zemí je stále složitější najít jednomyslnou shodu. Odpůrci naopak poukazují na to, že bez práva veta by menší státy mohly být snadno přehlasovány.

Program SPOLU

Program, se kterým jde koalice SPOLU do Evropských voleb 2024, obsahuje čtyři hlavní tematické okruhy, ve kterých SPOLU prezentuje svůj souhlasný či odmítavý postoj k jednotlivým problematikám (.pdf, str. 9–21).

Stanovisko k zachování práva veta obsahuje konkrétně závěrečný okruh nazvaný Budoucnost EU. V části, ve které se koalice mimo jiné hlásí k podpoře rozšiřování EU o státy východní a jihovýchodní Evropy včetně Ukrajiny, se SPOLU zároveň vyslovuje proti „rušení práva veta v klíčových oblastech zahraniční politiky, obranné politiky nebo daní“ (.pdf, str. 21).

Závěr

Volební program koalice SPOLU před volbami do Evropského parlamentu skutečně obsahuje nesouhlas se zrušením práva veta. Výrok Alexandra Vondry tak hodnotíme jako pravdivý.

Lídr koalice SPOLU do eurovoleb Alexandr Vondra reaguje na kritiku od lídryně kandidátky ANO Kláry Dostálové, která tvrdí, že koalice SPOLU je nejednotná v otázce zachování práva veta v EU. Vondra poukazuje na to, že je podle něj hnutí ANO v některých ohledech méně jednotné než koalice SPOLU. Argumentuje tím, že se s hnutím ve volebním období 2014–2019 rozešli dva z jeho čtyř europoslanců a ve volebním období 2019–2024 se s ANO rozešli tři z jeho šesti europoslanců.

Europoslanci ANO ve volebním období 2014–2019

Ve volbách do Evropského parlamentu (EP) v roce 2014 získalo hnutí ANO čtyři mandáty, byli zvoleni Pavel Telička, Petr Ježek, Dita Charanzová a Martina Dlabajová. Ti následně vstoupili do politické skupiny ALDE (Aliance liberálů a demokratů pro Evropu).

Europoslanec Pavel Telička ovšem v roce 2017 ukončil s ANO spolupráci. Od hnutí se podle svých slov odstřihnul kvůli neshodám ohledně politického směřování hnutí a nedostatečnému prosazování evropské tematiky. Mandát europoslance si ale ponechal. Na začátku roku 2018 se s hnutím rozešel europoslanec Petr Ježek, kterému vadila podpora Miloše Zemana v prezidentských volbách a spolupráce s KSČM. Oba europoslanci v roce 2019 založili nové politické hnutí Hlas.

Europoslanci ANO ve volebním období 2019–2024

V evropských volbách v roce 2019 hnutí ANO vyhrálo se ziskem šesti křesel a následně se stalo součástí nové frakce Renew Europe, která vznikla jako nástupce skupiny ALDE. Zvoleni byli Dita Charanzová, Martina Dlabajová, Martin Hlaváček, Radka Maxová, Ondřej Knotek a Ondřej Kovařík.

Hnutí v roce 2020 opustila Radka Maxová, která kritizovala, že podle ní v ANO převažují marketingové zájmy nad původními idejemi hnutí. Později v roce 2021 navázala spolupráci se sociální demokracií (SOCDEM), kterou poté v EP zastupovala jako nezávislá. Současně přestoupila z frakce Renew Europe do frakce S&D (Progresivní aliance socialistů a demokratů).

V roce 2023 spolupráci s ANO ukončila Dita Charanzová, která uvedla, že se v nadcházejících volbách do europarlamentu už za hnutí kandidovat nechystá. Na hnutí kritizovala konzervativní a „národovecké“ směřování. Místopředseda ANO Karel Havlíček naopak odchod Dity Charanzové vysvětloval její nespokojeností s pravděpodobně nízkým umístěním na kandidátce hnutí ANO v nadcházejících eurovolbách.

Ve stejné době Charanzovou následovala europoslankyně Martina Dlabajová, která hnutí vytýkala odklon od liberálních hodnot a obávala se možné budoucí spolupráce ANO s SPD. Europoslankyně Charanzová a Dlabajová nadále zůstaly ve frakci Renew Europe jako nezávislé. Hnutí ANO tak v Evropském parlamentu zbyli už jen tři europoslanci: Martin Hlaváček, Ondřej Knotek a Ondřej Kovařík.

Závěr

V minulém volebním období (2014–2019) opustili hnutí ANO dva ze čtyř zvolených europoslanců. V tomto volebním období (2019–2024) mělo původně ANO v europarlamentu šest mandátů, tři europoslankyně se ovšem postupně s hnutím rozešly. Výrok Alexandra Vondry tak hodnotíme jako pravdivý.

Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) v kontextu výroku porovnává jednotu v rámci hnutí ANO a v rámci koalice SPOLU. Mluví proto o svém kolegovi z koalice SPOLU Luďku Niedermayerovi (TOP 09) a argumentuje, že v zásadních otázkách oba zastávají podobný názor.

Emisní norma Euro 7

Emisní normy Euro stanovují limity škodlivin, které do ovzduší vypouštějí motorová vozidla. Jedná se o závazné právní akty, které se postupem času zpřísňují. Nejnovější normu Euro 7 schválili europoslanci v březnu 2024.

Euro 7 nahrazuje předcházející normy, a to konkrétně normu Euro 6, která platila pro osobní automobily, dodávky a lehká vozidla, a také Euro VI, která platila pro nákladní automobily a těžká nákladní vozidla. Euro 7 je tedy jedinečnou normou v tom, že se vztahuje na oba druhy vozidel.

Významnou změnou, kterou Euro 7 přináší, jsou nová opatření ke snížení emisí pevných částic z opotřebovávání pneumatik a brzd. Kromě toho např. zavádí požadavky na zvýšení životnosti baterií. Někteří europoslanci nakonec schválenou podobu návrhu kritizovali za to, že byla mírnější než původní představený návrh. Především u osobních automobilů totiž emisní limity z výfukových plynů zůstaly na úrovni předchozí normy (.pdf, str. 26).

Hlasování o Euro 7

Zpravodajem nové normy byl v Evropském parlamentu sám Alexandr Vondra. Jeho spolustraníci z ODS a kolegové z koalice SPOLU hlasovali pro přijetí této normy. Jedním z hlasů pro byl i ten Luďka Niedermayera, který měl dříve výhrady k tomu, že podle něj norma zasáhne jen málo aut nebo k údajně nedostatečné akcentaci zdravotních dopadů emisí.

Proti přijetí normy pak skutečně hlasovali všichni tři poslanci hnutí ANO, tedy Martin Hlaváček, Ondřej Knotek a Ondřej Kovařík, které Vondra označil za „zbylé“. Tím odkazuje na skutečnost, že z hnutí Andreje Babiše v tomto volebním období odešly tři europoslankyně, původně zvolené právě za ANO.

Jako první se s hnutím ANO rozešla Radka Maxová, která jej opustila v roce 2020 a později navázala spolupráci se sociálními demokraty (SOCDEM). V roce 2023 se pro podobný krok rozhodla i místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová a také europoslankyně Martina Dlabajová, které nyní v europarlamentu působí jako nezávislé. Ve zmiňovaném hlasování normu Euro 7 podpořila Dita Charanzová i Radka Maxová, stejně jako zástupci koalice SPOLU. Martina Dlabajová se tehdy hlasování neúčastnila.

Závěr

Alexandr Vondra (ODS) správně uvádí, že jeho kolega z koalice SPOLU Luděk Niedermayer (TOP 09) hlasoval pro přijetí nové emisní normy Euro 7. Proti jejímu přijetí naopak hlasovali všichni tři z původních šesti zástupců hnutí ANO v Evropském parlamentu.

Lídryně hnutí ANO Klára Dostálová ve volbách do Evropského parlamentu v kontextu výroku zmiňuje, že ačkoliv jsou s EU podle ní spojená i negativa, členství v ní je pro Česko výhodné. Ilustruje to na tom, že ČR od EU dostala víc peněz, než do ní odvedla.

Platby a příjmy od EU

Čistá pozice, o které Dostálová mluví, představuje finanční bilanci mezi příspěvky členského státu do rozpočtu EU a příjmy, které tento stát získává z evropských fondů. Jednoduše řečeno se tedy jedná o rozdíl mezi tím, jakou částku země do EU odvádí, a kolik od EU přijímá.

Česká republika je tzv. čistým příjemcem (.pdf), což jsou státy, jejichž příjmy z evropského rozpočtu převyšují odvody. Saldo čisté pozice ČR od jejího vstupu do EU do konce roku 2023 podle Ministerstva financí činilo 1,065 bilionu korun, kdy do unijního rozpočtu zaplatila (.xls) celkem 876,6 mld. a získala 1 941 mld. Kč. Následující graf znázorňuje vývoj plateb do rozpočtu EU a také příjmy z něj.

Závěr

Data Ministerstva financí ukazují, že Česko od svého vstupu do EU do konce roku 2023 z unijního rozpočtu získalo o 1,065 bilionu korun více, než do něj zaplatilo. Klára Dostálová se zmíněnou hodnotu vejde do naší standardní 10% tolerance, a její výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Kandidátka do Evropského parlamentu Klára Dostálová (ANO) v debatě obhajuje právo veta, jelikož podle ní v EU garantuje kompromis. Dále kritizuje koalici SPOLU kvůli tomu, že je v postoji k právu veta nejednotná. Poukazuje na fakt, že Luděk Niedermayer (TOP 09) je na rozdíl od lídra kandidátky Alexandra Vondry (ODS) pro jeho zrušení.

Právo veta v hlasování Rady EU

V Radě EU, která se skládá z ministrů členských zemí, fungují tři způsoby přijímání rozhodnutí. Pro schválení procedurálních otázek je potřeba prostá většina, kterou tvoří alespoň 14 států. Většinu právních předpisů Rada schvaluje tzv. kvalifikovanou většinou. Tu představuje minimálně 55 % členských států, které zastupují alespoň 65 % celkového počtu obyvatel EU. 

Právo veta mohou státy využít při třetím typu hlasování, při kterém je nutné dosáhnout jednomyslnosti a které se týká oblastí evropské politiky, jež členské země považují za citlivé. Jedná se například o společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, daňovou politiku nebo rozšiřování EU. Návrh projde, i pokud se některý stát zdrží hlasování. 

Niedermayer a veto

Europoslanec Luděk Niedermayer omezení práva veta v některých oblastech označil za dobrý nápad například už v dubnu 2019 (video, čas 0:35). Jako důvod uvedl, že členské státy často jednotlivá rozhodnutí blokují v rámci strategie, kdy veto využívají jako druh „vydírání“ při jednání o jiném bodu (video, čas 7:04).

Zneužívání veta komentoval v dubnu 2022 také na svém facebooku. V příspěvku tehdy kritizoval především Polsko, které se chystalo vetovat společná pravidla globálního zdanění velkých firem: „Je bohužel nedobrou praxí v EU, že země s něčím nespokojené, blokují veškerá, či některá jednomyslná rozhodnutí a tím dostávají EU do krizových situací.“ V červnu 2022 za to samé kritizoval Maďarsko, které vetovalo zavedení minimální 15% sazby daně pro velké společnosti.

Ve spojitosti s maďarským blokováním dohody o korporátní dani poté Luděk Niedermayer předložil spolu s dalšími europoslanci návrh usnesení, které se týkalo právě omezení práva veta. Dokument zdůrazňoval, že by členské státy EU „měly zvážit přidanou hodnotu přechodu na hlasování kvalifikovanou většinou, jak to doporučila Konference o budoucnosti Evropy“. Závěrečná zpráva z dané konference konkrétně doporučovala (.pdf, str. 83, 180 z 336), aby se o všech otázkách, o kterých se v současnosti hlasuje jednomyslně, rozhodovalo jen kvalifikovanou většinou. Výjimkou by dle závěrů konference měly být jen případy, kdy se hlasuje o přijetí nových členů do Unie a o změnách základních principů EU.

V říjnu 2023 Niedermayer také reagoval na prezidenta Petra Pavla, který omezení jednomyslnosti podpořil. Ve svém příspěvku na portálu Aktuálně.cz uvedl, že debata o vetu podkopává vzájemnou důvěru: „Dobře nemůže fungovat ani Unie, ve které část politiků přesvědčí veřejnost o potřebě pojistky ve formě veta s odkazem na to, že se ostatní proti nám mohou kdykoliv spiknout.“ Dále zmiňoval, že pokud k sobě členské země budou mít dostatek důvěry, „je vlastně skoro jedno, zda veto zůstane nebo bude v některých oblastech oslabeno“.

Svůj postoj Niedermayer vyjádřil i v rozhovoru pro Deník N v listopadu 2023. Vyzdvihl sice fakt, že EU je postavená na jednomyslnosti, ovšem dodal: „Pokud existuje vůle k dohodě, je skoro jedno, co se rozhoduje jednomyslně a co většinově.“ Vyjádřil také obavu, že lpění na jednomyslnosti může zablokovat rozšiřování Unie. 

Naproti tomu Alexandr Vondra v námi ověřované debatě (video, 9:00) i ve svých dřívějších vyjádřeních uváděl, že zrušení práva veta nepodporuje. Jednou z oblastí, kde by podle Vondry mělo jednomyslné hlasování zůstat zachováno, jsou např. přímé daně. Do této kategorie se přitom řadí výše zmíněná korporátní daň. 

Závěr

Luděk Niedermayer v minulosti skutečně několikrát kritizoval právo veta v Radě EU. Argumentoval například tím, že jednomyslnost se dá zneužít jako zbraň při vyjednávání. V Evropském parlamentu byl také jedním z předkladatelů dokumentu, který doporučoval zvážit přechod od jednomyslného hlasování k hlasování kvalifikovanou většinou. Zmíněný text se tehdy vztahoval především k případu, kdy Maďarsko využitím veta blokovalo zavedení minimální sazby korporátní daně. Alexandr Vondra naproti tomu zmiňoval, že zrušení práva veta nepodporuje a zachováno by podle něj mělo být například právě v oblasti přímých daní. Výrok Kláry Dostálové tak hodnotíme jako pravdivý.