Přehled ověřených výroků

Podle statistiky Ministerstva vnitra v roce 2021 Ukrajinci v Česku spáchali 1 705 trestných činů (.pdf, str. 77; .pdf, str. 298–299). Loňský přehled Policie ČR uvádí, že v roce 2024 to bylo 3 944 skutků (.pdf, str. 86). Statistiky kriminality obvykle obsahují také informace o počtu trestně stíhaných. Člověka, který je stíhán za více trestných činů, tyto statistiky přitom započítávají jen jednou. Podle údajů Nejvyššího státního zastupitelství (.pdf, str. 64) tak bylo v roce 2021 trestně stíháno 1 653 Ukrajinců. Tisková zpráva Policie ČR pak ukazuje, že v roce 2024 počet trestně stíhaných Ukrajinců narostl na 3 842 (.pptx, str. 14), tedy na více než dvojnásobek.

Mezi lety 2021 a 2024 se ale zároveň ztrojnásobil počet Ukrajinců v Česku, konkrétně se zvýšil ze 197 tisíc (.xlsx) na 589 tisíc lidí (.pdf, str. 4–5). Kvůli ruské invazi na Ukrajinu totiž do ČR po 24. únoru 2022 přišlo velké množství uprchlíků. Pokud množství trestných činů spáchaných Ukrajinci v roce 2021 vyjádříme v poměru k tehdejšímu počtu Ukrajinců v Česku, dostaneme podíl (tzv. kriminální zatíženost) dosahující 0,87 % (.pdf, str. 299). Loni ale bylo toto číslo nižší, a to o 0,2 procentního bodu. Stejně tak se snížil podíl trestně stíhaných Ukrajinců v ČR, který loni dosáhl 0,65 %. Zvýšil se tedy počet trestných činů spáchaných Ukrajinci, míra kriminality mezi Ukrajinci ale naopak klesla.

Podíl 0,65 % stíhaných byl v roce 2024 zaznamenán i u českých občanů. Následující graf pro srovnání vyčísluje kriminalitu Ukrajinců a cizinců jiných státních příslušností na území ČR za rok 2024.

Závěrečné hodnocení

Ukrajinci v roce 2021 v Česku spáchali 1 705 trestných činů, v roce 2024 počet narostl na 3 944. Počty trestných činů uváděné Tomiem Okamurou se tak pohybují v rámci naší 10% tolerance. Tomio Okamura tato čísla používá k ilustraci toho, že podle něj v Česku „stoupá kriminalita Ukrajinců“. Opomíjí ovšem skutečnost, že se mezi lety 2021 a 2024 ztrojnásobil počet Ukrajinců v ČR, zejména v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. V přepočtu na obyvatele se míra kriminality mezi Ukrajinci v Česku ve stejném období naopak snížila. Výrok Tomia Okamury proto hodnotíme jako zavádějící.

Poslanci hnutí SPD v čele s Tomiem Okamurou a Radkem Kotenem předložili v květnu 2025 návrh novely trestního zákoníku. Cílem návrhu bylo umožnit automatické vyhoštění cizinců v případě, že spáchají úmyslný trestný čin. Vyhoštění by hrozilo všem cizincům s výjimkou občanů členských států EU a rodičů nezletilého dítěte, které má české občanství (.pdf, str. 3, 4 z 8). Vláda k návrhu zaujala nesouhlasné stanovisko (.pdf) a Poslanecká sněmovna jej ke dni námi ověřované debaty neprojednala.

Z právního hlediska je vhodné rozlišovat mezi vyhoštěním, které ukládá soud v trestním řízení, a zrušením pobytu, o němž rozhoduje Ministerstvo vnitra.

Tomio Okamura skutečně předložil návrh, který by umožnil vyhoštění cizinců, pokud by spáchali úmyslný trestný čin. Netýkal by se všech cizinců, jelikož by výjimku měli rodiče nezletilého dítěte s českým občanstvím a občané EU. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Nominální a reálné výdaje na školství

V roce 2020 činil navrhovaný rozpočet na tento resort přibližně 226 miliard Kč (.pdf, str. 8 ze 766). Konečné výdaje dosáhly cca 227 mld. Kč (.pdf, str. 95 z 241). V září 2024 Fialova vláda schválila návrh státního rozpočtu na rok 2025, který počítá s výdaji na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) ve výši necelých 291 mld. Kč (.pdf, str. 34 z 358). Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) tak v nominálním srovnání výdajů uvádí u roku 2025 správnou částku a u roku 2020 se vejde do naší standardní 10% tolerance.

Při rozboru výdajů státního rozpočtu je ale třeba zohledňovat také inflaci, která snižuje jak kupní sílu peněz, tak i reálnou hodnotu státních výdajů. Zatímco nominální výdaje na MŠMT během působení Fialovy vlády rostly, v reálném srovnání v cenách roku 2025 se snižovaly a byly nižší než v posledních dvou letech vlády Babišova kabinetu. V roce 2025 sice meziročně vzrostly, stále však nedosahují hodnoty z roku 2020.

Výdaje v poměru k HDP

Výdaje státního rozpočtu na školství lze vyjádřit také v poměru vůči hrubému domácímu produktu (HDP), který bere v potaz rostoucí velikost české ekonomiky včetně daňových příjmů státu. Podle makroekonomické predikce Ministerstva financí ze srpna 2025 by podíl státních výdajů na MŠMT v letošním roce měl činit 3,44 % HDP, zatímco v roce 2020 představoval 3,89 %.

Závěr

V roce 2020 činily navržené výdaje na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 226 miliard Kč, zatímco Fialova vláda na tento resort pro rok 2025 vyčlenila zhruba 291 mld. Kč. Martin Kupka se tak uváděným číslem u roku 2020 vejde do naší 10% tolerance, pro rok 2025 uvádí správný údaj. Nominálně tedy výdaje na MŠMT vzrostly, při zohlednění inflace i poměru k HDP jsou ale reálné výdaje v roce 2025 nižší než v roce 2020. Výrok ministra dopravy Kupky proto hodnotíme jako zavádějící.

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) reaguje na tvrzení předsedy hnutí SPD Tomia Okamury, který uvedl, že kriminalita Ukrajinců v ČR roste a počet trestných činů spáchaných Ukrajinci se mezi lety 2021 a 2024 zvýšil ze 1 730 na 3 842. Ministr Kupka upozorňuje, že je potřeba porovnávat relativní míru kriminality namísto absolutních čísel, a tvrdí, že poměr počtu pachatelů trestných činů k celkové populaci je u Ukrajinců nižší než u českých občanů.

Statistiky kriminality za rok 2024

Tisková zpráva Policie ČR o vývoji registrované kriminality uvádí, že v roce 2024 bylo v Česku trestně stíháno 66 360 Čechů a 3 842 Ukrajinců (.pptx, str. 14). Pokud uvedená absolutní čísla vyjádříme v poměru k celkovému počtu Ukrajinců, kteří loni v Česku pobývali, bylo stíháno 0,65 % ukrajinských občanů. Podíl 0,65 % stíhaných byl v roce 2024 zaznamenán i u českých občanů.

Statistika v roce 2025

Podle vyjádření Policie ČR pro Demagog.cz bylo od ledna do konce srpna 2025 v ČR trestně stíháno 2 670 Ukrajinců a 44 308 Čechů. Poslední informace o celkovém počtu Čechů a Ukrajinců v Česku se vztahují k 1. červenci 2025. Pokud k přepočtu použijeme tyto údaje, bylo za prvních osm měsíců letošního roku trestně stíháno 0,46 % Ukrajinců (.pdf, str. 4–5) a 0,44 % Čechů (.xlsx). 

Závěr

Podle policejních statistik byla v roce 2024 míra kriminality u Ukrajinců i u Čechů stejná (0,65 %). Policie ČR poskytla pro Demagog.cz také aktuální data za leden až srpen 2025, podle kterých bylo za toto období trestně stíháno 2 670 Ukrajinců a 44 308 Čechů. V přepočtu na obyvatele tak bylo v letošním roce stíháno 0,46 % Ukrajinců, ale jen 0,44 % Čechů. Dle aktuálních údajů je tak počet trestně stíhaných vyšší u Ukrajinců než u Čechů, přestože rozdíl činí „jen“ 0,024 procentního bodu (tedy 24 lidí na 100 tisíc obyvatel). Výrok Martina Kupky proto hodnotíme jako nepravdivý.

Bývalý ministr školství Robert Plaga (za ANO) mluví o tom, že se současná vláda zavázala udržet plat učitelů na 130 % průměrné měsíční mzdy. Podle něj však jejich plat odpovídá pouze 108 %. Tomuto vládnímu slibu jsme se věnovali i v rámci vyhodnocení 50 konkrétních a měřitelných slibů Fialovy vlády z programového prohlášení.

Vláda Petra Fialy schválila své původní programové prohlášení v lednu 2022 a v březnu 2023 jej pak aktualizovala. V prvním prohlášení slíbila, že platy pedagogických pracovníků udrží na úrovni 130 % průměrné hrubé měsíční mzdy (.pdf, str. 18). V upraveném dokumentu tento závazek zúžila pouze na učitele.

Plnění slibu

Vláda Petra Fialy v srpnu 2022 schválila návrh novelizace školského zákona. Dokument obsahoval ustanovení (.pdf, str. 17–18), podle kterého by se stanovovaly celkové prostředky určené na platy pedagogických pracovníků pro danou školu. Jejich výše přitom měla být taková, aby plat jednoho pedagogického pracovníka v průměru odpovídal „nejméně 1,404násobku“ průměrné hrubé mzdy v národním hospodářství „za předminulý kalendářní rok“.

To podle důvodové zprávy k návrhu (.pdf, str. 44–45) mělo odpovídat 130 % předpokládané průměrné mzdy v roce, kdy se platy aktuálně vyplácejí. Výpočet vycházel z toho, že v letech 2010–2022 rostla průměrná hrubá mzda v národním hospodářství v průměru o 4 % ročně. Český statistický úřad přitom údaje o průměrných mzdách zveřejňuje se zpožděním, na začátku roku jsou tak obvykle k dispozici právě jen data za předminulý rok.

Není 130 % jako 130 %

Uvedený vládní návrh prošel legislativním procesem a jeho součástí se stal i pozměňovací návrh (.pdf, str. 6) Marka Výborného, kterým došlo ke dvěma změnám.

Zaprvé se ukotvení platu nově začalo vztahovat jen na učitele, nikoli na všechny pedagogické pracovníky (tato změna reflektovala aktualizaci programového prohlášení, kterou vláda provedla na začátku března 2023). Zároveň se změnila věta, podle níž původně měl plat jednoho učitele odpovídat v průměru 1,404násobku průměrné mzdy za předminulý rok (.pdf, str. 17–18, 44). Místo toho návrh přikázal ministerstvu nastavit koeficienty tak, aby plat učitelů vyšel na 130 % průměrné mzdy (.pdf, str. 6) – bez určení roku, ze kterého má údaj o průměrné mzdě vycházet.

Jak v této souvislosti později upozornila Pedagogická komora, tato formulace dovoluje ministerstvu použít průměrnou mzdu z jakéhokoliv roku, například z roku předminulého. V takovém případě by už nemusel plat učitele v průměru odpovídat 130 % průměrné mzdy v daném roce, protože ta se zpravidla zvyšuje.

Obavy Pedagogické komory, že stát bude chtít při výpočtu použít starší, a tím pádem nižší hodnotu průměrné mzdy, se později naplnily. Už v září a v říjnu 2023 totiž ministr školství Mikuláš Bek (STAN) uváděl, že se platy učitelů pro rok 2024 budou odvozovat z průměrné mzdy roku 2022. To později potvrdil i návrh státního rozpočtu na rok 2024, ve kterém stojí, že se výpočet platu učitelů bude odvozovat od údajů ČSÚ právě za předminulý kalendářní rok (.pdf, str. 133 z 358). Průměrná mzda za rok 2022 dle tehdy dostupných dat ČSÚ (.pdf, str. 6) dosáhla 40 317 Kč (ČSÚ později údaje dále aktualizoval). Na základě zmíněné částky Ministerstvo školství uvádělo, že by se dle jeho propočtů měl průměrný učitelský plat v roce 2024 dostat na 52 412 Kč (.pdf, str. 2).

Vývoj platů učitelů

Platové tarify stanovuje vládní nařízení č. 341/2017 Sb., které vláda Petra Fialy od svého nástupu upravila celkem pětkrát. Některé změny se týkaly i navýšení tarifů pedagogických pracovníků, konkrétně se od ledna 2022 z rozhodnutí vlády zvýšily původní platové tarify o 2 % a od roku 2025 se zvedly o 7 %. Výši platů pedagogických pracovníků má tedy vláda možnost ovlivňovat i tímto způsobem, ne jen přímo novelou zákona.

Informace o průměrných platech v regionálním školství lze nalézt na webu MŠMT. Podle těchto dat došlo v roce 2022 k poklesu platu učitelů na necelých 121 % průměrné mzdy ve stejném roce, v roce 2023 na cca 116,5 % a v roce 2024 dále na 110 %.

Podle propočtů resortu školství by plat učitelů pro rok 2025 měl dosáhnout 56 056 Kč, což odpovídá 130 % průměrné mzdy z roku 2023. Odborníci z think-tanku IDEA při CERGE-EI ovšem odhadli, že platy v roce 2025 budou představovat jen 108 % průměrné mzdy, a v roce 2026 dokonce pouze 102 % (.pdf, str. 1).

Závěr

Vláda Petra Fialy prosadila novelu školského zákona, která od ledna 2024 ukotvila platy učitelů na úrovni 130 % průměrné mzdy. Nestanovila ale rok, ze kterého se má uváděných 130 % odvozovat. Vláda k výpočtu pro rok 2024 nakonec použila průměrnou mzdu z roku 2022, a průměrný plat učitelů tak dosáhl pouze 110 % průměrné mzdy. Podle odhadu think-tanku IDEA při CERGE-EI by měly letošní platy učitelů klesnout na 108 % průměrné mzdy. Výrok Roberta Plagy proto hodnotíme jako pravdivý.

Vláda Petra Fialy se ve svém původním i aktualizovaném programovém prohlášení ke zvýšení výdajů na školství tak, aby představovaly průměr zemí OECD, nezavázala tak jednoznačně, abychom jej hodnotili jako jeden ze slibů vlády (.pdf, str. 18; .pdf, str. 18). Oba dokumenty nicméně obsahují formulaci, že je „důležitým úkolem koaliční vlády (…) získat pro školství více finančních prostředků tak, aby veřejné výdaje na vzdělávání a školské služby odpovídaly v poměru k HDP alespoň úrovni průměru zemí OECD“.

Nejnovější údaj o průměru výdajů na školství v rámci OECD se vztahuje k roku 2021, kdy představoval 4,9 % (.pdf, str. 282) hrubého domácího produktu (HDP). Česko přitom v roce 2021, tedy v posledním roce Babišovy vlády, podle OECD na vzdělání alokovalo jen 4,6 % HDP (.pdf, str. 5). Novější souhrnná data za OECD nejsou k dispozici.

Vývoj výdajů na školství v Česku ale můžeme porovnat na základě dat o výdajích na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy podle státních závěrečných účtů a také dat o výdajích (.pdf, str. 30) na výzkum, vývoj a inovace (VaVaI), které OECD také do své statistiky započítává (.pdf, str. 274). Když tyto částky sečteme a porovnáme s HDP měřeným Českým statistickým úřadem, zjistíme, že se výdaje na školství (a VaVaI) od roku 2021, kdy činily 4,57 % HDP, postupně snižovaly až na 4,05 %. Dle letošního rozpočtu a aktuální makroekonomické predikce Ministerstva financí by měly tyto výdaje v roce 2025 dosáhnout 4,07 % HDP.

Závěr

Fialův kabinet v obou svých programových prohlášeních uvedl, že je důležitým úkolem koalice přiblížit výdaje na vzdělávání a školské služby průměru OECD. Podle posledního dostupného údaje činil průměr výdajů na školství států OECD 4,9 % HDP v roce 2021. Z konečných výdajů na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a také státních výdajů na výzkum, vývoj a inovace vyplývá, že se během Fialovy vlády výdaje na tento resort v poměru k HDP snižovaly a oddalovaly se tak od průměru OECD. Výrok Roberta Plagy proto hodnotíme jako pravdivý.

Kandidát za hnutí ANO Robert Plaga zjevně mluví o novele zákona o azylu, kterou Parlament schválil během letošního léta. Novela reaguje na evropský migrační pakt, který do české legislativy částečně zavádí. Součástí schváleného znění novely (.pdf, str. 50–51, 53) je i pozměňovací návrh (.docx), který v květnu 2025 předložil poslanec hnutí ANO Robert Králíček s pěti dalšími členy poslaneckého klubu ANO.

Návrh zavádí možnost zrušit nebo neprodloužit pobyt cizincům, kteří opakovaně spáchají přestupky (.docx, str. 2–3). Přesněji se bude jednat o situaci, kdy cizinec spáchá tři přestupky během 12 měsíců. Podle odůvodnění pozměňovacího návrhu se má jednat zejména o přestupky proti veřejnému pořádku, občanskému soužití a proti majetku (.docx, str. 2). Pro přijetí návrhu zástupců hnutí ANO (.pdf, str. 6–8) zvedlo ruku 127 poslanců, přičemž se hlasování zdrželi přítomní členové Pirátů a také Hubert Lang (ANO) a Vladimír Balaš (STAN).

Kandidát za SPD Jindřich Rajchl reaguje na debatu o nedostatku odborných i praktických lékařů a dodává, že podle něj ve zdravotnictví chybí také zdravotní sestry. Kritizuje, že k výkonu tohoto povolání je potřeba vyšší vzdělání, a navrhuje umožnit nástup do praxe již po absolvování střední zdravotnické školy. Z jeho dalších slov vyplývá, že mluví o pozici všeobecné zdravotní sestry.

V roce 2004 vstoupil v účinnost zákon o nelékařských zdravotnických povoláních, který stanovil, že k získání způsobilosti k výkonu povolání všeobecné sestry je nutné absolvovat tříleté studium bakalářského zdravotnického oboru nebo oboru diplomovaná všeobecná sestra na vyšší odborné škole (.pdf, str. 1).

Od roku 2017 existuje díky novele zmíněného zákona také rychlejší varianta 4+1, kdy všeobecným zdravotním sestrám pro získání kvalifikace stačí absolvování čtyřletého studia střední zdravotnické školy a následně pouze jeden rok navazujícího studia na vyšší odborné škole.

Závěr

Pro výkon povolání zdravotní sestry je nutné vystudovat tříletý bakalářský zdravotnický obor nebo vyšší zdravotnickou školu. Další možností je absolvovat střední zdravotnickou školu s navazujícím jednoletým studiem na vyšší odborné škole. Výrok Jindřicha Rajchla tedy hodnotíme jako pravdivý

Kandidát za Motoristy Matěj Gregor reaguje na debatu o nedostatku odborných i praktických lékařů ve zdravotnictví. Jako řešení zmiňuje zrušení úhradové vyhlášky. Podle něj by to umožnilo pojišťovnám nabízet benefity lékařům, kteří půjdou pracovat do regionů, kde je jich nyní nedostatek.

Úhradová vyhláška

Úhradová vyhláška je právní předpis, který každý rok vydává Ministerstvo zdravotnictví. Stanovuje výši úhrad za hrazené služby, výši finančního ohodnocení za provedený zdravotní výkon a regulační omezení pro úhradu zdravotních služeb. Jinými slovy, určuje rozdělení peněz z veřejného zdravotního pojištění mezi poskytovatele zdravotní péče a určuje limit částky, kterou pojišťovna poskytovateli za daný úkon uhradí.

Dostupnost péče v regionech

Bývalý prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR Ladislav Friedrich za příčinu nižší dostupnosti zdravotní péče v některých regionech označil například vysokou frekvenci návštěv u lékaře v kombinaci s absencí regulačních poplatků nebo stěhování obyvatel do velkých měst. Zmínil i skutečnost, že pojišťovny nemají možnost vyloučené regiony finančně stimulovat, protože jsou vázané právě úhradovou vyhláškou.  

Úhradové vyhlášky dále podporují centralizaci specializované péče pomocí tzv. koeficientu centralizace, díky kterému dostávají centra vysoce specializované péče vyšší úhradu než by za stejný úkon dostaly např. regionální nemocnice bez statutu centra (.pdf, str. 201). Úhradová vyhláška pro rok 2025 nicméně obsahuje pasáž, která umožňuje dodatečné navýšení úhrad pro regiony s omezenou dostupností péče skrze individuální dohody mezi pojišťovnou a poskytovatelem péče (.pdf, str. 229). 

Závěr

Podle bývalého ředitele Svazu zdravotních pojišťoven ČR jsou limity stanovené úhradovou vyhláškou jedním z faktorů nedostatku lékařů v některých regionech. Vyhláška pro rok 2025 však zdravotníkům v regionech s omezenou dostupností péče umožňuje uzavírat individuální dohody s pojišťovnou ohledně výše úhrad. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Motoristé sobě představili svůj program do sněmovních voleb na sjezdu v Olomouci v červenci 2025. Slíbili např. nepodpořit opětovné zavedení elektronické evidence tržeb ani zvyšování daní pro lidi, kteří pracují a podnikají. Podle programu také chtějí do čtyř let zajistit vyrovnaný rozpočet.

Ve veřejně dostupných zdrojích jsme nedohledali žádnou zmínku odborníků – ať už politologů, akademiků, politických komentátorů nebo i lidí z podnikatelské sféry –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ kteří by označili program Motoristů za pragmatický. Vyjádření jsme neúspěšně hledali také v mediální databázi Newton. Obrátili jsme se proto na Matěje Gregora a mluvčí Motoristů s žádostí o odkázaní na konkrétní vyjádření. Ke dni vydání naší analýzy jsme ale odpověď neobdrželi.

Program komentoval např. politolog Ladislav Cabada, který v minulosti neúspěšně kandidoval do Senátu za TOP 09. Podle jeho názoru je program v ekonomické oblasti pokračováním „původních myšlenek a standardů klausovské a topolánkovské ODS. To znamená nízké daně, osobní odpovědnost, malý stát apod.“ Po námi ověřované debatě vydal Reflex komentář, ve kterém je program Motoristů popsaný jako „poměrně realistický program“ v porovnání s ostatními kandidujícími subjekty. V době debaty však podle dostupných informací žádný odborník, ať už z veřejné či soukromé sféry, program Motoristů za pragmatický neoznačil. Výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.