Přehled ověřených výroků

Pravda
Do programu Dostupné nájemní bydlení jsou opravdu zapojeny zmíněné instituce. Kromě nich se na programu podílí ještě Státní fond podpory investic.

Dostupné nájemní bydlení

Dostupné nájemní bydlení je investiční program, který vláda schválilačervenci 2024. Jeho cílem je zvýšit podíl dostupných nájemních bytů prostřednictvím jejich rekonstrukce a výstavby. Obce si zároveň takové byty mohou v rámci programu pořizovat. Program je součástí projektu Ministerstva pro místní rozvoj s názvem Bydlení pro život a cílí především na mladé lidi do 35 let, zaměstnance ve veřejně prospěšných profesích a obyvatele, kteří nepatří mezi pětinu populace s nejvyššími příjmy.

Kromě Ministerstva pro místní rozvoj je do projektu zapojeno také Ministerstvo financí, Národní rozvojová banka a Státní fond podpory investic (.pdf, str. 7 z 22). Úkolem obou ministerstev bylo nastavit právní a datový rámec a stanovit samotnou definici dostupného nájemního bydlení (.pdf, str. 3 z 22).

Resort financí provedl inventuru státního majetku a identifikoval přes dvě stě pozemků, které stát nepotřebuje a které by mohl poskytnout k výstavbě nových bytů. Pro potřeby programu také vytváří cenové mapy, které poskytují přehled výše nájmů v různých oblastech a odhadují výši nájmu pro referenční byt.

Dohromady je pro program vyhrazeno 7 miliard korun, z čehož je 4,5 mld. určeno na výhodné úvěry a zbytek mohou žadatelé čerpat přímo ve formě dotací. K únoru 2025 bylo podpořeno více než 90 žádostí v celkové hodnotě přibližně pěti miliard korun.

Závěr

Na realizaci projektu Dostupné nájemní bydlení se skutečně podílí Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo financí a Národní rozvojová banka. Kromě nich je do programu zapojen také Státní fond podpory a investic. Výrok Petra Fialy tak hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala

Nepravda
Souhrnná data o uzavření několika úrovní škol během pandemie covidu-19 publikovalo pouze UNESCO. V pěti evropských státech byly školy zavřené déle než v Česku.

Moderátorka v rozhovoru zmiňuje analýzu společnosti XTB, podle které po pandemii covidu-19 v rámci EU nejvíce oslabila kupní síla v Česku, a ptá se Petra Fialy, zda to není špatná vizitka vlády. Ten odpovídá, že za oslabenou ekonomiku podle něj může předchozí vláda Andreje Babiše, která zavedla příliš přísná pandemická opatření.

Uzavření škol v Česku

Vláda Andreje Babiše se v reakci na šíření covidu-19 rozhodla uzavřít základní, střední i vysoké školy od 11. března 2020 (.pdf, str. 1). Opatření se začala rozvolňovat 20. dubna, kdy se částečně otevřely vysoké školy pro studenty posledních ročníků. V průběhu května a června se pak dobrovolně a v omezeném počtu mohl vrátit zbytek žáků středních a základních škol (.pdf, str. 10).

Kvůli zhoršení epidemické situace pak vláda školy v říjnu znovu uzavřela (.pdf). V listopadu se mohly vrátit 1. a 2. ročníky základních škol a do konce roku 2020 docházelo k omezenému rozvolňování. Další vlna zavírání přišla v lednu 2021 (.pdf) a v březnu 2021, kdy Česko zaznamenalo nejvyšší počty hospitalizovaných i úmrtí, vláda zavřela dokonce i mateřské školy.

Od 12. dubna 2021 začala vláda vyhlašovat fáze návratu žáků do škol podle krajů a stupně vzdělávání (.docx, str. 2). V květnu se jako poslední mohli do škol vrátit středoškoláci (.pdf, str. 1). V září 2021 se ve školách ještě testovalo na covid-19, ale fungovaly již normálně.

Základní školy tak byly zavřeny pro studenty všech ročníků v období mezi polovinou března a května 2020, znovu pak mezi polovinou října a listopadu 2020 a nakonec ještě jeden týden v prosinci téhož roku (.pdf, str. 3–⁠⁠⁠⁠⁠⁠5). Dle veřejně dostupných informací byly tedy kompletně zavřené přibližně 16 týdnů. Střední školy byly uzavřené o jeden týden déle v listopadu 2020, v součtu tedy 17 týdnů (str. 5–⁠⁠⁠⁠⁠⁠8).

Částečná či úplná omezení platila na základních školách od poloviny května do konce června 2020 a znovu mezi polovinou listopadu 2020 a polovinou května 2021, dohromady asi 31 týdnů (.pdf, str. 3–5). Na středních školách byla výuka částečně omezena navíc ještě po zbytek května a po celý červen 2021 (str. 5–⁠⁠⁠⁠⁠⁠8). Jejich částečné zavření tak trvalo přibližně 37 týdnů.

Srovnání s Evropou

Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) zmapovala, kolik týdnů byly školy během pandemie zavřené v jednotlivých státech světa. Do statistiky započítala mateřské, základní a střední školy. Jiný zdroj s ucelenými informacemi o souhrnné délce uzavření několika úrovní škol jsme ve veřejně dostupných zdrojích nenalezli.

Na grafu níže je přehled evropských států, kdy je v prvním sloupci vidět, jak dlouho trvalo plošné uzavření škol. Ve druhém je pak součet týdnů úplného a částečného uzavření, kdy školy fungovaly jen v některých oblastech nebo jen pro určité ročníky, popřípadě ve zkráceném režimu výuky (.pdf).

Data UNESCO se od našeho výpočtu liší – úplně zavřené školy byly podle nich po dobu 20 týdnů, zatímco částečné uzavření trvalo 26 týdnů (.xlsx). Alespoň částečně byly tedy školy uzavřené 46 týdnů. Rozdíl je způsobený zejména tím, že UNESCO do úplného zavření zahrnuje i období, kdy byly základní školy otevřené jen pro 1. a 2. ročníky, přípravné třídy a individuální konzultace (.xlsx; .pdf, str. 3–5), naopak nepočítá týden v prosinci 2020. Údaje k částečnému zavření pak nepokračují do doby, kdy se toto omezení v ČR dotklo středních škol. UNESCO navíc ve svých datech některé týdny počítá jak do úplného, tak i do částečného uzavření (.xlsx).

UNESCO tedy používá jiný způsob výpočtu, ale jelikož jej aplikuje stejně u všech zkoumaných zemí, můžeme jeho data použít ke srovnání ČR a zbytku Evropy. Pokud tedy pro evropské srovnání vezmeme v potaz data UNESCO, školy byly úplně uzavřené 20 týdnů (.xlsx). Stejně dlouho byly zavřené školy v Maďarsku a Severní Makedonii, déle pak ve Slovinsku, Irsku, Rumunsku, Polsku a Srbsku. Co se týče součtu úplného a částečného uzavření, déle než Česko měly v tomto srovnání školy zavřené Bulharsko, Slovinsko, Bosna a Hercegovina, Lotyšsko, Černá Hora a Severní Makedonie.

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",(function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}}))}();

Závěr

Podle dat UNESCO byly během pandemie covidu-19 školy déle než v Česku úplně zavřené v pěti evropských zemích, konkrétně ve Slovinsku, Irsku, Rumunsku, Polsku a Srbsku. Při započítání doby, kdy byly školy zavřené pouze částečně, byla situace horší v šesti zemích. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako nepravdivý.

Pravda
Jednou z podmínek k získání finanční podpory pro výstavbu bytů v rámci programu Dostupné nájemní bydlení je závazek žadatele, že nové byty budou minimálně po dobu 20 let pronajímány za cenu nižší než tržní.

Předseda vlády Petr Fiala mluví o krocích, které jeho vláda podnikla ke zvýšení dostupnosti bydlení. Jako jeden z faktorů ovlivňující tuto dostupnost zmiňuje rychlost výstavby bytů. Poukazuje na to, že za jeho vlády vznikla novela stavebního zákona, probíhá digitalizace stavebního řízení, a zmiňuje také program Dostupné nájemní bydlení.

Program Dostupné nájemní bydlení

Dostupné nájemní bydlení je investiční program, který vláda schválilačervenci 2024. Jeho cílem je zvýšit podíl dostupných nájemních bytů prostřednictvím jejich rekonstrukce a výstavby. Obce si zároveň takové byty mohou v rámci programu pořizovat. Program je součástí projektu Ministerstva pro místní rozvoj s názvem Bydlení pro život a cílí především na mladé lidi do 35 let, zaměstnance ve veřejně prospěšných profesích a obyvatele, kteří nepatří mezi pětinu populace s nejvyššími příjmy.

Byty podpořené v rámci programu budou dle Ministerstva pro místní rozvoj pronajímány za nižší než tržní cenu v daném místě. Podmínky programu konkrétně stanovují, že výše nájemného pro získání finanční podpory „musí být nižší než srovnatelné nájemné obvyklé v daném místě nebo obvyklé nájemné obdobných bytů v daném místě“, a to po dobu minimálně 20 let od ukončení stavby (.pdf, str. 10).

Obvyklé a tržní ceny

Tržní cena je cena, za kterou se dá aktuálně koupit nebo prodat určité zboží nebo služba. Obvyklou cenu zákon definuje jako cenu, za kterou je možné prodat stejný nebo obdobný majetek v obvyklém obchodním styku. Nájemné „obvyklé v daném místě“, které v rámci programu určuje Ministerstvo financí (.pdf, str. 10), by tedy mělo odpovídat tržnímu nájemnému.

Závěr

Cílem programu Dostupné nájemní bydlení skutečně je vytvořit cenově dostupné byty, které budou minimálně po dobu 20 let pronajímány za cenu nižší než tržní. Výrok premiéra proto hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Výtěžek ze sbírky Ministerstva obrany ke Dni válečných veteránů v roce 2024 činil 5 026 599 Kč, čímž byl téměř dvojnásobně překonán rekord z předešlého roku.

Ministryně obrany Jana Černochová mluví o sbírce, kterou ke Dni válečných veteránů pravidelně pořádá Vojenský fond solidarity. Ten je společným projektem Ministerstva obrany a Charity ČR, který vznikl v roce 2015 jako reakce na úmrtí pěti českých vojáků v Afghánistánu. Fond poskytuje finanční pomoc určenou vojákům a jejich blízkým, kteří se ocitli v tíživé životní situaci. Mezi okruh příjemců patří i veteráni a jejich blízcí či pozůstalí a také vojáci, od jejichž odchodu ze služby uplynulo maximálně pět let.

Vlčí mák

Ministryně obrany Jana Černochová v říjnu 2024 představila oficiální národní symbol válečných veteránů –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Vlčí mák České republiky. Kampaň se sbírkou, jejíž výtěžek putoval Vojenskému fondu solidarity, probíhala od 29. října do 11. listopadu 2024, kdy mohli lidé zakoupením vlčího máku vyjádřit respekt těm, kteří bojovali ve válkách. Kromě klasické papírové verze bylo možné koupit i variantu z limitované edice nebo digitální verzi. Fyzické verze byly k dostání u vojáků v ulicích měst (.pdf). Na některých místech se do sbírky zapojila i Česká obec sokolská nebo Československá obec legionářská.

Jak ukazuje následující graf, výtěžky z prodejů vlčích máků měly kromě roku 2022 rostoucí tendenci, avšak v roce 2024 se částku podařilo meziročně téměř zdvojnásobit, když se vybralo celkem 5 026 599 korun. Jednalo se přitom o nejvyšší sumu, jakou se kdy v rámci sbírky podařilo vybrat.

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",(function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r=0;r<e.length;r++)if(e[r].contentWindow===a.source){var i=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";e[r].style.height=i}}}))}();

Spor o symbol vlčího máku

Symbol vlčího máku vznikl jako uctění památky vojáků padlých v první světové válce již ve 20. letech minulého století. Každoročně na podzim si jej lidé připínají na oblečení, aby vyjádřili podporu válečným veteránům a připomněli si oběti válečných konfliktů. Vrcholem bývá 11. listopad, tedy Den válečných veteránů, kdy se konají různé vzpomínkové akce.

Vojenský fond solidarity není jedinou organizací, která sbírku se stejným symbolem ke Dni válečných veteránů v Česku pořádá. Organizuje ji také například Paměť národa, která výtěžek rozděluje mezi Centrum pomoci Paměti národa, které podle projektu pomáhá především účastníkům druhého a třetího odboje, a dokumentaristy Paměti národa, kteří vyhledávají a zaznamenávají vzpomínky protikomunistických odbojářů a pamětníků z 2. světové války.

Poté, co Ministerstvo obrany  v roce 2024 poprvé kodifikovalo symbol vlčího máku a zároveň deklarovalo, že veškeré výtěžky z jeho prodeje půjdou Vojenskému fondu solidarity, se právě proti sbírce Paměti národa vymezilo. Podle resortu jde na dokumentární činnost drtivá většina výtěžku a samotné veterány sbírka nepodporuje. Ministerstvo v souvislosti s kodifikací zdůraznilo, že pouze u oficiálního vlčího máku je garantováno, že výtěžek poputuje na podporu vojáků a válečných veteránů. Některé spolky se ale proti kampani a oficiální podobě vlčího máku ohradily a resort kritizovaly za údajné přivlastnění symbolu.

Závěr

Ministryně obrany Jana Černochová v říjnu 2024 představila oficiální podobu vlčího máku v rámci sbírky ke Dni válečných veteránů. Vybraná částka ze sbírky resortu dosáhla hodnoty 5 026 599 korun, což je skutečně nejvyšší obnos, jaký se kdy ministerstvu podařilo vybrat. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Vojenský fond solidarity uvedl, že v roce 2024 schválil podporu pro více než 50 žadatelů, kterým vyplatil přibližně 7,7 milionu korun.

Ministryně obrany Jana Černochová reaguje na poznámku, že během svého působení v úřadu podporuje válečné veterány, a zmiňuje úspěchy zaměřené na pomoc vojákům či jejich blízkým. Konkrétně hovoří i o Vojenském fondu solidarity, který podle ní rychle pomáhá dotčeným lidem.

Vojenský fond solidarity

Vojenský fond solidarity je projekt pod záštitou Ministerstva obrany a Charity ČR, který vznikl v roce 2015 jako reakce na úmrtí pěti českých vojáků v Afghánistánu. Fond poskytuje finanční pomoc vojákům a jejich blízkým, kteří se ocitli v tíživé životní situaci. Mezi okruh příjemců od listopadu 2023 patří i veteráni a jejich blízcí či pozůstalí a také vojáci, od jejichž odchodu ze služby uplynulo maximálně pět let, čímž se rozšířil okruh potenciálních příjemců (.pdf, str. 3).

Podle výroční zprávy za rok 2023 podpořil fond ve stejném roce 14 klientů částkou 2,64 milionu korun (.pdf, str. 7). Organizace také pomáhala při povodních v roce 2024, kdy schválila žádosti 15 žadatelů, mezi které rozdělila téměř 2,2 milionu korun.

Podpora z fondu

Černochová o částce poskytnuté z Vojenského fondu solidarity psala již v publikaci „3. rok na obraně“ (.pdf), kde uvádí, že fond 55 žadatelům poskytl více než 7 milionů korun (str. 21). Samotný fond tuto informaci na svých webových stránkách neuvádí, jeho nejnovější výroční zpráva se týká pouze roku 2023. Na svém facebookovém profiluvšak v lednu uvedl, že během roku 2024 schválil 52 žádostí v celkové hodnotě 7,7 milionu korun.

Závěr

Vojenský fond solidarity na svém facebookovém účtu uvedl, že během roku 2024 schválil 52 žádostí o podporu v celkové výši přibližně 7,7 milionu korun. Jana Černochová se tak vejde do naší standardní 10% tolerance, její výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Příslušníci české armády v roce 2024 skutečně působili ve vyjmenovaných oblastech. Např. v Iráku poskytovali poradenskou činnost irácké armádě a na Sinajském poloostrově řídili provoz checkpointů nebo letecky přepravovali materiál mezi základnami.

Ministryně obrany Jana Černochová v kontextu výroku mluví o zahraničních operacích, do kterých se v minulém roce zapojili čeští vojáci. Zmiňuje jejich roli při posilování východního křídla NATO a vedení bojových jednotek na Slovensku. Dále vyjmenovává působení na misích v Kosovu, Iráku, na Sinajském poloostrově a v Izraeli.

Kosovo

České jednotky jsou součástí mírové operace NATO v Kosovu od roku 1999, kdy byla zahájena operace Joint Guardian (od roku 2005 Joint Enterprise). Cílem mise, která v době publikace námi ověřovaného rozhovoru stále probíhala, je zajistit mír a stabilitu v oblasti. Na velitelství v Prištině loni působilo sedm českých vojáků.

V roce 2022 došlo k postupným eskalacím nepokojů mezi Srbskem a Kosovem. Od července 2023 proto v Kosovu působí i jednotka české Vojenské policie, která spolupracuje s italskými karabiniéry. Úkolem jednotky je podílet se na bezpečnosti a volnosti pohybu s důrazem na severní část země, tedy oblast obývanou převážně kosovsko‑srbskou komunitou. Od ledna 2025 v Kosovu působí již čtvrtá jednotka Vojenské policie čítající bezmála 30 policistů.

Irák

Česká armáda působí také v Iráku a Kuvajtu, kde je od roku 2016 součástí operace OIR (Operation Inherent Resolve) a od roku 2019 alianční mise NMI (NATO Mission Iraq). Hlavním úkolem bylo poskytovat poradenství, pomoc a prostředky irácké vládě a armádě v boji proti Islámskému státu. Od září 2024 v zemi operuje 13. uskupení armády, které iráckým ozbrojeným složkám zajišťuje poradenskou činnost.

Další mise

Kromě zmíněných oblastí operují jednotky české také např. v Pobaltí, Bosně a Hercegovině, na Slovensku nebo v oblasti Středomoří, kde pomáhají v rámci operace IRINI přispívat k uplatňování zbrojního embarga OSN vůči Libyi. Mimo Evropu dohlížejí čeští vojenští pozorovatelé na vojenskou a bezpečnostní situaci v Demokratické republice Kongo nebo ve Středoafrické republice.

Sinajský poloostrov

Na Sinaji v rámci mise organizace MFO (Multinational Force and Observers) působí čeští vojáci od roku 2009 a od roku 2013 také jednotky leteckého kontingentu. V roce 2024 bylo v oblasti nasazeno 16. úkolové uskupení a 27. letecká jednotka v počtu 15 osob. Čeští vojáci a další příslušníci ozbrojených sil z 15 zemí dohlížejí na dodržování mírové dohody mezi Egyptem a Izraelem z roku 1981. Řídí např. provoz checkpointů nebo kontrolují aktivity podél hranice, zatímco letecká jednotka provádí průzkum oblasti a přepravuje lidi i materiál mezi základnami.

Golanské výšiny

Součástí mise na Golanských výšinách je česká armáda od roku 2015, kdy do oblasti vyslala tři vojáky. V roce 2020 je doplnil čtvrtý příslušník a armáda zde působila také v roce 2024. Čeští vojáci jsou součástí mise UNDOF (The United Nations Disengagement Observer Force), která byla zahájena v roce 1974 a jejímž cílem je dohlížet na udržení míru mezi Izraelem a Sýrií.

Závěr

Příslušníci české armády České republiky působili v roce 2024 v několika státech a oblastech. Účastnili se misí v Kosovu, kde kromě vojáků působili také členové Vojenské policie. Dále operovali také v Iráku, na Sinajském poloostrově nebo Golanských výšinách. Výrok Jany Černochové tedy hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Od začátku roku 2024 byly do Polska vyslány dvě skupiny vojáků z vrtulníkové jednotky Heli Unit ze základny Náměšť nad Oslavou. Vojáci spolupracovali s polskými ozbrojenými silami i jednotkami NATO.

Ministryně obrany Jana Černochová v kontextu výroku komentuje loňské zapojení Armády ČR do aliančních uskupení v oblasti východního křídla NATO. Zmiňuje konkrétně nasazení českých vojáků a vojenské techniky v Litvě, Lotyšsku a Polsku.

Východní křídlo NATO

Za východní křídlo Severoatlantické aliance se považuje Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko, Slovensko, Polsko a pobaltské státy (.pdf). Severoatlantická aliance začala posilovat svůj východní blok v roce 2014 v reakci na ruskou anexi Krymu. Přítomnost sil NATO zde poté začala rapidně růst na začátku roku 2022, a to v reakci na ruské zvyšování napětí a následnou invazi na Ukrajinu. K začátku roku 2025 se česká armáda podílí na misích v Litvě, Lotyšsku a na Slovensku. V průběhu roku 2024 nicméně působila v rámci východního křídla NATO i v Polsku.

Vrtulníková jednotka Heli Unit

Právě do Polska vyslalo Ministerstvo obrany na začátku loňského roku vrtulníkovou jednotku Heli Unit ze základny Náměšť nad Oslavou. Zhruba stovka vojáků i s vrtulníky Mi-171Š a pozemní technikou se zúčastnila výcviku na polské základně poblíž středopolské vesnice Powidz.

Hlavním úkolem české vrtulníkové jednotky byla spolupráce s polskými ozbrojenými silami, včetně speciálních jednotek SOF, a aliančními jednotkami v rámci NATO. České jednotky tak napomáhaly k posílení východního křídla NATO. Tyto úkoly plnily české jednotky ve dvou skupinách. První skupina vojáků byla na místě šest měsíců, než je v červenci vystřídala skupina druhá.

První skupina plnila úkoly, jako výstavba základny, spolupráce s místními jednotkami a celkově rozjezd mise. Tato skupina se také stala historicky prvními českými vrtulníkáři, kteří prováděli námořní operace. Šlo o cvičné operace, které se zaměřovaly především na vyzvedávání jednotek z námořních plavidel.

Druhá skupina navíc v Polsku pobývala i v období podzimních povodní. Na žádost náčelníka generálního štábu polských ozbrojených sil tehdy ministryně Černochová schválila použití této jednotky při záchranných pracích v Polsku.

Závěr

Česká vrtulníková jednotka Heli Unit z Náměště nad Oslavou se během roku 2024 účastnila výcviku na polské základně Powidz. Hlavním cílem byla spolupráce s polskými ozbrojenými silami a aliančními jednotkami v rámci NATO, jednotka nicméně zasahovala také při záchranných pracích v průběhu podzimních povodní na polském území. Výrok Jany Černochové proto hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Mezi zářím a listopadem 2024 bylo podle Armády ČR v místech zasažených povodněmi nasazeno 5 400 vojáků. Postavili celkem 22 náhradních mostů a 8 pěších lávek v Moravskoslezském a Olomouckém kraji.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) mluví v kontextu výroku o povodních, které na podzim 2024 zasáhly zejména Moravskoslezský a Olomoucký kraj. Vojáci pomáhali jak s evakuací, zásobováním vodou a humanitární pomocí, tak s odklízením sutě a naplavenin či dezinfekcí silnic a domů.

Nasazení vojáků v terénu

Vojáci se v terénu pohybovali už před povodněmi, a to na žádost starosty Strakonic v Jihočeském kraji a následně hejtmana Olomouckého kraje. Plnili například pytle s pískem a odklízeli spadlé stromy z cest.

Vláda poté schválila nasazení 2 000 vojáků od 17. září do 31. října. Vojáci se střídali, na začátku října jich bylo v terénu až 1 300 denně. Nasazení bylo poté prodlouženo do konce listopadu 2024. Počet vojáků v terénu vláda snížila na jeden tisíc.

Stavba mostů a lávek

Mezi zářím a listopadem bylo podle armády v místech postižených povodněmi nasazeno celkem 5 400 vojáků z povolání a v aktivní záloze. Ze skladů Správy státních hmotných rezerv pak do obcí, kde bylo potřeba postavit náhradní cesty přes vodní toky, odvezli vojáci 22 provizorních mostů a 8 pěších lávek (.pdf, str. 25).

Stavba mostu v Bělé pod Pradědem. Zdroj: AČR

Žádosti o zapůjčení dočasných konstrukcí spojujících břehy podle Ministerstva dopravy přicházely z Jesenicka, Krnovska, Bruntálska nebo Opavska. Armáda je postavila například v Krasově, Valštejně, Široké Nivě, či Bělé pod Pradědem nebo v Lipové-lázních.

Stavba mostu v Bělé pod Pradědem. Zdroj: AČR

Závěr

Na podzim 2024 bylo v terénu během povodní skutečně nasazeno 5 400 vojáků. Jejich přítomnost schválila vláda od 17. října až do konce listopadu. Na žádost obcí vojáci postavili celkem 22 mostů a 8 lávek pro pěší. Výrok Jany Černochové proto hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Česko na obranu v roce 2024 poprvé po takřka dvaceti letech alokovalo přes 2 % HDP, pokud se do obranných výdajů započítají kromě výdajů Ministerstva obrany i prostředky vynaložené jinými úřady. Schválený rozpočet MO na rok 2024 opravdu dosáhl 151,2 mld. Kč.

Ministryně obrany Jana Černochová odpovídá na dotaz, zda se jí daří naplňovat slib zvýšení výdajů na obranu na úroveň dvou procent HDP. K tomu se zavázala v Desateru pro obranu, které zveřejnila po svém nástupu do funkce. Ministryně odpovídá, že se jí slib splnit podařilo, přičemž výdaje tuto hranici podle ní překročily po skoro dvaceti letech.

Výdaje na obranu

V září 2023 Fialův kabinet schválil návrh rozpočtu na rok 2024, ve kterém pro Ministerstvo obrany vyčlenil výdaje ve výši 151,2 miliard korun (.pdf). V součtu s výdaji na obranu v jiných kapitolách rozpočtu (např. Správy státních hmotných rezerv, Ministerstva zahraničních věcí nebo Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost) se jedná o 159,8 mld. Kč. Tato celková částka sice dosahuje hranice 2 % HDP, avšak kvůli výdajům určeným na ostatní instituce než je Ministerstvo obrany není jisté, že splnění závazku potvrdí NATO. Česko tak bude muset Severoatlantické alianci prokázat, že tyto výdaje souvisejí s obranou státu.

Podle pokladního plnění státního rozpočtu pro rok 2024 vynaložila Česká republika na obranu ještě více peněz (.pdf, str. 6). Vyčerpat se podařilo 166,8 miliard, z nichž 159 miliard šlo přímo Ministerstvu obrany. To uvádí, že podle makroekonomické predikce Ministerstva financí z listopadu 2024 jde o 2,09 % HDP, z čehož 1,99 % čerpal přímo samotný resort (.pdf, str. 3).

Podle opozice bylo toto navýšení oproti rozpočtu nepřehledné a netransparentní. Dle premiéra Petra Fialy se jednalo o pojistku, aby NATO splnění závazku uznalo. Severoatlantická aliance vyhodnotí, jestli výdaje na ostatní instituce souvisejí s obranou státu a jestli Česko hranici 2 % HDP splnilo až ve druhém čtvrtletí letošního roku.

Výdaje na obranu v minulosti

Závazek dávat 2 % HDP na obranu ministři obrany členských zemí NATO ústně odsouhlasili v roce 2006. Kvůli finanční krizi v letech 2007–2008 ale řada zemí investice do obrany naopak snížila (.pdf, str. 4–6). Platnost a aktuálnost závazku potvrdili čelní představitelé států Severoatlantické aliance na summitu NATO ve Walesu v roce 2014.

Jak lze vidět na následujícím grafu, Česku se od vstupu do NATO podařilo dvouprocentní hranici překročit v letech 1999 až 2003. Podle Ministerstva obrany jí dosáhlo také v roce 2005 (.xlsx). Od té doby už byly výdaje na obranu nižší a přes dvouprocentní hranici se dostaly opět až v roce 2024, kdy ČR podle předběžného údaje NATO na obranu vynaložila 2,1 % HDP (.pdf, str. 9). Podle dat Ministerstva obrany šlo o 1,99 %, jedná se ovšem pouze o náklady na samotný resort. Pokud bychom vzali v úvahu výdaje i na ostatní instituce, jedná se o výše zmíněných 2,09 %.

Data Ministerstva obrany a Severoatlantické aliance se v některých letech mírně liší. Rozdíl je zjevně způsobený odlišnými definicemi výdajů na obranu (.pdf, str. 1) a také tím, že české ministerstvo při výpočtu používá nominální hodnoty výdajů (.xlsx), zatímco Aliance (.pdf) vychází z reálné výše výdajů (přepočtených na stálé ceny roku 2015).

Závěr

Vláda ve schváleném rozpočtu na rok 2024 na Ministerstvo obrany vyhradila 151,2 mld. Kč. Podle pokladního plnění se tato částka ještě zvýšila na 159 mld. Kč, přičemž při započítání výdajů na další instituce šlo o 166,8 mld. Kč. Na základě makroekonomické predikce Ministerstva financí to představuje 2,09 % HDP. Česko tak opravdu překonalo dvouprocentní hranici a téměř po dvaceti letech splnilo alianční závazek. Výrok Jany Černochové z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý. NATO ovšem bude ještě posuzovat, jestli všechny vyčíslené výdaje souvisí s obranou státu.

Pravda
Výdaje Ministerstva obrany v roce 2024 podle konečného rozpočtu dosáhly 164,3 miliard Kč. To je skutečně o jedenapůlkrát více než v roce 2023, kdy tato částka činila 110,3 miliard Kč.

Ministryně obrany Jana Černochová v rozhovoru mluví o tom, že resort obrany v roce 2024 hospodařil s větším rozpočtem, než jaký byl původně schválen, mj. i díky nevyčerpaným prostředkům z předchozího roku. Podle ní se na ministerstvo nakonec vyčlenilo 164 mld. Kč, což je jedenapůlkrát více než v roce 2023.

Rozpočet Ministerstva obrany

Ve státním rozpočtu na rok 2023 bylo na Ministerstvo obrany vyčleněno 111,8 mld. Kč. Konečný rozpočet se nepatrně snížil na 110,3 mld. Kč, z čehož se nakonec vyčerpalo 100,7 mld. Kč (.pdf, str. 9 z 61).

Návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2024 předložila vláda Petra Fialy v září 2023. Poslanecká sněmovna ho schválila na konci listopadu a v prosinci ho podepsal prezident Petr Pavel. Senát se projednáváním zákona o státním rozpočtu nezabývá.

Schválený státní rozpočet na rok 2024 původně počítal s tím, že se na Ministerstvo obrany přidělí 151,18 mld. Kč (.pdf, str. 32). S touto částkou počítala i novela přijatá v souvislosti s podzimními povodněmi (.pdf, str. 8 z 10). Nakonec ale resort hospodařil s částkou 164,3 mld. Kč, ze které vyčerpal 159 mld. Kč (.pdf, str. 6). Ve srovnání s rokem 2023 tak byly výdaje v konečném rozpočtu přibližně jedenapůlkrát vyšší, jelikož mělo ministerstvo k dispozici o 54 mld. Kč více.

Výdaje nerostly pouze v nominálních číslech, ale také v procentech hrubého domácího produktu. Ministerstvo obrany uvedlo, že podle makroekonomické predikce Ministerstva financí z listopadu 2024 představovaly výdaje resortu v roce 2024 1,99 % HDP (.pdf, str. 3). O rok dříve to přitom bylo jen 1,37 % HDP (.xlsx).

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",(function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r=0;r<e.length;r++)if(e[r].contentWindow===a.source){var i=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";e[r].style.height=i}}}))}();

Celkové výdaje na obranu

Celkově bylo na obranu státu v roce 2024 alokováno 177,1 mld. Kč, z nichž se vyčerpalo asi 167 mld. Kč (.pdf, str. 6). Resort do těchto výdajů totiž kromě výdajů Ministerstva obrany počítá také výdaje jiných státních institucí, jako je Státní správa hmotných rezerv, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo zahraničních věcí nebo Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (.pdf, str. 6).

Závěr

Po změnách v rozpočtu hospodařilo Ministerstvo obrany v roce 2024 s částkou 164,3 mld. Kč, zatímco konečný rozpočet v roce 2023 byl o 54 mld. Kč nižší. Výdaje resortu tedy byly oproti předchozímu roku jedenapůlkrát vyšší a výrok Jany Černochové proto hodnotíme jako pravdivý.