Přehled ověřených výroků

Pravda
Podle ČSÚ i Eurostatu se inflace v lednu 2022 blížila 10 %. V lednu 2025 pak skutečně nepřesáhla 3 %.

Moderátorka v kontextu výroku zmiňuje analýzu XTB, podle které Češi po pandemii covidu-19 zchudli nejvíce z celé Evropy, jelikož se reálné mzdy mezi roky 2019 a 2024 propadly o 10 %. Petr Fiala odmítá, že by to byla špatná vizitka jeho kabinetu, a je toho názoru, že za tento stav je odpovědná předchozí vláda Andreje Babiše. Ta podle něj zapřičinila, že na začátku působení jeho kabinetu dosáhla inflace skoro 10 %. Zároveň dodává, že později inflace postupně klesla až pod 3 %.

Vývoj inflace

Český statistický úřad (ČSÚ) sleduje míru inflace pomocí indexu spotřebitelských cen, který vyjadřuje změnu cen tzv. spotřebního koše, tedy výrobků a služeb pořizovaných běžnou domácností. ČSÚ do inflace započítává např. i náklady na vlastnické bydlení, které tvoří asi 12 % spotřebního koše.

Inflaci kromě toho pravidelně měří také Eurostat (statistický úřad Evropské unie), který pro její výpočet používá tzv. harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP). Ten zajišťuje, že „všechny země Evropské unie dodržují stejnou metodiku výpočtu“. Čísla EU se tak od hodnot Českého statistického úřadu mohou mírně lišit. Rozdíly mohou být také dány rozdílnou strukturou spotřebního koše (.pdf), který u Eurostatu zahrnuje například i tržby za nákupy cizinců na území Česka (.pdf, str. 38).

Jak je vidět na následujícím grafu, podle ČSÚ činila inflace v lednu 2022 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tedy měsíc po nástupu Fialovy vlády –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 9,9 %. Následně ještě vzrostla, od ledna 2024 už se ale drží pod 3 %. V lednu 2025 se pak ceny podle odhadu meziročně zvýšily o 2,8 %. Podle Eurostatu dosáhla meziroční inflace v lednu 2022 hodnoty 8,8 %, zatímco o tři roky později činila 2,9 %. I podle této statistiky se inflace během roku 2024 pohybovala okolo 3 %.

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",(function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r=0;r<e.length;r++)if(e[r].contentWindow===a.source){var i=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";e[r].style.height=i}}}))}();

Závěr

Jak podle ČSÚ, tak podle Eurostatu dosahovala inflace v lednu 2022 takřka 10 %. Dle ČSÚ činila 9,9 % a dle Eurostatu 8,8 %. V lednu 2025 už se podle obou statistických úřadů pohybovala na nižší úrovni, a to skutečně pod 3 %. ČSÚ navíc uvádí, že tříprocentní hranici nepřekročila po celý rok 2024, a také podle Eurostatu se pohybovala okolo této hodnoty. Výrok Petra Fialy tak hodnotíme jako pravdivý.

Nepravda
Žádné z veřejně dostupných srovnání, která se zabývají rigiditou pracovního trhu, nezařazuje Českou republiku na nejhorší příčku v Evropě. Podle zprávy think-tanku IDEA z roku 2024 mají např. Slovensko a Bulharsko rigidnější pracovní trh než ČR.

Premiér Petr Fiala komentuje návrh tzv. flexi novely zákoníku práce, která má zvýšit flexibilitu českého pracovního trhu. Obhajuje také zavedení výpovědi bez udání důvodu, které do novely navrhli přidat poslanci ODS a TOP 09. Dodává však, že ODS novelu podpoří i bez tohoto bodu.

Strnulost trhu práce

Statistiku, jejímž cílem bylo vyjádřit rigiditu na trhu práce v jednotlivých zemích, v minulosti zveřejňovala Světová banka (.pdf, str. 4). Svůj souhrnný „index rigidity zaměstnanosti“ už ovšem více než deset let nevydává. Z jejích dílčích dat o regulaci práce (.pdf, str. 4) později Litevský institut volného trhu sestavil „index pružnosti zaměstnávání“ (.pdf, str. 3), který naposledy publikoval v roce 2019 (.pdf). Podle tehdejšího žebříčku, který hodnotil pružnost zákonných pravidel a regulací na trhu práce, se Česká republika mezi evropskými zeměmi umístila na 4. nejlepším místě (.pdf, str. 2–3). 

Rigiditu trhu práce lze posuzovat i jinak než skrze zákonná pravidla. V roce 2024 ekonomové Daniel Münich a Jakub Grossmann z think-tanku IDEA Akademie věd ČR publikovali analýzu (.pdf), která srovnávala flexibilitu trhů práce zemí EU podle frekvence změn zaměstnání. Podle této zprávy je frekvence, s jakou lidé v Česku mění práci, jednou z nejnižších v Evropě. Podobné problémy mají i jiné země bývalého východního bloku, například Maďarsko, Polsko nebo Rumunsko. Slovensko a Bulharsko však mají dle analýzy IDEA pracovní trh ještě rigidnější než Česko. Naopak severské země se vyznačují vysokou dynamikou trhu práce (.pdf, str. 1).

Zdroj: IDEA

Češi mění zaměstnání výrazně méně než ostatní Evropané mj. kvůli nízké podpoře v nezaměstnanosti a omezené dostupnosti kvalitní rekvalifikace. Ta je nutná kvůli úzce zaměřenému oborovému vzdělávání. V Česku je navíc vysoká míra certifikace profesí, což zvyšuje náklady na profesní změny. Český trh práce se také vyznačuje nízkou dostupností zkrácených úvazků a možností vykonávat práci na dálku. 

Podle Indexu prosperity a finančního zdraví, který vytváří portál Evropa v datech spolu s Českou spořitelnou, se Česko v roce 2024 v oblasti kvality trhu práce nacházelo mezi zeměmi EU až na 18. místě. Nízká dostupnost zkrácených úvazků často znemožňuje ženám na rodičovské dovolené najít zaměstnání, což vede k jejich nižší ekonomické aktivitě a zvyšuje nerovnostiodměňování mužů a žen.

Napjatost trhu

Stav trhu práce lze dále také hodnotit podle jeho napjatosti, což je situace, kdy je na trhu vysoký počet volných pracovních míst v kombinaci s nízkou nezaměstnaností. Efektivitu párování volných míst a uchazečů o zaměstnání zachycuje tzv. Beveridgeova křivka, jejíž hodnoty pro státy EU pravidelně zveřejňuje Eurostat.

Podle zprávy z roku 2022 mělo nejnižší úroveň efektivity párování právě Česko (.pdf, str. 1, 3). Česká národní banka (ČNB) však upozornila na to, že podniky v minulosti hlásily větší počet volných míst na úřadech práce, protože místo mohlo být nabídnuto občanům ze zemí mimo EU nejdříve po 30 dnech, kdy se nepodařilo obsadit domácím pracovníkem. Statistiky tak podle ČNB nemají dostatečnou vypovídající hodnotu.

Na grafu níže jsou vidět nejaktuálnější data za celý rok 2023. Země, které se pohybují nad křivkou mají nízkou efektivitu párování v porovnání se zeměmi pod křivkou. Vlevo nahoře se pak vyskytují země s napjatým pracovním trhem. Na grafu se vedle Česka nachází např. Německo, ještě hůře si v napjatosti trhu práce ale vede např. Nizozemsko (.pdf, str. 40).

zdroj: Eurostat 

„Flexi novela“ zákoníku práce

Tzv. flexibilní novelu zákoníku práce připravila vláda Petra Fialy a jejím hlavním cílem je uvolnit rigidní nastavení pracovněprávních vztahů (.pdf, str. 22 z 200). Součástí návrhu je například prodloužení zkušební doby o měsíc, zkrácení výpovědní lhůty nebo možnost jít na letní brigádu už od 14 let (.pdf, str. 4–7, 25 z 200).

Novela má také zlepšit podmínky pro rodiče na rodičovské dovolené. Těm by měl zaměstnavatel podle návrhu zajistit návrat na stejné pracovní místo a pracoviště v případě, že se do práce vracejí před tím, než jejich dítě dosáhne věku 2 let (.pdf, str. 28, 79 z 200). Dále by také rodiče během čerpání rodičovské dovolené měli mít možnost u zaměstnavatele vykonávat stejný druh práce jako před nástupem dovolené, pokud uzavřou dohodu o provedení práce (DPP) nebo dohodu o pracovní činnosti (DPČ) (.pdf, str. 4, 23 z 200).

Vláda novelu schválila v srpnu 2024 a v březnu 2025 ji odsouhlasila také Sněmovna. Výpověď bez udání důvodu, o které v rozhovoru mluvil Petr Fiala, Sněmovnou přijatá verze novely nakonec neobsahuje.

Závěr

Trh práce v České republice patří z hlediska frekvence změny zaměstnání mezi ty nejméně dynamické v EU. Podle zprávy think-tanku IDEA jsou však pracovní trhy Slovenska a Bulharska ještě rigidnější. Česko má mezery také v dostupnosti zkrácených úvazků, možnosti vykonávat práci na dálku nebo v efektivitě párování volných pracovních míst a uchazečů o zaměstnání. Z žádného z dostupných srovnání však Česko nevychází jako nejhorší, výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Pravda
Během působení vlády Petra Fialy byl průměrný počet zahájených i dokončených bytů nepatrně vyšší než za vlády Andreje Babiše. V posledních letech však zejména počet dokončených bytů klesá.

Zahájené a dokončené byty

Statistiky ohledně bytové výstavby zveřejňuje Český statistický úřad (ČSÚ), který sbírá také data o nebytové výstavbě a počtu vydaných stavebních povolení. K dispozici je jak statistika zahájené výstavby bytů (.xlsx), tak dokončených bytů v daném roce (.xlsx). Zahájené byty ČSÚ definuje jako byty, u kterých došlo k povolení výstavby, bez ohledu na to, jestli ve stejném období došlo i k jejich úplnému dostavění. Dokončené byty jsou buď byty v nových objektech, nebo nově postavené byty v již stávajících budovách.

Z dat ČSÚ vyplývá, že během vlády Andreje Babiše se podařilo zahájit výstavbu celkem 152 044 bytů (.xlsx) a dokončit 139 249 bytů (.xlsx). Během dosavadních tří let vlády Petra Fialy byla zahájena výstavba 114 423 (.xlsx) bytů a dokončilo se jich 107 732 (.xlsx). Jelikož se nejedná o stejně dlouhé časové úseky, srovnali jsme průměrný roční počet bytů, které se během působení obou kabinetů začaly stavět, případně se dokončily. V obou kategoriích jich bylo o něco více během vlády Petra Fialy.

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",(function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}}))}();

Počet zahájených bytů v delším časovém období postupně rostl a maxima dosáhl v roce 2021, tedy v posledním roce působení Babišovy vlády. Od té doby tento počet nepatrně klesá, v prvních dvou letech po nástupu Fialovy vlády, tedy v roce 2022 a 2023, ale začala stavba většího počtu bytů než v roce 2018 a 2020. V roce 2024 počet zahájených bytů meziročně vzrostl, ale počet dokončených bytů naopak klesl na nejnižší hodnotu od roku 2017.

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",(function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}}))}();

Nový stavební zákon

Nový stavební zákon prosadil už Babišův kabinet v roce 2020, kvůli dvěma novelám z pera Fialovy vlády ale došlo k jeho úpravám a odložení účinnosti. Té nabyl 1. ledna 2024 pro infrastrukturní stavby, pro ostatní stavby pak 1. července 2024. Jednou ze změn bylo stanovení 60denní lhůty, během které musí stavební úřad posoudit žádost o vydání stavebního povolení. U jednoduchých staveb je lhůta pouze 30 dní.

Ministerstvo pro místní rozvoj si od zákona slibuje zrychlení a zjednodušení stavebního řízení. To měla urychlit i jeho digitalizace, kterou však od jejího spuštění provázely komplikace a nakonec došlo k jejímu pozastavení. Plně funkční verze by měla být nakonec spuštěna až v roce 2028.

Závěr

Podle dat ČSÚ počet zahájených bytů během působení Fialovy vlády nepatrně klesá, průměrně se jich ale ročně začalo stavět o něco více než za předchozího Babišova kabinetu. V letech 2022 a 2023 se navíc zahájilo více bytů než v roce 2018 a 2020 a v roce 2024 se jejich počet meziročně zvýšil. Počet dokončených bytů naopak poklesl. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Zavádějící
Podle ČSÚ se zhruba 36 tisíc bytů ročně rozestavělo v letech 2018–2019. Průměr od roku 2021 je přitom skutečně 40 tisíc. Fiala ale opomíjí, že v posledních letech počet zahájených staveb zase klesl na hodnoty let 2018–2019. Dokončených bytů bylo loni nejméně od roku 2017.

Premiér Petr Fiala v kontextu výroku mluví o dostupnosti bydlení a tvrdí, že jeho vláda zrychlila výstavbu bytů. Neupřesňuje ale, o jakém časovém úseku před rokem 2020 mluví. V našem odůvodnění se proto zaměříme na situaci v některých letech před rokem 2020 a na období po roce 2020 do současnosti.

Počet zahájených bytů

Data o počtech stavěných bytů publikuje Český statistický úřad (ČSÚ). Sbírá data nejen o zahájených stavbách, ale také o dokončených bytech. Zahájené byty ČSÚ definuje jako byty, u kterých došlo k povolení výstavby, bez ohledu na to, jestli ve stejném období došlo i k jejich úplnému dostavění. Dokončené byty jsou buď byty v nových objektech, nebo nově postavené byty v již stávajících budovách.

Z údajů ČSÚ vyplývá, že přibližně 36 tisíc bytů se průměrně začalo stavět v letech 2018–2019 (.xlsx). V období mezi lety 2021 a 2024 průměr vzrostl na zhruba 40 tisíc ročně. Počet zahájených staveb ale v posledních dvou letech poklesl a zase se na hodnoty let 2018–2019 vrátil. Co se týče dokončených bytů, jejich průměr v letech 2018–2019 činil cca 35 tisíc ročně a v letech 2021 až 2024 zůstal obdobný – cca 35 600. V roce 2024 se navíc dokončilo nejméně bytů od roku 2017.

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",(function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}}))}();

Závěr

Předseda vlády tedy správně uvádí, že před rokem 2020 se průměrně stavělo zhruba 36 tisíc bytů ročně, zatímco v současnosti, konkrétně mezi lety 2021 a 2024, se průměr zvýšil na 40 tisíc. Opomíjí ale, že v posledních dvou letech se počet zahájených staveb snížil zpět na hodnoty let 2018–2019. Průměr dokončených bytů v tomto časovém srovnání zůstal obdobný, v roce 2024 se jich navíc zhotovilo nejméně od roku 2017. Výrok Petra Fialy tak hodnotíme jako zavádějící.

Pravda
O finanční podporu na výstavbu cenově dostupného bydlení bylo podle Ministerstva financí v rámci programu Dostupné nájemní bydlení podáno opravdu 92 žádostí.

Dostupné nájemní bydlení

Dostupné nájemní bydlení je investiční program, který vláda schválilačervenci 2024. Jeho cílem je zvýšit podíl dostupných nájemních bytů prostřednictvím jejich rekonstrukce a výstavby. Obce si zároveň takové byty mohou v rámci programu pořizovat. Program je součástí projektu Ministerstva pro místní rozvoj s názvem Bydlení pro život a cílí především na mladé lidi do 35 let, zaměstnance ve veřejně prospěšných profesích a obyvatele, kteří nepatří mezi pětinu populace s nejvyššími příjmy.

Žádosti o podporu

Ministerstvo financí 6. února 2025 představilo zhodnocení programu po čtyřech měsících. Resort uvedl, že žádost o finanční podporu výstavby, rekonstrukce nebo nákupu bytů podalo 92 projektů. Celkem se jedná o 1 483 bytů v hodnotě 5,1 miliardy korun (.pdf, str. 4, 9). Z této částky je 1,9 mld. korun vyčleněno na dotace a zbylé 3,2 mld. korun jsou určeny pro úvěry. 

Následující mapa zobrazuje počet podaných žádostí v jednotlivých krajích a Praze od října 2024, kdy byl program Dostupné nájemní bydlení spuštěn. Mezi žádosti patří např. rekonstrukce a přestavba školy na obecní byty ve Vratěníně nebo výstavba bytového domu Meandr ve Znojmě (.pdf, str. 5–⁠⁠⁠⁠⁠⁠7).

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",(function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r=0;r<e.length;r++)if(e[r].contentWindow===a.source){var i=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";e[r].style.height=i}}}))}();

Závěr

Podle informací Ministerstva financí bylo v rámci programu Dostupné nájemní bydlení od října 2024 do února 2025 podáno 92 žádostí o finanční podporu na výstavbu, rekonstrukci nebo nákup bytů v celkové hodnotě 5,1 miliardy korun. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Do programu Dostupné nájemní bydlení jsou opravdu zapojeny zmíněné instituce. Kromě nich se na programu podílí ještě Státní fond podpory investic.

Dostupné nájemní bydlení

Dostupné nájemní bydlení je investiční program, který vláda schválilačervenci 2024. Jeho cílem je zvýšit podíl dostupných nájemních bytů prostřednictvím jejich rekonstrukce a výstavby. Obce si zároveň takové byty mohou v rámci programu pořizovat. Program je součástí projektu Ministerstva pro místní rozvoj s názvem Bydlení pro život a cílí především na mladé lidi do 35 let, zaměstnance ve veřejně prospěšných profesích a obyvatele, kteří nepatří mezi pětinu populace s nejvyššími příjmy.

Kromě Ministerstva pro místní rozvoj je do projektu zapojeno také Ministerstvo financí, Národní rozvojová banka a Státní fond podpory investic (.pdf, str. 7 z 22). Úkolem obou ministerstev bylo nastavit právní a datový rámec a stanovit samotnou definici dostupného nájemního bydlení (.pdf, str. 3 z 22).

Resort financí provedl inventuru státního majetku a identifikoval přes dvě stě pozemků, které stát nepotřebuje a které by mohl poskytnout k výstavbě nových bytů. Pro potřeby programu také vytváří cenové mapy, které poskytují přehled výše nájmů v různých oblastech a odhadují výši nájmu pro referenční byt.

Dohromady je pro program vyhrazeno 7 miliard korun, z čehož je 4,5 mld. určeno na výhodné úvěry a zbytek mohou žadatelé čerpat přímo ve formě dotací. K únoru 2025 bylo podpořeno více než 90 žádostí v celkové hodnotě přibližně pěti miliard korun.

Závěr

Na realizaci projektu Dostupné nájemní bydlení se skutečně podílí Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo financí a Národní rozvojová banka. Kromě nich je do programu zapojen také Státní fond podpory a investic. Výrok Petra Fialy tak hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala

Nepravda
Souhrnná data o uzavření několika úrovní škol během pandemie covidu-19 publikovalo pouze UNESCO. V pěti evropských státech byly školy zavřené déle než v Česku.

Moderátorka v rozhovoru zmiňuje analýzu společnosti XTB, podle které po pandemii covidu-19 v rámci EU nejvíce oslabila kupní síla v Česku, a ptá se Petra Fialy, zda to není špatná vizitka vlády. Ten odpovídá, že za oslabenou ekonomiku podle něj může předchozí vláda Andreje Babiše, která zavedla příliš přísná pandemická opatření.

Uzavření škol v Česku

Vláda Andreje Babiše se v reakci na šíření covidu-19 rozhodla uzavřít základní, střední i vysoké školy od 11. března 2020 (.pdf, str. 1). Opatření se začala rozvolňovat 20. dubna, kdy se částečně otevřely vysoké školy pro studenty posledních ročníků. V průběhu května a června se pak dobrovolně a v omezeném počtu mohl vrátit zbytek žáků středních a základních škol (.pdf, str. 10).

Kvůli zhoršení epidemické situace pak vláda školy v říjnu znovu uzavřela (.pdf). V listopadu se mohly vrátit 1. a 2. ročníky základních škol a do konce roku 2020 docházelo k omezenému rozvolňování. Další vlna zavírání přišla v lednu 2021 (.pdf) a v březnu 2021, kdy Česko zaznamenalo nejvyšší počty hospitalizovaných i úmrtí, vláda zavřela dokonce i mateřské školy.

Od 12. dubna 2021 začala vláda vyhlašovat fáze návratu žáků do škol podle krajů a stupně vzdělávání (.docx, str. 2). V květnu se jako poslední mohli do škol vrátit středoškoláci (.pdf, str. 1). V září 2021 se ve školách ještě testovalo na covid-19, ale fungovaly již normálně.

Základní školy tak byly zavřeny pro studenty všech ročníků v období mezi polovinou března a května 2020, znovu pak mezi polovinou října a listopadu 2020 a nakonec ještě jeden týden v prosinci téhož roku (.pdf, str. 3–⁠⁠⁠⁠⁠⁠5). Dle veřejně dostupných informací byly tedy kompletně zavřené přibližně 16 týdnů. Střední školy byly uzavřené o jeden týden déle v listopadu 2020, v součtu tedy 17 týdnů (str. 5–⁠⁠⁠⁠⁠⁠8).

Částečná či úplná omezení platila na základních školách od poloviny května do konce června 2020 a znovu mezi polovinou listopadu 2020 a polovinou května 2021, dohromady asi 31 týdnů (.pdf, str. 3–5). Na středních školách byla výuka částečně omezena navíc ještě po zbytek května a po celý červen 2021 (str. 5–⁠⁠⁠⁠⁠⁠8). Jejich částečné zavření tak trvalo přibližně 37 týdnů.

Srovnání s Evropou

Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) zmapovala, kolik týdnů byly školy během pandemie zavřené v jednotlivých státech světa. Do statistiky započítala mateřské, základní a střední školy. Jiný zdroj s ucelenými informacemi o souhrnné délce uzavření několika úrovní škol jsme ve veřejně dostupných zdrojích nenalezli.

Na grafu níže je přehled evropských států, kdy je v prvním sloupci vidět, jak dlouho trvalo plošné uzavření škol. Ve druhém je pak součet týdnů úplného a částečného uzavření, kdy školy fungovaly jen v některých oblastech nebo jen pro určité ročníky, popřípadě ve zkráceném režimu výuky (.pdf).

Data UNESCO se od našeho výpočtu liší – úplně zavřené školy byly podle nich po dobu 20 týdnů, zatímco částečné uzavření trvalo 26 týdnů (.xlsx). Alespoň částečně byly tedy školy uzavřené 46 týdnů. Rozdíl je způsobený zejména tím, že UNESCO do úplného zavření zahrnuje i období, kdy byly základní školy otevřené jen pro 1. a 2. ročníky, přípravné třídy a individuální konzultace (.xlsx; .pdf, str. 3–5), naopak nepočítá týden v prosinci 2020. Údaje k částečnému zavření pak nepokračují do doby, kdy se toto omezení v ČR dotklo středních škol. UNESCO navíc ve svých datech některé týdny počítá jak do úplného, tak i do částečného uzavření (.xlsx).

UNESCO tedy používá jiný způsob výpočtu, ale jelikož jej aplikuje stejně u všech zkoumaných zemí, můžeme jeho data použít ke srovnání ČR a zbytku Evropy. Pokud tedy pro evropské srovnání vezmeme v potaz data UNESCO, školy byly úplně uzavřené 20 týdnů (.xlsx). Stejně dlouho byly zavřené školy v Maďarsku a Severní Makedonii, déle pak ve Slovinsku, Irsku, Rumunsku, Polsku a Srbsku. Co se týče součtu úplného a částečného uzavření, déle než Česko měly v tomto srovnání školy zavřené Bulharsko, Slovinsko, Bosna a Hercegovina, Lotyšsko, Černá Hora a Severní Makedonie.

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",(function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}}))}();

Závěr

Podle dat UNESCO byly během pandemie covidu-19 školy déle než v Česku úplně zavřené v pěti evropských zemích, konkrétně ve Slovinsku, Irsku, Rumunsku, Polsku a Srbsku. Při započítání doby, kdy byly školy zavřené pouze částečně, byla situace horší v šesti zemích. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako nepravdivý.

Pravda
Jednou z podmínek k získání finanční podpory pro výstavbu bytů v rámci programu Dostupné nájemní bydlení je závazek žadatele, že nové byty budou minimálně po dobu 20 let pronajímány za cenu nižší než tržní.

Předseda vlády Petr Fiala mluví o krocích, které jeho vláda podnikla ke zvýšení dostupnosti bydlení. Jako jeden z faktorů ovlivňující tuto dostupnost zmiňuje rychlost výstavby bytů. Poukazuje na to, že za jeho vlády vznikla novela stavebního zákona, probíhá digitalizace stavebního řízení, a zmiňuje také program Dostupné nájemní bydlení.

Program Dostupné nájemní bydlení

Dostupné nájemní bydlení je investiční program, který vláda schválilačervenci 2024. Jeho cílem je zvýšit podíl dostupných nájemních bytů prostřednictvím jejich rekonstrukce a výstavby. Obce si zároveň takové byty mohou v rámci programu pořizovat. Program je součástí projektu Ministerstva pro místní rozvoj s názvem Bydlení pro život a cílí především na mladé lidi do 35 let, zaměstnance ve veřejně prospěšných profesích a obyvatele, kteří nepatří mezi pětinu populace s nejvyššími příjmy.

Byty podpořené v rámci programu budou dle Ministerstva pro místní rozvoj pronajímány za nižší než tržní cenu v daném místě. Podmínky programu konkrétně stanovují, že výše nájemného pro získání finanční podpory „musí být nižší než srovnatelné nájemné obvyklé v daném místě nebo obvyklé nájemné obdobných bytů v daném místě“, a to po dobu minimálně 20 let od ukončení stavby (.pdf, str. 10).

Obvyklé a tržní ceny

Tržní cena je cena, za kterou se dá aktuálně koupit nebo prodat určité zboží nebo služba. Obvyklou cenu zákon definuje jako cenu, za kterou je možné prodat stejný nebo obdobný majetek v obvyklém obchodním styku. Nájemné „obvyklé v daném místě“, které v rámci programu určuje Ministerstvo financí (.pdf, str. 10), by tedy mělo odpovídat tržnímu nájemnému.

Závěr

Cílem programu Dostupné nájemní bydlení skutečně je vytvořit cenově dostupné byty, které budou minimálně po dobu 20 let pronajímány za cenu nižší než tržní. Výrok premiéra proto hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Česko na obranu v roce 2024 poprvé po takřka dvaceti letech alokovalo přes 2 % HDP, pokud se do obranných výdajů započítají kromě výdajů Ministerstva obrany i prostředky vynaložené jinými úřady. Schválený rozpočet MO na rok 2024 opravdu dosáhl 151,2 mld. Kč.

Ministryně obrany Jana Černochová odpovídá na dotaz, zda se jí daří naplňovat slib zvýšení výdajů na obranu na úroveň dvou procent HDP. K tomu se zavázala v Desateru pro obranu, které zveřejnila po svém nástupu do funkce. Ministryně odpovídá, že se jí slib splnit podařilo, přičemž výdaje tuto hranici podle ní překročily po skoro dvaceti letech.

Výdaje na obranu

V září 2023 Fialův kabinet schválil návrh rozpočtu na rok 2024, ve kterém pro Ministerstvo obrany vyčlenil výdaje ve výši 151,2 miliard korun (.pdf). V součtu s výdaji na obranu v jiných kapitolách rozpočtu (např. Správy státních hmotných rezerv, Ministerstva zahraničních věcí nebo Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost) se jedná o 159,8 mld. Kč. Tato celková částka sice dosahuje hranice 2 % HDP, avšak kvůli výdajům určeným na ostatní instituce než je Ministerstvo obrany není jisté, že splnění závazku potvrdí NATO. Česko tak bude muset Severoatlantické alianci prokázat, že tyto výdaje souvisejí s obranou státu.

Podle pokladního plnění státního rozpočtu pro rok 2024 vynaložila Česká republika na obranu ještě více peněz (.pdf, str. 6). Vyčerpat se podařilo 166,8 miliard, z nichž 159 miliard šlo přímo Ministerstvu obrany. To uvádí, že podle makroekonomické predikce Ministerstva financí z listopadu 2024 jde o 2,09 % HDP, z čehož 1,99 % čerpal přímo samotný resort (.pdf, str. 3).

Podle opozice bylo toto navýšení oproti rozpočtu nepřehledné a netransparentní. Dle premiéra Petra Fialy se jednalo o pojistku, aby NATO splnění závazku uznalo. Severoatlantická aliance vyhodnotí, jestli výdaje na ostatní instituce souvisejí s obranou státu a jestli Česko hranici 2 % HDP splnilo až ve druhém čtvrtletí letošního roku.

Výdaje na obranu v minulosti

Závazek dávat 2 % HDP na obranu ministři obrany členských zemí NATO ústně odsouhlasili v roce 2006. Kvůli finanční krizi v letech 2007–2008 ale řada zemí investice do obrany naopak snížila (.pdf, str. 4–6). Platnost a aktuálnost závazku potvrdili čelní představitelé států Severoatlantické aliance na summitu NATO ve Walesu v roce 2014.

Jak lze vidět na následujícím grafu, Česku se od vstupu do NATO podařilo dvouprocentní hranici překročit v letech 1999 až 2003. Podle Ministerstva obrany jí dosáhlo také v roce 2005 (.xlsx). Od té doby už byly výdaje na obranu nižší a přes dvouprocentní hranici se dostaly opět až v roce 2024, kdy ČR podle předběžného údaje NATO na obranu vynaložila 2,1 % HDP (.pdf, str. 9). Podle dat Ministerstva obrany šlo o 1,99 %, jedná se ovšem pouze o náklady na samotný resort. Pokud bychom vzali v úvahu výdaje i na ostatní instituce, jedná se o výše zmíněných 2,09 %.

Data Ministerstva obrany a Severoatlantické aliance se v některých letech mírně liší. Rozdíl je zjevně způsobený odlišnými definicemi výdajů na obranu (.pdf, str. 1) a také tím, že české ministerstvo při výpočtu používá nominální hodnoty výdajů (.xlsx), zatímco Aliance (.pdf) vychází z reálné výše výdajů (přepočtených na stálé ceny roku 2015).

Závěr

Vláda ve schváleném rozpočtu na rok 2024 na Ministerstvo obrany vyhradila 151,2 mld. Kč. Podle pokladního plnění se tato částka ještě zvýšila na 159 mld. Kč, přičemž při započítání výdajů na další instituce šlo o 166,8 mld. Kč. Na základě makroekonomické predikce Ministerstva financí to představuje 2,09 % HDP. Česko tak opravdu překonalo dvouprocentní hranici a téměř po dvaceti letech splnilo alianční závazek. Výrok Jany Černochové z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý. NATO ovšem bude ještě posuzovat, jestli všechny vyčíslené výdaje souvisí s obranou státu.

Pravda
Výdaje Ministerstva obrany v roce 2024 podle konečného rozpočtu dosáhly 164,3 miliard Kč. To je skutečně o jedenapůlkrát více než v roce 2023, kdy tato částka činila 110,3 miliard Kč.

Ministryně obrany Jana Černochová v rozhovoru mluví o tom, že resort obrany v roce 2024 hospodařil s větším rozpočtem, než jaký byl původně schválen, mj. i díky nevyčerpaným prostředkům z předchozího roku. Podle ní se na ministerstvo nakonec vyčlenilo 164 mld. Kč, což je jedenapůlkrát více než v roce 2023.

Rozpočet Ministerstva obrany

Ve státním rozpočtu na rok 2023 bylo na Ministerstvo obrany vyčleněno 111,8 mld. Kč. Konečný rozpočet se nepatrně snížil na 110,3 mld. Kč, z čehož se nakonec vyčerpalo 100,7 mld. Kč (.pdf, str. 9 z 61).

Návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2024 předložila vláda Petra Fialy v září 2023. Poslanecká sněmovna ho schválila na konci listopadu a v prosinci ho podepsal prezident Petr Pavel. Senát se projednáváním zákona o státním rozpočtu nezabývá.

Schválený státní rozpočet na rok 2024 původně počítal s tím, že se na Ministerstvo obrany přidělí 151,18 mld. Kč (.pdf, str. 32). S touto částkou počítala i novela přijatá v souvislosti s podzimními povodněmi (.pdf, str. 8 z 10). Nakonec ale resort hospodařil s částkou 164,3 mld. Kč, ze které vyčerpal 159 mld. Kč (.pdf, str. 6). Ve srovnání s rokem 2023 tak byly výdaje v konečném rozpočtu přibližně jedenapůlkrát vyšší, jelikož mělo ministerstvo k dispozici o 54 mld. Kč více.

Výdaje nerostly pouze v nominálních číslech, ale také v procentech hrubého domácího produktu. Ministerstvo obrany uvedlo, že podle makroekonomické predikce Ministerstva financí z listopadu 2024 představovaly výdaje resortu v roce 2024 1,99 % HDP (.pdf, str. 3). O rok dříve to přitom bylo jen 1,37 % HDP (.xlsx).

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",(function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r=0;r<e.length;r++)if(e[r].contentWindow===a.source){var i=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";e[r].style.height=i}}}))}();

Celkové výdaje na obranu

Celkově bylo na obranu státu v roce 2024 alokováno 177,1 mld. Kč, z nichž se vyčerpalo asi 167 mld. Kč (.pdf, str. 6). Resort do těchto výdajů totiž kromě výdajů Ministerstva obrany počítá také výdaje jiných státních institucí, jako je Státní správa hmotných rezerv, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo zahraničních věcí nebo Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (.pdf, str. 6).

Závěr

Po změnách v rozpočtu hospodařilo Ministerstvo obrany v roce 2024 s částkou 164,3 mld. Kč, zatímco konečný rozpočet v roce 2023 byl o 54 mld. Kč nižší. Výdaje resortu tedy byly oproti předchozímu roku jedenapůlkrát vyšší a výrok Jany Černochové proto hodnotíme jako pravdivý.