Přehled ověřených výroků

Petr Fiala naráží na proslov Andreje Babiše v Poslanecké sněmovně, kde mluvil mimo jiné o majetku současného premiéra. Vyzýval ho k tomu, aby zveřejnil své daňové přiznání a všechny své příjmy. Zmínil také, že předseda vlády má údajně v obci Trpín nemovitost. Podle Babiše by tak Fiala měl vyjasnit, co je jeho majetkem, a podnítil ho k tomu, aby vyvrátil „různé drby“: „Vy jste postavil kampus Masarykovy univerzity, tam byly nějaké stavební firmy, potom se údajně motaly kolem vás ty stavební firmy,“ uvedl předseda hnutí ANO.

Podle Babišova vyjádření se tedy zjevně mělo jednat o to, že si Petr Fiala na opravu vlastní nemovitosti v Trpíně domluvil stavební firmy, které pracovaly na vybudování kampusu Masarykovy univerzity, když zde byl Fiala rektorem.

Premiér Fiala se proti tomuto tvrzení ohradil příspěvkem na sociální síti X (dříve Twitter), kde zmínil, že nemovitost v Trpíně je jeho chalupa, kterou vlastní od roku 2008. Chalupa také podle jeho slov prošla v roce 2010 opravou, přičemž práce prováděla firma Montáže S.K. Předseda vlády také píše, že v návaznosti na tuto opravu se na něj přibližně v roce 2012 obrátila policie. Vyšetřovala udání týkající se právě toho, že opravy údajně zdarma provedly firmy, které stavěly kampus Masarykovy univerzity. Fiala uvedl, že po předložení smlouvy se stavební firmou, faktur a výpisu z účtu bylo jasné, že za opravu své chaty zaplatil.

Média o opravě Fialovy chalupy skutečně před zmíněným vystoupením Andreje Babiše nepsala. V mediální databázi Newton ani pomocí internetových vyhledávačů se nám nepodařilo dohledat jedinou zmínku, která by tuto situaci popisovala. Jediné články, které o kauze hovoří, vznikly až v návaznosti na Babišovův projev. Jedná se například o článek na webu Forum24.cz, názorový článek na Aktuálně.cz a článek na webu ParlamentníListy.cz.

Předseda hnutí ANO tedy v Poslanecké sněmovně opravdu mluvil o situaci týkající se premiéra Fialy, o které před jeho proslovem média nevydala žádný článek. Výrok Petra Fialy tak hodnotíme jako pravdivý.

Předseda vlády Petr Fiala reaguje na otázku, zda má v plánu navštěvovat regiony podobně, jako to v současné době dělá například ministr vnitra Vít Rakušan s jeho diskuzemi „Bez cenzury“ či v minulosti Andrej Babiš. Premiér uvádí, že do menších měst a obcí jezdí pravidelně a jako příklad uvádí návštěvu školy a zemědělského podniku během odborářské stávky v Praze.

Stávka odborů se uskutečnila 27. listopadu 2023 a bylo o ní také referováno jako o stávce škol a učitelů. Celkem se do stávky zapojilo 74 % mateřských, základních a středních škol, přičemž některé z nich zůstaly zcela zavřené. Kromě školských odborů vyhlásily stávku například i úřednické, dřevařské a zdravotnické odbory, a provoz tak přerušily i některé firmy. Cílem stávky bylo zejména prosazení vyššího rozpočtu pro školství, některé odbory přitom protestovaly proti vládnímu konsolidačnímu balíčku. Na druhou stranu např. Učitelská platforma se od protestu odborů naopak distancovala.

V den stávky navštívil Petr Fiala Agro školu v Pozďatíně na Třebíčsku, do které přijel společně s ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL). Ve škole se setkali (video) také s učiteli a žáky, se kterými debatovali. Následně zavítali na setkání se zemědělci v družstvu Pooslaví v Nové Vsi. Lukáš Jurečka, bratr ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky, je přitom ředitelem tohoto družstva. Dříve byl aktivně zapojen do řízení družstva jako člen představenstva a později i jako jeho místopředseda, přičemž v těchto funkcích působil od 2. února 2010 do 28. června 2021.

V době vlády Bohuslava Sobotky, kdy byl Marian Jurečka ministrem zemědělství, působil Lukáš Jurečka jako jeho poradce. V minulosti byla také například propírána půlmilionová dotace pro družstvo na projekt demonstračních farem, který byl novým dotačním projektem zavedeným právě za Mariana Jurečky. Petr Fiala v námi ověřovaném rozhovoru (podobně jako již dříve), uvedl, že o tom, že v družstvu pracuje bratr ministra Jurečky, nevěděl a dozvěděl se to až na místě (video, čas 21:24).

Je třeba dodat, že premiér Fiala byl za návštěvu Vysočiny v době odborářské stávky kritizován. Podle Jakuba Tomka z oddělení komunikace předsedy vlády šlo o běžnou pracovní návštěvu, jež se stávkou ve školství nijak nesouvisela. Agro škola se do protestů nezapojila, a konala se tam tak běžná výuka.

Shrnutí

V den odborářské stávky, která se konala 27. listopadu 2023, Petr Fiala opravdu nejdříve zavítal do Agro školy v Pozďatíně na Třebíčsku, kde diskutoval s žáky a učiteli. Následně se přesunul do družstva Pooslaví v Nové Vsi. Bratr ministra Jurečky Lukáš Jurečka zastává místo ředitele družstva a v minulosti působil jako člen představenstva a později jako místopředseda představenstva. Výrok předsedy vlády tak hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala v rozhovoru reaguje na otázku, jestli bude jezdit do menších měst. Ve své odpovědi zmiňuje, že už nyní jsou jednou z aktivit jeho vlády právě návštěvy regionů a komunikace s lidmi. Jako důkaz uvádí zavedení pravidelných výjezdních jednání, kdy se ministři alespoň jednou za čtvrt roku scházejí v menších městech, která nejsou krajská.

První výjezdní zasedání Fialova kabinetu, které proběhlo jinde než v okolí Prahy, se uskutečnilo 29. března 2023 v Jeseníku (.pdf, str. 1). Na tiskové konferenci poté Petr Fiala řekl, že podobný formát cest do regionů, kdy se ministři setkávají i s místními lidmi či starosty, plánuje pořádat častěji.

Předseda vlády tehdy mluvil například se stavaři, kteří budovali obchvat obce Bludov v sousedním okrese Šumperk. Ministr vnitra Vít Rakušan navštívil Krajské policejní ředitelství Olomouckého kraje a strávil čas s policisty v terénu.

Necelého čtvrt roku nato, 7. června 2023, zasedl Fialův kabinet v dalším městě, a to ve Vimperku (.pdf, str. 1). Zde například schválil pomoc Ukrajině. Někteří ministři měli také své individuální programy – např. ministr zahraničí Jan Lipavský debatoval se studenty gymnázia v Písku a ministryně obrany Jana Černochová navštívila 15. ženijní pluk v Bechyni. Ke schůzi vlády došlo o tři měsíce později také v Kadani (.pdf, str. 1). Zatím poslední jednání v menším městě proběhlo 6. prosince 2023 v Bučovicích (.pdf, str. 1), které se nacházejí v Jihomoravském kraji.

Celkově tak v loňském roce Fialova vláda vyjela do regionů čtyřikrát, vždy v rozestupu přibližně tří měsíců. Vedle běžných vládních schůzí se ministři scházeli také se zástupci jednotlivých regionů a věnovali se svým aktivitám. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala reaguje na zmínku moderátora, který tvrdí, že optimistická očekávání, jež Fiala vyslovil ve svém vánočním projevu (video), se nyní propisují v realitu. Předseda vlády přitakává, že je podle něj už nyní lépe a řada institucí navíc očekává, že v celém letošním roce česká ekonomika poroste.

Domácí instituce

Růst ekonomiky se obvykle měří pomocí vývoje hrubého domácího produktu (HDP). Ministerstvo financí (MF) ve své nejnovější Makroekonomické predikci (.pdf) z letošního ledna představilo aktuální ekonomické výhledy pro rok 2024. Podle resortu se „česká ekonomika v minulém roce pohybovala na hraně recese.“ Za rok 2023 podle předběžného odhadu HDP kleslo o 0,6 %, v roce 2024 by se však mělo zvýšit o 1,2 % (.pdf, str. 3). Růst ekonomiky podle MF nastane převážně díky obnovenému růstu spotřeby domácností, soukromým investicím a růstu exportních trhů (.pdf, str. 1).

Česká národní banka (ČNB) v únoru 2024 zveřejnila své prognózy ve Zprávě o měnové politice (.pdf). Dle ní se „letos sice ekonomický růst obnoví, bude však velmi umírněný“ (.pdf, str. 13). Konkrétně by HDP by mělo vzrůst o 0,6 % (str. 14). ČNB k růstu spotřeby domácností uvádí, že se bude obnovovat jen pozvolna, a to i kvůli opatřením spojeným s vládním konsolidačním balíčkem (.pdf, str. 14).

Zahraniční prognózy

České HDP se v letošním roce zvýší i podle analýz mezinárodních organizací. Např. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) očekává růst o 1,6 % a Mezinárodní měnový fond odhaduje růst o 1,2 % (.pdf, str. 3).

Generální ředitelství pro hospodářské a finanční záležitosti, které je součástí Evropské komise, vydalo Evropskou ekonomickou předpověď (.pdf) až den po odvysílání námi ověřovaného rozhovoru. České HDP podle této predikce letos meziročně vzroste o 1,1 % (.pdf, str. 49).

Závěr

Jak české, tak zahraniční instituce očekávají, že ekonomika v letošním roce poroste. Jejich odhady růstu HDP se pohybují od 0,6 % do 1,6 %. Výrok Petra Fialy tak hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala mluví o růstu reálných mezd v souvislosti s očekávaným hospodářským růstem v letošním roce. Jako reálná mzda se označuje skutečná (nominální) mzda snížená o inflaci, tedy ta, která zohledňuje, kolik si toho za vydělané peníze koupíme.

Pro kontext je vhodné uvést, že reálná mzda několik let v řadě klesala. Poslední měření Českého statistického úřadu (ČSÚ) za 3. čtvrtletí roku 2023 zaznamenalo její meziroční pokles o 0,8 %, snížila se tedy už osmé čtvrtletí v řadě (.xlsx). Naposledy ČSÚ zaznamenal růst reálné mzdy ve 3. čtvrtletí roku 2021, kdy reálná mzda meziročně narostla o 1,2 % (.xlsx). Od posledního čtvrtletí roku 2021 ale klesá.

Predikce Ministerstva financí předpokládá, že by se měl v roce 2024 skutečně obnovit růst průměrné reálné mzdy, a to o 3,2 % v celém roce. V jednotlivých čtvrtletích by se měl pohybovat od 2,8 % do 3,8 % (.pdf, str. 2, 36–37). Také Hospodářská komora, podobně jako ministerstvo, předpokládá růst reálných mezd (.docx, str. 3). Česká bankovní asociace (ČBA) ve své prognóze např. uvádí, že reálné mzdy v letošním roce porostou o 3,9 %, Česká národní banka (ČNB) mluví o 4 % (.pdf, str. 43–44). Můžeme zmínit také prognózu společnosti Deloitte, která očekává růst o 1,9 %.

Závěr

Instituce jako Ministerstvo financí, ČNB, Hospodářská komora nebo Česká bankovní asociace očekávají, že reálné mzdy v letošním roce vzrostou. Konkrétní odhady hovoří o růstu mezi 2 a 4 %. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý.

Předešleme, že inflaci kromě České národní banky může svými kroky ovlivnit i vláda. Andrej Babiš byl premiérem od prosince 2017 do konce roku 2021. V předchozím Sobotkově kabinetu byl od roku 2014 ministrem financí.

Růst inflace

Jak je vidět na následujícím grafu, průměrná roční míra inflace pomalu rostla po většinu doby, kdy byl Andrej Babiš ministrem či premiérem. Meziročně se nejvíce zvýšila v roce 2017, a to o 1,8 procentního bodu (p.b.). Nejednalo se tedy ani zdaleka o historicky nejvyšší roční nárůst v této statistice – inflace více stoupla v letech 1998, 2004, 2008 a později v roce 2022, tedy prvním roce vládnutí Petra Fialy, kdy se zvýšila o 11,3 p. b.

Graf průměrné roční míry inflace nicméně nezobrazuje podrobný vývoj v průběhu roku. Zmiňovaná statistika totiž srovnává právě jen průměr inflace, který se pro daný rok vypočítává z hodnot za jednotlivé měsíce.

Pokud se podíváme na meziroční vývoj inflace za každý měsíc samostatně, lze vidět, že od srpna až do prosince 2021 byla inflace výrazně vyšší než na začátku roku. Graf (meziročního) růstu inflace v jednotlivých měsících tak ukazuje, že předěl mezi Babišovou vládou a vládou Petra Fialy na přelomu let 2021 a 2022 byl plynulejší, než jak vyplývá z prvního grafu.

Petr Fiala zjevně poukazuje právě na to, že kontinuální růst inflace, který v Česku trval zhruba do července 2022, začal ještě za vlády Andreje Babiše a už během druhé poloviny roku 2021 byl poměrně výrazný. V prosinci 2021 nakonec meziroční inflace činila 6,6 % a byla nejvyšší od roku 2008, kdy ceny vzrostly převážně kvůli světové hospodářské krizi (.pdf, str. 1). V lednu 2022, kdy byl u moci Fialův kabinet pouze několik týdnů, pak byla inflace nejvyšší od roku 1998.

Závěr

Růst průměrné roční míry inflace i měsíční (meziroční) inflace dále pokračoval i v prvním roce Fialovy vlády. Předseda vlády má ovšem pravdu v tom, že ceny během působení Babišova kabinetu ve srovnání s předcházejícím obdobím začaly růst nejrychlejším tempem za posledních několik let. Vyšší byly pouze na konci roku 1997, výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Ministr školství Mikuláš Bek poukazuje na dle jeho názoru „zanedbanou elektronizaci v oblasti školství“. Uveďme, že Bek vystudoval hudební vědu na tehdejší Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně, dnes Masarykově univerzitě (MUNI) v Brně. Ve stejném oboru získal doktorát na Univerzitě Karlově. Následně se vrátil na brněnskou univerzitu, kde byl jmenován docentem a mezi lety 2011 až 2019 zde zastával funkci rektora.

Co se týče systému přihlašování, posledním rokem, kdy se uchazeči o studium na MUNI museli hlásit výhradně prostřednictvím papírových přihlášek, byl rok 2001. O rok později se k tomuto způsobu přidala možnost poslat přihlášku elektronicky. Takto systém přihlášek na MUNI fungoval až do roku 2007, kdy byly papírové přihlášky zcela zrušeny (.pdf) a nahrazeny elektronickými.

Podávat elektronické přihlášky na střední školy je možné teprve od letošního roku a na rozdíl od vysokých škol je způsob jednotný pro všechny instituce. Loni bylo možné podávat přihlášky na střední školy pouze formou tiskopisu, který uchazeči mohli buď na školu donést osobně, nebo jej poslat poštou.

Shrňme, že Masarykova Univerzita v Brně zavedla možnost elektronických přihlášek již před 22 lety, přičemž ty papírové od roku 2007 skutečně úplně zrušila. Na střední školy bylo ještě v minulém roce nutné podávat přihlášky výhradně formou tiskopisu. Výrok Mikuláše Beka tak hodnotíme jako pravdivý. 

Ministr školství Mikuláš Bek mluví o potížích spojených se spuštěním systému elektronického přihlašování na střední školy. Uvádí, že se rozhodl zavedení elektronických přihlášek prosadit co nejdříve, a tak bylo jeho hlavním úkolem získat pro tuto změnu podporu. Nedostatek času pak podle něj zvýšil riziko komplikací při startu systému.

Způsob podání přihlášek na střední školy upravuje školský zákon. Návrh novely (.pdf) tohoto zákona v říjnu 2023 Poslanecké sněmovně předložili společně poslanci ze všech sněmovních stran, konkrétně Jan Berki (STAN), Ivan Bartoš (Piráti), Jana Berkovcová (ANO 2011), Pavel Klíma (TOP 09), David Šimek (KDU-ČSL), Renáta Zajíčková (ODS) a Zdeněk Kettner (SPD).

Novela školského zákona byla na návrh předkladatelů projednávána ve zrychleném procesu, který poslancům umožňuje kompletně schválit znění zákona či novely již v prvním čtení. Samotné hlasování se pak konalo v říjnu 2023, přičemž pro přijetí novely hlasovalo 126 poslanců napříč poslaneckými kluby, 17 z nich se hlasování zdrželo a nikdo z přítomných nehlasoval proti návrhu. Ten dolní komora tedy schválila (.pdf) a následně jej odsouhlasil i Senát. Prezident Petr Pavel v loňském prosinci novelu podepsal, a ta tak vstoupila v účinnost 1. ledna 2024.

Co se týče obsahu novely, uveďme, že kromě možnosti podat přihlášku na střední školu elektronickým způsobem vstoupily v platnost také další změny, kterými jsou např. možnost hlásit se na tři školy místo dosavadních dvou. Pokud se žák hlásí na školu s talentovou zkouškou, může si přihlášek podat dokonce pět. Uchazeči také nově vyznačí pořadí, kterým školám dávají přednost. Jakmile budou přijati na svou prioritní školu, nebude možné nastoupit např. až na druhou vybranou školu. Nebude také možné podat odvolání v případě, že žák v příjímacím řízení skončil těsně pod čarou (.pdf, str. 22 z 52).

Shrňme tedy, že návrh novely, na jejímž základě se mohou mohou žáci na střední školy hlásit elektronicky, Sněmovně společně předložili zástupci všech poslaneckých klubů. Pro přijetí návrhu hlasovalo 126 přítomných poslanců a 17 z nich se hlasování zdrželo, nikdo ovšem nebyl proti. Lze tak skutečně říci, že podpora byla „prakticky stoprocentní“, jak tvrdí Mikuláš Bek, a jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) svým výrokem reagoval na slova moderátora, který zmiňoval, že se spuštění elektronického systému přihlašování na střední školy zpozdilo o „47 hodin“. Původně totiž měl začít fungovat už ve čtvrtek 1. února v noci, kvůli problémům s nahráváním příloh ale organizace Cermat start systému odložila. K jeho spuštění tak nakonec došlo až v pátek 2. února krátce před půlnocí. 

Bek v rozhovoru v této souvislosti vysvětloval, že podle něj mohl být systém v provozu už v poledne 2. února, ale kvůli „stabilitě přihlašování přes identitu občana“ došlo k odložení až na večerní hodiny.

Pro upřesnění je vhodné doplnit, že do zmiňovaného systému elektronických přihlášek s názvem DiPSy se rodiče žáků mohou přihlašovat právě prostřednictvím Identity občana. Využít lze bankovní identitu (tedy přihlášení přes bankovní účet), mobilní klíč eGovernmentu, atp. 

Za zmínku stojí, že Identita občana měla výpadky například v lednu 2024 kvůli náporu lidí, kteří se tehdy chtěli přihlásit do nové státní aplikace eDoklady. V případě elektronických přihlášek na střední školy proto ředitel Digitální a informační agentury (DIA) Martin Mesršmíd (.pdf) i ministr školství Bek vyzývali, ať se do systému DiPSy lidé nepřihlašují hromadně hned po jeho spuštění, aby ho nezahltili. Z tohoto důvodu nechtěl provozovatel DiPSy, organizace Cermat, v lednu ani zveřejnit zcela přesný čas startu systému. Oznámil jen to, že k zahájení provozu dojde 1. února přibližně „mezi půlnocí a druhou hodinou ranní“.

Bekovo tvrzení, že byl systém po opravě chyb připravený ke startu už v poledne 2. února, nebylo možné ověřit z veřejně dostupných zdrojů. V médiích se daný den dopoledne objevily jen zmínky o tom, že se DiPSy nadále testuje.

S dotazem jsme se proto obrátili přímo na Cermat. Jeho ředitel Miroslav Krejčí pro Demagog.cz uvedl, že systém byl „připravený ke spuštění kolem poledne“, a pokud by Cermat dostal pokyn, k jeho spuštění mohlo dojít už tehdy. Kromě toho Krejčí také zmínil, že záměrem byl „tichý start, který by rozložil zátěž“ při přihlašování, a proto i po doporučení DIA nechal Cermat start až na noční hodiny. Na základě vyjádření Cermatu proto Bekův výrok proto hodnotíme jako pravdivý. 

Ministr školství Mikuláš Bek mluví o online přihlašovacím systému na střední školy DiPSy, který byl se zpožděním spuštěn 2. února. Nejprve zmiňme, že neuvádí konkrétní případy dalších projektů ve státní sféře, oproti kterým měl tento vyžadovat „nesrovnatelně nižší náklady“. V našem ověření jsme se proto zaměřili především na další elektronické systémy, které představilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT).

Digitální systém přihlašování na střední školy

V první řadě je nutné vyčíslit, kolik peněz stál vznik nově spuštěného systému DiPSy. Organizace Cermat, jejímž zřizovatelem je MŠMT, na přípravu systému v červenci 2023 nejprve vypsala výběrové řízení, kterého se zúčastnilo celkem šest firem (.pdf, str. 3–4). Navrhované rozpočty nabídek se pohybovaly v rozmezí od 4,5 do 24 milionů korun (se započtením DPH).

Výběrové řízení ale Cermat v říjnu 2023 zrušil (.pdf). Firma s nejlevnější nabídkou, kterou Cermat z řízení vyloučil kvůli nesplnění zadávacích podmínek, totiž podala námitky a následně i návrh na přezkoumání postupu Cermatu (.pdf, str. 2). Právě kvůli způsobeným časovým průtahům se tak nakonec Cermat rozhodl celé výběrové řízení ukončit, protože by podle něj už nikdo z účastníků nestihl systém dokončit v požadovaném termínu. MŠMT následně v tiskové zprávě oznámilo, že systém připraví přímo zaměstnanci Cermatu.

Ministerstvo tehdy uvádělo, že „celkové náklady na vlastní vývoj budou výrazně nižší než nejlevnější nabídka ve výběrovém řízení“. Zmiňovaná nejnižší cena pocházela od společnosti PragoData (.pdf, str.3–4), která slibovala vytvoření systému za 4,5 milionu korun.

Samotný Cermat nicméně ještě loni v létě odhadoval, že zřízení systému vyjde stát na asi 12 milionů korun. Podobnou sumu, 13,5 milionu korun, nabízela společnost TECHNISERV, kterou Cermat před zrušením řízení plánoval vybrat jako dodavatele (.pdf, str. 1, 3).

Přesné informace o tom, kolik peněz Cermat na vytvoření systému DiPSy vynaložil, se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat. S dotazem jsme se proto obrátili na MŠMT, odpověď jsme ale do vydání naší analýzy neobdrželi. 

Elektronické systémy ve školství

Z dalších systémů můžeme zmínit například projekt digitalizace vysokých škol. Ten muselo MŠMT zřídit na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady EU. V říjnu 2020 ministerstvo uvedlo, že na tříleté období do konce roku 2022 na projekt tzv. Jednotné digitální brány vyčlenilo 170 milionů korun. Cílem daného systému je elektronizovat přihlášky na veřejné vysoké školy či umožňovat online vyřizování žádostí o stipendia.

Mezi další projekty patří například české antiplagiátorské systémy pro veřejné vysoké školy. Nejrozšířenější z nich je systém Theses.cz, který v roce 2008 spustila Masarykova Univerzita v Brně a následně jej začaly využívat desítky dalších škol. MŠMT na vývoj těchto systémů vynaložilo v letech 2008 až 2011 celkem 33 milionů korun.

Další digitální systémy

Mimo oblast školství v posledních letech vznikl například systém eNeschopenka (.pdf), který v roce 2020 spustila Česká správa sociálního zabezpečení (.pdf, str. 17–18). Digitální rozhraní, díky němuž už lidé nemusí pracovní neschopenku zaměstnavateli dodávat v papírové podobě, podle Ministerstva práce a sociálních věcí vyšlo na přibližně 120 milionů korun. Už starším podobným projektem je eRecept, který začal fungovat v roce 2011. Celý systém včetně digitálního úložiště Česko stál více než 300 milionů korun.

Na stovky milionů přišlo stát také spuštění portálu MOJE daně nebo Portálu občana (.pdf, str. 3), který lidem poskytuje přístup k dalším digitálním službám státu.

Z nových projektů za zmínku stojí i aplikace eDoklady, pomocí které si lidé mohou od letošního ledna vytvořit elektronickou verzi občanského průkazu v mobilním telefonu. Vláda Petra Fialy v září 2023 původně odhadovala plánované náklady na uvedení aplikace do provozu na přibližně 20 milionů korun (.pdf, str. 14 z 82), další investice související s jejím provozem kabinet vyčíslil na 30 milionů. Zpravodajský server Novinky.cz v lednu 2024 informoval, že podle státní Digitální a informační agentury (DIA) vyšel vývoj aplikace eDoklady na 10 milionů korun.

Závěr

MŠMT dříve uvádělo, že by vytvoření elektronického systému podávání přihlášek na střední školy mělo stát zhruba 12 milionů korun, později mluvilo o částce nižší než 4,5 milionu korun. Pokud by se skutečné náklady na systém DiPSy pohybovaly v tomto cenovém rozpětí, bylo by možné jej v porovnání s ostatními digitalizačními projekty označit za jeden z nejlevnějších. Jelikož ale MŠMT dosud nezveřejnilo, kolik systém DiPSy stál, hodnotíme výrok jako neověřitelný.