Přehled ověřených výroků

Petr Kovač tvrdí, že lidská neboli antropogenní činnost nemá vliv na klima, a mj. uvádí, že „klimatické změny se dějí v podstatě od té doby, co existuje planeta Země, a antropogenní vlivy, o kterých tady mluvíme a na kterých je založena celá ta filozofie Green Dealu, jsou jenom zanedbatelnou částí“.

Na antropogenní vlivy poukázal Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) už ve své první hodnotící zprávě (.pdf) v roce 1990. Autoři dokumentu hned v úvodu upozornili, že oteplování planety je ovlivněno nárůstem koncentrace skleníkových plynů v atmosféře (.pdf, str. 52). Zvýšení této koncentrace lze podle zprávy pozorovat od počátku průmyslové revoluce a souvisí primárně s lidskou aktivitou.

V šesté hodnotící zprávě IPCC z roku 2021 stojí, že s vysokou spolehlivostí existuje přímý vztah mezi antropogenními emisemi CO₂ a globálním oteplováním (.pdf, str. 43). Právě antropogenní vlivy na koncentraci CO₂ v atmosféře zesilují skleníkový efekt, který vede k oteplování vzduchu i oceánů, což dále způsobuje celou řadu klimatických změn, jako je tání ledovců, zvyšování hladiny moří atd.

Také např. NASA či Světová meteorologická organizace (.pdf) potvrzují, že lidské aktivity, zejména spalování fosilních paliv, odlesňování a průmyslová výroba, vedou ke zvyšování koncentrace skleníkových plynů. Tyto plyny zachycují teplo v atmosféře a způsobují globální oteplování. Výrok Petra Kovače proto hodnotíme jako nepravdivý.

Kandidátka Pirátů na hejtmanku Jana Holomčík Leitnerová v kontextu výroku mluví o klimatickém akčním plánu (KAP) Jihomoravského kraje, který má pomoct čelit důsledkům klimatických změn v regionu. Holomčík Leitnerová zdůrazňuje, že projekty, které bojují s dopady změn klimatu, se podle ní již realizují. KAP má však tyto projekty dle jejího názoru ještě více podpořit a jejich realizaci zintenzivnit.

Jedním z takových projektů je například instalace fotovoltaických elektráren na střechách budov, které jsou ve vlastnictví Jihomoravského kraje. Solární panely mají být instalovány na školách, nemocnicích, sociálních zařízeních nebo úředních budovách. V roce 2024 se na základě rozhodnutí Rady Jihomoravského kraje připravují projektové dokumentace pro 12 takových projektů a kraj počítá s výdajem až 6 milionů korun.

Instalace fotovoltaických elektráren je jen jedním z kroků, jak se Jihomoravský kraj snaží snižovat energetickou náročnost budov. Kraj podle hejtmana Grolicha provádí i další úsporná opatření, jako například zateplování budov, výměnu oken nebo rekonstrukci kotelen. Příkladem může být rekonstrukce na střední technické škole ve Znojmě nebo modernizace vzdělávacího zařízení Lipka.

Na počátku roku 2024 představil Jihomoravský kraj i nový dotační program Energion, který má za cíl rozvíjet moderní energetický systém v regionu. Kraj chce tímto programem motivovat obce a další subjekty, aby se angažovaly v přechodu na výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Finanční podporu nakonec získalo 38 subjektů, kterým kraj rozdělí 5,1 milionu korun. Dotaci využili žadatelé například na pořízení studií ohledně instalace obnovitelných zdrojů energie nebo snížení energetické náročnosti budov.

Závěr

Jihomoravský kraj v posledních letech investuje do energeticky úsporných opatření, mezi které patří například zateplení krajských budov, instalace tepelných čerpadel nebo fotovoltaických elektráren. V rámci projektů se skutečně jedná o školy, nemocnice i sociálních zařízení. Výrok Jany Holomčík Leitnerové tak hodnotíme jako pravdivý.

Pavel Trčala (ZA MORAVU!) v předvolební debatě na ČT24 uvedl, že jižní Morava má pro solární energii ideální podmínky, zároveň však dodal, že „… nemůžeme být otroci systému, který nutí solární panely na úrodnou moravskou půdu, to by měl být trestný čin“ (video, čas 43:52). Lídryně pirátské kandidátky Jana Holomčík Leitnerová pak v reakci na tento výrok uvedla, že „neexistuje případ, že by krajská koalice někde chtěla dělat soláry na polích“ (video, čas 51:00), načež ji Trčala upozornil, že z montování solárních panelů na úrodnou půdu neviní kraj, ale jednotlivé firmy.

Umisťování solárních panelů na jižní Moravě se Pavel Trčala věnoval ve svém článku z roku 2019. Kritizoval, že panely zabírají „úrodnou jihomoravskou půdu“ a navrhoval, aby byly místo toho umístěny na střechách továren a skladů. Samotná koalice ZA MORAVU! ve svém programu investice do fotovoltaiky na jižní Moravě podporuje kvůli vysokému počtu hodin slunečního svitu v regionu, ale odmítá umisťování solárních panelů na úrodnou půdu.

Pavel Trčala se tedy staví proti umisťování solárních panelů na zemědělskou půdu dlouhodobě, ale jeho kritika se týká pouze obecné praxe. Ve veřejně dostupných zdrojích, na Trčalových profilech na sociálních sítích ani v mediální databázi Newton jsme nenašli žádné vyjádření, kde by z umisťování solárních panelů na úrodnou půdu vinil představitele Jihomoravského kraje. Jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Lídr kandidátky koalice Za Moravu Pavel Trčala v kontextu výroku kritizuje výstavbu solárních elektráren na polích na jižní Moravě. Podle jeho slov navíc některé ze společností, které stály za instalací těchto solárních panelů, nemají sídlo v České republice.

Offshorové firmy, které Trčala zmiňuje, jsou společnosti registrované v jiném státě, než kde vykonávají podnikatelskou činnost. Samotný postup nelegální není, firmy ale mohou tímto způsobem účelně zakrýt skutečného majitele, obcházet majetková přiznání a daňové zákony nebo prát špinavé peníze.

V Jihomoravském kraji fungují např. společnosti OHL ŽS, a.s., nebo Power-Energo, které stojí za jednou z největších solárních elektráren v ČR Brno – Letiště Tuřany. Ve veřejně dostupných zdrojích se nám ovšem nepodařilo dohledat, že by některé z firem, které se podílely na výstavbě fotovoltaických elektráren na jižní Moravě, sídlily jinde než v České republice. Obrátili jsme se proto na kancelář Moravského zemského hnutí, jehož členem Trčala je, abychom zjistili, z jakých zdrojů jejich kandidát vycházel. Doposud jsme odpověď neobdrželi.

U vlastnické struktury některých fotovoltaických elektráren panují přinejmenším pochybnosti. Výše zmíněnou FVE Brno – Letiště Tuřany dříve vlastnil propletenec firem, který končil na Kypru a v Panamě. Nejasnou vlastnickou strukturu mají i další solární elektrárny na jižní Moravě, jedná se například o solární park u Oslavan nebo komplex elektráren v Chrudichromech. Přesto se nám nepodařilo dohledat informace o údajných offshorových společnostech, které podle slov Pavla Trčaly budují jihomoravské fotovoltaické elektrárny. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Kandidátka na hejtmanku Jihomoravského kraje za hnutí ANO Ivana Solařová v debatě vyjadřuje podporu pro Klimatický akční plán (KAP) Jihomoravského kraje. Zmiňuje však, že některé obce již mají své vlastní strategie pro adaptaci na změnu klimatu, někdy označované jako SECAP (Sustainable Energy and Climate Action Plan). Jako příklad uvádí Hodonín a Břeclav.

Hodonín

V dubnu 2024 uzavřelo město Hodonín s Nadací Partnerství a organizací Člověk v tísni dohodu o spolupráci na tvorbě městské Adaptační strategie na změny klimatu. Součástí strategie mají být opatření na zadržování vody v krajině, omezení půdní eroze, rozvoj zeleně či opatření proti přehřívání při vlnách veder. V současné době již probíhá obnova tornádem poničeného příměstského lesa Bažantnice. Dokončení adaptační strategie se ale předpokládá až v březnu 2025.

Břeclav

Břeclav si nechala zpracovat Adaptační strategii Břeclav (.pdf, str. 814) v roce 2022. V rámci této strategie byla zatím navržena opatření pro nevyužívaný areál bývalého cukrovaru, kde má vyrůst nová obytná čtvrť. Podle mluvčí města jde například o pasivní standardy budov, instalaci fotovoltaiky nebo jímání vody a její použití na zálivku.

Závěr

K 12. září 2024, kdy proběhla předvolební debata, měla Břeclav svoji Adaptační strategii již zpracovanou. Hodonín svou strategii ale teprve připravuje, měla by být hotová až na začátku roku 2025. Výrok Ivany Solařové tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Lídr krajské kandidátky Za Moravu! Pavel Trčala tvrdí, že jižní Morava má nejlepší podmínky pro solární energii, protože má nejvíce slunečního svitu. Informace o slunečním záření pravidelně zveřejňuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) nebo výzkumné centrum Evropské komise prostřednictvím fotovoltaického informačního systému. 

Při náhledu do klimatologické ročenky ČHMÚ z let 2019, 2020 (.pdf, str. 58), 2021 (.pdf, str. 60) i 2022 (.pdf, str. 61) je patrné, že jižní Morava má skutečně dlouhodobě nejvíce naměřených hodin slunečního svitu za rok. Podle zmíněných publikací totiž stanice na území jižní Moravy uvádějí i přes 2 000 hodin slunečního záření, což je zpravidla nejvíce na území Česka.

Unijní fotovoltaický informační systém pak poskytuje data o množství vyprodukované solární energie, což odpovídá síle slunečního svitu na daném území. Také podle dat tohoto systému slunce nejvíce svítí právě na jihu a jihovýchodě Moravy. Výrok Pavla Trčaly proto hodnotíme jako pravdivý. 

Jan Grolich (KDU‑ČSL) svým výrokem poukazuje na to, že jihomoravští zastupitelé na začátku září nehlasovali pro přijetí Klimatického akčního plánu Jihomoravského kraje i přesto, že podle něj sami poukazují na to, že je nutné bojovat s klimatickou změnou a adaptovat se na její projevy.

Představitelé SPD v Jihomoravském kraji i na celostátní úrovni se často staví k různým opatřením pro boj s klimatickou změnou odmítavě. Varují před „zeleným šílenstvím“, odmítají unijní Green Deal a upozorňují na jeho možné negativní dopady. Například jihomoravský zastupitel za SPD Ivan Fencl v minulosti na svůj facebook napsal, že „SPD je proti utopistickému ecogenocidnímu plánu EU, který je znám pod názvem Green Deal. Volební program SPD vystupuje proti nesmyslům EU v energetice a v dopravě.“

Zástupci SPD nicméně kromě kritiky národních a unijních politik mluví i o tom, co by se v oblasti boje proti změně klimatu dělat mělo. Jihomoravský zastupitel Libor Bláha například při schvalování Klimatického akčního plánu mluvil (video, čas 38:16) o tom, že s navrhovanými kroky v oblasti péče o krajinu nemá problém.

Zmínky o potřebě ochrany krajiny, zadržování vody v půdě i vodních nádržích, vysazování zeleně, snižování emisí „uvážlivým uzavíráním elektráren, tepláren a podniků spalujících uhlí“ nebo zalesňování najdeme v celé řadě stanovisek na webu SPD. Poslankyně SPD Karla Maříková v minulosti na svém facebooku mj. detailně popisovala, jak by se mělo postupovat v boji proti globálnímu oteplování a změně klimatu.

Představitelé SPD nejen na jižní Moravě tedy opravdu mluví o tom, že je potřeba bojovat s klimatickou změnou a navrhují konkrétní opatření, kterými je možné se na projevy změny klimatu adaptovat. Výrok Jana Grolicha proto hodnotíme jako pravdivý.

Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) v kontextu výroku mluví o dotačních programech, kterými Jihomoravský kraj podporuje boj proti suchu a klimatické změně. Současné financování této oblasti srovnává s obdobím mezi lety 2016 a 2020, kdy vedl Jihomoravský kraj Bohumil Šimek za hnutí ANO. Doplňuje, že nynější vedení tuto podporu v roce 2024 navýšilo o 6,5 milionu korun.

Grolich tak zjevně mluví o dotačním programu „Podpora adaptačních opatření na změnu klimatu“, který je zaměřený na boj proti následkům dlouhodobého sucha v Jihomoravském kraji a kterému kraj původně vyhradil 20 milionů korun. Kvůli vysokému počtu žádostí v letošním roce nicméně zastupitelstvo kraje 5. září rozhodlo o navýšení částky o dalších zhruba 6,5 milionu korun (.docx, str. 65).

Dotace z tohoto programu jsou určeny na podporu konkrétních projektů, které pomáhají zlepšovat situaci v krajině, například k podpoře zlepšení vodního režimu krajiny, zadržení vody, protierozním opatřením a péči o zeleň (.pdf, str. 4–5). Dotace na tyto projekty kraj poskytoval také v letech 2022 a 2023.

Obdobný dotační program během hejtmanství Bohumila Šimka v Jihomoravském kraji v několika letech existoval. Kraj v roce 2018 vyhlásil program „Podpora boje proti suchu a na zadržení vody v krajině na území Jihomoravského kraje“, který měl obdobný cíl jako výše zmíněný program (.pdf, str. 2). Jeho účelem bylo podpořit hospodaření s vodou tak, aby se zlepšil stav rybníků a vodních toků a tím se zlepšilo zadržování vody v krajině. Vedení kraje tehdy na tento program vyčlenilo 6 milionů korun (str. 4). Kraj nakonec rozdělil dotace přibližně ve výši 4 milionů Kč (.xls, .xls).

V letech 2019 a 2020 (.pdf, str. 6–7) pak Jihomoravský kraj vyhlásil dotační program s podobným účelem. Oproti roku 2018 byly ale programy ambicióznější, jejich cílem bylo kromě podpory zadržení vody v krajině také poskytnutí finančních prostředků na péči o zeleň (.pdf, str. 3; .pdf, str. 3–4). Alokovaná částka činila v obou letech 8 mil. Kč (.pdf, str. 5; .pdf, str. 5). Stejný program existoval i v roce 2021, tedy už za nynějšího vedení kraje (.pdf).

Závěr

Dotační titul „Podpora adaptačních opatření na změnu klimatu“ v letech 2016 až 2020, kdy Jihomoravskému kraji vládlo hnutí ANO, neexistoval. Kraj ale v tehdejším volebním období v několika letech vyhlásil programy, který měly podobný cíl, tj. podpořit projekty, které by napomohly zadržovat vodu v krajině nebo pečovat o zeleň. Alokovaná částka nicméně byla výrazně nižší a tvrzení hejtmana Grolicha, že za předchozího vedení takové dotační tituly „nebyly v takové míře“, proto hodnotíme jako pravdivé.

Jan Grolich (KDU-ČSL) mluví o seznamu lokalit nazvaném „Návrh umístění malých vodních ploch v Jihomoravském kraji“, který si objednalo ještě předchozí vedení kraje na konci října 2020 (.pdf, str. 11). Její výslednou podobu ale představil až tým hejtmana Grolicha v dubnu 2021.

Pasportizovaná databáze obsahuje celkem 800 lokalit, kde by bylo možné vybudovat malé vodní plochy nebo stávající plochy revitalizovat. Primárně jde o mokřady, biotopy nebo tůně. Databáze obsahuje i návrhy na rozvětvení koryt nebo obnovu rybníků, ale zohledňuje také geologické a vlastnické podmínky. Všechny tyto vodní stavby by měly kraji pomoci v boji proti hrozbě sucha a nedostatku vody, jelikož zadrží více vody v krajině.

Kraj si tedy nechal už za minulého vedení vypracovat databázi (pasport) lokalit, kde by bylo možné vytvořit nové vodní plochy, revitalizovat mokřady, obnovit tůně, rybníky nebo zaniklá koryta. Vzhledem k tomu, že Jan Grolich svým výrokem nenaznačuje, že by za touto pasportizací měla stát právě jeho koalice, ale mluví obecně za Jihomoravský kraj, hodnotíme jeho výrok jako pravdivý.

Povinnost zřizovat základní a mateřské školy obcím ukládá školský zákon. Doslova říká, že „obec je povinna zajistit podmínky pro plnění povinné školní docházky dětí s místem trvalého pobytu na jejím území“. Obce tedy ze zákona musí buď základní školu zřídit, nebo zajistit „plnění povinné školní docházky v základní škole zřizované jinou obcí nebo svazkem obcí“. Stejná právní úprava platí také pro zajištění předškolního vzdělání.

Školský zákon tuto povinnost ukládá obcím bez ohledu na jejich velikost nebo počet obyvatel (.pdf, str. 4). Žáci s trvalým místem pobytu v dané obci pak mají přednostní právo na přijetí do spádové školy ve svém školském obvodu, a to až do naplnění její kapacity (.pdf, str. 5). Školský obvod tvoří území obce nebo jeho část v případě, že obec na svém území zřídila více základních škol. Stejným způsobem fungují spádové obvody i pro mateřské školy. 

Obce se v případě potřeby mohou spojit do dobrovolného svazku obcí (.pdf, str. 4), který přebírá povinnost zajistit dětem plnění předškolní a školní docházky (.pdf, str. 7). Přednostní právo k přijetí do spádové školy mají všechny děti s trvalým bydlištěm v obcích, které jsou členy svazku (.pdf, str. 7). V některých případech může mateřské a základní školy zřizovat kraj, jedná se zejména o školy pro děti a žáky se zvláštními vzdělávacími potřebami.

Obce mají podle školského zákona skutečně povinnost zřizovat mateřské a základní školy nebo zajistit plnění povinné předškolní a školní docházky v jiné obci v rámci školského obvodu. Výrok Lucie Cirkvy Chocholové proto hodnotíme jako pravdivý.