Přehled ověřených výroků

Moderátorka v kontextu výroku mluví o volebních průzkumech, které výhru v nadcházejících sněmovních volbách přisuzují hnutí ANO. Následně se Petra Fialy ptá na to, jak chce naklonit volební preference na stranu vládní koalice. Ten odpovídá, že průzkumy nejsou relevantní, jelikož se od nich finální výsledek voleb liší. Poté zmiňuje, že se snaží voliče přesvědčit o tom, že vláda prosazuje změny, které prospívají České republice. Jako příklad uvádí modernizaci armády a vynaložení 2 % HDP na obranu.

Výdaje na obranu

V září 2023 schválil Fialův kabinet návrh rozpočtu na rok 2024, ve kterém pro Ministerstvo obrany vyčlenil výdaje ve výši 151,2 mld. Kč (.pdf). V součtu s výdaji na obranu v jiných kapitolách rozpočtu (např. pro Správu státních hmotných rezerv, Ministerstvo zahraničních věcí nebo Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost) se jedná o 159,8 mld. Kč. Tato celková částka sice dosahuje hranice 2 % HDP, kvůli výdajům určeným na jiné instituce, než je Ministerstvo obrany, ale není jisté, že splnění závazku potvrdí NATO. Česko tak bude muset Severoatlantické alianci prokázat, že tyto výdaje souvisejí s obranou státu.

Podle pokladního plnění státního rozpočtu pro rok 2024 vynaložila Česká republika na obranu ještě více peněz (.pdf, str. 6). Vyčerpat se podařilo 166,8 mld., z nichž 159 mld. šlo přímo Ministerstvu obrany. Podle nejnovější makroekonomické predikce Ministerstva financí z ledna 2025 šlo na obranu 2,08 % HDP, z čehož 1,99 % čerpal přímo samotný resort (.pdf, str. 3).

Podle opozice bylo navýšení oproti rozpočtu nepřehledné a netransparentní. Dle premiéra Petra Fialy se jednalo o pojistku, aby NATO splnění závazku uznalo. Severoatlantická aliance nicméně vyhodnotí, zda výdaje na ostatní instituce souvisejí s obranou státu a zda Česko hranici 2 % HDP splnilo, až ve druhém čtvrtletí letošního roku.

Alianční závazek

Závazek dávat 2 % HDP na obranu ministři obrany členských zemí NATO ústně odsouhlasili v roce 2006. Kvůli finanční krizi v letech 2007–2008 ale řada zemí investice do obrany naopak snížila (.pdf, str. 4–6). Platnost a aktuálnost závazku potvrdili čelní představitelé států Severoatlantické aliance na summitu NATO ve Walesu v roce 2014.

Jak je vidět na následujícím grafu, Česku se od vstupu do NATO podařilo 2% hranici překročit v letech 1999 až 2003. Podle Ministerstva obrany jí dosáhlo také v roce 2005 (.xlsx). Od té doby už byly výdaje na Ministerstvo obrany nižší a přes dvouprocentní hranici se dostaly opět až v roce 2024, kdy ČR podle předběžného údaje NATO vynaložila 2,1 % HDP (.pdf, str. 9). Podle dat Ministerstva obrany šlo o 1,99 %, jedná se ovšem pouze o náklady na samotný resort. Pokud bychom vzali v úvahu výdaje i na ostatní instituce, jedná se o výše zmíněných 2,08 %.

Data Ministerstva obrany a Severoatlantické aliance se v některých letech mírně liší. Rozdíl je zjevně způsobený odlišnými definicemi výdajů na obranu (.pdf, str. 1).

Výdaje na obranu pro rok 2025

Pro letošní rok vláda v rozpočtu počítá s celkovými výdaji na obranu ve výši 160,8 mld. Kč (.pdf, str. 2). Z toho 154,4 mld. Kč připadá přímo na Ministerstvo obrany a zbytek je alokován jiným státním institucím (.pdf, str. 17, 149 z 358) –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ jedná se například o Správu státních hmotných rezerv, Národní bezpečnostní úřad nebo NÚKIB.

Podle nejnovější makroekonomické predikce z ledna 2025 by dvě procenta HDP v letošním roce odpovídala přibližně 168,62 mld. Kč (.pdf, str. 3), což je zhruba o 7,8 mld. více, než kolik na obranu vynaložil státní rozpočet. O tom v únoru informovala i Česká televize, pro kterou Petr Fiala uvedl, že to vláda udělá „tak, abychom ta dvě procenta dodrželi“. Bývalý velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský a byl ovšem toho názoru, že NATO výdaje na ostatní instituce jako obranné náklady v plné výši nejspíš neuzná.

Závěr

Vláda ve schváleném rozpočtu na rok 2024 vyhradila pro Ministerstvo obrany 151,2 mld. Kč. Podle pokladního plnění se tato částka ještě zvýšila na 159 mld. Kč, přičemž při započítání výdajů na další instituce šlo celkově o 166,8 mld. Kč. Na základě nejnovější makroekonomické predikce Ministerstva financí to představuje 2,08 % HDP. Výrok Petra Fialy tak hodnotíme jako pravdivý. NATO ovšem bude ještě posuzovat, zda všechny vyčíslené výdaje souvisejí s obranou státu a výdaje na rok 2025 dle nejnovější makroekonomické predikce na dvouprocentní hranici zatím nedosahují.

Moderátorka konfrontuje Petra Fialu s výsledky předvolebních průzkumů a ptá se jej, co jeho kabinet dělá pro to, aby se nepříznivá čísla začala měnit ve prospěch vládních stran. Premiér shrnuje úspěchy své vlády a soustředí se přitom především na témata bezpečnosti či ekonomiky, u které jako příklady uvádí mimo jiné konsolidaci financí a to, že Česká republika podle něj plní maastrichtská kritéria.

Maastrichtská kritéria

Smyslem maastrichtských konvergenčních kritérií je posoudit míru ekonomické schopnosti uchazečské země plynule se integrovat do eurozóny tak, aby nedošlo k ohrožení stability eurozóny ani samotné země. Kritéria jsou stanovena ve Smlouvě o fungování Evropské unie a jsou jimi: cenová stabilita, dlouhodobá úroveň úrokových sazeb, stabilita kurzu měny a udržitelný stav veřejných financí.

Kritérium cenové stability

K dosažení dostatečné míry cenové stability nesmí být míra inflace členského státu EU v průběhu jednoho roku před provedeným šetřením o více než 1,5 procentního bodu vyšší než míra inflace tří členských států, které v oblasti cenové stability dosáhly nejlepších výsledků (zpravidla nejnižší inflace).

Podle nejnovější konvergenční zprávy z června 2024 byla referenční hodnota, kterou by inflace neměla přesáhnout, 3,3 % (.pdf, str. 8, 47). Tuto hranici překročily všechny sledované země, a to včetně České republiky, kde podle zprávy průměrná roční míra inflace dosáhla v květnu 2024 hodnoty 6,3 % (str. 47–48, 68). Dokument pro srovnání inflace používá tzv. harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP), který zajišťuje, že „všechny země Evropské unie dodržují stejnou metodiku výpočtu“. Čísla EU se tak od hodnot Českého statistického úřadu mohou mírně lišit.

Česko toto kritérium nesplňovalo, podle poslední konvergenční zprávy se ale inflace měla v budoucnu snižovat díky zpřísnění měnové politiky a odeznívání tlaků v dodavatelských řetězcích (.pdf, str. 69). K tomu skutečně v následujících měsících došlo a podle dat Eurostatu česká průměrná roční míra inflace za rok 2024 překračovala referenční hodnotu již pouze o 0,2 procentního bodu.

Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb

Průměrná dlouhodobá nominální úroková sazba by v průběhu jednoho roku před šetřením neměla být o více než dva procentní body vyšší než úroveň úrokových sazeb tří členských států, které v oblasti cenové stability dosáhly nejlepších výsledků. Pro měření úrokových sazeb se používají výnosy desetiletých státních dluhopisů nebo srovnatelných cenných papírů. Samotná dlouhodobá úroková sazba se pak počítá jako aritmetický průměr za poslední rok.

Referenční hodnota byla podle konvergenční zprávy nastavená pro úrokové sazby na 4,8 % (.pdf, str. 50). Česko toto kritérium splňovalo, protože úroveň dlouhodobých sazeb byla od června 2023 do května 2024 v průměru nižší – 4,2 % (str. 69).

Kritérium kurzové stability

Země musí po dobu dvou let udržovat hodnotu své měny stabilní, což znamená, že se její kurz nesmí výrazně změnit oproti hodnotě eura. Zároveň se má ve stejné době účastnit mechanismu směnných kurzů (ERM II) a nesmí svou měnu devalvovat.

ERM II (Exchange Rate Mechanism) je mechanismus fixování zúčastněných měn na euro v rámci tzv. fluktuačního pásma. Česká národní banka (ČNB) uvádí, že v případě kurzových tlaků je setrvání kurzu v rámci fluktuačního pásma bráněno jak národní centrální bankou, tak Evropskou centrální bankou (ECB). Měna se pro splnění kurzového konvergenčního kritéria musí v rámci ERM II pohybovat v užším intervalu, než je standardní fluktuační pásmo ±15 %.

Plnění kurzového kritéria má podle resortu financí „vytvořit jistotu, že trvalá fixace směnného kurzu národní měny, s nímž uchazečská země vstupuje do měnové unie, bude provedena na fundamentálně správné úrovni a nestane se zdrojem makroekonomických nerovnováh“.

Při posuzování míry vystavení domácího kurzu silným tlakům se zvažuje několik ukazatelů, včetně míry odchýlení od středního kurzu, vývoje krátkodobých úrokových diferenciálů, posuzování úlohy devizových intervencí nebo zohlednění mezinárodní finanční pomoci při stabilizaci měny.

Česká republika se nicméně do ERM II zatím nezapojila. Pro vstup je potřeba dohoda mezi ministry financí států eurozóny, Evropskou centrální bankou a ministry a guvernéry centrálních bank členských zemí EU mimo eurozónu, které se mechanismu účastní. O zapojení České republiky do evropského mechanismu směnných kurzů pak rozhoduje vláda na základě doporučení ČNB a Ministerstva financí.

Analýza (.pdf) Národní ekonomické rady vlády (NERV) k přijetí eura z listopadu 2024 doporučuje omezit pobyt ČR v ERM II na co nejkratší dobu a vstoupit do něj v momentě, kdy bude shoda na termínu přijetí společné evropské měny. Nastartování tohoto procesu ale Fialova vláda již neplánuje. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury by rozhodnutí o přechodu na euro „mělo být přijato ideálně na začátku mandátu některé z příštích vlád tak, aby celý proces vedl stejný kabinet“.

Kritérium udržitelnosti veřejných financí

Veřejné finance státu musí být udržitelné, schodek veřejných financí by tak neměl být nadměrný. Maastrichtská smlouva členským zemím EU zakazuje hospodařit s nadměrnými schodky – ty jsou posuzovány z pohledu výše rozpočtového deficitu a vládního dluhu. Evropská unie toto kritérium v praxi posuzuje podle toho, zda je vůči dané zemi uplatňován postup při nadměrném schodku. Jak vysvětluje web resortu financí, existují dvě situace, ve kterých členský stát neplní kritérium udržitelnosti veřejných financí:

• „Poměr plánovaného nebo skutečného schodku veřejných financí k hrubému domácímu produktu překračuje referenční hodnotu 3 %, ledaže by buď tento poměr podstatně a nepřetržitě klesal a dosáhl úrovně poblíž referenční hodnoty, nebo by překročení referenční hodnoty bylo pouze výjimečné a dočasné.“
• „Poměr veřejného zadlužení k hrubému domácímu produktu překračuje referenční hodnotu 60 %, ledaže by se tento poměr dostatečně snižoval a blížil se uspokojivým tempem k referenční hodnotě.“

Schodek sektoru vládních institucí České republiky dosáhl v roce 2023 podle poslední konvergenční zprávy úrovně 3,7 % hrubého domácího produktu (HDP), byl tedy vyšší než referenční hodnota. Evropská komise ale český deficit vyhodnotila jako dočasný, a na ČR se tak rozhodnutí Rady o existenci nadměrného schodku nevztahovalo (.pdf, str. 69). Komise předpokládala, že schodky v letech 2024 a 2025 referenční hodnotu nepřekročí. Zpráva tak vyvozuje, že podle Paktu stability a růstu (který je závazný pro členy eurozóny) Česko toto kritérium splnilo.

Co se týče poměru dluhu k HDP, ten činil 44 %, a nacházel se tedy pod referenční hodnotou 60 % (.pdf, str. 69). Ministerstvo financí k tomuto kritériu už v únoru 2024 uvedlo, že zatímco vládní zadluženost zůstává ve srovnání s evropským průměrem nízká, „bez reforem zaměřených na dlouhodobou udržitelnost veřejných financí“ se prostor pro plnění dluhového kritéria „zužuje“.

V roce 2024 schodek nakonec referenční hodnotu opravdu nepřekročil, když dosáhl hodnoty 2,6 % HDP, pro rok 2025 pak ČNB odhaduje jeho další pokles na 2,4 % HDP. Dluh vládních institucí činil 43,4 % HDP, v roce 2025 by měl podle odhadů centrální banky vzrůst na 44,2 %.

Závěr

Česká republika podle nejnovější konvergenční zprávy z června 2024 splňuje pouze kritérium dlouhodobých úrokových sazeb a udržitelnosti veřejných financí. Od vydání zprávy se Česko zároveň přiblížilo k tomu, aby začalo plnit i podmínku cenové stability, byť podle údajů Eurostatu zatím průměrná roční míra inflace v Česku referenční hodnotu stále překračuje. V případě kritéria kurzové stability se ČR nezapojila do systému ERM II, který je pro splnění kritéria klíčový. Výrok Petra Fialy z těchto důvodů hodnotíme jako nepravdivý.

Moderátorka v kontextu výroku mluví o průzkumech, které výhru v nadcházejících sněmovních volbách přisuzují hnutí ANO. Následně se premiéra Petra Fialy ptá na to, jak chce posílit volební preference pro strany vládní koalice. Ten odpovídá, že průzkumy nejsou tak důležité, protože výsledky voleb se od nich nakonec liší. Následně tvrdí, že jeho kabinet má za sebou několik úspěchů, a jako příklad uvádí opětovný růst reálných mezd.

Reálné mzdy během Fialovy vlády

Reálná mzda je nominální mzda upravená o míru inflace, díky čemuž odráží skutečnou kupní sílu – tedy množství zboží, které lze za nominální mzdu skutečně koupit. Její vývoj pravidelně sleduje Český statistický úřad (ČSÚ), který vydává čtvrtletní zprávy o vývoji mezd.

Ke dni zveřejnění námi ověřovaného výroku vydal ČSÚ pouze zprávy za první tři čtvrtletí roku 2024. Za toto období došlo v meziročním srovnání k nárůstu reálné mzdy souhrnně o 4,5 %. Reálné mzdy přitom začaly stoupat právě až v roce 2024 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od posledního čtvrtletí roku 2021, kdy v prosinci nastoupila Fialova vláda, neustále klesaly (.xslx). Vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ Jitka Erhartová k obnovenému růstu nicméně podotkla, že se v některých odvětvích, jako bylo vzdělávání, reálné mzdy snížily.

Predikce pro rok 2025

Podle nejnovější makroekonomické predikce Ministerstva financí by zvyšování reálných mezd mělo pokračovat i v roce 2025, a to tempem okolo 4 % (.pdf, str. 2). Hospodářská komora ve své aktuální prognóze odhaduje, že se průměrná reálná mzda zvýší o 3,2 % (.pdf, str. 1), a také Česká bankovní asociace předpovídá růst o více než 3 %. Stejně tak zpráva ČNB z podzimu předpokládá, že reálné mzdy letos porostou zhruba o 3 % (.pdf, str. 20).

Závěr

Po dvouletém poklesu reálných mezd mezi koncem let 2021 a 2023 došlo od začátku roku 2024 k jejich opětovnému nárůstu. Podle dostupných údajů Českého statistického úřadu se v roce 2024 reálné mzdy souhrnně zvýšily o 4,5 %. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý.

Důchodová reforma

K reformě důchodového systému se vláda Petra Fialy zavázala ve svém programovém prohlášení. Ministerstvo práce a sociálních věcí reformu připravilo v listopadu 2023 (.pdf). Návrh schválený vládou obsahoval 12 opatření (.pdf, str. 34 z 330), kterým jsme se podrobněji věnovali na podzim loňského roku. Jedním z prvotních bodů bylo i navázání věku odchodu do důchodu na předpokládanou dobu dožití, kdy měl místo původní hranice 65 let vzrůst o dva měsíce mezi jednotlivými ročníky (.pdf, str. 7 z 330).

Důchodová reforma následně během schvalování ve Sněmovně prošla změnami. Verze, kterou přijala Sněmovna stanovila hranici odchodu do důchodu na 67 let (.pdf, str. 6). Mezi další změny, které reforma přinesla, patří například dřívější odchod do penze pro lidi ze čtvrté kategorie rizikových povolání nebo zpomalení meziročního nárůstu nově přiznaných důchodů (.pdf, str. 2,10). Reformu v prosinci 2024 schválil Senát a následně ji podepsal prezident. Nové znění zákona je účinné od 1. ledna 2025.

Úprava systému sociálních dávek

Ministerstvo práce a sociálních věcí v únoru 2024 představilo plán zpřehlednit systém sociálních dávek (.pdf). Součástí návrhu zákona o dávce sociální pomoci je sjednocení přídavku na dítě, příspěvku na bydlení, příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení do jedné dávky. Do této dávky se dle návrhu mohou promítnout i bonusy za počet odpracovaných hodin (.pdf, str. 1) nebo za dodržování školní docházky dětí (.pdf, str. 53–54 z 392).

Ke dni vydání námi ověřovaného rozhovoru tento návrh zákona o dávce státní sociální pomoci prošel prvním čtením ve Sněmovně, v průběhu února 2025 pak i druhým. Poslanci k návrhu podali množství pozměňovacích návrhů. Například výbor pro sociální politiku navrhl rozšířit seznam zranitelných osob o vdovy a vdovce (.pdf, str. 3). Chystanou reformu kritizovala například Platforma pro sociální bydlení kvůli ohrožení nízkopříjmových domácností. Výzkumná organizace PAQ Research zase opakovaně upozornila, že návrh špatně nastavuje pravidla pro lidi v insolvenci.

Reforma školství

Ve veřejné elektronické knihovně legislativního procesu (VeKLEP) se nachází několik návrhů novel školského zákona. Větší změny měl přinést návrh, který připravilo Ministerstvo školství‚ mládeže a tělovýchovy (MŠMT) v srpnu 2024. Navrhované změny obsahovaly zavedení nových pravidel pro kombinovanou výuku, nahrazení části maturitní zkoušky standardizovaným certifikátem, nahrazení celé maturity tzv. komplexní absolventskou prací či zapojení zaměstnavatelů do praktického vzdělávání (.docx, str. 3–5, 8–9). Tento návrh vláda projednávala až po zveřejnění námi ověřovaného rozhovoru s premiérem Fialou, kdy byl nakonec stažen z programu a skartován.

Vláda v říjnu 2024 Sněmovně předložila jiný návrh novely školského zákona, který mj. zavádí pravidla pro fungování školních psychologů a speciálních pedagogů na základních školách (.pdf, str. 13, 24–25 z 266). Výše zmíněné záměry se v návrhu nenachází (str. 26–62 z 266), jedním z jeho cílů je ale převést financování nepedagogických pracovníků a ostatních neinvestičních výdajů ze států na zřizovatele škol, tedy na obce a kraje (.docx). Zřizovatelé měli nepedagogy původně platit od září 2025.

Návrh novely ke dni publikování námi ověřovaného rozhovoru ve Sněmovně prošel pouze prvním čtením. Až později vláda odložila převod financování nepedagogů na leden 2026. Poslanci o návrhu ve třetím čtení jednali v březnu, kdy ale jeho projednávání ani na druhý pokus nedokončili.

MŠMT také v prosinci 2024 schválilo úpravu rámcových vzdělávacích programů (RVP). Například v matematice na základních školách by dle nich měl být větší důraz na geometrii a konstrukční úlohy a celkově by měla přibýt látka, která je nyní běžně součástí až středoškolského učiva. Angličtina bude pro žáky povinná už od první třídy, naopak ruština zmizí z nabídky druhého cizího jazyka. Nové RVP budou pro první a šesté ročníky povinné od září 2027, pro všechny ročníky základních škol by se pak dle nových RVP mělo učit od září 2031.

Závěr

Fialova vláda prosadila důchodovou reformu, která např. posunula hranici odchodu věku do důchodu. Ve Sněmovně ke dni zveřejnění námi ověřovaného rozhovoru na schválení čekal návrh zákona o dávce státní sociální pomoci, který slučuje čtyři dávky do jedné. Ministerstvo školství připravilo novelu školského zákona a také schválilo novou podobu rámcových vzdělávacích programů. Výrok Petra Fialy z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala reaguje na slova moderátorky, která tvrdí, že současná vláda zvýšila zálohy na sociální a zdravotní pojištění zejména nízkopříjmovým lidem. Moderátorka zároveň zmiňuje, že v rámci paušální daně vzrostly zálohy pouze v prvním pásmu, tedy u podnikatelů s nejnižšími příjmy. Předseda vlády oponuje slovy, že paušální daň je nástroj pro omezení administrativy a pokud by se lidem nelíbila, nevyužívali by ji. Na výroku ilustruje, že počet živnostníků využívajících tento systém roste.

Využívání paušální daně

Systém paušální daně začal fungovat v lednu 2021, kdy se do něj přihlásilo přibližně 71 tisíc živnostníků, přičemž 65 tisíc z nich reálně daň a odvody prostřednictvím paušální daně během roku zaplatilo. Fialův kabinet se sice moci ujal až v prosinci 2021, počet se ale během roku neměnil, jelikož se k paušální dani šlo přihlásit pouze do 11. ledna.

Paušální daň

Paušální daň je dobrovolný nástroj, který má za cíl snížit administrativní zátěž tím, že zjednodušuje povinnosti spojené s daní z příjmu a odvody na sociální a zdravotní pojištění. Ten, kdo ji využívá, nemusí podávat daňové přiznání. Přihlásit se k ní mohou OSVČ, kteří nejsou plátci DPH, nejsou v insolvenci a jejich příjmy nepřesahují dva miliony korun ročně. Zároveň nesmí mít příjmy ze závislé činnosti. Lidé využívající tento systém platí jednou měsíčně fixní částku, která závisí na příjmech z minulého zdaňovacího období.

V roce 2022 se počet účastníků zvýšil a v roce 2023 již přesáhl hranici 100 tisíc lidí. Čísla pro letošní rok se liší v závislosti na zdroji. Např. Novinky.cz s odvoláním na údaje Finanční správy uvedly, že letos paušální daň bude využívat asi 114 tisíc lidí, což je dle serveru zhruba o 15 tisíc lidí více než v roce 2024. Stejná informace zazněla i ve vysílání Českého rozhlasu (audio, čas 14:19:45). Česká televize ještě před vypršením termínu pro přihlášení k dani uvedla, že možnost paušální daně využívá asi 117 tisíc lidí, deník e15 také na začátku ledna psal, že daň odvádí přibližně 125 tisíc živnostníků. Portál BusinessInfo.cz ve stejném období zmínil, že se celkový počet plátců paušální daně „do letoška vyšplhal asi na 130 tisíc.“

Za zvýšeným počtem stojí i změna systému, jelikož zpočátku se k paušální dani mohli přihlásit živnostníci s ročním příjmem z podnikání do jednoho milionu korun. V roce 2023 ale vstoupila v účinnost novela, která zavedla tři pásma paušální daně odvíjející se od výše příjmů. Záloha tak nově nebyla stanovena pro všechny zájemce ve stejné výši a do systému mohli vstoupit i podnikatelé s příjmy do dvou milionů korun.

Závěr

Živnostníci mohou paušální daň využívat od roku 2021, kdy jejím prostřednictvím odvody zaplatilo asi 65 tisíc lidí. Přesný počet pro rok 2025 se liší v závislosti na zdroji, o Fialou zmiňovaných 130 tisících referoval ještě před vypršením termínu pro přihlášení k dani portál BusinessInfo.cz. I v případě nejnižší hodnoty 114 tisíc živnostníků, o které s odvoláním na údaje Finanční správy informoval server Novinky.cz a poté i Český rozhlas, je to přibližně dvakrát více než na začátku vládnutí Fialova kabinetu. Výrok předsedy vlády tak hodnotíme jako pravdivý.

Moderátorka v kontextu výroku zmiňuje analýzu XTB, podle které Češi po pandemii covidu-19 zchudli nejvíce z celé Evropy, jelikož se reálné mzdy mezi roky 2019 a 2024 propadly o 10 %. Petr Fiala odmítá, že by to byla špatná vizitka jeho kabinetu, a je toho názoru, že za tento stav je odpovědná předchozí vláda Andreje Babiše. Ta podle něj zapřičinila, že na začátku působení jeho kabinetu dosáhla inflace skoro 10 %. Zároveň dodává, že později inflace postupně klesla až pod 3 %.

Vývoj inflace

Český statistický úřad (ČSÚ) sleduje míru inflace pomocí indexu spotřebitelských cen, který vyjadřuje změnu cen tzv. spotřebního koše, tedy výrobků a služeb pořizovaných běžnou domácností. ČSÚ do inflace započítává např. i náklady na vlastnické bydlení, které tvoří asi 12 % spotřebního koše.

Inflaci kromě toho pravidelně měří také Eurostat (statistický úřad Evropské unie), který pro její výpočet používá tzv. harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP). Ten zajišťuje, že „všechny země Evropské unie dodržují stejnou metodiku výpočtu“. Čísla EU se tak od hodnot Českého statistického úřadu mohou mírně lišit. Rozdíly mohou být také dány rozdílnou strukturou spotřebního koše (.pdf), který u Eurostatu zahrnuje například i tržby za nákupy cizinců na území Česka (.pdf, str. 38).

Jak je vidět na následujícím grafu, podle ČSÚ činila inflace v lednu 2022 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tedy měsíc po nástupu Fialovy vlády –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 9,9 %. Následně ještě vzrostla, od ledna 2024 už se ale drží pod 3 %. V lednu 2025 se pak ceny podle odhadu meziročně zvýšily o 2,8 %. Podle Eurostatu dosáhla meziroční inflace v lednu 2022 hodnoty 8,8 %, zatímco o tři roky později činila 2,9 %. I podle této statistiky se inflace během roku 2024 pohybovala okolo 3 %.

Závěr

Jak podle ČSÚ, tak podle Eurostatu dosahovala inflace v lednu 2022 takřka 10 %. Dle ČSÚ činila 9,9 % a dle Eurostatu 8,8 %. V lednu 2025 už se podle obou statistických úřadů pohybovala na nižší úrovni, a to skutečně pod 3 %. ČSÚ navíc uvádí, že tříprocentní hranici nepřekročila po celý rok 2024, a také podle Eurostatu se pohybovala okolo této hodnoty. Výrok Petra Fialy tak hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala komentuje návrh tzv. flexi novely zákoníku práce, která má zvýšit flexibilitu českého pracovního trhu. Obhajuje také zavedení výpovědi bez udání důvodu, které do novely navrhli přidat poslanci ODS a TOP 09. Dodává však, že ODS novelu podpoří i bez tohoto bodu.

Strnulost trhu práce

Statistiku, jejímž cílem bylo vyjádřit rigiditu na trhu práce v jednotlivých zemích, v minulosti zveřejňovala Světová banka (.pdf, str. 4). Svůj souhrnný „index rigidity zaměstnanosti“ už ovšem více než deset let nevydává. Z jejích dílčích dat o regulaci práce (.pdf, str. 4) později Litevský institut volného trhu sestavil „index pružnosti zaměstnávání“ (.pdf, str. 3), který naposledy publikoval v roce 2019 (.pdf). Podle tehdejšího žebříčku, který hodnotil pružnost zákonných pravidel a regulací na trhu práce, se Česká republika mezi evropskými zeměmi umístila na 4. nejlepším místě (.pdf, str. 2–3). 

Rigiditu trhu práce lze posuzovat i jinak než skrze zákonná pravidla. V roce 2024 ekonomové Daniel Münich a Jakub Grossmann z think-tanku IDEA Akademie věd ČR publikovali analýzu (.pdf), která srovnávala flexibilitu trhů práce zemí EU podle frekvence změn zaměstnání. Podle této zprávy je frekvence, s jakou lidé v Česku mění práci, jednou z nejnižších v Evropě. Podobné problémy mají i jiné země bývalého východního bloku, například Maďarsko, Polsko nebo Rumunsko. Slovensko a Bulharsko však mají dle analýzy IDEA pracovní trh ještě rigidnější než Česko. Naopak severské země se vyznačují vysokou dynamikou trhu práce (.pdf, str. 1).

Češi mění zaměstnání výrazně méně než ostatní Evropané mj. kvůli nízké podpoře v nezaměstnanosti a omezené dostupnosti kvalitní rekvalifikace. Ta je nutná kvůli úzce zaměřenému oborovému vzdělávání. V Česku je navíc vysoká míra certifikace profesí, což zvyšuje náklady na profesní změny. Český trh práce se také vyznačuje nízkou dostupností zkrácených úvazků a možností vykonávat práci na dálku. 

Podle Indexu prosperity a finančního zdraví, který vytváří portál Evropa v datech spolu s Českou spořitelnou, se Česko v roce 2024 v oblasti kvality trhu práce nacházelo mezi zeměmi EU až na 18. místě. Nízká dostupnost zkrácených úvazků často znemožňuje ženám na rodičovské dovolené najít zaměstnání, což vede k jejich nižší ekonomické aktivitě a zvyšuje nerovnosti v odměňování mužů a žen.

Napjatost trhu

Stav trhu práce lze dále také hodnotit podle jeho napjatosti, což je situace, kdy je na trhu vysoký počet volných pracovních míst v kombinaci s nízkou nezaměstnaností. Efektivitu párování volných míst a uchazečů o zaměstnání zachycuje tzv. Beveridgeova křivka, jejíž hodnoty pro státy EU pravidelně zveřejňuje Eurostat.

Podle zprávy z roku 2022 mělo nejnižší úroveň efektivity párování právě Česko (.pdf, str. 1, 3). Česká národní banka (ČNB) však upozornila na to, že podniky v minulosti hlásily větší počet volných míst na úřadech práce, protože místo mohlo být nabídnuto občanům ze zemí mimo EU nejdříve po 30 dnech, kdy se nepodařilo obsadit domácím pracovníkem. Statistiky tak podle ČNB nemají dostatečnou vypovídající hodnotu.

Na grafu níže jsou vidět nejaktuálnější data za celý rok 2023. Země, které se pohybují nad křivkou mají nízkou efektivitu párování v porovnání se zeměmi pod křivkou. Vlevo nahoře se pak vyskytují země s napjatým pracovním trhem. Na grafu se vedle Česka nachází např. Německo, ještě hůře si v napjatosti trhu práce ale vede např. Nizozemsko (.pdf, str. 40).

Závěr

Trh práce v České republice patří z hlediska frekvence změny zaměstnání mezi ty nejméně dynamické v EU. Podle zprávy think-tanku IDEA jsou však pracovní trhy Slovenska a Bulharska ještě rigidnější. Česko má mezery také v dostupnosti zkrácených úvazků, možnosti vykonávat práci na dálku nebo v efektivitě párování volných pracovních míst a uchazečů o zaměstnání. Z žádného z dostupných srovnání však Česko nevychází jako nejhorší, výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Zahájené a dokončené byty

Statistiky ohledně bytové výstavby zveřejňuje Český statistický úřad (ČSÚ), který sbírá také data o nebytové výstavbě a počtu vydaných stavebních povolení. K dispozici je jak statistika zahájené výstavby bytů (.xlsx), tak dokončených bytů v daném roce (.xlsx). Zahájené byty ČSÚ definuje jako byty, u kterých došlo k povolení výstavby, bez ohledu na to, jestli ve stejném období došlo i k jejich úplnému dostavění. Dokončené byty jsou buď byty v nových objektech, nebo nově postavené byty v již stávajících budovách.

Z dat ČSÚ vyplývá, že během vlády Andreje Babiše se podařilo zahájit výstavbu celkem 152 044 bytů (.xlsx) a dokončit 139 249 bytů (.xlsx). Během dosavadních tří let vlády Petra Fialy byla zahájena výstavba 114 423 (.xlsx) bytů a dokončilo se jich 107 732 (.xlsx). Jelikož se nejedná o stejně dlouhé časové úseky, srovnali jsme průměrný roční počet bytů, které se během působení obou kabinetů začaly stavět, případně se dokončily. V obou kategoriích jich bylo o něco více během vlády Petra Fialy.

Počet zahájených bytů v delším časovém období postupně rostl a maxima dosáhl v roce 2021, tedy v posledním roce působení Babišovy vlády. Od té doby tento počet nepatrně klesá, v prvních dvou letech po nástupu Fialovy vlády, tedy v roce 2022 a 2023, ale začala stavba většího počtu bytů než v roce 2018 a 2020. V roce 2024 počet zahájených bytů meziročně vzrostl, ale počet dokončených bytů naopak klesl na nejnižší hodnotu od roku 2017.

Závěr

Podle dat ČSÚ počet zahájených bytů během působení Fialovy vlády nepatrně klesá, průměrně se jich ale ročně začalo stavět o něco více než za předchozího Babišova kabinetu. V letech 2022 a 2023 se navíc zahájilo více bytů než v roce 2018 a 2020 a v roce 2024 se jejich počet meziročně zvýšil. Počet dokončených bytů naopak poklesl. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Premiér Petr Fiala v kontextu výroku mluví o dostupnosti bydlení a tvrdí, že jeho vláda zrychlila výstavbu bytů. Neupřesňuje ale, o jakém časovém úseku před rokem 2020 mluví. V našem odůvodnění se proto zaměříme na situaci v některých letech před rokem 2020 a na období po roce 2020 do současnosti.

Počet zahájených bytů

Data o počtech stavěných bytů publikuje Český statistický úřad (ČSÚ). Sbírá data nejen o zahájených stavbách, ale také o dokončených bytech. Zahájené byty ČSÚ definuje jako byty, u kterých došlo k povolení výstavby, bez ohledu na to, jestli ve stejném období došlo i k jejich úplnému dostavění. Dokončené byty jsou buď byty v nových objektech, nebo nově postavené byty v již stávajících budovách.

Z údajů ČSÚ vyplývá, že přibližně 36 tisíc bytů se průměrně začalo stavět v letech 2018–2019 (.xlsx). V období mezi lety 2021 a 2024 průměr vzrostl na zhruba 40 tisíc ročně. Počet zahájených staveb ale v posledních dvou letech poklesl a zase se na hodnoty let 2018–2019 vrátil. Co se týče dokončených bytů, jejich průměr v letech 2018–2019 činil cca 35 tisíc ročně a v letech 2021 až 2024 zůstal obdobný – cca 35 600. V roce 2024 se navíc dokončilo nejméně bytů od roku 2017.

Závěr

Předseda vlády tedy správně uvádí, že před rokem 2020 se průměrně stavělo zhruba 36 tisíc bytů ročně, zatímco v současnosti, konkrétně mezi lety 2021 a 2024, se průměr zvýšil na 40 tisíc. Opomíjí ale, že v posledních dvou letech se počet zahájených staveb snížil zpět na hodnoty let 2018–2019. Průměr dokončených bytů v tomto časovém srovnání zůstal obdobný, v roce 2024 se jich navíc zhotovilo nejméně od roku 2017. Výrok Petra Fialy tak hodnotíme jako zavádějící.

Dostupné nájemní bydlení

Dostupné nájemní bydlení je investiční program, který vláda schválila v červenci 2024. Jeho cílem je zvýšit podíl dostupných nájemních bytů prostřednictvím jejich rekonstrukce a výstavby. Obce si zároveň takové byty mohou v rámci programu pořizovat. Program je součástí projektu Ministerstva pro místní rozvoj s názvem Bydlení pro život a cílí především na mladé lidi do 35 let, zaměstnance ve veřejně prospěšných profesích a obyvatele, kteří nepatří mezi pětinu populace s nejvyššími příjmy.

Žádosti o podporu

Ministerstvo financí 6. února 2025 představilo zhodnocení programu po čtyřech měsících. Resort uvedl, že žádost o finanční podporu výstavby, rekonstrukce nebo nákupu bytů podalo 92 projektů. Celkem se jedná o 1 483 bytů v hodnotě 5,1 miliardy korun (.pdf, str. 4, 9). Z této částky je 1,9 mld. korun vyčleněno na dotace a zbylé 3,2 mld. korun jsou určeny pro úvěry. 

Následující mapa zobrazuje počet podaných žádostí v jednotlivých krajích a Praze od října 2024, kdy byl program Dostupné nájemní bydlení spuštěn. Mezi žádosti patří např. rekonstrukce a přestavba školy na obecní byty ve Vratěníně nebo výstavba bytového domu Meandr ve Znojmě (.pdf, str. 5–⁠⁠⁠⁠⁠⁠7).

Závěr

Podle informací Ministerstva financí bylo v rámci programu Dostupné nájemní bydlení od října 2024 do února 2025 podáno 92 žádostí o finanční podporu na výstavbu, rekonstrukci nebo nákup bytů v celkové hodnotě 5,1 miliardy korun. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý.