Přehled ověřených výroků

Bez tématu 11 640 výroků
Koronavirus 461 výroků
Ekonomika 446 výroků
Obrana, bezpečnost, vnitro 255 výroků
Zahraniční politika 242 výroků
Prezidentské volby 2023 226 výroků
Evropská unie 197 výroků
Sněmovní volby 2021 175 výroků
Sociální politika 174 výroků
Invaze na Ukrajinu 143 výroků
Krajské volby 2020 135 výroků
Zdravotnictví 119 výroků
Právní stát 111 výroků
Energetika 110 výroků
Doprava 106 výroků
Poslanecká sněmovna 84 výroků
Komunální volby 2022 81 výroků
Školství, věda, kultura 77 výroků
Regiony 69 výroků
Vnitrostranická politika 59 výroků
Rozpočet 2022 52 výroků
Rozpočet 2021 46 výroků
Životní prostředí 42 výroků
Střet zájmů 28 výroků
Zemědělství 22 výroků
Cesta na Tchaj-wan 20 výroků
Rozpočet 2023 17 výroků
Konflikt Izrael – Hamás 13 výroků
Kauza Dozimetr 12 výroků
Útok na Izrael 5 výroků
Rozpočet 2024 2 výroky
Pražský hrad 1 výrok
Pravda 9 167 výroků
Nepravda 1 887 výroků
Zavádějící 1 207 výroků
Neověřitelné 1 734 výroků
Rok 2023 515 výroků
Rok 2022 662 výroků
Rok 2021 999 výroků
Rok 2020 988 výroků
Rok 2019 831 výroků
Rok 2018 1 457 výroků
Rok 2017 1 298 výroků
Rok 2016 1 534 výroků
Rok 2015 475 výroků
Rok 2014 1 426 výroků
Rok 2013 1 959 výroků
Rok 2012 1 851 výroků
Pouze ve výběru Demagog.cz 1 049 výroků

Petr Fiala

Řada profesí bude mít nastavena jiná pravidla (odchodu do důchodu, pozn. Demagog.cz). Pro lidi, kteří pracují v náročných profesí. Na tom pracuje skupina na ministerstvu práce a sociálních věcí.
iDNES.cz, 14. září 2023
Sociální politika
Pravda
Odborná komise pod MPSV podle šéfa resortu Mariana Jurečky pracuje na stanovení podmínek pro dřívější odchod do důchodu bez krácení pobírané částky pro náročné profese. Lidé vykonávající taková zaměstnání tak skutečně budou mít odlišná pravidla odchodu do penze.

Předseda vlády Petr Fiala mluví o důchodové reformě, kterou vláda představila v květnu letošního roku. Její součástí je mj. návrh na dřívější odchod do penze pro osoby pracující v náročných profesích či zvýšení věku odchodu do důchodu. Premiér v rozhovoru odpovídá na otázku, zdali si je vláda vědoma toho, že lidé odvádějící fyzicky náročnou práci své zaměstnání už v pozdějším věku nemusí zvládat. Fiala odpovídá, že ano, a zmiňuje, že některé profese budou mít nastavená jiná pravidla. Dále uvádí, že na těchto pravidlech pracuje skupina na resortu práce a sociálních věcí.

Upřesněme, že v současné době mají nárok na dřívější odchod do penze zdravotničtí záchranáři, členové jednotek podnikových hasičských sborů a osoby zaměstnané v hlubinném hornictví.

Výhodné předčasné penze pro některé profese

Právě v květnu 2023 ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) řekl, že podmínky pro předčasný důchod bez krácení pobírané částky u náročných profesí stanoví odborná komise spadající pod jeho resort. Na konci července pak uvedl, že se na konkrétním seznamu stále pracuje. Již předtím Jurečka, stejně jako Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), zmínili, že se snížení důchodového věku za dobu odpracovanou v náročné profesi bude týkat osob ze třetí a čtvrté kategorie, podle zákona o ochraně veřejného zdraví.

Ten stanovuje čtyři kategorie profesí podle míry výskytu rizika pro zdraví, přičemž konkrétní podmínky pro dělení upravuje vyhláška z roku 2003. Podle té se do první kategorie řadí profese s nepravděpodobným nepříznivým vlivem na zdraví a do druhé kategorie pak spadá práce s výjimečným nepříznivým vlivem na zdraví.

Ve třetí kategorii jsou zaměstnání, ve kterých jsou např. překračovány hygienické limity, nebo takové práce, u kterých se častěji vyskytují nemoci z povolání. Poslední, čtvrtá kategorie, zahrnuje profese, kde jsou lidé vystaveni vysokému riziku ohrožení zdraví, které nelze zcela eliminovat ani používáním ochranných pomůcek. Uveďme, že o zařazení zaměstnání do třetí a čtvrté kategorie rozhoduje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, typicky tedy Ministerstvo zdravotnictví a krajské hygienické stanice.

Zmíněná odborná komisevyhodnocovat dopady všech 13 rizikových faktorů jako je například hluk, prach nebo fyzická zátěž na zdraví zaměstnanců. Podle Jurečky by tak měla být schopna jasně určit profese z kategorie tři a čtyři, „kde není o čem diskutovat a je jednoznačně jasné, že do tohoto výčtu budou patřit, pak také ty, u nichž bude jasné, že určitě mezi ně patřit nebudou.“ Připravovaná důchodová reforma, kterou má MPSV v plánu předložit začátkem října, úpravu dřívějších důchodů pro náročné profese však obsahovat nebude. Už podle srpnového vyjádření Mariana Jurečky se totiž přesný seznam profesí do té doby nestihne dokončit kvůli chybějící přesné definici náročných profesí.

Shrnutí

Odborná komise na MPSV podle ministra Jurečky pracuje na seznamu náročných profesí, které budou mít nárok na dřívější odchod do důchodu bez krácení pobírané částky. Komise konkrétně vyhodnocuje dopady rizikových faktorů na zdraví zaměstnanců, podle čehož se tento seznam bude odvíjet. Lidé zaměstnáni na takových pozicích tedy budou mít odlišná pravidla odchodu do penze, jak správně uvádí premiér Petr Fiala. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala

Návrh (rozpočtu na příští rok, pozn. Demagog.cz) Ministerstva financí počítal s deficitem 235 miliard korun, to nebyl žádný návrh vlády, ale bylo to spočítání nějakých parametrů, pak jsme stanovili v rámci rozpočtových rámců to, že deficit rozpočtu na příští rok nesmí překročit 270 miliard. (...) Nakonec jsme se domluvili na 252 miliardách deficitu na příští rok.
iDNES.cz, 14. září 2023
Rozpočet 2024
Pravda
Ministerstvo financí předběžně navrhovalo schodek rozpočtu na rok 2024 ve výši 235 mld. Kč. Jako maximální možný deficit rozpočtu vláda stanovila 270 mld. Kč. Později ministerstvo zveřejnilo definitivní návrh rozpočtu na rok 2024, který počítá se schodkem 252 mld. Kč.

Vláda Petra Fialy v červnu 2023 přijala usnesení (.pdf), kterým schválila předběžný návrh Ministerstva financí na výši příjmů a výdajů státního rozpočtu pro rok 2024. Nejednalo se o hotový vládní návrh rozpočtu, ale pouze o předběžný plán, který neobsahoval detailní vytyčení jednotlivých složek na straně příjmů a výdajů. Tento návrh počítal se schodkem ve výši 235 mld. Kč. Premiér Petr Fiala k návrhu doplnil, že finální deficit rozpočtu nepřesáhne 270 mld. Kč, které vláda již před přijetím usnesení stanovila jako deficitní strop rozpočtu.

Na konci srpna pak Ministerstvo financí vládě předložilo definitivní návrh rozpočtu na rok 2024, který počítá s celkovými příjmy ve výši 1 921,2 mld. Kč a výdaji ve výši 2 173,2 mld. Kč. Schodek rozpočtu je tak naplánován na 252 mld. Kč (.docx, str. 1).

Shrňme tedy, že Ministerstvo financí navrhovalo schodek státního rozpočtu na příští rok ve výši 235 miliard korun. Skutečně se nejednalo o návrh vlády, ale pouze o předběžný plán resortu. Ještě před schválením tohoto návrhu představitelé kabinetu uvedli, že deficit nepřekročí 270 mld. Kč. Definitivní návrh rozpočtu na rok 2024 pak počítá se schodkem 252 miliard. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala

Dnes jsou energie nabízeny pod cenovými stropy, které stanovila vláda.
iDNES.cz, 14. září 2023
Ekonomika
Energetika
Pravda
Ceny elektřiny a plynu jsou v současné době skutečně pod úrovní vládního cenového stropu. Pod ním se nacházejí už celý letošní rok.

Premiér Petr Fiala odpovídá na otázku, zdali jeho kabinet bude i v příštím roce nějakým způsobem pomáhat domácnostem a firmám s cenami energií. Uvádí, že vláda bude nadále podporovat domácnosti prostřednictvím příspěvku na bydlení a tvrdí, že se ceny energií v současnosti nacházejí pod vládním stropem.

Cenový strop

Burzovní ceny elektřinyplynu se začaly zvedat v roce 2021 především v důsledku pandemie covidu-19 a následně v roce 2022 kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Ve zdražování však hrají roli i další faktory jako například růst cen emisních povolenek, které se promítají do nákladů dodavatelů nebo klimatické podmínky. Rekordní výše dosáhly ceny energií v létě 2022 kvůli zvýšené poptávce energie k chlazení. Zároveň se podle místopředsedy ČEPS kvůli extrémnímu suchu snížila výroba energie ve vodních elektrárnách. 

Vláda tak v září 2022 představila pravidla pro zastropování cen elektřiny a plynu pro maloodběratele. To mělo platit po celý letošní rok, ovšem je možné, že skončí dříve. Hladina tohoto stropu byla pro nákup elektřiny určena na 6 000 Kč za megawatthodinu (MWh), pro nákup plynu pak na 3 000 Kč za MWh. K této cenové hladině je ovšem nutné připočítat také distribuční poplatky, u elektřiny se tak cena může pohybovat od 7 do 9 tisíc korun za MWh a u plynu pak okolo 4 000 Kč. Doplňme, že tématu zavádění cenového stropu jsme se loni na podzim několikrát věnovali.

Současné ceny energií

Od ledna 2023 se však ceny energií na burze začaly snižovat. Podle vyjádření Ministerstva průmyslu a obchodu byl tento trend způsoben především nahrazováním ruského plynu zkapalněným zemním plynem (LNG), snižováním spotřeby energií a také spouštěním provozu jaderných elektráren ve Francii. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) však na začátku letošního roku uvedl, že „vzhledem k dlouhodobým nákupním strategiím obchodníků s energiemi se klesající ceny budou v cenících obchodníků projevovat postupně.“

V den vydání námi ověřovaného rozhovoru činila cena elektřiny 3 222 Kč za MWh, a nacházela se tedy pod vládním stropem, stejně jako po celé září. Jak můžeme vidět na následujícím grafu, cena elektřiny se pod strop dostala dokonce již na začátku letošního roku. Dodejme, že ačkoliv je pokles oproti konci roku 2022 poměrně výrazný, oproti roku 2021 jsou ceny stále zhruba dvojnásobné.

Plyn se poté prodával za 1 349 korun za MWh. Stejně jako elektřina se i plyn pod cenovým stropem pohybuje od začátku roku 2023. O tom, že současný vládní strop už neplní svou funkci, hovořili např. ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiří Gavor, který už v srpnu v České televizi řekl, že „tento strop ztrácí smysl, řada dodavatelů už nabízí ceny významně pod stropem.“

Fixace cen

Před představením vládního stropu, a tedy v době ještě vyšších cen energií, řada lidí uzavřela smlouvy s fixací cen. Po skončení zastropování se tedy může stát, že takovým odběratelům energie výrazně zdraží. Jejich přesný počet není znám, web Peníze.cz nicméně uvedl, že Energetický regulační úřad (ERÚ) zjišťuje, kolik takových smluv bude platných i po konci letošního roku. Ředitel marketingu MND Jan Sýkora pak situaci komentoval tak, že podle něj platí 1,5 milionu zákazníků zbytečně vysokou cenu.

Řešení situace těchto osob a domácností se může mezi společnostmi lišit. Například Centropol na svém webu napsal, že čeká na finální vyjádření vlády ohledně ukončení cenových stropů. Dále však uvádí, že u zákazníků se smlouvou končící v roce 2024 připravují řešení, které společnosti umožní dostat ceny také pod cenový strop. ČEZ pak i přes platnou fixovanou smlouvu svým klientům nabídne možnost přejít na levnější produkt s tříletou fixací a postupně klesající cenou. 

Závěr

Jak ceny elektřiny, tak ceny plynu jsou tedy v současné době nabízeny pod vládním stropem, který nepřesáhly dokonce po celý letošní rok. Výrok Petra Fialy tedy hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala

Všechny prognózy jsou takové, že by ceny energie měly klesat.
iDNES.cz, 14. září 2023
Energetika
Pravda
Z dostupných prognóz trhu s energiemi vyplývá, že by ceny energií měly v průběhu tohoto i následujícího roku postupně klesat.

Burzovní ceny elektřinyplynu se začaly zvedat v roce 2021 především v důsledku pandemie covidu-19, respektive z důvodu nedostatečných zásob plynu a vysoké poptávky elektřiny, která byla způsobena oživením ekonomik po pandemii covid-19. K výraznému růstu cen pak následně došlo také v roce 2022 kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Ve zdražování však hrají roli i další faktory jako například růst cen emisních povolenek, které se promítají do nákladů dodavatelů nebo klimatické podmínky. Rekordní výše dosáhly ceny energií v létě 2022 kvůli zvýšené poptávce energie k chlazení. Zároveň se podle místopředsedy České elektroenergetické přenosové soustavy (ČEPS) Svatopluka Vnoučka snížila výroba energie ve vodních elektrárnách, což bylo zapříčiněno extrémním suchem.

Od ledna 2023 se nicméně ceny energií na burze začaly snižovat. Podle vyjádření Ministerstva průmyslu a obchodu byl tento trend způsoben především nahrazováním ruského plynu zkapalněným zemním plynem (LNG), snižováním spotřeby energií a také spouštěním provozu jaderných elektráren ve Francii. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) však na začátku letošního roku uvedl, že „vzhledem k dlouhodobým nákupním strategiím obchodníků s energiemi se klesající ceny budou v cenících obchodníků projevovat postupně.“ Zástupce vrchního ředitele energetiky a jaderných zdrojů René Neděla pak přiblížil, že se ceny energií nemění tak rychle, protože obchodníci nakupují energie dopředu.

Podle odborníků klesající ceny naznačují, že energetická krize končí. Už v únoru letošního roku se odborníci na konferenci s názvem Očekávaný vývoj odvětví energetiky v ČR a ve světě shodli na tom, že ceny elektřiny a plynu budou i nadále klesat. Pražská energetická burza PXE poté odhadla, že ceny energií na velkoobchodním trhu v roce 2024 klesnou o 25 % a v roce 2025 o dalších 20 %. Dodejme, že někteří dodavatelé v nedávné době skutečně začali zlevňovat.

V únoru sestupný trend burzovní ceny elektřiny na příští rok odhadla také Česká národní banka (ČNB). Jako důvody snížených cen uvedla energetické úspory, dodávky plynu zajištěné z alternativních zdrojů nebo zvýšené zapojení obnovitelných zdrojů energie.

Ekonomický deník však v září upozornil na to, že vláda zvažuje snížit celkový objem plateb na podporu obnovitelných zdrojů energie a přenést část zátěže zpět na spotřebitele. Výsledné náklady na elektřinu by proto nemusely výrazně klesnout. U plynu ale na základě prognózy firmy Centropol Energy odhaduje zlevnění až o 25 %.

Podle srpnových vyjádření analytiků by nicméně ceny energií v těchto týdnech měly prozatím stále klesat. Např. výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiří Gavor uvedl, že ceny neovlivní ani nedávné výkyvy na trhu, jelikož je dodavatelé určují na základě dlouhodobé vývoje dodávky na příští rok. Ten přitom podle něj zůstává příznivý.

Z dostupných zdrojů tedy vyplývá, že by velkoobchodní ceny energií na burze měly postupně klesat. Výrok Petra Fialy tak hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala

My jsme windfall tax nastavili na tři roky.
iDNES.cz, 14. září 2023
Ekonomika
Pravda
Vláda na podzim 2022 nastavila platnost tzv. windfall tax (neboli daně z mimořádných zisků) na tři roky, a to konkrétně na období let 2023–2025.

Premiér Petr Fiala odpovídá na otázku, co si myslí ohledně možného pokračování platnosti daně z neočekávaných či mimořádných zisků (tzv. windfall tax). Odpovídá, že vláda nastavila dobu jejího trvání na tři roky, a že změnu této doby kabinet neplánuje. V našem odůvodnění se tedy zaměříme na to, zdali je platnost této daně skutečně určena na tři roky.

Windfall tax

Připomeňme, že daň z nadměrných zisků neboli tzv. windfall tax (někdy také válečná daň) je mimořádná daň dočasného charakteru, která je v platnosti od ledna 2023. Podrobnosti o návrhu na její zavedení v České republice představil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v říjnu 2022. Ministerstvo se tehdy rozhodlo nepodat zcela nový návrh zákona, ale pouze předložit pozměňovací návrh (.docx) k projednávanému daňovému balíčku.

Daň funguje jako 60% přirážka ke stávající 19% dani z příjmů právnických osob, a jak český název daně napovídá, aplikuje se na nadměrný zisk (.docx, str. 9). Ministerstvo financí si jejím zavedením slibovalo získat nový zdroj příjmů pro řešení energetické krize a dopadů ruské agrese na Ukrajině (.pdf, str. 2).

Windfall tax je poté uvalena na oblasti ekonomiky a firmy, které generují „neočekávaně vysoké zisky bez vlastního přičinění“ (.pdf, str. 2). Konkrétně se daň vztahuje na firmy z oblasti výroby a obchodu s elektřinou a plynem, bankovnictví, těžby fosilních paliv a výroby a distribuce ropných a koksárenských produktů. Co se týče bank, povinnost zaplatit daň z neočekávaných zisků vzniká v případě, že u nich byly čisté úrokové výnosy v roce 2021 vyšší než 6 mld. Kč. U energetických podniků pak jejich čistý obrat v roce 2021 musel být vyšší než 2 miliardy korun (.pdf, str. 2).

Platnost daně

Podle schváleného daňového balíčku windfall tax skutečně platí po dobu tří let, a to konkrétně od roku 2023 až do roku 2025 (.pdf, str. 13). Resort financí ve své prezentaci k zavedení opatření zdůrazňoval, že daň nebude platit retroaktivně pro rok 2022 (.pdf, str. 4) – o této možnosti totiž vláda také uvažovala. Pro období let 2023 až 2025 se Fialův kabinet rozhodl i přes to, že EU doporučovala uplatnit windfall tax během let 2022 a 2023.

Dodejme, že ministr financí Zbyněk Stanjura v letošním srpnu uvedl, že vláda zváží, zdali bude daň z mimořádných zisků platit i v příštích dvou letech. Nejpozději do konce roku má totiž skončit zastropování cen energií, a podle Stanjury už tak příjmy z windfall tax nebudou potřeba. Proti tomuto návrhu se ale vymezili vládní Piráti. V září poté Česká televize zjistila, že bude s největší pravděpodobností dodržena původní platnost daně, tedy i na následující dva roky, jelikož se proti záměru postavila koaliční KDU-ČSL a také hnutí STAN.

Závěr

Vláda tedy na podzim 2022 nastavila platnost tzv. windfall tax na tři roky, a to konkrétně na období let 2023–2025. Možnost zkrátit působení tohoto opatření navrhoval pouze ministr financí Stanjura, nicméně i přes jeho záměr bude daň zřejmě platit až do konce zmíněného období. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala

Ta daň z neočekávaných zisků se úplně neváže na inflaci, ona je vlastně spíš napojená na důsledky války na Ukrajině a dopady, které to potom mělo do všech možných sektorů.
iDNES.cz, 14. září 2023
Ekonomika
Energetika
Invaze na Ukrajinu
Pravda
Z materiálu Národní ekonomické rady vlády, který se zabýval zavedením daně z neočekávaných zisků vyplývá, že tato daň reaguje především na důsledky válečného konfliktu na Ukrajině. Ministr financí Stanjura k tomu uvedl, že pokud by nebylo „Putinovy agrese“, daň by nebyla potřeba.

Premiér Petr Fiala odpovídá na otázku, co si myslí o možném pokračování platnosti daně z neočekávaných či mimořádných zisků (tzv. windfall tax), a zdali by ji kromě bank a energetických společnosti neměly platit také další firmy, které ze zvyšování cen profitovaly. Předseda vlády poté upřesňuje, že se tato daň neodvíjí od inflace, ale je spíše reakcí na válku na Ukrajině a na její dopady.

Windfall tax

Daň z nadměrných zisků neboli tzv. windfall tax (někdy také válečná daň) je mimořádná daň dočasného charakteru, která je v platnosti od ledna 2023. Podrobnosti o návrhu na její zavedení v České republice představil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v říjnu 2022. Ministerstvo se tehdy rozhodlo nepodat zcela nový návrh zákona, ale pouze předložit pozměňovací návrh (.docx) k projednávanému daňovému balíčku.

Podle zmíněného návrhu se windfall tax vztahuje na firmy z oblasti výroby a obchodu s elektřinou a plynem, bankovnictví, těžby fosilních paliv a výroby a distribuce ropných a koksárenských produktů. V případě společností z bankovního sektoru se daň týká jen těch, u nichž byly čisté úrokové výnosy v roce 2021 vyšší než 6 mld. Kč. V případě podniků z oblasti energetiky se posuzují celé holdingy, přičemž jejich čistý obrat v roce 2021 musí být vyšší než 2 mld. Kč (.pdf, str. 2).

Zdanění funguje (.docx, str. 9) jako 60% přirážka ke stávající 19% dani z příjmů právnických osob, a jak český název daně napovídá, aplikuje se na nadměrný zisk. Podle schváleného daňového balíčku platí v letech 2023 až 2025 (.pdf, str. 3).

Daň z nadměrných zisků a válka na Ukrajině

V odůvodnění zmíněného pozměňovacího návrhu stojí, že nadměrný zisk představuje „nestandardní nebo nespravedlivý zisk, který nevzniká z důvodu inovací či poskytování kvalitnějších služeb zákazníkům, nýbrž např. v důsledku rychlého růstu úrokových sazeb nebo cen energií, které byly vyvolány mimořádnou okolností“ (.docx, str. 9). Jako jednu z těchto mimořádných okolností návrh označuje právě válečný konflikt.

Pozměňovací návrh se poté odvolává na pracovní materiál Národní ekonomické rady vlády (NERV), kde jsou uvedeny principy windfall tax (.pdf). V něm se píše, že mimořádnou situací byl prudký růst cen energií, který byl zesílený ruskou invazí na Ukrajině. Růst inflace byl pak považován za jeden z dopadů této války (str. 1). Dokument rovněž uvádí, že v českém prostředí je daň z nadměrných zisků obdobou daně z válečných zisků (str. 3).

Podle Ministerstva financí bylo zavedení této daně reakcí vlády na potřebu dodatečných příjmů pro státní rozpočet, které by pokryly vyplácení mimořádných výdajů spojených s kompenzacemi vysokých cen energií. V prezentaci k zavedení daně pak resort uvedl, že se jedná o dočasný zdroj příjmů pro řešení energetické krize a dopadů ruské agrese (.pdf, str. 2). Zbyněk Stanjura windfall tax okomentoval následovně: „Kdyby nebylo Putinovy agrese na Ukrajině a souvisejících dopadů hlavně v oblasti cen energií, o žádné mimořádné dani bychom se dnes nebavili. Válka ale generuje nové výdaje za stovky miliard korun a ty nemůžou jít jen na vrub schodku státního rozpočtu.“

Dodejme, že např. server iRozhlas o windfall tax mluví jako o dani, která má firmám „odčerpat mimořádné zisky vyvolané válkou Ruska na Ukrajině.“ Podle srpnového vyjádření resortu financí by měl stát letos díky této dani vybrat 64,5 miliardy korun. Ministerstvo tak zlepšilo svůj odhad z dubna, podle kterého mělo do státního rozpočtu přitéct o 20 mld. Kč méně.

Závěr

Upřesněme, že ačkoliv růst cen energií nastal již před začátkem invaze na Ukrajinu, jejich vysoká cena je zároveň jedním z dopadů této války. Z vládních materiálů nicméně vyplývá, že daň z nadměrných zisků reaguje primárně na dopady konfliktu na Ukrajině. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Karel Havlíček

Na první pohled je to (ODS, pozn. Demagog.cz) strana liberálně konzervativní. Aspoň to o sobě sama říká.
Deník N, 3. září 2023
Vnitrostranická politika
Pravda
ODS se skutečně prezentuje jako liberálně konzervativní strana. Mluví tak o ní i její členové, např. ministr dopravy Martin Kupka, Bohuslav Svoboda, či předseda vlády Petr Fiala.

Poslanec Karel Havlíček v kontextu výroku kritizuje ODS za to, že o sobě tvrdí, že je liberálně konzervativní, ale ve skutečnosti se podle něj „chová aktivisticky, progresivisticky a přebírá hodnoty“ TOP 09 či Pirátů.

ODS sama sebe na svých stránkách nazývá liberálně konzervativní stranou. Jako své základní principy, které prosazuje, potom uvádísvobodu jednotlivce, vládu práva a volný trh“, a dále také „soukromé vlastnictví, nízké daně, podnikavost, solidaritu zodpovědných, snižování byrokracie, malý a bezpečný stát, ochranu soukromí, individuální zodpovědnost“.

Od prosince 2001 je ODS členem mezinárodní organizace sdružující středopravicové strany IDU (International Democrat Union), jejímž místopředsedou je momentálně europoslanec za ODS Jan Zahradil. V rámci Evropského parlamentu je pak ODS součástí frakce Evropští konzervativci a reformisté (ECR), která se rovněž hlásí k liberálně konzervativním hodnotám (.pdf, str. 16).

V červenci tohoto roku se server iROZHLAS.cz ptal politiků ODS na ideologické zakotvení jejich strany s cílem porovnat osobní postoje členů s oficiálním směřováním. Uveďme vyjádření některých představitelů:

  • „Občanská demokratická strana je jednoznačně pravicová strana zastávající konzervativně-liberální hodnoty. V některých otázkách, zejména ekonomických, liberální, v ostatních zase konzervativní."  Martin Kupka (ministr dopravy a místopředseda ODS)
  • „ODS byla, je a myslím, že i vždy bude pravicová, liberálně-konzervativní strana."  Bohuslav Svoboda (primátor Prahy a poslanec ODS)
  • „Jsou mezi námi liberálové i konzervativci, které spojuje úcta k lidským právům, svobodě, odpovědnosti a také solidarita ke zranitelným a odpor k přemíře byrokracie a regulací.“  Miloš Vystrčil (předseda Senátu z ODS)
  • „Konzervativní, liberální, národní pravice. Já jsem něco jako liberální národovec.“  Jan Zahradil (europoslanec ODS)

Poslanec Marek Benda pak v rozhovoru pro iROZHLAS.cz červencovou anketu komentoval slovy: „Stále platí, že ODS je strana, která se snaží být velmi liberální v ekonomických otázkách volného trhu a ve společenských otázkách konzervativnější." Dodejme, že v květnu letošního roku se obdobně vyjádřil i premiér Petr Fiala:

Zmiňme, že jako liberálně konzervativní označuje ODS ve své rubrice „politické strany“ i server Aktuálně.cz, který se v článku věnuje popisu a stručné historii politického uskupení. Také Novinky.cz ve svých článcích uvádějí, že se ODS prezentuje jako liberálně konzervativní strana.

ODS se tedy profiluje jako liberálně konzervativní strana a sama se tak i označuje. Shodně tak stranu popisují i někteří členové, a výrok Karla Havlíčka proto hodnotíme jako pravdivý. 

Karel Havlíček

Sami říkají, že dělají kompromisy, třeba pan Skopeček mluví o krvavých kompromisech, které ODS musí dělat.
Deník N, 3. září 2023
Ekonomika
Poslanecká sněmovna
Pravda
Členové ODS skutečně hovořili o tom, že činí kompromisy. Místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček pak opravdu mluvil o „krvavém kompromisu“, ke kterému ODS přistoupila navzdory svým hodnotám. Tato slova pronesl v souvislosti s konsolidačním balíčkem.

Poslanec Karel Havlíček zde hovoří o tom, jak se ODS podle něj odklání od svých původních liberálně konzervativních hodnot směrem k hodnotám, které dnes spíše reprezentují její koaliční partneři TOP 09 a Piráti. Podtrhuje to slovy, že sama ODS může vnímat svou spolupráci s těmito stranami jako něco, co vyžaduje značné ústupky od jejich původních hodnot a příkladem uvádí slova místopředsedy Poslanecké sněmovny Jana Skopečka (ODS) o krvavých kompromisech.

Jan Skopeček slovní spojení „krvavý kompromis“ skutečně použil, a to 13. května 2023 na Ideové konferenci ODS, kde hovořil o deficitu státního rozpočtu a také v té době nově představeném konsolidačním balíčku a s ním souvisejícím zvyšování daní: „Nemohu být proto nadšený a souhlasně kývat na růst daní, který balíček obsahuje. (…) je mi jasné, že je to kompromis (…). Přesto je to pro mě kompromis, který jsem si pracovně označil jako kompromis krvavý, za který poneseme jisté politické náklady,“ uvedl tehdy (video, 1:03:49). Obdobně se Skopeček vyjádřil i pro Seznam Zprávy, kterým řekl, že balíček v otázce daní považuje za „velmi krvavý kompromis“.

Krátce upřesněme, že kabinet Petra Fialy představil konsolidační balíček 11. května a jeho hlavním cílem bylo snížit schodek rozpočtu. Balíček obsahuje mimo jiné řadu návrhů týkající se daňové zátěže – zvýšení daně z příjmů právnických osob z 19 % na 21 % (.pdf, str. 5), zvýšení daně z nemovitosti (str. 6) či zvýšení daně z tabákových výrobků, hazardních her nebo lihu (str. 10, 11, 12). Celkově by se dle konsolidačního balíčku mělo zrušit 22 daňových výjimek. Tento konsolidační balíček pak Fialova vláda schválila na konci června. Následně jej předložila Poslanecké sněmovně, ve které ke dni konání námi ověřované debaty prošel zatím jen druhým čtením.

O ústupcích v souvislosti se zmíněným balíčkem mluvili další členové ODS, např. ministr financí Zbyněk Stanjura dohodu označil za kompromis všech vládních stran. Ministr dopravy Martin Kupka pak o výsledné podobě balíčku nepřímo hovořil jako o kompromisu. Server Seznam Zprávy také uvádí, že všichni členové občanských demokratů, které jejich redakce oslovila, balíček považují za kompromis.

Členové ODS tedy skutečně mluvili o tom, že činí kompromisy. Vyjadřovali se tak zejména ohledně konsolidačního balíčku, jehož cílem je snížit deficit státního rozpočtu. Místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček pak skutečně použil slovní spojení „krvavý kompromis“, a to právě v souvislosti s tímto balíčkem. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Karel Havlíček

Vzpomínám si na pana Stanjuru, jak (během covidové krize, pozn. Demagog.cz) tvrdil, že vyřeší tu 80, tu 100 miliard v úsporách. Reálně mají schodek víceméně stejný.
Deník N, 3. září 2023
Ekonomika
Rozpočet 2022
Pravda
Během pandemie covidu-19 (a zároveň před sněmovními volbami) Stanjura avizoval, že chce ve státním rozpočtu ušetřit 100 mld. Kč. Poté částku korigoval na 80 mld. Kč. Konečný schodek rozpočtu na rok 2022 byl ale v podobné výši jako v té, kterou navrhovala ještě Babišova vláda.

Karel Havlíček ve svém výroku odkazuje na prohlášení nynějšího ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS)., které se týká úspor ve státním rozpočtu, avizovaných právě Stanjurou. Podle Havlíčka se Stanjura během pandemie covidu-19 vyjadřoval tak, že stát může uspořit 80 až 100 miliard korun. Následně Havlíček poukazuje na to, že současná Fialova vláda má schodek podobný, jaký navrhovala předešlá vláda Andreje Babiše.

Avizované úspory

Před volbami do Poslanecké sněmovny v říjnu 2021 (tedy v době covidové krize) Zbyněk Stanjura pro server Echo24 uvedl hned dva příklady oblastí vhodných pro úspory. Jako první mluvil o oblasti neinvestičních dotací soukromým podnikatelům, které v roce 2021 dle schváleného rozpočtu činily skoro 100 mld. Kč (.xlsx). Dle jeho slov„by tam měla být nula“. Odvolával se přitom na rozhovory se zástupci podnikatelů, kteří dle něj požadovali, aby příští vláda zrušila dotace, protože nejsou spravedlivé. Jako druhou oblast možných úspor označil ostatní provozní výdaje státu, kde by podle jeho tehdejších slov bylo možné ušetřit právě oněch 80 až 100 mld. Kč.

Na začátku listopadu 2021 pak Stanjura řekl, že v rozpočtu na rok 2022 hodlá ušetřit 80 miliard korun. Těchto úspor chtěl dosáhnout omezením státních výdajů, přičemž se vyslovil proti zvyšování daní. Obdobně se vyjadřoval také v prosinci, kdy uvedl, že na jeho záměru ušetřit 80 miliard Kč se nic nemění.

Ve stejné době Zbyněk Stanjura rovněž prohlásil, že úkolem nového předsedy vlády je najít 80 mld. korun v úsporách. Rozdíl oproti dříve zmiňovaným 100 miliardám přitom vysvětloval tak, že 80 miliard představuje výsledný kompromis koaliční vlády SPOLU a Pirátů a hnutí STAN.

Pro kontext zmiňme, že Petr Fiala v jednom z předvolebních rozhovorů pro iDNES.cz uvedl, že koalice SPOLU je připravena každý rok ušetřit 100 mld. Kč. I on mluvil o neinvestičních dotacích podnikatelským subjektům jako o oblasti vhodné k možným úsporám. Podobné tvrzení zopakoval i v říjnu po vyhraných volbách.

Schodek státního rozpočtu v roce 2022

Co se týče schodku státního rozpočtu, je prozatím poměrně předčasné mluvit o relevantním srovnání mezi vládou Andreje Babiše a nynější vládou. Současná vládní koalice má totiž za sebou v tuto chvíli pouze jeden rok (rok 2022), za který už jsou známa konečná čísla o rozpočtovém schodku, zveřejňovaná např. v rámci státního závěrečného účtu. V našem odůvodnění se tedy zaměříme na to, jaký rozpočet na rok 2022 původně navrhovala Babišova vláda, a na to, v jakém deficitu rozpočet během Fialovy vlády nakonec skončil.

Nejprve je vhodné zmínit, že návrh rozpočtu na rok 2022, který počítal se schodkem 376,6 miliardy korun (.pdf, str. 4), předložila ještě tehdejší vláda Andreje Babiše. Poslanci však návrh neschválili, a stát tak na začátku roku 2022 hospodařil v rozpočtovém provizoriu, kdy se státní výdaje odvíjí od rozpočtu pro předešlý rok.

Současný kabinet Petra Fialy následně v únoru 2022 schválil nový státní rozpočet s deficitem ve výši 280 mld. Kč (.pdf, str. 4), který následně odsouhlasila i Poslanecká sněmovna. Ve srovnání s původním návrhem Babišova kabinetu tak měl být schodek nižší o 96,6 mld. korun.

27. července 2022 však Fialova vláda představila návrh na úpravu rozpočtu na rok 2022, v rámci kterého chtěla zvýšit původní výši schodku o 50 miliard na celkových 330 miliard korun (.pdf, str. 1). Výsledná novela, kterou Sněmovna schválila na podzim 2022, následně kvůli pozměňovacím návrhům některých vládních poslanců (.docx, .docx) počítala s deficitem ve výši 375 miliard korun. Schodek za rok 2022 ovšem nakonec skončil v nominální hodnotě 360,4 mld. Kč.

Závěr

Současný ministr financí Zbyněk Stanjura tedy před volbami uskutečněnými v říjnu 2021 (tedy během pandemie covidu-19) mluvil o tom, že ve státním rozpočtu hodlá ušetřit 100 miliard korun. Později ve svých vyjádřeních tuto výši úspor snížil na 80 mld. Kč. 

Vláda Andreje Babiše na rok 2022 navrhla rozpočet se schodkem 376,6 mld. Kč. Fialův kabinet poté představil svůj vlastní návrh rozpočtu s nižším schodkem, který však později prošel úpravami a ve výsledku tak počítal se schodkem 375 mld. Kč. Ve skutečnosti nakonec státní rozpočet v minulém roce skončil v deficitu ve výši 360,4 miliardy korun. Karel Havlíček tedy správně uvádí, že kabinet Petra Fialy měl „víceméně stejný schodek“, který pro rok 2022 plánovala Babišova vláda. Rozdíl se také vejde do naší 10% tolerance. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Karel Havlíček

Podle našich propočtů a propočtů Ministerstva financí z doby, kdy jsme tam byli, šlo (v případě výběru daní díky EET, pozn. Demagog.cz) o 14 miliard korun.
Deník N, 3. září 2023
Ekonomika
Pravda
Dle odhadů Ministerstva financí za vlády Andreje Babiše z listopadu 2019 průměrný roční přínos EET do státního rozpočtu mezi lety 2017–2022 skutečně činil cca 14 mld. Kč. Metodika ministerstva byla ovšem zpochybňovaná Nejvyšším kontrolním úřadem či Českým statistickým úřadem.

Poslanec Karel Havlíček odpovídá na otázku, jak by řešil chybějící příjmy ve státním rozpočtu. Ve své odpovědi zmiňuje, že by se podle něj měl restart ekonomiky odvíjet zejména od soukromého sektoru, nikoli od státu. Dále říká, že státní příjmy by navýšil důkladnějším vybíráním daní, přičemž kritizuje zrušení EET. Havlíček zmiňuje, že díky této evidenci tržeb se dle propočtů Ministerstva financí (MF) vybralo na daních 14 miliard korun. Upřesněme, že hnutí ANO vedlo MF v letech 2014–201720172021. V našem odůvodnění se tedy zaměříme na to, co uváděly propočty v této době.

EET

Nejprve zmiňme, že návrh na zavedení elektronické evidence tržeb (EET) vypracovala již vláda Bohuslava Sobotky v červnu roku 2015. Poslanecká sněmovna zákon schválila v únoru 2016 (.pdf) s účinností od 1. prosince 2016, od kdy se EET týkala restaurací a ubytovacích zařízení. Později začala platit i pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu.

V květnu 2020 pak byla EET kvůli pandemii covidu‑19 dočasně přerušena. Později se rozhodlo, že povinnost evidence tržeb bude pozastavena až do konce roku 2022. Současný kabinet Petra Fialy nicméně v březnu loňského roku schválil definitivní zrušení EET, které následně prošlo i Sněmovnou. Zákon o zrušení zákona o evidenci tržeb nabyl účinnosti 1. ledna 2023.

Odhady Ministerstva financí

Určit přesný přínos EET na výběru daní je však značně problematické. Pokud se ekonomice daří, dochází obecně ke zvýšenému výběru daní. Český statistický úřad (ČSÚ) v únoru 2017 uvedl, že z jeho statistik nelze určit vliv EET, neboť „ČSÚ zjišťuje celkové tržby bez DPH podniků zařazených do daného odvětví podle převažující činnosti, zatímco EET je zaměřena na hotovostní platby za určitou specifickou činnost.“

Když vláda v roce 2015 Poslanecké sněmovně předkládala návrh zákona o EET (.pdf), v důvodové zprávě uváděla, že předpokládá roční přínos systému ve výši 12,5 mld. Kč do státní pokladny za sektory maloobchod (kromě motorových vozidel) a stravování a pohostinství (.pdf, str. 29). Zpráva hodnocení dopadu regulace (RIA) k návrhu zákona pak zmiňuje, že příjem za ostatní sektory má „potenciál dodatečných příjmů až 5 mld. Kč“ (.pdf, str. 60), v součtu se tedy mělo jednat maximálně o 17,5 mld. Kč.

V únoru 2019 pak ministerstvo (stále ještě pod vedením hnutí ANO) vyčíslilo, že se díky EET na daních a pojistném na sociální a zdravotní pojištění vybralo 7,9 mld. Kč v roce 2017 a 12,3 mld. Kč v roce 2018. V součtu se tedy měl zisk z EET za první dva roky fungování dostat na 20,2 mld. Kč. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) nicméně již v srpnu 2018 (.pdf) zpochybnil předchozí údaje poskytované resortem financí, jelikož „se v jednotlivých dokumentech Ministerstva financí významně lišily. Věrohodnost těchto údajů je diskutabilní, protože v materiálech jsou zveřejňovány rozdílné hodnoty, u nichž není vysvětlena metoda jejich výpočtu a nejsou podloženy ani analýzou konkrétních dat“ (.pdf, str. 15).

Také v červenci 2019 NKÚ vydal Zprávu o daních v České republice (.pdf), podle které měla EET spolu se zavedením kontrolního hlášení na zvýšení příjmu z daní menší vliv. Zároveň ovšem NKÚ dodal, že „jejich vliv (…) nebyl dosud věrohodně kvantifikován“ (.pdf, str. 22).

V listopadu 2019 MF opět uvedlo, že za první dva roky provozu získaly veřejné rozpočty díky EET celkem 20,2 mld. Kč – v prezentaci (.pdf, str. 5) pak odhadovalo, že v roce 2019 mělo jít do veřejných rozpočtů 12,8 miliard korun. Dle jejich dalších odhadů se výše přínosů EET do státního rozpočtu měla každým rokem zvedat z 15,2 mld. Kč v roce 2020 až na 20,5 mld. Kč v roce 2022 (.pdf, str. 5). Níže z grafu tedy vyplývá, že podle výpočtů MF včetně odhadů na další roky mělo EET přinášet do státního rozpočtu průměrně 14,65 miliard korun ročně.

K další kritice se pak přidali i někteří daňoví poradci, kteří tvrdili, že efekt zavedení EET je těžké odhadnout, a že úspěch EET nebyl jednoznačně prokázán. Server Podnikatel.cz pak kritizoval metodiku odhadu MF již v roce 2015 při předkládání návrhu zákona o evidenci tržeb kvůli tomu, že šlo o odhady z chorvatských dat, které nebyly přizpůsobeny na české prostředí (právě chorvatským modelem se ministerstvo inspirovalo, .pdf, str. 83 ze 140). Server dále také uvedl, že podle metodiky MF ze začátku roku 2019 měla EET vliv na výběr daní i v sektorech, kde nebyla zavedena.

Pro kontext dodejme, že MF –⁠ již pod vedením Zbyňka Stanjury (ODS) –⁠ pak v návrhu na zrušení EET (.pdf) uvedlo, že se kvůli jeho zrušení předpokládá snížení inkasa daní (str. 21 ze 70). Konkrétně se ztráta odhadla na 4,2 miliardy korun (str. 13 ze 70).

Shrnutí

Shrňme tedy, že Ministerstvo financí za vlády Andreje Babiše vyčíslilo jeho průměrný roční přínos mezi lety 2017–2022 na 14,65 mld. Kč. Metodika ministerstva byla ovšem často rozporována. NKÚ se k věrohodnosti číslům poskytovaných Ministerstvem financí stavěl skepticky a předpokládal, že reálné příjmy do rozpočtu jsou ve skutečnosti nižší. Přínos EET do státního rozpočtu nedokázal určit ani ČSÚ. Ministerstvo financí za vlády Andreje Babiše tedy dle ostatních institucí nepoužívalo jednotnou metodiku, jejich výpočty ovšem skutečně uváděly, že se díky EET vybralo průměrně cca 14 miliard korun, jak tvrdí Karel Havlíček. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů