Přehled ověřených výroků

Bez tématu 11 652 výroků
Ekonomika 499 výroků
Koronavirus 462 výroků
Evropská unie 281 výroků
Obrana, bezpečnost, vnitro 276 výroků
Zahraniční politika 244 výroků
Prezidentské volby 2023 226 výroků
Sociální politika 182 výroků
Sněmovní volby 2021 175 výroků
Invaze na Ukrajinu 149 výroků
Krajské volby 2020 136 výroků
Energetika 128 výroků
Zdravotnictví 120 výroků
Právní stát 115 výroků
Doprava 111 výroků
Poslanecká sněmovna 101 výroků
Školství, věda, kultura 90 výroků
Komunální volby 2022 81 výroků
Životní prostředí 77 výroků
Regiony 73 výroků
Vnitrostranická politika 60 výroků
Rozpočet 2022 52 výroků
Rozpočet 2021 46 výroků
Evropské volby 2024 38 výroků
Zemědělství 32 výroků
Střet zájmů 29 výroků
Cesta na Tchaj-wan 20 výroků
Rozpočet 2023 17 výroků
Konflikt Izrael – Hamás 13 výroků
Kauza Dozimetr 12 výroků
Útok na Izrael 5 výroků
Pražský hrad 4 výroky
Rozpočet 2024 3 výroky
Pravda 9 369 výroků
Nepravda 1 914 výroků
Zavádějící 1 223 výroků
Neověřitelné 1 741 výroků
Rok 2024 243 výroků
Rok 2023 524 výroků
Rok 2022 662 výroků
Rok 2021 999 výroků
Rok 2020 988 výroků
Rok 2019 831 výroků
Rok 2018 1 457 výroků
Rok 2017 1 298 výroků
Rok 2016 1 534 výroků
Rok 2015 475 výroků
Rok 2014 1 426 výroků
Rok 2013 1 959 výroků
Rok 2012 1 851 výroků

Alena Schillerová

Kdo by se chtěl vyplatit z přijímání migrantů úplně, i tak má smůlu. Komise má pravomoc nařídit státům migranty přijmout, pokud jejich počet klesne pod 60 procent nařízené kvóty.
Facebook, 29. března 2024
Evropská unie
Nepravda
Relokace, tj. přijímání migrantů z jiných zemí EU, dle migračního paktu povinné nejsou. Pokud státy přislíbí méně než 60 % „potřebného“ počtu relokací, budou muset posuzovat žádosti o azyl, které by jinak posuzovat nemusely – pouze ale u migrantů už přítomných v daném státě.

Doplnění a oprava: Po upozornění od Roberta Kotziana jsme do odůvodnění výroku přidali zmínku o tzv. kompenzacích v oblasti příslušnosti. V textu jsme opravili nepřesný popis rezervoáru solidarity a způsobu zapojení jednotlivých států.

Alena Schillerová mluví o toho času připravované migrační reformě, na jejíž podobě se členské státy Evropské unie definitivně dohodly v únoru 2024. Původní návrh tohoto nového paktu o migraci a azylu, jak se reforma oficiálně nazývá, předložila Evropská komise už v roce 2020. Unijní země se ale na její předběžné podobě shodly až v červnu 2023, tedy po několika letech vyjednávání. Pakt po zveřejnění námi ověřovaného příspěvku definitivně schválil Evropský parlament.

Povinná solidarita

Migrační pakt počítá se zavedením systému solidarity se zeměmi, které jsou vystaveny imigračnímu tlaku. Nabízí státům volnost v tom, jakou formu pomoci zvolí (.pdf, str. 122–125). První možností jsou relokace, tj. přijetí běženců z území jiného státu Unie (str. 38). Kromě toho státy mohou zaplatit roční finanční příspěvek (str. 123) nebo poskytnout alternativní pomoc, jako je materiální podpora či vyslání odborníků do zemí zasažených migrační krizí, pokud takovou pomoc unijní stát zasažený migrací vyžaduje (.pdf, str. 125). Všechny druhy solidarity budou mít podle návrhu stejnou váhu (str. 9, 122).

Evropská komise pro každý rok navrhne počet relokací migrantů, který je v rámci Unie „potřebný“ k tomu, aby došlo k účinnému řešení migrační situace (.pdf, str. 56–58, 124–125). O konečné výši tohoto počtu relokací poté rozhoduje Rada EU, která se skládá ze zástupců členských států, a spolu s tím určí i výši potřebných finančních příspěvků (.pdf, str. 56, 124). Tyto referenční počty relokací a finančních příspěvků jsou součástí tzv. rezervoáru solidarity, do kterého se každý členský stát musí zapojit spravedlivým dílem. Je ovšem vhodné zopakovat, že relokace jsou jen jednou z variant, kterou si unijní stát může vybrat (str. 125).

Migrační pakt počítá i se situací, kdy země Unie celkově přislíbí relokovat méně osob, než by bylo podle paktu a Rady EU potřeba. V této spojitosti pakt mluví o takzvaných kompenzacích v oblasti příslušnosti (.pdf, str. 132–135), které mohou být v případě migrační krize povinné pro tzv. přispívající státy – tedy pro státy, jež nejsou přímo vystaveny velkému počtu přicházejících migrantů (str. 38, 14). Tyto země pak mají podle paktu povinnost převzít od států vystavených migračnímu náporu „příslušnost u žádostí o mezinárodní ochranu, u nichž byl členský stát, který využívá pomoci, určen jako příslušný“ do výše nejméně 60 % „potřebného“ referenčního počtu relokací (str. 133), případně do výše nejméně 30 000 potřebných relokací (str. 56). Tímto způsobem tak státy v podstatě budou „kompenzovat“ část potřebných, ale nepřislíbených relokací.

Podle stanovisek Rady EU, Odboru migrační a azylové politiky Ministerstva vnitra i eurokomisařky Ylvy Johansson by se ale výše zmíněné kompenzace měly týkat jen migrantů, kteří se již nachází na území přispívajícího státu. Za účelem vyřízení jejich žádostí by tak nemělo docházet k fyzickým relokacím migrantů, ale pouze k převedení příslušnosti k vyřízení žádostí na stát, ve kterém jsou migranti již přítomní.

Shrnutí

Podle návrhu migračního paktu budou relokace, tj. přijímání migrantů z jiných zemí EU, součástí mechanismu povinné solidarity. Rada EU každý rok určí referenční počet „potřebných” relokací a finančních příspěvků, ze kterých se spravedlivým podílem stanoví počty pro jednotlivé členské země. Státy si přitom mohou vybrat, jestli si z tohoto rezervoáru solidarity zvolí právě relokace, nebo jestli místo nich zaplatí finanční příspěvek či zvolí alternativní formu pomoci.

Pokud státy EU celkově přislíbí relokovat méně osob, než by odpovídalo 60 % počtu „potřebných“ relokací, stanou se povinné tzv. kompenzace v oblasti příslušnosti. Tyto kompenzace se ale podle stanovisek Rady EU i Evropské komise budou týkat jen žádostí migrantů, kteří už se nacházejí na území daného státu. Nejedná se tedy o přijímání migrantů z jiných zemí EU. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako nepravdivý.

Alena Schillerová

V (migračním, pozn. Demagog.cz) paktu není ani slovo o výjimce pro Českou republiku kvůli ukrajinským migrantům.
Facebook, 29. března 2024
Evropská unie
Zavádějící
Migrační pakt počítá s povinnou solidaritou zemí EU vůči státům silně zatíženým migrací. Pakt sice nezmiňuje ČR či ukrajinské uprchlíky, o výjimku ale mohou žádat země pod migračním tlakem. Dle eurokomisařky Yohansson byla možnost výjimky do paktu přidána kvůli ČR a Polsku.

Poslankyně Alena Schillerová mluví o evropském migračním paktu, tedy souboru migračních a azylových pravidel, který schválili zástupci členských zemí spolu s vyjednavači z Europarlamentu v únoru 2024. Vláda Petra Fialy se hlasování nicméně zdržela, přičemž svůj postoj předem avizovala. Je vhodné doplnit, že balíček pravidel po vydání námi ověřovaného příspěvku ještě 10. dubna formálně schválil Evropský parlament.

Dojednaná podoba migračního paktu

O reformě migrační a azylové politiky Evropské unie se jednalo několik let. Jeden z navrhovaných bodů reformy se týkal solidarity s unijními státy, které jsou přílivem migrace zatíženy více než ostatní. Cílem bylo pomoci zejména jižním státům EU, do nichž přicházejí migranti přes Středozemní moře nebo balkánskou cestou. Právě na tento bod reformy svým výrokem odkazuje poslankyně Schillerová.

Podle návrhu migračního paktu si státy budou moci vybrat ze tří možností solidarity. Buď mohou rovnou přijmout žadatele o azyl, nebo místo toho poskytnout finanční pomoc. Jako třetí možnost mohou zvolit jinou formu pomoci, například dodat technické vybavení a podobně (.pdf, str. 122–123). Nutné je doplnit, že pokud země zasažená migrací nebude chtít tyto alternativní způsoby pomoci využít, bude muset solidární stát zvolit právě finanční příspěvek (str. 125).

Vláda Petra Fialy usilovala o to, aby zmiňovaná finanční pomoc nebyla povinná a netýkala se tak např. států, které přijaly vysoký počet uprchlíků v rámci jiné migrační vlny. To se týkalo i Česka, které přijalo více než 400 tisíc uprchlíků z Ukrajiny kvůli ruské invazi a následné válce, a je tak státem s nejvyšším počtem ukrajinských migrantů na počet obyvatel.

Původní návrh migračního paktu z roku 2020 i verze z dubna 2023 předpokládaly, že do mechanismu solidarity nebudou muset přispívat jen státy, které už samotné solidární pomoc využívají. Pro jiné země návrh podobnou možnost v té době nezaváděl. Tato výjimka se v textu objevila až v květnu 2023 (.pdf, str. 111–112) a zahrnovala ji i verze, na které se v červnu 2023 dohodla Rada EU (.pdf, str. 118–119). Stejné formulace o výjimce lze najít i v dokumentu z letošního února, který byl aktuální ke dni zveřejnění výroku (.pdf).

Návrh konkrétně obsahuje ustanovení, podle kterých se za určitých podmínek nemusí mechanismu solidarity účastnit státy nacházející se „pod migračním tlakem“ nebo ve „významné migrační situaci“ (.pdf, str. 128–132). 

Jestli se daný stát v této situaci skutečně nachází, posoudí Evropská komise (str. 55). Podle navržených pravidel bude Komise vždy vycházet ze „zprávy o azylu a migraci“ (str. 49–51), která jako jedno z přibližně 20 hledisek bere v úvahu i počet osob, jimž daný stát poskytl tzv. dočasnou ochranu. O udělení výjimky pak na základě posouzení Komise bude rozhodovat ještě Rada EU (.pdf, str. 130–131).

Migrační pakt, přesněji řečeno nařízení týkající se řízení azylu a migrace, tedy nezmiňuje výjimku jmenovitě pro Českou republiku ani konkrétně pro státy zasažené migrační vlnou uprchlíků z Ukrajiny. Obsahuje pouze možnost, podle které mohou státy za určitých podmínek požádat o udělení výjimky. Oprávněnost žádosti přitom bude nejdříve posuzovat Evropská komise, poté ji ještě schválí Rada EU.

Vyjádření eurokomisařky 

Dočasnou ochranu získali v České republice ukrajinští uprchlíci. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v červnu 2023 dojednanou podobu návrhu prezentoval tak, že se Česko nebude muset mechanismu solidarity vůbec účastnit. „Pokud tady budeme mít takový počet Ukrajinců, který máme, tak žádný solidární příspěvek platit nebudeme,“ řekl tehdy k migračnímu paktu ve Sněmovně.

Jak Evropská komise a Rada EU případnou českou žádost o výjimku posoudí, nelze s jistotou předjímat. Eurokomisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johansson nicméně v červnu 2023 v rozhovoru pro polský zpravodajský web uvedla, že bylo ustanovení o výjimce do migračního paktu „přidáno speciálně pro Polsko a Českou republiku, které jsou v současné době pod migračním tlakem“ kvůli přílivu ukrajinských uprchlíků. Dále zmiňovala, že v nařízeních přijatých Radou EU je solidarita povinná, „s výjimkou zemí, které jsou pod migračním tlakem“, jako je dle jejích slov právě Polsko a Česko.

Závěr

Verze migračního paktu, která byla k dispozici v době zveřejnění facebookového příspěvku Aleny Schillerové, navrhuje zavést povinnou solidaritu členských zemí EU se státy, které jsou migrací nejvíce zatíženy. Návrh příslušného nařízení Českou republiku výslovně nezmiňuje, ani výslovně nemluví o zemích, které přijaly velký počet ukrajinských uprchlíků. 

Text ale obsahuje ustanovení, podle kterých budou moci o výjimku z účasti na solidaritě požádat země vystavené „migračnímu tlaku“. Podle vyjádření eurokomisařky pro vnitřní záležitosti Ylvy Johansson byla možnost výjimky do migračního paktu přidána speciálně pro Polsko a Českou republiku, které přijaly velký počet ukrajinských uprchlíků. Výrok Aleny Schillerové proto hodnotíme jako zavádějící.

Alena Schillerová

Měl k tomu (Vít Rakušan k zastavení migračního paktu, pozn. Demagog.cz) jedinečnou příležitost nedávno, když v Bruselu zasedali ministři vnitra a spravedlnosti Evropské unie. A víte, co Vítek udělal? Poslal tam místo sebe náměstka a sám odjel na „debatu s občany“ do Vyškova.
Facebook, 29. března 2024
Evropská unie
Zavádějící
Vít Rakušan se kvůli debatě s občany Vyškova neúčastnil jednoho z jednání ministrů vnitra EU. Na tomto jednání se ovšem migrační pakt neřešil, čekalo se na jeho projednání v Europarlamentu. Rakušan by tak jeho schválení ani zabránit nemohl.

Místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová mluví o migračním paktu a kritizuje ministra vnitra Víta Rakušana, že se jeho definitivnímu schválení nesnažil zabránit, jelikož na zasedání ministrů vnitra a spravedlnosti členských států Evropské unie (EU) vyslal svého náměstka, zatímco on sám odjel debatovat s voliči.

Migrační pakt

Cílem migračního paktu je reformovat azylová pravidla napříč EU tak, aby se zvýšila jeho účinnost a aby s žadateli o azyl bylo ve všech členských státech zacházeno jednotně. Mezi zeměmi podle plánu vznikne mechanismus solidarity, aby státy na hranicích EU nebyly tolik přetížené migrací.

Úvodní návrh migračního paktu předložila Evropská komise už v roce 2020. Unijní země se ale na její podobě shodly právě až v červnu 2023, tedy po několika letech vyjednávání (.pdf) V prosinci téhož roku pak mezi vyjednavači Evropského parlamentu a členských zemí EU došlo ke konkrétní předběžné dohodě, která byla schválena v únoru 2024. Europarlament v dubnu, tedy již po námi ověřovanému příspěvku, podobu paktu následně také přijal.

Rakušanova debata

Vít Rakušan od letošního ledna pořádá „Debaty bez cenzury“ s lidmi v regionech. Podle svých slov si uvědomuje, že s vládou a jejími výsledky není spousta lidí spokojená, z čehož viní i špatnou komunikaci Fialova kabinetu. Jedna z takových debat proběhla ve Vyškově právě 4. března, kdy zasedalaRada pro spravedlnost a vnitřní věci.

Tohoto jednání se Rakušan opravdu nezúčastnil a místo něj byl na Radě přítomný jeho náměstek Lukáš Hendrych (.pdf, str. 1). Ministři vnitra na schůzce řešili mimo jiné také migraci, především strategická partnerství se zeměmi původu uprchlíků a tranzitní nelegální migraci. Samotný migrační pakt nicméně na pořadu jednání Rady vůbec nebyl (.pdf).

Závěr

Rada pro spravedlnost a vnitřní věci se sešla 4. března, a to opravdu bez ministra vnitra Víta Rakušana, kterého nahradil jeho náměstek Lukáš Hendrych. Rakušan byl ve stejný den totiž na jedné ze svých „Debat bez cenzury“ ve Vyškově. Na zmíněném jednání se však migrační pakt neprojednával – v té době ho již zástupci členských států EU schválili a postoupili ho k projednání v Evropském parlamentu. Rakušan tedy schválení paktu nemohl zabránit, ani kdyby byl na schůzce Rady přítomný. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící.

Alena Schillerová

(...) se rozpovídali lidovci: „My jsme slyšeli jen interpretaci Víta Rakušana.“ Dokonce i zástupkyně promigrantských Pirátů v té chvíli hlesla: „To je samozřejmě obří problém.“
Facebook, 29. března 2024
Evropská unie
Pravda
Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) v pořadu 360° opravdu řekl, že po konci českého předsednictví v Radě EU ohledně obsahu migračního paktu slyšel pouze interpretaci Víta Rakušana. Schillerová také správně cituje slova pirátské europoslankyně Markéty Gregorové.

Alena Schillerová tvrdí, že vláda Petra Fialy pět měsíců utajovala „zradu“ Víta Rakušana, který dle jejího názoru o obsahu migračního paktu dlouhodobě neuváděl správné informace. V kontextu výroku mluví o vystoupení europoslanců Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) a Markéty Gregorové (Piráti) v pořadu 360° z března 2024, kde podle ní „zradu“ přiznali. V našem odůvodnění neověřujeme, zdali někdo ze jmenovaných činitelů někoho zradil, ale pouze to, zdali se zástupci KDU-ČSL a Pirátů vyjádřili tak, jak uvádí Schillerová.

Vyjádření lidovců a Pirátů

Pasáž pořadu, o které se Alena Schillerová zmiňuje, započal poslanec Jaroslav Bžoch, který tvrdil, že po konci českého předsednictví v Radě EU vytkl tehdejšímu ministrovi pro evropské záležitosti Mikuláši Bekovi, že se během předsednictví „s migrací nikam nepohli“ (video, čas 34:00).

Podle Bžocha eurokomisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johansson uvedla, že se české předsednictví na dohodě o migračnímu paktu podílelo. To dle něj následně potvrdil i ministr vnitra Vít Rakušan (video, čas 34:15). Následně dodal, že mu vadí, že česká vláda zatajovala svou činnost na migračním paktu, a přiznala ji pouze poté, co to veřejně oznámila právě Johansson.

Na Bžochův komentář navázal moderátor Michal Půr, který se zeptal Tomáše Zdechovského, zda „nevěděli co české předsednictví dojednalo, nebo na čem se podílelo“ (video, čas 35:18). Zdechovský odpověděl, že opravdu nevěděli, co řekla Rada EU a slyšeli pouze interpretaci Víta Rakušana (čas 35:23).

Moderátor Půr se následně zeptal pirátské europoslankyně Markéty Gregorové na její názor na to, že Vít Rakušan řekl, že pro Česko existuje výjimka ze systému tzv. povinné solidarity, která se ovšem podle Půra v další verzi paktu už nenacházela. Gregorová na tuto poznámku zareagovala slovy „to je samozřejmě jako obří problém“ (video, čas 36:36).

Detailněji jsme se výjimce pro ČR věnovali zde. Migrační pakt sice nakonec výslovně nezmiňuje Česko ani ukrajinské uprchlíky, o výjimku ale mohou žádat země pod migračním tlakem (.pdf, str. 128–132). Jestli se daný stát v této situaci skutečně nachází, posoudí Evropská komise a Rada EU (str. 55, 130–131). Jak Evropská komise a Rada EU případnou českou žádost o výjimku posoudí, nelze s jistotou předjímat, nicméně podle vyjádření eurokomisařky pro vnitřní záležitosti Ylvy Johansson byla tato možnost výjimky přidána speciálně pro Polsko a Českou republiku, které přijaly velký počet ukrajinských uprchlíků.

Závěr

Alena Schillerová má pravdu, když tvrdí, že zástupce lidovců Tomáš Zdechovský připustil, že ohledně obsahu migračního paktu slyšel pouze interpretaci Víta Rakušana. Také přesně cituje Markétu Gregorovou, a výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Alena Schillerová

(...) zástupce TOP 09: „Vít Rakušan na počátku říkal, že se podařilo vyjednat výjimku pro Českou republiku kvůli uprchlíkům z Ukrajiny. O tom sice byla vedena debata, ale tato slova se do samotného textu (migračního paktu, pozn. Demagog.cz) nepromítla.
Facebook, 29. března 2024
Evropská unie
Pravda
Alena Schillerová správně cituje europoslance Jiřího Pospíšila, který je členem TOP 09. Ten se takto vyjádřil ke konci března v pořadu 360° na CNN Prima News.

Předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová ve svém příspěvku napsala, že zástupci současné vládní koalice včetně TOP 09 přiznali, že ministr vnitra Vít Rakušan neuváděl správné informace o novém migračním paktu. Poslankyně Schillerová Rakušana obviňuje ze zrady a tvrdí, že výroky zástupců koalice jsou „přiznáním této zrady“.

Migrační pakt byl tématem pořadu 360° na CNN Prima News 25. března 2024. Moderátor Michal Půr se zeptal, zda zástupci koalice „nevěděli, co české předsednictví dojednalo nebo na čem se podílelo“ (video, čas 35:18). Na to europoslanec za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský odpověděl, že opravdu nevěděli, co řekla Rada EU, a že slyšeli pouze interpretaci Víta Rakušana (čas 35:23). Podobně zareagovala také pirátská europoslankyně Markéta Gregorová.

Když europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09) ve stejném pořadu následující den dostal stejnou otázku, uvedl: „Vít Rakušan na počátku říkal, že se podařilo vyjednat výjimku pro Českou republiku kvůli uprchlíkům z Ukrajiny. A výsledek je, že jak to interpretuji já, že o tom sice byla vedena verbální debata, ale že se tato slova pana ministra Rakušana do samotného textu nepromítla“ (video, čas 34:42).

Je vhodné uvést, že migrační pakt sice výslovně nezmiňuje Česko ani ukrajinské uprchlíky, o výjimku ale mohou žádat země pod migračním tlakem (.pdf, str. 128–132). Podle vyjádření eurokomisařky pro vnitřní záležitosti Ylvy Johansson byla tato možnost výjimky přidána speciálně pro Polsko a Českou republiku, které přijaly velký počet ukrajinských uprchlíků. Detailněji jsme se výjimce pro ČR věnovali zde.

Člen TOP 09 Jiří Pospíšil tedy opravdu řekl, že Vít Rakušan původně mluvil o vyjednané výjimce pro Českou republiku, která se však podle něj do samotného textu migračního paktu nakonec nepromítla. Z toho důvodu hodnotíme výrok Aleny Schillerové jako pravdivý.

Alena Schillerová

Pan ministr (vnitra Vít Rakušan, pozn. Demagog.cz) odpovídal na stížnost diváka, že v migračním paktu jsou povinné pokuty za každého nepřijatého migranta: „Nejsou. Na to máte moje slovo. Tohle v migračním paktu není. Já jsem naopak hrdej na to, co jsem pro Českou republiku dokázal vyjednat. Víte co? Nebudeme muset na naše území přijmout ani jednoho člověka, kterého tady mít nechceme, a platit nebudeme muset, protože máme na svém území 380 tisíc Ukrajinců. Takhle jednoduché to je.
Facebook, 29. března 2024
Evropská unie
Pravda
Alena Schillerová slova ministra vnitra Víta Rakušana cituje přesně. Rakušan se takto vyjádřil ve videu, které v březnu zveřejnil na svých sociálních sítích.

Ministr vnitra Vít Rakušan v březnu na svých sociálních sítích publikoval krátké video, ve kterém reaguje na kritiku od uživatele, který tvrdil, že kvůli novému migračnímu paktu bude muset Česko za každého nepřijatého migranta platit 270 tisíc korun.

Toto tvrzení Rakušan rozporuje a uvádí, že pokuty v paktu „nejsou. Na to máte moje slovo. Tohle v migračním paktu není. Já jsem naopak hrdej na to, co jsem pro Českou republiku dokázal vyjednat“ (video, čas 0:08). Ve videu pak dále uvádí, že „nebudeme muset na naše území přijmout ani jednoho člověka, kterého tady mít nechceme. A ještě: platit těm státům na jihu (…) nebudeme muset, protože máme na svém území 380 tisíc Ukrajinců. Takhle jednoduché to je“ (čas 0:18).

Alena Schillerová tedy ministra vnitra cituje správně, a její výrok proto hodnotíme jako pravdivý. Je vhodné uvést, že v tomto ověření jsme se zabývali pouze citací Víta Rakušana. Obsahu migračního paktu a otázce pokut jsme se více věnovali zdezde.

Klára Dostálová

My (hnutí ANO, pozn. Demagog.cz) samozřejmě taky podporujeme Ukrajinu, říkáme, že Rusko je agresor, ale vyzýváme vládu k tomu, aby se skutečně co nejvíce snažila o mírová jednání. Koneckonců k tomu přijala usnesení Poslanecká sněmovna 29. března 2022.
K věci, 19. března 2024
Invaze na Ukrajinu
Pravda
Čelní představitelé hnutí ANO opravdu slovně podporují Ukrajinu a označují Rusko za agresora. Zároveň Fialův kabinet vybízejí k organizaci mírové konference. K tomu Sněmovna v březnu 2022 přijala usnesení, které vládu žádalo o zahájení kroků, jež by vedly k ukončení války.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Klára Dostálová v kontextu výroku odmítá, že by byl Andrej Babiš pro Česko bezpečnostním ohrožením, jak se o něm vyjádřil ministr zahraničí Jan Lipavský. Podle ní hnutí ANO podporuje Ukrajinu a označuje Rusko za agresora, zároveň ale klade důraz na nutnost mírových jednání.

Vyjádření členů ANO

Zástupci hnutí ANO se svými slovy na stranu Ukrajiny postavili opakovaně. Například Karel Havlíček v červenci 2023 uvedl: „Jsme jednoznačně na straně Ukrajiny ve smyslu toho, že Rusko je agresor“ (video, čas: 0:53). Podobně se v lednu 2024 vyjádřil další z čelných představitelů hnutí, poslanec a bývalý ministr obrany Lubomír Metnar. Ten na tvrzení nynější šéfky resortu Jany Černochové o tom, že „Putin je agresor a Ukrajina je pouze země, která se brání", reagoval tak, že tato vyjádření nikdo nezpochybňuje.

Ve stejný den, kdy byl odvysílán námi ověřovaný rozhovor s Klárou Dostálovou, se podobně vyslovila také předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová. Podle ní hnutí vždy dodržovalo své prozápadní směřování a jeho členové „nemají problém podpořit usnesení o našem (českém, pozn. Demagog.cz) prozápadním směřování a o tom, že (…) režim Putina je režim agresora“ (video, čas: 3:09).

Co se týče mírových jednání, v únoru 2024 například Andrej Babiš ve Sněmovně navrhoval, že by vláda Petra Fialy měla uspořádat mírovou konferenci. „Proč vedou vláda a prezident válečnou propagandu a neusilují o mír a nezorganizují mírovou konferenci v Praze?“ řekl tehdy. Na toto vyjádření navázal také poslanec Jaroslav Bžoch, který zmínil, že Ukrajinu by mělo Česko dále podporovat, ovšem zároveň by mělo usilovat i o mírová jednání (video, čas 17:56).

O nutnosti mírových jednání mluvil i poslanec Karel Havlíček, který řekl, že „každá válka jednou skončí jakousi dohodu nebo mírem a otázka je, jestli nastal čas, aby se toto skutečně zaktivovalo“. Dodal, že by členské státy Evropské unie a NATO měly vynaložit úsilí směrem k ukončení války.

Usnesení Poslanecké sněmovny

Unesení, které ve výroku zmiňuje Klára Dostálová, Sněmovna opravdu přijala 29. března 2022, a to při 17. schůzi v rámci jednání o prodloužení doby nouzového stavu. Dolní komora v něm žádala vládu o zahájení intenzivních diplomatických kroků, které by vedly k rychlému ukončení války na Ukrajině (.pdf). Pro schválení usnesení zvedlo ruku 140 poslanců, včetně zástupců opozice.

Nutno podotknout, že toto doprovodné usnesení bylo založeno na dříve schváleném (.pdf) usnesení bezpečnostního výboru „k aktuální bezpečnostní situaci v České republice v souvislosti s událostmi na Ukrajině“. To konstatovalo, že Česko nebylo v bezprostředním ohrožení, a žádalo Fialův kabinet o předložení vypracovaného migračního plánu a o intenzivní diplomatické kroky směrem k ukončení konfliktu. Pro toto usnesení hlasovalo všech 15 členů výboru napříč politickým spektrem, kromě Pirátské strany, která ve výboru nemá zastoupení (.pdf, str. 9).

Shrnutí

Vrcholní členové hnutí ANO svými veřejnými vyjádřeními podporují Ukrajinu ve válce s Ruskem a například Karel Havlíček uvedl, že Rusko je agresor. Hnutí zároveň kabinet Petra Fialy vybízí k uspořádání mírové konference. K tomu Poslanecká sněmovna opravdu v březnu 2022 přijala usnesení, které vládu konkrétně žádalo o zahájení intenzivních diplomatických kroků, jež by vedly k rychlému ukončení války. Výrok Kláry Dostálové tak hodnotíme jako pravdivý.

Klára Dostálová

Pan Babiš použil jeden (vulgární, pozn. Demagog.cz) výraz, hned na to prostě pan poslanec Kolář za TOP 09 použil možná ještě ostřejší výraz.
K věci, 19. března 2024
Poslanecká sněmovna
Pravda
Andrej Babiš se v uniklém e mailu z 10. března vulgárně vyjádřil na adresu ministra zahraničí Jana Lipavského. Poslanec Ondřej Kolář z TOP 09 v rozhovoru, který vyšel den poté, také použil vulgární nadávky, a to na adresu Lubomíra Zaorálka.

Místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Klára Dostalová komentuje e‑mail Andreje Babiše, v němž od svých spolupracovníků žádal informace o ministru zahraničí Janu Lipavském. U jednoho z příjemců ovšem zaměnil adresu a poslal ho jeho jmenovci, který posléze e‑mail předal médiím. Je nutné uvést, že v rámci našeho ověřování nehodnotíme, který z použitých výrazů byl ostřejší, ale pouze to, zda je daní politici použili.

Ve zmíněném e‑mailu stojí: „Udělejte mi teze, podklady na toho zm*da. Napište mi příběh Izrael, jak se vykašlal na naše lidi, jak byl v Doha, jezdí všude, dělá kampaň, korespondenční volba. (…) Má děti? Jazyky?“. Především od zástupců vládních stran se na formu e‑mailu hrnula kritika, přičemž někteří z nich ji připodobňovali k praktikám StB. Andrej Babiš se proti podobným nařčením ohradil, Lipavskému se za použití nadávky omluvil a odmítl, že by se mělo jednat o kompromitující materiály. O jeho děti se dle svého tvrzení zajímal pouze proto, aby se ho mohl později zeptat, jestli by je poslal do války.

Andrej Babiš e‑mail poslal 10. března, přičemž Novinky.cz o něm informovaly o den později, kdy zrovna vyšel rozhovor s poslancem Ondřejem Kolářem (TOP 09) pro CNN Prima News. Kolář v něm vulgární výrazy použil, když se jej redaktorka dotázala na obvinění, které vznesl bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek v únoru tohoto roku vůči jeho otci a externímu poradci prezidenta Petru Kolářovi v pořadu Partie. Zaorálek se tehdy konkrétně vyjádřil, že pracuje pro firmu Squire Patton Boggs, která „pomáhá Putinově peněžence“ (video, čas 20:36).

Zatímco Ondřej Kolář během Partie reagoval na tato obvinění slovy, že si to mohou vyřídit mimo studio, během zmíněného rozhovoru na dotaz redaktorky odpověděl: „To je č*rák. To tam dejte. Dodnes vlastně vůbec nechápu, co se to tam odehrálo.“ Uvedl, že jeho otec Petr Kolář nikdy pro Rusko nepracoval a vždy si zakládá na tom, že hájí české zájmy. Nakonec také dodal: „Úspěch se v této zemi neodpouští. Zaorálek je prostě ku*va, tak se tak chová.

Ondřej Kolář se později na síti X (dříve Twitter) za své vyjádření omluvil: „A omlouvám se všem, kterých se dotklo, že jsem politickou nulu Zaorálka (…) počastoval sprostými výrazy. Vulgarity do politiky nepatří. Unesly mě emoce.“

Shrnutí

Andrej Babiš se v uniklém e‑mailu vulgárně vyjádřil na adresu ministra zahraničí Jana Lipavského. O den později vyšel rozhovor s poslancem Ondřejem Kolářem, který také použil vulgární výraz, jenž se vztahoval na Lubomíra Zaorálka. Výrok Kláry Dostálové tak hodnotíme jako pravdivý.

Klára Dostálová

(...) stejného slova (jako Andrej Babiš v uniklém e mailu, pozn. Demagog.cz) využil pan Ferjenčík prostě v minulém programovém volebním období.
K věci, 19. března 2024
Poslanecká sněmovna
Pravda
Mikuláš Ferjenčík v minulosti opravdu použil stejnou vulgaritu, kterou Andrej Babiš označil ministra zahraničí Jana Lipavského. Ferjenčík se takto vyjádřil během jednání Sněmovny o zvýšení platu politiků.

Klára Dostálová komentuje vulgaritu, kterou v uniklém e‑mailu použil předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Své spolupracovníky v něm dle svého tvrzení žádal, aby sehnali podklady kvůli tomu, aby mohl reagovat na výroky ministra zahraničí Jana Lipavského o Ukrajině. Zajímal se však i o citlivé informace, jako zda má ministr děti.

Předmětem diskuze se stala věta, kterou e‑mail začíná, a ve které se nachází hanlivé označení Jana Lipavského: „Udělejte mi teze, podklady na tohoto zm*da.“ Klára Dostálová v souvislosti s hrubým vyjadřováním mluví o tom, že pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík v minulosti použil stejný výraz.

Zmíněná vulgarita z Ferjenčíkových úst skutečně zazněla, a to na schůzi Poslanecké sněmovny v roce 2018 během projednávání návrhu novely zákona o platech představitelů státní moci. Podle původního návrhu se měly platy politiků v konečném důsledku zvednout o 20 %. Poslanci SPD a Piráti však svolali mimořádnou schůzi s cílem růst platů zpomalit. Ve výsledku se platy nakonec zvedly pouze o 9 %. 

Mikuláš Ferjenčík během svého vystoupení v dolní komoře poukázal na to, že navýšení platů o 20 % by bylo v kontextu tehdejší ekonomické situace neadekvátní. Dále uvedl, že by se za sebe styděl, kdyby se tomu nepokusil zabránit (.pdf, str. 60). Konkrétně situaci komentoval slovy: „Když přijdu k nám do Choltic do hospody, tak chci, abych se tam mohl podívat štamgastům do očí a říct, že já nejsem taky takovej zm*d, kterej si přidá 20 procent, když s tím mohl něco udělat."

Závěr

Mikuláš Ferjenčík v minulém volebním období použil stejnou nadávku, jakou v uniklém e‑mailu označil Andrej Babiš ministra zahraničí Jana Lipavského. Hanlivé označení zřejmě vztahoval na poslance, kteří podporovali navýšení platů politiků o 20 %. Výrok Kláry Dostálové tak hodnotíme jako pravdivý.

Klára Dostálová

Pan premiér Fiala – je to dohledatelný – už v roce 2022, řekl: „Jsme ve válce“.
K věci, 19. března 2024
Invaze na Ukrajinu
Pravda
Premiér Petr Fiala po začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 opravdu řekl, že „jsme ve válce".

Místopředsedkyně sněmovny Klára Dostálová v kontextu výroku mluví o uniklém e‑mailu Andreje Babiše, ve kterém se ptal i na to, jestli má ministr zahraničí Jan Lipavský děti. Podle Dostálové chtěl tuto informaci vědět, aby se mohl ministra zeptat, zdali by své potomky poslal do války. Následně uvádí, že rétorika Lipavského ohledně potřeby vojenské pomoci může podle ní některé lidi vyděsit stejně, jako když předseda vlády Petr Fiala dříve uváděl, že je Česko ve válce.

Slova „jsme ve válce“ Petr Fiala použil v únoru 2022 v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News (video, čas 3:35). Moderátorka se premiéra tehdy zeptala: „Je to tak, jak si někteří lidé myslí a jak se oprávněně bojí? Že jsme ve válce vlastně všichni a Ukrajina je to bojiště?“ Předseda vlády na to reagoval slovy: „Ukrajina je bojiště. Ve válce jsme. Ruský prezident Putin rozpoutal válku proti nezávislé demokratické zemi. Porušil úplně všechno, co platí v mezinárodním řádu, a mezinárodní práva, dopustil se vojenské agrese a je to útok proti svobodnému světu. To si musíme všichni uvědomit a musíme udělat všechno pro to, abychom Ukrajině pomohli a abychom Putina zastavili."

Podobně se Petr Fiala vyjádřil i v březnu 2022, kdy uvedl (video, čas 2:23): „Vladimir Putin ale nevede válku s Ukrajinou. On ji vede i s námi. Jinými prostředky. Ekonomickou, dezinformační, hybridní, prostě různé formy války. A to musíme mít taky na paměti.“ Zároveň však popřel, že by se měla Česká republika vojensky zapojit: „(...) jakýkoliv další krok, a všichni ti státníci, kteří to zvažují, a jsou to především ty země, které mají reálnou vojenskou sílu se s Ruskem střetnout, tak si musí uvědomit, co to znamená. Oni si to taky uvědomují. To je třetí světová válka.

Premiér Petr Fiala se tedy skutečně v roce 2022 vyjádřil v tom smyslu, že je Česká republika ve válce. Výrok Kláry Dostálové tak hodnotíme jako pravdivý.