Přehled ověřených výroků

Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš odpovídá na otázku o návrhu zákona o podpoře bydlení, který letos v červnu schválila vláda (.pdf). Právě v této spojitosti uvádí, že problém udržet si stávající bydlení může u nás mít až 1,6 milionu lidí. Podle Bartoše je proto potřebné, aby existoval nástroj mimo klasický sociální systém, který bude lidem pomáhat tyto situace řešit.

Zákon má za cíl zabránit dalšímu zhoršování bytové nouze a pomoci především rodinám s dětmi a seniorům, kteří jsou podle Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) nejvíce ohroženi ztrátou běžného bydlení. Součástí zákona je vytvoření sítě kontaktních míst, kde by lidé mohli získat rady a podporu ohledně udržení nebo nalezení bydlení (.pdf, str. 84, 107 ze 466). Dalším opatřením je zavedení dobrovolného systému garancí pro soukromé majitele bytů, který je má motivovat k pronájmu bytů lidem v bytové nouzi (.pdf, str. 257–258 ze 466).

Ohrožení bytovou nouzí

MMR ve své tiskové zprávě informovalo, že bytová nouze v Česku ohrožuje až 1,6 milionů lidí. Takové číslo se objevovalo i v médiích, která o schválení zákona psala. Podobně mluví také důvodová zpráva k návrhu zákona, podle které je ve skupině lidí „ohrožených ztrátou bydlení, energetickou chudobou a s nadměrnými náklady na bydlení“ přibližně 1,6 milionu osob (.pdf, str. 85–86 ze 466).

Počet domácností, které se nachází v bytové nouzi nebo jsou jí ohrožené, rozebíralo MMR také v Závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace (RIA) (.doc, str. 13, 17–18, 141–147). Ministerstvo při svém výpočtu využívalo data z šetření Příjmů, výdajů a životních podmínek domácností (SILC), které vypracoval Český statistický úřad (ČSÚ) v roce 2022, data ČSÚ o růstu inflace a data České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) o výši důchodů.

Zpráva RIA na základě těchto dat uvádí, že se v Česku nachází téměř 154 000 osob už přímo v bytové nouzi (.doc, str. 13, 18). Do této definice spadají lidé bez domova, v krátkodobých ubytovnách, v přechodném bydlení či v nevyhovujících podmínkách (str. 12–13). Dokument dále mluví právě o skupině obyvatel ohrožených bytovou nouzí, kam patří zejména lidé, kteří na bydlení vynakládají velkou část svých příjmů nebo nemají dostatek peněz na platby za energie (str. 17–18).

Zpráva rozděluje obyvatele ohrožené bytovou nouzí do tří kategorií (.doc, str. 17–18, 141–145), jak shrnuje i následující tabulka. Absolutní počet uvádí, kolik osob se celkově s daným problémem potýká, přičemž jeden člověk může čelit více problémům najednou. Z toho důvodu je pak ve čtvrtém sloupci každá osoba započítána tak, aby byla pouze v jedné z kategorií. Podle těchto výpočtů MMR je v Česku bytovou nouzí ohroženo přibližně 1,56 milionu lidí (.doc, str. 17–18, 141, 143 a 144).

Závěr

Podle Ministerstva pro místní rozvoj, které při svém výpočtu vycházelo z dat Českého statistického úřadu a částečně také z dat České správy sociálního zabezpečení, je bytovou nouzí ohroženo skoro 1,6 milionu lidí. Tato skupina zahrnuje domácnosti ohrožené ztrátou bydlení, energetickou chudobou a nadměrnými náklady na bydlení. Výrok Ivana Bartoše tak hodnotíme jako pravdivý.

Poslankyně ODS Renáta Zajíčková v kontextu výroku reaguje na kritiku Karly Maříkové z SPD, že vládní koalice při debatě o zavedení korespondenční volby nenaslouchala argumentům opozičních poslanců. Zajíčková uvádí, že se uskutečnilo několik schůzek, na kterých poslanci z vládních stran opozici vyslechli. Dále uvádí, že jednání na půdě Sněmovny trvala dohromady skoro sto hodin, což pokládá za dostatečný prostor pro vyjádření názorů.

Jednání ve Sněmovně

Dolní komora o návrhu novely zákona o správě voleb, který pro české občany žijící v zahraničí zavádí možnost hlasovat korespondenčně, jednala od ledna letošního roku. Lednové první čtení trvalo šest dnů a skončilo až poté, co koalice stanovila pevný čas hlasování. Po zhruba 63,5 hodinách diskuze návrh prvním kolem prošel a byl přikázán výborům k projednání (.pdf).  

Druhé čtení proběhlo v květnu, kdy poslanci jednali o pozměňovacích návrzích (.pdf). Hnutí SPD během něj prosazovalo zamítnutí celého návrhu, které se v tomto bodě standardně může navrhnout, ale hlasuje se o něm až ve třetím čtení. Květnová debata trvala přibližně 20 hodin.

Závěrečné třetí čtení v červnu přineslo po zhruba 12,5 hodinách již definitivní schválení návrhu, když pro jeho přijetí hlasovalo 92 poslanců. Poslanecká sněmovna na základě návrhu vládního tábora opět určila pevný čas hlasování, a ke slovu se tak nedostalo 56 opozičních poslanců, kteří byli řádně přihlášeni do debaty.

Závěr

Poslanci se návrhem novely zákona o správě voleb skutečně zabývali skoro sto hodin, konkrétně šlo o 96 hodin čistého času. Výrok poslankyně Renáty Zajíčkové tak hodnotíme jako pravdivý.

Poslankyně Renáta Zajíčková (ODS) mluví o návrhu novely zákona o správě voleb, která pro Čechy žijící v zahraničí zavádí možnost volit poštou (.pdf, str. 14 ze 46). Svým výrokem reaguje na otázku moderátora, jestli by místo korespondenční volby nebylo efektivnější rozšířit počet hlasovacích míst. Zajíčková hlasování poštou obhajuje tím, že voličům podle ní poskytne větší komfort a zjednoduší účast ve volbách. Vyzdvihuje přitom běžnost této praxe v jiných zemích.

V rámci našeho odůvodnění se zaměříme na členské státy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), do které patří většina vyspělých států. Obdobný výrok jsme ověřovali i na začátku tohoto roku, kdy předsedkyně dolní komory Markéta Pekarová Adamová mluvila o korespondenčním hlasování v evropských zemích.

Korespondenční hlasování v zemích OECD

Jak je vidět na tabulce níže, korespondenční volbu pro voliče s bydlištěm v zahraničí umožňuje v různých podobách 25 z 38 členských zemí OECD. Mezi státy, které tuto možnost nemají, patří Dánsko, Polsko, Turecko, Řecko, Izrael, Japonsko, Jižní Korea, Kolumbie, Kostarika, Chile a Island. V Irsku je pak hlasování poštou ze zahraničí povoleno pouze pro aktivní diplomaty a jejich partnery.

Na seznam států bez možnosti hlasovat poštou v zahraničí ke dni námi ověřované debaty stále patří i Česko, ačkoli novelu zákona 21. června schválila Poslanecká sněmovna. Občané dlouhodobě žijící v cizině by měli mít možnost volit korespondenčně už ve sněmovních volbách v roce 2025. Návrh novely ale musí ještě schválit Senát, který jej obdržel 26. června a na jeho projednání má 30 dní.

Některé země, které neumožňují korespondenční volbu ze zahraničí však povolují jiné formy hlasování poštou. Například v Dánsku funguje tzv. hlasování v předstihu, při kterém hlasovací obálka může putovat poštou, samotné dánské úřady ovšem upozorňují, že se nejedná o korespondenční volbu. Volič totiž musí dát svůj hlas do obálky přímo v přítomnosti úředníka, který pak hlasovací lístek odešle do okrsku, ze kterého volič původně pochází (.pdf, str. 24–26).

Polsko umožňuje hlasování poštou jen uvnitř státu osobám v karanténě, zdravotně postiženým nebo starším 60 let. Ani tato skupina lidí ale nemůže volit korespondenčně ze zahraničí (.pdf, str. 44–45). Podobně ke korespondenční volbě přistupuje i Japonsko, kde je hlasování poštou omezeno na osoby se zdravotním postižením.

Pravidla korespondenčního hlasování ze zahraničí se liší i podle toho, kdo ho může využít. Například Maďarsko umožňuje hlasování poštou pouze občanům s trvalým bydlištěm v jiné zemi (.pdf, str. 8). Naopak Nizozemsko, Estonsko nebo Španělsko dovoluje volit korespondenčně i lidem, kteří v zahraničí pobývají jenom dočasně. V Německu a v Rakousku funguje korespondenční volba bez omezení místa pobytu a využít ji mohou lidé i přímo na území domovského státu.

Dále záleží i na typu voleb. Ve Francii mohou občané hlasovat poštou ze zahraničí pouze v parlamentních volbách, nikoli v prezidentských. Stejné pravidlo platí i na Slovensku.

Závěr

Korespondenční volba ze zahraničí funguje v 25 z 38 členských států OECD, která sdružuje většinu vyspělých zemí světa. Některé země, které tuto možnost nedovolují, umožňují hlasování poštou jen na svém území pouze pro vybrané skupiny osob. Podmínky korespondenční volby se v jednotlivých státech liší, více než polovina členů OECD ji však povoluje. Výrok Renáty Zajíčkové proto hodnotíme jako pravdivý.

Poslankyně Renáta Zajíčková (ODS) reaguje na výtku Karly Maříkové (SPD), že vládní koalici nezajímají názory opozice ohledně zavedení korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí. Poslanecká sněmovna návrh novely zákona o správě voleb schválila v červnu 2024. Pokud jej schválí Senát a poté podepíše prezident, bude se možnost hlasování poštou týkat sněmovních, prezidentských a evropských voleb (.pdf, str. 14 ze 46).

Jednání ústavně právního výboru

Ústavně právní výbor se zabývá zejména zákony, které předkládá Ministerstvo spravedlnosti. Nejvýznamnější činností výboru je projednávání ústavních zákonů, věnuje se ale také revizím občanského a trestního práva. Současným předsedou je bývalý šéf dolní komory Radek Vondráček (ANO) a mezi členy výboru jsou poslanci koaličních stran i opozičních hnutí.

Jednání o korespondenční volbě, respektive projednání návrhu novely zákona o správě voleb, proběhlo na ústavně právním výboru celkem čtyřikrát. Poprvé výbor projednával hlasování poštou 14. února 2024 (.pdf, str. 1), kdy se schůze účastnili zástupci koalice i opozičních hnutí (.pdf). Následně se členové výboru sešli 27. března (.pdf, str. 1; .pdf). Schůze ale byla přerušena, protože členové vládních stran slíbili navrhnout opozici ústupky, které by byly probírané na dalším jednání.

Ústavně právní výbor při svém třetím jednání o korespondenční volbě 24. dubna (.pdf, str. 1; .pdf) schválil celkem šest změn koaliční novely. Podpořil např. návrh na zvýšení počtu krajů, do kterých se budou počítat hlasy z ciziny, ze dvou na čtyři. Požadoval také, aby politické strany mohly nominovat své zástupce do volebních komisí na zastupitelských úřadech nebo aby volič v zahraničí mohl vyzvednout hlasovací sady nejvýš pro sedm dalších lidí.

Poslední schůze výboru, na které se jednalo o korespondenční volbě, proběhla 5. června (.pdf, str. 2). Na ní poslanci projednávali předložené pozměňovací návrhy (.pdf) a navrhli zamítnout například návrh Radka Vondráčka, který chtěl, aby hlasování poštou platilo až od roku 2026 (.pdf, str. 15 z 18). Sněmovna tento návrh následně ve třetím čtení opravdu nepřijala.

Shrnutí

Poslanci vládních stran s opozičními poslanci o zavedení korespondenční volby skutečně jednali. Schůze probíhaly v rámci ústavně právního výboru a dohromady se uskutečnily čtyřikrát. Výrok poslankyně Zajíčkové tak hodnotíme jako pravdivý.

Poslankyně Renáta Zajíčková (ODS) mluví o projednávání návrhu novely zákona o správě voleb, která pro české občany žijící v zahraničí zavádí možnost hlasovat korespondenčně. Sněmovna novelu schválila v letošním červnu, platit má již pro sněmovní volby v roce 2025.

Zajíčková reaguje na dotaz moderátora, jestli poslance z vládních stran zajímají argumenty opozice. Poslankyně odpovídá, že zajímají, což ilustruje na tom, že se s opozicí uskutečnila řada schůzek a projednávání návrhu v Poslanecké sněmovně probíhalo i po půlnoci.

Dlouhá jednání

Poslanecká sněmovna o návrhu jednala od ledna letošního roku. Ačkoli poslanci o návrhu debatovali standardně ve třech čteních, projednávání se často protáhlo na několik dní a včetně závěrečného hlasování šlo nakonec přibližně o 96 hodin čistého času.

Dolní komora návrh probírala konkrétně na 88., 102., a 107. schůzi. Ze stenografických zápisů vyplývá, že některá jednání pokračovala až do pozdních nočních hodin. Jednání v lednu v rámci 88. schůze skončilo téměř hodinu po půlnoci. Celkově zabralo první čtení zhruba 63 hodin.

Do jedné hodiny ráno trvalo i druhé čtení v květnu na 102. schůzi. Závěrečná schůze se už nočního jednání nedočkala. Sněmovna na základě návrhu poslanců z vládního tábora stanovila pevný termín hlasování na pátek 21. června v 13:00. Návrhy zákonů ve třetím čtením totiž můžou poslanci obvykle schvalovat jen o středách a pátcích vždy mezi 09:00 a 14:00.

Závěr

Jednání o návrhu, který zavádí korespondenční volbu pro Čechy v zahraničí, v Poslanecké sněmovně během prvního i druhého čtení skončilo až po půlnoci. Výrok Renáty Zajíčkové tak hodnotíme jako pravdivý.

Poslankyně Renáta Zajíčková (ODS) obhajuje zavedení korespondenční volby a zmiňuje, že vláda měla možnost čerpat z poznatků ze zahraničí, kde hlasování poštou již funguje. V této souvislosti zdůrazňuje také tzv. Benátskou komisi, která se podle ní průběhem voleb zabývá a monitoruje a vyhodnocuje případná rizika spojená s korespondenční volbou.

Benátská komise

Evropská komise pro demokracii prostřednictvím práva, neboli Benátská komise, spadá pod Radu Evropy a funguje jako její poradní orgán pro ústavní záležitosti. Komise poskytuje právní poradenství státům tak, aby jejich institucionální struktury odpovídaly evropským standardům.

Tato organizace dohlíží na fungování demokratických institucí a dodržování základních práv a poskytuje asistenci při ústavních reformách. Komise dále spolupracuje s jednotlivými ústavními soudy a zprostředkovává výměnu informací. V neposlední řadě se komise specializuje na volební zákony především formou vydávání stanovisek a dalších dokumentů.

Benátská komise se přímo neúčastní monitoringu voleb, poskytuje ale právní poradenství členům Parlamentního shromáždění Rady Evropy, které mj. do různých států vysílá pozorovatelské mise, aby dohlédly na průběh voleb (.pdf). Samotná Rada Evropy nepatří mezi instituce Evropské unie, a tyto mise tak jménem EU zajišťuje Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ). Ta vysílá nezávislé pozorovatele do hostitelských zemí, kteří v nich shromažďují informace a hodnotí kvalitu volebního procesu.

Komise a korespondenční volba

Benátská komise pro zajištění volební stability vypracovala Kodex správné praxe ve volebních otázkách (.pdf), který schválilo zmíněné Parlamentní shromáždění Rady Evropy. Kodex se zabývá i korespondenčním hlasováním (.pdf, str. 12, 28–29).

Podle dokumentu má být volba poštou umožněna pouze tam, kde funguje spolehlivá a bezpečná doručovací služba (.pdf, str. 12). Kodex připouští i možnost, kdy právo na korespondenční volbu není přístupné všem, nýbrž je omezeno pouze na některé skupiny obyvatel, jako jsou lidé s omezenou pohyblivostí, osoby ve vězení nebo v nemocnicích či občané žijící v zahraničí (str. 12).

Dalším důležitým dokumentem pro odvolení poštou je také Zpráva o kompatibilitě absenčního a elektronického hlasování se standardy Rady Evropy z roku 2004 (.pdf). Ta konstatuje, že korespondenční volba je principiálně slučitelná s kodexem volební praxe, ale pouze za předpokladu, že je správně nastavená národní legislativa a daná země splňuje odpovídající technické a sociální podmínky (.pdf, str. 12).

Závěr

Benátská komise je poradní orgán Rady Evropy, který je nepřímo zapojený do monitoringu voleb. Poskytuje především právní poradenství členům pozorovatelských misí a státům v oblasti fungování jejich institucí. Přímo k volbám komise vytvořila kodex, který popisuje, jak má vypadat volební praxe podle evropského standardu.

Tento orgán se tedy skutečně zabývá průběhem voleb a publikuje stanoviska k jednotlivým problémům volebního procesu. Výrok Renáty Zajíčkové z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Poslankyně Renáta Zajíčková (ODS) reaguje na kritiku, že návrh novely zákona o správě voleb, která pro Čechy žijící v zahraničí zavádí možnost volit poštou (.pdf, str. 14 ze 46), byl předložen skupinou poslanců, nikoli vládou. Zajíčková vysvětluje, že obdobný návrh byl již připraven předchozím Babišovým kabinetem, který jej nakonec Sněmovně nepředložil.

Vládní návrh zákona

Zavedení korespondenční volby ve svém programovém prohlášení z června 2018 slibovala vláda hnutí ANO a ČSSD (dnes SOCDEM). Možnost hlasování poštou pro krajany v zahraničí (.doc, str. 64, 71) zahrnoval vládní návrh zákona o správě voleb z října 2019 (.doc, str. 39–40). Návrh předložilo Ministerstvo vnitra vedené Janem Hamáčkem (ČSSD), které tehdy návrh rozeslalo do meziresortního připomínkového řízení. Kromě korespondenčního hlasování návrh obsahoval zavedení jednodenní volby a možnost hlasovat v předstihu.

Možnost volit poštou ze zahraničí se dle návrhu měla týkat voleb do Poslanecké sněmovny a Evropského parlamentu a volby prezidenta republiky. Dokument předpokládal, že by se poprvé mohlo takovým způsobem hlasovat ve sněmovních volbách v roce 2021. Tento návrh však vláda do konce svého volebního období nestihla projednat, a materiál tak nakonec nedoputoval do Poslanecké sněmovny.

Připomínkové řízení

Návrh zákona prošel připomínkovým řízením. Z ministerstev návrh bez připomínek podpořily jen resorty zdravotnictví, školství a dopravy. Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo kultury a Ministerstvo obrany se klonilo k přijetí návrhu, ale s některými připomínkami (.docx, .docx, .docx,.docx). Zbylá ministerstva se vyslovila proti návrhu.

Přímo korespondenční volbu nicméně žádný z resortů v meziresortním řízení neodmítl. K samotnému hlasování poštou se vázala připomínka resortu obrany, které požadovalo, aby se tento způsob hlasování vztahoval i na vojáky působící na zahraničních operacích (.doc, str. 5). Ministerstvo pro místní rozvoj kromě toho chtělo upřesnit postup v případech, kdy volič zemřel v době mezi odesláním hlasu a samotným dnem voleb (.docx, str. 3).

Závěr

Návrh zákona, který by umožnil korespondenční hlasování ze zahraničí, předložilo Ministerstvo vnitra vedené Janem Hamáčkem (ČSSD) v roce 2019 za druhé vlády Andreje Babiše. Návrh sice prošel standardním připomínkovým řízením, ale vláda ho nakonec nestihla projednat a nepředložila ho tak k projednání v Poslanecké sněmovně. Výrok Renáty Zajíčkové tedy hodnotíme jako pravdivý.

Poslankyně Renáta Zajíčková (ODS) reaguje na kritiku ohledně toho, že byl návrh zákona o správě voleb, který Čechům žijícím v zahraničí umožní volit korespondenčně, předložen skupinou poslanců, nikoli vládou, a nemusel tak projít běžným připomínkovým řízením. Podle poslankyně zástupci opozice předem dávali najevo, že budou návrh blokovat obstrukcemi. Bylo tedy předem jasné, že se projednávání protáhne.

Postoj opozice ke korespondenční volbě

Už před začátkem lednové schůze Poslanecké sněmovny, na které se návrh projednával, byly ze strany opozičních hnutí ANO a SPD avizovány obstrukce. Hnutí SPD předeslalo, že bude důsledně brzdit prosazení korespondenční volby. Předseda SPD Tomio Okamura například na síti X (dříve Twitter) korespondenční volbu kritizoval kvůli tomu, že podle něj narušuje tajnost a rovnost volby a nahrává podvodům. Dále slíbil, že SPD k boji proti ní použije všechny zákonné prostředky. To, že bude proti korespondenční volbě bojovat, hnutí avizovalo i ve svém politickém usnesení z 16. ledna 2024, tedy den před tím, než se návrh začal v Poslanecké sněmovně projednávat.

Hnutí ANO původně korespondenční volbu prosazovalo a její zavedení slibovaly obě Babišovy vlády ve svých programových prohlášeních. Hnutí ovšem svůj názor později změnilo a začalo vystupovat proti korespondenční volbě. Argumentovalo tím, že může být v rozporu s Ústavou. Stejně jako SPD dávalo i ANO předem najevo, že se chystá zákon obstruovat. O využití všech legálních nástrojů mluvil například místopředseda hnutí Radek Vondráček, podobně se pro deník Echo24 vyjádřil i místopředseda Sněmovny Karel Havlíček.

Zástupci opozice během projednávání návrhu následně řečnili několik hodin a jeho schválení opravdu obstruovali. Už první den debat v lednu vystoupil mj. předseda hnutí ANO Andrej Babiš s téměř čtyřhodinovým projevem. Ještě obsáhlejší proslov pronesl předseda SPD Tomio Okamura, který s bezmála jedenáctihodinovým nepřerušeným řečněním překonal svůj vlastní rekord v délce projevu ve Sněmovně.

Poslanci ANO a SPD schválení brzdili i ve druhém a třetím čtení, kdy dolní komora nakonec stanovila pevný termín hlasování na základě návrhu poslanců z vládního tábora. Sněmovna o novele jednala dohromady zhruba 96 hodin.

Závěr

Hnutí ANO i SPD kritizovaly korespondenční volbu a jejich představitelé mluvili o využití všech dostupných prostředků pro její zastavení ještě před tím, než se začala projednávat. Výrok poslankyně Renáty Zajíčkové tak hodnotíme jako pravdivý.

Poslankyně ODS Renáta Zajíčková reaguje na otázku moderátora, zda zavedení korespondenční volby ohrozí princip tajnosti hlasování, která je jednou z ústavních zásad volebního práva. Zajíčková připouští, že k oslabení tajnosti může dojít, což podle ní tvrdí i někteří ústavní právníci.

Vliv korespondenční volby na princip tajnosti

Ústavní právníci se převážně shodují, že hlasování poštou princip tajnosti voleb oslabí. Podle ústavního právníka a advokáta Ondřeje Preusse je korespondenční volba v některých bodech na hraně ústavnosti. Za možný problém označil právě tajnost volby, a kromě toho také legitimitu hlasování a důvěru lidí v systém. Dodal ovšem, že se neobává hromadného ovlivňování voličů nebo podvodů při sčítání hlasů.

Ústavní právník Jan Kudrna uvedl, že stát je povinen vytvořit podmínky pro nepropojitelnost hlasu s konkrétní osobou (video, čas 5:37). Zmínil také nutnost zajištění osobní a svobodné volby, kdy volič hlasuje bez jakéhokoliv nátlaku. Současný zákon tyto principy podle Kudrny v případech hlasování za plentou reflektuje, ale korespondenční volba podle něj může být problematická (video, čas 7:13) a naráží na „ústavní mantinely“.

Ústavní právník Jan Kysela, který je zároveň poradcem prezidenta Petra Pavla, řekl, že rozhodnutí o korespondenčním hlasování je otázkou poměru principu tajnosti a principu všeobecnosti volebního práva. Princip všeobecnosti znamená, že právo volit má bez diskriminace a jakýchkoliv omezení každý zletilý občan ČR – včetně těch, kteří žijí v zahraničí. Kysela vysvětloval, že ačkoliv by se hlasováním poštou dle jeho slov oslabila tajnost voleb, zároveň by se odstranila překážka pro občany v zahraničí, a posílil by se tak princip všeobecnosti (video, čas 3:22).

S tím souhlasil i ústavní právník Marek Antoš. Ten tvrdil, že některé výtky ke korespondenčnímu hlasování jsou kvůli oslabení tajnosti voleb postavené na reálných základech. Zároveň by ale možnost odvolení poštou podle něj přispěla k narovnání šance lidí na to se voleb vůbec zúčastnit.

Porušování principu tajnosti i bez hlasování poštou

Někteří ústavní právníci navíc mluvili i o tom, že k určitému porušování principu tajnosti voleb dochází i bez možnosti korespondenčního hlasování. Antoš připustil, že od tajnosti volby se upouští např. tehdy, když jde volič za plentu s doprovodem kvůli tělesnému handicapu. Obdobný argument použil i právní teoretik a ústavní právník Aleš Gerloch, podle kterého je tajnost oslabena v případech, kdy je volební urna přinesena k hlasování lidem do domácnosti (video, čas 4:01).

Jak Gerloch, tak i výše zmíněný Jan Kysela, také popisovali možné problémy se systémem předem distribuovaných lístků do domácností. Kysela řekl, že může docházet k fenoménu tzv. domácího hlasování, kdy je hlasování rodiny ovlivněno jedním členem (video, čas 4:10). Tento problém připustil i Ondřej Preuss. Ten ale zároveň dodal, že při korespondenčním hlasování by se riziko narušení tajnosti zvýšilo, jelikož volič jde za plentu až na výjimečné případy sám, kdežto na poště může být pod dohledem.

Jako možný problém Kysela vyzdvihl také dvoudenní hlasování, které je v zahraničí dle jeho vyjádření méně časté kvůli otázce, jak volební urnu zajistit během noci (video, čas 3:37). Z těchto důvodu podle Kysely nemají Češi na princip tajnosti přílišné nároky (video, čas 5:05). 

Z výše zmiňovaných důvodů někteří ústavní právníci mluvili o potřebě úpravy Ústavy tak, aby zohledňovala hlasování poštou. Takovou potřebu zmínili např. Gerloch nebo Kudrna. Naopak podle Kysely je novela dostatečně bezpečná a v rozporu s Ústavou není. Marek Antoš dokonce uvedl, že „je málo ambiciózní, protože řeší pouze situaci voličů, kteří žijí v zahraničí dlouhodobě, ale nedává tu možnost korespondenčního hlasování lidem, kteří tam budou krátkodoběji“.

Závěr

Někteří ústavní právníci opravdu tvrdili, že zavedením korespondenční volby dojde k oslabení principu tajnosti hlasování. Část z nich také uvedla, že tento princip je oslaben už v současnosti, např. z důvodu možnosti hlasování v přítomnosti jiné osoby v případě handicapu. Rovněž zmiňovali, že oslabení tajnosti voleb by bylo vyváženo posílením jejich všeobecnosti. Z uvedených důvodů tak výrok hodnotíme jako pravdivý.

Poslankyně Renáta Zajíčková (ODS) obhajuje návrh novely zákona o správě voleb, která pro české občany žijící v zahraničí zavádí možnost hlasovat korespondenčně a kterou Sněmovna schválila v červnu 2024. Poslankyně reaguje na námitky ohledně možných problémů s tajností voleb. Podotýká, že volba prostřednictvím dopisu je způsob, který podle ní využijí zejména lidé, kteří bydlí daleko od zastupitelských úřadů. Tvrdí, že Češi v zahraničí by i v případě úplného schválení novely měli i nadále možnost hlasovat osobně na zastupitelských úřadech.

Korespondenční volba

Návrh novely zákona o správě voleb (.pdf) má zjednodušit Čechům žijícím v cizině účast ve volbách. Tito voliči totiž musí cestovat na zastupitelské úřady, které mohou být vzdálené i tisíce kilometrů daleko. Hlasování dopisem se dle návrhu bude vztahovat na volby do Poslanecké sněmovny, prezidentské volby a volby do Evropského parlamentu (.pdf, str. 14 ze 46).

Korespondenční hlasování se dle návrhu bude týkat lidí, kteří v zahraničí pobývají trvale, nebo tam odjeli za prací či studiem. V případě úplného schválení novely budou tito lidé o hlasování poštou muset požádat a budou zapsáni u příslušného zastupitelského úřadu na voličský seznam (.pdf, str. 3 ze 46). Návrh nicméně nevylučuje prezenční volbu na zastupitelském úřadě v zahraničí a nadále s touto variantou počítá (str. 32–33 ze 46). Osobní odvolení v zahraničí tedy bude možné i nadále.

Návrh také počítá s variantou, kdy volič plánuje hlasovat prezenčně na zastupitelském úřadě v zahraničí, později se ale rozhodne volit korespondenčně. Pokud by si takový volič nejprve zřídil voličský průkaz a poté by zažádal o možnost hlasování poštou a obdržel příslušnou písemnost, už by fyzicky hlasovat nemohl (.pdf, str. 32 ze 46). Měl by ale stále možnost odvolit korespondenčně. K platnému hlasu by však musel do doručovací obálky vložit i vydaný voličský průkaz (str. 4, 10, 21 a 22 ze 46). Návrh novely také vymezuje, že pokud by volič nejprve zažádal o písemnost ke korespondenční volbě, už by mu nemohl být voličský průkaz vydán (str. 9 ze 46).

Závěr

Návrh novely zákona o správě voleb, který zavádí možnost volby poštou pro Čechy žijící v zahraničí, možnost prezenčního hlasování na zastupitelských úřadech skutečně neruší. V případě úplného schválení novely by si tak voliči mohli vybrat způsob odvolení. Výrok Renáty Zajíčkové proto hodnotíme jako pravdivý.