Přehled ověřených výroků

Hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (STAN) v debatě mluví o nedostatečné kapacitě základních škol v kraji. Zmiňuje však, že díky dotacím Ministerstva financí a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) v regionu na ZŠ vznikají nová místa. Jako příklad uvádí výstavbu nových svazkových škol.

Základní školy podle zákona zřizují obce, mohou se také spojit v dobrovolném svazku obcí, který zajišťuje plnění povinné školní docházky pro žáky z členských obcí (.pdf, str. 9). Svazek obcí může zřídit svazkovou školu se sídlem v jedné z nich, ostatní školy pak fungují jako její odloučená pracoviště. Obce tak mezi sebou mohou například sdílet pedagogy a snadněji dosáhnout na dotace.

Výstavba šesti svazkových škol ve Středočeském kraji je součástí podprogramu MŠMT na podporu rozvoje výukových kapacit základního vzdělávání (.docx, str. 4). K 10. září 2024 (tedy ke dni vysílání debaty) byly ve Středočeském kraji ve výstavbě celkem čtyři svazkové školy:

• ZŠ LOŠBATES (Louňovice, Štíhlice, Tehovec, Svojetice)
• Svazková škola Chýně – Hostivice
• Svazková škola Drahelčice – Úhonice
• Svazková školaPod Beckovem (Líbeznice, Bašť, Měšice, Zlonín, Předboj, Bořanovice)

Součástí dotačního titulu MŠMT (.docx, str. 4) je také Svazková škola Český Brod – Doubravčice, jejíž výstavba se zpozdila kvůli neúspěšné stížnosti k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a Svazková škola Povýmolí v Úvalech (Úvaly, Hradešín, Květnice, Dobročovice a Přišimasy), která se zasekla ve fázi výběrového řízení.

Závěr

Zmíněný dotační titul MŠMT financuje vznik šesti nových svazkových škol ve Středočeském kraji. Čtyři z nich byly k 10. září 2024 ve výstavbě, další dvě byly teprve ve fázi přípravy. Z těchto důvodů výrok hodnotíme jako pravdivý.

Zejména ve spojitosti s předpokládaným vývojem počtu žáků začal Středočeský kraj rozšiřovat kapacity místních gymnázií formou přístaveb. V květnu letošního roku zástupci kraje například mluvili o tom, že rozšiřování nebo přípravy na něj probíhají v případě gymnázia v Hostivici, Říčanech, Berouně či Brandýsu nad Labem. Gymnázium v Benešově v daném výčtu nicméně zmíněno nebylo.

Informace o tom, že by mělo dojít k rozšíření kapacity tohoto gymnázia, se nám nepodařilo dohledat na webu školy ani stránkách Středočeského kraje, který je jejím zřizovatelem. S dotazem jsme se proto obrátili jak na vedení gymnázia i na kraj, dosud jsme však nedostali odpověď. Z tohoto důvodu výrok hodnotíme jako neověřitelný.

V kontextu výroku mluví Petra Pecková o infrastrukturním fondu Středočeského kraje, který podporuje kromě jiného i projekty z oblasti školství a pomáhá obcím a městům s jejich financováním. Žadatelé se mohou o finanční podporu z fondu hlásit od roku 2017 (.pdf, str. 10–11).

Na výstavbu škol poskytuje fond dotace v rámci dvou programů, jejichž účelem je navýšení nedostatečných vzdělávacích kapacit. První program se zaměřuje na podporu „rozvoje a obnovy mateřských a základních škol“ a o dotace v něm mohou žádat obce (nebo svazky obcí), které na projekt získaly dotace od státu nebo z fondů EU (.pdf, str. 10). Druhý program je určen výhradně na rozvoj základních škol a lze v něm žádat o dotace, pouze pokud projekt není podpořen z jiných veřejných zdrojů.

Informace o výši finanční podpory pro jednotlivé projekty zveřejňuje Středočeský kraj na svých webových stránkách. V přehledech se ovšem nenachází všechny poskytnuté dotace za rok 2023, zároveň dokumenty u některých let uvádějí jen výši „navrhovaných“, ne přímo „poskytnutých“ dotací (.pdf). Částky, které fond na projekty nakonec skutečně vyplatil, mohou být nižší než navržené dotace.

S žádostí o přesná data o poskytnutých dotacích jsme se proto obrátili na tiskové oddělení Středočeského kraje. Tiskový mluvčí David Šíma redakci Demagog.cz poslal přehled, který ukazuje, že v rámci programu „Podpora rozvoje a obnovy mateřských a základních škol“ v letech 2017–2023 získaly základní školy na výstavbu téměř 437 milionů korun. Dalších 30 milionů Kč kraj poskytl z druhého programu určeného jen pro základní školy. Celkově tak základní školy z fondu získaly 467 milionů korun.

V tabulce není uveden rok 2024, protože zájemci mohou podávat žádosti o podporu až do 27. září (.pdf, str. 4). V dotačním programu, který se zaměřuje jen na podporu základních škol, je pro rok 2024 vyčleněno 20 milionů korun (.pdf, str. 2).

V programu, který poskytuje podporu na výstavbu nejen základních, ale i mateřských škol, dosahuje alokace pro rok 2024 50 milionů korun (.pdf, str. 2). ZŠ tak mají možnost využít i tuto částku, ovšem část z této sumy nakonec mohou získat školky.

Závěr

Za celou dobu existence fondu poskytl Středočeský kraj základním školám necelých 467 milionů korun. V letošním roce mohou ZŠ v součtu čerpat až 70 milionů Kč, přičemž část této sumy mohou získat i mateřské školy. Petra Pecková tak u přidělené podpory uvádí nepřesnou částku, a její výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Dalibor Blažek v debatě mluvil o možném napojení dálnice, která končí poblíž Františkových Lázní, na německou dálniční síť. Řešením by podle něj bylo vybudování dálnice směrem na Aš. Právě v této souvislosti zmiňuje, že je „vyprojektovaný“ obchvat Františkových Lázní.

Františkovy Lázně a silnice

Funkci obchvatu Františkových Lázní plní v současnosti státní silnice I/21 (.pdf, str. 3). Tu momentálně čekají stavební úpravy, v plánu je nicméně pouze zklidnění dopravy prostřednictvím výstavby kruhových objezdů (.pdf, str. 2; .pdf, str. 1).

Podle územního plánu již z roku 2011 počítaly Františkovy Lázně s tím, že kolem města v budoucnu povede čtyřpruhový obchvat s mimoúrovňovým křížením (.pdf, str. 35). Ve zprávě o uplatňování územního plánu z roku 2023 pak město zmiňuje, že nová plánovací dokumentace „řeší nový obchvat“ (.pdf, str. 9–10 a 30), tedy změnu trasy stávající silnice I/21.

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v jednom z dokumentů z května 2024 (.pdf) uvádí, že příprava stavby tzv. velkého obchvatu u Horních Loman (místní části Františkových Lázní) byla „dočasně odložena z důvodu nedostatečného společensko-ekonomického přínosu“. Proto se podle ŘSD zatím připravuje pouze úprava křižovatek na nynější trase silnice I/21 (str. 4).

V dokumentu ŘSD, který se týká přestavby křižovatek (.pdf, str. 3), je v mapě vidět i starší návrh trasy nového obchvatu (.pdf). Bližší informace o tom, v jaké fázi se jeho příprava zastavila, se nám ovšem ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat. S dotazem jsme se proto obrátili přímo na ŘSD. Jeho tiskové oddělení pro Demagog.cz uvedlo, že v roce 2018 vznikla „Studie prověření řešení silnice“, která neprokázala, že by i po všech úsporných opatřeních existovala „varianta, která by přinesla akceptovatelný společensko-ekonomický přínos“.

Závěr

ŘSD tedy v současnosti s přípravami stavby nového obchvatu Františkových Lázní nepokračuje. Pro Demagog.cz ŘSD upřesnilo, že provedená studie neukázala, že by některá z variant obchvatu byla ekonomicky a společensky schůdná. Konkrétní projekt, na jehož základě by se se stavbou obchvatu Františkových Lázní mohlo začít, v současnosti zpracován není. Výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.

Úsek dálnice z Chebu k česko-německé státní hranici je součástí stavby dálnice D6. Ta má po dokončení vést od Prahy přes Karlovy Vary a právě Cheb až k hranici a má nahradit současnou silnici I/6. Hlavní rozdíl mezi nynější a plánovanou komunikací je rozšíření počtu pruhů. Stavby i přípravné fáze úseků probíhají hned na několika místech.

Jedním z úseků, který je v současnosti ve fázi přípravy, je právě 6,6 km dlouhý úsek z Chebu do Pomezí nad Ohří, tedy k poslední obci před česko-německou státní hranicí. 

Centrální komise Ministerstva dopravy výstavbu tohoto úseku schválila v dubnu 2024 (.pdf, str. 4). Zahájení výstavby je plánované na rok 2029 a dokončení o dva roky později (str. 4).

Jelikož stavbu zmiňovaného úseku dálnice D6 k hranicím s Německem schválilo Ministerstvo dopravy a je nyní připravována, hodnotíme výrok hejtmana Karlovarského kraje Petra Kulhánka jako pravdivý.

Petr Kulhánek (STAN) svým výrokem navazuje na diskuzi ohledně průběhu výstavby dálnice D6 z Prahy do Karlových Varů. Dálnice D6 je jednou z nejvíce rozestavěných dálnic v Česku. V současnosti probíhá výstavba tří úseků ve Středočeském a Ústeckém kraji o celkové délce 26,5 kilometru v oblastech Hořesedly, Hořovičky a mezi křižovatkou u Jesenice a Lubencem.

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zveřejňuje pravidelné aktualizace o výstavbě dálnic včetně D6 ve svých veřejně dostupných dokumentech. Výstavba dálnice D6 probíhá v několika úsecích (.pdf, str. 2). Následující tabulka obsahuje přehled všech úseků D6 mezi Prahou a Karlovými Vary, které dosud nebyly zprovozněny.

Veškeré stavební práce v současnosti probíhají ve Středočeském a Ústeckém kraji, k zahájení výstavby na pěti úsecích D6 na území Karlovarského kraje by mělo dojít až v následujících letech. Petr Kulhánek tedy správně uvádí, že práce postupují směrem od Prahy (ke Karlovým Varům). Podle webu ŘSD byl harmonogram výstavby naposledy aktualizován k 28. srpnu 2024. Celá dálnice by měla být dokončena v roce 2028, její prodloužení (.pdf) z Chebu až na hranice s Německem je podle ŘSD ve výhledu na roky 2029–2031.

ŘSD zveřejňuje dostupné informace, které obsahují aktualizovaný harmonogram výstavby všech úseků dálnice D6. Tyto dokumenty ukazují, že výstavba opravdu pokračuje směrem od Prahy na západ. Výrok Petra Kulhánka proto hodnotíme jako pravdivý.

Petr Kulhánek mluví o úseku na silnici I/13, která začíná v Karlovarském kraji a vede přes Ústecký kraj do Libereckého až na hranice s Polskem. Úsek, na který hejtman Kulhánek zjevně naráží, vede z Ostrova do Smilova, tedy právě do sousedního Ústeckého kraje. Kvůli špatné dopravní situaci se dlouhodobě řeší možné varianty rozšíření silnice (.pdf).

Na základě veřejně dostupných zdrojů lze zjistit, že v roce 2020 proběhlo zadání studie, která měla za cíl najít možná řešení rozšíření úseku Ostrov–Smilov na čtyřpruhové uspořádání. Studie nabízí dvě varianty, které vedou po téměř identických trasách, ale ve druhé variantě je navíc zahrnutý tunel navržený v blízkosti čedičové žíly Boč (.pdf, str. 10, 21). Projektant studie se více klonil právě k druhé variantě, a to i přesto, že by byla spojena s vysokými investičními náklady a velkými zásahy do přírody (str. 38).

Z veřejně dostupných zdrojů nelze zjistit, která z variant byla nakonec vybrána, ani jestli došlo ke schválení projektu. S dotazem jsme se proto obrátili na tiskovou mluvčí Karlovarského kraje. Následně nám odpověděla Veronika Svobodová z Oddělení komunikace a marketingu. Ta uvedla, že „na základě podnětu Karlovarského kraje bylo ze strany ŘSD (Ředitelství silnic a dálnic, pozn. Demagog.cz) přistoupeno k rozhodnutí o vypracování nové studie“, která porovnávala hned čtyři možnosti rozšíření silnice I/13.

Svobodová také napsala, že Centrální komise Ministerstva dopravy v červenci 2024 přijala usnesení, ze kterého vyplývá, že ŘSD bude v úseku Horní Žďár–Klášterec nad Ohří (tedy od části Ostrova až do Ústeckého kraje) pokračovat v přípravě dle varianty, která podél levé strany Ohře navrhla uspořádání pruhů ve formátu 2+1. Tento závěr Centrální komise ministerstva redakci Demagog.cz potvrdil také mluvčí Ministerstva dopravy František Jemelka.

Závěr

Z vyjádření Oddělení komunikace a marketingu Karlovarského kraje a mluvčího Ministerstva dopravy tedy vyplývá, že Centrální komise resortu dopravy skutečně schválila rozšíření pruhů silnice I/13 z Ostrova do Ústeckého kraje, a to v uspořádání 2+1. Výrok Petra Kulhánka tak hodnotíme jako pravdivý.

Karla Maříková v debatě tvrdí, že Karlovarský kraj jako jediný nemá dálnici. Na reakci moderátora, který podotýká, že dálnice v kraji je, Maříková odpovídá, že to je podle ní dálnice „odnikud nikam“. 

Jedná se o dálnici D6, která má spojovat Prahu s Karlovarským krajem přes Karlovy Vary, Sokolov a Cheb. Na její trase z Prahy do Pomezí nad Ohří u německých hranic bylo v posledních letech do provozu uvedeno zatím pouze šest úseků. Většina z nich se přitom nachází ještě ve Středočeském a Ústeckém kraji. Úsek Lubenec-Bošov pak vede z Ústeckého do Karlovarského kraje (.pdf, str. 3).

Další části D6 byly zprovozněny již v minulosti, její výstavba jako rychlostní silnice začala již v osmdesátých letech minulého století. V současnosti je dálnice v Karlovarském kraji hotová mezi Karlovými Vary a Chebem, přičemž část mezi Prahou a Vary má být zcela zprovozněna v roce 2028. V letech 2029–2031 je pak v plánu výstavba poslední části dálnice, a to spojení Chebu s německou hranicí (.pdf, str. 4).

Dálnice D6 tedy sice v současnosti není zcela dokončená, některé její části jsou ale již v provozu. Ke dni vysílání námi ověřované debaty je dálnice v Karlovarském kraji zprovozněna mezi Vary a Chebem, a výrok Karly Maříkové proto hodnotíme jako nepravdivý.

Poslankyně a lídryně kandidátky SPD a Trikolory do krajských voleb v Karlovarském kraji Karla Maříková v debatě reagovala na dotaz ohledně stavu Karlovarského kraje. Podle ní má kraj i přes svůj potenciál velké nedostatky, přičemž jako jeden z příkladů uvedla, že se v něm nenachází komplexní onkologické centrum. Tuto situaci považuje za následek toho, že je kraj ze strany vlád dlouhodobě opomíjený.

Komplexní onkologická centra jsou „zdravotnická zařízení či jejich sdružení, která v rámci péče o onkologické pacienty splňují odborná kritéria deklarovaná Českou onkologickou společností“. Do těchto kritérii spadá např. počet a odbornost personálu, typ vybavení nebo minimální počet lůžek (.pdf, str. 29–32). Cílem těchto center nemá být jen přímá péče o pacienty, ale také organizace onkologické péče v regionu (str. 32).

Ve většině krajů v současnosti funguje jedno či více komplexních onkologických center. Výjimku tvoří pouze Středočeský a zmiňovaný Karlovarský kraj, ve kterých se žádné nenachází. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Kandidátka Pirátů na hejtmanku Markéta Monsportová zmiňuje, jak se současné vedení Karlovarského kraje dle ní pokouší o zlepšení jeho reputace v okolí a popisuje, že se bývalé obyvatele kraje snaží přesvědčit o návratu.

Projektem „Návrat expatů“, jehož cílem je přilákat tzv. „expaty“ (v doslovném významu osoby, které pobývají mimo svou rodnou zemi), byli pověřeni Dominik Jandl, koordinátor pro návrat expatů, a Matyáš Smutný, marketingový stratég kraje. V rámci projektu uspořádali v červnu 2024 neformální setkání rodáků z Karlovarského kraje v Praze a Plzni, tedy ve městech, kam dlouhodobě směřuje vysoké procento lidí z kraje.

V Plzni byla rovněž spuštěna kampaň, která měla někdejší obyvatele Karlovarského kraje na setkání přilákat. Setkání v Praze se mj. zúčastnili i Markéta Monsportová a hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek.

Vedení Karlovarského kraje tak skutečně vyvíjí snahu přilákat do kraje odstěhované rodáky prostřednictvím projektu „Návrat expatů“. V rámci projektu byla uspořádána setkání v Praze i v Plzni, kterých se zúčastnili i někteří karlovarští politici včetně Markéty Monsportové. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.