Jana Černochová

V debatě o bydlení ministryně obrany Jana Černochová (ODS) uvedla, že vláda s Prahou jednala o převodu volných pozemků v Letňanech, aby zde podpořila stavbu dostupného bydlení. Připomněla, že jde o stejné místo, ve kterém Andrej Babiš (ANO) dříve plánoval zřídit administrativní komplex.

Plán pro Letňany

S myšlenkou na stavbu nové administrativní čtvrti v Letňanech přišel Andrej Babiš už v prosinci 2016, kdy působil jako ministr financí. Tehdy představil plán na kancelářský komplex pro až 11 tisíc úředníků, který by stál kolem 6 miliard korun. Argumentoval tím, že by stát ušetřil na provozu a projekt by financoval prodejem historických budov v centru Prahy, ve kterých dané resorty sídlí. Do Letňan se podle Babišových plánů měly přestěhovat např. Ministerstvo financí, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo pro místní rozvoj nebo Ministerstvo životního prostředí.

Babiš tento záměr zopakoval později také jako premiér a plán se dostal i do programového prohlášení jeho vlády z roku 2018. Tehdejší premiér o projektu opakovaně jednal s tehdejším pražským primátorem Zdeňkem Hřibem. Přestože byl plán už rozpracovaný (video), žádná dohoda nevznikla a projekt se nerealizoval.

Závěr

Babiš opravdu plánoval na volných pozemcích v Letňanech administrativní areál a mluvil o přesunu některých ministerstev a úřadů. Nešlo ale o všechna ministerstva, jak uvádí Jana Černochová, a její výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Na summitu dostupného bydlení v březnu 2025 ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) oznámil (video, čas 8:40), že stát přenechá hlavnímu městu Praze svou část pozemků v Letňanech. Stát dle něj zde chce podpořit výstavbu dostupného bydlení až pro 50 tisíc lidí. Média následně po summitu psala, že jde zatím jen o plán a jednání teprve začínají. „Část bychom mohli prodat soukromým vlastníkům, část bytů by sloužila k městskému bydlení, které by bylo pronajímáno za tržních podmínek, část by tvořilo dostupné a sociální bydlení a variantou by bylo také spolkové bydlení,“ upřesnil bývalý pražský radní pro oblast bydlení a nynější radní pro správu majetku, transparentnost a legislativu Adam Zábranský.

V červenci 2025 náměstek primátora Prahy Petr Hlaváček uvedl, že město nyní „procesuje získání státních pozemků“. Převod ale ke dni vysílání námi ověřované debaty nebyl dokončen. V médiích, v registru smluv, katastru nemovitostí ani v usneseních vlády se zatím žádná dohoda neobjevila.

Zbyněk Stanjura tedy oznámil, že se vláda s Prahou rozhodla jednat o využití státních pozemků v Letňanech pro výstavbu bydlení. K uskutečnění převodu ke dni vysílání ale nedošlo, podle vyjádření pražského radního Zábranského by nicméně část nových bytů mohla být pronajímána. Výrok Jany Černochové o tom, že se vláda „rozhodla vyjednat s hlavním městem Prahou (...) podporu nájemního bydlení“ proto hodnotíme jako pravdivý.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v debatě uvedla, že bývalý ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) věděl už rok před svým odchodem z funkce, že jeho projekt digitalizace stavebního řízení nefunguje. Podle jejích slov mu dokonce Praha 2 nabídla možnost projekt testovat na jejich městské části pro lepší ověření jeho funkčnosti.

Systém digitálního stavebního řízení, který Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) spustilo v červenci 2024, už od jeho startu doprovázely problémy. Postup MMR později kritizoval například prezident Petr Pavel a mluvil o tom, že ministerstvo podle něj mělo nejdříve provést pilotní projekt, který by umožnil odhalit chyby. Ivan Bartoš k tomu v srpnu 2024 uvedl, že nový stavební zákon neumožňoval oddělit digitalizaci stavebního řízení od zbytku zákona a ani zavést pilotní režim pro omezený okruh lidí v části republiky.

Na konci srpna 2024 server iROZHLAS.cz informoval, že pomoc s řešením problémů spuštěného systému poskytnou Ministerstvu pro místní rozvoj resorty financí, dopravy a průmyslu a obchodu. Ve veřejně dostupných zdrojích jsme ale nenalezli informace o tom, že by před startem systému vedení Prahy 2 či vedení jiné části Prahy nabízelo Ivanu Bartošovi možnost testovat projekt na své městské části. Obrátili jsme se proto s dotazem na tajemníka úřadu městské části Praha 2. K datu vydání analýzy jsme však odpověď neobdrželi. Výrok Jany Černochové tak hodnotíme jako neověřitelný. 

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) mluví v kontextu výroku o povodních, které na podzim 2024 zasáhly zejména Moravskoslezský a Olomoucký kraj. Vojáci pomáhali jak s evakuací, zásobováním vodou a humanitární pomocí, tak s odklízením sutě a naplavenin či dezinfekcí silnic a domů.

Nasazení vojáků v terénu

Vojáci se v terénu pohybovali už před povodněmi, a to na žádost starosty Strakonic v Jihočeském kraji a následně hejtmana Olomouckého kraje. Plnili například pytle s pískem a odklízeli spadlé stromy z cest.

Vláda poté schválila nasazení 2 000 vojáků od 17. září do 31. října. Vojáci se střídali, na začátku října jich bylo v terénu až 1 300 denně. Nasazení bylo poté prodlouženo do konce listopadu 2024. Počet vojáků v terénu vláda snížila na jeden tisíc.

Stavba mostů a lávek

Mezi zářím a listopadem bylo podle armády v místech postižených povodněmi nasazeno celkem 5 400 vojáků z povolání a v aktivní záloze. Ze skladů Správy státních hmotných rezerv pak do obcí, kde bylo potřeba postavit náhradní cesty přes vodní toky, odvezli vojáci 22 provizorních mostů a 8 pěších lávek (.pdf, str. 25).

Žádosti o zapůjčení dočasných konstrukcí spojujících břehy podle Ministerstva dopravy přicházely z Jesenicka, Krnovska, Bruntálska nebo Opavska. Armáda je postavila například v Krasově, Valštejně, Široké Nivě, či Bělé pod Pradědem nebo v Lipové-lázních.

Závěr

Na podzim 2024 bylo v terénu během povodní skutečně nasazeno 5 400 vojáků. Jejich přítomnost schválila vláda od 17. října až do konce listopadu. Na žádost obcí vojáci postavili celkem 22 mostů a 8 lávek pro pěší. Výrok Jany Černochové proto hodnotíme jako pravdivý.

Ministryně obrany Jana Černochová v kontextu výroku komentuje loňské zapojení Armády ČR do aliančních uskupení v oblasti východního křídla NATO. Zmiňuje konkrétně nasazení českých vojáků a vojenské techniky v Litvě, Lotyšsku a Polsku.

Východní křídlo NATO

Za východní křídlo Severoatlantické aliance se považuje Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko, Slovensko, Polsko a pobaltské státy (.pdf). Severoatlantická aliance začala posilovat svůj východní blok v roce 2014 v reakci na ruskou anexi Krymu. Přítomnost sil NATO zde poté začala rapidně růst na začátku roku 2022, a to v reakci na ruské zvyšování napětí a následnou invazi na Ukrajinu. K začátku roku 2025 se česká armáda podílí na misích v Litvě, Lotyšsku a na Slovensku. V průběhu roku 2024 nicméně působila v rámci východního křídla NATO i v Polsku.

Vrtulníková jednotka Heli Unit

Právě do Polska vyslalo Ministerstvo obrany na začátku loňského roku vrtulníkovou jednotku Heli Unit ze základny Náměšť nad Oslavou. Zhruba stovka vojáků i s vrtulníky Mi-171Š a pozemní technikou se zúčastnila výcviku na polské základně poblíž středopolské vesnice Powidz.

Hlavním úkolem české vrtulníkové jednotky byla spolupráce s polskými ozbrojenými silami, včetně speciálních jednotek SOF, a aliančními jednotkami v rámci NATO. České jednotky tak napomáhaly k posílení východního křídla NATO. Tyto úkoly plnily české jednotky ve dvou skupinách. První skupina vojáků byla na místě šest měsíců, než je v červenci vystřídala skupina druhá.

První skupina plnila úkoly, jako výstavba základny, spolupráce s místními jednotkami a celkově rozjezd mise. Tato skupina se také stala historicky prvními českými vrtulníkáři, kteří prováděli námořní operace. Šlo o cvičné operace, které se zaměřovaly především na vyzvedávání jednotek z námořních plavidel.

Druhá skupina navíc v Polsku pobývala i v období podzimních povodní. Na žádost náčelníka generálního štábu polských ozbrojených sil tehdy ministryně Černochová schválila použití této jednotky při záchranných pracích v Polsku.

Závěr

Česká vrtulníková jednotka Heli Unit z Náměště nad Oslavou se během roku 2024 účastnila výcviku na polské základně Powidz. Hlavním cílem byla spolupráce s polskými ozbrojenými silami a aliančními jednotkami v rámci NATO, jednotka nicméně zasahovala také při záchranných pracích v průběhu podzimních povodní na polském území. Výrok Jany Černochové proto hodnotíme jako pravdivý.

Ministryně obrany Jana Černochová v kontextu výroku mluví o zahraničních operacích, do kterých se v minulém roce zapojili čeští vojáci. Zmiňuje jejich roli při posilování východního křídla NATO a vedení bojových jednotek na Slovensku. Dále vyjmenovává působení na misích v Kosovu, Iráku, na Sinajském poloostrově a v Izraeli.

Kosovo

České jednotky jsou součástí mírové operace NATO v Kosovu od roku 1999, kdy byla zahájena operace Joint Guardian (od roku 2005 Joint Enterprise). Cílem mise, která v době publikace námi ověřovaného rozhovoru stále probíhala, je zajistit mír a stabilitu v oblasti. Na velitelství v Prištině loni působilo sedm českých vojáků.

V roce 2022 došlo k postupným eskalacím nepokojů mezi Srbskem a Kosovem. Od července 2023 proto v Kosovu působí i jednotka české Vojenské policie, která spolupracuje s italskými karabiniéry. Úkolem jednotky je podílet se na bezpečnosti a volnosti pohybu s důrazem na severní část země, tedy oblast obývanou převážně kosovsko‑srbskou komunitou. Od ledna 2025 v Kosovu působí již čtvrtá jednotka Vojenské policie čítající bezmála 30 policistů.

Irák

Česká armáda působí také v Iráku a Kuvajtu, kde je od roku 2016 součástí operace OIR (Operation Inherent Resolve) a od roku 2019 alianční mise NMI (NATO Mission Iraq). Hlavním úkolem bylo poskytovat poradenství, pomoc a prostředky irácké vládě a armádě v boji proti Islámskému státu. Od září 2024 v zemi operuje 13. uskupení armády, které iráckým ozbrojeným složkám zajišťuje poradenskou činnost.

Další mise

Kromě zmíněných oblastí operují jednotky české také např. v Pobaltí, Bosně a Hercegovině, na Slovensku nebo v oblasti Středomoří, kde pomáhají v rámci operace IRINI přispívat k uplatňování zbrojního embarga OSN vůči Libyi. Mimo Evropu dohlížejí čeští vojenští pozorovatelé na vojenskou a bezpečnostní situaci v Demokratické republice Kongo nebo ve Středoafrické republice.

Sinajský poloostrov

Na Sinaji v rámci mise organizace MFO (Multinational Force and Observers) působí čeští vojáci od roku 2009 a od roku 2013 také jednotky leteckého kontingentu. V roce 2024 bylo v oblasti nasazeno 16. úkolové uskupení a 27. letecká jednotka v počtu 15 osob. Čeští vojáci a další příslušníci ozbrojených sil z 15 zemí dohlížejí na dodržování mírové dohody mezi Egyptem a Izraelem z roku 1981. Řídí např. provoz checkpointů nebo kontrolují aktivity podél hranice, zatímco letecká jednotka provádí průzkum oblasti a přepravuje lidi i materiál mezi základnami.

Golanské výšiny

Součástí mise na Golanských výšinách je česká armáda od roku 2015, kdy do oblasti vyslala tři vojáky. V roce 2020 je doplnil čtvrtý příslušník a armáda zde působila také v roce 2024. Čeští vojáci jsou součástí mise UNDOF (The United Nations Disengagement Observer Force), která byla zahájena v roce 1974 a jejímž cílem je dohlížet na udržení míru mezi Izraelem a Sýrií.

Závěr

Příslušníci české armády České republiky působili v roce 2024 v několika státech a oblastech. Účastnili se misí v Kosovu, kde kromě vojáků působili také členové Vojenské policie. Dále operovali také v Iráku, na Sinajském poloostrově nebo Golanských výšinách. Výrok Jany Černochové tedy hodnotíme jako pravdivý.

Ministryně obrany Jana Černochová reaguje na poznámku, že během svého působení v úřadu podporuje válečné veterány, a zmiňuje úspěchy zaměřené na pomoc vojákům či jejich blízkým. Konkrétně hovoří i o Vojenském fondu solidarity, který podle ní rychle pomáhá dotčeným lidem.

Vojenský fond solidarity

Vojenský fond solidarity je projekt pod záštitou Ministerstva obrany a Charity ČR, který vznikl v roce 2015 jako reakce na úmrtí pěti českých vojáků v Afghánistánu. Fond poskytuje finanční pomoc vojákům a jejich blízkým, kteří se ocitli v tíživé životní situaci. Mezi okruh příjemců od listopadu 2023 patří i veteráni a jejich blízcí či pozůstalí a také vojáci, od jejichž odchodu ze služby uplynulo maximálně pět let, čímž se rozšířil okruh potenciálních příjemců (.pdf, str. 3).

Podle výroční zprávy za rok 2023 podpořil fond ve stejném roce 14 klientů částkou 2,64 milionu korun (.pdf, str. 7). Organizace také pomáhala při povodních v roce 2024, kdy schválila žádosti 15 žadatelů, mezi které rozdělila téměř 2,2 milionu korun.

Podpora z fondu

Černochová o částce poskytnuté z Vojenského fondu solidarity psala již v publikaci „3. rok na obraně“ (.pdf), kde uvádí, že fond 55 žadatelům poskytl více než 7 milionů korun (str. 21). Samotný fond tuto informaci na svých webových stránkách neuvádí, jeho nejnovější výroční zpráva se týká pouze roku 2023. Na svém facebookovém profiluvšak v lednu uvedl, že během roku 2024 schválil 52 žádostí v celkové hodnotě 7,7 milionu korun.

Závěr

Vojenský fond solidarity na svém facebookovém účtu uvedl, že během roku 2024 schválil 52 žádostí o podporu v celkové výši přibližně 7,7 milionu korun. Jana Černochová se tak vejde do naší standardní 10% tolerance, její výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Ministryně obrany Jana Černochová mluví o sbírce, kterou ke Dni válečných veteránů pravidelně pořádá Vojenský fond solidarity. Ten je společným projektem Ministerstva obrany a Charity ČR, který vznikl v roce 2015 jako reakce na úmrtí pěti českých vojáků v Afghánistánu. Fond poskytuje finanční pomoc určenou vojákům a jejich blízkým, kteří se ocitli v tíživé životní situaci. Mezi okruh příjemců patří i veteráni a jejich blízcí či pozůstalí a také vojáci, od jejichž odchodu ze služby uplynulo maximálně pět let.

Vlčí mák

Ministryně obrany Jana Černochová v říjnu 2024 představila oficiální národní symbol válečných veteránů –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Vlčí mák České republiky. Kampaň se sbírkou, jejíž výtěžek putoval Vojenskému fondu solidarity, probíhala od 29. října do 11. listopadu 2024, kdy mohli lidé zakoupením vlčího máku vyjádřit respekt těm, kteří bojovali ve válkách. Kromě klasické papírové verze bylo možné koupit i variantu z limitované edice nebo digitální verzi. Fyzické verze byly k dostání u vojáků v ulicích měst (.pdf). Na některých místech se do sbírky zapojila i Česká obec sokolská nebo Československá obec legionářská.

Jak ukazuje následující graf, výtěžky z prodejů vlčích máků měly kromě roku 2022 rostoucí tendenci, avšak v roce 2024 se částku podařilo meziročně téměř zdvojnásobit, když se vybralo celkem 5 026 599 korun. Jednalo se přitom o nejvyšší sumu, jakou se kdy v rámci sbírky podařilo vybrat.

Spor o symbol vlčího máku

Symbol vlčího máku vznikl jako uctění památky vojáků padlých v první světové válce již ve 20. letech minulého století. Každoročně na podzim si jej lidé připínají na oblečení, aby vyjádřili podporu válečným veteránům a připomněli si oběti válečných konfliktů. Vrcholem bývá 11. listopad, tedy Den válečných veteránů, kdy se konají různé vzpomínkové akce.

Vojenský fond solidarity není jedinou organizací, která sbírku se stejným symbolem ke Dni válečných veteránů v Česku pořádá. Organizuje ji také například Paměť národa, která výtěžek rozděluje mezi Centrum pomoci Paměti národa, které podle projektu pomáhá především účastníkům druhého a třetího odboje, a dokumentaristy Paměti národa, kteří vyhledávají a zaznamenávají vzpomínky protikomunistických odbojářů a pamětníků z 2. světové války.

Poté, co Ministerstvo obrany  v roce 2024 poprvé kodifikovalo symbol vlčího máku a zároveň deklarovalo, že veškeré výtěžky z jeho prodeje půjdou Vojenskému fondu solidarity, se právě proti sbírce Paměti národa vymezilo. Podle resortu jde na dokumentární činnost drtivá většina výtěžku a samotné veterány sbírka nepodporuje. Ministerstvo v souvislosti s kodifikací zdůraznilo, že pouze u oficiálního vlčího máku je garantováno, že výtěžek poputuje na podporu vojáků a válečných veteránů. Některé spolky se ale proti kampani a oficiální podobě vlčího máku ohradily a resort kritizovaly za údajné přivlastnění symbolu.

Závěr

Ministryně obrany Jana Černochová v říjnu 2024 představila oficiální podobu vlčího máku v rámci sbírky ke Dni válečných veteránů. Vybraná částka ze sbírky resortu dosáhla hodnoty 5 026 599 korun, což je skutečně nejvyšší obnos, jaký se kdy ministerstvu podařilo vybrat. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Navýšení služebních tarifů

Vláda v prosinci 2024 schválila (.pdf) nařízení, kterým se plošně zvýšily služební tarify vojákům z povolání o 1 500 Kč (.docx, str. 1–⁠⁠⁠⁠⁠⁠2). Například svobodník tak měsíčně pobírá 31 810 Kč, desátník 33 390 Kč a plukovník 87 650 Kč. U vojína, který má tarif na úrovni minimální mzdy, došlo od ledna 2025 díky jejímu nárůstu k navýšení platu o 1 900 Kč (.pdf).

Fialův kabinet v prosinci 2024 také schválil (.pdf) navýšení platů státních zaměstnanců (.pdf), které tak od ledna 2025 vzrostly o 1 400 Kč. Platy se zvedly i příslušníkům bezpečnostních sborů, a to o 1 500 Kč. Policisté a hasiči zároveň dostali stabilizační příplatek ve výši 1 000 Kč.

Výkonnostní příplatek

Voják má nárok na výkonnostní příplatek na základě svého služebního hodnocení. Tento příplatek se každoročně upravuje 1. dubna a jeho výše závisí na ohodnocení za předchozí rok, přičemž se vypočítává z vojákova služebního tarifu. Například vojákovi hodnosti svobodník až nadpraporčík, který zatím příplatek nezískal a který je hodnocený jako výtečný, náleží příplatek ve výši 2 % jeho služebního tarifu. Při dalších hodnoceních se pak výše odměny odvíjí i od dříve získaného příplatku. Jelikož se služební tarify od ledna 2025 zvýšily o 1 500 Kč, od 1. dubna 2025 vzrostou i výkonnostní příplatky.

Voják může být ohodnocen jako výtečný, velmi dobrý, dobrý, vyhovující a nevyhovující. Při hodnocení výtečný a velmi dobrý se výkonnostní příplatek vojákům zvyšuje. Pokud je voják hodnocen jako dobrý, výkonnostní příplatek se oproti předchozímu roku nezmění. U hodnocení vyhovující příplatek klesne (případně vojákovi vůbec nenáleží) a pokud je voják ohodnocen jako nevyhovující, na výkonnostní příplatek nárok nemá.

Výše výkonnostního příplatku závisí nejen na hodnocení vojáka, ale také na jeho hodnosti. Maximální výše výkonnostního příplatku je 20 % služebního tarifu pro vojáky hodnosti svobodník až nadpraporčík a 15 % pro hodnosti poručík až podplukovník.

Závěr

Na základě nařízení Fialovy vlády z prosince 2024 došlo od ledna 2025 k růstu služebních tarifů vojáků z povolání o 1 500 Kč a k plošnému navýšení platů státních zaměstnanců o 1 400 Kč. Od 1. dubna 2025 se vojákům také zvýší výkonnostní příplatky, které se odvíjejí od zvýšených tarifů. Výrok Jany Černochové hodnotíme jako pravdivý.

Jana Černochová v měsíčníku Ministerstva obrany odpovídala na to, jak si resort pod jejím šéfováním vede ohledně investic. Podle ní se během jejího působení podepsaly smlouvy v celkové hodnotě 395 mld. Kč, které napomohly splnit závazky vůči Severoatlantické alianci.

Kontrakty Ministerstva obrany

Jana Černochová se stala ministryní obrany v prosinci 2021. Obdobný výrok, kde zmiňovala částku 395 mld. korun, napsala i v brožuře „3. rok na obraně“ (.pdf, str. 7, 11). Stejné číslo zaznělo také na vyzbrojovací konferenci v prosinci 2024. Tiskové oddělení resortu následně potvrdilo, že během posledních tří let došlo k uzavření smluv za 395 mld. korun pro modernizaci armády.

Vláda např. v květnu 2023 schválila nákup 246 švédských bojových vozidel CV‑90, jejichž cena se vyšplhala na zhruba 60 mld. korun. Švédská strana ve smlouvě garantovala, že se do zakázky ze 40 % hodnoty kontraktu zapojí české průmyslové firmy. Podle ministerstva převezme armáda první vozidla v roce 2026.

Ministerstvo obrany pro modernizaci armády také v lednu 2024 podepsalo smlouvu na nákup 24 nadzvukových amerických letounů F‑35 za téměř 150 mld. korun. Podle resortu se jednalo o „nejvýznamnější projekt v historii armády“. Podobně se vyjádřil i bývalý americký velvyslanec v ČR Bijan Sabet. První stroje by měla armáda převzít v roce 2029, s jejich plným nasazením počítá až v roce 2035 (.pdf).

Další uzavřenou smlouvou v letecké oblasti je nákup dvou středních letounů Embraer C‑390 od brazilské společnosti. Tyto letouny jsou vhodné pro evakuaci většího počtu osob nebo hašení požárů. Jejich cena byla 11,3 mld. korun a k podepsání smlouvy došlo v říjnu 2024.

V rámci investic do pozemních sil Ministerstvo obrany nakoupilo 14 tanků Leopard 2A4, přičemž Česko již 28 takových tanků získalo darem od Německa. Smlouva byla uzavřena v prosinci 2024 s německou společností Rheinmetall Landsysteme GmbH. S tímto nákupem za téměř 4 miliardy korun se pojí i závazek vůči NATO na vybudování těžké brigády. Ten Česko podle resortu splní po dodání tanků, k čemuž by mělo dojít do roku 2026.

Závěr

Ministerstvo obrany v čele s Janou Černochovou skutečně podepsalo smlouvy za 395 mld. korun. Některé z nákupů resortu umožnily splnění aliančních závazků, např. pořízení německých tanků Leopard 2A4 přispělo k vybudování těžké brigády. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.