Demagog.cz

Jakub Michálek
Jakub Michálek
Pan primátor vyjednával, a to vyjednávání skončilo tím, že pan premiér odešel od stolu. Otázky Václava Moravce, 22. září 2019

Tento výrok byl ověřen jako pravda

Odůvodnění

První jednání o vládní čtvrti byla mezi premiérem Babišem a primátorem Hřibem zahájena v lednu 2019. Po sérii několika schůzek však byla jednání po posledním setkání zastavena. Premiér Babiš údajně konstatoval, že je to z jeho pohledu poslední schůzka k tomuto tématu.

Premiér Andrej Babiš svou vizi vládní čtvrti představil již 27. prosince 2016, ještě jako tehdejší ministr financí. „Myšlenka je postavit obrovský kancelářský komplex v Letňanech, kde by mohlo pracovat 10 až 11 000 lidí,“ uvedl tehdy pro deník Právo. Tento nápad pak připomněl také při jmenování nových ministrů v prosinci 2017, kdy již jako premiér ČR řekl: „Pokud bychom zrealizovali tenhle projekt, tak bychom ušetřili obrovské peníze na stavbě obrovské synergie. Vznikla by vládní čtvrť, kde by se přestěhovala některá ministerstva. A takové historické památky by mohly být pro veřejnost.“ Projekt vládní čtvrti je rovněž zmíněn v programovém prohlášení vlády (.pdf, str. 7):

"Vláda připraví efektivní a hospodárné řešení rozmístění státních zaměstnanců, které spočívá ve výstavbě nového administrativního komplexu, jenž by nedostatek ploch vyřešil. Výsledkem bude ukončení nájemních vztahů a s tím spojená eliminace nájemného, eliminace vysokých výdajů na provoz a údržbu administrativních budov, stejně tak jako vysokých investic do stávajících energeticky náročných budov."

Se současným vedením Prahy v čele s primátorem Zdeňkem Hřibem si premiér názory ohledně stavby vládní čtvrti vyměnil již v den podpisu koaliční smlouvy, 12. listopadu 2018. Tehdy premiér Babiš uvedl, že by stát mohl věnovat Praze veleslavínský zámek výměnou za pozemky v Praze 7, kde chce premiér nechat postavit novou vládní čtvrť. Primátor Hřib tento nápad odmítl, ačkoliv připustil, že „se můžeme zamyslet“ nad výměnou za některé jiné pozemky.

29. listopadu 2018 Hospodářské noviny zveřejnily zprávu ohledně dopisu, který premiér Babiš zaslal pražskému primátorovi. Oživuje v něm plán na výstavbu úřednického komplexu. Nový vládní areál by podle premiéra Andreje Babiše stál 10 miliard korun a pracovalo by v něm přes 10 tisíc úředníků. Ve stejný den se Babiš k projektu vyjádřil i na svém Twitteru:

Samotné jednání proběhlo až 10. ledna 2019, kdy představitelé Prahy jednali s vládou Andreje Babiše. Tehdy primátor Hřib uvedl: „Není vhodné v Praze stavět úřednické ghetto, (...), vytváření monotematických čtvrtí zvyšuje náklady na dopravu. Chceme stavět multicentrické město, město krátkých vzdáleností, kde jsou mezi sebou vzájemně jednotlivé funkce promísené, a díky tomu jsou kladeny na dopravu nižší nároky.“

Další schůzka proběhla ve středu 30. ledna 2019. Praha poté vyjádřila ochotu přistoupit na vybudování vládní čtvrti v Letňanech, kladla však požadavky, které Babiš shrnul takto: „Za to chce magistrát od vlády, abychom zaplatili za 60 miliard korun pokračování Blanky, tedy vnitřní okruh. A že Praze prodáme karlínské kasárny.“ Součástí vládní čtvrti by měla být na požadavek vedení Prahy i nemocnice a byty. Návrh vládní čtvrti v Letňanech kritizují urbanisté z Institutu plánování a rozvoje, pod nichž by mnohem vhodnějším místem pro vládní čtvrť byly například nevyužité pozemky bývalého nádraží v Bubnech.

Primátor Hřib a další zástupci Prahy se 8. února 2019 v reakci na Babišův plán vládni čtvrti setkali se starosty městských částí na severovýchodě Prahy. „Dnešní schůzku vnímám jako začátek konstruktivní spolupráce zúčastněných městských částí s hlavním městem. Bez toho to prostě nejde,“ uvedl starosta Prahy 9 Jan Jarolím (ODS).

12. února 2019 Deník.cz informoval o dopisu, který premiér Babiš zaslal pražskému primátorovi. V něm hodnotí podmínky, které si Praha pro výstavbu čtvrti klade, jako nesplnitelné. „Pokud by stát v plném rozsahu vyhověl všem Vašim požadavkům, znamenalo by to porušení platné právní úpravy. Jistě pochopíte, že to nemohu akceptovat,“ píše premiér primátorovi. Hřib na dopis reagoval: „K nabídce pana premiéra se budeme schopni vyjádřit teprv poté, co budeme mít tento seznam.“ Zmíněným seznam jsou myšleny informace ohledně konkrétních budov, které chce stát vyklidit, náklady na jejich údržbu i počty úředníků, jichž se stěhování dotkne.

Požadovaný seznam nemovitostí v centru Prahy zveřejnil Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových 14. února 2019. Primátor Hřib však tento seznam zkritizoval. „Žádal jsem od počátku o kompletní seznam budov určených k vyklizení. Obdržel jsem nyní pouze torzo seznamu nemovitostí určených k prodeji, nebo k budoucímu kulturnímu využití. V seznamu zcela chybí budovy, kde je stát v nájmu, ačkoliv na úspoře z pronájmů staví pan premiér ekonomickou návratnost celé akce.“

Další schůze mezi premiérem a primátorem proběhla 27. května 2019. Debatovalo se opět o požadavcích Prahy, především o dostavbě vnitřního městského okruhu, který má zaplatit stát.

Poslední jednání se uskutečnilo 17. září 2019, po němž premiér Andrej Babiš sdělil pražskému primátoru Hřibovi, že Praha nedostane od státu vůbec nic. „S ohledem na to, že pan premiér konstatoval, že to je z jeho pohledu poslední schůzka k tomuto tématu, tak myslím, že je to jednání skutečně uzavřené," dodal Hřib. Podle Babiše vedl Hřib jednání stylem, po němž ho musel premiér ukončit. Nabídku vlády má podle něj Hřib písemně. Předseda vlády dodal, že pokud bude chtít primátor reagovat, určitě tak učiní.

Zdeněk Hřib 19. září 2019 odmítl, že by se při jednání o budoucím využití Letňan choval arogantně, jak si údajně stěžují premiér i pražská opozice. „Myslím, že vyjádření pana premiéra, které po schůzce neustále opakovaně měnil, je součást vyjednávací šarády, stejně jako vstávání od stolu,“ míní Hřib.

Jednání o vládní čtvrti se tak nyní zastavila. O budoucnosti celého záměru rozhodnou až další jednání, která povedou s Babišem patrně zástupci celé pražské koalice. Babiš totiž avizoval, že obešle všechny radní a poskytne jim veškeré informace o svých plánech na stavbu úřednické čtvrti.