Radim Fiala
SPD

Radim Fiala

Svoboda a přímá demokracie (SPD)

Bez tématu 23 výroků
Koronavirus 6 výroků
Právní stát 4 výroky
Sněmovní volby 2021 4 výroky
Zahraniční politika 4 výroky
Cesta na Tchaj-wan 2 výroky
Ekonomika 2 výroky
Poslanecká sněmovna 2 výroky
Prezidentské volby 2023 2 výroky
Invaze na Ukrajinu 1 výrok
Rozpočet 2021 1 výrok
Rozpočet 2022 1 výrok
Zdravotnictví 1 výrok
Pravda 24 výroků
Nepravda 12 výroků
Zavádějící 6 výroků
Neověřitelné 1 výrok
Rok 2023 6 výroků
Rok 2021 14 výroků
Rok 2020 4 výroky
Rok 2019 12 výroků
Rok 2018 2 výroky
Rok 2017 4 výroky
Rok 2014 1 výrok
Pouze ve výběru Demagog.cz 2 výroky

Radim Fiala

V minulém roce tam (na Hradě, pozn. Demagog.cz) proběhl audit Nejvyššího kontrolního úřadu.
Partie Terezie Tománkové, 5. února 2023
Právní stát
Pravda
Nejvyšší kontrolní úřad zahájil audit na Pražském hradě v únoru loňského roku. V prosinci pak předložil svá zjištění ke schválení. Závěr prozatím publikován nebyl.

Poslanec Radim Fiala (SPD) v debatě mluví o záměru nově zvoleného prezidenta Petra Pavla provést audit na Pražském hradě. Tento krok Fiala považuje za správný, jelikož je Kancelář prezidenta republiky součástí státního rozpočtu, která se dle jeho slov „kontrolovat musí.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) kontrolu Hradu zahájil v únoru 2022 a závěr předložil ke schválení v prosinci loňského roku. Cílem auditu dle úřadu bylo prověřit, zda Kancelář prezidenta, Správa Pražského hradu a Lesní správa Lány hospodařily s majetkem státu a prostředky státního rozpočtu „v souladu s právními předpisy, účelně a hospodárně a zda při vedení účetnictví postupovaly v souladu s právními předpisy.

Podnět (.pdf) ke kontrole podala organizace Transparency International již v červenci 2021, a to kvůli velkému množství „podezření na porušování zákona či nehospodárného nakládání s veřejnými prostředky. NKÚ závěry auditu již schválil. Ke dni debaty je ovšem ještě nezveřejnil, jelikož nyní čeká na souhlas orgánů činných v trestním řízení, které si vyžádaly část dokumentů o pracovnících Hradu.

Dodejme, že nově zvolený prezident Petr Pavel po schůzceprezidentem NKÚ Miloslavem Kalou uvedl, že z dostupných informací je zřejmé, že kontrola našla řadu pochybení, „ale nic tak zásadního, co by mělo přímo vést k trestnímu stíhání.“ Doplňme také, že více informací Kala nemohl poskytnout, protože je v případu vázán mlčenlivostí.

Nejvyšší kontrolní úřad tedy v roce 2022 provedl audit na Pražském hradě. Konkrétně prověřoval, zda Kancelář prezidenta republiky a další organizace hospodařily v souladu s právními předpisy. Výrok Radima Fialy tak hodnotíme jako pravdivý.

Radim Fiala

Pan nově zvolený Petr Pavel řekl, že by chtěl, ještě než nastoupí, udělat novou kontrolu (Kanceláře prezidenta republiky, pozn. Demagog.cz) Nejvyššího kontrolního úřadu.
Partie Terezie Tománkové, 5. února 2023
Právní stát
Prezidentské volby 2023
Pravda
Petr Pavel skutečně uvedl, že chce Nejvyšší kontrolní úřad pověřit auditem Kanceláře prezidenta republiky. Kontrolu chtěl přitom mít hotovou do své inaugurace.

Poslanec Radim Fiala (SPD) hovoří o záměru nově zvoleného prezidenta Petra Pavla pověřit Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) provedením auditu na Pražském hradě. Dále uvádí, že Petr Pavel požaduje, aby byla kontrola dokončena ještě před jeho inaugurací, která proběhne 9. března 2023. Radim Fiala uskutečnění auditu v tak krátké době považuje za nerealizovatelné.

Petr Pavel se o auditu Kanceláře prezidenta republiky vyjádřil již 28. ledna 2023 na tiskové konferenci ve volebním štábu poté, co byl zvolen novou hlavou státu (video, čas: 31:15). Konkrétně řekl (video, čas: 32:42): „Je důležité, aby tam proběhl při předávání hluboký audit. Já si nedokážu představit, že bychom měli převzít úřad s tím, co se tam dělo, zavřít za tím dveře a předstírat, že se nic nestalo. (…) Pokud tam vzniknou jakákoliv podezření, tak samozřejmě budu trvat na tom, aby byla důsledně vyšetřena a dotažena do konce, protože není možné je nechat bez odpovědi.“ 

Svůj úmysl potvrdil i následující den v rozhovoru pro televizi Nova (video, čas 13:35), kde doplnil důvody k auditu, kterými má být především neoprávněné nakládání s utajovanými dokumenty, včetně jejich skartace. Petr Pavel také uvedl (video, čas: 14:35), že bude mít schůzku s prezidentem NKÚ Miloslavem Kalou, na které se ho chce dotázat „jaká je možnost udělat teď nový audit, tak abych mohl mít klidné svědomí, že to, co přebíráme, přebíráme v pořádku.

Tato schůzka následně proběhla 2. února. Miroslav Kala po jednání uvedl, že tak rychlá kontrola není možná. Nejdříve je totiž nutné podat podnět NKÚ, který poté musí projednat kolegium úřadu a případný audit naplánovat. Celý proces přitom dle Kaly trvá několik měsíců.

Petr Pavel později na twitteru zveřejnil, že o možnosti dalšího auditu budou s prezidentem NKŮ Miloslavem Kalou jednat případně až po zveřejnění výsledků kontroly hospodaření Hradu probíhající v loňském roce. O auditu v Kanceláři prezidenta republiky Petr Pavel znovu hovořil i 3. února na briefingu, kde od úmyslu vyžadovat audit v tak krátkém čase upustil (video, čas: 27:27). Dodal, že očekává, že budou v době inaugurace již zveřejněny výsledky výše zmíněné loňské kontroly.

Nově zvolený prezident tedy skutečně oznámil svůj úmysl pověřit Nejvyšší kontrolní úřad auditem Kanceláře prezidenta republiky. Petr Pavel přitom chtěl, aby tato kontrola byla uskutečněna ještě před jeho uvedením do úřadu. Výrok Radima Fialy tak hodnotíme jako pravdivý.

Radim Fiala

Prezidentem se skutečně stává až je inaugurován na Pražském hradě do rukou předsedy Senátu.
Partie Terezie Tománkové, 5. února 2023
Prezidentské volby 2023
Pravda
Dle Ústavy se zvolený prezident ujímá svého úřadu složením slibu na společné schůzi obou komor Parlamentu, která se koná až po uplynutí funkčního období předchozího prezidenta. Tento slib je pak skládán ve Vladislavském sále Pražského hradu do rukou předsedy Senátu.

Radim Fiala zde zmiňuje inauguraci prezidenta České republiky v souvislosti s nabytím prezidentských pravomocí. Poukazuje na to, že ačkoli je Petr Pavel zvolený prezident, tak ještě není inaugurován. V současnosti proto nedisponuje prezidentskými pravomocemi. Dále Fiala v tomto kontextu kritizoval telefonáty Petra Pavla s představiteli cizích států, jmenovitě s ukrajinským prezidentem Zelenským a prezidentkou Tchaj-wanu Cchaj Jing-wen.

Dle článku 55 Ústavy ČR se prezident skutečně ujímá úřadu až se složením slibu, přičemž tento slib skládá „do rukou předsedy Senátu na společné schůzi obou komor“. Od tohoto momentu začíná prezidentovi jeho pětileté funkční období

Miloši Zemanovi končí funkční období 8. března. Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová již na konci ledna uvedla, že inaugurační schůzi plánuje svolat na 9. března 2023. Svůj prezidentský slib tak bude Petr Pavel skládat až v tento den.

Zvyklostí dále je, že se slib skládá ve Vladislavském sále Pražského hradu, kde slib složili všichni čeští prezidenti –⁠ Václav Havel, Václav Klaus a Miloš Zeman. Zároveň je vhodno dodat, že Václav Havel a Václav Klaus, kteří byli zvoleni ještě nepřímou volbou (.pdf, str. 5), na rozdíl od Miloše Zemana a nyní Petra Pavla, skládali svůj slib do rukou předsedy Poslanecké sněmovny (.pdf, str. 18).

Výrok Radima Fialy tedy hodnotíme jako pravdivý. Petr Pavel, ačkoli je již zvolený, ještě oficiálně nemá prezidentské pravomoci, které získává až se složením slibu do rukou předsedy Senátu. Radimem Fialou zmiňované telefonáty Petra Pavla s představiteli cizích států se tedy dle Ústavy ČR uskutečnily pouze z pozice běžného občana.

Radim Fiala

Pro spoustu světových agentur řekl (Petr Pavel, pozn. Demagog.cz), kolik stíhaček už bychom měli dát na Ukrajinu, jakou techniku, (...) jak bychom měli posilovat jako vojenskou techniku na Ukrajinu.
Partie Terezie Tománkové, 5. února 2023
Zahraniční politika
Invaze na Ukrajinu
Pravda
Petr Pavel v rozhovorech pro zahraniční média popisoval – kromě jiného – svou představu o další vojenské pomoci Ukrajině. Zmiňoval konkrétní typy techniky, které by Západ měl poskytnout Ukrajině, u stíhacích letounů ale přesné počty neuváděl.

Petr Pavel od svého zvolení prezidentem poskytl zahraničním médiím už několik rozhovorů. Nejprve to bylo pro britskou BBC, později i pro agenturu Bloomberg, Financial Times, německou Deutsche Welle nebo francouzskou agenturu AFP.

Nově zvolený český prezident v rozhovorech mluvil kromě jiného o tom, že by neměly existovat „téměř žádné limity” pro to, co by západní země měly posílat na Ukrajinu. „Bez obrněné techniky, bezpilotních prostředků, dělostřelectva a raketových systémů delšího dosahu, ale výhledově možná i bez nadzvukového letectva se Ukrajina opravdu s takto těžkým protivníkem nedokáže vypořádat,“ uvedl pro AFP. Nepřipouští pouze šíření jaderných zbraní.

Pro AFP Pavel také potvrdil, že by souhlasil s možnými dodávkami stíhacích letounů F-16 na Ukrajinu, pro další média nicméně řekl, že si není jistý tím, zda letouny mohou být dodány v takovém termínu, aby byly Kyjevu užitečné. V rozhovoru pro Deutsche Welle (video, čas 0:16) dále uvedl, že by NATO mělo dodání stíhaček na Ukrajinu „vážně zvažovat“. Zároveň nicméně upozorňoval na to, že „je jednodušší poskytnout tanky a obrněná vozidla, ale letectvo vyžaduje spoustu logistické podpory a tréninku”. V praxi by tak podle něj trvalo nejméně půl roku, než by ukrajinská armáda byla schopná letouny začít používat.

Pro několik zahraničních zpravodajských agentur tedy Petr Pavel skutečně popsal, jak si představuje posilování vojenské techniky na Ukrajině a to, jakou techniku by měly členské státy NATO Ukrajině dodávat. Nehovořil o konkrétních číslech, v případě dodávání stíhacích letounů navíc upozorňoval na časovou a logistickou náročnost. NIcméně s ohledem na to, že Radim Fiala poukazuje na skutečnost, že Petr Pavel ještě před svou inaugurací popisoval konkrétní konkrétní techniku, kterou by Česko mělo poslat Ukrajině, hodnotíme jeho výrok jako pravdivý s výhradou.

Radim Fiala

Paní předsedkyně, (...) vy jedete na Tchaj-wan, byl tam pan předseda Senátu Vystrčil – a továrna na čipy bude v Drážďanech, když pan kancléř Scholz jel do Číny na návštěvu. (...) Vy tam jezdíte a oni místo toho, aby vám tu továrnu dali sem, (...) tak ji dají Němcům.
Partie Terezie Tománkové, 5. února 2023
Cesta na Tchaj-wan
Zavádějící
Olaf Scholz byl v Číně v roce 2022. Tchajwanská firma TSMC už v roce 2021 uvedla, že zvažuje postavit továrnu na čipy v Německu, s nímž vede jednání. Dle některých zdrojů uvažovala i o ČR. Dle svých slov navíc TSMC prozatím žádný konkrétní plán na výstavbu továrny v Evropě nemá.

Radim Fiala poukazuje na to, že cesta Miloše Vystrčila na Tchaj-wan nevedla k plánu na vybudování čipové továrny tchajwanskou firmou v ČR. Vyjadřuje se tak v souvislosti s plánovanou cestou předsedkyně Poslanecké sněmovny Pekarové Adamové na Tchaj-wan. Ta při oznámení plánu mluvila o možném navázání vzájemné spolupráce právě v oblasti výroby čipů. Pracovní cesta, která je plánovaná již od minulého roku a má se uskutečnit v březnu, má za cíl především rozvoj vzájemných ekonomických vztahů.

Předseda Senátu Vystrčil navštívil Tchaj-wan už na konci roku 2020. Pro kontext se hodí zmínit, že stejnou cestu plánoval již jeho předchůdce Jaroslav Kubera, který však v lednu 2020 náhle zemřel. Cestu tedy vykonal až Miloš Vystrčil, který svou cestu zdůvodňoval mimo jiné tím, že jejím cílem bylo pomoci „podnikatelským kontaktům, rozvoji našeho hospodářství“.

Německý kancléř Olaf Scholz navštívil v listopadu 2022 Čínu, kde jednal s prezidentem Si Ťin-pchingem. Společně s německým kancléřem do Číny letěli i šéfové velkých německých koncernů jako Volkswagen nebo Bosch. Na rozdíl od Miloše Vystrčila Scholz Tchaj-wan pracovně nenavštívil. Pro úplnost ale doplňme, že Tchaj-wan v roce 2019 a 2022 oficiálně navštívili členové německého parlamentu, včetně zástupců vládních stran.

V roce 2021 tchajwanská společnost TSMC, největší světová firma na výrobu čipů, uvedla, že v Německu zvažuje postavit svou první továrnu v Evropě. V únoru 2022 server Taiwan News napsal, že se objevily spekulace, že TSMC místo Německa uvažuje o České republice. Společnost to ale tehdy nepotvrdila, ani nevyvrátila. V červnu 2022 následně zástupci TSMC řekli, že ve spojitosti s výstavbou v Evropě společnost nemá žádné konkrétní plány. K žádnému výraznému pokroku s německou stranou tehdy nedošlo.

V prosinci 2022 poté zahraniční média informovala, že TSMC vede jednání o stavbě závodu v Drážďanech. TSMC tehdy na tyto zprávy reagovala prohlášením, že žádnou možnost nevylučuje, v tuto chvíli ovšem nemá „žádný konkrétní plán“. To, že výstavbu v Evropě TSMC zvažuje, zopakovali zástupci této společnosti i v lednu 2023, k oznámení konečného rozhodnutí prozatím ale nedošlo.

Pro úplnost doplňme, že v únoru 2023 média informovala o záměru tchajwanské vlády vytvořit v Česku centrum pro vývoj čipů. Jednalo by se tak o další potenciální projekt, nikoliv o změnu možného plánu TSMC na vybudování továrny na čipy.

Závěrem shrňme, že Markéta Adamová Pekarová skutečně cestu na Tchaj-wan plánuje, v čemž by navázala na předsedu horní komory Miloše Vystrčila, který zemi navštívil v roce 2020. Je také pravda, že německý kancléř v minulém roce navštívil Čínu.

V případě vybudování továrny na čipy je ovšem situace složitější. Největší výrobce čipů na světě, tchajwanská společnost TSMC, vede jednání o postavení továrny v německých Drážďanech. O této možnosti se poprvé zmínila již v roce 2021, přičemž německý kancléř navštívil Čínu až v roce 2022. Spojování těchto skutečností je tedy poměrně zavádějící. Dodejme, že Tchaj-wan v minulých letech oficiálně navštívili zástupci německého parlamentu. TSMC se navíc také vyslovila, že žádný konkrétní plán pro budování továren na čipy v Evropě (tedy včetně Drážďan) nemá a situace je pouze ve stavu jednání. Z těchto důvodů proto výrok hodnotíme jako zavádějící.

Radim Fiala

Z Německa tam (na oficiální návštěvě Tchaj-wanu, pozn. Demagog.cz) nikdo nebyl.
Partie Terezie Tománkové, 5. února 2023
Zahraniční politika
Cesta na Tchaj-wan
Nepravda
Zástupci německé parlamentní skupiny Freundeskreises Berlin-Taipei (Přátelé Berlín-Taipei) oficiálně navštívili Taiwan např. v roce 2019 nebo 2022. Poslanci z FDP pak na ostrov vycestovali i na začátku letošního roku, kdy se setkali s prezidentkou země Cchaj Jing-wen.

Poslanec Radim Fiala (SPD) debatoval s předsedkyní Poslanecké sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09) mj. o její plánované cestě na Tchaj-wan. Z kontextu výroku vyplývá, že Fiala hovoří o oficiální návštěvě německých politických představitelů.

Poslanci německého parlamentu nicméně navštívili v posledních letech Tchaj-wan hned několikrát. V roce 2019 na ostrov vycestovala oficiální delegace parlamentní skupiny Freundeskreis Berlin-Taipei (Přátelé Berlín-Taipei) v čele s Klaus-Peterem Willschem (CDU/CSU). Spolu s ním se návštěvy účastnili např. také poslanci z FDP a z uskupení Spojenectví 90/Zelení. Účelem této cesty bylo posílení vzájemných vztahů mezi parlamenty obou zemí.

Na Taiwan v roce 2019 vycestovala také Daniela Kluckert ze Svobodné demokratické strany (FDP) spolu s jejími spolustraníky. V roce 2022 pak Tchaj-wan navštívila delegace vedená Peterem Heidtem, který je členem stejné strany. Dodejme, že FDP je od roku 2021 součástí vládní koalice kancléře Olafa Scholze.

V roce 2022 cestu na Tchaj-wan podnikli i členové zmíněné parlamentní skupiny. Delegaci, kterou vyslal německý parlament, opět vedl Klaus-Peter Willsch z CDU/CSU. Kromě něj ostrov navštívili i politici ze Sociálnědemokratické strany (SPD), Alternativy pro Německo (AfD) nebo (Die Linke).

Doplňme, že německá delegace parlamentních členů z FDP pak zemi navštívila i na začátku letošního roku. Politici, včetně místopředsedy FDP Johannese Vogela, se při této příležitosti setkali také s prezidentkou Cchaj Jing-wen.

Radim Fiala

Jak prezident řekl, jeho výhrady k panu Lipavskému trvají.
Události, komentáře, 13. prosince 2021
Sněmovní volby 2021
Pravda
Petr Fiala na tiskové konferenci po jednání s Milošem Zemanem uvedl, že se prezident rozhodl jmenovat novou vládu jako celek, stále nicméně trvá na všech svých výhradách vůči Janu Lipavskému.

Designovaný premiér Petr Fiala předložil prezidentu Zemanovi konečný návrh na personální rozdělení ministerských postů 30. listopadu. Miloš Zeman následně 10. prosince ve svém stanovisku vyjádřil odmítavý postoj ke jmenování Jana Lipavského (Piráti) ministrem zahraničních věcí. Mezi důvody tehdy prezident uvedl například nízkou kvalifikaci zmíněného kandidáta či jeho distancovaný postoj k visegrádské spolupráci a k Izraeli.

Na tiskové konferenci, která se konala 13. prosince bezprostředně po jednání v Lánech, však Petr Fiala poměrně nečekaně oznámil, že se prezident Zeman rozhodl jmenovat vládu jako celek, tedy včetně Jana Lipavského. Petr Fiala tehdy rovněž uvedl (video, 0:44–1:40; 2:49), že prezident Zeman „trvá na všech svých přednesených výhradách i osobních varováních vůči kvalitě kandidáta“ na ministra zahraničních věcí Jana Lipavského.

Ve veřejně dostupných zdrojích se nám nepodařilo nalézt, že by se k této konkrétní záležitosti vyjadřoval přímo prezident Zeman nebo jeho tiskový mluvčí Jiří Ovčáček. Vzhledem k výše uvedenému vyjádření Petra Fialy však výrok hodnotíme jako pravdivý.

Radim Fiala

30 let se prezidenti domlouvají s premiéry (na jmenování ministrů, pozn. Demagog.cz), a zatím vždy k té dohodě došlo, ať už tak nebo tak, ale došlo k té dohodě.
Události, komentáře, 13. prosince 2021
Právní stát
Sněmovní volby 2021
Poslanecká sněmovna
Pravda
V historii samostatné České republiky se nejedná o první střet prezidenta s premiérem ohledně jmenování ministrů. Je ovšem pravdou, že žádný z těchto sporů neskončil kompetenční žalobou podanou k Ústavnímu soudu a vždy došlo ke vzájemné dohodě.

K jednomu z prvních významnějších střetů ve věci jmenování členů vlády došlo v květnu 2001. Tehdejší předseda vlády Miloš Zeman žádal o jmenování Miroslava Grégra vicepremiérem. Prezident Václav Havel ovšem váhal, zda žádosti vyhovět. Jednání trvala téměř měsíc, ale nakonec prezident se jmenováním souhlasil a Miroslav Grégr se stal 30. května 2001 vicepremiérem.

I během funkčního období nástupce Václava Havla, Václava Klause, docházelo ke sporům o jmenování ministrů. Vždy ale došlo k dohodě mezi prezidentem a premiérem, nebylo tedy nutné sáhnout po kompetenční žalobě. Za zmínku stojí například návrh premiéra Vladimíra Špidly na jmenování Milana Urbana ministrem průmyslu v roce 2003. Václav Klaus se jmenováním souhlasil, ale nejprve chtěl vědět, kterými jazyky kandidát na ministra mluví a jestli se v dohledné době jedná o poslední změnu ve vládě. Po doplnění požadovaných informací prezident ustoupil a jmenoval Milana Urbana ministrem.

Dále například Václav Klaus v roce 2005 odmítal jmenovat Davida Ratha ministrem zdravotnictví. Důvodem byla Rathova funkce prezidenta České lékařské komory (ČLK), která byla dle Václava Klause ústavně neslučitelná s pozicí ministra zdravotnictví. David Rath nakonec rezignoval na funkci prezidenta ČLK a Václav Klaus jej jmenoval ministrem.

Poslední takový spor s prezidentem Klausem se týkal jmenování Karolíny Peake ministryní obrany. Klaus odmítl jmenování Peake především proto, že měl pochybnosti o jejích znalostech v oboru. Konkrétně se vyjádřil takto: „Nedokážu si představit, že se paní Peake stane přes noc odbornicí na armádu a že vojáci, statní mužové, přijmou takovou dívenku v roli ministryně obrany.“ Po vyjednáváních s premiérem Petrem Nečasem nicméně Václav Klaus Karolínu Peake jmenoval. Pro zajímavost zmiňme, že Peake byla ministryní obrany pouhých 8 dní. Následně byla na žádost Petra Nečase odvolána.

Po zvolení Miloše Zemana prezidentem přibývalo sporů mezi ním a premiéry. Miloš Zeman měl například problém se jmenováním Miroslava Pocheho, Michala Šmardy nebo s odvoláním tehdejšího ministra financí Andreje Babiše. Nejdále, co se týče ústavního sporu, došel právě poslední jmenovaný spor z roku 2017. Miloš Zeman odvolání Andreje Babiše protahoval, a tak začal tehdejší premiér Sobotka připravovat kompetenční žalobu. Ve stejný den se vyjádřil i prezident Zeman, který taktéž plánoval podat podnět k Ústavnímu soudu. Zeman se chtěl prostřednictvím žaloby dozvědět, zda je povinen za všech okolností odvolat ministra na žádost premiéra. Ovšem ani v tomto případě ke kompetenční žalobě nakonec nedošlo. Miloš Zeman se po několikatýdenních jednáních rozhodl ministra financí odvolat

Zbylé dva příklady se podařilo vyřešit bez výhrůžek kompetenčními žalobami. V případě zmíněného Michala Šmardy konflikt skončil ve chvíli, kdy se tento kandidát vzdal nominace na post ministra kultury. Miroslav Poche ale svou nominaci na ministra zahraničí stáhnout odmítl. Spor ustal až po odmítnutí jeho navržení na jmenování ze strany předsedy vlády Andreje Babiše, ČSSD tak nakonec nominovala Tomáše Petříčka.

Pro zajímavost uvádíme, že během funkčního období prezidenta Václava Havla ke kompetenční žalobě došlo, netýkala se ovšem jmenování členů vlády. Prezident navzdory nesouhlasu tehdejšího premiéra Miloše Zemana jmenoval novým guvernérem ČNB Zdeňka Tůmu. Zeman se tehdy domníval, že je pro uvedení guvernéra do funkce potřeba i podpis premiéra. Dle nálezu Ústavního soudu k porušení Ústavy nedošlo a soud tak dal za pravdu prezidentu Havlovi.

Radim Fiala

(...) jeho (Jana Lipavského, pozn. Demagog.cz) preference palestinského Hamásu vůči státu Izrael.
Události, komentáře, 13. prosince 2021
Zahraniční politika
Nepravda
Jan Lipavský nevyjádřil podporu ani preference palestinskému hnutí Hamás.

Jan Lipavský se ve veřejném prostoru – ať už na Twitteru nebo na půdě Poslanecké sněmovny – o izraelsko-palestinském konfliktu nevyjádřil. V červnu 2020 pouze s dalšími evropskými politiky podepsal dopis, který kritizoval plánovanou izraelskou anexi osad nacházejících se na západním břehu Jordánu.

V květnu 2021 se konala schůzka předsedy Pirátů Ivana Bartoše a tehdejšího velvyslance Izraele v České republice Daniela Merona. Schůzky se účastnil rovněž Jan Lipavský. Ten oznámil, že se Pirátská strana v problematice izraelsko-palestinského konfliktu hlásí k tzv. evropskému mainstreamu, který uznává právo Izraele na existenci, zároveň jej ale kritizuje za přístup k Palestině.

V listopadu 2021 v rozhovoru pro Deník N Jan Lipavský podpořil dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu, když prohlásil: „(…) ohledně izraelsko-palestinského konfliktu by měla prosazovat dvoustátní řešení, které bude vycházet z dohody obou hráčů.“ V této souvislosti lze uvést, že tento postoj je ve shodě s dlouhodobou zahraniční politikou České republiky, ale také např. se současnou pozicí USA k danému konfliktu. 

Výrok Radima Fialy tedy hodnotíme jako nepravdivý, jelikož Jan Lipavský ve veřejném prostoru nevyjádřil preference palestinskému hnutí Hamás. V otázce izraelsko-palestinského konfliktu pak apeluje na potřebu dvoustátního řešení.

Radim Fiala

Pan Lipavský říká, že by rád degradoval tu V4 a celý ten smysl by dal na Evropskou unii.
Události, komentáře, 13. prosince 2021
Zahraniční politika
Nepravda
Jan Lipavský vnímá podle svých veřejných vyjádření V4 prakticky, jako platformu pro vzájemnou komunikaci. Upozorňuje na rozdílné postoje v některých mezinárodních otázkách. Lipavský však veřejně nikdy neuvedl, že by chtěl spolupráci v rámci V4 nějakým způsobem omezit na úkor EU.

Kandidát na ministra zahraničních věcí Jan Lipavský mluvil v minulosti o spolupráci v rámci Visegrádské čtyřky (V4) vícekrát, nikdy se ale veřejně nevyjádřil v tom smyslu, že by hodlal tuto spolupráci degradovat ve prospěch Evropské unie. Úvodem zmiňme, že Lipavského vyjádření k V4 jsme hledali mimo jiné také v mediální databázi Newton či na fóru Pirátské strany.

Na předvolební debatě 22. září 2021 pořádané Asociací pro mezinárodní otázky Jan Lipavský uvedl (video), že vnímá V4 velmi prakticky, a to jako spolupráci se sousedy. Považuje ji za formát, kde se setkávají představitelé čtyř států na různých úrovních. Zdůraznil také, že se v žádném případě nejedená o konkurenční projekt k Evropské unii. Dále Lipavský řekl, že v rámci spolupráce mezi státy V4 nicméně existují v některých mezinárodních otázkách velké rozdíly. Jako příklad uvedl postoj Polska vůči Rusku, ten je totiž podle Lipavského diametrálně odlišný od toho maďarského.

Web Aktuálně.cz uvádí, že se Jan Lipavský od spolupráce s V4 nedistancoval, jak mu vyčítal prezident Zeman. Pro Českou televizi například v říjnu 2021 řekl (video, čas 20:45), že toto uskupení dobře slouží k vzájemné komunikaci. Stejně jako ve výše zmíněné debatě ovšem upozornil na některé výrazné odlišnosti. V4 je podle Jana Lipavského do určité míry formát, který České republice na evropském fóru pomáhá. Doplňuje ale, že „například na druhou stranu Orbán se snaží vykreslovat V4 jako nějakou jednotnou organizaci, platformu nebo nálepku pro mezinárodní vztahy, a tam to úplně dobře nefunguje“.

Kandidát na ministra zahraničních věcí tedy poukazuje na nejednotnost V4 v některých tématech, veřejně však nikdy nemluvil o tom, že by chtěl V4 nějakým způsobem omezit a nahradit ji spoluprací v rámci Evropské unie.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů