Radim Fiala

Radim Fiala poukazuje na to, že cesta Miloše Vystrčila na Tchaj-wan nevedla k plánu na vybudování čipové továrny tchajwanskou firmou v ČR. Vyjadřuje se tak v souvislosti s plánovanou cestou předsedkyně Poslanecké sněmovny Pekarové Adamové na Tchaj-wan. Ta při oznámení plánu mluvila o možném navázání vzájemné spolupráce právě v oblasti výroby čipů. Pracovní cesta, která je plánovaná již od minulého roku a má se uskutečnit v březnu, má za cíl především rozvoj vzájemných ekonomických vztahů.

Předseda Senátu Vystrčil navštívil Tchaj-wan už na konci roku 2020. Pro kontext se hodí zmínit, že stejnou cestu plánoval již jeho předchůdce Jaroslav Kubera, který však v lednu 2020 náhle zemřel. Cestu tedy vykonal až Miloš Vystrčil, který svou cestu zdůvodňoval mimo jiné tím, že jejím cílem bylo pomoci „podnikatelským kontaktům, rozvoji našeho hospodářství“.

Německý kancléř Olaf Scholz navštívil v listopadu 2022 Čínu, kde jednal s prezidentem Si Ťin-pchingem. Společně s německým kancléřem do Číny letěli i šéfové velkých německých koncernů jako Volkswagen nebo Bosch. Na rozdíl od Miloše Vystrčila Scholz Tchaj-wan pracovně nenavštívil. Pro úplnost ale doplňme, že Tchaj-wan v roce 2019 a 2022 oficiálně navštívili členové německého parlamentu, včetně zástupců vládních stran.

V roce 2021 tchajwanská společnost TSMC, největší světová firma na výrobu čipů, uvedla, že v Německu zvažuje postavit svou první továrnu v Evropě. V únoru 2022 server Taiwan News napsal, že se objevily spekulace, že TSMC místo Německa uvažuje o České republice. Společnost to ale tehdy nepotvrdila, ani nevyvrátila. V červnu 2022 následně zástupci TSMC řekli, že ve spojitosti s výstavbou v Evropě společnost nemá žádné konkrétní plány. K žádnému výraznému pokroku s německou stranou tehdy nedošlo.

V prosinci 2022 poté zahraniční média informovala, že TSMC vede jednání o stavbě závodu v Drážďanech. TSMC tehdy na tyto zprávy reagovala prohlášením, že žádnou možnost nevylučuje, v tuto chvíli ovšem nemá „žádný konkrétní plán“. To, že výstavbu v Evropě TSMC zvažuje, zopakovali zástupci této společnosti i v lednu 2023, k oznámení konečného rozhodnutí prozatím ale nedošlo.

Pro úplnost doplňme, že v únoru 2023 média informovala o záměru tchajwanské vlády vytvořit v Česku centrum pro vývoj čipů. Jednalo by se tak o další potenciální projekt, nikoliv o změnu možného plánu TSMC na vybudování továrny na čipy.

Závěrem shrňme, že Markéta Adamová Pekarová skutečně cestu na Tchaj-wan plánuje, v čemž by navázala na předsedu horní komory Miloše Vystrčila, který zemi navštívil v roce 2020. Je také pravda, že německý kancléř v minulém roce navštívil Čínu.

V případě vybudování továrny na čipy je ovšem situace složitější. Největší výrobce čipů na světě, tchajwanská společnost TSMC, vede jednání o postavení továrny v německých Drážďanech. O této možnosti se poprvé zmínila již v roce 2021, přičemž německý kancléř navštívil Čínu až v roce 2022. Spojování těchto skutečností je tedy poměrně zavádějící. Dodejme, že Tchaj-wan v minulých letech oficiálně navštívili zástupci německého parlamentu. TSMC se navíc také vyslovila, že žádný konkrétní plán pro budování továren na čipy v Evropě (tedy včetně Drážďan) nemá a situace je pouze ve stavu jednání. Z těchto důvodů proto výrok hodnotíme jako zavádějící.

Obecně se mezi ekonomy za recesi považuje pokles růstu reálného, sezónně očištěného hrubého domácího produktu ve dvou, případně třech kvartálech za sebou. I přes to, že se objevuje mnoho dalších definic, které se více či méně liší od této tzv. definice technické, je právě ona celosvětově uznávanou a používanou, a proto se k ní přikláníme v hodnocení výroku i my.

Český statistický úřad konkrétně uvádí další dvě definice recese, z nichž jednu německá ekonomika splňuje, v odborné praxi se však nepoužívá a je velmi neobvyklou. U této tzv. obecné definice ČSÚ stanovuje obdobím recese celé zpomalování ekonomiky (od vrcholu až po krizi). Tato definice je ale nevhodná, jelikož nepočítá se standardními výkyvy ekonomiky a každé krátké zpomalení považuje již za recesi, protože nedefinuje žádný časový úsek měření.

Jelikož byl výrok řečen na sklonku třetího kvartálu, jsou rozhodujícími pro posouzení, jestli se Německo nachází v recesi, poslední dva známé kvartály roku 2019, tedy první a druhý. Dle dat Eurostatu, statistického úřadu Evropské unie, německý reálný HDP v prvním kvartálu roku 2019 rostl o 0,4 %, ve druhém klesal o 0,1 % (viz tabulka). Definici tzv. technické recese tak Německo nesplňuje, jelikož růst HDP zpomaloval, resp. klesal pouze v jednom z posledních dvou kvartálů.

Často se jako další ekonomický indikátor recese (společně s poklesem růstu, respektive klesáním HDP) používá i růst nezaměstnanosti, ke kterému v prvním ani druhém kvartálu nedošlo. V prvním míra nezaměstnanosti stagnovala, ve druhém, stejně jako začátkem třetího, lehce klesla (viz tabulka). Mimo jiné je nezaměstnanost v Německu mimořádně nízko, což recesi zpravidla nenahrává.

Musíme ale zároveň upozornit na fakt, že Radim Fiala výrok uvedl pouhých osm dní před koncem třetího kvartálu, z nějž data nemáme a který se může prokázat jako klesající. Vše dokonce nasvědčuje tomu, že se Německo do technické recese skutečně dostane.

Německá spolková banka již v půlce třetího kvartálu varovala (.pdf, str. 56), že celkový pokles exportu, jaký Německo zažilo v létě, bude pokračovat i na podzim. S tím zároveň upozornila i na možnou recesi. Německý Institut pro ekonomický výzkum ve své poslední předpovědi snížil předpokládaný meziroční růst německého HDP a uvedl, že ve třetím kvartálu roku 2019 Německo upadne do recese. Podobnou předpověď přinesl také Kiel Institute for the World Economy. Ten počítá s ještě větším snížením a ochlazením ekonomiky než Institut pro ekonomický výzkum. 

Tvrzení Radima Fialy o stavu německé ekonomiky nesplňuje klasicky používanou definici recese, tzv. technické. Nicméně splňuje alespoň jednu ze tří definic užívanou ČSÚ a několik významných institucí zabývajících se německou ekonomikou předpokládá pokračování klesání HDP a snižování objemu exportu ve třetím kvartálu. V současné chvíli, tedy těsně před koncem třetího, rozhodujícího kvartálu, je však využití dat za první a druhý pro vyvození závěru o kvartálu třetím poněkud zavádějící.

Mluvčí pražských státních zástupců dne 2. září 2019 v rozhovoru pro ČT uvedl, že dozorující státní zástupce Jaroslav Šaroch změnil v kauze Čapí hnízdo právní názor. Následně se návrhem na zastavení trestního stíhání začal zabývat vedoucí státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze, Martin Erazím.

Dne 13. září 2019 Martin Erazím rozhodl o zastavení trestního stíhání všech obviněných a uvedl, že se ztotožňuje s právním názorem Jaroslava Šarocha. Za pár dní Městské státní zastupitelství v Praze zveřejnilo na své elektronické nástěnce devadesátistránkové rozhodnutí (.pdf) Jaroslava Šarocha.

V samotném závěru rozhodnutí (.pdf, str. 90) státní zástupce Jaroslav Šaroch říká:

„Přestože považuji za prokázané, že zejména obv. Ing. XXXX, Ph.D. a obv. Ing. XXXX (podle deníku Právo jde o Janu Mayerovou a Andreje Babiše, pozn. Demagog.cz) jednali vědomě účelově tak, aby byla poskytnuta dotace v rámci ROP NUTS 2 na výstavbu MKA ČH, a že existovalo spojení mezi společnostmi XXXX a XXXX, příp. dalšími společnostmi ze skupiny XXXX, prostřednictvím fyzických osob, které jednaly společně, nepodařilo se opatřit důkazy, které by prokazovaly, že společnost XXXX nebyla v době podání žádosti o poskytnutí dotace, či v následné době do rozhodnutí Výboru RR o poskytnutí dotace na realizaci projektu MKA, event. do uzavření smlouvy o poskytnutí dotace mezi společností XXXX a Regionální radou, nezávislým podnikem a nesplňovala definici malého a středního podniku.“

Andrej Babiš byl podezřelý ze spáchání dotačního podvodu a poškozování zájmů EU. V roce 2009 získala Farma Čapí hnízdo 50milionovou dotaci určenou pro malé a střední podniky. Až do začátku roku 2008 patřila firma pod holding Agrofert, pak z něj byla vyčleněna, aby dosáhla na výše zmíněnou dotaci. Po pěti letech se vrátila zpátky pod Agrofert.

Prezident Miloš Zeman dne 19. září 2019 na TV Barrandov připomněl, že má prezident právo abolice, tedy zastavení trestního stíhání. Zároveň se nechal slyšet, že je připraven abolici Andreji Babišovi udělit, pokud by Nejvyšší státní zastupitelství rozhodlo o obnovení trestního stíhání. Andrej Babiš prohlásil, že by abolici od prezidenta nepřijal.

Je tedy pravdou, že státní zástupci došli k závěru, že žádný trestný čin v kauze Čapí hnízdo nebyl spáchán. Je však zavádějící tvrdit, že je dle nich „všechno v pořádku“. Státní zástupce Šaroch ve své zprávě, se kterou se městský státní zástupce Erazím ztotožnil, uvádí, že celý proces získání dotace na projekt Čapího hnízda byl vědomě účelový a že „existovalo spojení mezi společnostmi XXXX a XXXX, případně dalšími společnostmi ze skupiny XXXX, prostřednictvím fyzických osob, které jednaly společně“.