Radim Fiala

Poslanec Radim Fiala (SPD) v debatě mluví o záměru nově zvoleného prezidenta Petra Pavla provést audit na Pražském hradě. Tento krok Fiala považuje za správný, jelikož je Kancelář prezidenta republiky součástí státního rozpočtu, která se dle jeho slov „kontrolovat musí.“

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) kontrolu Hradu zahájil v únoru 2022 a závěr předložil ke schválení v prosinci loňského roku. Cílem auditu dle úřadu bylo prověřit, zda Kancelář prezidenta, Správa Pražského hradu a Lesní správa Lány hospodařily s majetkem státu a prostředky státního rozpočtu „v souladu s právními předpisy, účelně a hospodárně a zda při vedení účetnictví postupovaly v souladu s právními předpisy.“

Podnět (.pdf) ke kontrole podala organizace Transparency International již v červenci 2021, a to kvůli velkému množství „podezření na porušování zákona či nehospodárného nakládání s veřejnými prostředky.“ NKÚ závěry auditu již schválil. Ke dni debaty je ovšem ještě nezveřejnil, jelikož nyní čeká na souhlas orgánů činných v trestním řízení, které si vyžádaly část dokumentů o pracovnících Hradu.

Dodejme, že nově zvolený prezident Petr Pavel po schůzce s prezidentem NKÚ Miloslavem Kalou uvedl, že z dostupných informací je zřejmé, že kontrola našla řadu pochybení, „ale nic tak zásadního, co by mělo přímo vést k trestnímu stíhání.“ Doplňme také, že více informací Kala nemohl poskytnout, protože je v případu vázán mlčenlivostí.

Nejvyšší kontrolní úřad tedy v roce 2022 provedl audit na Pražském hradě. Konkrétně prověřoval, zda Kancelář prezidenta republiky a další organizace hospodařily v souladu s právními předpisy. Výrok Radima Fialy tak hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Radim Fiala (SPD) hovoří o záměru nově zvoleného prezidenta Petra Pavla pověřit Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) provedením auditu na Pražském hradě. Dále uvádí, že Petr Pavel požaduje, aby byla kontrola dokončena ještě před jeho inaugurací, která proběhne 9. března 2023. Radim Fiala uskutečnění auditu v tak krátké době považuje za nerealizovatelné.

Petr Pavel se o auditu Kanceláře prezidenta republiky vyjádřil již 28. ledna 2023 na tiskové konferenci ve volebním štábu poté, co byl zvolen novou hlavou státu (video, čas: 31:15). Konkrétně řekl (video, čas: 32:42): „Je důležité, aby tam proběhl při předávání hluboký audit. Já si nedokážu představit, že bychom měli převzít úřad s tím, co se tam dělo, zavřít za tím dveře a předstírat, že se nic nestalo. (…) Pokud tam vzniknou jakákoliv podezření, tak samozřejmě budu trvat na tom, aby byla důsledně vyšetřena a dotažena do konce, protože není možné je nechat bez odpovědi.“ 

Svůj úmysl potvrdil i následující den v rozhovoru pro televizi Nova (video, čas 13:35), kde doplnil důvody k auditu, kterými má být především neoprávněné nakládání s utajovanými dokumenty, včetně jejich skartace. Petr Pavel také uvedl (video, čas: 14:35), že bude mít schůzku s prezidentem NKÚ Miloslavem Kalou, na které se ho chce dotázat „jaká je možnost udělat teď nový audit, tak abych mohl mít klidné svědomí, že to, co přebíráme, přebíráme v pořádku.“

Tato schůzka následně proběhla 2. února. Miroslav Kala po jednání uvedl, že tak rychlá kontrola není možná. Nejdříve je totiž nutné podat podnět NKÚ, který poté musí projednat kolegium úřadu a případný audit naplánovat. Celý proces přitom dle Kaly trvá několik měsíců.

Petr Pavel později na twitteru zveřejnil, že o možnosti dalšího auditu budou s prezidentem NKŮ Miloslavem Kalou jednat případně až po zveřejnění výsledků kontroly hospodaření Hradu probíhající v loňském roce. O auditu v Kanceláři prezidenta republiky Petr Pavel znovu hovořil i 3. února na briefingu, kde od úmyslu vyžadovat audit v tak krátkém čase upustil (video, čas: 27:27). Dodal, že očekává, že budou v době inaugurace již zveřejněny výsledky výše zmíněné loňské kontroly.

Nově zvolený prezident tedy skutečně oznámil svůj úmysl pověřit Nejvyšší kontrolní úřad auditem Kanceláře prezidenta republiky. Petr Pavel přitom chtěl, aby tato kontrola byla uskutečněna ještě před jeho uvedením do úřadu. Výrok Radima Fialy tak hodnotíme jako pravdivý.

Radim Fiala zde zmiňuje inauguraci prezidenta České republiky v souvislosti s nabytím prezidentských pravomocí. Poukazuje na to, že ačkoli je Petr Pavel zvolený prezident, tak ještě není inaugurován. V současnosti proto nedisponuje prezidentskými pravomocemi. Dále Fiala v tomto kontextu kritizoval telefonáty Petra Pavla s představiteli cizích států, jmenovitě s ukrajinským prezidentem Zelenským a prezidentkou Tchaj-wanu Cchaj Jing-wen.

Dle článku 55 Ústavy ČR se prezident skutečně ujímá úřadu až se složením slibu, přičemž tento slib skládá „do rukou předsedy Senátu na společné schůzi obou komor“. Od tohoto momentu začíná prezidentovi jeho pětileté funkční období. 

Miloši Zemanovi končí funkční období 8. března. Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová již na konci ledna uvedla, že inaugurační schůzi plánuje svolat na 9. března 2023. Svůj prezidentský slib tak bude Petr Pavel skládat až v tento den.

Zvyklostí dále je, že se slib skládá ve Vladislavském sále Pražského hradu, kde slib složili všichni čeští prezidenti –⁠ Václav Havel, Václav Klaus a Miloš Zeman. Zároveň je vhodno dodat, že Václav Havel a Václav Klaus, kteří byli zvoleni ještě nepřímou volbou (.pdf, str. 5), na rozdíl od Miloše Zemana a nyní Petra Pavla, skládali svůj slib do rukou předsedy Poslanecké sněmovny (.pdf, str. 18).

Výrok Radima Fialy tedy hodnotíme jako pravdivý. Petr Pavel, ačkoli je již zvolený, ještě oficiálně nemá prezidentské pravomoci, které získává až se složením slibu do rukou předsedy Senátu. Radimem Fialou zmiňované telefonáty Petra Pavla s představiteli cizích států se tedy dle Ústavy ČR uskutečnily pouze z pozice běžného občana.

Petr Pavel od svého zvolení prezidentem poskytl zahraničním médiím už několik rozhovorů. Nejprve to bylo pro britskou BBC, později i pro agenturu Bloomberg, Financial Times, německou Deutsche Welle nebo francouzskou agenturu AFP.

Nově zvolený český prezident v rozhovorech mluvil kromě jiného o tom, že by neměly existovat „téměř žádné limity” pro to, co by západní země měly posílat na Ukrajinu. „Bez obrněné techniky, bezpilotních prostředků, dělostřelectva a raketových systémů delšího dosahu, ale výhledově možná i bez nadzvukového letectva se Ukrajina opravdu s takto těžkým protivníkem nedokáže vypořádat,“ uvedl pro AFP. Nepřipouští pouze šíření jaderných zbraní.

Pro AFP Pavel také potvrdil, že by souhlasil s možnými dodávkami stíhacích letounů F-16 na Ukrajinu, pro další média nicméně řekl, že si není jistý tím, zda letouny mohou být dodány v takovém termínu, aby byly Kyjevu užitečné. V rozhovoru pro Deutsche Welle (video, čas 0:16) dále uvedl, že by NATO mělo dodání stíhaček na Ukrajinu „vážně zvažovat“. Zároveň nicméně upozorňoval na to, že „je jednodušší poskytnout tanky a obrněná vozidla, ale letectvo vyžaduje spoustu logistické podpory a tréninku”. V praxi by tak podle něj trvalo nejméně půl roku, než by ukrajinská armáda byla schopná letouny začít používat.

Pro několik zahraničních zpravodajských agentur tedy Petr Pavel skutečně popsal, jak si představuje posilování vojenské techniky na Ukrajině a to, jakou techniku by měly členské státy NATO Ukrajině dodávat. Nehovořil o konkrétních číslech, v případě dodávání stíhacích letounů navíc upozorňoval na časovou a logistickou náročnost. NIcméně s ohledem na to, že Radim Fiala poukazuje na skutečnost, že Petr Pavel ještě před svou inaugurací popisoval konkrétní konkrétní techniku, kterou by Česko mělo poslat Ukrajině, hodnotíme jeho výrok jako pravdivý s výhradou.

Designovaný premiér Petr Fiala předložil prezidentu Zemanovi konečný návrh na personální rozdělení ministerských postů 30. listopadu. Miloš Zeman následně 10. prosince ve svém stanovisku vyjádřil odmítavý postoj ke jmenování Jana Lipavského (Piráti) ministrem zahraničních věcí. Mezi důvody tehdy prezident uvedl například nízkou kvalifikaci zmíněného kandidáta či jeho distancovaný postoj k visegrádské spolupráci a k Izraeli.

Na tiskové konferenci, která se konala 13. prosince bezprostředně po jednání v Lánech, však Petr Fiala poměrně nečekaně oznámil, že se prezident Zeman rozhodl jmenovat vládu jako celek, tedy včetně Jana Lipavského. Petr Fiala tehdy rovněž uvedl (video, 0:44–1:40; 2:49), že prezident Zeman „trvá na všech svých přednesených výhradách i osobních varováních vůči kvalitě kandidáta“ na ministra zahraničních věcí Jana Lipavského.

Ve veřejně dostupných zdrojích se nám nepodařilo nalézt, že by se k této konkrétní záležitosti vyjadřoval přímo prezident Zeman nebo jeho tiskový mluvčí Jiří Ovčáček. Vzhledem k výše uvedenému vyjádření Petra Fialy však výrok hodnotíme jako pravdivý.

K jednomu z prvních významnějších střetů ve věci jmenování členů vlády došlo v květnu 2001. Tehdejší předseda vlády Miloš Zeman žádal o jmenování Miroslava Grégra vicepremiérem. Prezident Václav Havel ovšem váhal, zda žádosti vyhovět. Jednání trvala téměř měsíc, ale nakonec prezident se jmenováním souhlasil a Miroslav Grégr se stal 30. května 2001 vicepremiérem.

I během funkčního období nástupce Václava Havla, Václava Klause, docházelo ke sporům o jmenování ministrů. Vždy ale došlo k dohodě mezi prezidentem a premiérem, nebylo tedy nutné sáhnout po kompetenční žalobě. Za zmínku stojí například návrh premiéra Vladimíra Špidly na jmenování Milana Urbana ministrem průmyslu v roce 2003. Václav Klaus se jmenováním souhlasil, ale nejprve chtěl vědět, kterými jazyky kandidát na ministra mluví a jestli se v dohledné době jedná o poslední změnu ve vládě. Po doplnění požadovaných informací prezident ustoupil a jmenoval Milana Urbana ministrem.

Dále například Václav Klaus v roce 2005 odmítal jmenovat Davida Ratha ministrem zdravotnictví. Důvodem byla Rathova funkce prezidenta České lékařské komory (ČLK), která byla dle Václava Klause ústavně neslučitelná s pozicí ministra zdravotnictví. David Rath nakonec rezignoval na funkci prezidenta ČLK a Václav Klaus jej jmenoval ministrem.

Poslední takový spor s prezidentem Klausem se týkal jmenování Karolíny Peake ministryní obrany. Klaus odmítl jmenování Peake především proto, že měl pochybnosti o jejích znalostech v oboru. Konkrétně se vyjádřil takto: „Nedokážu si představit, že se paní Peake stane přes noc odbornicí na armádu a že vojáci, statní mužové, přijmou takovou dívenku v roli ministryně obrany.“ Po vyjednáváních s premiérem Petrem Nečasem nicméně Václav Klaus Karolínu Peake jmenoval. Pro zajímavost zmiňme, že Peake byla ministryní obrany pouhých 8 dní. Následně byla na žádost Petra Nečase odvolána.

Po zvolení Miloše Zemana prezidentem přibývalo sporů mezi ním a premiéry. Miloš Zeman měl například problém se jmenováním Miroslava Pocheho, Michala Šmardy nebo s odvoláním tehdejšího ministra financí Andreje Babiše. Nejdále, co se týče ústavního sporu, došel právě poslední jmenovaný spor z roku 2017. Miloš Zeman odvolání Andreje Babiše protahoval, a tak začal tehdejší premiér Sobotka připravovat kompetenční žalobu. Ve stejný den se vyjádřil i prezident Zeman, který taktéž plánoval podat podnět k Ústavnímu soudu. Zeman se chtěl prostřednictvím žaloby dozvědět, zda je povinen za všech okolností odvolat ministra na žádost premiéra. Ovšem ani v tomto případě ke kompetenční žalobě nakonec nedošlo. Miloš Zeman se po několikatýdenních jednáních rozhodl ministra financí odvolat. 

Zbylé dva příklady se podařilo vyřešit bez výhrůžek kompetenčními žalobami. V případě zmíněného Michala Šmardy konflikt skončil ve chvíli, kdy se tento kandidát vzdal nominace na post ministra kultury. Miroslav Poche ale svou nominaci na ministra zahraničí stáhnout odmítl. Spor ustal až po odmítnutí jeho navržení na jmenování ze strany předsedy vlády Andreje Babiše, ČSSD tak nakonec nominovala Tomáše Petříčka.

Pro zajímavost uvádíme, že během funkčního období prezidenta Václava Havla ke kompetenční žalobě došlo, netýkala se ovšem jmenování členů vlády. Prezident navzdory nesouhlasu tehdejšího premiéra Miloše Zemana jmenoval novým guvernérem ČNB Zdeňka Tůmu. Zeman se tehdy domníval, že je pro uvedení guvernéra do funkce potřeba i podpis premiéra. Dle nálezu Ústavního soudu k porušení Ústavy nedošlo a soud tak dal za pravdu prezidentu Havlovi.

Ministerstvo financí (MF) předložilo první návrh státního rozpočtu na rok 2022 v květnu 2021. V něm navrhlo deficit ve výši 390 miliard Kč. Tento předběžný návrh schválila vláda Andreje Babiše 7. června.

Na začátku září letošního roku MF předložilo nový návrh, který předpokládá deficit ve výši 376,6 miliardy Kč. Tento dokument (.pdf), zpracovaný již do podoby návrhu zákona o státním rozpočtu, vláda poprvé schválila 27. září. O tři dny později ho předložila poslancům. Nicméně 20. října, po druhém schválení, musela tento návrh poslancům předložit opětovně, jelikož došlo k ustavení nové Poslanecké sněmovny, v jejíž kompetenci není projednávat návrhy, které byly předloženy předchozí Sněmovně.

Tuto podobu státního rozpočtu se pokusila prosadit k projednání končící ministryně Alena Schillerová (ANO) na schůzi Poslanecké sněmovny, která se konala 14. prosince. Její návrh ale nebyl Sněmovnou přijat.

Doplňme také, že nastupující ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že by nová vláda chtěla přepracovat státní rozpočet tak, aby schodek nepřesahoval 300 miliard Kč.

Hodnota 400 miliard, kterou zmiňuje Radim Fiala, je v porovnání s reálnou výší plánovaného deficitu (376,6 miliardy) v námi akceptované 10% odchylce. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Radim Fiala bezprostředně před tímto výrokem uvedl, že sám považuje rozhodnutí prezidenta Zemana za státnický krok. Prezident Zeman totiž i přes své výhrady přislíbil jmenovat vládu Petra Fialy včetně kandidáta na ministra zahraničí Jana Lipavského. Radim Fiala tak upozorňuje na to, že premiér Petr Fiala se o prezidentově rozhodnutí vyjádřil stejně jako on.

Designovaný premiér Petr Fiala se sešel s prezidentem Zemanem v pondělí 13. prosince 2021, aby spolu jednali o postupu při jmenování nové vlády. Prezident původně nechtěl jmenovat kandidáta na ministra zahraničí Jana Lipavského. Po jednání ale Petr Fiala na brífinku oznámil, že prezident vládu v pátek 17. prosince jmenuje v takové podobě, v jaké mu ji navrhl. Fiala rozhodnutí skutečně označil (video, čas 0:26) za státnický krok, který oceňuje.

O záměru britské vlády poskytnout očkování proti covidu-19 15 milionům lidí ve Spojeném království do 15. února hovořil tamní premiér Boris Johnson například ve svém projevu 7. ledna 2021. Jednat se má hlavně o seniory nad 70 let, klienty a pracovníky v domovech pro seniory, zdravotníky či další zranitelné skupiny obyvatel.

Náměstek britského ministra zdravotnictví Nadhim Zahawi, který má na starosti koordinaci očkování, pak pro BBC 19. ledna 2021 uvedl, že ačkoli dodávky vakcín stále „skřípou“, je si jistý, že vláda svůj zmiňovaný cíl splní.

BBC také dále uvádí, že dle vládních zdrojů dostaly ve Spojeném království první dávku vakcíny proti koronaviru už více než čtyři miliony lidí. Britský ministr zdravotnictví Matt Hancock k tomu dodal, že naočkována byla více než polovina občanů starších 80 let a polovina klientů domovů pro seniory.

Doplňme, že Spojené království i nadále patří mezi země s nejvyšší mírou proočkovanosti proti covidu-19 na světě.

Dle dat izraelského Ústředního statistického úřadu měl Izrael k datu 31. prosince 2020 přibližně 9 291 000 obyvatel. Česká republika pak podle posledních dostupných dat Českého statistického úřadu měla k 30. září 2020 celkem 10 707 839 obyvatel.

K 18. lednu 2021, kdy byl publikován rozhovor s Radimem Fialou, Izrael první dávkou vakcíny naočkoval (dle dat dostupných 20. ledna) 2,62 milionu obyvatel, což je okolo 28,2 % obyvatelstva Izraele. Například o den dříve to bylo 2,43 milionu (cca 26,2 %), 16. ledna pak 2,28 milionu, tedy 24,5 % naočkovaných obyvatel.

Více než 470 tisíc lidí v Izraeli pak dle informací serveru iRozhlas.cz z 19. ledna dostalo už i druhou dávku vakcíny. Pro kontext uveďme, že i přes tyto počty očkovaných a i přes přísná celostátní karanténní opatření, která izraelská vláda prodloužila do 31. ledna 2021, denní přírůstky počtu infikovaných koronavirem v Izraeli zůstávají nadále vysoké.

Radim Fiala tedy pravdivě uvádí, že Izrael naočkoval více než 2 miliony lidí. Nicméně naočkovaných 2,62 milionů lidí je procentuálně mnohem více než uvedených „téměř 20 %“. Ostatně bez ohledu na data o očkování, „přes 2 miliony lidí“ v izraelské populaci nikdy nemůže znamenat „téměř 20 %“.

Vzhledem k tomu, že Radim Fiala nicméně ve výroku poukazuje na vysokou proočkovanost v Izraeli a celkový počet naočkovaných lidí uvádí správně, nepřikládáme mu zde nepřesný procentuální údaj k tíži a výrok celkově hodnotíme jako pravdivý.