Prezidentem se skutečně stává až je inaugurován na Pražském hradě do rukou předsedy Senátu.
Dle Ústavy se zvolený prezident ujímá svého úřadu složením slibu na společné schůzi obou komor Parlamentu, která se koná až po uplynutí funkčního období předchozího prezidenta. Tento slib je pak skládán ve Vladislavském sále Pražského hradu do rukou předsedy Senátu.
Radim Fiala zde zmiňuje inauguraci prezidenta České republiky v souvislosti s nabytím prezidentských pravomocí. Poukazuje na to, že ačkoli je Petr Pavel zvolený prezident, tak ještě není inaugurován. V současnosti proto nedisponuje prezidentskými pravomocemi. Dále Fiala v tomto kontextu kritizoval telefonáty Petra Pavla s představiteli cizích států, jmenovitě s ukrajinským prezidentem Zelenským a prezidentkou Tchaj-wanu Cchaj Jing-wen.
Dle článku 55 Ústavy ČR se prezident skutečně ujímá úřadu až se složením slibu, přičemž tento slib skládá „do rukou předsedy Senátu na společné schůzi obou komor“. Od tohoto momentu začíná prezidentovi jeho pětileté funkční období.
Miloši Zemanovi končí funkční období 8. března. Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová již na konci ledna uvedla, že inaugurační schůzi plánuje svolat na 9. března 2023. Svůj prezidentský slib tak bude Petr Pavel skládat až v tento den.
Zvyklostí dále je, že se slib skládá ve Vladislavském sále Pražského hradu, kde slib složili všichni čeští prezidenti – Václav Havel, Václav Klaus a Miloš Zeman. Zároveň je vhodno dodat, že Václav Havel a Václav Klaus, kteří byli zvoleni ještě nepřímou volbou (.pdf, str. 5), na rozdíl od Miloše Zemana a nyní Petra Pavla, skládali svůj slib do rukou předsedy Poslanecké sněmovny (.pdf, str. 18).
Výrok Radima Fialy tedy hodnotíme jako pravdivý. Petr Pavel, ačkoli je již zvolený, ještě oficiálně nemá prezidentské pravomoci, které získává až se složením slibu do rukou předsedy Senátu. Radimem Fialou zmiňované telefonáty Petra Pavla s představiteli cizích států se tedy dle Ústavy ČR uskutečnily pouze z pozice běžného občana.
