Radim Fiala
SPD

Radim Fiala

Svoboda a přímá demokracie (SPD)

Bez tématu 23 výroků
Koronavirus 6 výroků
Právní stát 4 výroky
Sněmovní volby 2021 4 výroky
Zahraniční politika 4 výroky
Cesta na Tchaj-wan 2 výroky
Ekonomika 2 výroky
Poslanecká sněmovna 2 výroky
Prezidentské volby 2023 2 výroky
Invaze na Ukrajinu 1 výrok
Rozpočet 2021 1 výrok
Rozpočet 2022 1 výrok
Zdravotnictví 1 výrok
Pravda 24 výroků
Nepravda 12 výroků
Zavádějící 6 výroků
Neověřitelné 1 výrok
Rok 2023 6 výroků
Rok 2021 14 výroků
Rok 2020 4 výroky
Rok 2019 12 výroků
Rok 2018 2 výroky
Rok 2017 4 výroky
Rok 2014 1 výrok

Radim Fiala

A na konci té kauzy je vlastně situace, kdy dva státní zástupci řeknou, že je všechno v pořádku, že trestný čin se nestal, a já jenom znovu opakuji, Miloš Zeman neřekl nic jiného, že má ústavní právo a že kdyby třetí státní zástupce ten verdikt o 180 stupňů otočil, že je připraven tady toho opravného prostředku použít.
Otázky Václava Moravce, 22. září 2019
Zavádějící
Státní zástupci skutečně došli k názoru, že trestný čin nebyl spáchán. Jednání však označili za „vědomě účelové“. Je tedy zavádějící tvrdit, že dle nich bylo vše v pořádku. Miloš Zeman pak skutečně řekl, že je připraven udělit Andreji Babišovi abolici.

Mluvčí pražských státních zástupců dne 2. září 2019 v rozhovoru pro ČT uvedl, že dozorující státní zástupce Jaroslav Šaroch změnil v kauze Čapí hnízdo právní názor. Následně se návrhem na zastavení trestního stíhání začal zabývat vedoucí státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze, Martin Erazím.

Dne 13. září 2019 Martin Erazím rozhodl o zastavení trestního stíhání všech obviněných a uvedl, že se ztotožňuje s právním názorem Jaroslava Šarocha. Za pár dní Městské státní zastupitelství v Praze zveřejnilo na své elektronické nástěnce devadesátistránkové rozhodnutí (.pdf) Jaroslava Šarocha.

V samotném závěru rozhodnutí (.pdf, str. 90) státní zástupce Jaroslav Šaroch říká:

„Přestože považuji za prokázané, že zejména obv. Ing. XXXX, Ph.D. a obv. Ing. XXXX (podle deníku Právo jde o Janu Mayerovou a Andreje Babiše, pozn. Demagog.cz) jednali vědomě účelově tak, aby byla poskytnuta dotace v rámci ROP NUTS 2 na výstavbu MKA ČH, a že existovalo spojení mezi společnostmi XXXX a XXXX, příp. dalšími společnostmi ze skupiny XXXX, prostřednictvím fyzických osob, které jednaly společně, nepodařilo se opatřit důkazy, které by prokazovaly, že společnost XXXX nebyla v době podání žádosti o poskytnutí dotace, či v následné době do rozhodnutí Výboru RR o poskytnutí dotace na realizaci projektu MKA, event. do uzavření smlouvy o poskytnutí dotace mezi společností XXXX a Regionální radou, nezávislým podnikem a nesplňovala definici malého a středního podniku.“

Andrej Babiš byl podezřelý ze spáchání dotačního podvodu a poškozování zájmů EU. V roce 2009 získala Farma Čapí hnízdo 50milionovou dotaci určenou pro malé a střední podniky. Až do začátku roku 2008 patřila firma pod holding Agrofert, pak z něj byla vyčleněna, aby dosáhla na výše zmíněnou dotaci. Po pěti letech se vrátila zpátky pod Agrofert.

Prezident Miloš Zeman dne 19. září 2019 na TV Barrandov připomněl, že má prezident právo abolice, tedy zastavení trestního stíhání. Zároveň se nechal slyšet, že je připraven abolici Andreji Babišovi udělit, pokud by Nejvyšší státní zastupitelství rozhodlo o obnovení trestního stíhání. Andrej Babiš prohlásil, že by abolici od prezidenta nepřijal.

Je tedy pravdou, že státní zástupci došli k závěru, že žádný trestný čin v kauze Čapí hnízdo nebyl spáchán. Je však zavádějící tvrdit, že je dle nich „všechno v pořádku“. Státní zástupce Šaroch ve své zprávě, se kterou se městský státní zástupce Erazím ztotožnil, uvádí, že celý proces získání dotace na projekt Čapího hnízda byl vědomě účelový a že „existovalo spojení mezi společnostmi XXXX a XXXX, případně dalšími společnostmi ze skupiny XXXX, prostřednictvím fyzických osob, které jednaly společně“.

Radim Fiala

Státní zástupci řekli, že tento skutek nebyl trestným činem (kauza Čapí hnízdo, pozn. Demagog.cz).
Otázky Václava Moravce, 22. září 2019
Pravda
Jaroslav Šaroch konstatuje v devadesátistránkovém odůvodnění svého rozhodnutí, že se skutek (pro který bylo trestní stíhání vedeno) sice stal, ale nelze jej označit jako trestný čin. Městský státní zástupce Erazím se s jeho názorem ztotožnil.

Farma Čapí hnízdo patřila ještě v roce 2007 pod názvem ZZN AGRO Pelhřimov do holdingu Agrofert, který Andrej Babiš vlastní. V prosinci téhož roku se firma přeměnila na akciovou společnost s akciemi na majitele. V dalším roce získala evropskou dotaci určenou pro malé a střední podniky, kterou by jako součást Agrofertu získat nemohla. Po několika letech se společnost vrátila zpátky pod Agrofert.

Andrej Babiš (spolu s dalšími osobami) byl v kauze Čapí hnízdo podezřelý z dotačního podvodu a poškozování finančních zájmů EU. Policie začala Čapí hnízdo vyšetřovat po podání trestního oznámení v září 2015.

Na konci března 2019 bylo ukončeno vyšetřování kauzy Čapí hnízdo. Státní zástupce Jaroslav Šaroch obdržel kompletní spis k rozhodnutí, zda bude podána obžaloba. Dne 2. září 2019 uveřejnil mluvčí státních zástupců Aleš Cimbala informaci, že žalobce Šaroch změnil právní názor v této kauze a trestní stíhání zastavil.

13. září 2019 městský státní zástupce Martin Erazím potvrdil rozhodnutí Jaroslava Šarocha a trestní stíhání Andreje Babiše (a dalších pěti osob) bylo zastaveno. O pár dní později zveřejnilo Městské státní zastupitelství v Praze na své elektronické úřední desce devadesátistránkové rozhodnutí (.pdf) Jaroslava Šarocha v kauze Čapí hnízdo. Některé části jsou kvůli ochraně osobních údajů začerněny.

V samotném usnesení státního zastupitelství uvedl Šaroch (.pdf, str. 90):

„Přestože považuji za prokázané, že zejména obv. Ing. XXXX, Ph.D. a obv. Ing. XXXX (podle deníku Právo jde o Janu Mayerovou a Andreje Babiše pozn. Demagog.cz) jednali vědomě účelově tak, aby byla poskytnuta dotace v rámci ROP NUTS 2 na výstavbu MKA ČH, a že existovalo spojení mezi společnostmi XXXX a XXXX, případně dalšími společnostmi ze skupiny XXXX, prostřednictvím fyzických osob, které jednaly společně, nepodařilo se opatřit důkazy, které by prokazovaly, že společnost XXXX nebyla v době podání žádosti o poskytnutí dotace či v následné době do rozhodnutí Výboru RR o poskytnutí dotace na realizaci projektu MKA, event. do uzavření smlouvy o poskytnutí dotace mezi společností XXX a Regionální radou, nezávislým podnikem a nesplňovala definici malého a středního podniku.“

Přesto, že Jaroslav Šaroch shledává jednání Andreje Babiše jako účelové a skutek se tedy podle státního zástupce stal, nelze jej údajně považovat za trestný čin. Vedoucí státní zástupce Martin Erazím se dle svých slov ztotožnil s právním názorem Jaroslava Šarocha. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako pravdivý.

Radim Fiala

Teď se bude řešit zákon o státním zastupitelství, státní zástupci si budou hledat svou pozici v tom zákoně i v té v politice.
Otázky Václava Moravce, 22. září 2019
Pravda
O novele zákona o státním zastupitelství předložené ministerstvem spravedlnosti má nyní hlasovat vláda. Novela by měla přinést zásadní změny, a to především ve jmenování státních zástupců a délce jejich funkčního období.

Novela (.doc) zákona o státním zastupitelství z Ministerstva spravedlnosti prošla připomínkovým řízením a měla by o ní hlasovat vláda jako celek. Pokud projde hlasováním na vládě, půjde do Sněmovny jako vládní návrh zákona.

Novela zákona o státním zastupitelství zavádí změny hned v několika důležitých bodech, zejména ve způsobu jmenování státních zástupců a v délce funkčního období (v současné době je jmenován státní zástupce na dobu neomezenou). Státní zástupci mají vzejít z výběrových řízení před pětičlennou komisí (.doc, str. 3). V ní bude mít dva členy soustava státního zastupitelství (jeden člen jmenovaný nejvyšším státním zástupcem a jeden člen vedoucím státním zástupcem, který je oprávněn podat návrh), zbývající tři členy bude jmenovat ministr spravedlnosti, přičemž jeden z těchto tří by měl pocházet z řad soudců. Funkční období u státních zástupců má být stanoveno na dobu určitou (.doc, str. 2, § 10b), zatím je uváděno 7 let.

Státní zastupitelství je v současné době součástí moci výkonné (zařazeno v rámci Ústavy ČR do Hlavy třetí - Moc výkonná) a nejvyššího státního zástupce jmenuje vláda na návrh ministra spravedlnosti. Nižší vedoucí státní zástupce (vrchní, krajské a okresní) pak jmenuje ministr spravedlnosti na návrh nadřízeného státního zástupce (nejvyšší státní zástupce tedy navrhuje jmenování vrchních státních zástupců, ti krajských státních zástupců apod.). Je tedy evidentní, že případné změny v postavení státních zástupců včetně nejvyššího státního zástupce se dotknou i jejich postavení v politice, respektive jejich postavení vůči politickým představitelům.

Radim Fiala

Ústava jasně říká, že státní zastupitelství je součástí moci výkonné, to je jedna jediná věta, která v Ústavě o státním zastupitelství je.
Otázky Václava Moravce, 22. září 2019
Nepravda
Článek 80, který se státnímu zastupitelství věnuje, přímo neuvádí, že je státní zastupitelství součást moci výkonné. Vyplývá to pouze ze systematiky Ústavy. Článek navíc obsahuje dva odstavce, tedy věty dvě. Kromě toho pokrývá státní zastupitelství také článek 109.

Státní zastupitelství je vymezeno v Ústavě jako součást moci výkonné. Článek 80, který se státním zastupitelstvím zabývá, se totiž nachází v hlavě třetí, která je věnována právě moci výkonné.

Článek 80 Ústavy ČR konkrétně uvádí:

(1) Státní zastupitelství zastupuje veřejnou žalobu v trestním řízení; vykonává i další úkoly, stanoví-li tak zákon.

(2) Postavení a působnost státního zastupitelství stanoví zákon.“

Článek 80 tedy obsahuje dva odstavce (dvě věty). Státní zastupitelství je v Ústavě navíc zmíněno také v článku 109 (hlava osmá, přechodná a závěrečná ustanovení). Tento článek říká: Do doby zřízení státního zastupitelství vykonává jeho funkce prokuratura České republiky.

Ústava sice vymezuje státní zastupitelství jako součást moci výkonné, tato skutečnost však nevyplývá přímo z obsahu článku 80, nýbrž ze systematiky Ústavy a jejího členění. Z výše uvedených důvodů hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Radim Fiala

Já jsem osobně už jednal s paní ministryní Benešovou.
Otázky Václava Moravce, 22. září 2019
Neověřitelné
Z žádných dostupných zdrojů se nám tento výrok nepodařilo ověřit.

Údajné jednání se mělo nejspíš týkat (video 22:20) novely zákona o státním zastupitelství. Tato novela byla poprvé předložena sněmovně 20. listopadu 2018 a 27. září 2019 (tedy až po ověřovaném rozhovoru) byl její návrh schválen ve třetím čtení. Tato novela by měla platit až od roku 2022 a mimo jiné by měnila odvolatelnost státních zástupců. Dosud se tak dělo z rozhodnutí vlády, po případném schválení novely by to byla věc kárného soudu.

18 z 19 poslanců za SPD (jeden byl omluven) hlasovali nakonec proti tomuto návrhu, který také nepodpořili komunisti. Z dostupných zdrojů není zřejmé, čeho konkrétně se toto osobní setkání ministryně Benešové a Radima Fialy mělo týkat, kdy proběhlo a případně k čemu obě strany dospěly. Pokusili jsme se kontaktovat poslance Fialu i ministryni Benešovou, ale zatím jsme neobdrželi odpověď.

Radim Fiala

Ona (Marie Benešová, pozn. Demagog.cz) byla nejvyšší státní zástupkyní, byla ministryní spravedlnosti v minulosti.
Otázky Václava Moravce, 22. září 2019
Pravda
Marie Benešová působila jako nejvyšší státní zástupkyně v letech 1999–2005. Ve vládě Jiřího Rusnoka byla ministryní spravedlnosti od 10. července 2013 do 13. srpna 2013. Následně byla až do 29. ledna 2014 ministryní spravedlnosti v demisi.

Marie Benešová pracovala na Vrchním státním zastupitelství v Praze poprvé jako vedoucí oddělení kriminality v letech 1993–1995. Poté založila vlastní advokátní kancelář a v roce 1999 začala pracovat v Brně jako nejvyšší státní zástupkyně. Tuto pozici vykonávala do roku 2005, kdy byla z funkce odvolána vládou Jiřího Paroubka.

Ministryní spravedlnosti se stala 10. července 2013 ve vládě Jiřího Rusnoka. Tato vláda nezískala důvěru Poslanecké sněmovny PČR a Rusnok podal 13. srpna demisi. Od 13. srpna 2013 byla Benešová ministryní spravedlnosti v demisi, a to až do 29. ledna 2014, kdy byla jmenována nová vláda Bohuslava Sobotky.

Radim Fiala

Ne, ne, ne, já musím zareagovat na kolegu, pana poslance Kalouska, v tom, že my jsme chtěli, aby začala fungovat sněmovna, proto jsme hlasovali tak, jak jsme hlasovali. Dodržovali jsme poměrné zastoupení podle výsledků voleb. To si myslím, že není žádná koalice.
Události, komentáře, 26. června 2018
Zavádějící

Radim Fiala se v tomto výroku ohrazuje vůči tvrzení Miroslava Kalouska, že v Poslanecké sněmovně funguje hlasovací koalice hnutí ANO, SPD a KSČM a namítá, že hnutí SPD při hlasování dodržovalo poměrné zastoupení v orgánech sněmovny podle výsledků voleb.

Poslanci SPD hlasovali společně s ANO a KSČM pro návrhy na potvrzení předsedů sněmovních výborů, podvýborů a komisí již od ustavení nové Poslanecké sněmovny v listopadu 2017. Tyto tři poslanecké kluby svou silou 115 hlasů zajistily předsednické posty i pro Radka Kotena či Miloslava Roznera, což vyvolalo nesouhlas zejména stran tzv. Demokratického bloku.

Byť Radim Fiala tvrdí, že poslanecký klub SPD dodržoval poměrné zastoupení podle výsledků voleb, výsledné rozdělení předsednických pozic požadavek poměrnosti nesplňuje. Současná Poslanecká sněmovna má 18 výborů, 57 podvýborů a 14 komisí - celkově tedy 89 předsedů. Aby byl dodržen princip poměrnosti, měl by každý poslanecký klub mít 0,45 předsednických postů na jednoho poslance. Z tabulky lze vidět, že některé strany (SPD, ČSSD) jsou disproporčně málo zastoupeny a naopak například KSČM má více předsednických postů, než by jí podle volebního výsledku mělo náležet. KSČM má stejný počet poslanců jako ČSSD (15), ale má více než dvakrát vyšší zastoupení na předsednických pozicích a navíc pozici místopředsedy sněmovny.

Výrok je hodnocen jako zavádějící vzhledem k tomu, že výsledkem hlasování SPD (ale i ANO a KSČM) není poměrné zastoupení všech poslaneckých klubů v orgánech sněmovny, ale situace, kde jsou některé strany výrazně méně zastoupeny než jiné.

Co se týče samotné hlasovací koalice, již dříve jsme uvedli, že není pravdou, že by ANO, SPD a KSČM tvořily nějakou konzistentní hlasovací sílu. Jak vyplývá z analýzy Michala Škopa z projektu KohoVolit.eu, tyto tři strany spolu hlasují opravdu nejčastěji, ale přibližně v šestině důležitých hlasování hlasovaly odlišně.

Radim Fiala

Radim FIALA: Ano, samozřejmě, protože to je, to je člen sociální demokracie (Miroslav Poche, pozn. Demagog.cz), který říkal, že bychom měli přijmout islámské imigranty do České republiky.

Světlana WITOWSKÁ: Kdy to říkal?

Radim FIALA: V roce 2015 to psal.

Světlana WITOWSKÁ: Já myslím, že to takhle neříkal, on psal blog na iDNES a tam neříkal nic takového.

Radim FIALA: Ano, ano, dokonce ten nadpis je, že bychom se o ně měli postarat, že bychom je měli přijímat, že 525 imigrantů není přece žádný problém.
Události, komentáře, 26. června 2018
Zavádějící

V článku Miroslava Pocheho s názvem Neotáčejme se k uprchlíkům zády se opravdu dočteme následující:

… počet 525 osob považuji za symbolické humanitární gesto, kterému by se Česká republika neměla vyhýbat.

Dále:

Evropská unie je založena na principu solidarity a my jsme její součástí a jako takoví bychom měli kromě čerpání výhod být schopni pomoci i těm zemím EU na jihu Evropy, které nápor uprchlíků musí zvládat.(…)Proto se osobně přikláním k tomu imigranty v České republice přijmout a poskytnout jim prostor pro nový život.

Radim Fiala se ve svém výroku zmiňuje o přijímání „islámských imigrantů“, což není nikde v Pocheho článku explicitně napsáno. Nicméně kvóty navržené na základěDoporučeníKomise z 8. června 2015 se měly týkat 20 tisíc blíže neurčených osob z uprchlických táborů ze zemí mimo EU. Zejména se mělo jednat o podporu zemí obzvlášť silně stižených uprchlickou krizí a o zajištění bezpečného přechodu pro uprchlíky do Schengenu.

Vzhledem k prioritním oblastem, kterých se Doporučení týkalo, tedy:

In identifying the priority regions, the situation in the neighbourhood and the current migratory flows should be taken into account, in particular the link with the Regional Development and Protection Programmes in the Middle East, North Africa and the Horn of Africa.

Mělo se jednat o přemisťování uprchlíků zejména z Libanonu, Jordánu a Iráku, tedy ze zemí, na které se program RDPP zaměřuje přednostně. Tyto země přijímaly uprchlíky zejména ze Sýrie a Afghánistánu. Mezi dvaceti tisíci osobami určenými k přerozdělení se tak nepochybně nacházeli i jednotlivci muslimského vyznání. Nicméně potenciální množinu přijatých uprchlíků nelze automaticky popsat spojením „islámští imigranti“, v tomto ohledu se může jednat i o uprchlíky vyznání křesťanského či židovského. Proto hodnotíme tento výrok jako zavádějící.

Radim Fiala

Už v tomto volebním období jsme s Tomiem Okamurou navrhli snížení DPH v obou dvou sazbách o jeden procentní bod.
Předvolební debata České televize, 2. října 2017
Nepravda

Daň z přidané hodnoty (DPH) se počítá podle dvou sazeb. Základní sazba činí 21 %, snížená sazba je pak podle druhu zboží buď 10 %, nebo 15 %.

Tomio Okamura a Radim Fiala společně předložili celkem tři návrhy novel zákona o DPH, žádná z nich však neobsahovala snížení sazby DPH. Ani jeden z poslanců pak nepodal pozměňovací návrh k dalším navrhovaným novelám zákona o DPH. Výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.

Radim Fiala

Ta hra (Účtenkovka, pozn. Demagog.cz) je za peníze daňových poplatníků.
Předvolební debata České televize, 2. října 2017
Pravda

Náklady na Účtenkovku skutečně platí daňový poplatníci. Celkem má jít o 85 milionů korun ročně. V této sumě jsou započítány výhry, samotný provoz nebo také propagace.