Radim Fiala
SPD

Radim Fiala

Svoboda a přímá demokracie (SPD)

Bez tématu 23 výroků
Koronavirus 6 výroků
Právní stát 4 výroky
Sněmovní volby 2021 4 výroky
Zahraniční politika 4 výroky
Cesta na Tchaj-wan 2 výroky
Ekonomika 2 výroky
Poslanecká sněmovna 2 výroky
Prezidentské volby 2023 2 výroky
Invaze na Ukrajinu 1 výrok
Rozpočet 2021 1 výrok
Rozpočet 2022 1 výrok
Zdravotnictví 1 výrok
Pravda 24 výroků
Nepravda 12 výroků
Zavádějící 6 výroků
Neověřitelné 1 výrok
Rok 2023 6 výroků
Rok 2021 14 výroků
Rok 2020 4 výroky
Rok 2019 12 výroků
Rok 2018 2 výroky
Rok 2017 4 výroky
Rok 2014 1 výrok

Radim Fiala

Je silně zpolitizovaná (kauza Čapí hnízdo, pozn. Demagog.cz), že snad nebyla, neproběhla žádná schůze Poslanecké sněmovny, kdyby se o této dotační kauze nehovořilo.
Otázky Václava Moravce, 22. září 2019
Nepravda
Kauza Čapí hnízdo byla diskutována na 20 z celkového počtu 34 schůzí Poslanecké sněmovny během 8. volebního období. Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý, kauza byla nicméně ve Sněmovně zmiňována opakovaně.

V časovém úseku 8. volebního období, pro které výrok ověřujeme, se od ustavující schůze poslanců ze dne 20. listopadu 2017 o kauzách Andreje Babiše debatovalo několikrát. Z celkového počtu 34 schůzí, které uvádí Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky na svém webu, dvě stále probíhají. Čapí hnízdo bylo ale již zmíněno i na dosud neukončené 34. schůzi. Ze zbývajícího počtu 32 ukončených schůzí jsme pak ve zprávách o schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu nalezli zmínku o kauze Čapí hnízdo v 19 zápisech.

Na první ustavující schůzi projednávali poslanci vydání (.pdf, str. 92, 125) poslanců Faltýnka a Babiše k trestnímu stíhání a jmenování (.pdf, str. 63) předsedů mandátového a imunitního výboru.

Na druhé schůzi, která se konala 30. listopadu 2017, zmiňovala Markéta Pekarová Adamová výroky (.pdf, str. 18) Radka Vondráčka ohledně odložení kauzy Čapí hnízdo v pořadu Otázky Václava Moravce.

Na třetí schůzi se pak Čapí hnízdo nezmiňovalo.

Ve dnech 12. až 19. prosince, během čtvrté schůze, zmiňovali poslanci kauzu Čapí hnízdo v souvislosti s kauzou OKD (.pdf, str. 84-85).

Na páté schůzi Poslanecké sněmovny, která se konala ve dnech 10. až 16. ledna 2018, podala vláda Andreje Babiše první řádnou žádost o důvěru. Řada politiků se v kontextu žádosti o důvěru vyjádřila právě ke kauze Čapí hnízdo. Miroslav Kalousek dle záznamu (.pdf, str. 33) žádost o důvěru okomentoval slovy: „…je to věru poprvé, co o důvěru žádá bývalý agent Státní bezpečnosti evidovaný pod krycím jménem Bureš a člověk, který je obviněný a trestně stíhaný orgány činnými v trestním řízení z daňového podvodu a z poškozování finančních zájmů Evropské unie.”

19. ledna 2018, tedy již během šesté schůze, projednávala Poslanecká sněmovna žádost o vyslovení souhlasu k trestnímu stíhání poslance Andreje Babiše a poslance Jaroslava Faltýnka. K vydání jak Andreje Babiše, tak Jaroslava Faltýnka byl po několikahodinové debatě dán souhlas Sněmovny.

Na sedmé schůzi sněmovny hovořil (.pdf, str. 545) Miroslav Kalousek o vztahu Andreje Babiše s Generální inspekcí bezpečnostních sborů a Jakub Michálek se ve své interpelaci (.pdf, str. 311) dotazoval na dosazování lidí s minulostí v holdingu Agrofert do státní správy.

9. března 2018 Miroslav Kalousek na osmé schůzi komentoval (.pdf, str. 46-47) tvrzení Andreje Babiše, že v roce 2013 ministr financí poslal účelově kontrolu na Čapí hnízdo.

Na deváté ani desáté schůzi se pak Čapí hnízdo neprojednávalo.

Jedenáctá schůze se týkala správního řízení s ředitelem Generální inspekce bezpečnostních sborů. Například podle Miroslava Kalouska bylo toto řízení zahájeno, protože se premiér Babiš, toho času stíhaný v kauze Čapí hnízdo, nechtěl smířit s nezávislostí GIBS.

Na dvanácté schůzi se Ivan Bartoš vyjadřoval (.pdf, str. 512) ke kauze slovy: „...v podstatě jednobarevná vláda ANO má v gesci všechna ministerstva, vnitro i spravedlnost, poslanci tady vykřikují o tom, skoro i do médií, jak Nevtípila vyšetřujícího policistu dostanou do tepláků.“ Dále komentuje dosazení člena hnutí ANO do komise Poslanecké sněmovny pro kontrolu činnosti GIBS. Obdobným způsobem jako Bartoš situaci komentuje také Jan Farský (str. 515).

Na třinácté schůzi promluvil (.pdf, str. 758) Miroslav Kalousek k Andreji Babišovi slovy: „…je to vaše osoba, vaše trestní stíhání, díky kterému tady ještě nemáme vládu s důvěrou…“

Čtrnáctá schůze byla pro malou účast přerušena na neurčito hned po zahájení a projednáno na ní tedy nebylo nic. Kauza Čapí hnízdo pak nebyla zmíněna ani na schůzi 15.

Na 16. zasedání Sněmovny se vyjádřil (.pdf, str. 192) Jan Bartošek k úvahám hnutí ANO a ministryně spravedlnosti o odložení stíhání o čtyři roky.

Ke kauze Andreje Babiše se poslanci vyjadřovali i během jednání o vyslovení důvěry vládě Andreje Babiše, které proběhlo 11. července 2018. Na této již sedmnácté schůzi Poslanecké sněmovny se mimo jiné vyjádřila (.pdf, str. 168) Miroslava Němcová k dvojímu metru ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha ve vztahu ke kauze Čapí hnízdo. Miroslav Kalousek o premiéru Babišovi prohlásil (.pdf, str. 180), že obelhával veřejnost i Poslaneckou sněmovnu.

Na osmnácté ani devatenácté schůzi nebyla kauza zmíněna.

Na 20. schůzi Sněmovny zmínila (.pdf, str. 650) kauzu Čapí hnízdo Helena Válková v souvislosti s důvěrou veřejnosti v justici.

Na jednadvacáté ani dvaadvacáté schůzi nebyla kauza opět zmíněna.

23. listopadu 2018 předložila opozice návrh na vyslovení nedůvěry vládě Andreje Babiše, diskuzi třiadvacáté schůze otevřel místopředseda PSP Petr Fiala, který hovořil (.pdf, str. 6) o „neudržitelném stavu, ve kterém se ocitla ústavní funkce předsedy vlády". Kauzu Čapího hnízda zde pak zmínil i sám premiér Babiš (.pdf, str. 10).

Na čtyřiadvacáté, pětadvacáté ani šestadvacáté schůzi pak nebylo o zmiňované kauze hovořeno.

Na 27. schůzi Sněmovny byla kauza Čapí hnízdo zmíněna (.pdf, str. 630) v kontextu kauzy Miloslava Roznera.

Na 28. schůzi o kauze hovořil (.pdf, str. 275-276) Jakub Michálek při projednávání národního investičního plánu.

Marek Výborný komentoval (.pdf, str. 17) situaci Andreje Babiše na 29. zasedání Sněmovny slovy: „A tato vláda má ve svém čele premiéra, který čelí nejen trestnímu stíhání a kolosálnímu střetu zájmů, ale je i v podezření, že zneužívá své moci, aby se vyhnul spravedlivému procesu.“

Na třicáté schůzi PS se ke kauze Čapí hnízdo vyjadřoval (.pdf, str. 622) sám Andrej Babiš: „...Evropská unie poslala 50 mil. za Čapí hnízdo, které mimochodem i pan Kalousek kontroloval.“

Jednatřicátá schůze pak zmínku o Čapím hnízdě opět nepřinesla.

Při dalším jednání o vyslovení nedůvěry vládě dne 26. června 2019, v rámci třicáté druhé schůze, poslanci debatovali o dosavadním působení vlády i premiérových kauzách. V závěrečném hlasování vláda obstála a důvěru Sněmovny si udržela. Čapí hnízdo zde bylo zmíněno několikrát např. samotným premiérem (str. 17) či poslancem Žáčkem (str. 207)

Na 33. schůzi sněmovny pak hovořila (.pdf, str. 292) o kauze Čapí hnízdo ve své interpelaci Markéta Pekarová Adamová: „Olbramovice čekají na silniční obchvat už řadu let. Teď to však vypadá, že se jej ještě řadu let nedočkají. Ministerstvo dopravy totiž minulý týden zrušilo stavební povolení. Námitku proti stavbě obchvatu podal vlastník Čapího hnízda, společnost IMOBA, patřící shodou okolností do vámi ovládaného svěřenského fondu. Kvůli Čapímu hnízdu jste ostatně trestně stíhán. Prý to bylo proto, že by hluk z obchvatu mohl obtěžovat hosty Čapího hnízda.“

34. schůze pak ještě probíhá a nebyla ukončena. I zde však již bylo Čapí hnízdo zmíněno, například poslancem Ferjenčíkem: „Přímo předseda vlády dělá přes Čapí hnízdo daňové úniky a prostě takováhle je situace.“

Z uvedeného tedy plyne, že ačkoliv Radim Fiala nemá pravdu, když tvrdí, že se o kauze hovořilo na všech schůzích Poslanecké sněmovny, lze potvrdit, že byla ve Sněmovně řešena opakovaně.

Radim Fiala

Je zpolitizovaná také tím (kauza Čapí hnízdo, pozn. Demagog.cz), že se šetří 4 roky, aniž by byl kdokoliv schopen říct jasný výsledek.
Otázky Václava Moravce, 22. září 2019
Pravda
Kauzu Čapí hnízdo začala policie vyšetřovat v listopadu 2015. O zastavení trestního stíhání bylo rozhodnuto v září 2019. Nejvyšší státní zástupce má však ještě pravomoc přezkumu již skončené věci a prezident Zeman prohlásil, že je připraven využít svého práva udělit abolici.

Policie ČR začala Čapí hnízdo vyšetřovat kvůli možným dotačním podvodům na základě tehdy anonymního trestního oznámení Tomáše Kaplera, podaného v září 2015. Policie své vyšetřování ukončila 26. března 2019. V dubnu byl spisový materiál k případu předán dozorujícímu státnímu zástupci Jaroslavu Šarochovi.

Na začátku září 2019 zveřejnil mluvčí městských státních zástupců Aleš Cimbala informaci, že Jaroslav Šaroch změnil v kauze Čapí hnízdo právní názor, což znamená, že státní zástupce navrhl zastavení trestního stíhání. 13. září 2019 potvrdil městský státní zástupce Martin Erazím rozhodnutí Jaroslava Šarocha a trestní stíhání Andreje Babiše bylo zastaveno.

Vrcholem soustavy státního zastupitelství v ČR je podle zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, Nejvyšší státní zastupitelství. V jeho čele v současnosti stojí JUDr. Pavel Zeman. Mezi pravomoci nejvyššího státního zástupce patří mimo jiné také kontrola již skončených věcí, které byly rozhodnuty státními zastupitelstvími nižších stupňů. Nejvyšší státní zástupce může po provedené kontrole uložit nižším úrovním státního zastupitelství závazný způsob nápravy. Přesto, že se jedná o výjimečnou pravomoc, má v současné době nejvyšší státní zástupce možnost ji v kauze Čapí hnízdo využít.

Ústava dává prezidentu ČR pravomoc abolice, tedy zastavení trestního řízení. Jedná se o tzv. kontrasignovanou pravomoc hlavy státu, pro jejíž platnost je nutný spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády. Prezident Miloš Zeman 19. září 2019 na TV Barrandov připomněl, že prezident toto právo má, a uvedl: „Pokud by to bylo nutné, a já věřím, že to nutné nebude, pak bych k tomuto ústavnímu kroku sáhl.“ Kromě toho také řekl, že by své rozhodnutí považoval za politické.

Andrej Babiš prohlásil, že by abolici od prezidenta Miloše Zemana nepřijal. „Nastolování úvah o abolici ve chvíli, kdy existuje pravomocné rozhodnutí příslušného státního zastupitelství, je nesmyslné právně i politicky. Jen podněcuje napětí ve společnosti a pocity občanů, že je zpochybňován právní řád a rozhodnutí institucí právního státu. Že bych abolici nepřijal, jsem řekl již v minulosti,“ řekl pro ČT.

Kauza Čapí hnízdo se začala vyšetřovat po podání trestního oznámení v září 2015 a rozhodnutí o zastavení trestního stíhání padlo 13. září 2019. Můžeme tedy konstatovat, že šetření celé věci trvalo čtyři roky. Vzhledem k výše popsaným skutečnostem, jako je možnost přezkumu skončené věci Nejvyšším státním zástupcem a pravomoc prezidenta udělit abolici, neznáme jasný výsledek celé kauzy a nevíme, jaký bude její závěr.

To, že je kauza Čapího hnízda zpolitizovaná, je názor Radima Fialy, proto tuto část výroku nehodnotíme.

Radim Fiala

A na konci té kauzy je vlastně situace, kdy dva státní zástupci řeknou, že je všechno v pořádku, že trestný čin se nestal, a já jenom znovu opakuji, Miloš Zeman neřekl nic jiného, že má ústavní právo a že kdyby třetí státní zástupce ten verdikt o 180 stupňů otočil, že je připraven tady toho opravného prostředku použít.
Otázky Václava Moravce, 22. září 2019
Zavádějící
Státní zástupci skutečně došli k názoru, že trestný čin nebyl spáchán. Jednání však označili za „vědomě účelové“. Je tedy zavádějící tvrdit, že dle nich bylo vše v pořádku. Miloš Zeman pak skutečně řekl, že je připraven udělit Andreji Babišovi abolici.

Mluvčí pražských státních zástupců dne 2. září 2019 v rozhovoru pro ČT uvedl, že dozorující státní zástupce Jaroslav Šaroch změnil v kauze Čapí hnízdo právní názor. Následně se návrhem na zastavení trestního stíhání začal zabývat vedoucí státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze, Martin Erazím.

Dne 13. září 2019 Martin Erazím rozhodl o zastavení trestního stíhání všech obviněných a uvedl, že se ztotožňuje s právním názorem Jaroslava Šarocha. Za pár dní Městské státní zastupitelství v Praze zveřejnilo na své elektronické nástěnce devadesátistránkové rozhodnutí (.pdf) Jaroslava Šarocha.

V samotném závěru rozhodnutí (.pdf, str. 90) státní zástupce Jaroslav Šaroch říká:

„Přestože považuji za prokázané, že zejména obv. Ing. XXXX, Ph.D. a obv. Ing. XXXX (podle deníku Právo jde o Janu Mayerovou a Andreje Babiše, pozn. Demagog.cz) jednali vědomě účelově tak, aby byla poskytnuta dotace v rámci ROP NUTS 2 na výstavbu MKA ČH, a že existovalo spojení mezi společnostmi XXXX a XXXX, příp. dalšími společnostmi ze skupiny XXXX, prostřednictvím fyzických osob, které jednaly společně, nepodařilo se opatřit důkazy, které by prokazovaly, že společnost XXXX nebyla v době podání žádosti o poskytnutí dotace, či v následné době do rozhodnutí Výboru RR o poskytnutí dotace na realizaci projektu MKA, event. do uzavření smlouvy o poskytnutí dotace mezi společností XXXX a Regionální radou, nezávislým podnikem a nesplňovala definici malého a středního podniku.“

Andrej Babiš byl podezřelý ze spáchání dotačního podvodu a poškozování zájmů EU. V roce 2009 získala Farma Čapí hnízdo 50milionovou dotaci určenou pro malé a střední podniky. Až do začátku roku 2008 patřila firma pod holding Agrofert, pak z něj byla vyčleněna, aby dosáhla na výše zmíněnou dotaci. Po pěti letech se vrátila zpátky pod Agrofert.

Prezident Miloš Zeman dne 19. září 2019 na TV Barrandov připomněl, že má prezident právo abolice, tedy zastavení trestního stíhání. Zároveň se nechal slyšet, že je připraven abolici Andreji Babišovi udělit, pokud by Nejvyšší státní zastupitelství rozhodlo o obnovení trestního stíhání. Andrej Babiš prohlásil, že by abolici od prezidenta nepřijal.

Je tedy pravdou, že státní zástupci došli k závěru, že žádný trestný čin v kauze Čapí hnízdo nebyl spáchán. Je však zavádějící tvrdit, že je dle nich „všechno v pořádku“. Státní zástupce Šaroch ve své zprávě, se kterou se městský státní zástupce Erazím ztotožnil, uvádí, že celý proces získání dotace na projekt Čapího hnízda byl vědomě účelový a že „existovalo spojení mezi společnostmi XXXX a XXXX, případně dalšími společnostmi ze skupiny XXXX, prostřednictvím fyzických osob, které jednaly společně“.

Radim Fiala

Státní zástupci řekli, že tento skutek nebyl trestným činem (kauza Čapí hnízdo, pozn. Demagog.cz).
Otázky Václava Moravce, 22. září 2019
Pravda
Jaroslav Šaroch konstatuje v devadesátistránkovém odůvodnění svého rozhodnutí, že se skutek (pro který bylo trestní stíhání vedeno) sice stal, ale nelze jej označit jako trestný čin. Městský státní zástupce Erazím se s jeho názorem ztotožnil.

Farma Čapí hnízdo patřila ještě v roce 2007 pod názvem ZZN AGRO Pelhřimov do holdingu Agrofert, který Andrej Babiš vlastní. V prosinci téhož roku se firma přeměnila na akciovou společnost s akciemi na majitele. V dalším roce získala evropskou dotaci určenou pro malé a střední podniky, kterou by jako součást Agrofertu získat nemohla. Po několika letech se společnost vrátila zpátky pod Agrofert.

Andrej Babiš (spolu s dalšími osobami) byl v kauze Čapí hnízdo podezřelý z dotačního podvodu a poškozování finančních zájmů EU. Policie začala Čapí hnízdo vyšetřovat po podání trestního oznámení v září 2015.

Na konci března 2019 bylo ukončeno vyšetřování kauzy Čapí hnízdo. Státní zástupce Jaroslav Šaroch obdržel kompletní spis k rozhodnutí, zda bude podána obžaloba. Dne 2. září 2019 uveřejnil mluvčí státních zástupců Aleš Cimbala informaci, že žalobce Šaroch změnil právní názor v této kauze a trestní stíhání zastavil.

13. září 2019 městský státní zástupce Martin Erazím potvrdil rozhodnutí Jaroslava Šarocha a trestní stíhání Andreje Babiše (a dalších pěti osob) bylo zastaveno. O pár dní později zveřejnilo Městské státní zastupitelství v Praze na své elektronické úřední desce devadesátistránkové rozhodnutí (.pdf) Jaroslava Šarocha v kauze Čapí hnízdo. Některé části jsou kvůli ochraně osobních údajů začerněny.

V samotném usnesení státního zastupitelství uvedl Šaroch (.pdf, str. 90):

„Přestože považuji za prokázané, že zejména obv. Ing. XXXX, Ph.D. a obv. Ing. XXXX (podle deníku Právo jde o Janu Mayerovou a Andreje Babiše pozn. Demagog.cz) jednali vědomě účelově tak, aby byla poskytnuta dotace v rámci ROP NUTS 2 na výstavbu MKA ČH, a že existovalo spojení mezi společnostmi XXXX a XXXX, případně dalšími společnostmi ze skupiny XXXX, prostřednictvím fyzických osob, které jednaly společně, nepodařilo se opatřit důkazy, které by prokazovaly, že společnost XXXX nebyla v době podání žádosti o poskytnutí dotace či v následné době do rozhodnutí Výboru RR o poskytnutí dotace na realizaci projektu MKA, event. do uzavření smlouvy o poskytnutí dotace mezi společností XXX a Regionální radou, nezávislým podnikem a nesplňovala definici malého a středního podniku.“

Přesto, že Jaroslav Šaroch shledává jednání Andreje Babiše jako účelové a skutek se tedy podle státního zástupce stal, nelze jej údajně považovat za trestný čin. Vedoucí státní zástupce Martin Erazím se dle svých slov ztotožnil s právním názorem Jaroslava Šarocha. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako pravdivý.

Radim Fiala

Teď se bude řešit zákon o státním zastupitelství, státní zástupci si budou hledat svou pozici v tom zákoně i v té v politice.
Otázky Václava Moravce, 22. září 2019
Pravda
O novele zákona o státním zastupitelství předložené ministerstvem spravedlnosti má nyní hlasovat vláda. Novela by měla přinést zásadní změny, a to především ve jmenování státních zástupců a délce jejich funkčního období.

Novela (.doc) zákona o státním zastupitelství z Ministerstva spravedlnosti prošla připomínkovým řízením a měla by o ní hlasovat vláda jako celek. Pokud projde hlasováním na vládě, půjde do Sněmovny jako vládní návrh zákona.

Novela zákona o státním zastupitelství zavádí změny hned v několika důležitých bodech, zejména ve způsobu jmenování státních zástupců a v délce funkčního období (v současné době je jmenován státní zástupce na dobu neomezenou). Státní zástupci mají vzejít z výběrových řízení před pětičlennou komisí (.doc, str. 3). V ní bude mít dva členy soustava státního zastupitelství (jeden člen jmenovaný nejvyšším státním zástupcem a jeden člen vedoucím státním zástupcem, který je oprávněn podat návrh), zbývající tři členy bude jmenovat ministr spravedlnosti, přičemž jeden z těchto tří by měl pocházet z řad soudců. Funkční období u státních zástupců má být stanoveno na dobu určitou (.doc, str. 2, § 10b), zatím je uváděno 7 let.

Státní zastupitelství je v současné době součástí moci výkonné (zařazeno v rámci Ústavy ČR do Hlavy třetí - Moc výkonná) a nejvyššího státního zástupce jmenuje vláda na návrh ministra spravedlnosti. Nižší vedoucí státní zástupce (vrchní, krajské a okresní) pak jmenuje ministr spravedlnosti na návrh nadřízeného státního zástupce (nejvyšší státní zástupce tedy navrhuje jmenování vrchních státních zástupců, ti krajských státních zástupců apod.). Je tedy evidentní, že případné změny v postavení státních zástupců včetně nejvyššího státního zástupce se dotknou i jejich postavení v politice, respektive jejich postavení vůči politickým představitelům.

Radim Fiala

My jsme spojeni pupeční šňůrou s německou ekonomikou.
Otázky Václava Moravce, 22. září 2019
Pravda
Z hlediska bilance zahraničního obchodu je Německo největším partnerem Česka. Česká ekonomika je navíc navázána na zahraniční obchod, což se projevuje vysokým poměrem vůči HDP. Odborníci dále očekávají ochlazení ekonomického růstu v návaznosti na pokles německé ekonomiky.

Poslanec Fiala naráží v debatě na provázanost české ekonomiky s německou. Z hlediska bilance zahraničního obchodu představuje Německo největšího obchodního partnera České republiky a je zároveň největší exportní destinací. Ve druhém čtvrtletí letošního roku dosahovala hodnota vývozu (.xlsx) zboží do Německa 299 miliard korun. Celková hodnota vývozu zboží do vybraných destinací pak dosahovala ve druhém čtvrtletí přibližně 956 miliard korun. Do Německa tak směřovala zhruba jedna třetina všech vývozů.

Ve druhém čtvrtletí tohoto roku se dovezlo (.xlsx) z Německa zboží přibližně v hodnotě 232 miliard korun, přičemž celková výše dovozů do České republiky z vybraných zemí dosahovala hodnoty 894 miliard korun. Celkově tedy přibližně jedna třetina dovozů pocházela z Německa. Celková bilance (.xlsx) zahraničního obchodu s Německem pak činila ve druhém čtvrtletí přibližně 67 miliard korun. Nejvíce se exportovaly výrobky zpracovatelského průmyslu (bilance 62 miliard korun), konkrétně motorová vozidla, počítače, elektronické přístroje a optické přístroje a jiná elektrická zařízení.

Podle studie ministerstva průmyslu a obchodu (.pdf, str. 31) je obecně česká ekonomika navázána na obchod se zahraničím, a tedy i na Německo, což se projevuje vysokým podílem zahraničního obchodu na hrubém domácím produktu (HDP). V roce 2018 představoval poměr celkového exportu vůči HDP 78,7 %, v roce 2017 to bylo 79,8 %. Podle této studie ale nebude zahraniční obchod nadále takovým tahounem české ekonomiky tak, jak tomu bylo doposud (.pdf, str. 34).

Německá ekonomika v letošním druhém čtvrtletí klesla. HDP se snížil mezičtvrtletně o 0,1 % po nárůstu o 0,4 % v prvním čtvrtletí. V meziročním srovnání se však německý HDP zvýšil o 0,4 %. Podle zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu ale v České republice HDP vzrostl: ve 2. kvartálu o 0,7 % a meziročně o 2,7 %. Tento růst byl podepřen především domácí poptávkou.

Ačkoli si česká ekonomika zachovala imunitu vůči nepříznivým zahraničním vlivům, odborníci očekávají postupné zpomalení hospodářské aktivity v následujících čtvrtletích. Ekonom Komerční banky Michal Brožka uvedl, že „jedním z hlavních důvodů, proč čekáme slabší výkon českého průmyslu a potažmo celé české ekonomiky, je nízký výkon německé ekonomiky.“ Analytik Raiffeisenbank Luboš Růžička také uvedl, že jasnou provázanost české ekonomiky s německou lze pozorovat zejména z dat průmyslu: „Na datech z průmyslu je jasně vidět, že dynamika tuzemské produkce následuje tu německou s určitým zpožděním. Podle posledních ukazatelů došlo u našeho největšího obchodního partnera k dalšímu zhoršení stavu, takže můžeme očekávat, že i vyhlídky pro nás jdou negativním směrem.“ Podobnou informaci obsahuje již zmíněná studie ministerstva průmyslu a obchodu (str. 24).

Radim Fiala

Ne, ne, ne, já musím zareagovat na kolegu, pana poslance Kalouska, v tom, že my jsme chtěli, aby začala fungovat sněmovna, proto jsme hlasovali tak, jak jsme hlasovali. Dodržovali jsme poměrné zastoupení podle výsledků voleb. To si myslím, že není žádná koalice.
Události, komentáře, 26. června 2018
Zavádějící

Radim Fiala se v tomto výroku ohrazuje vůči tvrzení Miroslava Kalouska, že v Poslanecké sněmovně funguje hlasovací koalice hnutí ANO, SPD a KSČM a namítá, že hnutí SPD při hlasování dodržovalo poměrné zastoupení v orgánech sněmovny podle výsledků voleb.

Poslanci SPD hlasovali společně s ANO a KSČM pro návrhy na potvrzení předsedů sněmovních výborů, podvýborů a komisí již od ustavení nové Poslanecké sněmovny v listopadu 2017. Tyto tři poslanecké kluby svou silou 115 hlasů zajistily předsednické posty i pro Radka Kotena či Miloslava Roznera, což vyvolalo nesouhlas zejména stran tzv. Demokratického bloku.

Byť Radim Fiala tvrdí, že poslanecký klub SPD dodržoval poměrné zastoupení podle výsledků voleb, výsledné rozdělení předsednických pozic požadavek poměrnosti nesplňuje. Současná Poslanecká sněmovna má 18 výborů, 57 podvýborů a 14 komisí - celkově tedy 89 předsedů. Aby byl dodržen princip poměrnosti, měl by každý poslanecký klub mít 0,45 předsednických postů na jednoho poslance. Z tabulky lze vidět, že některé strany (SPD, ČSSD) jsou disproporčně málo zastoupeny a naopak například KSČM má více předsednických postů, než by jí podle volebního výsledku mělo náležet. KSČM má stejný počet poslanců jako ČSSD (15), ale má více než dvakrát vyšší zastoupení na předsednických pozicích a navíc pozici místopředsedy sněmovny.

Výrok je hodnocen jako zavádějící vzhledem k tomu, že výsledkem hlasování SPD (ale i ANO a KSČM) není poměrné zastoupení všech poslaneckých klubů v orgánech sněmovny, ale situace, kde jsou některé strany výrazně méně zastoupeny než jiné.

Co se týče samotné hlasovací koalice, již dříve jsme uvedli, že není pravdou, že by ANO, SPD a KSČM tvořily nějakou konzistentní hlasovací sílu. Jak vyplývá z analýzy Michala Škopa z projektu KohoVolit.eu, tyto tři strany spolu hlasují opravdu nejčastěji, ale přibližně v šestině důležitých hlasování hlasovaly odlišně.

Radim Fiala

Radim FIALA: Ano, samozřejmě, protože to je, to je člen sociální demokracie (Miroslav Poche, pozn. Demagog.cz), který říkal, že bychom měli přijmout islámské imigranty do České republiky.

Světlana WITOWSKÁ: Kdy to říkal?

Radim FIALA: V roce 2015 to psal.

Světlana WITOWSKÁ: Já myslím, že to takhle neříkal, on psal blog na iDNES a tam neříkal nic takového.

Radim FIALA: Ano, ano, dokonce ten nadpis je, že bychom se o ně měli postarat, že bychom je měli přijímat, že 525 imigrantů není přece žádný problém.
Události, komentáře, 26. června 2018
Zavádějící

V článku Miroslava Pocheho s názvem Neotáčejme se k uprchlíkům zády se opravdu dočteme následující:

… počet 525 osob považuji za symbolické humanitární gesto, kterému by se Česká republika neměla vyhýbat.

Dále:

Evropská unie je založena na principu solidarity a my jsme její součástí a jako takoví bychom měli kromě čerpání výhod být schopni pomoci i těm zemím EU na jihu Evropy, které nápor uprchlíků musí zvládat.(…)Proto se osobně přikláním k tomu imigranty v České republice přijmout a poskytnout jim prostor pro nový život.

Radim Fiala se ve svém výroku zmiňuje o přijímání „islámských imigrantů“, což není nikde v Pocheho článku explicitně napsáno. Nicméně kvóty navržené na základěDoporučeníKomise z 8. června 2015 se měly týkat 20 tisíc blíže neurčených osob z uprchlických táborů ze zemí mimo EU. Zejména se mělo jednat o podporu zemí obzvlášť silně stižených uprchlickou krizí a o zajištění bezpečného přechodu pro uprchlíky do Schengenu.

Vzhledem k prioritním oblastem, kterých se Doporučení týkalo, tedy:

In identifying the priority regions, the situation in the neighbourhood and the current migratory flows should be taken into account, in particular the link with the Regional Development and Protection Programmes in the Middle East, North Africa and the Horn of Africa.

Mělo se jednat o přemisťování uprchlíků zejména z Libanonu, Jordánu a Iráku, tedy ze zemí, na které se program RDPP zaměřuje přednostně. Tyto země přijímaly uprchlíky zejména ze Sýrie a Afghánistánu. Mezi dvaceti tisíci osobami určenými k přerozdělení se tak nepochybně nacházeli i jednotlivci muslimského vyznání. Nicméně potenciální množinu přijatých uprchlíků nelze automaticky popsat spojením „islámští imigranti“, v tomto ohledu se může jednat i o uprchlíky vyznání křesťanského či židovského. Proto hodnotíme tento výrok jako zavádějící.

Radim Fiala

Ta hra (Účtenkovka, pozn. Demagog.cz) je za peníze daňových poplatníků.
Předvolební debata České televize, 2. října 2017
Pravda

Náklady na Účtenkovku skutečně platí daňový poplatníci. Celkem má jít o 85 milionů korun ročně. V této sumě jsou započítány výhry, samotný provoz nebo také propagace.

Radim Fiala

My jsme v SPD pro EET nehlasovali.
Předvolební debata České televize, 2. října 2017
Pravda

Ke straně Svoboda a přímá demokracie se v Poslanecké sněmovně hlásí tři poslanci, konkrétně jde o poslance Fialu, Holíka a Okamuru. Všichni tři pak opravdu hlasovali proti schválení zákona o elektronické evidenci tržeb. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.