Radim Fiala

Prof. Prymula je aktuálním předsedou Ústředního krizového štábu. Do této pozice byl zvolen 15. března 2020. 

Podle článku 4 statutu Ústředního krizového štábu (.pdf, str. 2) platného do 15. března 2020 platilo, že „předsedou Štábu jmenuje předseda vlády podle charakteru situace:
a) ministra vnitra, kromě případů uvedených v bodě b), nebo

b) ministra obrany v případě vyhlášení stavu ohrožení státu v souvislosti se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením, za válečného stavu či za dalších situací vojenského charakteru, jež se významně dotýkají bezpečnostních zájmů České republiky.”

Podle nového statutu (.pdf, str. 2) schváleného 15. března nově platí, že „předsedou Štábu jmenuje předseda vlády podle charakteru situace některého z členů vlády nebo členů Štábu.” Prof. Prymula tak mohl být zvolen, neboť jakožto náměstek ministra zdravotnictví je členem (.pdf, str. 2) Štábu.

Prof. Prymula působil v mnoha řídících funkcích, jak uvádí v jeho životopise (.doc) zveřejněném 1. března 2017 ministerstvo zdravotnictví. Mezi lety 1997–2002 byl prorektorem Vojenské lékařské akademie v Hradci Králové. Následující 2 roky byl rektorem. Dalších 5 let až do roku 2009 byl děkanem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany. Mezi lety 2009–2016 byl pak ředitelem FN Hradec Králové.

Zaměřením prof. Prymuly je bezesporu epidemiologie, ze které získal své vědecké tituly. Jen krátce lze zmínit např. to, že se prof. Prymula v roce 1996 stal docentem epidemiologie či že roku 2007 získal titul profesora hygieny, epidemiologie a preventivního lékařství.

Většina zemí západní Evropy, s výjimkou Velké Británie, nařídila zavřít restaurace a hospody přibližně ve stejnou dobu jako Česká republika.


Belgie například oznámila zavření barů restaurací a také škol již ve čtvrtek 12. března večer. O dva dny později, 
14. března, španělský premiér Pedro Sánchez nařídil lidem vycházet z domu pouze v nezbytných případech a zároveň nařídil uzavření restaurací, kaváren, muzeí atd.


Také Francie oznámila 14. března zavření všech svých restaurací, nočních podniků, barů, kaváren a univerzit. V Nizozemí jsou kavárny, restaurace, bary a školy zavřené od neděle 15. března. Významnou výjimkou je tak pouze Velká Británie, která oznámila zavření barů a restaurací teprve 20. března.


Tvrzení Radima Fialy o tom, že Západní Evropa zavřela bary a restaurace teprve včera (21. března) tedy hodnotíme jako nepravdivé, jelikož krom Velké Británie většina zemí západní Evropy tato opatření zavedla již kolem 12. až 15. března, podobně jako Česká republika.

Ačkoliv Čína se o nové nákaze dozvěděla začátkem prosince 2019, oficiálně přiznala její vláda výskyt až 31. prosince. První případ zaznamenali lékaři v Číně 8. prosince, během týdne výzkumná centra v Pekingu a Šanghaji potvrdila, že se jedná o dosud neznámý patogen. Za další dva týdny vyvinuli výzkumníci z pekingského Centra pro kontrolu a prevenci nemocí testovací činidla. Čínská vláda však nařídila mlčenlivost. Ovšem informace o novém onemocnění šířili lékaři prostřednictvím sociálních sítí navzdory zákazu. 

Česká média začala o nemoci mluvit koncem prosince 2019, právě v důsledku oficiálního přiznání možného výskytu nového viru. Čínské úřady tehdy udávaly 27 nakažených ve Wu-chanu. WHO potvrdila výskyt nové epidemie zápalu plic o pár dní později a 8. ledna zveřejnila, že se může jednat o nový typ koronaviru. Informaci potvrdil čínský expertní tým 10. ledna, kdy oznámil, že patogenem „wuchanského zápalu plic“ je „nový typ koronaviru s typickou morfologií“. V té době již zaváděly Tchaj-wan a Hongkong kvůli nemoci bezpečnostní opatření, šíření viru na své území však nezaznamenaly. Nicméně stále nebyl znám způsob šíření, nevědělo se, zda je vir přenosný z člověka na člověka, a nebyla známá ani jeho smrtnost. První oběť byla oznámena čínskými zdravotnickými úřady 11. ledna. O pár dní později byl zaznamenán první případ mimo Čínu, konkrétně v Thajsku. Ve stejné době se teprve objevily spekulace o možném přenosu z člověka na člověka. Tento způsob přenosu potvrdily čínské úřady až o týden později. 

Teprve ve druhé polovině ledna bylo tedy lépe známo, o jaký typ nemoci se jedná a jaká jsou rizika. Na začátku prosince rozhodně nebyl předpoklad o rychlosti a způsobu šíření viru.

Ošetřovné je jednou ze šesti dávek českého systému nemocenského pojištění a je upraveno v zákoně č. 187/2006 Sb., zákon o nemocenském pojištění. Podle § 39 odst. 1 písm. a) tohoto zákona má na ošetřovné nárok zaměstnanec, který nemůže pracovat z důvodu péče o nemocného člena domácnosti (výjimka je u péče o dítě mladšího 10 let rodičem). Ošetřovné může podle § 39 odst. 1 písm. b) stejného zákona zaměstnanec získat také v případě, že musí pečovat o zdravé dítě mladší 10 let proto, že školské nebo jiné dětské zařízení bylo uzavřeno (například z důvodu epidemie). Doba pobírání ošetřovného činí podle § 40 odst. 1 stejného zákona nejdéle 9 kalendářních dnů (16 u rodičů samoživitelů, kteří pečují o dítě do věku 16 let s neukončenou školní docházkou).

Vláda dne 19. března 2020 předložila Poslanecké sněmovně vládní návrh zákona o některých opatřeních v souvislosti s epidemií koronaviru. Návrh byl poslancům rozeslán jako tisk 784/0. Kvůli vyhlášení stavu legislativní nouze byl návrh projednán ve zkráceném jednání s vynecháním 1. čtení na 42. schůzi konané dne 24. března 2020. K vládnímu návrhu zákona bylo podáno celkem 23 pozměňovacích návrhů, z toho jeden podala za SPD Lucie Šafránková. 

Pozměňovací návrh (.docx) SPD (předložený Lucií Šafránkovou, Tomiem Okamurou a Radimem Fialou) navrhuje rozšířit okruh osob, které budou mít v době mimořádných epidemiologických opatření nárok na ošetřovné. 

Návrh předpokládá (.docx, str. 2–4), že v důsledku okolností způsobených epidemií koronaviru budou muset na dlouhou dobu opustit z důvodu péče o dítě své zaměstnání také lékaři, zdravotní sestry, záchranáři, příslušníci bezpečnostních sborů. Dále například pracovníci obchodu a služeb nebo dalších, pro společnost v současné době obzvláště důležitých profesí. 

Tento pozměňovací návrh by umožnil rodinám volbu toho, kdo se státem finančně kompenzované péče ujme. Místo takto pracujícího člena domácnosti by ošetřovné mohla pobírat jiná osoba, která je k ošetřovanému v příbuzenském stavu podle § 771 a § 772 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.  

Pozměňovací návrh byl zamítnut v rámci 44. hlasování 42. schůze dne 24. března 2020. Pro návrh hlasovaly poslanecké kluby SPD, ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Proti návrhu hlasovalo 36 poslanců z hnutí ANO (3 se zdrželi), 4 poslanci za ČSSD (2 se zdrželi). Z KSČM pro návrh hlasoval pouze Stanislav Grospič, dalších 7 poslanců se zdrželo. V konečném výsledku pro návrh hlasovalo 45 poslanců, proti návrhu 40 poslanců a 13 se zdrželo. Přítomno bylo celkem 98 poslanců, pro přijetí návrhu bylo potřeba 50 hlasů.

Vládní návrh zákona jako celek byl ve stejný den Poslaneckou sněmovnou schválen a postoupen Senátu jako tisk 216/0. Senát návrh projednal a schválil beze změn na 18. schůzi dne 25. března 2020.

Nově budou mít na ošetřovné nárok i rodiče dětí do 13 let, a to po celou dobu, kdy budou zavřeny školy. Výše ošetřovného zůstane na stávajících 60 % ze mzdy či platu a bude se týkat jen zaměstnanců. Ošetřovné budou navíc dostávat i lidé, kteří se starají o postižené členy rodiny po uzavření stacionářů a dalších sociálních služeb. Ošetřovné se bude vztahovat na všechny nezaopatřené děti s postižením v nejméně prvním stupni, které nyní nemohou navštěvovat školu. V těchto případech nebude existovat věkové omezení. Rodiče se nově také budou moci na ošetřovném i vícekrát vystřídat. Příslušníci bezpečnostních sborů budou dostávat nekrácený průměrný služební příjem.

Meziročně rostl hrubý domácí produkt v druhém čtvrtletí roku 2019 o 2,7 %. I dlouhodobě můžeme pozorovat nárůst HDP. Ačkoliv jsme v době ekonomické konjunktury, ekonomický růst zpomaluje.

Ministerstvo financí předložilo 16. září 2019 vládě návrh rozpočtu na rok 2020. Tento návrh počítá s výdaji 1 618,1 mld. korun a příjmy 1 578,1 mld., což vytváří schodek 40 miliard korun. Tento návrh byl schválen. V minulém roce byl odsouhlasen rozpočet na rok 2019 také se schodkem 40 miliard korun. O rok předtím byl plánovaný schodek 50 miliard korun, stát však nakonec hospodařil s přebytkem 2,9 miliardy korun.

Podle nejnovější predikce Ministerstva financí z července 2019 byly výsledky české ekonomiky v 1. čtvrtletí roku 2019 příznivé. Ačkoli souhrnný indikátor důvěry naznačuje podle dat ČSÚ od října 2018 postupné mírné snížení důvěry v ekonomiku, Ministerstvo financí dosud aktualizovanou predikci nevydalo.

Statisticky získávaná data (průmyslová produkce, zahraniční obchod či maloobchodní tržby) dle tvrzení Ministerstva financí nadále vykazují velmi dobré výsledky, predikce růstu reálného HDP tedy zůstává téměř nezměněná. Na letošní rok Ministerstvo financí predikuje ekonomický růst o 2,5 %, na rok 2020 pak vlivem nižší dynamiky spotřeby o 2,3 %, tedy stále přes 2 procentní body.

Obecně se mezi ekonomy za recesi považuje pokles růstu reálného, sezónně očištěného hrubého domácího produktu ve dvou, případně třech kvartálech za sebou. I přes to, že se objevuje mnoho dalších definic, které se více či méně liší od této tzv. definice technické, je právě ona celosvětově uznávanou a používanou, a proto se k ní přikláníme v hodnocení výroku i my.

Český statistický úřad konkrétně uvádí další dvě definice recese, z nichž jednu německá ekonomika splňuje, v odborné praxi se však nepoužívá a je velmi neobvyklou. U této tzv. obecné definice ČSÚ stanovuje obdobím recese celé zpomalování ekonomiky (od vrcholu až po krizi). Tato definice je ale nevhodná, jelikož nepočítá se standardními výkyvy ekonomiky a každé krátké zpomalení považuje již za recesi, protože nedefinuje žádný časový úsek měření.

Jelikož byl výrok řečen na sklonku třetího kvartálu, jsou rozhodujícími pro posouzení, jestli se Německo nachází v recesi, poslední dva známé kvartály roku 2019, tedy první a druhý. Dle dat Eurostatu, statistického úřadu Evropské unie, německý reálný HDP v prvním kvartálu roku 2019 rostl o 0,4 %, ve druhém klesal o 0,1 % (viz tabulka). Definici tzv. technické recese tak Německo nesplňuje, jelikož růst HDP zpomaloval, resp. klesal pouze v jednom z posledních dvou kvartálů.

Často se jako další ekonomický indikátor recese (společně s poklesem růstu, respektive klesáním HDP) používá i růst nezaměstnanosti, ke kterému v prvním ani druhém kvartálu nedošlo. V prvním míra nezaměstnanosti stagnovala, ve druhém, stejně jako začátkem třetího, lehce klesla (viz tabulka). Mimo jiné je nezaměstnanost v Německu mimořádně nízko, což recesi zpravidla nenahrává.

Musíme ale zároveň upozornit na fakt, že Radim Fiala výrok uvedl pouhých osm dní před koncem třetího kvartálu, z nějž data nemáme a který se může prokázat jako klesající. Vše dokonce nasvědčuje tomu, že se Německo do technické recese skutečně dostane.

Německá spolková banka již v půlce třetího kvartálu varovala (.pdf, str. 56), že celkový pokles exportu, jaký Německo zažilo v létě, bude pokračovat i na podzim. S tím zároveň upozornila i na možnou recesi. Německý Institut pro ekonomický výzkum ve své poslední předpovědi snížil předpokládaný meziroční růst německého HDP a uvedl, že ve třetím kvartálu roku 2019 Německo upadne do recese. Podobnou předpověď přinesl také Kiel Institute for the World Economy. Ten počítá s ještě větším snížením a ochlazením ekonomiky než Institut pro ekonomický výzkum. 

Tvrzení Radima Fialy o stavu německé ekonomiky nesplňuje klasicky používanou definici recese, tzv. technické. Nicméně splňuje alespoň jednu ze tří definic užívanou ČSÚ a několik významných institucí zabývajících se německou ekonomikou předpokládá pokračování klesání HDP a snižování objemu exportu ve třetím kvartálu. V současné chvíli, tedy těsně před koncem třetího, rozhodujícího kvartálu, je však využití dat za první a druhý pro vyvození závěru o kvartálu třetím poněkud zavádějící.

Poslanec Fiala naráží v debatě na provázanost české ekonomiky s německou. Z hlediska bilance zahraničního obchodu představuje Německo největšího obchodního partnera České republiky a je zároveň největší exportní destinací. Ve druhém čtvrtletí letošního roku dosahovala hodnota vývozu (.xlsx) zboží do Německa 299 miliard korun. Celková hodnota vývozu zboží do vybraných destinací pak dosahovala ve druhém čtvrtletí přibližně 956 miliard korun. Do Německa tak směřovala zhruba jedna třetina všech vývozů.

Ve druhém čtvrtletí tohoto roku se dovezlo (.xlsx) z Německa zboží přibližně v hodnotě 232 miliard korun, přičemž celková výše dovozů do České republiky z vybraných zemí dosahovala hodnoty 894 miliard korun. Celkově tedy přibližně jedna třetina dovozů pocházela z Německa. Celková bilance (.xlsx) zahraničního obchodu s Německem pak činila ve druhém čtvrtletí přibližně 67 miliard korun. Nejvíce se exportovaly výrobky zpracovatelského průmyslu (bilance 62 miliard korun), konkrétně motorová vozidla, počítače, elektronické přístroje a optické přístroje a jiná elektrická zařízení.

Podle studie ministerstva průmyslu a obchodu (.pdf, str. 31) je obecně česká ekonomika navázána na obchod se zahraničím, a tedy i na Německo, což se projevuje vysokým podílem zahraničního obchodu na hrubém domácím produktu (HDP). V roce 2018 představoval poměr celkového exportu vůči HDP 78,7 %, v roce 2017 to bylo 79,8 %. Podle této studie ale nebude zahraniční obchod nadále takovým „tahounem“ české ekonomiky tak, jak tomu bylo doposud (.pdf, str. 34).

Německá ekonomika v letošním druhém čtvrtletí klesla. HDP se snížil mezičtvrtletně o 0,1 % po nárůstu o 0,4 % v prvním čtvrtletí. V meziročním srovnání se však německý HDP zvýšil o 0,4 %. Podle zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu ale v České republice HDP vzrostl: ve 2. kvartálu o 0,7 % a meziročně o 2,7 %. Tento růst byl podepřen především domácí poptávkou.

Ačkoli si česká ekonomika zachovala imunitu vůči nepříznivým zahraničním vlivům, odborníci očekávají postupné zpomalení hospodářské aktivity v následujících čtvrtletích. Ekonom Komerční banky Michal Brožka uvedl, že „jedním z hlavních důvodů, proč čekáme slabší výkon českého průmyslu a potažmo celé české ekonomiky, je nízký výkon německé ekonomiky.“ Analytik Raiffeisenbank Luboš Růžička také uvedl, že jasnou provázanost české ekonomiky s německou lze pozorovat zejména z dat průmyslu: „Na datech z průmyslu je jasně vidět, že dynamika tuzemské produkce následuje tu německou s určitým zpožděním. Podle posledních ukazatelů došlo u našeho největšího obchodního partnera k dalšímu zhoršení stavu, takže můžeme očekávat, že i vyhlídky pro nás jdou negativním směrem.“ Podobnou informaci obsahuje již zmíněná studie ministerstva průmyslu a obchodu (str. 24).

V časovém úseku 8. volebního období, pro které výrok ověřujeme, se od ustavující schůze poslanců ze dne 20. listopadu 2017 o kauzách Andreje Babiše debatovalo několikrát. Z celkového počtu 34 schůzí, které uvádí Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky na svém webu, dvě stále probíhají. Čapí hnízdo bylo ale již zmíněno i na dosud neukončené 34. schůzi. Ze zbývajícího počtu 32 ukončených schůzí jsme pak ve zprávách o schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu nalezli zmínku o kauze Čapí hnízdo v 19 zápisech.

Na první ustavující schůzi projednávali poslanci vydání (.pdf, str. 92, 125) poslanců Faltýnka a Babiše k trestnímu stíhání a jmenování (.pdf, str. 63) předsedů mandátového a imunitního výboru.

Na druhé schůzi, která se konala 30. listopadu 2017, zmiňovala Markéta Pekarová Adamová výroky (.pdf, str. 18) Radka Vondráčka ohledně odložení kauzy Čapí hnízdo v pořadu Otázky Václava Moravce.

Na třetí schůzi se pak Čapí hnízdo nezmiňovalo.

Ve dnech 12. až 19. prosince, během čtvrté schůze, zmiňovali poslanci kauzu Čapí hnízdo v souvislosti s kauzou OKD (.pdf, str. 84-85).

Na páté schůzi Poslanecké sněmovny, která se konala ve dnech 10. až 16. ledna 2018, podala vláda Andreje Babiše první řádnou žádost o důvěru. Řada politiků se v kontextu žádosti o důvěru vyjádřila právě ke kauze Čapí hnízdo. Miroslav Kalousek dle záznamu (.pdf, str. 33) žádost o důvěru okomentoval slovy: „…je to věru poprvé, co o důvěru žádá bývalý agent Státní bezpečnosti evidovaný pod krycím jménem Bureš a člověk, který je obviněný a trestně stíhaný orgány činnými v trestním řízení z daňového podvodu a z poškozování finančních zájmů Evropské unie.”

19. ledna 2018, tedy již během šesté schůze, projednávala Poslanecká sněmovna žádost o vyslovení souhlasu k trestnímu stíhání poslance Andreje Babiše a poslance Jaroslava Faltýnka. K vydání jak Andreje Babiše, tak Jaroslava Faltýnka byl po několikahodinové debatě dán souhlas Sněmovny.

Na sedmé schůzi sněmovny hovořil (.pdf, str. 545) Miroslav Kalousek o vztahu Andreje Babiše s Generální inspekcí bezpečnostních sborů a Jakub Michálek se ve své interpelaci (.pdf, str. 311) dotazoval na dosazování lidí s minulostí v holdingu Agrofert do státní správy.

9. března 2018 Miroslav Kalousek na osmé schůzi komentoval (.pdf, str. 46-47) tvrzení Andreje Babiše, že v roce 2013 ministr financí poslal účelově kontrolu na Čapí hnízdo.

Na deváté ani desáté schůzi se pak Čapí hnízdo neprojednávalo.

Jedenáctá schůze se týkala správního řízení s ředitelem Generální inspekce bezpečnostních sborů. Například podle Miroslava Kalouska bylo toto řízení zahájeno, protože se premiér Babiš, toho času stíhaný v kauze Čapí hnízdo, nechtěl smířit s nezávislostí GIBS.

Na dvanácté schůzi se Ivan Bartoš vyjadřoval (.pdf, str. 512) ke kauze slovy: „...v podstatě jednobarevná vláda ANO má v gesci všechna ministerstva, vnitro i spravedlnost, poslanci tady vykřikují o tom, skoro i do médií, jak Nevtípila vyšetřujícího policistu dostanou do tepláků.“ Dále komentuje dosazení člena hnutí ANO do komise Poslanecké sněmovny pro kontrolu činnosti GIBS. Obdobným způsobem jako Bartoš situaci komentuje také Jan Farský (str. 515).

Na třinácté schůzi promluvil (.pdf, str. 758) Miroslav Kalousek k Andreji Babišovi slovy: „…je to vaše osoba, vaše trestní stíhání, díky kterému tady ještě nemáme vládu s důvěrou…“

Čtrnáctá schůze byla pro malou účast přerušena na neurčito hned po zahájení a projednáno na ní tedy nebylo nic. Kauza Čapí hnízdo pak nebyla zmíněna ani na schůzi 15.

Na 16. zasedání Sněmovny se vyjádřil (.pdf, str. 192) Jan Bartošek k úvahám hnutí ANO a ministryně spravedlnosti o odložení stíhání o čtyři roky.

Ke kauze Andreje Babiše se poslanci vyjadřovali i během jednání o vyslovení důvěry vládě Andreje Babiše, které proběhlo 11. července 2018. Na této již sedmnácté schůzi Poslanecké sněmovny se mimo jiné vyjádřila (.pdf, str. 168) Miroslava Němcová k dvojímu metru ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha ve vztahu ke kauze Čapí hnízdo. Miroslav Kalousek o premiéru Babišovi prohlásil (.pdf, str. 180), že obelhával veřejnost i Poslaneckou sněmovnu.

Na osmnácté ani devatenácté schůzi nebyla kauza zmíněna.

Na 20. schůzi Sněmovny zmínila (.pdf, str. 650) kauzu Čapí hnízdo Helena Válková v souvislosti s důvěrou veřejnosti v justici.

Na jednadvacáté ani dvaadvacáté schůzi nebyla kauza opět zmíněna.

23. listopadu 2018 předložila opozice návrh na vyslovení nedůvěry vládě Andreje Babiše, diskuzi třiadvacáté schůze otevřel místopředseda PSP Petr Fiala, který hovořil (.pdf, str. 6) o „neudržitelném stavu, ve kterém se ocitla ústavní funkce předsedy vlády". Kauzu Čapího hnízda zde pak zmínil i sám premiér Babiš (.pdf, str. 10).

Na čtyřiadvacáté, pětadvacáté ani šestadvacáté schůzi pak nebylo o zmiňované kauze hovořeno.

Na 27. schůzi Sněmovny byla kauza Čapí hnízdo zmíněna (.pdf, str. 630) v kontextu kauzy Miloslava Roznera.

Na 28. schůzi o kauze hovořil (.pdf, str. 275-276) Jakub Michálek při projednávání národního investičního plánu.

Marek Výborný komentoval (.pdf, str. 17) situaci Andreje Babiše na 29. zasedání Sněmovny slovy: „A tato vláda má ve svém čele premiéra, který čelí nejen trestnímu stíhání a kolosálnímu střetu zájmů, ale je i v podezření, že zneužívá své moci, aby se vyhnul spravedlivému procesu.“

Na třicáté schůzi PS se ke kauze Čapí hnízdo vyjadřoval (.pdf, str. 622) sám Andrej Babiš: „...Evropská unie poslala 50 mil. za Čapí hnízdo, které mimochodem i pan Kalousek kontroloval.“

Jednatřicátá schůze pak zmínku o Čapím hnízdě opět nepřinesla.

Při dalším jednání o vyslovení nedůvěry vládě dne 26. června 2019, v rámci třicáté druhé schůze, poslanci debatovali o dosavadním působení vlády i premiérových kauzách. V závěrečném hlasování vláda obstála a důvěru Sněmovny si udržela. Čapí hnízdo zde bylo zmíněno několikrát např. samotným premiérem (str. 17) či poslancem Žáčkem (str. 207)

Na 33. schůzi sněmovny pak hovořila (.pdf, str. 292) o kauze Čapí hnízdo ve své interpelaci Markéta Pekarová Adamová: „Olbramovice čekají na silniční obchvat už řadu let. Teď to však vypadá, že se jej ještě řadu let nedočkají. Ministerstvo dopravy totiž minulý týden zrušilo stavební povolení. Námitku proti stavbě obchvatu podal vlastník Čapího hnízda, společnost IMOBA, patřící shodou okolností do vámi ovládaného svěřenského fondu. Kvůli Čapímu hnízdu jste ostatně trestně stíhán. Prý to bylo proto, že by hluk z obchvatu mohl obtěžovat hosty Čapího hnízda.“

34. schůze pak ještě probíhá a nebyla ukončena. I zde však již bylo Čapí hnízdo zmíněno, například poslancem Ferjenčíkem: „Přímo předseda vlády dělá přes Čapí hnízdo daňové úniky a prostě takováhle je situace.“

Z uvedeného tedy plyne, že ačkoliv Radim Fiala nemá pravdu, když tvrdí, že se o kauze hovořilo na všech schůzích Poslanecké sněmovny, lze potvrdit, že byla ve Sněmovně řešena opakovaně.

Policie ČR začala Čapí hnízdo vyšetřovat kvůli možným dotačním podvodům na základě tehdy anonymního trestního oznámení Tomáše Kaplera, podaného v září 2015. Policie své vyšetřování ukončila 26. března 2019. V dubnu byl spisový materiál k případu předán dozorujícímu státnímu zástupci Jaroslavu Šarochovi.

Na začátku září 2019 zveřejnil mluvčí městských státních zástupců Aleš Cimbala informaci, že Jaroslav Šaroch změnil v kauze Čapí hnízdo právní názor, což znamená, že státní zástupce navrhl zastavení trestního stíhání. 13. září 2019 potvrdil městský státní zástupce Martin Erazím rozhodnutí Jaroslava Šarocha a trestní stíhání Andreje Babiše bylo zastaveno.

Vrcholem soustavy státního zastupitelství v ČR je podle zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, Nejvyšší státní zastupitelství. V jeho čele v současnosti stojí JUDr. Pavel Zeman. Mezi pravomoci nejvyššího státního zástupce patří mimo jiné také kontrola již skončených věcí, které byly rozhodnuty státními zastupitelstvími nižších stupňů. Nejvyšší státní zástupce může po provedené kontrole uložit nižším úrovním státního zastupitelství závazný způsob nápravy. Přesto, že se jedná o výjimečnou pravomoc, má v současné době nejvyšší státní zástupce možnost ji v kauze Čapí hnízdo využít.

Ústava dává prezidentu ČR pravomoc abolice, tedy zastavení trestního řízení. Jedná se o tzv. kontrasignovanou pravomoc hlavy státu, pro jejíž platnost je nutný spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády. Prezident Miloš Zeman 19. září 2019 na TV Barrandov připomněl, že prezident toto právo má, a uvedl: „Pokud by to bylo nutné, a já věřím, že to nutné nebude, pak bych k tomuto ústavnímu kroku sáhl.“ Kromě toho také řekl, že by své rozhodnutí považoval za politické.

Andrej Babiš prohlásil, že by abolici od prezidenta Miloše Zemana nepřijal. „Nastolování úvah o abolici ve chvíli, kdy existuje pravomocné rozhodnutí příslušného státního zastupitelství, je nesmyslné právně i politicky. Jen podněcuje napětí ve společnosti a pocity občanů, že je zpochybňován právní řád a rozhodnutí institucí právního státu. Že bych abolici nepřijal, jsem řekl již v minulosti,“ řekl pro ČT.

Kauza Čapí hnízdo se začala vyšetřovat po podání trestního oznámení v září 2015 a rozhodnutí o zastavení trestního stíhání padlo 13. září 2019. Můžeme tedy konstatovat, že šetření celé věci trvalo čtyři roky. Vzhledem k výše popsaným skutečnostem, jako je možnost přezkumu skončené věci Nejvyšším státním zástupcem a pravomoc prezidenta udělit abolici, neznáme jasný výsledek celé kauzy a nevíme, jaký bude její závěr.

To, že je kauza Čapího hnízda zpolitizovaná, je názor Radima Fialy, proto tuto část výroku nehodnotíme.