Přehled ověřených výroků

Předseda Svobody a přímé demokracie (SPD) Tomio Okamura reaguje na připomínku moderátora, že hnutí v nedávno proběhlých volbách do Evropského parlamentu získalo necelých 6 % hlasů. Podle Okamury se jedná o výkyv, protože lídr kandidátky pro tyto volby dle něj neoslovil voliče, na jaké SPD jako „sněmovní strana“ běžně cílí. V této souvislosti uvádí, že agentura Median v předvolebních průzkumech SPD vždy přisuzovala menší procento hlasů, než jaké získalo ve volbách. Podle něj má tak SPD reálně větší podporu, než kterou mu Median přiřkl v srpnovém průzkumu.

Sněmovní volby v roce 2017

Hnutí SPD vzniklo v červnu 2015 po odchodu Tomia Okamury z hnutí Úsvit. Ve volebním modelu agentury Median se tak SPD poprvé objevilo v říjnu 2015, kdy by hnutí volilo 2,5 % respondentů (.pdf, str. 5). Jak je vidět na následujícím grafu, podpora SPD se v průzkumech pohybovala okolo 2 % přibližně rok. Mezi říjnem 2016 a zářím 2017 se pak pohybovala mezi 3,5–6,5 %. Poslední sněmovní volební model z poloviny října 2017 přisuzoval SPD 9,5 % hlasů (.pdf, str. 8).

Ve volbách v říjnu 2017 následně hnutí SPD obdrželo 10,64 % hlasů a získalo 22 poslaneckých mandátů. Hnutí tak získalo více hlasů, než předpovídaly všechny průzkumy Medianu.

Sněmovní volby 2021

Poněkud odlišná situace už ale panuje u průzkumů pro poslední sněmovní volby, které se uskutečnily v říjnu 2021. Volební model Medianu v dubnu 2018 SPD přisoudil 9 % hlasů (.pdf, str. 7) a následně se podpora držela v rozmezí od 6 do 11,5 %, jak ukazuje následující graf.

Ve sněmovních volbách v říjnu 2021 pak SPD získalo 9,56 % hlasů, což pro stranu znamenalo 20 mandátů v dolní komoře. Hned šest modelů Medianu přitom hnutí přisoudilo vyšší podporu, než jakou dostala ve volbách. Konkrétně se jedná o průzkumy z listopadu/prosince 2018, května 2019, února 2021, března 2021, dubna 2021 a září 2021.

Nynější volební období

Agentura Median v současném volebním období SPD přisoudila větší podporu, než jakou hnutí obdrželo v minulých volbách do Sněmovny, a to hned několikrát. Více než 10 % respondentů by SPD volilo v průzkumech publikovaných od března do října roku 2022. Následně jeho podpora klesla a opakovaně se dostala i pod volební výsledek. Ve všech případech dokonce průzkumy SPD přiznávaly větší míru podpory, než jakou mělo v letošních volbách do Evropského parlamentu.

Závěr

SPD ve volbách do Poslanecké sněmovny v říjnu 2017 získalo více hlasů, než mu připisovaly všechny předcházející modely Medianu před těmito volbami.

V následujících průzkumech už ale byla situace odlišná. Ve volebním období 2017 až 2021 agentura Median zveřejnila vícero volebních modelů, které hnutí SPD připisovaly vyšší podporu, než jakou nakonec ve volbách získalo. SPD mělo dle průzkumů vyšší podporu zejména v období mezi únorem a dubnem 2021.

V aktuálním volebním období pak Median přisoudil SPD přibližně v polovině průzkumů vyšší podporu, než jakou hnutí získalo v posledních volbách do Sněmovny.

Není tedy pravda, že by agentura Median pravidelně připisovala SPD nižší podporu, než jakou hnutí získává ve volbách. Už vůbec se tak neděje „vždycky“, jak zmiňuje Tomio Okamura. Jeho výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura v diskuzi o zaměstnávání cizinců mluví o špatné situaci, která podle jeho názoru panuje v průmyslových oblastech, mj. v Ústeckém kraji. V této souvislosti zmiňuje návrh novely zákona, který SPD dle něj předložilo, a jehož cílem bylo zastavit zneužívání sociálních dávek. Doplňuje, že doufá, že se SPD dostane do vlády, aby se mu tuto novelu podařilo prosadit.

Pravidla a podmínky sociálních dávek upravuje zákon o pomoci v hmotné nouzi. Podle něj se lidé v hmotné nouzi nachází tehdy, když příjmy osoby nebo rodiny nedosahují životního či existenčního minima nebo tehdy, když lidi postihne vážná mimořádná událost a nejsou schopni své základní životní potřeby zajistit vlastními silami. Mezi hlavní dávky patří příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc.

Novela zákona o pomoci v hmotné nouzi

Skupina poslanců z hnutí SPD a dva poslanci z hnutí ANO předložili návrh novely zákona o pomoci v hmotné nouzi (.pdf) v říjnu 2021. Hlavním cílem tohoto návrhu bylo zpřísnit podmínky pro přiznání sociálních dávek a snížit počet lidí, kteří údajně zneužívají sociální systém, což jim dle návrhu současná legislativa umožňuje (.pdf, str. 25–26 z 96). Podle poslanců se dávky zneužívají např. prostřednictvím zatajování finančních příjmů, fiktivních změn trvalého bydliště nebo „vyhýbání se práci osobami, které jsou práceschopné“ (str. 26 z 96).

Navrhovaná novela se zaměřovala např. na osoby, které byly vyřazeny z evidence uchazečů o zaměstnání kvůli porušení pravidel během pracovní neschopnosti, a které dle návrhu nemají mít nárok na dávky (.pdf, str. 3, 30 z 96). To mělo platit i pro ty, kteří nebyli vedeni jako uchazeči o zaměstnání, ale jejich zdravotní stav odpovídal pracovní neschopnosti (str. 29 z 96).

Poslanci také chtěli zavést nová ustanovení, která by umožňovala vyloučit z okruhu příjemců dávek i rodiče, kteří kromě povinné školní docházky nezajišťují svým dětem ani předškolní vzdělávání (.pdf, str. 31–32 z 96). Cílem návrhu bylo také omezit výplatu příspěvků na bydlení v případech, kdyby byty nesplňovaly základní hygienické a stavebně technické standardy (str. 10, 36–37 z 96).

Reakce na návrh

Tehdy ještě Babišova vláda o poslaneckém návrhu jednala v prosinci 2021, kdy k němu přijala nesouhlasné stanovisko (.doc). Svůj postoj odůvodnila tím, že se s cílem omezit zneužívání dávek ztotožňuje, ale představený návrh byl dle ní „nesystémový a značně problematický i z hlediska souladu s ústavním pořádkem a mezinárodními smlouvami“ (str. 1).

Poslanecká sněmovna pak o návrhu jednala v březnu 2022, tedy už v době, kdy vládl kabinet Petra Fialy. Dolní komora tehdy návrh v prvním čtení nepodpořila a vrátila ho k přepracování (.pdf). Pro vrácení návrhu hlasovalo 78 ze 146 přítomných poslanců, přičemž ze zástupců vládních stran se zdržel pouze Jan Skopeček (ODS) a proti vrácení se vyslovila Marie Jílková (KDU-ČSL).

Zneužívání dávek v Česku

Na zneužívání dávek upozorňuje například i ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který v tomto roce představil reformu systému sociálních dávek sloučením čtyř dávek do jedné, což podle něj zjednoduší celý systém. Nicméně např. socioložka Linda Sokačová či ředitel Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček upozorňují, že zneužít sociální dávky je v praxi složité a dochází k němu minimálně. Podle Sokačové je problémem naopak to, že většina lidí, kteří na dávky nárok mají, je nečerpá a propadají se tak ještě do větších problémů. To už v roce 2022 uvedla např. i agentura PAQ Research.

Závěr

Skupina poslanců SPD v říjnu 2021 skutečně předložila návrh novely zákona o pomoci v hmotné nouzi, jehož cílem bylo zpřísnit podmínky pro přiznání sociálních dávek. Poslanci např. chtěli z okruhu příjemců vyloučit osoby, které záměrně porušovaly pravidla pracovní neschopnosti nebo rodiče, kteří nezajišťovali povinné předškolní vzdělávání svých dětí.

Babišova vláda k tomuto návrhu v prosinci 2021 přijala nesouhlasné stanovisko. Dolní komora o něm ale jednala až v březnu 2022, tedy v době, kdy již vládl Fialův kabinet. Tehdy byl návrh v prvním čtení vrácen k přepracování, pro což hlasovali všichni zástupci vládních stran kromě Jana Skopečka a Marie Jílkové. Tomio Okamura tedy nepřesně popisuje, že návrh zamítla přímo vláda Petra Fialy. Přesto platí, že díky hlasům vládních poslanců návrh neprošel prvním čtením Sněmovny. Výrok Tomia Okamury tak hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec a šéf hnutí SPD Tomio Okamura mluví o montovnách nadnárodních korporací, které podle něj nejsou přínosem pro českou ekonomiku, jelikož vyvádí zisky do zahraničí. Dle Okamury tyto společnosti odvádí v dividendách 300 mld. korun do zahraničí, které tak nedaní v ČR.

Korporace a dividendy

Odliv dividend do zahraničí podle dat České národní banky (ČNB) činil bezmála 300 mld. Kč už v roce 2022. V předcházejících letech se pohyboval přibližně mezi 240 a 330 mld. Kč. V roce 2023 se pak podle předběžných údajů jednalo o podobnou částku. Např. server Novinky.cz se na jaře 2024 odvolával na analytika UniCredit Bank Jiřího Poura, podle kterého si zahraniční vlastníci v roce 2023 ze svých zisků v Česku rozdělili na dividendách 321,5 mld. Kč. Z těchto dividend ale společnosti zároveň reinvestují část peněz zpět do tuzemské ekonomiky. Částku 320 miliard Kč, které z Česka odtekly prostřednictvím dividend, zmiňoval (video, čas 1:13:27) v březnu 2024 ve vysílání České televize také viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar, ekonom napojený na SOCDEM Michal Pícl v květnu v Českém rozhlase Plus zase mluvil (audio, čas 23:48) o 300 miliard Kč. 

Dlouhodobou příčinou pro odliv dividend je působení zahraničních investorů v českých firmách, ale také stav, kdy čeští investoři stahují zisky do svých holdingových firem v cizině. Největšími cílovými zeměmi pro odliv dividend jsou Nizozemsko, Německo, Rakousko, Lucembursko nebo Belgie, přičemž množství prostředků odčerpávají zejména banky, pojišťovny nebo automobilky.

O odvádění dividend v roce 2024 obecně mluvil např. i ekonom České spořitelny a zároveň poradce vlády a člen Národní ekonomické rady vlády Petr Zahradník, který ale nezmínil konkrétní částku. K situaci se vyjádřila i viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová, podle které má Česko „téměř nejvyšší objem přímých zahraničních investic na hlavu v Evropě“. V zahraničním vlastnictví je dle ní přibližně polovina podnikové sféry, přičemž ještě znatelnější je to u exportních podniků a ve finančním sektoru.

Doplňme, že dividendy vyplácené mateřským společnostem v zahraničí skutečně nepodléhají zdanění v Česku, ale pouze v zemi, kde sídlí mateřská společnost. Toto pravidlo vychází ze směrnice Rady EU o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států, která zabraňuje dvojímu zdanění výnosů ze zisku v zemích EU. Poslanci hnutí SPD již v minulosti opakovaně navrhovali dividendy dodatečně zdanit 15% sazbou, vláda Andreje Babiše k návrhům nicméně vydala nesouhlasná stanoviska (obě .doc) právě s odvoláním na unijní pravidla, která takové zdanění zakazují.

Závěr

Odliv dividend činil zhruba 300 miliard korun už v roce 2022, přičemž předtím se pohyboval v rozmezí 240 až 330 mld. Kč. V roce 2023 si podle ekonoma UniCredit Bank Jiřího Poura zahraniční vlastníci ze zisků v Česku rozdělili asi 320 mld. Kč. O částkách 320 a 300 mld. Kč mluvili také Radek Špicar či ekonom Pícl. Tomio Okamura tedy uvádí přibližně správnou částku a vejde se do naší standardní 10% tolerance. Přestože se nám nepodařilo ve veřejně dostupných zdrojích dohledat žádná vyjádření „renomovaných ekonomů z auditorských společností“, jiní ekonomové skutečně o 300miliardovém odlivu dividend do zahraničí mluví, výrok Tomia Okamury proto hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec a předseda hnutí SPD Tomio Okamura v kontextu výroku mluví o montovnách nadnárodních korporací, které podle něj nejsou přínosem pro českou ekonomiku, jelikož vyvádí zisky do zahraničí. Poté uvádí, že SPD už v minulosti navrhlo zákon, aby dividendy plynoucí do zahraničí podléhaly 15% zdanění, protože si dle něj firmy mohou zvolit, kde odvádí daně.

SPD a návrhy zákonů

Hnutí SPD v minulosti předložilo dva návrhy novel zákona o daních z příjmů, jejichž cílem bylo zdanit zisky (dividendy) zahraničních vlastníků společností působících v České republice 15% srážkovou daní. Poprvé se o zavedení takového opatření pokusilo v roce 2020 (.pdf, str. 5 ze 16), podruhé v říjnu 2021 (.pdf, str. 5 ze 16).

K oběma návrhům vydala svá stanoviska vláda Andreje Babiše, k navrhovaným novelám se vyjádřila (.pdf, str. 2) nesouhlasně (.pdf, str. 3–4). V odůvodnění vysvětlila, že návrh SPD obsahuje legislativní „nedostatky a odchylky“ od ustálených pravidel vytváření novel zákonů a navíc je v rozporu s evropským právem a dalšími mezinárodními závazky České republiky (.pdf, str. 3–4). První návrh SPD Poslanecká sněmovna před volbami v říjnu 2021 neprojednala, druhý návrh v současnosti čeká na projednání v prvním čtení.

Závěr

SPD v minulosti předložilo dva návrhy novel zákona o daních z příjmů, jejichž cílem bylo zavést 15% zdanění dividend plynoucích velkým zahraničním vlastníkům společností působících v Česku. Ani jeden z návrhů ale neprošel prvním čtením Poslanecké sněmovny. Tehdejší Babišova vláda k návrhům vydala nesouhlasná stanoviska, ve kterých upozorňovala na možný nesoulad mezi navrhovanou legislativou a mezinárodními závazky ČR.

Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš reaguje na otázku redaktorky, jestli si voliči na základě výsledku evropských voleb nepřejí jiné Piráty než ty, které reprezentuje právě Bartoš. Ten v odpovědi mluví o tom, že pirátské působení ve vládě lidé posuzují kladně, což podle něj dokazují i průzkumy, ve kterých jsou on a ministr zahraničí Jan Lipavský hodnoceni jako nejdůvěryhodnější vládní politici.

Důvěra v politiky

Průzkum důvěry vůči členům vlády a některým dalším vrcholným politikům provádí Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Poslední šetření probíhalo od konce letošního ledna přibližně do poloviny března a centrum výsledky zveřejnilo na začátku dubna (.pdf).

Jak je vidět v následující tabulce, v případě členů vlády nejvíce účastníků průzkumu důvěřovalo Ivanu Bartošovi (28 %) a po něm Janu Lipavskému (24 %). CVVM do svých výsledků zahrnuje i tzv. index důvěra/nedůvěra, který představuje rozdíl mezi kladným a záporným hodnocením (.pdf, str. 2). Všichni hodnocení vládní politici přitom mají index negativní, což znamená, že jim více lidí nedůvěřuje, než důvěřuje.

Výrazné procento respondentů vyjádřilo nedůvěru právě i Bartošovi a Lipavskému. U Ivana Bartoše to bylo celkem 60 % dotázaných, předseda Pirátů se tak stal hned čtvrtým členem vlády s nejvyšší nedůvěrou.

Svou roli při porovnávání politiků podle procent důvěry a nedůvěry hraje i to, jak moc jsou členové vlády mezi respondenty známí. O co vyšší je totiž procento dotázaných, kteří politika neznají, o to menší je pak procento lidí, kteří dále mohou vybírat z možností „důvěřuji“, „nedůvěřuji“ nebo „nevím“.

Menší známost politika tak vede k tomu, že získává menší procento jak důvěry, tak nedůvěry. To lze vidět zejména u méně známých ministrů při Úřadu vlády (mezi kterými byla v době šetření i Helena Langšádlová). Například ministr pro legislativu Michal Šalomoun by nemohl získat větší procento důvěry než Ivan Bartoš, ani pokud by mu důvěřovali všichni lidé, kteří ho v průzkumu znali. Ministru Bartošovi tedy sice důvěřuje největší procento ze všech respondentů, avšak z těch, kteří ho znají, mu důvěřuje menší podíl než u Martina Kupky a Marka Výborného.

Závěr

V nejnovějším šetření Centra pro výzkum veřejného mínění lidé nejčastěji řekli, že důvěřují ministru pro místní rozvoj Ivanu Bartošovi a následně ministru zahraničí Janu Lipavskému. Zároveň k nim ale velké procento respondentů vyjádřilo nedůvěru – Bartošovi konkrétně 60 % dotázaných. Předseda Pirátů se tak zařadil také mezi členy vlády s největší nedůvěrou, kdy obsadil čtvrtou pozici. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Ministr pro místní rozvoj a předseda Pirátů Ivan Bartoš v rozhovoru zmiňuje, že od vstupu do vlády slýchá, že se Piráti „ztrácejí“. Dodává, že voliči si to nemyslí, a odkazuje se přitom právě na průzkumy, ve kterých jsou prý Piráti druhou nejsilnější vládní stranou. V našem odůvodnění se proto zaměříme na vývoj výsledků průzkumů, které publikují výzkumné agentury.

Volební průzkumy

Sněmovní volební modely – tedy vyčíslení předpokládaného výsledku voleb, které by se konaly v době průzkumu – pravidelně zveřejňuje například agentura Median. Nejnovější model dostupný ke dni debaty pochází z letošního května a shrnuje data za duben (.pdf). Data v grafu, sesbíraná mezi loňským červnem a letošním dubnem, ukazují, že Piráti mají z vládních stran dlouhodobě druhé nejvyšší preference (.pdf, str. 8). Ve většině těchto průzkumů Medianu by jim dalo hlas 10–12 % lidí, kteří by pravděpodobně přišli volit. Předstihuje je pouze ODS, kterou by volilo přibližně 12–15 % respondentů.

Také v případě průzkumů agentury STEM jsou Piráti druhou nejsilnější vládní stranou. Ačkoliv by je v letošním červnu volilo pouze 8,7 % lidí, v předchozích šetřeních dosahovali přibližně 10–11 %, tedy výsledku, který zmiňuje Ivan Bartoš.

Volební modely zpracovává i agentura Kantar. Také podle ní jsou Piráti druhou nejsilnější vládní stranou. Z následujícího grafu vyplývá, že by jim svůj hlas odevzdalo přibližně 9–11 % voličů, pouze v září 2023 by pro ně hlasovalo jen 8,5 % respondentů.

Závěr

Z průzkumů výzkumných agentur Median, STEM a Kantar vyplývá, že Piráti jsou dlouhodobě – přinejmenším od začátku roku 2023 – druhou nejsilnější vládní stranou. Více respondentů by dalo hlas pouze ODS. Piráty by stabilně volilo cca 9–11 % voličů. Výrok Ivana Bartoše proto hodnotíme jako pravdivý.

Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš v kontextu výroku mluví o digitalizaci a implementaci nového stavebního zákona, který ve svém plném znění začal platit 1. července. Reaguje na dotaz ohledně toho, co říká na stížnosti úředníků, kteří podle svých slov neměli čas se na digitalizaci dostatečně připravit.

Nový stavební zákon

Návrh nového stavebního zákona Poslanecké sněmovně předložila už minulá vláda Andreje Babiše v září 2020. Cílem zákona bylo zjednodušit a zefektivnit stavební řízení a změnit systém tak, aby o dané stavbě bylo vedeno vždy jen jedno řízení na jednom úřadu s jediným rozhodnutím (.pdf, str. 177 z 630). Zákon měl mimo jiné zavést Nejvyšší stavební úřad, pevně dané lhůty a apelační princip (kdy nadřízený stavební úřad musí ve věci rozhodnout, a ne jen vracet věc zpět k dalšímu řízení; .pdf, str. 178 z 630). 

Tehdejší opozice s podobou zákona nesouhlasila a vyzvala vládu, aby vrátila návrh zpět do mezirezortního připomínkového řízení (.pdf). Současná pětikoalice tehdy kritizovala především vznik nového Nejvyššího stavebního úřadu. Také se při zjednodušení stavebního řízení chtěla více zaměřit na digitalizaci a navrhovala posílení role samospráv.

Dolní komora návrh v květnu 2021 schválila (.pdf), Senát jej ale jednomyslně zamítl. Poslanci nicméně později Senát přehlasovali. Zákon vstoupil v platnost v červenci 2021 a nahradil dosavadní zákon z roku 2006. Účinnosti měl nabýt od 1. července 2023.

Novelizace zákona

Současná vláda Petra Fialy ve Sněmovně předložila v únoru 2022 návrh novely stavebního zákona, který následně úspěšně prošel legislativním procesem. Novela pro některá ustanovení zákona zaváděla přechodná období, která končila k 30. červnu 2023 a 30. červnu 2024 (.pdf, str. 4 z 18). Kvůli této změně došlo k odsunutí účinnosti novely stavebního zákona na 1. července 2024, byť pro některé stavby, jako jsou dálnice nebo elektrárny, byla novela účinná již od 1. ledna 2024.

Fialův kabinet poté v listopadu 2022 předložil další návrh novely stavebního zákona. Jedním z jeho cílů bylo zrušit vznik Nejvyššího stavebního úřadu a jemu podřízených institucí. Na novele se shodla vláda s opozičním hnutím ANO i SPD a v březnu 2023 ji Sněmovna schválila. V květnu návrh prošel i Senátem a po podpisu prezidentem vyšel ve sbírce zákonů.

Závěr

Poslanecká sněmovna schválila novelu stavebního zákona v březnu 2023, o dva měsíce později získal návrh souhlas Senátu a také jej podepsal prezident. Výrok Ivana Bartoše tedy hodnotíme jako pravdivý. 

Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš reaguje na kritiku týkající se problémů se spuštěním digitálního stavebního řízení, konkrétně na stížnosti úředníků, že neměli dostatek času se na digitalizaci připravit. Bartoš tvrdí, že od loňského prosince probíhalo školení úředníků, i když podle jeho slov o něj „mohl být větší zájem“. Právě poté zmiňuje, že v týdnu před rozhovorem bylo v systému stavebního řízení přihlášených 2 700 úředníků. Zjevně tedy mluví o týdnu před samotným spuštěním systému, které proběhlo dva dny před zveřejněním rozhovoru, a o počtu úředníků přihlášených do testovacího, školicího režimu.

Digitalizace stavebního řízení

Digitalizace stavebního řízení je součástí nového stavebního zákona, který pro běžné stavby nabyl účinnost v pondělí 1. července 2024. Zákon například stanovuje pevnou lhůtu 30 dnů pro vydání povolení u jednoduchých staveb, jako jsou rodinné domy. Nově se má rozhodnout o umístění a povolení stavby v jednom řízení namísto dvou. Občané také podle nového zákona nebudou muset k žádosti přikládat závazná stanoviska jednotlivých orgánů, jako jsou památkáři nebo hasiči, protože si stavební úřad dokumenty od dotyčných orgánů vyžádá sám.

Nový stavební zákon zavádí digitalizaci stavebního řízení na více úrovních. Pro komunikaci mezi stavebními úřady a občany slouží Portál stavebníka, k jehož spuštění došlo 1. července. Podle Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) tento portál obsahuje veškeré informace o stavebním řízení a formuláře pro podávání žádostí o povolení stavby a umožňuje sledovat probíhající stavební řízení.

Pro zaměstnance stavebních úřadů a dalších orgánů podílejících se na stavebním řízení vznikl Informační systém stavebního řízení (ISSŘ), který má sloužit úředníkům ke správě celého řízení a ke komunikaci mezi jednotlivými orgány. MMR už v roce 2023 uvádělo (.pdf, str. 6), že plánuje proškolit úředníky ohledně práce s ISSŘ. Některé stavební úřady ještě na jaře 2024 školení kritizovaly a zmiňovaly, že jsou nedostatečná.

Spuštění systému digitálního stavebního řízení 1. července provázela řada problémů. V Brně a na dalších místech se například úředníci do systému nemohli přihlásit kvůli přetížení. V Praze měli úředníci problém s tím, že mohli upravovat podání i z jiných úřadů. Některá místa také hlásila potíže s nastavením přístupových práv do systému. Radnice kritizovaly i nedostatečné proškolení, protože podle nich manuál k systému dostaly tři dny před spuštěním.

Zapojení úředníků do systému

Počet úředníků, kteří byli zapojeni do systému digitálního stavebního řízení v týdnu před jeho spuštěním (od 24. do 30. června) se nám z veřejných zdrojů nepodařilo dohledat. V pondělí 1. července bylo přímo do ISSŘ přihlášeno podle MMR 4 500 úředníků.

Počet 2 700 úředníků, o kterém mluvil Ivan Bartoš, zmiňoval později i náměstek na Úřadu vlády a bývalý pirátský poslanec Ondřej Profant. Podle něj se „do testovacího prostředí“ ISSŘ přihlásilo právě 2 700 úředníků.

S dotazem o počtu úředníků v ISSŘ v týdnu před spuštěním jsme se obrátili na Ministerstvo pro místní rozvoj. Resort v odpovědi potvrdil, že v daném týdnu bylo do „školicího prostředí ISSŘ“ přihlášeno 2 700 úředníků. „Zdrojem informace o počtu přihlášených úředníků je dodavatel – společnost InQool,“ upřesnilo MMR. Z těchto důvodů tak výrok Ivana Bartoše hodnotíme jako pravdivý.

Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš odpovídá na otázku o návrhu zákona o podpoře bydlení, který letos v červnu schválila vláda (.pdf). Právě v této spojitosti uvádí, že problém udržet si stávající bydlení může u nás mít až 1,6 milionu lidí. Podle Bartoše je proto potřebné, aby existoval nástroj mimo klasický sociální systém, který bude lidem pomáhat tyto situace řešit.

Zákon má za cíl zabránit dalšímu zhoršování bytové nouze a pomoci především rodinám s dětmi a seniorům, kteří jsou podle Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) nejvíce ohroženi ztrátou běžného bydlení. Součástí zákona je vytvoření sítě kontaktních míst, kde by lidé mohli získat rady a podporu ohledně udržení nebo nalezení bydlení (.pdf, str. 84, 107 ze 466). Dalším opatřením je zavedení dobrovolného systému garancí pro soukromé majitele bytů, který je má motivovat k pronájmu bytů lidem v bytové nouzi (.pdf, str. 257–258 ze 466).

Ohrožení bytovou nouzí

MMR ve své tiskové zprávě informovalo, že bytová nouze v Česku ohrožuje až 1,6 milionů lidí. Takové číslo se objevovalo i v médiích, která o schválení zákona psala. Podobně mluví také důvodová zpráva k návrhu zákona, podle které je ve skupině lidí „ohrožených ztrátou bydlení, energetickou chudobou a s nadměrnými náklady na bydlení“ přibližně 1,6 milionu osob (.pdf, str. 85–86 ze 466).

Počet domácností, které se nachází v bytové nouzi nebo jsou jí ohrožené, rozebíralo MMR také v Závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace (RIA) (.doc, str. 13, 17–18, 141–147). Ministerstvo při svém výpočtu využívalo data z šetření Příjmů, výdajů a životních podmínek domácností (SILC), které vypracoval Český statistický úřad (ČSÚ) v roce 2022, data ČSÚ o růstu inflace a data České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) o výši důchodů.

Zpráva RIA na základě těchto dat uvádí, že se v Česku nachází téměř 154 000 osob už přímo v bytové nouzi (.doc, str. 13, 18). Do této definice spadají lidé bez domova, v krátkodobých ubytovnách, v přechodném bydlení či v nevyhovujících podmínkách (str. 12–13). Dokument dále mluví právě o skupině obyvatel ohrožených bytovou nouzí, kam patří zejména lidé, kteří na bydlení vynakládají velkou část svých příjmů nebo nemají dostatek peněz na platby za energie (str. 17–18).

Zpráva rozděluje obyvatele ohrožené bytovou nouzí do tří kategorií (.doc, str. 17–18, 141–145), jak shrnuje i následující tabulka. Absolutní počet uvádí, kolik osob se celkově s daným problémem potýká, přičemž jeden člověk může čelit více problémům najednou. Z toho důvodu je pak ve čtvrtém sloupci každá osoba započítána tak, aby byla pouze v jedné z kategorií. Podle těchto výpočtů MMR je v Česku bytovou nouzí ohroženo přibližně 1,56 milionu lidí (.doc, str. 17–18, 141, 143 a 144).

Závěr

Podle Ministerstva pro místní rozvoj, které při svém výpočtu vycházelo z dat Českého statistického úřadu a částečně také z dat České správy sociálního zabezpečení, je bytovou nouzí ohroženo skoro 1,6 milionu lidí. Tato skupina zahrnuje domácnosti ohrožené ztrátou bydlení, energetickou chudobou a nadměrnými náklady na bydlení. Výrok Ivana Bartoše tak hodnotíme jako pravdivý.

Poslankyně Renáta Zajíčková (ODS) reaguje na výtku Karly Maříkové (SPD), že vládní koalici nezajímají názory opozice ohledně zavedení korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí. Poslanecká sněmovna návrh novely zákona o správě voleb schválila v červnu 2024. Pokud jej schválí Senát a poté podepíše prezident, bude se možnost hlasování poštou týkat sněmovních, prezidentských a evropských voleb (.pdf, str. 14 ze 46).

Jednání ústavně právního výboru

Ústavně právní výbor se zabývá zejména zákony, které předkládá Ministerstvo spravedlnosti. Nejvýznamnější činností výboru je projednávání ústavních zákonů, věnuje se ale také revizím občanského a trestního práva. Současným předsedou je bývalý šéf dolní komory Radek Vondráček (ANO) a mezi členy výboru jsou poslanci koaličních stran i opozičních hnutí.

Jednání o korespondenční volbě, respektive projednání návrhu novely zákona o správě voleb, proběhlo na ústavně právním výboru celkem čtyřikrát. Poprvé výbor projednával hlasování poštou 14. února 2024 (.pdf, str. 1), kdy se schůze účastnili zástupci koalice i opozičních hnutí (.pdf). Následně se členové výboru sešli 27. března (.pdf, str. 1; .pdf). Schůze ale byla přerušena, protože členové vládních stran slíbili navrhnout opozici ústupky, které by byly probírané na dalším jednání.

Ústavně právní výbor při svém třetím jednání o korespondenční volbě 24. dubna (.pdf, str. 1; .pdf) schválil celkem šest změn koaliční novely. Podpořil např. návrh na zvýšení počtu krajů, do kterých se budou počítat hlasy z ciziny, ze dvou na čtyři. Požadoval také, aby politické strany mohly nominovat své zástupce do volebních komisí na zastupitelských úřadech nebo aby volič v zahraničí mohl vyzvednout hlasovací sady nejvýš pro sedm dalších lidí.

Poslední schůze výboru, na které se jednalo o korespondenční volbě, proběhla 5. června (.pdf, str. 2). Na ní poslanci projednávali předložené pozměňovací návrhy (.pdf) a navrhli zamítnout například návrh Radka Vondráčka, který chtěl, aby hlasování poštou platilo až od roku 2026 (.pdf, str. 15 z 18). Sněmovna tento návrh následně ve třetím čtení opravdu nepřijala.

Shrnutí

Poslanci vládních stran s opozičními poslanci o zavedení korespondenční volby skutečně jednali. Schůze probíhaly v rámci ústavně právního výboru a dohromady se uskutečnily čtyřikrát. Výrok poslankyně Zajíčkové tak hodnotíme jako pravdivý.