Přehled ověřených výroků

Marian Jurečka v kontextu debaty obhajuje prodloužení věku odchodu do důchodu až na 67 let. V této souvislosti zmiňuje demografické a společenské změny, které podle něj způsobují, že lidé vstupují na trh práce později než v minulosti. Tento posun dle Jurečkových slov odráží rostoucí délku studia, nižší fyzickou náročnost mnoha současných povolání a demografické trendy, jako je stárnutí populace a nižší porodnost. Podle Jurečky je prodloužení důchodového věku přirozenou reakcí na tyto změny a  úprava je nezbytná pro zachování udržitelnosti důchodového systému.

Data ČSÚ

Český statistický úřad (ČSÚ) pravidelně publikuje data o situaci na trhu práce, kde mj. rozebírá míru ekonomické aktivity dle věkových kategorií (.xlsx). Podle nejnovějších dat dosáhla tato míra u věkové skupiny 15 až 19 let v roce 2023 6,1 % (.pdf).

Nejstarší data ČSÚ ve svém přehledu uvádí pouze k roku 1993. Tehdy míra ekonomické aktivity zmíněné věkové kategorie odpovídala 35,5 % (.pdf). Ucelené údaje k předchozím rokům jsme ve veřejně dostupných zdrojích nenašli. Pouze v roce 1991 bylo podle ČSÚ ekonomicky aktivních 36 % lidí ve věku 15–19 let.

S dotazem, odkud ministr Jurečka čerpal data pro dřívější roky, jsme se obrátili na mediální oddělení Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Odpověď jsme ke dni vydání naší analýzy neobdrželi. Z veřejně dostupných zdrojů jsme ale zjistili, že míra ekonomické aktivity zmíněné věkové skupiny v roce 1980 podle sčítání lidu činila pouze 28,7 % (.xlsx).

Závěr

Podle nejnovějších dat ČSÚ bylo v roce 2023 ekonomicky aktivních 6,1 % obyvatel ve věku 15–19 let. V roce 1993, tedy před 31 lety, byla míra ekonomické aktivity v tomto věkovém rozmezí 35,5 %, tedy výrazně méně, než kolik uvádí Marian Jurečka. V roce 1980 byla tato míra dokonce ještě nižší. Výrok Mariana Jurečky proto hodnotíme jako nepravdivý.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka obhajuje zvýšení věku odchodu do důchodu až na 67 let, které v rámci penzijní reformy navrhla vláda. Připomíná, že hnutí ANO podle něj chtělo důchodový věk na tuto hranici kdysi také zvýšit. Poukazuje tak na rozdíl, kdy ANO takový posun podporovalo a nyní zvýšení věku dlouhodobě odmítá.

Hnutí ANO a důchodový věk

Za vlády Bohuslava Sobotky v roce 2016 předseda hnutí ANO a tehdejší ministr financí Andrej Babiš řekl, že hnutí navrhovalo stanovit věk odchodu do důchodu na 67 let. Podle jeho slov ale tehdejší koaliční partneři ČSSD a KDU‑ČSL tento záměr nepodporovali (Právo, 3. září 2016). Odchod do penze v 67 letech ve stejné době podporovala i tehdejší ministryně pro místní rozvoj za ANO Karla Šlechtová.

O zvýšení důchodového věku mluvili zástupci ANO i v době, kdy kabinetu předsedal Andrej Babiš. Např. někdejší ministryně financí Alena Schillerová v srpnu 2019 zmínila, že zvýšení věku odchodu do penze „by mělo zásadní pozitivní vliv na udržitelnost systému“. Dodala, že je připravená o tomto tématu zahájit debatu s ostatními ministry a premiérem. Schillerová tehdy chtěla navázat věkovou hranici na dobu dožití.

V době, kdy Ministerstvo financí vedlo hnutí ANO, se resort pozitivně vyjadřoval k některým expertním zprávám, které vyšší věk odchodu do penze navrhovaly. Doporučení Národní rozpočtové rady navázat důchodový věk na průměrnou délku života např. označilo za „nenahraditelné opatření“, které má potenciál „snížit deficity důchodového systému“.

Babišova vláda se nakonec v září 2019 shodla na tom, že důchodový věk zvyšovat nebude. Změnu věku už tehdy odmítl Andrej Babiš a Alena Schillerová k tomu v únoru 2020 uvedla, že její snahu zvýšit důchodový věk přehlasovali ostatní členové vlády.

Závěr

Andrej Babiš jako ministr financí v Sobotkově vládě navrhoval posunutí věkové hranice odchodu do důchodu na 67 let. Tento krok podporovala i tehdejší ministryně pro místní rozvoj za ANO Karla Šlechtová. Např. Alena Schillerová jako ministryně financí chtěla také upravit důchodový věk, a to tak, aby se navázal na dobu dožití. Výrok Mariana Jurečky tak hodnotíme jako pravdivý.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v kontextu výroku popisuje demografický vývoj a změny v chování české společnosti, kvůli kterým je podle něj nyní potřebná důchodová reforma a zvýšení věku odchodu do důchodu (video, čas: 22:50). Dle Jurečky nedávná projekce demografů např. ukazuje, že se zmenší počet lidí v produktivním věku, kteří prostřednictvím důchodového pojistného financují penzijní systém. V této souvislosti Jurečka zároveň tvrdí, že poslední projekce předpokládá ještě horší vývoj než projekce z předchozích let.

Demografická projekce ČSÚ

Český statistický úřad (ČSÚ) publikuje demografickou projekci každých pět let (.pdf, str. 3). Poslední projekci vydal v roce 2023, předchozí v roce 2018. Tento úkol mu ukládá zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Projekce má obsahovat očekávaný vývoj úmrtnosti, plodnosti a migrace v ČR.

ČSÚ zpracovává projekce obyvatelstva ve třech variantách – střední, nízké a vysoké (.pdf, str. 1). Tyto varianty se odlišují zejména projektovaným počtem obyvatel ČR – ve střední variantě je stabilní, ve vysoké roste, v nízké klesá (.pdf, str. 3). Autoři studií ČSÚ uvádějí, že střední varianta představuje nejpravděpodobnější scénář budoucího vývoje populace (.pdf, str. 1). Hodnocení výroku Mariana Jurečky proto založíme na údajích z této střední varianty, srovnávat budeme data z projekcí z let 2018 a 2023.

Naděje dožití

Naděje dožití při narození je ukazatelem délky života, který udává, jakého věku se v průměru dožije dítě narozené v dané generaci. Marian Jurečka tvrdí, že se „budeme dožívat ještě vyššího věku“, tedy že naděje dožití poroste.

Podle poslední projekce ČSÚ od roku 1989 naděje dožití v Česku skutečně roste, s výjimkou vyšší úmrtnosti v letech 2020–2022 spojené s pandemií covidu-19 (.pdf, str. 5). Přestože tento nárůst v průběhu let zpomaluje, mezi lety 2023 a 2050 by naděje dožití měla u mužů vzrůst o 5,2 roku na 82,2 roku a u žen o 4,1 na 87,1 roku (.pdf, str. 6). Projekce z roku 2018 (.pdf, str. 4) oproti tomu předpokládala pomalejší nárůst předpokládaného věku dožití. Jak ale ukazuje následující tabulka, starší projekce se od té novější zásadně neliší, zvláště v případě dat pro období následujících zhruba 35 let.

Počet lidí v produktivním věku

Produktivní složkou obyvatelstva je věková skupina mezi 15 a 64 lety. Od roku 2009 do roku 2021 její podíl v populaci klesal, s příchodem uprchlíků v roce 2022 však posílila. Poslední projekce ČSÚ předpovídala nárůst i pro roky 2023 a 2024 (.pdf, str. 13).

Počet obyvatel v produktivním věku podle projekce začne klesat v polovině 30. let (.pdf, str. 14). Na konci 50. let 21. století by měla klesnout až na úroveň 6 milionů ze současných 6,87 milionu osob. Na konci století se podle střední varianty demografické projekce z roku 2023 počet lidí v produktivním věku sníží na 5,39 milionu osob (.pdf, str. 14).

Kromě těchto počtů projekce uvádějí i podíl obyvatel v produktivním věku v celkové populaci (.pdf, str. 11, .pdf, str. 14). Právě tato hodnota je pro stav důchodového systému klíčová, neboť ukazuje, jak velká část společnosti bude schopna na penze vydělávat. Projekce z roku 2018 (.pdf, str. 11) i z roku 2023 (.pdf, str. 14) předpokládají, že především v následujících 40 letech dojde k poklesu podílu produktivního obyvatelstva, jednotlivé dokumenty nicméně zmiňují mírně odlišná čísla.

Jak je vidět v grafu níže, pro období let 2031–2071 uvádí novější projekce vyšší podíl obyvatel v produktivním věku než předchozí projekce ČSÚ. „Z pohledu důchodového systému“, o kterém mluví Marian Jurečka, tak novější projekce pro budoucích 50 let ukazuje lepší výsledky než projekce z roku 2018. Horší čísla předpokládá nová projekce oproti té starší až v letech 2081–2101.

Porodnost, plodnost

Míra porodnosti udává počet živě narozených dětí na 1 000 obyvatel. Míra plodnosti tento údaj zpřesňuje tím, že vyjadřuje počet těchto dětí v přepočtu na tisíc žen v reprodukčním věku. Statistiky ji vyčíslují i přímo podle věku (např. pro ženy ve věku 20 let, 21 let atd.). Součet měr plodnosti za všechny věkové stupně (vydělený tisícem) vyjadřuje intenzitu plodnosti v populaci a udává průměrný počet živě narozených dětí na jednu ženu, tzv. úhrnnou plodnost.

Úhrnná plodnost je ukazatel, který je vhodný např. pro mezinárodní srovnání. Hodnota 2,1 dítěte na jednu ženu se obecně považuje za dostatečnou k tomu, aby nedocházelo k ubývání populace. Jestliže hodnota klesne pod 2,1, počet obyvatel se dlouhodobě snižuje, a naopak. Marian Jurečka ve výroku zjevně zaměňuje právě termíny úhrnná plodnost a porodnost. Porodnost totiž podle nejnovějších údajů ČSÚ v roce 2023 dosáhla asi 8,4 promile (.pdf, str. 5, 36). Jde tedy o zcela jiný údaj, než o jakém mluví ministr Jurečka.

Plodnost v 90. letech minulého století podle dat ČSÚ výrazně poklesla, v prvních dvou dekádách 21. století opět rostla (.pdf, str. 2) a mezi lety 2018 a 2020 se držela na hodnotě 1,71. O rok později se dokonce zvýšila na úroveň 1,83. Poté ovšem došlo k propadu – v roce 2022 na 1,62 a v roce 2023 až na 1,45 dítěte na jednu ženu.

Projekce ČSÚ z listopadu 2023 na základě tehdejších průběžných dat odhadovala, že za rok 2023 úhrnná plodnost bude 1,5 dítěte na jednu ženu (.pdf, str 2). Ve střední, nejpravděpodobnější, variantě projekce ČSÚ předpokládá, že plodnost bude stejné hodnoty dosahovat i v následujících letech (str. 3). Předchozí projekce z roku 2018 oproti tomu předpokládala postupnou stabilizaci na hodnotě 1,74 dítěte na ženu (.pdf, str. 2).

Závěr

Marian Jurečka (KDU-ČSL) shrnuje závěry ČSÚ týkající se tří zmíněných ukazatelů – naděje dožití, počtu lidí v produktivním věku a úhrnnou plodnost, kterou však zaměňuje s pojmem „porodnost“. Správně uvádí, že naděje dožití se bude podle projekce ČSÚ z roku 2023 zvyšovat, počet lidí v produktivním věku se bude snižovat a úhrnná plodnost se stabilizuje na hodnotě 1,5 dítěte na ženu.

Ve výroku ale především srovnává projekce ČSÚ z roku 2023 a roku 2018 a říká, že novější dokument předpokládá „z pohledu důchodového systému“ horší výsledky než předchozí odhady. Nejnovější projekce ve srovnání s tou starší skutečně předpokládá rychlejší pokles míry plodnosti a drobně vyšší nárůst naděje dožití. V klíčové kategorii podílu obyvatelstva v produktivním věku ale projekce z roku 2023 ukazuje horší výsledky až pro posledních 20 let tohoto století, pro roky 2031–2071 (tedy pro následujících 50 let) naopak předpokládá lepší vývoj než starší projekce. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

DOPLNĚNÍ: Po upozornění jednoho z našich čtenářů jsme do odůvodnění doplnili zmínku o počtu účastníků třetího pilíře důchodového systému ve třetím čtvrtletí 2024. Původní hodnocení výroku jako nepravdy jsme změnili na pravdu a text aktualizovali.

Poslankyně Alena Schillerová reaguje na otázku moderátorky, jestli by byla ochotná hledat politický kompromis ohledně důchodové reformy. Odpověděla, že navrhované změny podle ní nejsou skutečnou reformou, ale pouze parametrickými úpravami. Dále řekla, že udržitelnost penzijního systému musí zajistit dodatečné finanční zdroje. V této souvislosti zmínila, že během Fialovy vlády došlo k výraznému poklesu účastníků ve třetím pilíři důchodového systému.

Třetí pilíř

Třetí pilíř důchodového systému představuje dobrovolné doplňkové penzijní spoření, které lidem umožňuje zajistit si dodatečný příjem v důchodovém věku nad rámec státního důchodu. Tento pilíř zahrnuje dva hlavní produkty, a to penzijní připojištění v transformovaných fondech a doplňkové penzijní spoření v účastnických fondech (.pdf, str. 3–5).

Transformované fondy sice stále fungují, už do nich ale nemůžou vstupovat noví zájemci. Účastnické fondy nabízí různé investiční strategie, na rozdíl od transformovaných fondů u nich však není garance, že hodnota vkladu neklesne. Oba produkty jsou podporovány státem prostřednictvím příspěvků.

Počet účastníků

Počet lidí zapojených do třetího pilíře pravidelně zveřejňuje Ministerstvo financí, nejnovější údaje ke dni vysílání námi ověřované debaty se ovšem týkají pouze roku 2021. Čísla ale publikuje také Asociace penzijních společností (APS ČR), podle které bylo ve třetím pilíři při nástupu vlády Petra Fialy na konci roku 2021 celkem 4 430 061 účastníků (.pdf, str. 1). Na základě posledních dat z druhého čtvrtletí roku 2024 tento počet poklesl na 4 122 895 (.pdf). Česká televize ke konci října uvedla, že se podle ASP ČR počet spořících snížil na 4 006 000 (video, čas 0:52). Za dobu působení Fialova kabinetu tak ubylo 414 061 účastníků třetího pilíře.

14. listopadu – tedy po odvysílání námi ověřované debaty – APS ČR publikovala nová data, která se týkají třetího čtvrtletí letošního roku (.pdf). V nich APS ČR upřesnila, že si ve třetím pilíři spořilo 4 025 352 lidí.

Závěr

Za dobu vlády Petra Fialy skutečně ubylo účastníků ve třetím pilíři důchodového systému. Podle dat Asociace penzijních společností během působení vlády klesl počet spořitelů asi o 400 tisíc. Výrok Aleny Schillerové tedy hodnotíme jako pravdivý.

Předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová vysvětluje, proč podle ní v současnosti není potřeba provádět důchodovou reformu. Odvolává se přitom na graf Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), na kterém ilustruje, že podíl hrubého domácího produktu (HDP), které Česko vydává na důchody, je podobný jako průměr zemí OECD.

Data OECD

Přehled porovnávající důchodové systémy v jednotlivých členských státech vydává OECD každé dva roky, nejnovější zpráva je z prosince 2023. Porovnání výše výdajů na penze k HDP vychází z dat z roku 2019, kdy průměrná hodnota zemí OECD činila 7,7 % HDP, přičemž Česko na důchody dávalo 7,9 % HDP (.pdf, str. 211).

Národní rozpočtová rada (NRR) v roce 2019 publikovala studii k mezinárodnímu srovnání výše veřejných výdajů na důchodový systém, ve které okrajově zmiňuje i výzkum OECD (.pdf, str. 4). Podle NRR je porovnání výdajů na penze zkreslené, protože se jednotlivé státy liší v řadě parametrů, které jejich výši ovlivňují. Jedná se např. o demografickou strukturu obyvatelstva, (ne)zdanění penzí, náhradový poměr nebo důchodovou strukturu HDP (.pdf, str. 1).

Podíl výdajů podle Ministerstva financí

Hospodaření systému důchodového pojištění pravidelně sleduje Ministerstvo financí (MF), které uvádí, že na výdaje penzijního systému má vliv např. také růst mezd nebo demografický trend stárnutí populace. Podle dat MF v roce 2019 Česko na důchodový systém vynaložilo 8,3 % HDP, v roce 2023 šlo podle odhadu o 9,4 %.

Závěr

Podle dat Ministerstva financí dává Česko v posledních letech na důchody skutečně okolo 8–9 % HDP. Alena Schillerová má také pravdu v tom, že podle analýzy OECD je poměr českých výdajů srovnatelný s průměrem členských zemí organizace, který činí 7,7 % HDP. Data z poslední zprávy OECD jsou však z roku 2019.

Schillerová tedy procenta ve svém výroku uvádí správně, hodnoty ale pochází ze dvou různých statistik. Podíl HDP pro rok 2019 se podle dat MF a OECD liší o pár setin procenta. Data OECD navíc nejsou aktuální, ale vzhledem k tomu, že se jedná o poslední dostupná data, hodnotíme její výrok jako pravdivý s výhradou.

Místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová říká, že v současné době není nutné provádět důchodovou reformu, protože státní výdaje na důchody v Česku jsou podle ní srovnatelné s průměrem zemí OECD. Dodává, že k nejvyšším výdajům dojde až zhruba v letech 2055–2058, kdy do penze odejde silná generace tzv. Husákových dětí. Uvádí, že státní výdaje budou v těchto letech činit zhruba 11,5 % hrubého domácího produktu (HDP).

Predikce NRR

Ve svém vyjádření se Alena Schillerová odvolává (video, čas 11:40) na graf ze Zprávy Národní rozpočtové rady (NRR) o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí (.pdf, str. 30). Graf znázorňuje procentuální podíl výdajů na starobní důchody na HDP.

Podle podkladových dat pro Zprávu NRR (.xlsx, list G 3.1.3) podíl výdajů na starobní důchody v roce 2024 činí 7,7 % HDP a hranici 11 % překročí v letech 2058–2061. Maximální hodnoty 11,05 % HDP dosáhne v roce 2060 především kvůli rostoucímu počtu důchodců a zvýšené výchozí úrovni starobních důchodů (.pdf, str. 29).

Závěr

Alena Schillerová vychází z dat Národní rozpočtové rady. Podle její Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí bude Česko nejvyšší podíl HDP na starobní důchody vydávat v roce 2060, kdy dosáhne hodnoty 11,05 %. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Schillerová tak uvádí lehce odlišná čísla, zároveň ale ve výroku naznačuje, že si přesným rokem a hodnotou není jistá. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová říká, že v současné době není nutné provádět důchodovou reformu, protože státní výdaje na důchody v Česku jsou podle ní porovnatelné s průměrem zemí OECD. Naznačuje, že na úpravy penzijního systému je tak ještě čas a dodává, že poměr pracujících lidí na starobní důchodce dosáhne nejnižší hodnoty až okolo roku 2059.

Stárnoucí populace

Poslankyně Schillerová se odkazuje na graf Národní rozpočtové rady (video, čas: 12:37) ze Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí ze září 2023 (.pdf, str. 7). Rada ovšem v letošním září vydala novou zprávu, ve které rozebírá aktuální údaje (.pdf, str. 7). Podle ní bude v roce 2059 počet osob ve věku 21 až 64 let na jednoho občana staršího 65 let činit 1,67. Nižší poměr bude dle odhadu už jen v roce 2060, kdy klesne o jednu setinu (.xlsx, list G1).

Český statistický úřad (ČSÚ) provádí obdobný výpočet indexu ekonomické závislosti. Ten ukazuje, kolik lidí v ekonomicky neaktivním věku připadá na sto osob ve věku produktivním, tedy mezi 20 až 64 lety. Na rozdíl od NRR tak počítá i s lidmi ve věku 20 let (.pdf, str. 47; .pdf, str. 7). Podle těchto dat z roku 2019 bude v roce 2050 55 osob starších 65 let na sto osob ve věku 20–64 let (.pdf, str 47–48).

Závěr

Alena Schillerová využívá data Národní rozpočtové rady. Ta opravdu predikují, že poměr lidí ve věku 21–64 let na jednu osobu starší 65 let bude klesat a v roce 2059 se dostane na 1,67. Nižší hodnota nastane už jen v roce 2060, kdy se sníží pouze o setinu. Výrok Aleny Schillerové tak hodnotíme jako pravdivý.

Předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO v kontextu výroku označuje vznik vládní důchodové reformy za „radikální“ a uvádí, že její součástí má být např. podpora hospodářského růstu, boj s šedou ekonomikou nebo podpora porodnosti. Právě porodnost podle ní během Fialova vládnutí klesá.

Porodnost během Fialovy vlády

Na porodnost má vliv řada faktorů (.pdf). Kromě vzdělání nebo psychologických faktorů (str. 14–15, 20–23) mezi ně patří sociální politika státu (.pdf, str. 34–35), pokles počtu žen v reprodukčním věku nebo rostoucí životní náklady, jak řekla demografka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a institutu SYRI Jiřina Kocourková. V našem odůvodnění tedy nehodnotíme, zda vývoj porodnosti ovlivnila Fialova vláda, ale pouze to, jestli k poklesu došlo.

Tehdejší prezident Miloš Zeman jmenoval vládu Petra Fialy v prosinci 2021. Porodnost sleduje Český statistický úřad (ČSÚ), z jehož dat vyplývá, že počet živě narozených dětí během prvních dvou let působení Fialova kabinetu opravdu klesá (.xlsx). Ještě v roce 2021, tedy v posledním roce předchozí vlády, se narodilo asi 112 tisíc dětí, zatímco o rok později už jen 101 tisíc. V roce 2023 se pak počet snížil na 91 tisíc.

Podle říjnového vyjádření Michaely Němečkové z oddělení demografické statistiky ČSÚ lze očekávat, že „počet narozených dětí bude letos (v roce 2024, pozn. Demagog.cz) dosud nejslabší v historii Česka“. Už v prvním pololetí se podle ní v meziročním srovnání narodilo o čtyři tisíce dětí méně.

Závěr

Podle dat ČSÚ během Fialovy vlády opravdu došlo k poklesu počtu narozených dětí. V roce 2022, tedy prvním roce jejího vládnutí, se v porovnání s předchozím rokem narodilo přibližně o deset tisíc dětí méně. Obdobný pokles nastal i o rok později. Výrok Aleny Schillerové tak hodnotíme jako pravdivý.

Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová mluví o financování důchodového systému. Podle ní může stát v budoucnu získat další prostředky díky boji proti šedé ekonomice, která dle jejích slov dosahuje 10 % hrubého domácího produktu (HDP).

Šedá ekonomika

Evropská komise za šedou ekonomiku považuje ekonomické činnosti pracovníků a ekonomických subjektů, které nejsou prováděny na základě formálních ujednání. Je to tedy taková ekonomická aktivita, která není registrovaná a přiznaná k dani. Kromě práce načerno, kdy lidé nehlásí své příjmy (.pdf, str. 5) a ze svých zisků státu neodvádějí daně, se může jednat i o tzv. barter, neboli výměnný obchod, při kterém se vyměňuje jedno zboží za druhé. V šedé ekonomice se podle sociologa a člena Národní ekonomické vlády Daniela Prokopa často pohybují např. zadlužení lidé.

Podle studie, kterou si nechala zpracovat společnost Visa, šedá ekonomika loni dosahovala necelých 14 % HDP České republiky a podle odhadu poprvé přesáhla hranici jednoho bilionu korun. Podle studie z roku 2022, kterou zveřejnil Evropský parlament, se šedá ekonomika v posledních několika letech pohybuje okolo 14 % HDP, přičemž v roce 2022 byla na úrovni 13,5 % HDP (.pdf, str. 14).

Světová banka ve své databázi uvádí (.xlsx), že šedá ekonomika v Česku dlouhodobě představuje přibližně 17 % HDP. Její nejnovější údaje se ale vážou pouze k roku 2020.

Závěr

Nejnovější studie od společnosti Visa a Evropského parlamentu odhadují, že šedá ekonomika v České republice dosahuje přibližně 14 % HDP. Podle Světové banky se v roce 2020 jednalo dokonce o 17 % HDP. Podle Aleny Schillerové by boj s šedou ekonomikou mohl napomoci státnímu rozpočtu, uvádí ale nepřesná čísla, a navíc podhodnocuje její velikost. Výrok Aleny Schillerové tak hodnotíme jako nepravdivý.

Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová mluví o původním návrhu důchodové reformy, kterou vláda na začátku letošního května předložila ve Sněmovně. Kritizuje, že Fialův kabinet nastavil postupné zvyšování věku odchodu do penze bez toho, aby stanovil konečnou hranici, na které by se posun zastavil.

Původní návrh důchodové reformy

Původní návrh vlády počítal s tím, že se důchodový věk u lidí narozených v letech 1966 až 1972 postupně navýší na 65 let a 7 měsíců (.pdf, str. 15, 283–285 z 330) a pro mladší ročníky se bude stanovovat v závislosti na naději na dožití (.pdf, str. 7, 34 z 330). V praxi se konkrétní výpočet důchodového věku měl odvíjet od posledního známého údaje o naději na dožití, kterou zveřejnil Český statistický úřad v roce, kdy pojištěnec dosáhl věku 50 let (.pdf, str. 46 z 330).

Zároveň návrh uváděl, že rozdíl v důchodovém věku mezi dvěma po sobě následujícími ročníky bude v rozmezí 0–2 měsíců (.pdf, str. 7, 46–47 z 330). To návrh nastavil pro zvyšování důchodového věku, ale i pro jeho snižování. Dle návrhu zákona by se tím mělo zajistit, aby hranice odchodu do penze nerostla ani neklesala příliš rychlým tempem. Strop důchodového věku ale v návrhu skutečně stanovený nebyl.

Úpravy reformy

Na konci srpna 2024 ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka oznámil, že se vláda chystá v návrhu reformy provést úpravy. Jurečka například uvedl, že kabinet změnu důchodového věku upraví tak, aby výkyvy mezi ročním nárůstem a poklesem důchodového věku nepřesáhly jeden měsíc.

V září se penzijní reformou zabýval Výbor pro sociální politiku, který poslancům doporučil, aby předložený návrh novely zákona přijali, ale zároveň v něm navrhl provést změny (.pdf). Jedna z úprav počítala s tím, že se důchodový věk nebude odvíjet přímo od naděje dožití, ale bude se zvyšovat vždy o jeden měsíc ročně – místo původních až dvou měsíců (.pdf, str. 1, 3). Ani tento návrh výboru ještě nezahrnoval maximální hranici, které věk odchodu do penze může dosáhnout.

Během druhého čtení bylo ve Sněmovně předloženo několik dalších pozměňovacích návrhů jak z opozičních, tak vládních řad. Skupina poslanců v čele s Jiřím Navrátilem (KDU‑ČSL) tehdy předložila návrh právě na zastropování růstu věku odchodu do důchodu (.docx). Lidé narození v roce 1989 a později by podle něj konkrétně odcházeli do penze nejpozději v 67 letech.

Zmíněný Výbor pro sociální politiku tento návrh doporučil přijmout (.pdf, str. 8; .pdf, str. 2). Sněmovna ke dni vysílání debaty o tomto návrhu ještě nerozhodla, jelikož o pozměňovacích návrzích hlasuje až ve třetím čtení. Poslanci návrh důchodové reformy schválili až 8. listopadu, a to včetně úprav, které počítají se zvyšováním důchodového věku jen o měsíc ročně a zastropováním na 67 letech.

Závěr

Poslankyně Alena Schillerová naráží na původní návrh důchodové reformy, kterou vláda představila na jaře letošního roku. V něm Fialův kabinet opravdu navázal věk odchodu do důchodu tak, že se měl zvyšovat podle naděje dožití. Zároveň nebyla stanovena maximální hranice, na které by se prodlužování zastavilo. Výrok Aleny Schillerové tak hodnotíme jako pravdivý.