Přehled ověřených výroků

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) svým výrokem opravuje předešlé tvrzení Jindřicha Rajchla (kandidujícího za SPD), který se odkazoval na studii Ostravské univerzity o tom, že každý třetí obyvatel Ostravy trpí energetickou chudobou. Podle něj se mělo jednat o 82 tisíc lidí. Stanjura upozorňuje, že Ostrava nemá 240 tisíc obyvatel a 80 tisíc lidí tedy nepředstavuje každého třetího obyvatele.

Podle údajů zveřejněných na webu města měla Ostrava k 1. červenci 2025 přibližně 293 tisíc obyvatel přihlášených k pobytu na jejím území (.pdf). Stanjurou zmíněných 80 tisíc lidí tak představuje přibližně 27 % obyvatel – v případě Rajchlem uváděných 82 tisíc necelých 28 % – zatímco třetina vychází na necelých 98 tisíc. Dle nejnovějších dat Českého statistického úřadu, která vychází ze sčítání lidu prováděného v roce 2021 a každoroční bilance demografických událostí, měla Ostrava k 1. lednu 2025 přes 283 tisíc obyvatel. To je o něco méně, než kolik k tomuto datu uvádělo město (.pdf). Výsledný podíl by byl v tomto případě jen asi o 1 % vyšší než v případě předchozím. Třetina by vycházela na zhruba 93 tisíc obyvatel.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) odpovídal na dotaz, zda antimonopolní úřad, tedy Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), odvádí dobrou práci. Uvedl, že se současné vládě nepodařilo změnit legislativu tak, aby ÚOHS více chránil zákazníky. Podle něj se většina činnosti úřadu soustředí na veřejné zakázky, zatímco vláda usilovala o to, aby měl ÚOHS pravomoc zasahovat proti oligopolům.

V listopadu 2024 předložila vláda Poslanecké sněmovně novelu zákona o ochraně hospodářské soutěže. Podle tohoto návrhu by měl antimonopolní úřad disponovat nástroji, díky kterým by mohl zasáhnout i v případech, kdy dochází ke tvorbě oligopolního trhu nebo kde cenu vytváří jeden soutěžitel (.pdf, str. 13 z 60).

Ke dni vysílání námi ověřované debaty nedošlo v Poslanecké sněmovně ani k prvnímu čtení. Návrh měl za cíl posílit pravomoci ÚOHS tím, že by zavedl přestupek pro fyzické osoby za účast v kartelu (.pdf, str. 11 z 60) a zrušil 40% podíl pro předpoklad dominantního postavení, čímž by umožnil úřadu zasahovat i v případech, kdy menší dominantní hráč působí na roztříštěném trhu.

Závěr

Vláda předložila návrh novely zákona, která měla za cíl zvýšit pravomoci Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Návrh v Poslanecké sněmovně ale neprošel ani prvním čtením. Výrok ministra financí Zbyňka Stanjury proto hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Aleš Juchelka (ANO) v televizní debatě reaguje na téma nedostatku lékařů v Moravskoslezském kraji. Doporučuje přidat do úhradové vyhlášky poplatky za magnetickou rezonanci a zlepšit pracovní i finanční podmínky lékařů, zdravotních sester a personálu v kraji. Dle jeho slov hnutí ANO podporovalo dotačními tituly navýšení míst na lékařských fakultách a senátoři za ANO Ladislav Václavec a Martin Bednář byli úspěšní ve zřizování nových zubních ordinací. 

Noví stomatologové v Moravskoslezském kraji

Moravskoslezský kraj se dlouhodobě potýká s nedostatkem zubních lékařů. Vlastního zubaře nemá v regionu více než 200 tisíc lidí. Senátor Ladislav Václavec, který je od roku 2008 ředitelem krnovské nemocnice (SZZ Krnov), se podle svých slov specializuje na dostupnost zdravotnictví. Server iDNES.cz v listopadu 2024 uvedl, že nemocnice vedená Ladislavem Václavcem ve spolupráci s krajem a obcemi otevřela celkem 13 nových zubařských křesel, z toho většinu na Bruntálsku a jedno v Chuchelné na Opavsku. 

S dotazem, kolik nových zubařských křesel provozuje krnovská nemocnice v současnosti, jsme se obrátili na tiskového mluvčího SZZ Krnov. Ten pro Demagog.cz upřesnil, že nemocnice provozuje celkem dvanáct zubních ordinací, konkrétně v Krnově, Bruntále, Městě Albrechtice, Vrbně pod Pradědem, Rýmařově, Břidličné a Horním Benešově. První z nich SZZ Krnov provozuje od roku 2020 (.pdf, str. 3; .pdf, str. 3). Podle veřejně dostupných informací jsou další dvě ordinace v obci Chuchelná na Opavsku sice po technické stránce připravené (video, čas 2:07–2:42), k jejich otevření ovšem doposud nedošlo. Dle vyjádření Moravskoslezského kraje vznikly nové ordinace právě díky Václavcovu projektu. 

Městský obvod Ostrava-Jih pod vedením starosty Martina Bednáře nechal vybudovat dvě nové zubní ordinace. Ty mají sloužit podle slov starosty Bednáře primárně občanům s trvalým bydlištěm v části Ostrava-Jih. Registrace pacientů probíhala od června 2025.

Poslanec Aleš Juchelka (ANO) v televizní debatě reaguje na téma nedostatku lékařů v Moravskoslezském kraji. Doporučuje přidat do úhradové vyhlášky poplatky za magnetickou rezonanci a zlepšit pracovní i finanční podmínky lékařů, zdravotních sester a personálu v kraji. Dle jeho slov hnutí ANO podporovalo dotačními tituly navýšení míst na lékařských fakultách.

Příspěvky na zvýšení kapacit

Ministerstvo zdravotnictví a resort školství byly v gesci hnutí ANO od konce roku 2017 do konce roku 2021. V dubnu 2018 oznámil tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (zvolený za ANO) záměr přidat v následujícím akademickém roce lékařským fakultám navíc 500 mil. Kč na zvýšení počtu absolventů o přibližně 15 procent a na platy učitelů lékařství. Usnesením schváleným v září 2018 druhá vláda Andreje Babiše přijala dlouhodobé finanční opatření k navýšení kapacit lékařských fakult, které počítá s investicí 6,8 mld. Kč v letech 2019–2029 (.pdf).

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) v tiskové zprávě ze září 2018 uvedlo, že od roku 2019 na toto opatření poputuje 700 milionů Kč ročně. V roce 2021 pak upřesnilo, že v letech 2019–2021 resort na uvedené účely vyčlenil 500 milionů Kč ročně, a také tehdy zmínilo, že pro roky 2022–2024 je naplánováno vydat 600 milionů Kč ročně a mezi lety 2025 a 2029 700 milionů Kč za rok. To dohromady dává právě 6,8 mld. Kč za celé 11leté období. Stejně harmonogram popisovala i zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu z roku 2020 (.pdf, str. 18).

Plánované částky kabinet Andreje Babiše dodržoval a v roce 2021, tedy posledním roce působení Babišovy vlády, skutečně MŠMT na posílení kapacit lékařských fakult vynaložilo 500 milionů korun (.pdf, str. 22). Harmonogramu se držel i kabinet Petra Fialy a stát v letech 2022–2024 každý rok poskytl 600 milionů Kč (.pdf, str. 22; .pdf, str. 24; .pdf, str. 25). Rozpočet na rok 2025 počítá se 700 miliony Kč (.xlsx, list 3a). Tyto prostředky přiděluje MŠMT vysokým školám ve formě příspěvků v rámci tzv. institucionální části jejich rozpočtů (.pdf, str. 20; .xlsx, list 1, 3a).

Dotace

Kromě toho v roce 2019 MŠMT zahájilo dotační program, jehož prostřednictvím školy mohou čerpat prostředky na „rozvoj a obnovu materiálně technické základny“ lékařských a pedagogických fakult (.pdf, str. 9). V případě lékařských fakult je cílem tohoto programu umožnit navýšení počtu studentů. Žádosti o dotaci na konkrétní projekty mohly školy podávat do října 2021, na dokončení projektů mají čas do konce června 2027 (.docx, str. 2; .pdf, str. 9). 

MŠMT v tomto případě většinou zveřejňuje souhrnnou částku poskytnutých dotací pro lékařské i pedagogické fakulty dohromady (.pdf, str. 27). V dokumentech nicméně uvádí i největší projekty. V roce 2020 například jedinou dotaci získala Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, a to v hodnotě 62 milionů Kč (.pdf, str. 27), v roce 2021 získaly lékařské fakulty nejméně 220 milionů Kč (.pdf, str. 27). 

Pokud tedy k těmto 220 milionům přičteme 500 milionů, které MŠMT v roce 2021 lékařským fakultám přidělilo formou příspěvku (.pdf, str. 22), vynaložil Babišův kabinet v posledním roce své vlády na zvýšení počtu studentů lékařství nejméně 720 milionů Kč. Výrok Aleše Juchelky tak hodnotíme jako pravdivý.

Aleš Juchelka (ANO) naráží na protesty zemědělců, které probíhaly na začátku roku 2024. První z nich se uskutečnil 19. února a zemědělci při něm požadovali, aby Česko odstoupilo od Green Dealu, který podle jejich názoru snižuje zemědělskou produkci v Česku. Během protestu ze 7. března, při němž mimo jiné došlo k vysypání hnoje před Úřadem vlády, zemědělci požadovali například podporu zaměstnanosti na venkově, snížení zdanění půdy a aktivní obhajobu zájmů českých zemědělců v souvislosti s obchodní dohodou s Ukrajinou. Premiér Petr Fiala tehdy na protestní jízdu zemědělců s traktory po Praze reagoval slovy, že jde o „přehlídku krásných nových strojů, které svědčí o tom, že situace (v zemědělství) není tak tragická“.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) 10. března 2024 v debatě CNN Prima News tvrdil, že zemědělci měli v roce 2022 rekordní zisky a v roce 2023 se podle něj pravděpodobně vracely k normálu (video, čas 20:03). Následně zopakoval Fialovo dřívější vyjádření, když dodal, že „kdybych chtěl být ironický, tak bych řekl, že ten protest byl přehlídkou krásných nových strojů“ (video, čas 20:29).

Schválený rozpočet na rok 2025 počítá s výdaji kapitoly Ministerstva zemědělství ve výši zhruba 59 miliard Kč (.pdf, str. 34). Podle návrhu státního rozpočtu na rok 2026, který Ministerstvo financí zveřejnilo na konci srpna 2025, se výdaje Ministerstva zemědělství příští rok sníží přibližně na 55,2 mld. Kč (.pdf, str. 24–25 z 57), což představuje pokles o přibližně 3,7 miliardy Kč.

Ministr financí Zbyněk Stanjura později v debatě tvrdil, že se snížení týká pouze dotačních titulů, nikoli všech výdajů sektoru zemědělství. V návrhu rozpočtu však oproti roku 2025 dochází také k poklesu prostředků na výzkum, vývoj a inovace (.pdf, str. 32 ze 358).

Srovnání cen

Nejnověji (k datu pronesení výroku) se takovým porovnáním cen potravin zabýval server Aktuálně.cz. Dva dny před debatou zveřejnil článek, ve kterém srovnával ceny potravin v Česku a nejbližších zemích. Podle průzkumu serveru jsou v rámci těchto zemí potraviny levnější skutečně pouze v Polsku, a to o 9 % ve srovnání s českými. Dražší než v ČR jsou naopak v Maďarsku, na Slovensku, v Německu a v Rakousku. Právě Rakousko, s cenami potravin o 23 % vyššími než v ČR, vyšlo ve srovnání jako nejdražší.

Podobné srovnání provedly v srpnu Novinky, podle kterých se ceny mezi Českem a Německem příliš nelišily, zatímco nákup na Slovensku byl o 13,9 % levnější a v Polsku dokonce o 32,3 %. Více se rozdílům mezi cenami na Slovensku a v Česku věnoval v červenci server iDnes.cz, z jehož srovnávací tabulky vyplývalo, že ceny potravin byly o něco dražší na Slovensku.

V červnovém srovnání Seznam Zpráv, zahrnujícím převážně potravinové produkty a porovnávajícím pouze Německo, Česko a Polsko, vyšel nákup v Česku nejdráže. V Německu byl levnější o 3,2 %, v Polsku o 8,5 %. Naopak ve srovnání TN Nova ze srpna letošního roku vyšlo Německo skoro dvakrát dráže a Polsko o 12,3 % levněji.

Až na výjimky tak srovnávací průzkumy poukazují na dražší či srovnatelnou cenovou hladinu potravin ve většině okolních zemí, a to v Německu, Rakousku, Maďarsku a na Slovensku. Levněji potraviny vycházejí podle všech srovnání jen v Polsku.

Faktory ovlivňující ceny potravin v Polsku

Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) je důvodem, proč jsou potraviny v Polsku levnější, odlišná struktura trhu, konkrétně vyšší konkurence a větší počet menších firem. Oba faktory uvádějí jako důvod nižších cen i analytici v oblasti zemědělství.

Vedle toho nicméně uvádějí i další důvody nižších cen potravin v Polsku. Jedním z nich jsou podle mluvčího Potravinářské komory Marka Zemánka dotace pro zemědělce. Roli také hraje nižší daň z přidané hodnoty (DPH) na potraviny. Polsko totiž nyní uplatňuje 5 % DPH na základní a 8 % na ostatní potraviny, což jsou nejnižší sazby v regionu. V Česku vláda na začátku roku 2024 v rámci konsolidačního balíčku sjednotila potravinové sazby DPH z 10 % a 15 % na současných 12 %.

Nákup potravin v Polsku byl v posledních letech ještě výhodnější než nyní. Několik let totiž platila nulová DPH na základní potraviny (např. maso, ryby, mléčné výrobky, olej, ovoce, zelenina a produkty pro novorozence). Polsko ji zavedlo v únoru 2022 a platila až do dubna 2024. Nákupy v Polsku se vyplatily i díky nižší hodnotě zlotého. Na počátku roku 2023 se kurz polské měny pohyboval kolem 5 Kč za 1 PLN, zatímco o dva roky později byl přibližně o korunu vyšší.

Shrnutí

Z nejnovějších průzkumů vyplývá, že levnější potraviny má z okolních zemí konzistentně skutečně pouze Polsko. Nakupování potravin v Německu, Rakousku, Maďarsku i na Slovensku v mnohých srovnáních naopak vychází jako dražší. Důvodem levnějších potravin v Polsku však není pouze větší počet menších zemědělců a vyšší konkurence mezi nimi, ale i nižší sazba DPH na základní potraviny. Podle mluvčího Potravinářské komory hrají roli i dotace zemědělcům. Výrok ministra financí Zbyňka Stanjury proto hodnotíme jako zavádějící.

Server Novinky.cz se v lednu letošního roku zabýval rozdílnými maržemi řetězců s potravinami v Německu a v Česku. Čísla uvedená v článku vycházejí z databáze Orbis společnosti Moody’s, která není veřejně dostupná. Podle Novinek dosahovala v roce 2023 marže řetězce Kaufland v Německu zhruba 1,9 %, zatímco v ČR přibližně 3,9 %, tedy asi dvakrát tolik.

V případě Lidlu činila marže v ČR za rok 2023 přibližně 6,3 %, o rok dříve dokonce téměř 7,8 %. Německá marže za rok 2023 není v databázi dostupná, v roce 2022 ale dosahovala necelých 2,7 %. Ve srovnání marží Lidlu za rok 2022 tak byla česká oproti německé téměř trojnásobná.

Ve výroční zprávě Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže za rok 2023 je uvedeno, že od roku 2014 dosahují z řetězců nejvyšších marží Kaufland a Lidl (.pdf, str. 7). Dokument ale neobsahuje konkrétní údaje ani srovnání s Německem. 

Žádná novější data jsme ve veřejných zdrojích nenašli. Jindřich Rajchl (kandidující za SPD) tedy podle posledních veřejně dostupných údajů správně popisuje poměr marží potravinových řetězců v ČR a Německu, a jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Aleš Juchelka (ANO) v předvolební debatě odpovídá na otázku, co udělá pro to, aby čeští zákazníci mohli v Česku nakupovat kvalitní potraviny za ceny srovnatelné s okolními státy. Juchelka uvádí, že zemědělci a zpracovatelé musí „v poslední době“ čelit vysokým cenám energií, dopravy nebo hnojiv. Při zmínce o hnojivech uvádí, že jejich cena se meziročně ztrojnásobila.

Data o vývoji cen hnojiv lze najít ve statistikách Mezinárodního měnového fondu (IMF) a také v podrobnějším přehledu Evropské komise, který ukazuje ceny různých typů hnojiv v EU. Podle těchto statistik ceny hnojiv výrazně rostly v průběhu roku 2021 a na začátku roku 2022. Později nastal naopak prudký pokles, který se zastavil v létě 2023. I přes toto snížení se ceny hnojiv nedostaly na původní úroveň a od začátku roku 2024 se drží na zhruba dvojnásobku hodnoty z roku 2020. Tento nárůst na dvojnásobek ovšem vyjadřuje změnu ceny mezi pěti lety, ne meziroční změnu. Meziroční nárůst na trojnásobek ceny, o kterém ve výroku mluví Aleš Juchelka, ukazují přehledy Evropské komise a IMF při srovnání cen v dubnu 2021 s dubnem 2022. K meziročnímu růstu „ze 100 % na 300 %“ tedy došlo před třemi lety.

Shrnutí 

Podle statistik Evropské komise a Mezinárodního měnového fondu ceny hnojiv výrazně rostly v roce 2021 a na začátku roku 2022. Později došlo k částečnému poklesu a od začátku roku 2024 se tak nakonec ceny drží na dvojnásobku hodnoty z roku 2020. Jedná se přitom o dvojnásobný nárůst mezi pěti lety, nikoli meziroční změnu. Meziroční nárůst na 300 % ukazují statistiky v případě, že porovnáme hodnoty z dubna 2021 a dubna 2022. Od té doby ke stejnému meziročnímu nárůstu nedošlo. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Jindřich Rajchl (kandidující za SPD) srovnává tuzemské ceny energií s okolními státy. Informace o cenách energií pravidelně zveřejňuje statistický úřad Evropské unie (Eurostat). Nejnovější údaje zveřejněné k datu ověření se vztahují k druhému pololetí roku 2024. 

Cena elektřiny

Pokud se zaměříme na cenu elektřiny bez daní, v ČR byla v druhé polovině roku 2024 sedmá nejdražší ze 33 evropských států, jejichž data Eurostat eviduje. Vyšší cena byla pouze v Irsku, Lucembursku, Německu, Lichtenštejnsku, Rakousku a Nizozemsku. Konkrétně stála v ČR elektřina 0,251 EUR/kWh, zatímco na Slovensku 0,122 EUR/kWh a v Maďarsku 0,081 EUR/kWh.

Vzhledem k různým cenovým hladinám v jednotlivých státech lze ceny energií také porovnávat pomocí uměle vytvořené jednotky PPS – standardu kupní síly. Ten totiž pracuje s paritou kupní síly (PPP), která poměřuje ceny za stejné výrobky a služby v různých národních měnách a zemích. Není tak ovlivněn poptávkou a nabídkou na devizovém trhu.

Při vyjádření v jednotce PPS a započtení daní a poplatků byla ČR na prvním místě s 41 PPS na 100 kWh. Na Slovensku dosahovala cena 22,12 PPS na 100 kWh a v Maďarsku 15,45 PPS na 100 kWh. Takto vyjádřená cena elektřiny tak v ČR v tomto vyjádření převyšuje cenu na Slovensku asi 1,9násobně, ve srovnání s Maďarskem je přibližně 2,7násobná.

Parita kupní síly (PPP) je ekonomický koncept, který umožňuje měřit rozdíly v cenových hladinách různých států. Parita (či rovnost) kupní síly konkrétně představuje poměr cen v národních měnách „za stejné výrobky a služby v různých zemích“. Na základě tohoto poměru se pak vytváří umělá měnová jednotka vyjadřující kurz mezi dvěma měnami, při kterém si lze v obou zemích nakoupit stejné množství zboží.

Závěr

Ceny elektřiny při započítání parity kupní síly byly ve druhé polovině roku 2024 přibližně dvakrát vyšší než na Slovensku a asi třikrát vyšší než v Maďarsku. Výrok Jindřicha Rajchla tak hodnotíme jako pravdivý.