Přehled ověřených výroků

Miroslav Ševčík

Pravda
Podle nejnovějších dat ČSÚ narostlo české HDP ve druhém čtvrtletí roku 2025 meziročně o 2,6 %, v roce 2024 to bylo o 1,2 %. Během roku 2023 podle aktuálních dat stagnovalo.

Kandidát za SPD Miroslav Ševčík kritizuje výši růstu HDP za vlády Petra Fialy. Uvádí přitom statistiky ekonomického vývoje za tento, loňský a předloňský rok. Dle předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) z července 2025 vzrostlo HDP ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně o 2,4 %, která udává Ševčík. Podle zpřesněného odhadu ze srpna byl růst HDP nakonec ještě o další 0,2 procentního bodu vyšší.

Podle starších údajů ČSÚ kleslo české HDP v roce 2023 meziročně o 0,4 %, důvodem přitom byla především nižší spotřeba domácností a nižší tvorba zásob. Dle aktualizovaných výpočtů z letošního roku nicméně HDP v roce 2023 neklesalo, ale pouze stagnovalo s 0% nárůstem. V roce 2024 se pak HDP meziročně zvedlo o 1,2 %. Hlavním pohonem nárůstu byl dle ČSÚ nárůst reálných výdělků domácností a s tím spojený nárůst domácí spotřeby. 

Miroslav Ševčík popisuje vývoj růstu HDP správně, nepřesnosti se dopouští pouze v případě hodnoty za rok 2023, kdy se jím uváděné číslo blíží nyní již zastaralé hodnotě z března 2024. Jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Zavádějící
Uvedené hodnoty přibližně odpovídají nárůstu dluhu mezi lety 2021–2025 podle predikce Ministerstva Financí. Miroslav Ševčík však zcela pomíjí vysokou inflaci, která v mezidobí snížila hodnotu dluhu. Při zohlednění inflace dluh stoupl pouze o 6,2 %.

Z výroku Miroslava Ševčíka není jasné, jestli mluví o státním, nebo vládním dluhu. Státní dluh vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Na jeho výši mají vliv také některé další faktory (.pdf, str. 3, 16–17), a státní dluh se tak v daném roce může zvýšit i o větší sumu, než je hodnota deficitu státního rozpočtu. Státní dluh představuje více než 90 % dluhu sektoru vládních institucí, který je také znám jako vládní či veřejný dluh. Ten se kromě státního dluhu skládá například i z dluhů územních samospráv, tedy obcí a krajů.

Státní dluh za Fialovy vlády

Na konci roku 2021, kdy končila Babišova vláda a nastupoval Fialův kabinet, byl státní dluh 2,466 bilionu Kč. Počet obyvatel podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) přitom činil zhruba 10,52 milionu. Na každého obyvatele tak teoreticky připadal dluh ve výši 234 tisíc korun.

Podle zprávy o řízení státního dluhu Ministerstva financí za druhé čtvrtletí státní dluh ke konci června 2025 dosáhl 3,504 bilionu Kč, což v přepočtu na každého obyvatele ČR odpovídá přibližně 322 tisícům korun. Pokud by se vyplnila predikce, kterou Ministerstvo financí vydalo na začátku letošního roku, státní dluh bude v celém roce 2025 dosahovat 3,614 bilionu Kč (.pdf, str. 12). Podle nejnovějšího údaje ČSÚ ke dni námi ověřované debaty byl počet obyvatel ve druhém čtvrtletí letošního roku 10,88 milionu, na každého obyvatele by tedy v celém roce připadl dluh ve výši 332 tisíc Kč.

Nominálně tedy státní dluh vzrostl, přičemž Miroslav Ševčík uvádí takřka správné hodnoty. Na jednoho obyvatele se v nominálním srovnání zvýšil zhruba o 42 %. Částky je ale nutné porovnávat také v jejich reálné hodnotě, jelikož inflace snižuje jak kupní sílu peněz, tak i reálnou výši dluhu. Pokud při srovnání zohledníme míru inflace a přepočteme částky na reálné hodnoty v cenách roku 2025, dluh se během Fialovy vlády zvýšil pouze přibližně o 6,2 %.

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}})}();

Vládní dluh v poměru k HDP

Co se týče vládního dluhu, který jsme na začátku odůvodnění zmínili, jeho výše se zpravidla uvádí v poměru k HDP a pravidelně ji vyčísluje Ministerstvo financí (.pdf, str. 14; .pdf, str. 6). Data o tomto veřejném dluhu je možné najít i na webu unijního statistického úřadu Eurostat. Tento dluh činil v roce 2021 40,7 % HDP. Během působení Fialova kabinetu vzroste podle nejnovější makroekonomické predikce Ministerstva financí ze srpna 2025 na 44,2 % HDP (.pdf, str. 11).

Na výši dluhu má vliv řada faktorů, které jednotlivé vlády mohou jen stěží ovlivnit, ať už se jedná o světovou finanční a hospodářskou krizi v letech 2008 až 2009 a pozdější recesi trvající až do roku 2013, o pandemii covidu-19, nebo o válku na Ukrajině. Pokud je ekonomika v recesi a HDP klesá, je obtížnější snižovat míru zadlužení, i kdyby daná vláda šetřila. Při poklesu výkonnosti ekonomiky totiž obvykle klesají příjmy státu, především ty daňové (.pdf, str. 67). Naproti tomu stát musí platit tzv. mandatorní (povinné) výdaje, které dlouhodobě tvoří největší část rozpočtu. Zejména výdaje na sociální dávky se přitom v důsledku hospodářského poklesu zvyšují (.pdf, str. 15). V době recese tak stát nemá takový prostor pro snižování dluhu, jako když je ekonomika v expanzi a HDP roste.

Závěr

Státní dluh činil koncem roku 2021, kdy byla jmenována vláda Petra Fialy, 2,466 bilionu korun, v přepočtu na obyvatele ČR celkem 234 tisíc korun na osobu. Abychom se přiblížili nárůstu o 100 tisíc korun na osobu, o kterém mluví Miroslav Ševčík, museli bychom porovnat odhadovaný dluh na konci roku 2025 podle poslední predikce Ministerstva financí a počet obyvatel z 2. čtvrtletí roku 2025. Takto vypočítaný dluh by činil cca 332 tisíc na osobu a představoval nárůst v letech 2021–2025 celkem o 98 tisíc na osobu.

Miroslav Ševčík tak uvádí přibližně správné hodnoty. Co však zcela opomíjí, je inflace, která v mezidobí výrazně snížila reálnou hodnotu státního dluhu – při jejím zohlednění stoupl dluh na osobu pouze o 6,2 %. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Pravda
Josef Flek zaměňuje státní dluh a dluh sektoru vládních institucí, který je o několik procent vyšší. Jinak ale přesně popisuje predikci z roku 2021, kdy resort financí vedla Alena Schillerová.

Poslanec Josef Flek (STAN) kritizuje hospodaření Ministerstva financí za doby, kdy mu šéfovala Alena Schillerová (ANO). Tvrdí, že ministerstvo v té době počítalo se státním dluhem ve výši 42 % HDP a že v dalších letech očekávalo jeho nárůst.

Státní dluh

Ministerstvo financí vydává dvakrát ročně dokument s názvem „Strategie financování a řízení státního dluhu“. Součástí publikace je i predikce výše dluhu na daný rok. Alena Schillerová se stala ministryní financí na konci června 2018, zmíněná publikace vyšla mj. v prosinci téhož roku. Dokument predikoval na rok 2019 státní dluh ve výši 29,9 % HDP (.pdf, str. 11). O rok později resort financí odhadoval výši dluhu na 28,9 % HDP (.pdf, str. 11), následně pak na 40,1 % HDP pro rok 2021 (.pdf, str. 12). Predikce na roky 2022–2024 vydalo Ministerstvo financí až poté, co Alena Schillerová přestala působit v jeho čele.

Makroekonomická predikce

Ministerstvo financí pravidelně vydává také makroekonomické predikce, které se týkají dluhu sektoru vládních institucí. V srpnu 2021, tedy ještě za působení Aleny Schillerové v čele resortu, vydalo predikci, ve které předpovídá vývoj hospodaření sektoru vládních institucí a také jeho dluh (.pdf, str. 10–11). Podle resortu měl dluh do konce roku 2021 vzrůst na 43,5 % HDP a pro následující roky očekávalo jeho další zvyšování (.pdf, str. 11). V roce 2022 se mělo zadlužení podle odhadu zvýšit na 46,2 % HDP, v roce 2023 výhledově na 49,2 % HDP a v roce 2024 na 51,8 % HDP (str. 11). Predikce ministerstva o vývoji dluhu sektoru vládních institucí z roku 2021 tedy odpovídá číslům, která Josef Flek uvádí v souvislosti se státním dluhem. Zjevně tak oba dluhy zaměňuje.

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}})}();

Státní dluh vs. dluh sektoru vládních institucí

Státní dluh vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Na jeho výši mají vliv také některé další faktory (.pdf, str. 3, 16–17), a státní dluh se tak v daném roce může zvýšit i o větší sumu, než je hodnota deficitu státního rozpočtu. Tento státní dluh představuje více než 90 % dluhu sektoru vládních institucí, který je také znám jako vládní či veřejný dluh. Ten se kromě státního dluhu skládá například i z dluhů územních samospráv, tedy obcí a krajů.

Závěr 

Poslanec Flek zmiňuje státní dluh, zjevně jej ale zaměňuje s dluhem sektoru veřejných institucí (neboli vládním dluhem). Zatímco Ministerstvo financí během působení Aleny Schillerové v jeho čele vydalo predikci státního dluhu pouze pro rok 2021, predikce vládního dluhu se týkala let 2021–2024. V roce 2021 měl dle resortu vládní dluh činit 43,5 % HDP a v následujících letech odhad počítal s jeho růstem, jak popisuje Josef Flek. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Josef Flek

My jsme se zavázali k určitým platovým podmínkám učitelů.
Předvolební debata, 1. září 2025
Školství, věda, kultura
Sněmovní volby 2025
Pravda
Fialova vláda v původním programovém prohlášení slíbila, že se platy pedagogických pracovníků budou pohybovat na úrovni 130 % průměrné hrubé měsíční mzdy. Své prohlášení později upravila a tento závazek vztáhla pouze na učitele. Ani upravený závazek však vláda nesplnila.

Vláda Petra Fialy schválila své původní programové prohlášení v lednu 2022 a v březnu 2023 jej pak aktualizovala. V prvním prohlášení slíbila, že platy pedagogických pracovníků udrží na úrovni 130 % průměrné hrubé měsíční mzdy (.pdf, str. 18). V upraveném dokumentu tento závazek zúžila pouze na učitele.

Plnění slibu

Vláda Petra Fialy v srpnu 2022 schválila návrh novelizace školského zákona. Dokument obsahoval ustanovení (.pdf, str. 17–18), podle kterého by se stanovovaly celkové prostředky určené na platy pedagogických pracovníků pro danou školu. Jejich výše přitom měla být taková, aby plat jednoho pedagogického pracovníka v průměru odpovídal „nejméně 1,404násobku“ průměrné hrubé mzdy v národním hospodářství „za předminulý kalendářní rok“.

To podle důvodové zprávy k návrhu (.pdf, str. 44–45) mělo odpovídat 130 % předpokládané průměrné mzdy v roce, kdy se platy aktuálně vyplácejí. Výpočet vycházel z toho, že v letech 2010–2022 rostla průměrná hrubá mzda v národním hospodářství v průměru o 4 % ročně. Český statistický úřad přitom údaje o průměrných mzdách zveřejňuje se zpožděním, na začátku roku jsou tak obvykle k dispozici právě jen data za předminulý rok.

Není 130 % jako 130 %

Uvedený vládní návrh prošel legislativním procesem a jeho součástí se stal i pozměňovací návrh (.pdf, str. 6) Marka Výborného, kterým došlo ke dvěma změnám.

Zaprvé se ukotvení platu nově začalo vztahovat jen na učitele, nikoli na všechny pedagogické pracovníky. Zadruhé se změnila věta, podle níž původně měl plat jednoho učitele odpovídat v průměru 1,404násobku průměrné mzdy za předminulý rok (.pdf, str. 17–18, 44). Místo toho návrh přikázal ministerstvu nastavit koeficienty tak, aby plat učitelů vyšel na 130 % průměrné mzdy (.pdf, str. 6) – bez určení roku, ze kterého má údaj o průměrné mzdě vycházet.

Jak v této souvislosti později upozornila Pedagogická komora, tato formulace dovoluje ministerstvu použít průměrnou mzdu z jakéhokoliv roku, například z roku předminulého. V takovém případě by už nemusel plat učitele v průměru odpovídat 130 % průměrné mzdy v daném roce, protože ta se zpravidla zvyšuje.

Platy v roce 2024

Obavy Pedagogické komory, že stát bude chtít při výpočtu použít starší, a tím pádem nižší hodnotu průměrné mzdy, se později naplnily. Už v září a v říjnu 2023 totiž ministr školství Mikuláš Bek (STAN) uváděl, že se platy učitelů pro rok 2024 budou odvozovat z průměrné mzdy roku 2022. To později potvrdil i návrh státního rozpočtu na rok 2024, ve kterém stojí, že se výpočet platu učitelů bude odvozovat od údajů ČSÚ právě za předminulý kalendářní rok (.pdf, str. 133 z 358). Průměrná mzda za rok 2022 dle tehdy dostupných dat ČSÚ (.pdf, str. 6) dosáhla 40 317 Kč (ČSÚ později údaje dále aktualizoval). Na základě zmíněné částky Ministerstvo školství uvádělo, že by se dle jeho propočtů měl průměrný učitelský plat v roce 2024 dostat na 52 412 Kč (.pdf, str. 2).

Ministerstvo financí přitom ve své makroekonomické predikci z dubna 2024 předpokládalo, že průměrná mzda bude v roce 2024 odpovídat 46 106 Kč (.pdf, str. 37). Zmíněných 52 412 Kč by tak představovalo jen 114 % z této predikované průměrné mzdy. Podle Ministerstva školství byl však průměrný učitelský plat pro rok 2024 nakonec nižší –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ konkrétně 50 485 Kč (.xslx, list 3.2c). Průměrná mzda za celý rok přitom podle ČSÚ činila 45 899 Kč. Platy učitelů tak odpovídaly pouze 110 % průměrné mzdy.

Závěr

Fialův kabinet slíbil, že platy učitelů budou na úrovni 130 % průměrné hrubé mzdy. Výrok Josefa Fleka tak hodnotíme jako pravdivý. Je ovšem nutné podotknout, že vláda svůj závazek nesplnila, jelikož při ukotvení platů učitelů na úrovni 130 % průměrné mzdy nestanovila rok, ze kterého se má uváděných 130 % odvozovat. Vláda k výpočtu pro rok 2024 nakonec použila průměrnou mzdu z roku 2022, a průměrný plat učitelů tak dosáhl pouze 110 % průměrné mzdy.

Pravda
Dle návrhu státního rozpočtu na rok 2026 se má rozpočet MŠMT oproti předchozímu roku snížit o 14,4 mld. Kč. Přesunem financování nepedagogů ve školství na obce a kraje, které má vyjít na 32,4 mld. Kč, se mu nicméně na další výdaje uvolní 18 mld. Kč.

Poslanec Josef Flek (STAN) odpovídá na dotaz, zda si Ministerstvo školství skutečně polepší, jak v debatě tvrdí ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), když návrh státního rozpočtu na rok 2026 naopak předpokládá snížení jeho rozpočtu.

Financování nepedagogických pracovníků

Rozpočet na rok 2025 Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) přiřknul částku ve výši 290,9 miliardy korun. V roce 2026 by dle návrhu Ministerstva financí měl resort nicméně hospodařit pouze s 276,5 miliardami korun (.pdf, str. 32 ), což by znamenalo, že bude mít o 14,4 miliardy méně. Jedním z důvodů tohoto snížení je podle Ministerstva financí změna ve financování nepedagogických pracovníků ve školství, které vláda v rámci novely školského zákona převedla ze státního rozpočtu na obce a kraje. Ty mají na financování  dostat vyšší podíl z daňových výnosů.

Původně měla změna začít platit od září 2025, po kritice ji ale vláda odložila na leden 2026 a přislíbila, že financování do konce roku zajistí stát. Návrh státního rozpočtu pro rok 2025 nicméně počítal s tím, že na platy a tzv. ostatní neinvestiční výdaje (ONIV) poskytne pouze zhruba 20 miliard korun a výdaje za září až prosinec uhradí obce a kraje. Částka v hodnotě zhruba 10 miliard korun tak pro MŠMT znamenala nečekaný výdaj navíc. Ministerstvo financí následně MŠMT poskytlo pouze 4,2 miliardy korun, resort proto musel využít i tzv. rozpočtovou rezervu, ve které byly nicméně i peníze určené soukromým školám. Ministr školství Mikuláš Bek avizoval, že Ministerstvo financí požádá o další 4 miliardy korun. 

Na platy nepedagogických pracovníků a tzv. ostatní neinvestiční výdaje, pod které spadají např. nákupy učebnic a učebních pomůcek, by obce a kraje podle Ministerstva financí měly pro rok 2026 získat celkem 32,4 miliardy korun. To je zhruba o 800 milionů korun více, než kolik by měl stát na obě položky poskytnout letosPřesunutí těchto výdajů na obce a kraje v kombinaci s poklesem rozpočtu resortu o 14,4 miliardy korun tak znamená, že se ministerstvu uvolní rozdíl v hodnotě 18 miliard korun, a oproti předchozímu roku by si tedy mělo i přes snížení rozpočtu finančně polepšit. Částky, které Josef Flek uvádí, spadají do naší 10% tolerance, a proto jeho výrok hodnotíme jako pravdivý. 

Pravda
Návrh státního rozpočtu na rok 2026 vypracovalo Ministerstvo financí v čele se Zbyňkem Stanjurou (ODS). Ministerstvo návrh odeslalo vládě den před konáním debaty, tedy 31. srpna 2025. Vláda musí návrh schválit a odeslat Poslanecké sněmovně do konce září.

Josef Flek (STAN) v kontextu debaty reaguje na návrh státního rozpočtu na rok 2026. Vysvětluje, že finální verze rozpočtu se může od první představené podstatně lišit, neboť návrh bude podle jeho slov teprve schvalovat vláda a následně i Poslanecká sněmovna.

Legislativní proces schvalování státního rozpočtu

Návrh zákona o státním rozpočtu každoročně připravuje Ministerstvo financí ve spolupráci s územními samosprávnými celky, správci kapitol, dobrovolnými svazky obcí a státními fondy. Ministerstvo pak vládě předkládá návrh rozpočtu na nadcházející rok, a to do 31. srpna kalendářního roku. Vláda návrh schvaluje a předkládá Poslanecké sněmovně nejpozději 3 měsíce před před začátkem kalendářního roku.

Návrh státního rozpočtu schvaluje pouze dolní komora parlamentu, tedy Poslanecká sněmovna. Senát se návrhem nezabývá. Sněmovna návrh projednává ve třech čteních, návrhem se na rozdíl od ostatní legislativy musí zabývat samostatně. K návrhu tak nesmí být připojena legislativa týkající se jiného zákona. Po schválení Sněmovnou návrh putuje za prezidentem, který navržený zákon schvaluje podpisem. Prezident může Sněmovně návrh vrátit, ta jej ale následně může přehlasovat.

Schvalování státního rozpočtu na rok 2026

Ministerstvo financí v čele se Zbyňkem Stanjurou (ODS) letos odeslalo návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2026 vládě 31. srpna po deváté hodině večer, tedy necelé tři hodiny před termínem pro odeslání. K 1. září 2025 večer, kdy proběhla předvolební debata CNN Prima News s lídry Jihomoravského kraje, se k návrhu vyjádřila Národní ekonomická rada vlády (NERV). Vláda může upravovat Ministerstvem navržený dokument, schválit ho a předložit jej Sněmovně musí do konce září 2025.

Závěr

Návrh státního rozpočtu na rok 2026 připravovalo Ministerstvo financí, které vede Zbyněk Stanjura. Ministerstvo odeslalo vládě návrh 31. srpna 2025, tedy den před konáním předvolební debaty s lídry Jihomoravského kraje. Vláda má podle zákona čas upravit návrh a předložit jej Sněmovně do konce září 2025. Výrok Josefa Fleka tedy hodnotíme jako pravdivý.

Daniel Sterzik

Na konci konsolidačního balíčku (…) máme nejvyšší deficit.
Předvolební debata, 1. září 2025
Sněmovní volby 2025
Rozpočet 2026
Nepravda
Navrhovaný schodek státního rozpočtu pro rok 2026 sice převyšuje deficity z let 2024 a 2025, avšak v nominálním i reálném srovnání je nižší než schodky z let 2020 až 2023, tedy před přijetím konsolidačního balíčku.

Předseda hnutí Stačilo! Daniel Sterzik mluví o tom, že i po přijetí konsolidačního balíčku je podle něj deficit v navrhovaném státním rozpočtu na rok 2026 nejvyšší. Z kontextu výroku není zcela jasné, o kterém období Daniel Sterzik mluví, kritizuje ale Fialovu vládu a ptá se, jak je možné, že „na konci dávání veřejných financí dohromady“ je plánovaný nejvyšší deficit.

Výše schodku

Tzv. konsolidační balíček je soubor opatření, která vláda přijalačervnu 2023 a ve zbytku roku prosadila v Parlamentu. První opatření nabyla účinnosti v lednu 2024, další postupně přibývají a celý zákon by měl nabýt účinnosti v lednu 2027. Dle Ministerstva financí má balíček během dvou let zlepšit stav státního rozpočtu o 150 mld. Kč.

Ministerstvo financí navrhlo pro rok 2026 deficit státního rozpočtu ve výši 286 mld. Kč. Jak je vidět v následujícím grafu, deficit byl nominálně vyšší v letech 2020 až 2023. Historicky nejvyšší schodek přitom nastal v roce 2021, tedy v posledním roce vlády Andreje Babiše.

Pokud při srovnání zohledníme míru inflace a přepočteme výši výdajů na reálné hodnoty v cenách roku 2025 podle srpnové makroekonomické predikce Ministerstva financí, navrhovaný schodek státního rozpočtu pro rok 2026 bude také nižší než schodky z let 2020 až 2023.

Závěr

Navrhovaný deficit pro rok 2026 je nominálně i reálně nižší než schodky z let 2020 až 2023. Po prosazení konsolidačního balíčku tedy není nejvyšší. Výrok Daniela Sterzika proto hodnotíme jako nepravdivý.

Michal Švagerka

(...) osekání rozpočtu Digitální informační agentury, kdy na platy jde až minus 50 %.
Předvolební debata, 1. září 2025
Rozpočet 2025
Sněmovní volby 2025
Pravda
Podle návrhu státního rozpočtu na rok 2026 se mají výdaje na platy zaměstnanců DIA oproti předchozímu roku snížit přibližně o 36 %. V případě platů zaměstnanců, kteří nejsou zařazeni na služebních místech, se jedná o snížení výdajů o 53 %.

Michal Švagerka (Piráti) v kontextu výroku komentuje vládní návrh státního rozpočtu na rok 2026, který Ministerstvo financí zveřejnilo 31. srpna 2025. Kritizuje v něm nedostatek financí na dostupné nájemní bydlení a škrty v rozpočtu Digitální a informační agentury (DIA). Za problematické považuje zejména snížení výdajů na platy, protože státní správa podle něj potřebuje nalákat odborníky na digitalizaci.

Ve schváleném rozpočtu pro rok 2025 (.pdf) činily výdaje Digitální a informační agentury na platy zaměstnanců a ostatní platby za odvedenou práci 365 737 994 Kč. V návrhu rozpočtu na rok 2026 jsou výdaje na fungování DIA celkově nižší, na platy zaměstnanců této agentury pak vláda vyčlenila pouze 234 172 090 Kč (.pdf, str. 52). Oproti roku 2025 se tak jedná o pokles o přibližně 36 %.

V kategorii „platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech“ vláda plánované výdaje snížila ještě výrazněji. Zatímco v rozpočtu na rok 2025 se jedná o 57 540 046 Kč, na rok 2026 je alokováno jen 27 223 503 Kč (.pdf, str. 52), což je pokles o přibližně 53 %. Výrok Michala Švagerky proto hodnotíme jako pravdivý.

Nepravda
Podle návrhu státního rozpočtu na rok 2026 vzrostou výdaje Ministerstva obrany oproti konečným výdajům z roku 2021 o 107,1 %. Výdaje Ministerstva práce a sociálních věcí se zvýší o 29,7 %. Ševčíkem uvedené hodnoty neodpovídají ani ve srovnání s navrženými rozpočty z roku 2021.

Návrh státního rozpočtu na rok 2026

Ministerstvo financí předložilo vládě návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem 286 miliard Kč (.xlsx). Výdaje Ministerstva obrany přitom resort navrhl ve výši 175,8 miliardy Kč (.pdf, str. 7) a Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) ve výši 990,6 miliardy Kč (str. 11). 

Předchozí vláda Andreje Babiše původně pro rok 2021 navrhla, že výdaje Ministerstva obrany budou činit 75,4 mld. Kč a MPSV 714,4 mld. Kč (.pdf, str. 51 z 245). Pokud bychom srovnali navržené výdaje, na rok 2026 se v případě resortu obrany jedná o nárůst výdajů ve výši 133,2 %, v případě MPSV jde o 38,7 %. Jak ukazuje následující tabulka, konečné výdaje obou ministerstev byly v roce 2021 vyšší. I když tedy porovnáme konečné výdaje v roce 2021 a navržené výdaje pro rok 2026, nárůst je nižší než ten, který uvádí Miroslav Ševčík.

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}})}();

Pokud při srovnání zohledníme míru inflace a přepočteme výši výdajů na reálné hodnoty v cenách roku 2025, navýšení navržených výdajů oproti roku 2021 není tak markantní. Výdaje Ministerstva obrany v tomto případě vzrostou o přibližně 70 % a výdaje MPSV se oproti roku 2021 zvýší jen o 1,35 %.

Závěr

Koncem srpna 2025 předložilo Ministerstvo financí vládě návrh státního rozpočtu na rok 2026. Ve srovnání s navrženým rozpočtem na rok 2021 vzrostou nominální výdaje Ministerstva obrany v porovnání s rokem 2021 o 133,2 %, zatímco výdaje Ministerstva práce a sociálních věcí budou vyšší o 38,7 %. Pokud bychom pro srovnání použili konečné výdaje v roce 2021, nárůst je u obou resortů ještě menší. Ačkoliv Miroslav Ševčík správně poukazuje na to, že výdaje Ministerstva obrany vzrostly výrazněji než výdaje resortu práce a sociálních věcí, uvádí nepřesná čísla. Jeho výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.

Pravda
Odhadovaný schodek státního rozpočtu na rok 2026 ve výši 225 mld. Kč byl součástí předpokladů Ministerstva financí už od srpna 2024. Resort údaj naposledy zopakoval v dubnu 2025. Navržený schodek na rok 2026 nakonec představuje 286 mld. Kč.

Petr Macinka (Motoristé sobě) kritizuje vládní návrh státního rozpočtu na rok 2026, a to především pro plánovaný schodek ve výši 286 mld. Kč. Tvrdí, že deficit neodpovídá ekonomické situaci země, a podotýká, že Ministerstvo financí podle něj v dubnu zveřejnilo dokument, ve kterém uvádělo plánovaný schodek ve výši „pouhých“ 225 mld. Kč.

Střednědobý rozpočtový výhled 2026–2027

V srpnu 2024 zveřejnilo Ministerstvo financí návrh státního rozpočtu na rok 2025, který předložilo vládě spolu se střednědobým rozpočtovým výhledem na roky 2026 a 2027. Návrh předpokládal schodek státního rozpočtu na rok 2026 ve výši 225 mld. Kč a na rok 2027 ve výši 180 mld. Kč (.zip, dokument „K_02 SDV 2026-2027 Tabulky č. 1 až 9.xlsx“, list „T-2 výdaje“). Vláda tento návrh schválila v září 2024 (.pdf).

Plánovaná výše schodku 225 mld. Kč pro rok 2026 zůstala zachována i během projednávání návrhu Poslaneckou sněmovnou (.pdf, str. 3 z 10). Ta střednědobý rozpočtový výhled na roky 2026–2027 schválila spolu se státním rozpočtem na rok 2025 v prosinci 2024. Na začátku roku 2025 Ministerstvo financí predikci prezentovalo znovu, tentokrát v exekutivním shrnutí státního rozpočtu (.pdf, str. 1).

Rozpočtová strategie sektoru veřejných institucí

V dubnu pak Ministerstvo financí zveřejnilo „Rozpočtovou strategii sektoru veřejných institucí“ na roky 2026–2028 (.pdf). V dokumentu potvrdilo plánovaný schodek 225 mld. Kč na rok 2026 podle dříve schváleného střednědobého výhledu (.pdf, str. 2).

Očekávaný schodek 225 mld. Kč na konci dubna zpochybnil web ČT24. Odhadl, že na základě údajů makroekonomické predikce Ministerstva financí z dubna 2025 (.pdf) by schodek mohl dosáhnout na 251 mld. Kč, pokud by se výdaje na obranu navýšily na plánovaná 2,3 % HDP. Zástupci vládní koalice případné navýšení schodku nepopřeli. V srpnu pak předložilo Ministerstvo financí vládě návrh státního rozpočtu na rok 2026. Hodnota schodku se oproti střednědobým rozpočtovým výhledům nakonec zvýšila až na 286 mld. Kč (.xlsx).

Shrnutí

Petr Macinka v předvolební debatě zmiňuje zprávu Ministerstva financí, která podle něj uvádí plánovaný schodek státního rozpočtu na rok 2026 ve výši 225 mld. Kč. Tato částka je součástí střednědobých výhledů rozpočtu už od srpna loňského roku. Ministerstvo o tomto údaji psalo naposledy v dubnu letošního roku, když vydalo „Rozpočtovou strategii sektoru veřejných institucí“. V návrhu rozpočtu na rok 2026 je pak schodek nastavený na 286 mld. Kč. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.