Přehled ověřených výroků

Jana Mračková Vildumetzová

Už na střední školy se dneska 18 % dětí hlásí mimo region a v rámci vysokého školství 96 % studentů se hlásí mimo Karlovarský kraj.
Předvolební debata České televize, 2. září 2024
Školství, věda, kultura
Krajské volby 2024
Pravda
18 % žáků 9. tříd bydlících v Karlovarském kraji se v roce 2024 opravdu hlásilo na střední školu v jiném regionu. Přibližně 95 % vysokoškolských studentů pak odchází studovat mimo kraj, jak vychází z „Mapovací studie možností posílení vysokoškolského studia v Karlovarském kraji".

Poslankyně a kandidátka na hejtmanku za hnutí ANO Jana Mračková Vildumetzová v kontextu výroku mluví o potřebě vládní pomoci Karlovarskému kraji. Podle jejího názoru potřebuje kraj za pomoci státu zřídit vysokou školu, aby nedocházelo k odlivu studentů do jiných regionů.

V současné době je Karlovarský kraj jediným krajem v republice, který nemá vlastní vysokou školu, ačkoliv některé univerzity z ostatních krajů studium v Karlovarském kraji nabízejí. Ve veřejně dostupných zdrojích ani v databázi mediálních článků Newton jsme nenašli, kolik lidí odchází studovat mimo region. Obrátili jsme se proto na tiskového mluvčího hnutí ANO Martina Vodičku s dotazem, z jakého zdroje kandidátka tohoto hnutí čerpala informace.

Vodička nám zaslal „Mapovací studii možností posílení vysokoškolského studia v Karlovarském kraji se zaměřením na profesní bakalářské programy“ (.pdf). Studii zpracoval kolektiv autorů (str. 2), například Jan Vávra ze Sociologického ústavu Akademie věd nebo finanční ředitelka Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Zita Nidlová (.pdf, str. 25).

Z této analýzy, která vznikla na základě Memoranda o spolupráci v oblasti profesního terciárního vzdělání uzavřeného mezi Hospodářskou komorou Karlovarského kraje, Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Karlovarským krajem (.pdf, str. 1), vychází, že přibližně 95 % studentů, kteří se hlásí na vysoké školy, odchází studovat mimo Karlovarský kraj. Důvodem je kromě nedostupnosti studia také nedostatek relevantních oborů, nízká prestiž poboček univerzit v regionu, snaha o osamostatnění a hledání lepších pracovních příležitostí (str. 5).

Co se týče odlivu žáků 9. tříd hlásících se na střední školy, z nich se podle analýzy v roce 2024 18 % hlásilo na školy mimo Karlovarský kraj. Zaslaný dokument se u tohoto čísla odvolává na data Odboru školství, mládeže a tělovýchovy Karlovarského kraje (.pdf, str. 35).

Jana Mračková Vildumetzová tedy uvádí přesná čísla, a její výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Jana Mračková Vildumetzová

Například jsme (hnutí ANO, pozn. Demagog.cz) otevřeli Střední policejní školu pod Ministerstvem vnitra, Střední vojenskou školu.
Předvolební debata České televize, 2. září 2024
Školství, věda, kultura
Obrana, bezpečnost, vnitro
Krajské volby 2024
Pravda
Mezi lety 2018–2020, kdy v Karlovarském kraji vládlo hnutí ANO, v Sokolově otevřela nejprve pobočka Střední policejní školy Ministerstva vnitra a posléze i pobočka Vojenské střední školy Ministerstva obrany.

Jana Mračková Vildumetzová (ANO) zmiňuje otevření dvou středních škol jako příklad konkrétních kroků vlády Karlovarského kraje pod vedením hnutí ANO. Zjevně tedy mluví o volebním období 2016–2020, kdy byla tři roky hejtmankou a v roce 2020 ji poté ve funkci vystřídal její stranický kolega a náměstek Petr Kubis. Vítězné hnutí ANO tehdy vládlo v koalici s ODS, Hnutím nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst, Piráty a SPO.

V roce 2018 svou pobočku v Sokolově otevřela pražská Vyšší policejní škola a Střední policejní škola Ministerstva vnitra. Do prvního ročníku byli přijati uchazeči, kteří se z kapacitních důvodů nedostali na střední policejní školu v Praze.

V roce 2020 v Sokolově vznikla také pobočka Vojenské střední školy a Vyšší odborné školy Ministerstva obrany. Tato střední škola nabízí obor strojírenství se zaměřením na potřeby vzdušných sil armády. Původní plán otevřít vojenskou školu ve stejný rok, kdy zahájila výuku ta policejní, nevyšel kvůli nízkému počtu zájemců a náročnosti příjímacích zkoušek.

V rámci volebního období 2016–2020, kdy v Karlovarském kraji vládlo hnutí ANO, byly v Sokolově otevřeny pobočky dvou středních škol. V roce 2018 zahájila výuku Střední policejní škola Ministerstva vnitra a v roce 2020 pak Vojenská střední škola Ministerstva obrany. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Jana Mračková Vildumetzová

Teď se otevřel obchvat Krupé, 6,5 kilometru.
Předvolební debata České televize, 2. září 2024
Doprava
Krajské volby 2024
Pravda
Ředitelství silnic a dálnic na konci srpna zprovoznilo přeložku u obce Krupá měřící 6,5 kilometru.

Jana Mračková Vildumetzová mluví o výstavbě dálnice D6, která má spojovat Karlovarský kraj s Prahou. Její trasa povede přes Karlovy Vary, Sokolov a Cheb až k německým hranicím. V provozu jsou zatím pouze některé její části, přičemž v Karlovarském kraji je dokončená trasa mezi Vary a Chebem.

Nejnovějším zprovozněným úsekem na trase z Prahy do Karlových Varů je 6,5 kilometrů dlouhá přeložka u obce Krupá (.pdf). Její stavba začalabřeznu 2022 a k otevření došlo 27. srpna 2024. Přeložka navázala na již zprovozněný úsek od Prahy končící u Krušovic.

otevření prvního úseku D6 došlo již v roce 1985. Dokončení dálnice mezi Prahou a Karlovými Vary je plánováno na rok 2028, čímž dojde ke spojení hlavního města s Chebem. V letech 2029–2031 je pak v plánu výstavba poslední části dálnice, a to spojení Chebu s německou hranicí (.pdf, str. 4).

Přeložka u obce Krupé měřící 6,5 kilometru se skutečně nedávno otevřela, a to konkrétně na konci srpna. Výrok Jany Mračkové Vildumetzové tak hodnotíme jako pravdivý.

Jana Mračková Vildumetzová

Z Varů do Chebu nemusí mít lidé dálniční známku, to se podařilo prosadit od roku 2018.
Předvolební debata České televize, 2. září 2024
Regiony
Doprava
Krajské volby 2024
Pravda
Úsek dálnice D6 mezi Karlovými Vary a Chebem je od ledna 2018 bez poplatku. Toto opatření prosadil tehdejší ministr dopravy Dan Ťok (za ANO).

Jana Mračková Vildumetzová (ANO) v debatě mluví o dostavbě dálnice D6, která má spojit Karlovarský kraj s Prahou. Zprovozněné jsou zatím pouze některé její části, přičemž v Karlovarském kraji je dokončená trasa mezi Karlovými Vary a Chebem. Ta je od 1. ledna 2018 osvobozena od poplatků a k jízdě po této dálnici tedy není potřeba dálniční známka. Důvodem pro toto rozhodnutí bylo mj. zklidnění dopravy v okolních obcích.

Tento krok byl součástí iniciativy tehdejšího ministra dopravy Dana Ťoka (za ANO), který rozšířil počet nezpoplatněných dálničních úseků již od roku 2016. Další pak přibyly v roce 2017, kdy Ministerstvo dopravy od poplatků osvobodilo 111 kilometrů dálnic. Cílem těchto opatření bylo snížit množství aut v centrech velkých měst. Osvobozené úseky tedy nejčastěji tvořily obchvaty měst a části dálnic, které spojují nezpoplatněné silnice.

Zastupitelstvo Karlovarského kraje usiluje o zachování nezpoplatněného úseku mezi Karlovými Vary a Chebem do té doby, než budou dostavěny zbývající úseky D6. Spojení s Prahou má být dokončeno v roce 2028. V letech 2029–2031 je pak v plánu výstavba poslední části dálnice, a to spojení Chebu s německou hranicí (.pdf, str. 4).

Část dálnice mezi Karlovými Vary a Chebem je tedy bez poplatku a řidiči po ní od začátku roku 2018 můžou jezdit bez dálniční známky. Tento krok prosadil někdejší ministr dopravy Dan Ťok (za ANO). Výrok Jany Mračkové Vildumetzové tak hodnotíme jako pravdivý.

Petr Kulhánek

Je kompletně připravena proměna kraje po útlumu těžby hnědého uhlí.
Předvolební debata České televize, 2. září 2024
Krajské volby 2024
Pravda
Plán spravedlivé územní transformace schválili krajští zastupitelé Karlovarského kraje v září 2021. Cílem tohoto plánu je proměna kraje související mimo jiné s celoevropským cílem dosáhnout uhlíkové neutrality.

Hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek z hnutí STAN v kontextu výroku mluví o již připravené transformaci kraje v souvislosti se zastavením těžby hnědého uhlí (video, čas: 5:51). Podle něj však bude nějaký čas trvat, než se rozsáhlé změny projeví, nicméně už dnes jsou dle jeho slov v procesu projekty, které by měly zastavit odliv lidí z kraje a naopak přilákat nové.

Plán spravedlivé územní transformace

V září 2021, tedy v době, kdy již Petr Kulhánek zastával funkci hejtmana Karlovarského kraje, schválili (.pdf, str. 15) karlovarští zastupitelé tzv. „Plán spravedlivé územní transformace“ (.pdf). Jeho cílem je pomoci kraji v přeměně z tradičně těžařského regionu na ekonomicky a sociálně vyspělejší území. Díky tomu by se podle Kulhánka mělo zamezit dalšímu odlivu mladých lidí, zlepšit možnosti pro nalezení zaměstnání a měla by se zvýšit celková kvalita života v kraji. Plán tak počítá s 11 strategickými projekty, které mají pomoci těchto cílů dosáhnout (.pdf, str. 104–108).

Plán proměny Karlovarského kraje navazuje na cíl EU dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050 (.pdf, str. 14). Pro Karlovarský kraji je navíc v rámci transformace uhelných regionů z rozpočtu Evropské unie přidělena dotace ve výši 6,3 miliardy korun. Celkově bylo pro Českou republiku vyhrazeno z Fondu pro spravedlivou transformaci, který je zaměřený na zmírnění negativních dopadů spojených s odklonem od uhlí, přibližně 40 miliard korun. Kromě Karlovarského kraje tyto finanční prostředky připadnou ještě Ústeckému a Moravskoslezskému kraji.

Dodejme, že nehodnotíme, zda plán proměny skutečně povede k proměně krajské ekonomiky. Strategické projekty kritizovali někteří opoziční zastupitelé Karlovarského kraje, kterým vadil převážně výběr projektů určených k realizaci. Samotný Fond pro spravedlivou transformaci se už dřív potýkal s kritikou např. kvůli tomu, že některé projekty pochází od samotných uhelných firem. Transparency International pak za nedostatek fondu považovala neprůhlednost rozhodovacích procesů, které dle ní nahrávají korupčním rizikům a prosazování soukromých zájmů (.pdf, str. 39).

Závěr

Plán spravedlivé územní transformace Karlovarského kraje byl vypracován a následně schválen krajskými zastupiteli v září 2021. Cílem tohoto plánu je proměna Karlovarského kraje z těžařského regionu v přívětivější místo pro život a tím i zamezení dalšímu odlivu lidí z tohoto regionu. Výrok Petra Kulhánka tak hodnotíme jako pravdivý.

Jana Mračková Vildumetzová

Vůbec se nezačínají realizovat úseky (dálnice D6, pozn. Demagog.cz) v Karlovarském kraji, pořád se realizují v Ústeckém a ve Středočeském.
Předvolební debata České televize, 2. září 2024
Doprava
Krajské volby 2024
Pravda
Ve Středočeském a Ústeckém kraji probíhají práce na třech úsecích D6. V Karlovarském kraji by realizace jednoho nového úseku měla začít až na přelomu let 2024 a 2025, nyní probíhá výběr zhotovitele a výkup pozemků. Stavba dalších úseků D6 se v kraji plánuje na roky 2025–2028.

Jana Mračková Vildumetzová (ANO) mluví v kontextu výroku o potřebě dokončení dálničního spojení Karlovarského kraje s Prahou. Podle jejích slov předchozí vlády nevyvinuly dostatek snahy, aby se dálnice D6 zrealizovala. Dodává, že prioritu mají jiné kraje jako Ústecký nebo Středočeský a Karlovarský kraj se v tomto ohledu zanedbává, což podle ní přispívá k vysoké nehodovosti v tomto regionu.

Realizace dálnice D6

V současné době jsou v realizaci tři úseky dálnice D6 společně s odpočívkou Kolešov. Tyto úseky se nachází na území Středočeského a Ústeckého kraje a jejich otevření se plánuje na rok 20252027 (vše .pdf, str. 4). V Karlovarském kraji se nyní žádná část dálnice D6 nebuduje. Nejnovější dálniční stavba v tomto regionu přitom pochází z roku 2012.

K zahájení prací na několika úsecích D6 v Karlovarském kraji má podle Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) dojít v roce 2025, konkrétně se jedná o trasu mezi Žalmanovem a Bošovem. V případě úseku Knínice–Bošov ŘSD předpokládá, že se se stavbou začne už na přelomu letošního a příštího roku. U zmíněných úseků v současné době probíhá výkup pozemků (.pdf, str. 4), u jednoho z nich bylo v červenci 2024 zahájeno řízení na výběr zhotovitele.

Realizace posledních dvou úseků, které by propojily Karlovy Vary s Prahou, by pak měla proběhnout v letech 2026 až 2028. Výhledově by mohla dálnice D6 vést z Chebu až na hranice s Německem. Dodejme, že dokončení dálnice D6 se stále prodlužuje, v roce 2021 tehdejší premiér Andrej Babiš sliboval dokončení dálnice do roku 2025, později mluvil o roku 2026. Na vině jsou komplikace při výkupu pozemků nebo výběr zhotovitele.

Závěr

V současné době jsou realizovány tři úseky dálnice D6 ve Středočeském a Ústeckém kraji. V Karlovarském kraji se žádný úsek nebuduje, poslední se zde otevřel v roce 2012. Podle plánů Ředitelství silnic a dálnic se jeden nový úsek D6 v Karlovarském kraji začne realizovat až na přelomu roku 2024 a 2025, zatím u tohoto projektu probíhá řízení na výběr zhotovitele a výkup pozemků. Výstavba dalších částí D6 na trase mezi Prahou a Karlovými Vary se plánuje na roky 2025 až 2028. Výrok Jany Mračkové Vildumetzové tak hodnotíme jako pravdivý.

Tomio Okamura

Slibovali (Fialova vláda, pozn. Demagog.cz), že nebudou zvyšovat daně, najednou je zvyšujou.
K věci, 19. srpna 2024
Ekonomika
Sněmovní volby 2021
Pravda
Vláda jako celek sice nezvyšování daní neslíbila, zástupci koalice SPOLU se ale během kampaně před sněmovními volbami v říjnu 2021 – a také po volbách – zavázali k nezvyšování daní. Konsolidační balíček pak některé daně zvyšuje, např. z nemovitosti nebo příjmů právnických osob.

Poslanec a předseda hnutí SPD Tomio Okamura v kontextu výroku říká, že nadcházející krajské volby podle něj ukážou, jestli jsou lidé spokojeni s vládou Petra Fialy. Následně kritizuje Fialův kabinet mj. za to, že jeho členové v minulosti slibovali, že nebudou zvyšovat daně. Podle Okamury ale tento vládní politici nedodrželi a daně zvedli.

Předvolební kampaň

Vláda Petra Fialy byla jmenována v prosinci 2021 a je složená ze dvou koalic. Konkrétně ze SPOLU (tedy ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) a koalice Pirátů a Starostů. Jelikož obě koalice kandidovaly s odlišným programem, podíváme se na předvolební sliby o daních u obou z nich.

Ve volebním programu Pirátů a Starostů stojí, že je podle nich potřeba hledat nové příjmy a musí se „snížit tempo zadlužování“ (.pdf, str. 98). Toho chtěli dosáhnout prostřednictvím zdanění digitálních gigantů, zdanění prodeje konopí či zvýšením zdanění komerčních nemovitostí (str. 98–99). Tato koalice tedy ve svém programu se zvyšováním některých daní počítala.

Koalice SPOLU pak ve svém programu uvedla, že velké daňové změny provedou „jen jednou za celé volební období“ (.pdf, str. 8). Tyto změny už ale v dokumentu dále nespecifikuje. Koalice v něm pouze odmítá zvýšení zdanění zahraničního kapitálu a zavazuje se ke snížení daně z přidané hodnoty u ekologických výrobků. Kromě toho v programu stojí, že provozovatelé hazardu mají dle koalice platit vysoké daně a že spotřební daně mají zohledňovat škodlivost (str. 9).

Příslib, že „nezvýší žádné daně“, ale koalice SPOLU používala ve své předvolební kampani. Její představitelé to mj. uvedli také na tiskové konferenci v červenci 2021, kdy nezvyšování daní označili jako první pilíř svého programu (.pdf, str. 3). Mezi předvolebními slogany občanských demokratů se objevilo např. i odmítnutí růstu daně z nemovitosti.

Prohlášení po volbách

V programovém prohlášení vlády se konkrétní závazek nezvyšovat daně nevyskytuje, stejně tak není slib obsažen ani v koaliční smlouvě mezi SPOLU a Piráty a Starosty (.pdf). Přesto tento slib po volbách zopakovala např. ODS a někteří členové vlády Petra Fialy se nechali slyšet, že daně zvyšovat nebudou.

Například ministr financí Zbyněk Stanjura v roce 2022 řekl, že vláda nebude zvyšovat daně z příjmu, daň z přidané hodnoty, ani daň z majetku. Obdobně se vyjádřil i předseda vlády Petr Fiala, který také na sociální síti X (dříve Twitter) napsal, že zvyšování daní považuje za špatné.

Konsolidační balíček

Vláda v květnu 2023 představila konsolidační balíček, jehož cílem je snížit deficit veřejných financí. Návrh balíčku poté v roce 2023 prošel legislativním procesem. První část opatření, která balíček obsahuje, je účinná už od 1. ledna 2024. Další části postupně vešly v účinnost během letošního roku, u zbytku k tomu dojde v letech 2025 až 2027. Úkolem balíčku je snížit deficit jak skrze snížení výdajů, tak navýšení příjmů.

Mezi zaváděné změny patří například:

  • navýšení daně z nemovitosti;
  • opětovné zavedení nemocenského pojištění odváděné zaměstnanci (.pdf, str. 239);
  • zvýšení daní z cigaret, tabákových výrobků a z lihu;
  • úprava výpočtu daně z příjmů fyzických osob (snížení hranice, od které se z části příjmů platí vyšší, 23% sazba daně);
  • zvýšení daně z příjmů právnických osob z 19 na 21 % – které sice platí už od ledna, ale reálně se do rozpočtu promítne až po podání daňových přiznání v roce 2025.

Že vláda nedodržela předvolební slib koalice SPOLU o nezvyšování daní, uznal např. ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka nebo místopředseda Poslanecké sněmovny za ODS Jan Skopeček. Naopak podle ministra financí Zbyňka Stanjury konsolidační balíček předvolební sliby neporušil, jelikož dle něj daňová zátěž zůstává stejná.

Závěr

Koalice SPOLU tedy ve své předvolební kampani slibovala, že nebude zvyšovat daně. Někteří členové Fialovy vlády tento závazek zopakovali i po volbách. Schválený konsolidační balíček ale některé daně zvyšuje, jedná se např. o daň z nemovitosti, tabákových výrobků nebo daň z příjmů právnických osob. Byť tedy nezvyšování daní neslíbila přímo samotná vláda Petra Fialy, někteří představitelé vládní koalice SPOLU se k tomuto kroku zavázali. Výrok Tomia Okamura tedy hodnotíme jako pravdivý.

Tomio Okamura

Na základě výsledků v eurovolbách, kdy oni (strany vládní koalice, pozn. Demagog.cz) získali pouze devět mandátů z 21.
K věci, 19. srpna 2024
Evropské volby 2024
Pravda
Vládní strany ve volbách do Evropského parlamentu opravdu získaly devět mandátů. Šest křesel připadlo koalici SPOLU, dva mandáty obdrželo hnutí STAN a Piráti vyšli z voleb s jednou europoslankyní.

Poslanec a šéf strany SPD Tomio Okamura v kontextu výroku poukazuje na to, že vládní strany ve volbách do Evropského parlamentu podle něj propadly, jelikož získaly jen devět mandátů z celkových 21, které připadají Česku.

Vládní zisk ve volbách do EP

Zatímco koalice SPOLU, tedy ODS, TOP 09 a KDU‑ČSL, do Evropského parlamentu kandidovala dohromady, PirátiStarostové šli do voleb samostatně. Volby se sedmi mandáty vyhrálo opoziční hnutí ANO a na druhém místě se umístila právě koalice SPOLU se ziskem šesti mandátů. STAN má v novém Europarlamentu dva zástupce a Piráti pouze Markétu Gregorovu, která svůj mandát obhájila. Dohromady tedy strany vládní koalice získaly devět křesel, zatímco opoziční hnutí ANO a SPD mají celkem osm mandátů.

Závěr

Strany vládní koalice ve volbách do Europarlamentu skutečně získaly devět mandátů. Výrok Tomia Okamury tak hodnotíme jako pravdivý.

Tomio Okamura

Stoupá počet exekucí.
K věci, 19. srpna 2024
Sociální politika
Ekonomika
Nepravda
Počet lidí v exekuci se od roku 2017 snížil z 863 tisíc na necelých 646 tisíc v roce 2023. I letos jejich počet klesl, stejně jako celkový počet exekucí.

 Předseda SPD Tomio Okamura reaguje na otázku, jak chce hnutí v krajských volbách dosáhnout sesazení Fialova kabinetu. Podle jeho názoru by vláda měla obecně ve volbách získat většinu hlasů a pokud prohraje v nadcházejících volbách, může se začít rozpadat. To by podle něj mohlo vést k předčasným volbám, kterým by se nebránil, jelikož dle jeho slov lidé nemají peníze a roste počet exekucí.

Počet exekucí

Počet exekucí, tedy soudně vynucených splacení dluhů, se v Česku od roku 2016 výrazně snížil, stejně jako počet lidí v exekuci. Vyplývá to z dat Exekutorské komory, která statistiky o dlužnících začala zveřejňovat v roce 2016 (video, čas: 2:10). Údaje k letošnímu roku prozatím nejsou finální a jsou platné k 1. srpnu 2024.

Za úbytkem exekucí stojí podle expertů například zastavení bezvýsledných exekucí, úspěšná insolvenční řízení i změna zákonů, které umožňovaly tzv. obchod s chudobou (video, čas: 2:17). S poklesem souvisela také regulace lichvy a zastropování případných sankcí dlužníkům, která vstoupila v platnost ke konci roku 2016.

Prezident Exekutorské komory Jan Mlynarčík v listopadu 2023 upozornil, že roste podíl lidí s více exekucemi. To vyplývá i z projektu Mapa zadlužení, na kterém spolupracuje Institut prevence a řešení předlužení s agenturou PAQ Research. V roce 2024 tak na jednoho dlužníka připadá v průměru šest exekucí oproti pěti v roce 2017. Se třemi a více exekucemi se v současnosti potýká více než 430 tisíc lidí.

Závěr

Počet exekucí i lidí v exekuci, navzdory výkyvům v jednotlivých letech, od roku 2017 dlouhodobě klesá. Většina zbývajících dlužníků v exekuci jich má tři nebo více a poměr počtu exekucí na jednoho dlužníka tak mírně narostl. Tomio Okamura však tvrdí, že roste celkový počet exekucí, což není pravda.

Tomio Okamura

Co se týče volebního průzkumu pro volby do Sněmovny, máme 8,5 % – agentura Median, je to z 8. srpna.
K věci, 19. srpna 2024
Poslanecká sněmovna
Pravda
Na základě průzkumu společnosti Median zveřejněného 8. srpna 2024 by hnutí SPD získalo ve sněmovních volbách 8,5 % hlasů.

Tomio Okamura v kontextu výroku poukazuje na výkyv ve výsledku hnutí SPD a Trikolory v červnových volbách do Evropského parlamentu, ve kterých koalice získala pouze 5,73 % hlasů. Tomio Okamura ale připomíná, že v průzkumech pro volby do Sněmovny je na tom SPD o několik procent lépe. 

Dne 8. srpna 2024 zveřejnila agentura Median výsledky svého volebního modelu, pro který sbírala data v průběhu června. Z něj vyplývá, že by pro hnutí SPD ve sněmovních volbách hlasovalo 8,5 % voličů (.pdf, str. 7). Tento výsledek by hnutí, v případě že by i ostatní strany kandidovaly samostatně, přinesl 5. místo. Jedná se o mírné vylepšení oproti předchozímu modelu z května 2024, ve kterém Median přisuzoval SPD jen 7,5 % (.pdf, str. 7). Podle červencového modelu, který Median zveřejnil 24. srpna (tedy až poté, co Tomio Okamura mluvil o modelu z 8. srpna), by SPD získalo 8 % hlasů (.pdf, str. 7).

Volební modely v posledních měsících zveřejňovaly i jiné agentury. Analytický ústav STEM, který se také zaměřuje na volební tendence české veřejnosti, ve svém červnovém modelu přisuzuje SPD pouze 7,3 %. Podle volebního modelu společnosti Kantar by hnutí Tomia Okamury získalo ve volbách, kdyby se konaly v červnu 2024, pouze 6 % hlasů. 

Volební model agentury Median z 8. srpna 2024, který ukazuje voličské preference za měsíc červen, přisuzuje hnutí SPD 8,5 % hlasů. Výrok Tomia Okamury proto hodnotíme jako pravdivý.