Přehled ověřených výroků

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU‑ČSL) ve svém výroku zmiňuje údajná vyjádření Josefa Středuly, který zastává post předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) a v roce 2022 byl jedním z kandidátů na prezidenta. Před rokem a půl, tedy přibližně ve druhé půlce roku 2022, podle Jurečky predikoval situaci, kdy 60 % firem bude propouštět a poroste nezaměstnanost. Dodejme, že Jurečka zmíněné číslo, tedy „60 % firem“, v debatě zdůrazňoval několikrát (video, čas 15:15).

Citaci, která by slovům Mariana Jurečky odpovídala, jsme vyhledávali jak v mediálních databázích, na webech zpravodajských portálů, tak i na profilech Josefa Středuly a ČMKOS na sociálních sítích. V žádném z těchto zdrojů se nám však nepodařilo podobné vyjádření dohledat.

Potvrdit ani vyloučit Jurečkovo tvrzení navíc nemůžeme, jelikož jednání zástupců vlády a odborů – na kterých se potkávají také Jurečka se Středulou – nejsou veřejná. Některá z nich se konala například v září nebo v listopadu 2022. 

Doplňme, že v srpnu 2022 Středula na svém účtu na síti X upozorňoval, že „nezaměstnanost roste“. O růstu míry nezaměstnanosti tehdy totiž informoval Úřad práce. V dalších vyjádřeních, která se nám podařilo najít, Středula o „růstu nezaměstnanosti“ přímo nemluvil, několikrát ovšem zmiňoval hrozbu propouštění. Na facebooku o ní psal například v srpnu a září 2022, kdy dodal, že propouštět zaměstnance zvažuje „už 22 % firem“. Podobně se na facebooku vyjádřila i ČMKOS, která varovala, že „zdražování energií a rostoucí inflace vyústí v propouštění zaměstnanců“.

V říjnu 2022 Středula na svém účtu na síti X svou fotografii z pražské demonstrace Proti chudobě doplnil textem: „Až se bude ve velkém propouštět, až přijde katastrofa, bude pozdě. Jsme tady proto, aby vláda konala hned!“ Později se na facebookovém účtu ČMKOS objevil příspěvek hovořící o hromadném propouštění u 13 zaměstnavatelů. Odbory tehdy upozorňovaly, že „by se mohlo dotknout asi tisícovky lidí“.

Pro úplnost můžeme dodat, že míra nezaměstnanosti se od konce června 2022 skutečně mírně zvedla. Zatímco v polovině roku 2022 dosahovala 2,5 % (.xlsx), o rok později to bylo 2,7 %. Podle aktuálních dat ČSÚ za prosinec se nezaměstnanost drží na stejné úrovni.

Na závěr tedy shrňme, že Středula v průběhu roku 2022 skutečně mluvil o hrozbě propouštění. Ve veřejně dostupných zdrojích se nám však nepodařilo dohledat citaci, ve které by predikoval, že bude propouštět „60 % firem“. Zároveň nemůžeme potvrdit ani vyvrátit, že se Středula takto nevyjádřil například na některé z demonstrací nebo přímo na jednání se zástupci vlády, kterých se účastní i Marian Jurečka. Proto hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka v kontextu výroku mluví o tom, že jedním z problémů zaměstnavatelů je nedostatek uchazečů na trhu práce, kde podle něj chybí 270 tisíc lidí. Uvádí, že jeho resort připravuje novely zákoníku práce a zákona o zaměstnanosti, který by dle něj měl problém zmírnit např. díky lepším podmínkám u částečných úvazků.

Analýzy MPSV

Statistiky o neobsazenosti volných pracovních míst vede Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Ve svém přehledu konkrétně vyčísluje počty volných míst, která zaměstnavatelé nabízejí na Úřadu práce (ÚP). Podle těchto dat hledali zaměstnavatelé v posledním čtvrtletí loňského roku přibližně 272 000 pracovníků. Nejvíce volných míst přitom nabízeli lidem se základním vzděláním a praktickou školou. 

Téměř totožné číslo volných pracovních míst uvádí MPSV i za samotný prosinec 2023. Zmíněné měsíční statistiky je možné najít v jeho Analýze poptávky a nabídky pracovní síly, která rovněž vychází z dat Úřadu práce (.pdf, str. 2, 7).

Pro úplnost doplňme, že MPSV v dřívějších dokumentech upozorňovalo, že výše uváděné statistiky nemusí zcela přesně odpovídat počtu skutečně volných pracovních míst (.pdf, str. 7). Zaměstnavatelé totiž mohou Úřadu práce nahlašovat nabídku na jedno reálné volné místo vícekrát. „Důvodem je zejména nastavení povinné evidence volných míst, pokud chce zaměstnavatel zaměstnat cizince,“ uvedlo k tomu ministerstvo (.pdf, str. 9). Podle resortu jsou data ÚP kvůli zmiňovaným duplicitám „zásadně nadhodnocená“.

Jiný přístup ke sběru dat MPSV použilo ve své Analýze volných pracovních míst a zaměstnávání cizinců, která prozkoumávala stav volných pracovních míst v loňském létě (.pdf). Materiál vycházel z dotazníkového šetření, do kterého se červnu 2023 zapojilo 14,4 tisíc zaměstnavatelů (.pdf, str. 4). Podle tohoto šetření firmy poptávaly 249 000 zaměstnanců (str. 6), přičemž každého pátého zaměstnavatele nedostatek pracovníků omezuje (str. 5). Pro srovnání, statistiky Úřadu práce loni v červnu vyčíslovaly počet volných míst na 287 tisíc, což je přibližně o 15 % více.

Statistika ČSÚ

Další statistiku eviduje Český statistický úřad (ČSÚ), který nicméně ke dni odvysílání rozhovoru s Marianem Jurečkou data za 4. čtvrtletí roku 2023 nezveřejnil. V předcházejícím čtvrtletí bylo dle ČSÚ volných takřka 97 tisíc míst (.xlsx). 

Samotný ČSÚ ovšem v případě této „experimentální statistiky“ upozorňuje na to, že zahrnuje jen místa v pracovním poměru. Nezapočítává tedy „práce přechodného charakteru“ sjednávané na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti, které naopak bývají součástí statistik Úřadu práce (.pdf).

Podle MPSV jsou data ČSÚ do určité míry podhodnocená (.pdf, str. 9). Jasnou odpověď na to, které statistiky opravdu odpovídají realitě, ministerstvo nedává. „Lze však odhadovat, že počet volných míst je v současnosti blíže odhadům ČSÚ než ÚP,“ komentovalo MPSV tuto situaci v červnu.

Závěr

Statistik, které vyčíslují počty neobsazených pracovních míst, existuje více a ukazují odlišné výsledky. Podle dat Úřadu práce zaměstnavatelé ke konci roku 2023 poptávali přibližně 272 tisíc pracovníků, přehled ČSÚ naopak říká, že počet volných míst nepřesahuje 100 tisíc. MPSV v této souvislosti dříve upozornilo, že kvůli použitému způsobu sběru dat nemusí ani statistika ČSÚ, ani statistika Úřadu práce přesně odpovídat skutečnosti.

Je tedy pravda, že podle Úřadu práce počet neobsazených míst dosahuje zhruba 270 tisíc, které ve výroku zmiňuje Marian Jurečka. Vzhledem k tomu, že dle MPSV může být toto číslo nadhodnocené, např. kvůli vícenásobnému nahlašování jednoho místa do evidence, hodnotíme výrok jako pravdivý s výhradou.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka mluví o situaci, kdy žena při nástupu na mateřskou a následně rodičovskou dovolenou nesmí pokračovat ve vykonávání své dosavadní práce. Vysvětluje, že v současnosti podle něj zákon neumožňuje zůstat u stejného zaměstnavatele a vykonávat stejnou práci, byť na zkrácený úvazek. V následujících odstavcích se tak zaměříme na to, jakou práci v současnosti rodiče na mateřské a rodičovské dovolené mohou podle zákona vykonávat.

Práce na mateřské dovolené

Mateřská dovolená trvá po dobu 28 týdnů v případě jednoho dítěte a 37 týdnů u dvou a více dětí, z toho šest až osm týdnů mohou ženy využít už před porodem (.pdf, str. 8). Během stejné doby má člověk nárok na tzv. peněžitou pomoc v mateřství. Výše příspěvku konkrétně činí 70 % denního vyměřovacího základu za kalendářní den (.pdf, str. 8). O poskytnutí mateřské dovolené nemusí žena žádat, zaměstnavateli nástup na mateřskou stačí pouze oznámit.

Podle zákona o nemocenském pojištění nemá žena nárok na peněžitou pomoc při mateřské, jestliže vykonává práci, ze které se dávka vyplácí. V praxi to znamená, že žena nesmí pobírat dávku mateřské, a přitom vykonávat svoji práci u stávajícího zaměstnavatele na základě původní pracovní smlouvy, a to ani kdyby tak činila na zkrácený úvazek. Zaměstnavatel zároveň ženám na mateřské dovolené nesmí dát výpověď.

Pokud se tedy jedná o ženu zaměstnankyni, nesmí zůstat na stejné pozici, ze které dávku dostává. Žena by musela vykonávat jinou činnost (.pdf, str. 14). Pokud se jedná o podnikatelku (OSVČ), tak svoji samostatně výdělečnou činnost nesmí vykonávat osobně. Může ji ale vykonávat prostřednictvím svých zaměstnanců nebo spolupracujících osob.

Zaměstnavatel často nabízí ženám na mateřské dovolené práci na základě dohody o provedení práce (DPP) nebo dohody o pracovní činnosti (DPČ). Rodič tedy pracuje u stejného zaměstnavatele na zkrácený úvazek, dle zákona ale nesmí vykonávat stejnou činnost, která je uvedená v původní pracovní smlouvě.

Žena má ovšem možnost vykonávat stejnou pracovní činnost u jiného zaměstnavatele. Může tak činit pouze s předchozím písemným souhlasem svého původního zaměstnavatele, u kterého čerpá mateřskou dovolenou.

Práce na rodičovské dovolené

Rodičovská dovolená navazuje na mateřskou dovolenou, případně ji může využít otec ode dne narození dítěte. Trvá až do věku 3 let dítěte. O rodičovskou na rozdíl od mateřské musí zaměstnanec požádat. Rodičovská dovolená je podle zákoníku práce volno v práci, a odlišuje se od rodičovského příspěvku. Ten je formou finanční podpory vyplácené rodičům dětí do 4 let (u letos narozených dětí se vyplácí do 3 let) nebo do vyčerpání celkové částky. Ačkoliv je rodičovský příspěvek typicky vyplácen během rodičovské dovolené, nejedná se o stejný pojem (.pdf, str. 13).

Rodičovský příspěvek sice navazuje na peněžitou pomoc v mateřství (nebo na otcovskou dovolenou), dávky se mezi sebou ale výrazně liší. V případě rodičovského příspěvku nezáleží na výši příjmu domácnosti nebo zda příspěvek čerpá matka nebo otec.

Rodičovský příspěvek činí celkem 300 000 Kč u dětí narozených do 31. prosince 2023 a je vyplácen nejdéle do věku 4 let dítěte. U dětí narozených od 1. ledna 2024 se příspěvek navýšil na 350 000 Kč, a jak jsme zmínili výše, je vyplácen nejdéle do věku 3 let dítěte. Měsíční výši rodičovského příspěvku si rodič volí sám, přičemž jeho maximum závisí na předchozích příjmech.

V případě, že rodič splní podmínku „osobní celodenní a řádné péče o dítě“, může pracovat téměř bez omezení a bez ztráty nároku na rodičovský příspěvek (.pdf, str. 37). Další podmínkou je, že v případě, kdy dítě do 2 let dochází do jeslí nebo jiného předškolního zařízení, nesmí jeho docházka překonat 92 hodin měsíčně (od 2 let dítěte se docházka nesleduje).

Také v případě rodičovské dovolené je zaměstnanec v tzv. ochranné době, kdy zaměstnavatel podle zákona nesmí rodičům dát výpověď. Pokud ale rodič pokračuje u stejného zaměstnavatele na základě původní pracovní smlouvy, byť na kratší pracovní poměr, nečerpá rodičovskou dovolenou.

Z tohoto důvodu rodiče zpravidla pokračují v řešení přivýdělku u stejného zaměstnavatele formou DPP nebo DPČ. Stále není dovoleno „v dalším pracovněprávním vztahu pro téhož zaměstnavatele vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny jako práce v původní pracovní smlouvě“. Dodejme také, že zaměstnavatel nemá povinnost zaměstnankyni či zaměstnanci práci při mateřské nebo rodičovské dovolené umožnit, a to i přes žádost rodiče (.pdf, str. 38).

Závěrečné hodnocení

Při mateřské dovolené nemůže žena vykonávat stejnou pracovní činnost, protože by přišla o peněžitou pomoc v mateřství. Při rodičovské dovolené nemůže člověk pracovat na stejné pozici, a to ani na zkrácený úvazek. V takovém případě totiž rodičovská dovolená končí a s tím i zvýšená ochrana před výpovědí. Pro přivydělání si peněz pak ve většině případech rodič uzavře se svým původním zaměstnavatelem DPP nebo DPČ na jinou pracovní činnost. Ženy tedy během tohoto období skutečně nemohou zůstat na stejné pozici. Z těchto důvodů hodnotíme výrok Mariana Jurečky jako pravdivý.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka v kontextu výroku mluví o tom, jak umělá inteligence (AI) ovlivní trh práce. Uvádí, že i přes implementaci AI bude v Česku nedostatek zaměstnanců, kteří navíc chybí už v současnosti. Absence pracovní síly tak podle něho bude problém i nadále. Následně zmiňuje, že situaci s nedostatkem pracovní síly nevyřeší ani příliv nově příchozích Ukrajinců, kterých je podle něj zaměstnaných asi 120 tisíc.

Uveďme, že celkový počet ukrajinských státních příslušníků v Česku výrazně stoupl po zahájení ruské invaze na Ukrajině v únoru 2022. Jejich počet následně klesal a k 31. prosinci 2023 jich zde podle Ministerstva vnitra celkem žilo 475 378 (.xlsx).

Data o zaměstnanosti cizinců pravidelně zveřejňuje Český statistický úřad (ČSÚ), který sleduje všechny pracující Ukrajince. Ministr Jurečka ale oproti tomu mluví o ukrajinských uprchlících. Tato data sbírá Úřad práce (.pdf, str. 1–2), který ve své nejnovější tiskové zprávě uvedl, že v Česku ke konci loňského prosince pracovalo 122 283 nově příchozích Ukrajinců (.pdf, str. 2). Nejčastěji byli zaměstnáni jako pomocníci ve stavebnictví, výrobě a v dopravě nebo jako montážní dělníci.

Pro zajímavost zmiňme i statistiky o všech pracujících Ukrajincích v Česku, do kterých jsou zahrnuti i ti, kteří přišli před začátkem války. Podle ČSÚ bylo na konci roku 2023 zaměstnaných celkem 320 042 Ukrajinců (.pdf, str. 1). Z toho přibližně 286 tisíc byli lidé evidovaní na úřadech práce, dalších zhruba 34 tisíc tvořili Ukrajinci s živnostenským listem (.pdf, str. 1; .pdf, str. 1).

Marian Jurečka tedy správně uvedl, že v Česku pracuje asi 120 tisíc nově příchozích Ukrajinců, kteří se do České republiky přistěhovali po začátku ruské invaze. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Ministr dopravy Martin Kupka mluví o pořízení amerických stíhacích letounů F-35. Podle resortu obrany má nákup přijít celkem na 150 miliard korun. Ministr Kupka konkrétně reaguje na otázku moderátorky ohledně toho, zda je nákup vzhledem k rozpočtovému deficitu dobře načasovaný. Kupka odpovídá, že jde o nezbytnou strategickou investici, a výrokem ilustruje, že se splátky rozloží do více let. Podle jeho názoru tak tyto výdaje neohrozí další investice do obranyschopnosti České republiky.

Výdaje na nákup

Ministryně obrany Jana Černochová stvrdila nákup 24 letounů F-35 letos v lednu, kdy podepsala memorandum s americkým velvyslancem v Česku Bijanem Sabetem. Tyto stroje nahradí současné stíhačky Gripen, které si Česko pronajímá. Podle plánů vlády první letouny F-35 do Česka dorazí v roce 2031, poslední kusy by měly být letectvu k dispozici o čtyři roky později.

Zmíněnou částku 150 miliard Kč Ministerstvo obrany udává jako cenu za pořízení a zavedení všech 24 strojů do provozu. Hrazena bude z obranného rozpočtu. Jana Černochová už v září 2023, kdy Fialova vláda nákup schválila, mluvila o tom, že částka bude rozložena tak, aby Česko každoročně v průměru vydalo přibližně 7,3 % plánovaných výdajů na obranu.

Ministerstvo obrany současně upřesnilo, že platby budou rozložené do 11 let (od roku 2024 do roku 2034) a půjde v průměru o 14 miliard korun ročně. To dle prognózy ministerstva bude průměrně tvořit právě „7,3 % celého obranného rozpočtu“ na zmiňované období.

Náklady na provoz

Pro úplnost je vhodné dodat, že kromě pořizovací ceny média upozorňovala i na celkové náklady na provoz. Resort obrany celkovou cenu, do které započítal nákup i následný provoz až do roku 2069, odhadl na 322 miliard Kč v dnešních cenách. „Dle odhadů by v letech 2024–2069 měl obranný rozpočet za předpokladu dvouprocentního meziročního nárůstu v souhrnu činit cca 8,4 bilionu Kč, takže náklady na pořízení a provoz systému F-35 by z něj měly činit necelá 4 %“, napsalo k tomu ministerstvo.

Závěr

Ministerstvo obrany uvedlo, že na pořízení amerických stíhacích letounů F-35 v průběhu 11 let (tedy od roku 2024 do roku 2034) každoročně vynaloží 14 miliard Kč, což bude tvořit průměrně 7,3 % obranného rozpočtu. Výrok Martina Kupky tak hodnotíme jako pravdivý.

Martin Kupka mluví o pořízení 24 letounů F-35 od USA. Podle Kupky jak Jana Černochová, tak i Armáda ČR opakovaně vysvětlovaly veřejnosti i opozici, proč k tomuto nákupu přistoupily. V našem odůvodnění jsme se tedy zaměřili na to, zda ke Kupkou zmíněným krokům ze strany Jany Černochové a armády opravdu došlo.

Uveďme, že nákup stíhaček Fialova vláda schválila v září 2023. Ministryně obrany Jana Černochová společně s americkým velvyslancem Bijanem Sabetem na konci letošního ledna podepsala memorandum o jejich koupi. Náklady na pořízení vyjdou na 150 miliard korun, dalších 172 mld. Kč bude dle odhadu Ministerstva obrany stát provoz letounů do konce jejich životnosti. První F-35 armáda dostane v roce 2031, poslední pak o čtyři roky později.

Informování veřejnosti

Ministryně Černochová o modernizaci českého letectva hovořila již od začátku svého mandátu. V červenci 2022, po zahájení vyjednávání o nákupu F-35 s USA, mluvila o těchto strojích jako o „nejsofistikovanější zbrani, která je na trhu“. Uvedla také, že „je v zájmu Česka i obou organizací (NATO a Evropské unie, pozn. Demagog.cz), abychom měli nejmodernější technologie, které dokážou bránit konfliktu, ale i jeho eskalaci.“

Po schválení nákupu v září 2023 Černochová na tiskové konferenci vlády uvedla (video, čas: 4:16), že nákup F-35 byl učiněn „v naprosté koaliční shodě“. Výdaje do roku 2034, tedy 150 miliard korun, podle ní každého občana vyjdou na 700 korun ročně. Částku přirovnala například k ceně „dvojky vína nebo osmi cigaretám na občana měsíčně,“ anebo k nákupu „jedné basy plzeňského piva, rodinné vstupenky do ZOO nebo kina“.

Armáda také opakovaně vysvětlovala informace týkající se nákupu stíhaček F-35 veřejnosti. V září 2023 se uskutečnilo setkání novinářů s představiteli Generálního štábu, kdy armáda zároveň odtajnila část dokumentu nazvaného Podoba taktického letectva AČR po roce 2027. Armáda tyto kroky podnikla kvůli tomu, že se ve veřejném prostoru objevovaly informace, které podle ní nebyly pravdivé.

Ministerstvo obrany se také vyjádřilo k některým nepravdivým a zavádějícím informacím kolujícím ve veřejném prostoru. Kromě toho Armáda zveřejnila dva podcasty s názvem Neviditelné stíhačky, věnované právě nákupu stíhaček F-35, kdy se první z nich zaměřil na technické výhody stroje a druhý na samotný průběh nákupu.

Debata s hnutím ANO

V srpnu 2023 se Jana Černochová pro Seznam Zprávy vyjádřila, že hodlá s opozičním hnutím ANO sdílet některé informace o nákupu F-35, zároveň ovšem upozornila na to, že část z nich může být pod přísným průmyslovým embargem. V září 2023 se uskutečnila schůzka generálního štábu, kde proběhla prezentace argumentů armádních důstojníků o pořízení letounů. Té se účastnili i zástupci opozičního hnutí ANO, např. Pavel Růžička, Lubomír Metnar nebo Roman Kubíček.

Ministr dopravy Kupka ve výroku mluví o tom, že Jana Černochová nákup F-35 opozičním poslancům z hnutí ANO představila dvakrát během jednání jejich poslaneckého klubu. Z veřejně dostupných zdrojů jsme ale tyto informace nedohledali. Obrátili jsme se proto na zástupce vlády i hnutí ANO, odpověď jsme ale do vydání naší analýzy neobdrželi. Jak nicméně vyplývá z předchozích řádků, opoziční politici byli o pořízení letounů informováni.

Dodejme, že právě opozice se dlouhodobě staví proti nákupu. Nelíbí se jí především cena letounů a jejich provozní náklady. Z hnutí ANO se v této věci vyjádřil negativně např. již zmíněný Lubomír Metnar, podle kterého měla vláda jednat minimálně se dvěma dodavateli, aby měla možnost porovnat nabídky. Podle Pavla Růžičky částky na nákup a provoz letounů uvedené vládou nejsou důvěryhodné. Karel Havlíček se pak obává, že si pořízení letounů Česká republika nemůže dovolit.

Sněmovní výbory a odborné semináře

Nákup letounů F-35 se projednával také ve sněmovních výborech. Ve Výboru pro obranu se tak stalo např. už v srpnu 2022, kdy Ministerstvo obrany sdílelo informace ohledně pověření ministryně obrany k pořízení F-35 (.pdf, str. 2). Resort obrany na tomto jednání zastupovala právě Jana Černochová, ale také náčelník Generálního štábu Karel Řehka. Schůze výboru se účastnili Lubomír Metnar a Pavel Růžička a také další poslanci z hnutí ANO, např. Miroslav Janulík či Michal Ratiborský (.pdf, str. 1).

Po zmíněné tiskové konferenci v září 2023 byl uspořádán odborný seminář ve Kbelích (video). Semináře se zúčastnila Jana Černochová spolu s Karlem Řehkou a prostor byl věnován také dotazům z řad novinářů (video, čas: 48:09). V říjnu 2023 místopředseda sněmovního Výboru pro obranu Josef Flek a předseda Výboru pro bezpečnost Pavel Žáček uspořádali seminář (.pdf) s názvem „Budoucnost nadzvukového taktického letectva Armády ČR – proč F-35?“, na kterém se podíleli jak zástupci resortu obrany, tak i armády.

Závěr

Jak ministryně obrany Jana Černochová, tak jiní zástupci Ministerstva obrany a české armády nákup amerických stíhaček F-35 vysvětlovali veřejnosti prostřednictvím tiskových konferencí, odborných seminářů nebo také jiných vystoupení v médiích. Debata probíhala i s představiteli opozičního hnutí ANO, a to buď v rámci speciálních seminářů nebo v rámci sněmovních výborů pro obranu a pro bezpečnost. Ačkoliv se nám nepodařilo potvrdit, jestli ministryně Černochová vysvětlovala pořízení nových stíhaček i přímo na jednání poslaneckého klubu ANO, celá řada poslanců opozičního hnutí se účastnila zmíněných jednání výborů, kde Jana Černochová nákup prezentovala. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Martin Kupka mluví o nákupu 24 amerických stíhacích letounů F-35, který na konci ledna podpisem memoranda stvrdila ministryně obrany Jana Černochová. Samotné pořízení těchto letadel vláda schválila už v září 2023. Podle Kupky tak podpis Černochové nebyl překvapivý, protože ona sama dříve zmiňovala, že smlouvu musí podepsat do konce letošního března.

Ministryně obrany už v polovině prosince řekla, že by k podpisu memoranda mělo dojít přibližně na přelomu ledna a února. Současně uvedla, že smlouvu musí podepsat do konce března, „protože tou nabídkou, kterou Česko obdrželo, jsou Spojené státy vázány do konce března“ (video, čas 16:22).

O termínu, kdy musí dojít k podpisu, mluvila Jana Černochová také v lednu tohoto roku, kdy v Partii na CNN Prima NEWS zmínila, že „jsme vázáni do konce března tu smlouvu uzavřít“ (video, čas 1:06). V lednu se obdobně vyjádřil např. i mluvčí Ministerstva obrany Karel Čapek (Právo, 12. ledna 2024).

Na plénu Poslanecké sněmovny Jana Černochová hovořila o F-35 hned několikrát, například v kontextu nabídky od společnosti Gripen nebo během porovnávání ceny českého a izraelského nákupu těchto strojů. O samotném podpisu však ve svých proslovech nemluvila.

Ministryně obrany Černochová tedy ve veřejném prostoru vícekrát zmínila, že smlouva k nákupu amerických stíhaček F-35 bude stvrzena do konce letošního března. Na půdě Sněmovny ale o podpisu nemluvila, výrok Martina Kupky tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Poslanec Karel Havlíček mluví o celkových investicích na nákup a provoz stíhaček F-35. Podle něj nebude Česká republika platit jen za samotné stroje a infrastrukturu, ale bude také muset vyhradit přibližně dalších 200 miliard korun na jejich následný provoz a údržbu. Z kontextu jeho výroku vyplývá, že mu tato cena přijde příliš vysoká.

Přibližme, že Česko podepsalo memorandum o nákupu 24 stíhaček F-35 s USA na konci letošního ledna. První z těchto amerických letounů páté generace by měly dorazit v roce 2031 a sloužit by měly až do roku 2069. Výroky o pořízení těchto letounů, jsme ověřovali už v minulosti, například u premiéra Petra Fialy (ODS) nebo ministryně obrany Jany Černochové (ODS). Celý proces přípravy nákupu shrnuje také Česká televize ve své grafice.

Ministerstvo obrany odhaduje, že se celkové náklady na pořízení a provoz stíhaček vyšplhají na 322 miliard korun v dnešních cenách. Platby jsou přitom rozděleny do dvou období. V prvním období do roku 2034 má Česká republika zaplatit necelých 150 mld. Kč. Tato částka pokrývá nejen samotné letouny, ale také související vybavení, výcvik, munici, servis, údržbu a simulátory v celkové hodnotě 106 mld. korun.

Zbylých 44 miliard korun pak bude vyplaceno českým dodavatelům, kteří se na projektu mají podílet. Podle slov ministryně Černochové má být tato částka vynaložena na budování infrastruktury, na palivo, personál a odvod daně z přidané hodnoty. Dodejme, že na projektech spojených s nákupem F-35 by se mělo celkem podílet13 českých firem a univerzit.

Ve druhé fázi, tedy od roku 2034 do roku 2069, kdy by měla stíhačkám končit životnost, je pak na provoz, údržbu, servis, munici a palivo naplánováno dalších 172 mld. korun. Po tomto roce by tak Ministerstvo obrany na provoz letounů mělo vynakládat zhruba 4,9 mld. Kč ročně.

Shrnutí

Karel Havlíček má tedy pravdu v tom, že Česko v souvislosti s nákupem stíhaček F-35 nezaplatí pouze počáteční cenu ve výši necelých 150 miliard korun. Ministerstvo obrany totiž odhaduje, že se na provoz a údržbu po roce 2034 až do konce životnost letounů vynaloží dalších cca 172 mld. Kč. Havlíček se uváděnou částkou sice těsně nevejde do naší standardní 10% odchylky, svými slovy ale naznačuje, že si přesnou částkou není jistý a poukazuje na další výdaje spojené s pořízením letounů. Celková částka je navíc odhadem Ministerstva obrany. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Karel Havlíček v debatě kritizoval Fialovu vládu za to, že podle něj „ukvapeně“ rozhodla o nákupu amerických letounů F-35 a déle nejednala s výrobci jiných stíhaček. Komentoval zejména cenu na pořízení a provoz strojů F-35 a zmiňoval podle něj výhodnější nákup švédských letadel Gripen. V této souvislosti nejdříve mluvil o možnosti pořízení „teprve připravovaných“ gripenů 5. generace. K tomu následně dodal, že Švédsko Česku navíc nabízelo, že mu přenechá čtrnáct starších letounů, které mu teď pronajímá.

Pátá generace vs. gripeny

Pro začátek upřesněme, že jako letouny 5. generace se běžně označují stroje, které disponují technologií stealth. Díky ní jsou letadla hůře zachytitelná radarem (.pdf), což je dáno kombinací použitých materiálů, tvarem letounu a dalšími prvky. Kromě toho letadla 5. generace využívají například modernější elektroniku než letouny předchozí generace, včetně více zautomatizovaných systémů.

Do 5. generace se řadí zmiňované americké stíhačky F-35 (.pdf, str. 1). Výrobce gripenů, švédská společnost Saab, v současné době letouny 5. generace nenabízí. Nejnovější model Gripen E (a dvoumístný typ F), který už nyní používá Brazílie, technologii stealth ve výbavě nemá. Protože ale některými svými vlastnostmi starší stroje předčí, je popisován jako letoun generace „4,5“. 

Saab v minulosti uváděl, že pracuje na projektu Flygsystem 2020, jehož cílem je zkonstruovat stíhací letoun 5. generace. Podoba těchto letounů a například ani plánované datum představení prototypu ale ještě zveřejněny nebyly. Ve veřejně dostupných zdrojích se neobjevují ani informace o tom, jaká by byla jejich cena. 

Nabízené letouny

O švédské nabídce, která by se týkala nákupu „připravovaných“ letounů 5. generace, se Ministerstvo obrany nikde nezmiňovalo. Uvádělo jen to, že Švédsko Česku nabídlo k prodeji gripeny verze E, tedy stroje generace čtyři a půl.

Zároveň švédská strana přišla s nabídkou, že pokud si ČR gripenů E koupí nejméně 12, přenechá jí 14 starších gripenů, které si stát od švédské vlády pronajímá už od roku 2005. Konkrétně jde o 12 letounů Gripen C a dva dvoumístné gripeny verze D.

Co se týče nabízené ceny, podle vyjádření Ministerstva obrany stojí pořízení letounu F-35 méně než pořízení letounu JAS-39 Gripen E. V případě ceny za provoz resort uznal, že by byly finančně výhodnější gripeny. „Roční provoz se započtením i průměrných nákladů na palivo a munici 24 letounů F-35 je o necelou čtvrtinu vyšší než provoz jiných platforem, například Gripenu,“ uvádí web resortu.

Přesto ale Ministerstvo obrany k žádné ze švédských nabídek nepřistoupilo s odůvodněním, že by byl takový nákup neefektivní. Gripeny E totiž podle něj „řeší budoucnost taktického letectva jen na velmi krátkou dobu a neposkytují zdaleka tolik schopností jako letouny 5. generace“. Česko proto nakonec vyjednávalo jen o pronájmu stávající švédské letky, a to do roku 2035, dokud se plně nezavedou americké F-35.

Závěrečné shrnutí

Švédsko Česku nabízelo, že mu přenechá 14 nyní pronajímaných gripenů, a to pokud si koupí 12 nových gripenů typu E. Tyto gripeny JAS-39 E, které používá například Brazílie, se ale řadí mezi letouny „generace 4,5“. Nejedná se tedy o stroje páté generace, do níž patří např. americké stíhačky F-35 a kterou Karel Havlíček ve spojitosti se švédskou nabídkou výslovně zmiňuje.

Švédská firma Saab v minulosti uváděla, že na vývoji stíhaček 5. generace pracuje, ve veřejně dostupných zdrojích se ovšem neobjevují informace o tom, kdy plánuje letoun představit, ani informace o jeho ceně. Podle webu Ministerstva obrany Švédsko tyto připravované stroje 5. generace Česku nenabízelo.

Z uvedených důvodů proto výrok Karla Havlíčka hodnotíme jako nepravdivý.

Ministr dopravy Martin Kupka mluví o nákupu amerických stíhacích letounů F-35 a uvádí, že první stroje má Česko obdržet v roce 2031, poslední pak o čtyři roky později.

Vláda v červenci 2022 Janu Černochovou pověřila, aby sestavila tým, který bude jednat s americkými zástupci o nákupu 24 víceúčelových nadzvukových letounů F-35. Na začátku února 2023 se pak představitelé české a americké vlády sešli ve Washingtonu, přičemž cílem jednání bylo získat detailní informace o způsobu financování projektu s ohledem na rozpočet České republiky. Vyjednávací tým se také sešel se zástupci společnosti Lockheed Martin, která letouny F-35 vyrábí.

V dubnu 2023 se v USA konalo další kolo vyjednávání (.docx), které se dle Ministerstva obrany „týkalo všech aspektů potenciální akvizice“. Český tým opět jednal jak s představiteli americké vlády, tak se zástupci firmy Lockheed Martin. V červnu loňského roku pak prodej stíhaček schválilo americké Ministerstvo zahraničí. Vláda Petra Fialy nákup za celkem 150 miliard korun schválila ke konci září (.pdf).

Ministryně obrany Jana Černochová v letošním lednu stvrdila pořízení letounů F-35, když s americkým velvyslancem v Česku Bijanem Sabetem podepsala memorandum o porozumění mezi vládami obou zemí. Podle Ministerstva obrany by první stroje do České republiky měly být dodány v roce 2031, poslední kusy dorazí v roce 2035. Výrok Martina Kupky tak hodnotíme jako pravdivý.