To (pokles reálných mezd devět čtvrtletí po sobě v posledních letech, pozn. Demagog.cz) nebylo nikdy u nás a nebylo to nikde v Evropě v současné době.
Reálné mzdy v letech 2021–2024 klesaly devět čtvrtletí po sobě, tedy nejdéle v historii Česka. Srovnání s ostatními evropskými státy za jednotlivá čtvrtletí se nám ale dohledat nepodařilo. Na dotaz o zdroji informací jsme od SPD nedostali odpověď.
Kandidát za SPD Miroslav Ševčík v kontextu výroku říká, že za Fialovy vlády poklesly reálné mzdy devět čtvrtletí po sobě. Následně tvrdí, že tak dlouhý kontinuální propad dříve v historii Česka nenastal a v současné době se neobjevil ani v ostatních evropských státech.
Reálná mzda je nominální mzda upravená o míru inflace, díky čemuž odráží skutečnou kupní sílu – tedy množství zboží, které lze za nominální mzdu skutečně koupit. Její vývoj pravidelně sleduje Český statistický úřad (ČSÚ), který vydává čtvrtletní zprávy o vývoji mezd. Reálná mzda od konce roku 2021 do začátku roku 2024 klesala v devíti po sobě následujících čtvrtletích, ačkoli první pokles nastal už během Babišovy vlády.
V posledních třiceti letech reálné mzdy v Česku klesly pouze v několika případech, a to v roce 1997 a 1998 (.pdf, str. 7), dále pak v letech 2000, 2012 a 2013. Nikdy se ale nejednalo o tak dlouhou souvislou sérii poklesů jako mezi koncem let 2021 až 2023 (.xlsx).
Ve veřejně dostupných zdrojích jsme nenašli statistiku o čtvrtletním růstu reálných mezd v jednotlivých státech Evropy či EU v posledních letech. S dotazem ohledně toho, z jakých zdrojů Miroslav Ševčík čerpal, jsme se proto obrátili na mluvčí SPD. K datu publikace analýzy jsme ale odpověď neobdrželi.
Například data OECD uvádí, že z 22 evropských zemí, které jsou členy EU i OECD zároveň, zaznamenalo Česko a Švédsko největší pokles reálných mezd od konce roku 2019 do začátku roku 2024. Rozpis za jednotlivá čtvrtletí ale publikace neobsahuje. Evropská centrální banka uvádí čtvrtletní vývoj pouze v celé eurozóně. O čtvrtletních rozdílech pojednává web Trading Economics, vedle dat pro ČR ale poskytuje údaje pouze v případě několika dalších evropských zemí, jako je Německo nebo Slovensko. V obou státech sice došlo k souvislému poklesu reálných mezd, ani v jednom případě ovšem netrval tak dlouho jako v Česku.
Devět čtvrtletí kontinuálního poklesu reálných mezd od konce roku 2021 do začátku roku 2024 skutečně představuje nejdelší sérii snižování reálné mzdy v historii České republiky. Srovnání s ostatními evropskými zeměmi za jednotlivá čtvrtletí se nám ale z veřejně dostupných zdrojů nepodařilo dohledat. S dotazem jsme se proto obrátili na mluvčí hnutí SPD, odpověď jsme ale nedostali. Výrok Miroslava Ševčíka proto hodnotíme jako neověřitelný.
