Z výroku Miroslava Ševčíka není jasné, jestli mluví o státním, nebo vládním dluhu. Státní dluh vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Na jeho výši mají vliv také některé další faktory (.pdf, str. 3, 16–17), a státní dluh se tak v daném roce může zvýšit i o větší sumu, než je hodnota deficitu státního rozpočtu. Státní dluh představuje více než 90 % dluhu sektoru vládních institucí, který je také znám jako vládní či veřejný dluh. Ten se kromě státního dluhu skládá například i z dluhů územních samospráv, tedy obcí a krajů.
Státní dluh za Fialovy vlády
Na konci roku 2021, kdy končila Babišova vláda a nastupoval Fialův kabinet, byl státní dluh 2,466 bilionu Kč. Počet obyvatel podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) přitom činil zhruba 10,52 milionu. Na každého obyvatele tak teoreticky připadal dluh ve výši 234 tisíc korun.
Podle zprávy o řízení státního dluhu Ministerstva financí za druhé čtvrtletí státní dluh ke konci června 2025 dosáhl 3,504 bilionu Kč, což v přepočtu na každého obyvatele ČR odpovídá přibližně 322 tisícům korun. Pokud by se vyplnila predikce, kterou Ministerstvo financí vydalo na začátku letošního roku, státní dluh bude v celém roce 2025 dosahovat 3,614 bilionu Kč (.pdf, str. 12). Podle nejnovějšího údaje ČSÚ ke dni námi ověřované debaty byl počet obyvatel ve druhém čtvrtletí letošního roku 10,88 milionu, na každého obyvatele by tedy v celém roce připadl dluh ve výši 332 tisíc Kč.
Nominálně tedy státní dluh vzrostl, přičemž Miroslav Ševčík uvádí takřka správné hodnoty. Na jednoho obyvatele se v nominálním srovnání zvýšil zhruba o 42 %. Částky je ale nutné porovnávat také v jejich reálné hodnotě, jelikož inflace snižuje jak kupní sílu peněz, tak i reálnou výši dluhu. Pokud při srovnání zohledníme míru inflace a přepočteme částky na reálné hodnoty v cenách roku 2025, dluh se během Fialovy vlády zvýšil pouze přibližně o 6,2 %.
!function(){"use strict";window.addEventListener("message",function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}})}();Vládní dluh v poměru k HDP
Co se týče vládního dluhu, který jsme na začátku odůvodnění zmínili, jeho výše se zpravidla uvádí v poměru k HDP a pravidelně ji vyčísluje Ministerstvo financí (.pdf, str. 14; .pdf, str. 6). Data o tomto veřejném dluhu je možné najít i na webu unijního statistického úřadu Eurostat. Tento dluh činil v roce 2021 40,7 % HDP. Během působení Fialova kabinetu vzroste podle nejnovější makroekonomické predikce Ministerstva financí ze srpna 2025 na 44,2 % HDP (.pdf, str. 11).
Na výši dluhu má vliv řada faktorů, které jednotlivé vlády mohou jen stěží ovlivnit, ať už se jedná o světovou finanční a hospodářskou krizi v letech 2008 až 2009 a pozdější recesi trvající až do roku 2013, o pandemii covidu-19, nebo o válku na Ukrajině. Pokud je ekonomika v recesi a HDP klesá, je obtížnější snižovat míru zadlužení, i kdyby daná vláda šetřila. Při poklesu výkonnosti ekonomiky totiž obvykle klesají příjmy státu, především ty daňové (.pdf, str. 67). Naproti tomu stát musí platit tzv. mandatorní (povinné) výdaje, které dlouhodobě tvoří největší část rozpočtu. Zejména výdaje na sociální dávky se přitom v důsledku hospodářského poklesu zvyšují (.pdf, str. 15). V době recese tak stát nemá takový prostor pro snižování dluhu, jako když je ekonomika v expanzi a HDP roste.
Závěr
Státní dluh činil koncem roku 2021, kdy byla jmenována vláda Petra Fialy, 2,466 bilionu korun, v přepočtu na obyvatele ČR celkem 234 tisíc korun na osobu. Abychom se přiblížili nárůstu o 100 tisíc korun na osobu, o kterém mluví Miroslav Ševčík, museli bychom porovnat odhadovaný dluh na konci roku 2025 podle poslední predikce Ministerstva financí a počet obyvatel z 2. čtvrtletí roku 2025. Takto vypočítaný dluh by činil cca 332 tisíc na osobu a představoval nárůst v letech 2021–2025 celkem o 98 tisíc na osobu.
Miroslav Ševčík tak uvádí přibližně správné hodnoty. Co však zcela opomíjí, je inflace, která v mezidobí výrazně snížila reálnou hodnotu státního dluhu – při jejím zohlednění stoupl dluh na osobu pouze o 6,2 %. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.
