Josef Flek

Poslanec
Pravda
Josef Flek zaměňuje státní dluh a dluh sektoru vládních institucí, který je o několik procent vyšší. Jinak ale přesně popisuje predikci z roku 2021, kdy resort financí vedla Alena Schillerová.

Poslanec Josef Flek (STAN) kritizuje hospodaření Ministerstva financí za doby, kdy mu šéfovala Alena Schillerová (ANO). Tvrdí, že ministerstvo v té době počítalo se státním dluhem ve výši 42 % HDP a že v dalších letech očekávalo jeho nárůst.

Státní dluh

Ministerstvo financí vydává dvakrát ročně dokument s názvem „Strategie financování a řízení státního dluhu“. Součástí publikace je i predikce výše dluhu na daný rok. Alena Schillerová se stala ministryní financí na konci června 2018, zmíněná publikace vyšla mj. v prosinci téhož roku. Dokument predikoval na rok 2019 státní dluh ve výši 29,9 % HDP (.pdf, str. 11). O rok později resort financí odhadoval výši dluhu na 28,9 % HDP (.pdf, str. 11), následně pak na 40,1 % HDP pro rok 2021 (.pdf, str. 12). Predikce na roky 2022–2024 vydalo Ministerstvo financí až poté, co Alena Schillerová přestala působit v jeho čele.

Makroekonomická predikce

Ministerstvo financí pravidelně vydává také makroekonomické predikce, které se týkají dluhu sektoru vládních institucí. V srpnu 2021, tedy ještě za působení Aleny Schillerové v čele resortu, vydalo predikci, ve které předpovídá vývoj hospodaření sektoru vládních institucí a také jeho dluh (.pdf, str. 10–11). Podle resortu měl dluh do konce roku 2021 vzrůst na 43,5 % HDP a pro následující roky očekávalo jeho další zvyšování (.pdf, str. 11). V roce 2022 se mělo zadlužení podle odhadu zvýšit na 46,2 % HDP, v roce 2023 výhledově na 49,2 % HDP a v roce 2024 na 51,8 % HDP (str. 11). Predikce ministerstva o vývoji dluhu sektoru vládních institucí z roku 2021 tedy odpovídá číslům, která Josef Flek uvádí v souvislosti se státním dluhem. Zjevně tak oba dluhy zaměňuje.

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}})}();

Státní dluh vs. dluh sektoru vládních institucí

Státní dluh vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Na jeho výši mají vliv také některé další faktory (.pdf, str. 3, 16–17), a státní dluh se tak v daném roce může zvýšit i o větší sumu, než je hodnota deficitu státního rozpočtu. Tento státní dluh představuje více než 90 % dluhu sektoru vládních institucí, který je také znám jako vládní či veřejný dluh. Ten se kromě státního dluhu skládá například i z dluhů územních samospráv, tedy obcí a krajů.

Závěr 

Poslanec Flek zmiňuje státní dluh, zjevně jej ale zaměňuje s dluhem sektoru veřejných institucí (neboli vládním dluhem). Zatímco Ministerstvo financí během působení Aleny Schillerové v jeho čele vydalo predikci státního dluhu pouze pro rok 2021, predikce vládního dluhu se týkala let 2021–2024. V roce 2021 měl dle resortu vládní dluh činit 43,5 % HDP a v následujících letech odhad počítal s jeho růstem, jak popisuje Josef Flek. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Josef Flek

My jsme se zavázali k určitým platovým podmínkám učitelů.
Předvolební debata, 1. září 2025
Školství, věda, kultura
Sněmovní volby 2025
Pravda
Fialova vláda v původním programovém prohlášení slíbila, že se platy pedagogických pracovníků budou pohybovat na úrovni 130 % průměrné hrubé měsíční mzdy. Své prohlášení později upravila a tento závazek vztáhla pouze na učitele. Ani upravený závazek však vláda nesplnila.

Vláda Petra Fialy schválila své původní programové prohlášení v lednu 2022 a v březnu 2023 jej pak aktualizovala. V prvním prohlášení slíbila, že platy pedagogických pracovníků udrží na úrovni 130 % průměrné hrubé měsíční mzdy (.pdf, str. 18). V upraveném dokumentu tento závazek zúžila pouze na učitele.

Plnění slibu

Vláda Petra Fialy v srpnu 2022 schválila návrh novelizace školského zákona. Dokument obsahoval ustanovení (.pdf, str. 17–18), podle kterého by se stanovovaly celkové prostředky určené na platy pedagogických pracovníků pro danou školu. Jejich výše přitom měla být taková, aby plat jednoho pedagogického pracovníka v průměru odpovídal „nejméně 1,404násobku“ průměrné hrubé mzdy v národním hospodářství „za předminulý kalendářní rok“.

To podle důvodové zprávy k návrhu (.pdf, str. 44–45) mělo odpovídat 130 % předpokládané průměrné mzdy v roce, kdy se platy aktuálně vyplácejí. Výpočet vycházel z toho, že v letech 2010–2022 rostla průměrná hrubá mzda v národním hospodářství v průměru o 4 % ročně. Český statistický úřad přitom údaje o průměrných mzdách zveřejňuje se zpožděním, na začátku roku jsou tak obvykle k dispozici právě jen data za předminulý rok.

Není 130 % jako 130 %

Uvedený vládní návrh prošel legislativním procesem a jeho součástí se stal i pozměňovací návrh (.pdf, str. 6) Marka Výborného, kterým došlo ke dvěma změnám.

Zaprvé se ukotvení platu nově začalo vztahovat jen na učitele, nikoli na všechny pedagogické pracovníky. Zadruhé se změnila věta, podle níž původně měl plat jednoho učitele odpovídat v průměru 1,404násobku průměrné mzdy za předminulý rok (.pdf, str. 17–18, 44). Místo toho návrh přikázal ministerstvu nastavit koeficienty tak, aby plat učitelů vyšel na 130 % průměrné mzdy (.pdf, str. 6) – bez určení roku, ze kterého má údaj o průměrné mzdě vycházet.

Jak v této souvislosti později upozornila Pedagogická komora, tato formulace dovoluje ministerstvu použít průměrnou mzdu z jakéhokoliv roku, například z roku předminulého. V takovém případě by už nemusel plat učitele v průměru odpovídat 130 % průměrné mzdy v daném roce, protože ta se zpravidla zvyšuje.

Platy v roce 2024

Obavy Pedagogické komory, že stát bude chtít při výpočtu použít starší, a tím pádem nižší hodnotu průměrné mzdy, se později naplnily. Už v září a v říjnu 2023 totiž ministr školství Mikuláš Bek (STAN) uváděl, že se platy učitelů pro rok 2024 budou odvozovat z průměrné mzdy roku 2022. To později potvrdil i návrh státního rozpočtu na rok 2024, ve kterém stojí, že se výpočet platu učitelů bude odvozovat od údajů ČSÚ právě za předminulý kalendářní rok (.pdf, str. 133 z 358). Průměrná mzda za rok 2022 dle tehdy dostupných dat ČSÚ (.pdf, str. 6) dosáhla 40 317 Kč (ČSÚ později údaje dále aktualizoval). Na základě zmíněné částky Ministerstvo školství uvádělo, že by se dle jeho propočtů měl průměrný učitelský plat v roce 2024 dostat na 52 412 Kč (.pdf, str. 2).

Ministerstvo financí přitom ve své makroekonomické predikci z dubna 2024 předpokládalo, že průměrná mzda bude v roce 2024 odpovídat 46 106 Kč (.pdf, str. 37). Zmíněných 52 412 Kč by tak představovalo jen 114 % z této predikované průměrné mzdy. Podle Ministerstva školství byl však průměrný učitelský plat pro rok 2024 nakonec nižší –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ konkrétně 50 485 Kč (.xslx, list 3.2c). Průměrná mzda za celý rok přitom podle ČSÚ činila 45 899 Kč. Platy učitelů tak odpovídaly pouze 110 % průměrné mzdy.

Závěr

Fialův kabinet slíbil, že platy učitelů budou na úrovni 130 % průměrné hrubé mzdy. Výrok Josefa Fleka tak hodnotíme jako pravdivý. Je ovšem nutné podotknout, že vláda svůj závazek nesplnila, jelikož při ukotvení platů učitelů na úrovni 130 % průměrné mzdy nestanovila rok, ze kterého se má uváděných 130 % odvozovat. Vláda k výpočtu pro rok 2024 nakonec použila průměrnou mzdu z roku 2022, a průměrný plat učitelů tak dosáhl pouze 110 % průměrné mzdy.

Pravda
Dle návrhu státního rozpočtu na rok 2026 se má rozpočet MŠMT oproti předchozímu roku snížit o 14,4 mld. Kč. Přesunem financování nepedagogů ve školství na obce a kraje, které má vyjít na 32,4 mld. Kč, se mu nicméně na další výdaje uvolní 18 mld. Kč.

Poslanec Josef Flek (STAN) odpovídá na dotaz, zda si Ministerstvo školství skutečně polepší, jak v debatě tvrdí ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), když návrh státního rozpočtu na rok 2026 naopak předpokládá snížení jeho rozpočtu.

Financování nepedagogických pracovníků

Rozpočet na rok 2025 Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) přiřknul částku ve výši 290,9 miliardy korun. V roce 2026 by dle návrhu Ministerstva financí měl resort nicméně hospodařit pouze s 276,5 miliardami korun (.pdf, str. 32 ), což by znamenalo, že bude mít o 14,4 miliardy méně. Jedním z důvodů tohoto snížení je podle Ministerstva financí změna ve financování nepedagogických pracovníků ve školství, které vláda v rámci novely školského zákona převedla ze státního rozpočtu na obce a kraje. Ty mají na financování  dostat vyšší podíl z daňových výnosů.

Původně měla změna začít platit od září 2025, po kritice ji ale vláda odložila na leden 2026 a přislíbila, že financování do konce roku zajistí stát. Návrh státního rozpočtu pro rok 2025 nicméně počítal s tím, že na platy a tzv. ostatní neinvestiční výdaje (ONIV) poskytne pouze zhruba 20 miliard korun a výdaje za září až prosinec uhradí obce a kraje. Částka v hodnotě zhruba 10 miliard korun tak pro MŠMT znamenala nečekaný výdaj navíc. Ministerstvo financí následně MŠMT poskytlo pouze 4,2 miliardy korun, resort proto musel využít i tzv. rozpočtovou rezervu, ve které byly nicméně i peníze určené soukromým školám. Ministr školství Mikuláš Bek avizoval, že Ministerstvo financí požádá o další 4 miliardy korun. 

Na platy nepedagogických pracovníků a tzv. ostatní neinvestiční výdaje, pod které spadají např. nákupy učebnic a učebních pomůcek, by obce a kraje podle Ministerstva financí měly pro rok 2026 získat celkem 32,4 miliardy korun. To je zhruba o 800 milionů korun více, než kolik by měl stát na obě položky poskytnout letosPřesunutí těchto výdajů na obce a kraje v kombinaci s poklesem rozpočtu resortu o 14,4 miliardy korun tak znamená, že se ministerstvu uvolní rozdíl v hodnotě 18 miliard korun, a oproti předchozímu roku by si tedy mělo i přes snížení rozpočtu finančně polepšit. Částky, které Josef Flek uvádí, spadají do naší 10% tolerance, a proto jeho výrok hodnotíme jako pravdivý. 

Pravda
Návrh státního rozpočtu na rok 2026 vypracovalo Ministerstvo financí v čele se Zbyňkem Stanjurou (ODS). Ministerstvo návrh odeslalo vládě den před konáním debaty, tedy 31. srpna 2025. Vláda musí návrh schválit a odeslat Poslanecké sněmovně do konce září.

Josef Flek (STAN) v kontextu debaty reaguje na návrh státního rozpočtu na rok 2026. Vysvětluje, že finální verze rozpočtu se může od první představené podstatně lišit, neboť návrh bude podle jeho slov teprve schvalovat vláda a následně i Poslanecká sněmovna.

Legislativní proces schvalování státního rozpočtu

Návrh zákona o státním rozpočtu každoročně připravuje Ministerstvo financí ve spolupráci s územními samosprávnými celky, správci kapitol, dobrovolnými svazky obcí a státními fondy. Ministerstvo pak vládě předkládá návrh rozpočtu na nadcházející rok, a to do 31. srpna kalendářního roku. Vláda návrh schvaluje a předkládá Poslanecké sněmovně nejpozději 3 měsíce před před začátkem kalendářního roku.

Návrh státního rozpočtu schvaluje pouze dolní komora parlamentu, tedy Poslanecká sněmovna. Senát se návrhem nezabývá. Sněmovna návrh projednává ve třech čteních, návrhem se na rozdíl od ostatní legislativy musí zabývat samostatně. K návrhu tak nesmí být připojena legislativa týkající se jiného zákona. Po schválení Sněmovnou návrh putuje za prezidentem, který navržený zákon schvaluje podpisem. Prezident může Sněmovně návrh vrátit, ta jej ale následně může přehlasovat.

Schvalování státního rozpočtu na rok 2026

Ministerstvo financí v čele se Zbyňkem Stanjurou (ODS) letos odeslalo návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2026 vládě 31. srpna po deváté hodině večer, tedy necelé tři hodiny před termínem pro odeslání. K 1. září 2025 večer, kdy proběhla předvolební debata CNN Prima News s lídry Jihomoravského kraje, se k návrhu vyjádřila Národní ekonomická rada vlády (NERV). Vláda může upravovat Ministerstvem navržený dokument, schválit ho a předložit jej Sněmovně musí do konce září 2025.

Závěr

Návrh státního rozpočtu na rok 2026 připravovalo Ministerstvo financí, které vede Zbyněk Stanjura. Ministerstvo odeslalo vládě návrh 31. srpna 2025, tedy den před konáním předvolební debaty s lídry Jihomoravského kraje. Vláda má podle zákona čas upravit návrh a předložit jej Sněmovně do konce září 2025. Výrok Josefa Fleka tedy hodnotíme jako pravdivý.