Josef Flek
Poslanec
(K poslankyni Schillerové, pozn. Demagog.cz) měli jste tam návrh celkového státního dluhu 42 % (HDP, pozn. Demagog.cz) s výhledem do dalších let (...) byl prorůstový – měli jste tam 46,2, 49,2 a 51,8 v roce 2024.
Josef Flek zaměňuje státní dluh a dluh sektoru vládních institucí, který je o několik procent vyšší. Jinak ale přesně popisuje predikci z roku 2021, kdy resort financí vedla Alena Schillerová.
Poslanec Josef Flek (STAN) kritizuje hospodaření Ministerstva financí za doby, kdy mu šéfovala Alena Schillerová (ANO). Tvrdí, že ministerstvo v té době počítalo se státním dluhem ve výši 42 % HDP a že v dalších letech očekávalo jeho nárůst.
Státní dluh
Ministerstvo financí vydává dvakrát ročně dokument s názvem „Strategie financování a řízení státního dluhu“. Součástí publikace je i predikce výše dluhu na daný rok. Alena Schillerová se stala ministryní financí na konci června 2018, zmíněná publikace vyšla mj. v prosinci téhož roku. Dokument predikoval na rok 2019 státní dluh ve výši 29,9 % HDP (.pdf, str. 11). O rok později resort financí odhadoval výši dluhu na 28,9 % HDP (.pdf, str. 11), následně pak na 40,1 % HDP pro rok 2021 (.pdf, str. 12). Predikce na roky 2022–2024 vydalo Ministerstvo financí až poté, co Alena Schillerová přestala působit v jeho čele.
Makroekonomická predikce
Ministerstvo financí pravidelně vydává také makroekonomické predikce, které se týkají dluhu sektoru vládních institucí. V srpnu 2021, tedy ještě za působení Aleny Schillerové v čele resortu, vydalo predikci, ve které předpovídá vývoj hospodaření sektoru vládních institucí a také jeho dluh (.pdf, str. 10–11). Podle resortu měl dluh do konce roku 2021 vzrůst na 43,5 % HDP a pro následující roky očekávalo jeho další zvyšování (.pdf, str. 11). V roce 2022 se mělo zadlužení podle odhadu zvýšit na 46,2 % HDP, v roce 2023 výhledově na 49,2 % HDP a v roce 2024 na 51,8 % HDP (str. 11). Predikce ministerstva o vývoji dluhu sektoru vládních institucí z roku 2021 tedy odpovídá číslům, která Josef Flek uvádí v souvislosti se státním dluhem. Zjevně tak oba dluhy zaměňuje.
Státní dluh vs. dluh sektoru vládních institucí
Státní dluh vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Na jeho výši mají vliv také některé další faktory (.pdf, str. 3, 16–17), a státní dluh se tak v daném roce může zvýšit i o větší sumu, než je hodnota deficitu státního rozpočtu. Tento státní dluh představuje více než 90 % dluhu sektoru vládních institucí, který je také znám jako vládní či veřejný dluh. Ten se kromě státního dluhu skládá například i z dluhů územních samospráv, tedy obcí a krajů.
Závěr
Poslanec Flek zmiňuje státní dluh, zjevně jej ale zaměňuje s dluhem sektoru veřejných institucí (neboli vládním dluhem). Zatímco Ministerstvo financí během působení Aleny Schillerové v jeho čele vydalo predikci státního dluhu pouze pro rok 2021, predikce vládního dluhu se týkala let 2021–2024. V roce 2021 měl dle resortu vládní dluh činit 43,5 % HDP a v následujících letech odhad počítal s jeho růstem, jak popisuje Josef Flek. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.