Karel Havlíček

Místopředseda Poslanecké sněmovny

(...) původnímu stavebnímu zákonu, který jsme připravili a který se (...) zrušil.
Předvolební debata, 22. září 2025
Ekonomika
Sněmovní volby 2025
Tento výrok byl ověřen jako
Zavádějící

Vláda Petra Fialy skutečně zrušila významnou část opatření stavebního zákona přijatého Babišovou vládou. Tuto změnu však podpořili i opoziční poslanci včetně hnutí ANO. Sám Havlíček novelu označil za rozumný kompromis.

Karel Havlíček (ANO) v části debaty o bydlení kritizuje zrušení stavebního zákona, který byl připravený za vlády Andreje Babiše. Zrušení zákona považuje za „bafuňářské“. Dále mluví o potřebě nového režimu územního povolování nebo o potřebě motivace ke stavění firemních bytů.

Stavební zákon vlády Andreje Babiše

Návrh nového stavebního zákona Poslanecké sněmovně předložila už minulá vláda Andreje Babiše v září 2020. Cílem zákona bylo zjednodušit a zefektivnit stavební řízení a změnit systém tak, aby o dané stavbě bylo vedeno vždy jen jedno řízení na jednom úřadu s jediným rozhodnutím (.pdf, str. 177 z 630). Zákon měl mimo jiné zavést Nejvyšší stavební úřad, pevně dané lhůty a apelační princip (kdy nadřízený stavební úřad musí ve věci rozhodnout, a ne jen vracet věc zpět k dalšímu řízení; .pdf, str. 178 z 630).

Tehdejší opozice s podobou zákona nesouhlasila a vyzvala vládu, aby vrátila návrh zpět do mezirezortního připomínkového řízení. Současná koalice tehdy kritizovala především vznik nového Nejvyššího stavebního úřadu. Také se při zjednodušení stavebního řízení chtěla více zaměřit na digitalizaci a navrhovala posílení role samospráv.

Dolní komora návrh v květnu 2021 schválila (.pdf), Senát jej jednomyslně zamítl, avšak poslanci později Senát přehlasovali. Zákon vstoupil v platnost v červenci 2021 a nahradil zákon z roku 2006. Účinnosti měl nabýt od 1. července 2023.

Novelizace zákona vládou Petra Fialy

Nynější vláda Petra Fialy ve Sněmovně předložila v únoru 2022 návrh novely stavebního zákona, který následně úspěšně prošel legislativním procesem. Novela pro některá ustanovení zákona zaváděla přechodná období, která končila k 30. červnu 2023 a 30. červnu 2024 (.pdf, str. 4 z 18). Kvůli této změně došloodsunutí účinnosti novely stavebního zákona na 1. červenec 2024, byť pro některé stavby, jako jsou dálnice nebo elektrárny, byla novela účinná již od 1. ledna 2024. Samotná vládní novela změnila stavební zákon pouze ve 14 bodech, z nichž většina pouze odložila účinnost či měnila lhůty u některých ustanovení.

Fialův kabinet poté v listopadu 2022 předložil další návrh novely stavebního zákona. Jedním z jeho cílů bylo zrušit vznik Nejvyššího stavebního úřadu a jemu podřízených institucí. Na novele se shodla vláda s opozičním hnutím ANO i SPD a v březnu 2023 ji Sněmovna schválila. Pro hlasovalo 59 poslanců hnutí ANO. Karel Havlíček nebyl při hlasování přihlášen. V květnu návrh prošel i Senátem a po podpisu prezidentem vyšel ve sbírce zákonů. Tato novela změnila stavební zákon ve 494 bodech.

Komplexní novelu stavebního zákona prezentovali zástupci vlády i opozice jako pozitivní krok pro české stavebníky. Tehdejší ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš si chválil zapojení opozice do hledání shody na podobě novely, jeho předchůdkyně Klára Dostálová z hnutí ANO uvedla, že je „opravdu velmi ráda, že jsme dospěli k vzájemné dohodě, velice si toho vážím. Je to obrovsky dobrý signál pro všechny stavebníky“. Sám Karel Havlíček přijatou novelu označil (video, čas 9:49) za rozumný kompromis.

Shrnutí

Současná vláda Petra Fialy novelizovala stavební zákon, který původně schválila vláda Andreje Babiše, poprvé v roce 2022. Tehdy došlo zejména k posunutí účinnosti a změně některých lhůt. Komplexní novelu stavebního zákona, kterou by bylo možné označit za zrušení původní verze, vláda prosadila v roce 2023. Novela prošla i díky hlasům poslanců hnutí ANO. Sám Karel Havlíček tuto novelu označil za rozumný kompromis. Zásadní změny stavebního zákona tedy prošly se souhlasem opozice, výrok Karla Havlíčka proto hodnotíme jako zavádějící.