Markéta Šichtařová

Markéta Šichtařová

(…) Argentině, tam se podařilo o 30 % snížit ceny (bytů, pozn. Demagog.cz) během půl roku.
Předvolební debata, 22. září 2025
Sociální politika
Sněmovní volby 2025
Pravda
Po zrušení restriktivních regulací nájmů na konci roku 2023 došlo do září 2024 k poklesu reálných cen nájmů o 30 až 40 %. Ceny bytů mírně vzrostly.

Lídryně pražské kandidátky SPD Markéta Šichtařová (Svobodní) v rámci diskuze o dostupnosti bydlení zdůrazňuje roli deregulace ve výstavbě nového bydlení. Tvrdí také, že čtvrtina lidí žijících v Praze jsou cizinci, kteří „zvyšují neúměrně poptávku po bytech“. Šichtařová proto navrhuje provést „revizi těchto pobytů těchto nelegálních cizinců a část z nich bude muset odejít do svých domovských zemí“. Zřejmě tak naznačuje, že pokud by se na trh dostalo větší množství pražských bytů, ve kterých nyní žijí cizinci, snížilo by to ceny bydlení.

Markéta Šichtařová nezmiňuje, zda má na mysli ceny bytů jako takových, nebo ceny nájmů. Jako příklad uvádí případ Argentiny, který považuje za ukázku správného přístupu. Dodává, že v této zemi během šesti měsíců došlo ke snížení cen bytů o 30 %. V následujících odstavcích se proto zaměříme na to, jak se v Argentině vyvíjely ceny nájmů bytů i bytů jako takových.

Případ Argentiny – ceny nájmů

Argentina měla od roku 2020 podle deníku Wall Street Journal jedny z nejpřísnějších regulací nájmů na světě. Zákon vyžadoval nejméně tříleté nájemní smlouvy a umožňoval jen regulovaný roční růst nájmů. Navíc platila povinnost stanovit výši nájmu v národní měně pesos, která byla značně nestabilní – na jaře 2024, krátce po nástupu nového prezidenta Javiera Mileie do úřadu, činila meziroční míra inflace téměř 300 % (.xls, list Var. interanual IPC Nacional). V důsledku restriktivních opatření předchozí vlády nechalo mnoho vlastníků své byty prázdné a došlo ke 45% poklesu dostupnosti nájemních bytů.

Nově zvolený prezident, libertariánský ekonom Javier Milei, slíbil voličům „šokovou terapii“, v rámci které zrušil i restriktivní regulace nájmů z roku 2020. Zrušení na konci roku 2023 vedlo k okamžitému nárůstu nabídky, zejména v Buenos Aires, kde majitelé své původně prázdné byty znovu poskytli k pronájmu. V hlavním městě se dostupnost nájemního bydlení zvýšila o 170 % a reálné ceny klesly podle různých odhadů o 30 až 40 %. Wall Street Journal ve svém článku ze září 2024 zmiňuje právě pokles o 40 % oproti říjnu 2023. Vzhledem k tomu, že deregulaci nájmů Javier Milei zavedl až na konci roku 2023, ke 40% poklesu cen reálně došlo až v prvních přibližně osmi měsících roku 2024.

Případ Argentiny – ceny bytů

Na rozdíl od cen nájmů začaly po zahájení Mileiovy „šokové terapie“ a s ní související deregulace nájmů ceny bytů růst – od konce roku 2023 do poloviny roku 2025 přibližně o 10–15 %. Následující graf ukazuje vývoj cen různých typů bytů v Buenos Aires. Ceny jsou vyjádřeny v amerických dolarech.

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}})}();

Do vývoje cen bytů vstupuje více faktorů a je tak pochopitelné, že se ceny pohybují jinak než ceny nájmů. Snížení cen nájmů v důsledku deregulace totiž vedlo mj. k nižšímu výnosu pro pronajímatele, což činí investici do nemovitosti méně atraktivní (alespoň v krátkém období). Na druhou stranu oživení argentinské ekonomiky posílilo trh s hypotékami, což vytváří tlak na zvyšování cen nemovitostí. Vliv argentinské ekonomické reformy na ceny bytů tedy není tak jednoznačný jako v případě deregulace nájmů.

Závěr

Od roku 2020 měla Argentina jeden z nejpřísnějších přístupů k regulaci nájmů na světě. To se změnilo na konci roku 2023, kdy nově zvolený prezident Javier Milei tyto regulace zrušil. Vlastníci, kteří předtím kvůli regulaci radši své byty nechali prázdné, je vrátili na trh a dostupnost nájemního bydlení se okamžitě zvýšila o 170 %. Reálné ceny klesly podle různých odhadů o 30 % až 40 % za cca osm měsíců. Naopak ceny samotných bytů se mírně zvýšily. Vzhledem k tomu, že výrok Markéty Šichtařové je možné interpretovat i tak, že mluví pouze o nájmech, jej hodnotíme jako pravdivý.

Markéta Šichtařová

Praha má zhruba 1,4 milionu obyvatel, z toho něco přes 300 000 jsou cizinci.
Předvolební debata, 22. září 2025
Sněmovní volby 2025
Migrace
Pravda
Podle dat ČSÚ žilo v Praze v prvním pololetí roku 2025 přibližně 1,4 milionu lidí. Podle údajů Ministerstva vnitra v hlavním městě k začátku července 2025 pobývalo 358 tisíc cizinců.

V prvním pololetí roku 2025 žilo v Praze dle předběžných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) celkem 1 396 886 osob. Počet cizinců úřad také sleduje, nejnovější údaje se ovšem týkají konce roku 2023, kdy jich v Praze pobývalo 342 175. Jak lze vyčíst z údajů Ministerstva vnitra, k 1. červenci 2025 toto číslo vzrostlo na 357 819 lidí (.xlsx).

V Praze tedy ke konci letošního června žilo 1,4 milionu obyvatel, podle Ministerstva vnitra činil počet cizinců v Praze zhruba 360 tisíc. Skutečně je to tedy „něco přes“ 300 tisíc cizinců. Markéta Šichtařová nicméně uvádí poměrně nepřesný údaj, a to i s ohledem na naši standardní 10% toleranci. Její výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.