Předvolební debata z Prahy

Místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Olga Richterová v kontextu výroku tvrdí, že neklesá bytová výstavba a upřesňuje, že se stavební produkce meziročně zvýšila o 14 %. Odvolává se přitom na článek publikovaný na serveru Aktuálně.cz v srpnu 2025 a dodává, že zvýšení produkce podle ní nestačí, protože spousta bytů zůstává prázdných.

Český statistický úřad (ČSÚ) v srpnu 2025 opravdu informoval o tom, že stavební produkce v červnu meziročně vzrostla o 14 %. ČSÚ ovšem stavební produkci definuje velmi obecně jako „stavební práce prováděné podniky s převažující stavební činností“ a zahrnuje do ní kromě výstavby bytů např. i stavby silnic, železnic nebo mostů. 

ČSÚ zároveň publikuje data o výstavbě samotných bytů, jejichž výstavba však velice kolísá mezi měsíci. V červnu se podle dat úřadu meziročně začalo stavět o 2,5 % bytů méně, v červenci pak o 9,2 % méně. Dokončených bytů naopak bylo v červnu meziročně o 40 % více, v červenci zase o 13,4 % méně. ČSÚ navíc v publikaci za červenec výrazně revidoval data z předcházejících měsíců.

Co se týče výstavby bytů, je tedy vhodnější vycházet z dat za delší časové období, která ČSÚ rovněž publikuje v podobě meziročního srovnání od ledna letošního roku. Podle posledních publikovaných dat od ledna do července 2025 se sice stavební produkce meziročně zvýšila o 9,5 %, počet zahájených i dokončených bytů ale poklesl o 6 %, respektive 3,9 % (.xlsx). Růst stavební produkce tedy ani v delším srovnání nezbytně neznamená růst výstavby nových bytů.

Závěr

Olga Richterová uvádí správný údaj o růstu stavební produkce za červen 2025, který byl publikovaný ČSÚ, a na této hodnotě ilustruje, že podle ní neklesá výstavba bytů. Ve skutečnosti se však do stavební produkce řadí např. i silnice nebo železnice. Výstavba bytů podle ČSÚ v roce 2025 naopak poklesla. Snížily se počty zahájených staveb bytů, kterých bylo za leden–červenec meziročně o 6 % méně, i dokončených bytů, kterých bylo o 3,9 % méně. Výrok tak hodnotíme jako zavádějící.

Místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová shrnuje výsledky, kterých dosáhli Piráti v problematice dostupnosti bydlení. Tvrdí, že se straně na výstavby bytů podařilo získat 10 miliard korun.

Dostupné nájemní bydlení

Dostupné nájemní bydlení je investiční program, který vláda schválila v červenci 2024, tedy v době, kdy byl Ivan Bartoš (Piráti) ministrem pro místní rozvoj. Cílem programu je zvýšit podíl dostupných nájemních bytů prostřednictvím jejich rekonstrukce a výstavby. Obce si zároveň takové byty mohou v rámci programu pořizovat. Program je součástí projektu Ministerstva pro místní rozvoj s názvem Bydlení pro život a cílí především na mladé lidi do 35 let, zaměstnance ve veřejně prospěšných profesích a obyvatele, kteří nepatří mezi pětinu populace s nejvyššími příjmy.

Na program je vyčleněno 7 miliard korun ze Státního fondu podpory investic (SFPI). Další 2,25 mld. Kč pochází z Národního plánu obnovy. Web programu uvádí, že z veřejných zdrojů půjde na investice do výstavby 10 mld. Kč.

Závěr

Ministerstvo pro místní rozvoj vyhlásilo investiční program Dostupné nájemní bydlení v době, kdy resort za Piráty vedl Ivan Bartoš. Na rekonstrukce a výstavby nájemního bydlení pomocí programu je z různých zdrojů alokováno zhruba 10 miliard korun. Výrok Olgy Richterové proto hodnotíme jako pravdivý.

Místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová mluví o výsledcích, kterých podle ní dosáhli Piráti v otázce dostupnosti bydlení. Dodává, že Ivan Bartoš během doby, kdy řídil Ministerstvo pro místní rozvoj, „rozjel“ pět tisíc bytů. V našem odůvodnění se tedy zaměříme na to, jestli během tohoto období nastaly kroky k realizaci takového počtu bytů.

Dostupné nájemní bydlení

Dostupné nájemní bydlení je investiční program, který vláda schválila v červenci 2024, tedy v době, kdy byl Ivan Bartoš (Piráti) ještě ministrem pro místní rozvoj. Cílem programu je zvýšit podíl dostupných nájemních bytů prostřednictvím jejich rekonstrukce a výstavby. Obce si zároveň takové byty mohou v rámci programu pořizovat. Program je součástí projektu Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) s názvem Bydlení pro život a cílí především na mladé lidi do 35 let, zaměstnance ve veřejně prospěšných profesích a obyvatele, kteří nepatří mezi pětinu populace s nejvyššími příjmy.

Z tiskové zprávy MMR vyplývá, že se resort v rámci programu chystá společně s dalšími partnery do roku 2026 podpořit výstavbu až 5 000 dostupných nájemních bytů.

Závěr

Ministerstvo pro místní rozvoj pod někdejším vedením Ivana Bartoše připravilo v roce 2024 investiční program Dostupné nájemní bydlení. V rámci programu chce resort do roku 2026 podpořit výstavbu až 5 000 nájemních bytů. Výrok Olgy Richterové tak hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Karel Dvořák (STAN) svým výrokem reagoval na dotaz týkající se cen bydlení. Uvedl, že „někdy plánovat nestačí. Problémy musíme řešit a myslím, že se nám to daří“. Naznačuje tak, že nový zákon o podpoře bydlení je i zásluhou nynější vlády, jejíž je STAN součástí.

Vláda Petra Fialy skutečně připravila a schválila (.pdf) zákon o podpoře bydlení. Pro návrh hlasovali vládní poslanci včetně poslanců STAN. Zákon nabude částečné účinnosti 1. ledna 2026 a zavede například kontaktní místa pro bydlení, možnost bydlení s ručením pro pronajímatele či asistenci odborných pracovníků. V prvním roce fungování má zákon státní pokladnu stát 600 milionů korun, po plném zaběhnutí 1,5 miliardy korun ročně.

V prvním pololetí roku 2025 žilo v Praze dle předběžných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) celkem 1 396 886 osob. Počet cizinců úřad také sleduje, nejnovější údaje se ovšem týkají konce roku 2023, kdy jich v Praze pobývalo 342 175. Jak lze vyčíst z údajů Ministerstva vnitra, k 1. červenci 2025 toto číslo vzrostlo na 357 819 lidí (.xlsx).

V Praze tedy ke konci letošního června žilo 1,4 milionu obyvatel, podle Ministerstva vnitra činil počet cizinců v Praze zhruba 360 tisíc. Skutečně je to tedy „něco přes“ 300 tisíc cizinců. Markéta Šichtařová nicméně uvádí poměrně nepřesný údaj, a to i s ohledem na naši standardní 10% toleranci. Její výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Počet udělených stavebních povolení sleduje Český statistický úřad (ČSÚ). Dle jeho dat bylo v roce 2021 celkem vydáno 90 962 stavebních povolení a v roce 2024 se jejich počet snížil na 72 066. Jde tedy o pokles přibližně o 21 %, nikoli o 30 %, jak tvrdí Karel Havlíček. Přibližně o 30 % podle ČSÚ klesl počet udělených stavebních povolení pouze u bytových budov, naopak u nebytových budov klesl jen zhruba o 4 %. Karel Havlíček tedy popisuje výrazně vyšší pokles počtu stavebních povolení, než jaký nastal. Jeho výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

V naší metodice se dočtete, že v číselných hodnotách zpravidla používáme toleranci v rozsahu 10 %. Nejde však o procentní body, které popisují rozdíl mezi dvěma procentními hodnotami, nýbrž o procenta. Jinými slovy by údaj měl být přesný na jednu desetinu. Výrok Karla Havlíčka bychom tak hodnotili jako pravdivý, pokud by se reálný pokles počtu stavebních povolení pohyboval přibližně v mezích 27 % až 33 %.

Karel Havlíček (ANO) v části debaty o bydlení kritizuje zrušení stavebního zákona, který byl připravený za vlády Andreje Babiše. Zrušení zákona považuje za „bafuňářské“. Dále mluví o potřebě nového režimu územního povolování nebo o potřebě motivace ke stavění firemních bytů.

Stavební zákon vlády Andreje Babiše

Návrh nového stavebního zákona Poslanecké sněmovně předložila už minulá vláda Andreje Babiše v září 2020. Cílem zákona bylo zjednodušit a zefektivnit stavební řízení a změnit systém tak, aby o dané stavbě bylo vedeno vždy jen jedno řízení na jednom úřadu s jediným rozhodnutím (.pdf, str. 177 z 630). Zákon měl mimo jiné zavést Nejvyšší stavební úřad, pevně dané lhůty a apelační princip (kdy nadřízený stavební úřad musí ve věci rozhodnout, a ne jen vracet věc zpět k dalšímu řízení; .pdf, str. 178 z 630).

Tehdejší opozice s podobou zákona nesouhlasila a vyzvala vládu, aby vrátila návrh zpět do mezirezortního připomínkového řízení. Současná koalice tehdy kritizovala především vznik nového Nejvyššího stavebního úřadu. Také se při zjednodušení stavebního řízení chtěla více zaměřit na digitalizaci a navrhovala posílení role samospráv.

Dolní komora návrh v květnu 2021 schválila (.pdf), Senát jej jednomyslně zamítl, avšak poslanci později Senát přehlasovali. Zákon vstoupil v platnost v červenci 2021 a nahradil zákon z roku 2006. Účinnosti měl nabýt od 1. července 2023.

Novelizace zákona vládou Petra Fialy

Nynější vláda Petra Fialy ve Sněmovně předložila v únoru 2022 návrh novely stavebního zákona, který následně úspěšně prošel legislativním procesem. Novela pro některá ustanovení zákona zaváděla přechodná období, která končila k 30. červnu 2023 a 30. červnu 2024 (.pdf, str. 4 z 18). Kvůli této změně došlo k odsunutí účinnosti novely stavebního zákona na 1. červenec 2024, byť pro některé stavby, jako jsou dálnice nebo elektrárny, byla novela účinná již od 1. ledna 2024. Samotná vládní novela změnila stavební zákon pouze ve 14 bodech, z nichž většina pouze odložila účinnost či měnila lhůty u některých ustanovení.

Fialův kabinet poté v listopadu 2022 předložil další návrh novely stavebního zákona. Jedním z jeho cílů bylo zrušit vznik Nejvyššího stavebního úřadu a jemu podřízených institucí. Na novele se shodla vláda s opozičním hnutím ANO i SPD a v březnu 2023 ji Sněmovna schválila. Pro hlasovalo 59 poslanců hnutí ANO. Karel Havlíček nebyl při hlasování přihlášen. V květnu návrh prošel i Senátem a po podpisu prezidentem vyšel ve sbírce zákonů. Tato novela změnila stavební zákon ve 494 bodech.

Komplexní novelu stavebního zákona prezentovali zástupci vlády i opozice jako pozitivní krok pro české stavebníky. Tehdejší ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš si chválil zapojení opozice do hledání shody na podobě novely, jeho předchůdkyně Klára Dostálová z hnutí ANO uvedla, že je „opravdu velmi ráda, že jsme dospěli k vzájemné dohodě, velice si toho vážím. Je to obrovsky dobrý signál pro všechny stavebníky“. Sám Karel Havlíček přijatou novelu označil (video, čas 9:49) za rozumný kompromis.

Shrnutí

Současná vláda Petra Fialy novelizovala stavební zákon, který původně schválila vláda Andreje Babiše, poprvé v roce 2022. Tehdy došlo zejména k posunutí účinnosti a změně některých lhůt. Komplexní novelu stavebního zákona, kterou by bylo možné označit za zrušení původní verze, vláda prosadila v roce 2023. Novela prošla i díky hlasům poslanců hnutí ANO. Sám Karel Havlíček tuto novelu označil za rozumný kompromis. Zásadní změny stavebního zákona tedy prošly se souhlasem opozice, výrok Karla Havlíčka proto hodnotíme jako zavádějící.

Místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Olga Richterová (Piráti) uvádí čísla o úspěšnosti digitálního stavebního řízení, které spadalo do gesce bývalého ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti). Tím ilustruje, že během Bartošova působení podle ní došlo po 20 letech k významnému posunu v digitalizaci.

Digitální stavební řízení začalo fungovat 1. července 2024, kdy byl spuštěn Informační systém stavebního řízení (ISSŘ) pro úředníky a Portál stavebníka pro občany. V září 2024 vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) zprávu o aktuálním stavu digitalizace stavebního řízení (.pdf). Podle ní bylo k 23. září 2024, tedy během prvních dvanácti týdnů, v novém digitalizovaném systému podáno více než 28 tisíc žádostí, došlo k zahájení 23 tisíc řízení a 5 tisíc z nich úřady vyřídily (.pdf, str. 6, 9). Skoro polovina dokončených řízení skončila ukončením, čtvrtina byla vyřízena postoupením jinému úřadu (str. 9–10). Meritorním rozhodnutím (tedy schválením či zamítnutím) byla dokončena necelá čtvrtina z nich.

V prvním týdnu lidé pomocí Portálu stavebníka podali přibližně 500 žádostí (.pdf, str. 5). V posledním týdnu v srpnu 2024 to byly zhruba 3 tisíce žádostí a v průběhu týdne, který končil dnem 22. září 2024, jich týdenní počet přesáhl 4 300. Když úředníci shledají, že je žádost bez vad nebo jsou z ní vady odstraněny, začíná samotné řízení. Počet zahájených řízení také v období červenec–září postupně rostl (.pdf, str. 7), ještě v posledním srpnovém týdnu jich ale bylo zahájeno jen zhruba 2 tisíce. Až ve druhé polovině září 2024, tedy po více než dvou měsících, dosáhl týdenní počet zahájených řízení přibližně 5 tisíc. Dokončovat řízení se úřadům takto rychle nedařilo – v posledním srpnovém týdnu jich dokončili zhruba 500, v průběhu třetího týdne září 2024 přibližně tisícovku (str. 10).

Závěr

Systém digitálního stavebního řízení byl spuštěn v červenci 2024. Podle přehledu, který Ministerstvo pro místní rozvoj vydalo ve druhé polovině září 2024, po startu systému postupně rostly týdenní počty podaných žádostí, zahájených i dokončených řízení. Ještě na konci srpna 2024 ale bylo podáno jen zhruba 3 tisíce žádostí za týden, zahájených řízení bylo cca 2 tisíce týdně a dokončených řízení bylo ještě méně. Výrok Olgy Richterové proto hodnotíme jako nepravdivý.

Místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Olga Richterová (Piráti) uvádí čísla o úspěšnosti digitálního stavebního řízení, které spadalo do gesce bývalého ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti). Tím ilustruje, že během Bartošova působení podle ní došlo po 20 letech k významnému posunu v digitalizaci.

V červnu 2025 mluvčí MMR Petr Waleczko Seznam Zprávám řekl, že za rok od spuštění digitalizace stavebního řízení bylo do systému vloženo téměř 210 tisíc žádostí a z toho bylo dokončeno přes 99 000 řízení.

Aplikace eDoklady byla uvedena do provozu 20. ledna 2024. Umožňuje nahrát elektronickou verzi občanského průkazu, která má stejné využití jako plastová karta. Zavedení aplikace umožnila novela zákona o právu na digitální služby, jejíž návrh v roce 2023 předložil tehdejší ministr pro místní rozvoj a vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš.

Samotnou aplikaci spustila Digitální a informační agentura (DIA), která vznikla v dubnu 2023 (.pdf) a má na starosti digitalizaci veřejné správy. Vznik agentury umožnil zákon, jehož přípravu prosadil tým vedený Ivanem Bartošem, který byl v té době ministrem pro místní rozvoj a vicepremiérem pro digitalizaci.

První dny po spuštění provázely eDoklady problémy s přihlášením kvůli velkému zájmu, kdy si první den aplikaci stáhlo přes 70 tisíc uživatelů. Aplikace také nebyla od začátku použitelná na všech úřadech. Postupně se ale okruh míst, kde je možné ji použít, rozšířil na všechny orgány veřejné moci.

Závěr

Ivan Bartoš se podílel na prosazení zákona, který umožnil vznik eDokladů. Zároveň připravoval i vznik Digitální a informační agentury, která aplikaci spustila. Výrok Olgy Richterové proto hodnotíme jako pravdivý.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v debatě uvedla, že bývalý ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) věděl už rok před svým odchodem z funkce, že jeho projekt digitalizace stavebního řízení nefunguje. Podle jejích slov mu dokonce Praha 2 nabídla možnost projekt testovat na jejich městské části pro lepší ověření jeho funkčnosti.

Systém digitálního stavebního řízení, který Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) spustilo v červenci 2024, už od jeho startu doprovázely problémy. Postup MMR později kritizoval například prezident Petr Pavel a mluvil o tom, že ministerstvo podle něj mělo nejdříve provést pilotní projekt, který by umožnil odhalit chyby. Ivan Bartoš k tomu v srpnu 2024 uvedl, že nový stavební zákon neumožňoval oddělit digitalizaci stavebního řízení od zbytku zákona a ani zavést pilotní režim pro omezený okruh lidí v části republiky.

Na konci srpna 2024 server iROZHLAS.cz informoval, že pomoc s řešením problémů spuštěného systému poskytnou Ministerstvu pro místní rozvoj resorty financí, dopravy a průmyslu a obchodu. Ve veřejně dostupných zdrojích jsme ale nenalezli informace o tom, že by před startem systému vedení Prahy 2 či vedení jiné části Prahy nabízelo Ivanu Bartošovi možnost testovat projekt na své městské části. Obrátili jsme se proto s dotazem na tajemníka úřadu městské části Praha 2. K datu vydání analýzy jsme však odpověď neobdrželi. Výrok Jany Černochové tak hodnotíme jako neověřitelný. 

Podle tržní analýzy developerských společností Central Group, Skanska Residential a Trigema stál ve druhém čtvrtletí roku 2025 metr čtvereční nového bytu v Praze průměrně 170 594 Kč. Meziročně tak ceny vzrostly o 8,8 %. Nejdražší byty jsou na Praze 1 a 2, kde se průměrná cena vyšplhá i nad 210 tisíc Kč za m². O tom, že průměrná cena nového bytu v hlavním městě činí přibližně 170 tisíc korun za m² informovala během léta i různá média (video, čas 0:04).

Podle Property Indexu (.pdf) poradenské společnosti Deloitte je v Praze v roce 2025 na pořízení vlastního bytu potřeba 15 hrubých ročních mezd. Praha se tak stala třetím nejméně dostupným velkým městem pro koupi nového bytu v Evropě (.pdf, str. 16 z 44). Méně dostupné byty byly podle indexu už jen v Athénách a Amsterdamu (.pdf, str. 16 z 44).

V květnu 2025 zveřejnilo Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) audit (.pdf) ke stavu přípravy digitalizace stavebního řízení, který zpracovaly advokátní kanceláře PORTOS a MT Legal. Audit zjistil v celém procesu řadu personálních, zakázkových nebo projektových nedostatků (.pdf, str. 13–21). Za nesplnění jednotlivých cílů projektu může Evropská komise uložit sankce, Česko by tak mohlo přijít o prostředky z Národního plánu obnovy (NPO), do kterého putují evropské peníze určené na obnovu ekonomik po pandemii covidu-19. Podle auditu může v případě selhání stavebního zákona pokuta činit až 13,7 mld. korun (.pdf, str. 13, 272).

Dopady na čerpání dotací

Podle auditu nepovedená digitalizace stavebního řízení rovněž negativně ovlivnit čerpání finančních prostředků NPO na další projekty, například urychlení a digitalizace povolovacích procesů pro výstavbu obnovitelných zdrojů energie (.pdf, str. 273). Dosavadní průběh digitalizace totiž podle auditu „prakticky znemožňuje“ dokončit projekty v termínu stanoveném NPO (.pdf, str. 274). Audit přímé dopady na tyto projekty vyčíslil na 311,1 milionu korun (.pdf, str. 274–275).

Kromě toho audit upozorňuje i na nepřímé dopady na další projekty, které se týkají například snižování spotřeby energie ve veřejném sektoru, ochrany ovzduší nebo renovace budov. Obce, kraje nebo zdravotnická zařízení tyto projekty částečně financují z NPO. Kvůli zdlouhavému stavebnímu řízení nyní žadatelé nemohou čerpat prostředky z NPO, jelikož by projekt nestihli včas realizovat. Tyto nepřímé dopady audit vyčíslil až na 50,5 mld. korun (.pdf, str. 275–276).

Závěr

Podle auditu o stavu digitalizace stavebního řízení by Evropská komise za nesplnění některých cílů mohla Česku udělit sankce až ve výši 13,7 miliardy korun. Audit dále vyčíslil možné ztráty na dotacích, které Česko kvůli nepovedené digitalizaci nebude moci čerpat. Přímé dopady audit odhadl na 311,1 milionu korun, nepřímo pak Česko může přijít o dalších 50,5 miliardy. Jedná se o peníze na projekty, které kvůli riziku nesplnění termínu nebudou moci obce, kraje nebo zdravotnická zařízení využít. Výrok Karla Havlíčka proto hodnotíme jako pravdivý.

Místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček (ANO) reaguje na slova ministryně obrany Jany Černochové (ODS). Ta v debatě uvedla, že bývalý ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) byl lidmi ze svého okolí varován, že digitalizace stavebního řízení není připravena pro běžný provoz. Před tím ho podle Karla Havlíčka varoval i prezident Petr Pavel.

Vyjádření prezidenta Pavla

V květnu 2024 prezident Pavel při briefingu v Pardubickém kraji po jednání se starosty uvedl, že by se podle něj mělo spuštění digitalizace stavebního řízení odložit. Podle něj měli starostové obavy zejména z nepřipravenosti úředníků i technického vybavení. Tehdejší ministr Ivan Bartoš na jeho slova odpověděl, že případný odklad by měl negativní dopad na celý projekt digitalizace. 

Prezident Pavel se dále vyjádřil k digitalizaci stavebního řízení necelé dva měsíce po jejím spuštění, které proběhlo 1. července 2024. Tehdy řekl, že v budoucnu by vláda měla u podobných projektů nejdříve udělat pilotní verzi, ve které se před plným spuštěním vyzkouší funkčnost daného systému. Případně by dle jeho slov mohly být dočasně zprovozněny dva systémy. Ke svému vyjádření z května uvedl, že jeho cílem bylo upozornit na zkušenosti starostů, hejtmana a pracovníků na stavebních odborech, které získal právě v Pardubickém kraji (video, čas 00:39).

Závěr

Prezident Petr Pavel před spuštěním digitalizace stavebního řízení upozornil na obavy starostů, že projekt není dostatečně připraven, a vyjádřil názor, že by se jeho spuštění mělo odložit. Výrok Karla Havlíčka tak hodnotíme jako pravdivý. 

Zdeněk Hřib byl primátorem hlavního města Prahy od 15. listopadu 2018 do 16. února 2023. V době jeho nástupu do úřadu (4. čtvrtletí roku 2018) odpovídala cena bytů podle Deloitte Real Indexu zhruba 77 400 Kč/m² (.pdf). Na konci působení Zdeňka Hřiba v čele Prahy (1. čtvrtletí 2023) byla cena prodaných bytů v Praze průměrně 116 800 Kč/m² (.pdf). To představuje nárůst o necelých 51 %. Výrok Jany Maláčové proto hodnotíme jako pravdivý.

Předsedkyně SOCDEM a kandidátka hnutí Stačilo! Jana Maláčová zjevně odkazuje na Českou komoru autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT), podle které je modulová a prefabrikovaná panelová výstavba levnější než klasický způsob výstavby. Podle přepočtu ČKAIT mohly města a obce počátkem roku 2025 byty prodávat za cenu 62 000 Kč za metr čtvereční. Vyšší koncové ceny mohou být podle komory způsobeny např. špatným řízením projektu, nevhodně zvolenou konstrukcí nebo neefektivním dispozičním řešením. 

Předsedkyně SOCDEM a kandidátka Stačilo! Jana Maláčová říká, že by pro stát měla být prioritou dostupnost bydlení. Dle jejích slov se během působení Fialovy vlády ztrojnásobily výdaje na příspěvek na bydlení, což podle ní ještě více přispívá ke zdražování bydlení. Maláčová také tvrdí, že stát „v tuhle chvíli dává 22 miliard korun“ na příspěvky na bydlení.

Příspěvky na bydlení během působení Fialovy vlády

Stát v roce 2024 na příspěvcích na bydlení vydal 20,3 miliardy korun (.pdf, str. 11), což je přibližně o 13,7 miliardy korun více než v roce 2021 (.pdf, str. 11). Podle Českého statistického úřadu byly důvodem nárůstu v letech 2022 a 2023 legislativní změny, díky kterým na dávky dosáhlo více lidí. Zároveň také došlo k navýšení příspěvků samotných.

V následujícím grafu je vidět, že od roku 2021, na jehož konci byla jmenována vláda Petra Fialy, došlo do roku 2024 skutečně k 3,1násobnému navýšení výdajů na příspěvky na bydlení. Podle nejnovější zprávy Ministerstva práce a sociálních věcí ze srpna bylo za rok 2025 zatím na příspěvcích na bydlení vyplaceno 15,3 miliardy korun (.pdf, str. 11). Za posledních 12 měsíců (.pdf, str. 11) se celkové výdaje na příspěvky na bydlení dostaly už na 22,15 mld. Kč.

Závěr

Během působení vlády Petra Fialy skutečně došlo k přibližně trojnásobnému navýšení výdajů na příspěvky na bydlení, konkrétně se částka zvedla z 6,62 miliardy Kč na 20,3 miliardy Kč v roce 2024. V letošním roce stát vydal na příspěvcích na bydlení do konce srpna 15,3 miliardy korun, za posledních 12 měsíců stát vyplatil už 22,15 mld. Kč. Výrok Jany Maláčové proto hodnotíme jako pravdivý.

Lídr pražské kandidátky Motoristů sobě Boris Šťastný v rámci debaty o dostupnosti bydlení zmiňuje řadu evropských nařízení, která podle něj omezují výstavbu nového bydlení. Zmiňuje i novou směrnici o energetické náročnosti budov, kterou označuje za „zlo z Evropské unie“.

Směrnice o energetické náročnosti budov

Směrnice o energetické náročnosti budov (Energy Performance of Buildings Directive, EPBD) má za cíl podpořit snižování emisí skleníkových plynů z budov tak, aby do roku 2050 EU dosáhla „fondu budov s nulovými emisemi“ (.pdf, str. 14). Revidovaná směrnice z roku 2024 stanovuje požadavky na snížení energetické náročnosti nových a stávajících budov a podporuje renovaci již existujících budov tak, aby splňovaly vyšší standardy energetické náročnosti (.pdf, str. 16–24). Upravenou směrnici musí členské státy EU postupně začlenit do svých právních předpisů, a to nejpozději do konce května 2026 (.pdf, str. 47). V Česku k tomu zatím nedošlo.

Podle směrnice EPBD budou muset od roku 2028 všechny nové budovy ve vlastnictví nebo užívání orgánů veřejné správy splňovat bezemisní standardy, ostatní novostavby budou muset tyto standardy splňovat až od roku 2030. Směrnice však nestanoví povinnost renovovat všechny stávající budovy. Stanovuje pouze obecný cíl, aby do roku 2050 státy disponovaly fondem obytných budov s nulovými emisemi (.pdf, str. 14), a dílčí cíle, aby se průměrná spotřeba energie fondu obytných budov jako celku snížila do roku 2030 o 16 % oproti roku 2020 a do roku 2035 o 20 % až 22 % (.pdf, str. 26).

Závěr

EPBD je označení pro evropskou Směrnici o energetické náročnosti budov, která stanovuje minimální požadavky pro energetickou náročnost budov v Unii v rámci závazku klimatické neutrality do roku 2050. Podle směrnice budou muset splňovat bezemisní standardy nové veřejné budovy od roku 2028 a všechny nové budovy od roku 2030. Výrok Borise Šťastného tak hodnotíme jako pravdivý.

Náměstek ministryně spravedlnosti a kandidát hnutí STAN Karel Dvořák zjevně zaměnil názvy profesních komor. Zatímco „Česká komora architektů a autorizovaných inženýrů“ neexistuje, Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) se v minulosti délkou povolovacích řízení skutečně zabývala. Oproti tomu Česká komora architektů (ČKA) se k délce stavebního řízení podobným způsobem podle veřejně dostupných zdrojů nevyjádřila.

Podle průzkumu ČKAIT z roku 2024 mezi inženýry, techniky a staviteli trvá většina povolovacích řízení v Česku řádově měsíce. Průměrná délka přijetí stavebního povolení pro bytové domy je přibližně pět měsíců, společné územní a stavební řízení pak v průměru trvá půl roku. Podle předsedy ČKAIT Roberta Špalka necelá polovina respondentů uvedla, že se délka většiny řízení včetně inženýrské činnosti pohybuje mezi šesti měsíci až jedním rokem. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Na summitu dostupného bydlení v březnu 2025 ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) oznámil (video, čas 8:40), že stát přenechá hlavnímu městu Praze svou část pozemků v Letňanech. Stát dle něj zde chce podpořit výstavbu dostupného bydlení až pro 50 tisíc lidí. Média následně po summitu psala, že jde zatím jen o plán a jednání teprve začínají. „Část bychom mohli prodat soukromým vlastníkům, část bytů by sloužila k městskému bydlení, které by bylo pronajímáno za tržních podmínek, část by tvořilo dostupné a sociální bydlení a variantou by bylo také spolkové bydlení,“ upřesnil bývalý pražský radní pro oblast bydlení a nynější radní pro správu majetku, transparentnost a legislativu Adam Zábranský.

V červenci 2025 náměstek primátora Prahy Petr Hlaváček uvedl, že město nyní „procesuje získání státních pozemků“. Převod ale ke dni vysílání námi ověřované debaty nebyl dokončen. V médiích, v registru smluv, katastru nemovitostí ani v usneseních vlády se zatím žádná dohoda neobjevila.

Zbyněk Stanjura tedy oznámil, že se vláda s Prahou rozhodla jednat o využití státních pozemků v Letňanech pro výstavbu bydlení. K uskutečnění převodu ke dni vysílání ale nedošlo, podle vyjádření pražského radního Zábranského by nicméně část nových bytů mohla být pronajímána. Výrok Jany Černochové o tom, že se vláda „rozhodla vyjednat s hlavním městem Prahou (...) podporu nájemního bydlení“ proto hodnotíme jako pravdivý.

V debatě o bydlení ministryně obrany Jana Černochová (ODS) uvedla, že vláda s Prahou jednala o převodu volných pozemků v Letňanech, aby zde podpořila stavbu dostupného bydlení. Připomněla, že jde o stejné místo, ve kterém Andrej Babiš (ANO) dříve plánoval zřídit administrativní komplex.

Plán pro Letňany

S myšlenkou na stavbu nové administrativní čtvrti v Letňanech přišel Andrej Babiš už v prosinci 2016, kdy působil jako ministr financí. Tehdy představil plán na kancelářský komplex pro až 11 tisíc úředníků, který by stál kolem 6 miliard korun. Argumentoval tím, že by stát ušetřil na provozu a projekt by financoval prodejem historických budov v centru Prahy, ve kterých dané resorty sídlí. Do Letňan se podle Babišových plánů měly přestěhovat např. Ministerstvo financí, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo pro místní rozvoj nebo Ministerstvo životního prostředí.

Babiš tento záměr zopakoval později také jako premiér a plán se dostal i do programového prohlášení jeho vlády z roku 2018. Tehdejší premiér o projektu opakovaně jednal s tehdejším pražským primátorem Zdeňkem Hřibem. Přestože byl plán už rozpracovaný (video), žádná dohoda nevznikla a projekt se nerealizoval.

Závěr

Babiš opravdu plánoval na volných pozemcích v Letňanech administrativní areál a mluvil o přesunu některých ministerstev a úřadů. Nešlo ale o všechna ministerstva, jak uvádí Jana Černochová, a její výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Lídryně pražské kandidátky SPD Markéta Šichtařová (Svobodní) v rámci diskuze o dostupnosti bydlení zdůrazňuje roli deregulace ve výstavbě nového bydlení. Tvrdí také, že čtvrtina lidí žijících v Praze jsou cizinci, kteří „zvyšují neúměrně poptávku po bytech“. Šichtařová proto navrhuje provést „revizi těchto pobytů těchto nelegálních cizinců a část z nich bude muset odejít do svých domovských zemí“. Zřejmě tak naznačuje, že pokud by se na trh dostalo větší množství pražských bytů, ve kterých nyní žijí cizinci, snížilo by to ceny bydlení.

Markéta Šichtařová nezmiňuje, zda má na mysli ceny bytů jako takových, nebo ceny nájmů. Jako příklad uvádí případ Argentiny, který považuje za ukázku správného přístupu. Dodává, že v této zemi během šesti měsíců došlo ke snížení cen bytů o 30 %. V následujících odstavcích se proto zaměříme na to, jak se v Argentině vyvíjely ceny nájmů bytů i bytů jako takových.

Případ Argentiny – ceny nájmů

Argentina měla od roku 2020 podle deníku Wall Street Journal jedny z nejpřísnějších regulací nájmů na světě. Zákon vyžadoval nejméně tříleté nájemní smlouvy a umožňoval jen regulovaný roční růst nájmů. Navíc platila povinnost stanovit výši nájmu v národní měně pesos, která byla značně nestabilní – na jaře 2024, krátce po nástupu nového prezidenta Javiera Mileie do úřadu, činila meziroční míra inflace téměř 300 % (.xls, list Var. interanual IPC Nacional). V důsledku restriktivních opatření předchozí vlády nechalo mnoho vlastníků své byty prázdné a došlo ke 45% poklesu dostupnosti nájemních bytů.

Nově zvolený prezident, libertariánský ekonom Javier Milei, slíbil voličům „šokovou terapii“, v rámci které zrušil i restriktivní regulace nájmů z roku 2020. Zrušení na konci roku 2023 vedlo k okamžitému nárůstu nabídky, zejména v Buenos Aires, kde majitelé své původně prázdné byty znovu poskytli k pronájmu. V hlavním městě se dostupnost nájemního bydlení zvýšila o 170 % a reálné ceny klesly podle různých odhadů o 30 až 40 %. Wall Street Journal ve svém článku ze září 2024 zmiňuje právě pokles o 40 % oproti říjnu 2023. Vzhledem k tomu, že deregulaci nájmů Javier Milei zavedl až na konci roku 2023, ke 40% poklesu cen reálně došlo až v prvních přibližně osmi měsících roku 2024.

Případ Argentiny – ceny bytů

Na rozdíl od cen nájmů začaly po zahájení Mileiovy „šokové terapie“ a s ní související deregulace nájmů ceny bytů růst – od konce roku 2023 do poloviny roku 2025 přibližně o 10–15 %. Následující graf ukazuje vývoj cen různých typů bytů v Buenos Aires. Ceny jsou vyjádřeny v amerických dolarech.

Do vývoje cen bytů vstupuje více faktorů a je tak pochopitelné, že se ceny pohybují jinak než ceny nájmů. Snížení cen nájmů v důsledku deregulace totiž vedlo mj. k nižšímu výnosu pro pronajímatele, což činí investici do nemovitosti méně atraktivní (alespoň v krátkém období). Na druhou stranu oživení argentinské ekonomiky posílilo trh s hypotékami, což vytváří tlak na zvyšování cen nemovitostí. Vliv argentinské ekonomické reformy na ceny bytů tedy není tak jednoznačný jako v případě deregulace nájmů.

Závěr

Od roku 2020 měla Argentina jeden z nejpřísnějších přístupů k regulaci nájmů na světě. To se změnilo na konci roku 2023, kdy nově zvolený prezident Javier Milei tyto regulace zrušil. Vlastníci, kteří předtím kvůli regulaci radši své byty nechali prázdné, je vrátili na trh a dostupnost nájemního bydlení se okamžitě zvýšila o 170 %. Reálné ceny klesly podle různých odhadů o 30 % až 40 % za cca osm měsíců. Naopak ceny samotných bytů se mírně zvýšily. Vzhledem k tomu, že výrok Markéty Šichtařové je možné interpretovat i tak, že mluví pouze o nájmech, jej hodnotíme jako pravdivý.

Podle Property Indexu (.pdf) poradenské společnosti Deloitte je v Praze v roce 2025 na pořízení vlastního bytu potřeba 15 hrubých ročních mezd. Praha se tak stala třetím nejméně dostupným velkým městem pro koupi nového bytu v Evropě (.pdf, str. 16 z 44). Oproti minulému roku je na pořízení bytu potřeba o 1,7 mzdy více. Méně dostupné byty byly podle indexu už jen v Athénách a Amsterdamu (.pdf, str. 16 z 44).

Podle dat Indexu prosperity a finančního zdraví, která vyšla až po námi ověřované debatě, čelí celé Česko pátým nejhorším podmínkám pro bydlení v Evropské unii. Klíčovým problémem je nízká finanční dostupnost bydlení. Průměrný byt v ČR podle tohoto projektu vyjde na 13,6 průměrných ročních platů.

Podle Property Indexu (.pdf) poradenské společnosti Deloitte je v Praze v roce 2025 na pořízení vlastního bytu potřeba 15 hrubých ročních mezd. Praha se tak stala třetím nejméně dostupným velkým městem pro koupi nového bytu v Evropě (.pdf, str. 16 z 44). Oproti minulému roku je na pořízení bytu potřeba o 1,7 mzdy více. Hůře než Praha si v tomto indexu vedou řecké Athény, kde je potřeba 15,3 roční mzdy na nákup nemovitosti, a Amsterdam, kde lidé potřebují přibližně 15,4 roční mzdy. Naopak nejlépe si vedou italský Turín a dánské Odense, kde lidé potřebují 4,9 hrubé roční mzdy.

Ceny elektřiny

Karel Havlíček dále zmiňuje statistiku cen elektřiny dle kupní síly, kterou zveřejňuje Eurostat. Tento typ statistiky umožňuje porovnávat ceny energií pomocí uměle vytvořené jednotky PPS –standardu kupní síly. Ten totiž pracuje s paritou kupní síly (PPP), která poměřuje ceny za stejné výrobky a služby v různých národních měnách a zemích. Není tak ovlivněn poptávkou a nabídkou na devizovém trhu.

Co se týče nejnovějších dat o cenách elektřiny vyjadřovaných přes kupní sílu (PPS), ty zveřejnil Eurostat v květnu 2025 a vztahují se ke druhému pololetí 2024. Při vyjádření v jednotce PPS a započtení daní a poplatků bylo Česko skutečně na prvním místě s 41 PPS na 100 kWh. Druhé nejvyšší ceny elektřiny měli odběratelé na Kypru, následovaném Německem a Polskem.

Vodné a stočné

V Praze je od 1. ledna 2025 platba za vodné a stočné nastavena na 151 Kč/m³, přičemž vodné činí 74,95 Kč a stočné 76,32 Kč. Podle analýzy serveru Novinky.cz se cena vodného a stočného v Praze zvýšila za posledních 35 let na 170násobek a je vyšší než v některých západoevropských metropolích. Analýza ukazuje, že cena vody v Praze je vyšší než například ve Vídni, Londýně, Paříži, Berlíně či Varšavě. Celkově Novinky.cz srovnávaly 8 evropských měst, cena vodného a stočného v Praze je z nich nejvyšší.

Ačkoliv se analýza webu Novinky.cz zaměřila jen na malý počet evropských měst a celkové náklady na vodné a stočné mohou být také výrazně ovlivněny spotřebou, daněmi a dalšími případnými poplatky, jiné aktuální srovnání evropských metropolí bohužel není k dispozici.

Závěr

Karel Havlíček správně uvádí, že Praha je třetím nejméně dostupným městem, pokud jde o pořízení vlastního bydlení. Podle Property Indexu poradenské společnosti Deloitte potřebují lidé v Praze v roce 2025 třetí nejvyšší počet průměrných hrubých ročních mezd na pořízení vlastního bytu. Méně dostupné byty měly už jen Athény a Amsterdam. Také cena elektřiny je v Česku vysoká, ve srovnání podle parity kupní síly byla elektřina v Česku ve druhém pololetí roku 2024 nejdražší ze zemí EU.

Vodné a stočné je podle analýzy webu Novinky.cz v Praze nejvyšší z osmi evropských metropolí. Jiná srovnání, která by byla aktuální, případně provedená na větším vzorku měst, bohužel nejsou dostupná. Toto tvrzení je tedy z výroků Karla Havlíčka nejméně ověřitelné, přesto však odpovídá dostupným datům. Výrok tak můžeme označit za pravdivý.

V Praze je od 1. ledna 2025 platba za vodné a stočné nastavena na 151,27 Kč/m³, přičemž vodné činí 74,95 Kč a stočné 76,32 Kč. Podle analýzy serveru Novinky.cz se cena vodného a stočného v Praze zvýšila za posledních 35 let na 170násobek a je vyšší než v některých západních metropolích, včetně německého Berlína.

Vodné a stočné v Berlíně

V Berlíně jsou od roku 2022 ceny za vodné (Trinkwassergebühr) 1,81 €/m³ a stočné (Schmutzwassergebühr) 2,16 €/m³. V přepočtu tak voda v Berlíně stojí cca 96,5 Kč/m³. Do vodného je v Berlíně ale započítávána i základní sazba za připojení vodovodu. Denní sazba tzv. Grundgebühr se vypočítává podle roční spotřeby a velikosti měřáku. Náklady na tuto část vodného tak není možné jednoduše přepočíst na cenu za m³.

Pokud bychom ale pracovali s modelovým příkladem tříčlenné domácnosti s průměrnou spotřebou vody, dostaneme se ke konkrétní částce v eurech. Při průměrné spotřebě (české) tříčlenné domácnosti (87 l za osobu na den) by domácnost při výše zmíněných cenách vodného a stočného za rok zaplatila 377 €. Fixní poplatek (Grundgebühr) by ročně činil zhruba 34 €, tedy 9 % navíc. Částku za poplatek je ale obtížné předem určit, protože závisí na spotřebě i zvoleném tarifu.

Celková částka za vodné a stočné každopádně neodpovídá ceně o 50 % nižší než v Praze, jak tvrdí Karel Havlíček. Zatímco v Praze stojí kubík 151 Kč, v německém hlavním městě lidé zaplatí na vodném a stočném za kubík 96,5 Kč plus fixní poplatek dle velikosti domácnosti, spotřeby a roční spotřeby, který v našem modelovém příkladě představuje dalších 9 %. V Berlíně jsou tak celkové náklady za vodné a stočné cca o 30 % nižší.

Mzdy v Berlíně

Podle dat německé Spolkové agentury práce dosahovala na konci minulého roku v Berlíně mediánová mzda 4 150 € (.zip, Medianentgelt_Kreise_WO_202412.csv). Novější oficiální data ani data o průměrné (nejen mediánové) mzdě nejsou dostupná, zaměříme se proto na stejný ukazatel i v Praze. Mediánová měsíční mzda v Praze dosáhla v roce 2024 podle Českého statistického úřadu 49 775 Kč. V přepočtu se tak mediánová mzda v Berlíně v minulém roce pohybovala kolem 101 tis. Kč, berlínská mzda je tedy přibližně dvojnásobná oproti mediánové mzdě v Praze.

Přestože je tedy vodné a stočné pro obyvatele Berlína opravdu dostupnější než v Praze, Karel Havlíček podhodnocuje ceny vodného a stočného v Berlíně (mluví o rozdílu 50 % místo 30 %) a naopak nadhodnocuje berlínské mzdy, které nejsou trojnásobné – ve skutečnosti dosahují přibližně dvojnásobku. Jeho výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Olga Richterová (Piráti) reaguje na své předřečníky Markétu Šichtařovou (kandidující za SPD), Karla Havlíčka (ANO) a Karla Dvořáka (STAN). V rámci diskuze o bydlení totiž byla řeč i o požadavku na výstavbu vyplývajícím ze znění stavební technické normy (.pdf, str. 16) a ze staršího znění vyhlášky, které upravují výstavbu obytných budov a mj. i toalet v bytě. Původní znění vyžadovalo, aby přímý vstup na toaletu nebyl z obytných místností, kuchyní nebo jídelen. To komplikovalo výstavbu zejména menších bytů, protože toaleta vyžadovala vlastní chodbu pro vstup.

V červenci 2024, kdy byl Ivan Bartoš předsedou Pirátů a ministrem pro místní rozvoj, začalo fungovat stavební řízení podle nových pravidel. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nicméně v květnu a červnu zveřejnilo související vyhlášky a jednou z nich byla i vyhláška (.pdf) o požadavcích na výstavbu. Tato vyhláška zjednodušuje nebo ruší některé požadavky, včetně nutnosti oddělování toalet chodbou nebo předsíní. Ačkoliv Ivan Bartoš v září 2025 přišel o ministerskou funkci, MMR vyhlášku připravilo (.pdf), projednalo a vydalo (.pdf) ještě v době, kdy byl ve funkci. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Olga Richterová prezentovala pirátský plán řešení bytové krize prostřednictvím výstavby tzv. „akceleračních zón dostupného bydlení“. Dodává, že Piráti už v rámci kampaně představili plán na vznik nových pražských čtvrtí s rozšířením metra, čímž chce strana umožnit výstavbu bytů.

Pirátská strana ve své letošní předvolební kampani skutečně představila plán výstavby tří nových čtvrtí v hlavním městě, které prozatímně pojmenovala Nové Kolovraty, Východní Město a Západní Město. Podle Pirátů by k jejich výstavbě mohlo dojít díky prodloužení všech tří linek metra, přičemž na Západním Městě by se trasa podle tohoto plánu rozrostla o dvě nové stanice. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Pirátský návrh

Piráti v rámci své předvolební kampaně skutečně prosazují, aby se bydlení vyhlásilo za veřejný zájem (.pdf, str. 3 z 35). Všichni čtyři pirátští poslanci už v březnu 2025 předložili pozměňovací návrh (.docx), jehož cílem bylo do zákona o Státním fondu podpory investic doplnit větu, že výstavba a zajišťování dostupného nájemního bydlení je ve veřejném zájmu (.pdf, str. 16). Poslanecká sněmovna tento návrh neschválila, když pro jeho přijetí v dubnu hlasovali pouze pirátští poslanci a Jiří Havránek z ODS.

Další návrhy

V březnu 2025 obdobný návrh předložil také poslanec KDU-ČSL Jiří Horák, jehož cílem bylo ve stavebním zákoně zakotvit, že „povolování a výstavba staveb pro bydlení nebo souvisejících staveb veřejné infrastruktury (...) je veřejným zájmem“ (.docx). Ani tento návrh dolní komora neschválila. Takřka stejný návrh ke stavebnímu zákonu v dubnu předložil i poslanec ODS Karel Krejza, který doplnil, aby veřejným zájmem bylo povolování a výstavba staveb pro hromadné bydlení (.docx; .pdf, str. 26). O návrhu novely, ke které byl tento pozměňovací návrh připojen, ale Sněmovna ve třetím čtení nehlasovala, a nemohla jej tak přijmout ani zamítnout.

Závěr

Pirátští poslanci v březnu 2025 předložili pozměňovací návrh, kterým by se do zákona o Státním fondu podpory investic doplnila věta o tom, že je výstavba dostupného nájemního bydlení ve veřejném zájmu. Sněmovna jej ale nepodpořila a pro jeho přijetí zvedli ruku pouze zástupci Pirátů a Jiří Havránek z ODS. Výrok Olgy Richterové tak hodnotíme jako pravdivý.

Olga Richterová (Piráti) mluví o komplexní novele stavebního zákona, kterou v březnu 2023 jednomyslně schválila Poslanecká sněmovna a která přinesla zjednodušení v povolování staveb. Podle Richterové zhruba u třetiny staveb nově není třeba žádat o stavební povolení.

V tiskové zprávě Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) z července 2024 se uvádí, že zákon sníží administrativní zátěž na malých stavebních úřadech o 30 až 40 %. Zákon například zvětšil maximální možnou zastavěnou plochu tzv. drobných staveb, u kterých není třeba žádat o stavební povolení, z původních 25 m² na 40 m².

Statistiky o počtu staveb, pro které nově není nutné žádat o stavební povolení, se nám nicméně ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat. Český statistický úřad neeviduje statistiky o výstavbě, které by byly dostatečně podrobné na to, aby bylo možné určit, kolika staveb se nyní stavební povolení netýkají. 

Obrátili jsme se s žádostí o data o těchto stavbách na Ministerstvo pro místní rozvoj, to nám odpovědělo, že resort „nedisponuje statistikou podílu staveb, které dle nového stavebního zákona již nevyžadují stavební povolení“. MMR dodalo, že pracuje pouze s odhadem toho, kolik práce ubyde stavebním úřadům díky přesunu staveb do tzv. volného režimu. Ani Olga Richterová nám na náš dotaz neposkytla žádné detailnější statistiky, ze kterých by vyplývalo, kolik staveb nově nepotřebuje stavební povolení. Olga Richterová prostřednictvím své asistentky pouze uvedla, že vycházela z expertního odhadu úředníků MMR. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Zdeněk Hřib byl primátorem hlavního města Prahy od 15. listopadu 2018 do 16. února 2023.

Data o bytové výstavbě v hlavním městě pravidelně zveřejňuje Český statistický úřad (ČSÚ). Přehledy ČSÚ obsahují informace (.xlsx) o počtu stavebních povolení, která získaly celé budovy (např. bytové domy), a také statistiku počtu tzv. zahájených bytů (.xlsx), jež ČSÚ definuje jako „byty v těch domech, jejichž výstavba byla ve sledovaném období povolena“. V rámci našeho ověření se proto zaměříme právě na tuto statistiku.

V případě Prahy šlo v prosinci 2018 (kdy už byl Zdeněk Hřib primátorem) o přibližně 800 bytů. Jak je vidět na následujícím grafu, počet zahájených bytů se během let, kdy byl Hřib primátorem, lišil. Nejvíce bytů bylo povoleno v roce 2021, a to cca 9,4 tisíce (.xlsx). Konečný výsledek za funkční období Zdeňka Hřiba přesahuje 29 tisíc zahájených bytů.

Číslo, o kterém Olga Richterová mluví a které ukazuje na grafu (video, čas 48:47), se ale blíží údaji, který některé zdroje uvádějí jako počet povolených bytů za rok 2021. Podle tiskové zprávy ČSÚ z února 2022 totiž v hlavním městě došlo v předcházejícím roce k zahájení stavby celkem 9 698 bytů. ČSÚ tento údaj prezentoval jako předběžný, podle pozdějších údajů bylo v roce 2021 zahájeno o něco méně bytů, a to 9 446 (.xlsx). Uváděný počet nicméně spadá do naší 10% tolerance u číselných údajů. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Boris Šťastný (Motoristé) reaguje na slova Olgy Richterové (Piráti), která mluvila o počtu bytů, jejichž výstavba se v Praze zahájila v roce 2021, kdy byl primátorem Zdeněk Hřib. Šťastný upozorňuje na to, že na počtu vydaných stavebních povolení nemá Hřib zásluhu, jelikož jejich vydávání není v kompetenci primátora.

Stavební povolení v České republice vydává příslušný stavební úřad na základě stavebního zákona. Většinou jde o příslušný obecní stavební úřad, tedy obecní úřad obce s rozšířenou působností, nebo pověřený obecní úřad. O stavbách, u kterých se posuzuje vliv na životní prostředí, o silnicích I. třídy a o některých dalších velkých stavbách rozhoduje krajský stavební úřad. Starostu nebo primátora nový stavební zákon vůbec nezmiňuje. V Praze mají povolování staveb na starost (.docx, str. 16–17) stavební úřady příslušných městských částí (.docx, str. 6, § 4 odst. 1), Magistrát hlavního města Prahy funguje ve většině případů jako odvolací orgán.

Každého povolovacího řízení se účastní stavebník a obec, na jejímž území má být záměr uskutečněn. Obec pak může například podávat námitky v rozsahu své samostatné působnosti. Vedení města vč. primátora může výstavbu ovlivnit řadou způsobů, např. úpravami územního plánu či investicemi do infrastruktury. Přímou roli ve stavebním řízení však nemá.

Rozhodnutí o povolení stavby je nicméně plně v kompetenci stavebního úřadu, který je samostatným správním orgánem. Stavební úřad rozhoduje podle stavebního zákona, v Praze tuto působnost vykonávají stavební úřady městských částí. Výrok Borise Šťastného proto hodnotíme jako pravdivý.

Hlavní město Praha spustilo projekt Městské nájemní agentury (MNA) jako testovací program v roce 2021. Agentura spojuje majitele bytů a potenciální nájemníky z řad lidí v bytové nouzi. Jejím cílem je pomoci zejména nízkopříjmovým pracujícím, rodinám s dětmi, samoživitelům a samoživitelkám, stejně jako seniorům a hendikepovaným. Agentura se snaží udržovat nájemné na úrovni 70–80 % ceny na trhu. Podle webu MNA byty nevlastní, ale zprostředkovává jejich pronájmy, opravy a potřebnou administrativu.

Agentura začala fungovat v červnu 2021, v srpnu se pak do jednoho z bytů nastěhovali první nájemníci. Na konci června 2023 měla už agentura ve správě 49 bytů, na konci roku 2024 jich bylo 47. Podle aktuálních statistik na webu MNA má v současné době k dispozici 53 bytů a v nich celkem 50 zabydlených domácností. Vzhledem k minimální odchylce tak hodnotíme výrok Borise Šťastného o tom, že městská nájemní kancelář pronajala za celou dobu své existence 51 nebo 52 bytů, jako pravdivý.