Jan Látka
Vláda však sobotní, více než stotisícovou demonstraci požadující demisi vlády pouze bagatelizuje. Zúčastnili se jí však nejen odboráři, kterých bylo určitě nejvíc, ale i zdravotně postižení, důchodci, aktivisté z více než dvaceti občanských sdružení či profesních svazů. Dávali vládě Petra Nečase najevo, že si nepřejí, aby dál pokračovala ve svém způsobu vládnutí a v prosazování nespravedlivé, asociální a likvidační politiky reforem, škrtů a zvyšování daní.
Výrok poslance potvrzuje několik mediálních zdrojů.
Sobotní demonstrace (o její velikosti se vedou spory, odbory udávají číslo větší než 100 000 účastníků, policie naopak odhadla počet demonstrujících na 80 000 - 90 000) byla skutečně nejen v režii odborářů, účastnily se jí také další dvě desítky sdružení a iniciativ (o podrobném průběhu demonstrace si můžete přečíst např. zde, zde nebo zde.) Mj. byl přítomen také předseda Národní rady osob se zdravotním postižením, penzisté i zástupci nevládních iniciativ typu ProAlt nebo Stop vládě. Demonstranti opakovaně vyzývali vládu k demisi a vypsání předčasných voleb.
Jaroslav Borka
Skončilo to ale nakonec tím, že v čele stojí přeci jenom komunista (myšleno v Regionální radě soudržnosti Severozápad, pozn.).
Podle webových stránek Regionálního operačního programu Severozápad je v čele Regionální rady regionu soudružnosti Severozápad komunista Jaroslav Komínek. Výrok je tedy pravdivý.
Jaroslav Komínek (KSČM) byl do funkce předsedy zvolen 20. června 2012.
Stanislav Mackovík
My jsme zde měli příklad právě z povodních 2010, kdy už tedy tato vláda nějakým způsobem fungovala, a docházelo tady k bizarní situaci, že armádní vrtulníky, které létaly ze Kbel, tak protože někdo v mezičase vymyslel, tak musely tankovat zpátky ve Kbelích.
Výrok hodnotíme jako pravdivý.
Armádní vrtulníky skutečně musely podle vyjádření pana Pavla Bezpalce z Letecké služby PČR na videozáznamu konference Air ambulance 2011 létat doplňovat palivo do Kbel. Posléze však byla do Liberce dovezena cisterna Policie ČR, armádní vrtulníky tak již měly možnost tankovat i zde. Koordinace Integrovaného záchranného systému a možnost armádních vrtulníků vyčleněných pro IZS tankovat z civilních zdrojů a naopak byla vyřešena právě na zmíněné konferenci v r. 2011.
Miroslav Kalousek
Snížení (hranice pro registraci plátce DPH, pozn.) ze současného milionu na 750, to už navrženo a schváleno bylo. Byl milion, v rámci diskusi o paušálu nakonec byl jediný kompromis, že se snížilo na 750 tisíc.
Ministr má pravdu, snížení hranice pro registraci je už schváleno.
1. ledna 2013 nabude účinnosti změna zákona o dani z přidané hodnoty (Čl. XIII), která snižuje hranici pro povinnost uplatňování DPH. Touto hranicí (dle § 6) je zatím 1 milion korun obratu za 12 předcházejících měsíců. Nově se sníží na 750 tisíc korun za stejné období.
Tato změna byla definitivně schválena už 20. prosince 2011.
Jan Zahradil
„Tento protokol (pozn. protokol týkající se uplatňování Listiny základních práv a svobod) už má sjednaný Velká Británie a Polsko.“
Velká Británie a Polsko mají skutečně sjednaný Protokol (č. 30) (.pdf) o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v Polsku a ve Spojeném království, který je součástí Lisabonské smlouvy. Proto výrok Jana Zahradila hodnotíme jako pravdivý.
O existenci tohoto protokolu se lze dozvědět také například ze stránek Ministerstva zahraničních věcí České republiky.
Velká Británie si výjimku vyjednala na summitu Evropské rady ve dnech 21. - 22. června 2007. Následně si možnost připojit se k protokolu ponechaly Polsko a Irsko. Polsko pak v září oznámilo, že se k výjimce připojí a 13. prosince 2007 byla Lisabonská smlouva i s protokolem podepsána.
V českém jazyce tato ustanovení, „která se připojují ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie“ znějí takto:
"Článek 1 1. Listina nerozšiřuje možnost Soudního dvora Evropské unie ani jakéhokoliv soudu Polska či Spojeného království shledat, že právní a správní předpisy, zvyklosti nebo postupy Polska či Spojeného království nejsou v souladu se základními právy, svobodami nebo zásadami, které Listina potvrzuje. 2. Zejména, a aby se předešlo jakékoliv pochybnosti, nic v hlavě IV Listiny nezakládá soudně vymahatelná práva platná v Polsku či ve Spojeném království, pokud tato práva nejsou stanovena ve vnitrostátním právu Polska či Spojeného království. Článek 2 Tam, kde ustanovení Listiny odkazuje na vnitrostátní právní předpisy a zvyklosti, vztahuje se toto ustanovení na Polsko či Spojené království pouze v tom rozsahu, v jakém jsou práva nebo zásady v dotyčném ustanovení obsažené uznávány v právních předpisech nebo zvyklostech Polska či Spojeného království."
Rozpočet na rok 2012 předpokládal nárůst spotřeby domácností zhruba o 4 %.
Výrok ministra financí údaj zásadně zveličuje.
Tabulka makroekonomických indikátorů vládního zákona o státním rozpočtu uvádí pouze dvouprocentní, nikoli čtyřprocentní nárůst spotřeby domácností.
Bohuslav Sobotka
Ale bylo to výběrové řízení (na pandury, pozn.) a pak následně Topolánkova vláda ho zrušila a pak sama uzavřela kontrakt, který tuším byl předmětem také policejního vyšetřování.
Ministerstvo odstoupilo od smlouvy o dodávce vozidel, později uzavřená smlouva skutečně byla vyšetřována.
Přehledně události kolem pořízení Pandurů shrnují Lidovky.cz. Na základě výběrového řízení byla ministrem Kühnlem uzavřena smlouva se spol. DEFENDIA CZ s.r.o. o dodávce obrněnců. Od té v prosinci 2007 (ministryní byla V. Parkanová) ministerstvo odstoupilo se souhlasem vlády (.pdf).
Na přelomu let 2008 a 2009 pak byla dojednána a v březnu 2009 po souhlasu vlády (.pdf) podepsána smlouva o dodávce, opět se spol. DEFENDIA CZ s.r.o. V únoru 2010 pak (dle agentury Mediafax) bylo mj. díky uveřejnění nahrávek manažerů firmy Steyr, která stroje vyrábí, zahájeno vyšetřování Policií ČR.
Vláda tedy přímo nezrušila výběrové řízení, nýbrž pouze schválila odstoupení od smlouvy uzavřené na jeho základě. Přesto Sobotka pravdivě popisuje vývoj ve věci nákupu strojů.
Petr Bendl
„Ministerstvo zemědělství neumožnilo nelegální vejce přivést na náš trh.“
Na základě informací Ministerstva zemědělství, Evropské unie a Státní veterinární správy ČR hodnotíme tento výrok jako pravdivý.
Za nelegální vejce jsou považována všechna vejce, která pocházejí z chovu nosnic v tzv. neobohacených klecích. Podnět k zákazu je zakotvený ve směrnici Rady 1999/74 (.pdf), a to na návrh Evropské komise. Článek 5, odstavec 2 výslovne hovoří, že „členské státy zajistí aby chov v těchto klecích byl zakázán od 1. ledna 2012.“
Aby ČR zamezila dovozu těchto vajec, a zabránila tak porušení hospodářské soutěže, protože čeští zemědělci už tzv. obohacenými klecmi disponují, neumožnila Státní veterinární správa ČR přivést nelegální vejce na český trh. Její úlohou je nyní zásilky nelegálních vajec zachytit a buď je nařídit zlikvidovat, nebo je vrátit zpět dodavateli (viz tisková zpráva Ministerstva zemědělství).
Vzhledem k tomu, že Státní veterinární správa "je orgánem veterinární správy a správnímúřadem s celostátní působností podřízeným Ministerstvu zemědělství"(Veterinární zákon č.166/1999 Sb (.pdf)), hodnotíme výrok jako pravdivý.
Vojtěch Filip
Lesy České republiky od roku 2010 začínají být v zisku.
Výrok poslance Filipa je nepravdivý, neboť jak podle samotného podniku, tak i podle NKÚ byly Lesy ČR v zisku již dříve.
K otázce hospodaření Lesů ČR vydal data samotný podnik. Z nich vyplývá, že je dlouhodobě ziskový, nejen až od roku 2010, jak tvrdí poslanec Filip. V poslední době však bylo hospodaření Lesů ČR předmětem kritiky a to např. ze strany NKÚ, který zde provedl kontrolu. Přesto, že zde obsažená data nejsou zcela identická, podle závěrečné zprávy NKÚ Lesy ČR hospodaří se ziskem, a to nejpozději od roku 2008 (zpráva NKÚ (.pdf) - s. 7; Tabulka č.2 Výsledky hospodaření Lesů ČR za roky 2008 - 2010). NKÚ k tomu dodává, že: " Výsledkem hospodaření Lesů ČR byl v kontrolovaném období (2008 - 2010) zisk, kterého bylo dosaženo zejména zvýšenými tržbami z prodeje dříví, vyššími výnosy z prodeje dlouhodobého majetku a snížením některých nákladů".
Ať již tedy budeme brát za relevantní hospodaření podniku Lesy ČR ze strany samotnému podniku, či ze strany NKÚ, je zřejmé, že tento subjekt byl v zisku již dříve, než uvádí předseda Filip. Proto je jeho výrok nepravdivý.
Petr Tupec
Jenom když se podíváme třeba do oblasti úhrad za pacienta, za jeho hospitalizaci v průměru republiková úhrada za jednoho pacienta činí někde kolem 11 korun, 11 tisíc korun, v Pardubickém kraji, jestli se nepletu, když tak mě pan radní opraví, je někde kolem 7 tisíc korun.
Tento výrok je nepravdivý, neboť neodráží skutečné výdaje zdravotních pojišťoven na úhradu léčby pacientů.
Republikový průměr plateb všech pojišťoven na jednoho pacienta (bez Královéhradeckého kraje) činil na začátku roku 2012 19 883 Kč, přičemž v Pardubickém kraji se jednalo o nadprůměrnou částku 20 194 Kč.