Přehled ověřených výroků

Výrok poslance Lubomíra Zaorálka je neověřitelný, neboť není možné dohledat konkrétní dotaz a odpověď premiéra Nečase k otázce českého překladu tzv. fiskální smlouvy.

Premiér Nečas sice nepodepsal tzv. fiskální dohodu, nelze ovšem z dostupných zdrojů ověřit, zda na jednání Evropské rady odpověděl na dotaz, zda je třeba dělat český překlad, že to nutné není. Nicméně je faktem, že schválená smlouva (.pdf) nebyla oficiálně do češtiny přeložena, což vyplývá z článku 16 dané smlouvy. Např. na webových stránkách Vlády České republiky je k dispozici pouze neoficiální překlad (.pdf) dané dohody.

Faktem je, že fiskální smlouva do češtiny oficiálně přeložena nebyla. Jestli překlad odmítl český premiér je ale neověřitelné.

Tento výrok je pravdivý.

Jednoduše jej lze doložit údaji Českého statistického úřadu o " stavu hospodářských zvířat " v České republice či údaji ministerstva zemědělství. Ministerstvo ve zveřejněném dokumentu " Komoditní karta Vepřové maso březen 2012 " (.docx) uvádí, že celková výroba vepřového masa klesla z 357 500 tun v roce 2004 na 251 000 tun v roce 2011.

Francouzká ústava potvrzuje, že francouzský prezident potřebuje k udělení milosti kontrasignaci.

Podle francouzské Ústavy, platné od 8.října 1958, skutečně prezidentskou milost kontrasignuje předseda vlády a ministr spravedlnosti. Je to jedna z oblastí, ve kterých je vyžadována účast dalšího prvku výkonné moci. Přesněji tuto právní úpravu můžeme dohledat v Hlavě II. článku 17, který stanovuje, že prezident rozhoduje o milostech. V článku 19 je pak zmíněna nutnost kontrasignace pro toto rozhodnutí.

Výrok poslance Bárty jsme označili za neověřitelný. Po prostudování jednání poslanecké sněmovny lze sice prohlásit, že členové poslaneckého klubu VV opravdu žádnou legislativní iniciativu směřující k navýšení platů politiků nepředložili, jednání poslaneckých klubů však nejsou veřejná, tudíž část Bártova výroku o tom, že v klubu Věcí veřejných neprobíhala vůbec žádná debata o zvýšení platů, nelze jednoznačně ověřit. Mediální výstupy členů VV jsou navíc v tomto ohledu rozporuplné, některé částečně vyvracejí Bártovo tvrzení.

V Koaliční smlouvě ODS, TOP 09 a Věcí veřejných (.pdf) se píše na straně 4 o snížení platů ústavních činitelů o 5%. Politici si na konci roku 2010 na základě vládního návrhu opravdu o tuto hodnotu své platy snížili.

V květnu roku 2011 se objevila v médiích zpráva, že část poslanců uvažuje o opětovném zvýšení platů. Nejčastěji se spekulovalo o tzv. přílepku k zákonu o platech státních zástupců. Zde se objevuje částečný rozpor s tvrzením Víta Bárty, který v daném výroku uvádí, že na klubu Věcí veřejných neprobíhala k této otázce žádná debata. Poslankyně Věcí veřejných Lenka Andrýsková řekla následující. "V poslaneckém klubu jsme mluvili o tom, že registrujeme snahu některých poslanců připravit pozměňovací návrh, který by řešil platy zákonodárců. Nicméně žádný konkrétní návrh zatím na stole neleží." Poslanec VV Petr Skokan poté uvedl, že "někteří kolegové říkají, že nemají ani na to, aby dojížděli do Prahy". Z toho lze tedy usuzovat, že určitá debata na poslaneckém klubu probíhala.

Spekulace nakonec ukončila tehdejší 1. místopředsedkyně strany Karolína Peake, která v mediích ohledně potenciální legislativní iniciativy Věcí veřejných směřující k opětovnému zvýšení platů politiků uvedla, že "nic takového jsem nezaregistrovala. Rozhodně z naší strany nic takového nevyjde." Podobně se vyjádřil další člen VV Michal Babák.

Údaje ministerstva pro místní rozvoj potvrzují slova poslance Petrů, proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Dle monitorovací zprávy (.pdf) ministerstva pro místní rozvoj bylo ke 4. lednu 2012 skutečně alokovaných 798 miliard Kč, přičemž certifikované/vyčerpané prostředky činily k tomuto datu 138,7 miliard Kč, což je 17,4 %. Dle monitorovací zprávy (.pdf) k 5. lednu 2011 činila výše certifikovaných prostředků 89,1 miliardy Kč. Porovnáním těchto údajů tedy zjistíme, že během roku 2011 došlo k vyčerpání 49,6 miliard Kč, na základě čehož hodnotíme výrok jako pravdivý.

Tento výrok označujeme jako neověřitelný, neboť Pardubický kraj na svých webových stránkách nenabízí žádné smluvní dokumenty před rokem 2008 týkající se zdravotnictví.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě relevantních směrnic EU a informací poskytnutých Ministerstvem financí ČR.

„3. Farmaceutické výrobky obvykle užívané pro péči o zdraví, prevenci chorob a pro účely lékařské a veterinární péče, včetně výrobků užívaných k antikoncepci a hygienické ochraně.
4. Lékařské vybavení, pomůcky a jiná zařízení, která jsou obvykle určena k léčení zdravotního postižení nebo ke zmírnění jeho důsledků, pro výlučnou osobní potřebu zdravotně postiženého, včetně oprav takového zboží, jakož i dětské sedačky do automobilu.“

Na jejich základě byly do kategorie se sníženou sazbou DPH v ČR zařazeny i zdravotnické potřeby a dětské pleny (jako zapadající do rámců nastavených těmito body). K tomuto rozhodnutí však vydala Evropská komise nesouhlasné stanovisko a 19. července 2006 také oficiální dopis, v němž argumentuje tím, že není možno zařadit dětské pleny a zdravotnické pomůcky do této kategorie, neboť nejsou v příloze H 6 směrnice explicitně vyjádřeny. Tyto položky tedy nadále nesmí být ve snížené sazbě.

Ač je v této příloze uvedeno, že: „Při přejímání níže uvedených kategorií týkajících se zboží do vnitrostátního práva mohou členské státy použít k přesnému vymezení rozsahu dané kategorie kombinovanou nomenklaturu.“ Jedná se pouze o možnost v návaznosti na číselnou klasifikaci a celní sazebník přesněji vymezit druhy zboží, u kterých je možné uplatnit sníženou sazbu DPH. Uvedení určitého zboží v kombinované nomenklatuře tedy neznamená automaticky uplatnění snížené sazby a použití celního sazebníku nedává samo o sobě členskému státu možnost uplatnit sníženou sazbu daně u zboží a služeb, které nejsou slovně popsány a uvedeny v příloze H k šesté směrnici a v příloze III k platné směrnici o DPH.

Hodnocení tohoto výroku bylo upraveno na základě podkladů poskytnutých Ministerstvem financí ČR, za které tímto děkujeme.

Registrační pokladny jsou částečně zavedeny v Belgii, proto je tvrzení nepravdivé.

Ministr hovoří o povinnosti poplatníků DPH zavést elektronické registrační pokladny s "černou skříňkou", tedy zabezpečeným úložištěm informací o provedených transakcích. Podle publikace z r.2008 (.pdf, angl., str. 3), která mapuje používání zabezpečených pokladen, byly ze zemí EU zavedeny v Itálii, Bulharsku, Polsku, Maďarsku, Litvě a Lotyšsku. Z těchto je ale pouze Itálie zemí staré patnáctky.

V Belgii, která mezi patnáctku patří také, byla ovšem v r. 2009 podle zprávy Deloitte (angl.) uzákoněna povinnost používat registrační pokladny u nově začínajících stravovací provozů a do r. 2013 i u stávajících. Česky o tom (ne zcela jasně) informoval portál BusinessInfo.cz. Oběžník belgického ministerstva financí (.doc, angl.) jasně ukazuje, že tyto pokladny musejí splňovat podmínky dlouhodobé úschovy dat a nemožnosti jejich úpravy, tedy zahrnovat tzv. "černé skříňky", o kterých mluví ministr Kalousek.

Existuje tak alespoň jedna země staré patnáctky, kde jsou registrační pokladny "zavedeny". Nejsou zavedeny pro všechny plátce DPH a zkušenost s používáním pokladen není dlouhá, přesto je tento fakt v rozporu s tvrzením ministra Kalouska a tvrzení proto hodnotíme jako nepravdivé.

Výrok týkající se přípravy tzv. druhého Marshallova plánu musíme označit jako neověřitelný, protože se nepodařilo nalézt žádné oficiální stanovisko Evropské komise k této iniciativě. Níže uvedené informace vycházejí pouze z článků v médiích.

S informací o tzv. druhém Marshallově plánu pro Evropu jako první přišel španělský deník El País 29. dubna 2012. Údajně by se mělo jednat o plán investic ve výši 200 milionů eur, který by měl pomoci obnovit hospodářský růst, a Evropská komise by jej podle médií měla předložit na summitu Evropské rady v červnu 2012.

Nicméně již 27. dubna 2012 ve svém projevu předseda Evropské komise José Manuel Barroso oznámil, že EU plán pro hospodářský růst má, je jím Evropa 2020, a pouze dodal, že tato agenda může být upravována podle současných výzev. Stejně tak učinila v reakci na španělskou zprávu 30. dubna 2012 i mluvčí EU. Oznámila, že problém podpory růstu a zaměstnanosti pro EU není novým tématem.

Z důvodu nefunkčního webu Poslanecké sněmovny, nejsou momentálně veřejnosti k dispozici informace z minulých volebních období, a výrok předsedy ČSSD tedy nelze korektně ověřit.