Přehled ověřených výroků

Neověřitelné

Na základě oficiálního vyjádření z policejního prezidia České republiky o neexistenci přesné definice termínu bagatelní trestná činnost hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Dagmar Bednarčíková, vrchní komisařka, Policejní prezidium České republiky, uvedla v emailové komunikace toto: "Naše statistiky pojem bagatelní trestná činnost neznají. Přesná definice termínu bagatelní trestná činnost neexistuje. Hovoří-li se o snižování administrativy u policie, ministerstvo vnitra a ministerstvo spravedlnosti tak označují trestné činy s horní trestní sazbou tři roky."

Pro příklad a lepší pochopení problematiky přikládáme níže uvedené vyjádření a statistiky, které se nám podařilo dohledat.

Jak se lze dočíst v tiskovém prohlášení Moravskoslezského kraje, pojmem bagatelní kriminalita, případně bagatelní trestná činnost, se obecně rozumí kriminalita, která není příliš závažná a je na hranici mezi přestupkem a trestným činem; patří sem například kapesní krádeže nebo krádeže věcí z vozidel.

O této trestné činnosti je navíc ve stejné zprávě uvedeno toto. "Policisté mají při pátrání po pachatelích těchto činů ztíženou úlohu - potýkají se u nich s neexistencí svědků, minimem zajištěných stop, a často také nezodpovědným přístupem občanů ke svým vlastním věcem. Pachatelům pak stačí ke krádeži pár sekund."

Pokud se rozhodneme vycházet ze statistik Policie ČR, které jsou nejrelevantnějším ukazatelem kriminality v zemi, tak se bagatelní kriminalitě blíží nejvíce tzv. prosté krádeže. Police ČR (.pps, str.15) do této kategorie řadí následující:

  • krádeže kapesní
  • krádeže věcí z automobilu
  • krádeže motorových vozidel
  • krádeže součástek motorových vozidel
  • krádeže jízdních kol.

Statistika (.xls) Police České republiky se poté blíží hodnotám, které udává ministr vnitra Kubice. Objasněnost tzv. krádeží prostých je opravdu velmi nízká. Za období 1.1.2010 - 31.12.2010 činily objasněné případy pouze 16,58%, v období 1.1.2011 - 31.12.2011 to poté bylo 17,81%.

Pravda

Výrok premiéra Nečase hodnotíme na základě analýzy programu ODS z roku 2006 jako pravdivý.

Program ODS Společně pro život (.pdf, str. 39) z roku 2006 obsahoval následující: " Zřídíme specializovaný Zvláštní soudní tribunál, který bude rozhodovat o korupci veřejných a ústavních činitelů. Na státním zastupitelství vznikne speciální složka pověřená bojem proti korupci."

Pravda

Výrok ministra vnitra je pravdivý, neboť vyšetřované případy skutečně byly odebrány dozorujícímu zástupci a předány Martinu Omelkovi.

V roce 2006 byl Jan Kubice šéfem policejního útvaru ÚOOZ (Útvar pro odhalování organizovaného zločinu), který vyšetřoval významné kauzy. Stěžejními případy útvaru zjevně ministr Kubice míní např. vyšetřování smrti Františka Mrázka nebo kauzu Biolíh (shrnutí kauzy Biolíh Sabinou Slonkovou - Aktuálně.cz), což bylo v období před parlamentními volbami 2006 politicky velmi citlivé. Tyto kauzy útvar fakticky spojil a tím se dostal pod velký tlak, který vyústil ve vystoupení Jana Kubiceho na jednání sněmovního Výboru pro obranu a bezpečnost jen pár dní před volbami.

Server iHNed (nebo i Idnes) 19. května 2006 informoval o případu vyšetřování vraždy Mrázka a zmiňuje se, že: " Ještě před akcí inspekce (která odebrala vyšetřování z rukou ÚOOZ) musel skončit státní zástupce Radek Klvaňa, který vyšetřování od začátku dozoroval. Nahradil ho Martin Omelka, podle kterého došlo ke změně z organizačních důvodů". Martin Omelka je od roku 2009 českým soudcem, do této pozice byl jmenován v květnu 2009.

Milan Urban

Dukovany mají povolení do roku 2015.

Otázky Václava Moravce, 12. února 2012
Pravda

Čtyři bloky Jaderné elektrárny Dukovany jsou provozovány dle povolení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Pro první blok je toto povolení platné do roku 2015, pro druhý blok do roku 2016 a pro bloky třetí a čtvrtý do roku 2017, vždy do 31.prosince.

Jaderné elektrárny získávají povolení pro své jednotlivé bloky. Ty totiž mohou být v některých případech i technologicky odlišné (např. při dodatečné dostavbě bloků) a jsou proto testovány a povolovány zvlášť.

Pravda

Na základě textu Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii a projevu předsedy Evropské rady Hermana Van Rompuye při slavnostním podpisu paktu o rozpočtové kázni hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Premiér Petr Nečas argumentuje, že podpis fiskálního paktu je pro Českou republiku nevýhodný, mimo jiné protože se ČR nebude moci účastnit summitů eurozóny, čímž bude jako budoucí člen eurozóny znevýhodněna. Podobný postoj zastávalo například i Polsko a Švédsko. V textu fiskálního paktu (.pdf) je v rámci článku 12 stanoveno jakým způsoben budou probíhat summity eurozóny (tj. 17 zemí platící eurem) a summity zemí, které podepsaly fiskální pakt (tj. nyní 25 zemí EU bez Velké Británie a ČR). Členské státy EU neplatící eurem přistoupivší zároveň k fiskálnímu paktu budou, jak potvrdil Hermann Van Rompuy při projevu při slavnostním podpisu smlouvy, informovány o jednání na summitech eurozóny. Jelikož však ČR nepřistoupila ke smlouvě o fiskální odpovědnosti, nebude se moci účastnit ani summitů zemí eurozóny se zeměmi, které podepsaly pakt a zároveň nejsou součástí eurozóny.

Pravda

Cena topných olejů (zjednodušeně ropy) má skutečně značný podíl na vývoj ceny plynu a to hned z několika důvodů. Prvním je existence společného trhu energetických komodit, na kterém hraje primární roli právě ropa. Na růst či pokles její hodnoty jsou navázány ostatní komodity, jež značně kopírují její vývoj. Co se týká zmiňovaného vzorce, ten je postaven na vývoji cen více komodit, nicméně ropa je opět jednoznačně nejdůležitější složkou výpočtu a její cena radikálně ovlivňuje cenu při nákupu zemního plynu. Tvrzení Milana Urbana je tedy pravdivé, což potvrzují i stránky Energetického regulačního úřadu, na nichž lze nalézt nejen zmiňovaný vzorec, ale i data potvrzující Urbanovo tvrzení.

Pravda

Výrok ministra vnitra pokládáme za pravdivý a to na základě dohledatelných veřejných informací ze samotné BIS.

Bezpečnostní informační služba má v rámci své vnitřní kontroly zavedeny své vlastní orgány, které mají za cíl odhalovat nezákonné chování členů této služby, a také je preventivně potlačovat. Tato Inspekce, jak o ní ministr Kubice hovoří, se konkrétně nazývá Odbor inspekce Bezpečnostní informační služby.

Na stránkách BIS (výše uvedený odkaz) je popsána činnost odboru mimo jiné takto: "Získá-li Inspekce informaci, že příslušník BIS spáchal trestný čin, využije své policejní oprávnění a rozběhne vlastní šetření. Pokud se podezření z trestného činu potvrdí, předá celou věc státnímu zástupci. Dojde-li Inspekce k závěru, že se o trestný čin nejedná, věc odloží. Zjistí-li, že událost má charakter přestupku, postoupí případ nadřízenému konkrétního příslušníka, který rozhodne o druhu a výši kázeňského trestu." Tato definice podle nás dostatečně naplňuje podstatu Kubiceho vyjádření o charakteru policejního orgánu.

Pravda

Tento výrok je pravdivý, potvrzují jej slova Miroslava Kalouska.

Místopředseda TOP 09 Kalousek 17.4. ve svém vyjádření pro Parlamentní listy explicitně řekl: "Nyní nevíme, zda program vlády má podporu většiny Poslanecké sněmovny, to musíme zjistit v následujících hodinách a dnech. Pokud většinová podpora nebude, nechť jsou předčasné volby co nejdříve."

David Rath

David Rath

IZIP vznikl za paní Musílkové.

Otázky Václava Moravce, 13. května 2012
Pravda

Projekt IZIP skutečně vznikl v době, kdy byla Jiřina Musílková ředitelkou Všeobecné zdravotní pojišťovny. První smlouvu Jiřina Musílková podepsala s firmou IZIP, s.r.o., v roce 2001.

Bohuslav Sobotka

Pravda

Na základě statistik Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) hodnotíme výrok jako pravdivý.

Statistiky (ang.) OECD uvádí skutečně výši českého veřejného dluhu v roce 2006 (tj. na konci vlády sociální demokracie) v poměru k HDP jako 28,3%.

V tomto případě je ale nutno podotknout, že veřejný dluh neznamená pouhé zadlužení vlády (tj. státní dluh), ale skládá se z více komponent. Je tvořen, mimo zmíněný státní dluh, dluhem mimorozpočtových fondů, místních rozpočtů a dluhem zdravotních pojišťoven. Oproti "prostému" zadlužení státu (tj. to, co bývá často prezentováno jako dluh jednotlivých daňových poplatníků) je toto číslo nepoměrně zkresleno především tím, že zahrnuje zadlužení samosprávných celků, tj. krajů a obcí. V kontextu výroku, kdy se hovoří o návrhu tzv. finanční ústavy, která skutečně operuje s pojmem veřejného dluhu, je Sobotkův výrok pravdivý.