Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Server BBC uvádí, že mezi předsedou britských konzervtaivců Davidem Cameronem a předsedou liberálů Nickem Cleggem existuje rozpor v otázce připojení VB ke smlouvě o rozpočtové odpovědnosti. Tento spor vznikl již v prosinci minulého roku, kdy Cameron vetoval návrh na změnu Lisabonské smlouvy.

Britský server The inforamtion daily na svém webu uveřejnil, že místopředseda vlády a liberál Nick Clegg vyjádřil názor, že by Velká Británie měla přijmout fiskální kompakt, který by dle Clegga neměl být pouze dočasným opatřením, ale měl by být včleněn do existujích evropských smluv.

Naproti tomu David Cameron zásadně nesouhlasí s přijetí fiskálního kompaktu, přičemž jako jeden z hlavních důvodů uvádí skutečnost, že Velká Británie není členem eurozóny a ani to nemá v plánu.(Zdroj)

Vláda skutečně vytvořila zmíněné předpisy i řadu dalších dle protikorupční strategie.

Poslankyně Peake zmiňuje dva konkrétní zákony: od voleb 2010 legislativním procesem prošly tři samostatné novely zákona o veřejných zakázkách, zejména vládní návrh z dubna 2011. Na konci loňského roku byl vyhlášen zákon o trestní odpovědnosti právnických osob.

Následně mluví Peake o řadě protikorupčních právních předpisů. Priority Protikorupční strategie (.pdf) vlády zahrnují, kromě dvou zmíněných, tvorbu mnoha dalších přepisů. Některé jsou již schváleny a vyhlášeny, jako zákon o Generální inspekci bezpečnostních sborů, novela zákona o zaměstnanosti (regulace činnosti pracovních agentur) či novela trestního zákoníku, zpřísňující tresty za korupční jednání.

K naplnění cílů většiny prioritních bodů protikorupční strategie však zatím nedošlo: nejsou ani projednávány parlamentem. Jde o zákon chránící oznamovatele korupce, novelu zákona o obcích, z. o krajích a z. o hl. m. Praze, zavedení testů spolehlivosti úředníků, aj. Ani vládní přehled plnění (.pdf) strategie zatím neuvádí mnoho "splněných" legislativních návrhů. Vláda některé tzv. protikorupční právní předpisy již předložila a nyní čeká na legislativu. V projednávání je například novela tiskového zákona (zneužívání radničních publikací).

Vznikla tedy, jak pravdivě tvrdí Peake, řada předpisů, které se vláda zavázala předložit jako protikorupční opatření. Zároveň má řada, byť krátká, již podobu platných zákonů.

Výrok považujeme za pravdivý, neboť kritérium pro zařazení do kategorie „jedno z nejnižších v rámci celé Evropské unie“ je dosti subjektivní, přičemž získaná data tuto interpretaci tempa růstu státního dluhu ČR nevyvrací. ČR je podle nich bezesporu v první polovině států s nejnižším tempem růstu veřejného dluhu, s tím, že rozdíly v tempech růstu tohoto dluhu jsou u států z této první poloviny dosti podobné. Tempo růstu českého dluhu proto lze s tohoto pohledu považovat za jedno z nejnižších. V tempech růstu u států z druhé poloviny jsou pak ve srovnání s tempy růstu států první poloviny mnohem zásadnější rozdíly viz.: graf porovnávající vývoj veřejného dluhu evropských státu v letech 2009 a 2010. Růst veřejného dluhu České republiky lze pak sledovat v reálném čase na stránkách thing tanku verejnydluh.cz.

Tabulku míry veřejného dluhu (měřeno v % k HDP) pravidelně sestavuje několik mezinárodních institucí, např. Eurostat, CIA, OECD či Mezinárodní měnový fond. Údaje každoročně zveřejňované několika institucemi se však mírně liší na základě různých metod jejich výpočtu, trendy či pořadí zemí by však měly být pro všechny společné. Pro účely ověření tohoto výroku přijmeme univerzální metodiku Eurostatu ESA95, která je společná všem státům EU. Data pro tyto účely proto čerpáme ze stránek evropského statistického úřadu, který zveřejnil 21. října roku 2011 tabulku srovnávající vývoj veřejného dluhu v zemích EU pro roky 2007-2010 a také graf sledující pak rozdíl v dluzích mezi lety 2009 a 2010. Z obou dokumentů lze vyvodit závěr, že tempo růstu veřejného dluhu ČR patří k těm nižším v porovnání s ostatními státy EU. Nicméně zpráva Eurostatu zakládající se na těchto údajích „Government finance statistics“ neřadí Českou republiku k státům s růstem veřejného dluhu. Do této kategorie zařadila Estonsko, Belgii a Bulharsko. Je ovšem také pravdou, že Eurostat uvádí pouze první tři státy s nejnižším růstem tohoto dluhu. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Nejnovější podrobné údaje o financích jednotlivých států pak Eurostat uvádí v dokumentu „Government finance statistics - Summary tables — 2/2011 ".(.pdf)

Pro oblast Šluknovska bylo 23.8.2011 vyčleněno na posílení místních policejních jednotek celkem 50 policistů převedených ze speciálních pořádkových jednotek krajského ředitelství hlavního města Prahy. Tito policisté zde mají sloužit až do odvolání, což by podle vyjádření rumsburského zastupitelstva pro ČTK mělo být v červnu. Speciální pořádkové jednotky mají podle ministerstva sloužit provizorně, než bude vycvičena jednotka sestávající z nových lidí, která naplní požadovaný stav až 180 policistů. Ve fázi jednání je zatím budování této nové jednotky, podle vyjádření policejního prezidenta Lessyho je možné, že nebudou finační prostředky na vytvoření této jednotky z důvodu škrtů na ministerstvu.

Výrok je pravdivý, protože v současnosti na Šluknovsku skutečně působí zvláštní jednotka 50 policistů.

Výrok je označen za nepravdivý, protože pro kraj, ačkoli většinou nezřizuje a hospodářsky nespravuje (má však roli ve financování) základní školy na svém území, existují možnosti, jimiž může chod základního školství v kraji ovlivnit. Za určitých podmínek může dokonce zřídit školy, které jinak zřizuje obec či ministerstvo.

Podle školského zákona (.pdf) z r. 2008 na rozdíl od středního a vyššího odborného školství, kde zřizovateli škol jsou v ČR hlavně kraje, patří zřizování základních a mateřských škol především do kompetence obcí. Obec je povinna zajistit podmínky pro plnění povinné školní docházky. Jmenování a odvolání ředitelů patří k pravomocem zřizovatelů škol (§ 166 odst. 2). Kraj však, pokud „prokáže potřebné finanční, materiálové a personální zabezpečení“, může zřídit i zrušit školy, které jinak zřizuje obec nebo ministerstvo [§ 181 odst. 2 (písm. c)].

Financování může kraj ovlivňovat pomocí krajských normativů, podle nich pak rozepisuje a poskytuje finanční prostředky přidělené MŠMT školám zřízeným krajem nebo obcemi (§ 161). Ve druhém případě vychází z návrhů obcí s rozšířenou působností.

Kraj má pravomoc podle školského zákona v případě, že obec nestanoví školský obvod spádové školy, stanovit tento obvod sám v rámci přenesené působnosti (§ 178 odst. 3). Krajský úřad dále může mít vliv na hodnocení žáka v případě, že jsou zákonní zástupci nebo zletilý žák s hodnocením nespokojeni a vyučujícím daného předmětu je ředitel školy (§ 52).

V kompetenci kraje je dále základní školství pro děti a žáky se zdravotním postižením a základní školy speciální nebo pro žáky s vyučovacím jazykem národnostní menšiny. Tyto školy kraj zřizuje i ruší podle stanovených podmínek (§ 181 odst. 1).

Výrok Radka Johna je pravdivý, VV měly skutečně bod o omezení imunity ve svém volebním programu.

Politický program (.pdf) strany VV pro volby 2010 obsahuje v části Protikorupční opatření bod ke změně poslanecké imunity (s. 12). Konkrétně zní: " Požadujeme omezení imunity poslanců a senátorů pouze na imunitu za projevy učiněné v Parlamentu ČR nebo v jeho orgánech". Omezení imunity ústavních soudců sice zmíněný stranický program neřeší, nicméně VV v Poslanecké sněmovně svými mandáty při hlasování o tomto zákonu tento návrh podpořily. Podpořily tak dokonce širší rozsah omezení imunity, než který měly napsány ve svém předvolebním programu. Tudíž je výrok předsedy Johna pravdivý.

Na základě informací ze stránek Správy úložišť radioaktivních odpadů a mediálních výstupů hodnotíme výrok jako pravdivý.

Mezi 8 zvažovaných lokalit pro jaderné úložiště se na území kraje Vysočina nachází tři - lokalita Horka a Hrádek a dodatečně přidaná Kraví hora. Ostatní jsou v Jihočeském a Plzeňském kraji.

Není zcela jasné, jaká přesně místní referenda má Ladislav Jirků na mysli. Server rozhlas.cz v článku z února 2012 cituje starostku obce Hojkov, která prohlásila: "V roce 2007 u nás proběhla referenda. A občané v 10 obcích rozhodli, že to tady prostě nechtějí. V lokalitě Hrádek-Rohozná je šest obcí, v pěti z nich bylo referendum a jasně bylo řečeno – my to tady nechceme."

Informace o aktuálních referendech se nám ale nepodařio najít, spíše informace naznačují, že se žádná zatím nekonala. Jediné referendum, které se bude konat 8. září, se plánuje ve Věžné. Naproti tomu například ve Střítěži, podle slov starosty zatím žádné iniciativy požadující referendum nejsou.

Jako zajímavý doplněk nabízíme výsledky průzkumu veřejného mínění v jednotlivých regionech vytipovaných jako možná budoucí úložiště, z něhož vyplývá, že nejvstřícněji se k myšlence úložiště staví právě na Vysočině.

Výrok místopředsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Zaorálka lze s ohledem na záznam hlasování a detail rozpravy v Senátu České republiky ze dne 8. února 2012 označit jako pravdivý.

Na 17. schůzi senátu ze dne 8. února byl zařazen bod6 -Informace vlády ČR o výsledcích jednání Evropské Rady, která se konala 30. 1. 2012 a Informace předsedy vlády o stavu příprav Fiskální úmluvy a pozici Vlády ČR tuto úmluvu schválit. Nejprve vystoupil s informací o průběhu zmíněného jednání Evropské rady premiér Nečas, který obhajoval svou pozici a vysvětloval, proč za Českou republiku tuto fiskální úmluvu nepodepsal. Argumentoval tím, že " konečný text byl projednán až na samotném summitu, takže nemohl být našimi experty analyzován, natož prodiskutován ve vládě či parlamentu." Dále obhajoval svůj postoj z tohoto summitu tak, že "smlouva je otevřena k přístupu smluvních stran i po březnovém podpisu bez omezení kdykoli v budoucnosti." Následně byl po vystoupení premiéra Nečase načten návrh usnesení senátorky (a také zpravodajky tohoto bodu) Aleny Gajdůškové, který obsahoval "doporučení předsedovi vlády, aby přehodnotil své stanovisko a Česká republika přistoupila ke Smlouvě současně s většinou členských států EU na dalším jednání Evropské Rady tak, aby se Česká republika nezbavila vlivu na další formování politik EU." Současně s tímto usnesením senátorka Gajdůšková kritizovala premiéra, že neinformoval senát na zasedání 25. ledna 2012 o svém záměru na jednání Evropské rady zmíněnou smlouvu odmítnout. Návrh usnesení v duchu výroku poslance Zaorálka byl po následné senátní diskuzi schválen v hlasování, kdy tento návrh podpořilo 41 senátorů (šlo o 39 senátorů ČSSD a senátory Pitharta a Bayerovou).

V rámci jednání schůze Vlády ČR dne 18. ledna 2012 se projednávalo průběžné vyhodnocení výsledků tzv. Strategie bezpečnosti potravin a výživy na období let 2010-2013 (.pdf). Zda se další jednání dotýkala bezpečnosti či kvality potravin není z dokumentů přístupných z webu úřadu Vlády ČR zřejmé. Nelze proto ověřit, jestli ministr Bendl debatu na jednání české vlády otevřel.

Co se týče návštěvy premiéra Petra Nečase v Polsku, webové stránky české vlády o ní neinformují. Polské ministerstvo zahraničních věcí ani kancelář premiéra Tuska se o zahraniční cestě premiéra Nečase nezmiňují. Vyjma prohlášení Petra Bendla v pořadu OVM a citace jeho slov v tiskovém prohlášení ministerstva zemědělství, které následně převzala česká ambasáda ve Varšavě, neexistuje jiný zdroj, který by tuto informaci potvrzoval.

Naše Vysočina (.pdf) - Občasník krajské organizace České strany sociálně demokratické (číslo 1/2012 - str. 2) v části Je to vaše zdraví obsahuje text hejtmana kraje Běhounka, kde se skutečně píše o ODS, že chce postupně rušit okresní nemocnice. Výrok Oty Bence je tak pravdivý, neboť stranický tisk ČSSD obsahuje slova hejtmana kraje, který podobnou formulaci použil.