Přehled ověřených výroků

Všechny operace jsou skutečně uvedeny na webových stránkách MPSV v sekci Obchodní veřejná soutěž.

Výrok hodnotíme jako závadějící. V rámci zemí ležících mimo eurozónu je ale ČR až na čtvrtém místě "nejbohatších" zemí, před ní se umístilo Dánsko, Velká Británie a Švédsko. Jan Zahradil zmiňuje konkrétní příklady Maďarska a Polska, v postavení vůči nim nebo obecně vůči zemím, které přistoupily zároveň s nebo později než ČR, jsme podle statistik nejbohatší. Mimo eurozónu však stojí i některé starší státy Evropské unie.

Europoslanec Zahradil, když hovoří o "bohatství ČR", má pravděpodobně na mysli index kupní síly obyvatelstva (PPS) vztažený k HDP země. Pokud bereme do úvahy tento index (ang.), tak je Česká republika podle dat za rok 2010 skutečně na 80% průměru eurozóny. Zmiňované Polsko a Maďarsko se drží na 63%, resp. 65% průměru EU, i v tomto má tedy Zahradil pravdu. Mezi státy eurozóny ovšem v současnosti nespadá Velká Británie, Švédsko a Dánsko. Obě tyto země jsou na tom statisticky lépe než ČR (112%, 123%, resp. 127%). Zahradil tak sice tvrdí pravdu, když srovnává země tzv. bývalého východního bloku (a zároveň země, které prozatím nejsou čistými plátci do rozpočtu Unie), ze kterých je na tom ČR statisticky nejlépe, ovšem mezi státy mimo eurozónu je ČR celkově až na 4. místě.

Index kupní síly obyvatelstva je umělě vytvořená měnová jednotka, která se nejčastěji používá při mezinárodních srovnáních tohoto druhu. Na rozdíl od pouhého srovnávání domácích národních produktů dokáže reflektovat a do jisté míry vyrovnávat rozdíly mezi kupní silou národních měn jednotlivých států.

Pro přehled ještě uvádíme tabulku zemí stojících mimo eurozónu podle jejich indexu kupní síly:

ZeměPPS (% průměru EU) Dánsko127Švédsko 123VB112 ČR80 Maďarsko65Polsko63Litva57Lotyšsko51Rumunsko46Bulharsko44

Bohužel informace a aktuální analýzy, které by potvrzovaly či vyvracely informaci o degresivním státním rozpočtu Dánska v počátcích krize nelze ve veřejně dostupných zdrojích dohledat. Proto hodnotíme výrok Vojtěcha Filipa jako neověřitelný.

Na základě platné legislativy a informací ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce jsme označili výrok za nepravdivý.

V zákonu o Státní zemědělské a potravinářské inspekci ani v zákonu o potravinách a tabákových výrobcích není zmíněna povinnost nahlášení kontroly předem.

V zákonu o státní kontrole se sice o nahlášení kontroly píše, ale spíše okrajově. V ustanovení § 12 citovaného zákona se uvádí, že jsou kontrolní pracovníci povinni "oznámit kontrolované osobě zahájení kontroly a předložit pověření k provedení kontroly".

I přesto, že slova poslance Kováčika potvrdil také ministr zemědělství Bendl, který se s ním v dané relaci shodl, že je třeba zjednodušit proces kontroly například tak, aby nemusely být nahlášeny dopředu, oba politici neříkají pravdu.

Ing. Romana Kadaňková z oddělení komunikace ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce v emailové komunikaci uvedla následující: "Standardně prováděná úřední kontrola typu inspekce se hlásit dopředu nemusí, vlastně ani nesmí, aby měla vůbec význam. Pokud je prováděn typ úřední kontroly, který se jmenuje audit, tak pak je ohlášení dopředu nutné. Naprostá většina úředních kontrol prováděných SZPI je charakteru inspekce, tudíž kontrolu dopředu nenahlašujeme."

Výrok premiéra Nečase hodnotíme na základě analýzy programu ODS z roku 2006 jako pravdivý.

Program ODS Společně pro život (.pdf, str. 39) z roku 2006 obsahoval následující: " Zřídíme specializovaný Zvláštní soudní tribunál, který bude rozhodovat o korupci veřejných a ústavních činitelů. Na státním zastupitelství vznikne speciální složka pověřená bojem proti korupci."

Projekt IZIP skutečně vznikl v době, kdy byla Jiřina Musílková ředitelkou Všeobecné zdravotní pojišťovny. První smlouvu Jiřina Musílková podepsala s firmou IZIP, s.r.o., v roce 2001.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě řeči pronesené generálním tajemníkem OECD Angelem Gurríou.

Česká televize uvedla úryvek z řeči generálního tajemníka Angela Gurríi, kterou pronesl při příležitosti představení výsledků nového hospodářského přehledu pro Českou republiku během své pražské návštěvy v pátek 18.Iistopadu :„Já můžu české vládě jen pogratulovat k návrhu druhého pilíře. Vím, že tady v Česku se o něm hodně debatuje. Je to téma, které se dotýká každého. Jak občanů, tak velkých společností. A je to logické. Do důchodového spoření jde z kapes občanů hodně peněz ". O této zprávě dále informovala i další média jako například internetový portál ihned.cz, a Gurríův postoj pak poněkud podrobněji představil na svém portálu Svaz průmyslu a dopravy ČR.

Tento výrok považujeme za pravdivý.

Existují dva nejvýznamnější druhy metodiky vykazování míry nezaměstnanosti, které jsou dnes využívány v zemích Evropské Unie. Jedná se o metodiku tzv. a) "harmonizované nezaměstnanosti" a b) "registrované nezaměstnanosti" (k jejich charakteristice viz tento dokument (.pdf) vydaný Evropskou komisí).

Ministerstvo práce a sociálních věcí ("česká metodika") používá pro vykazování míry nezaměstnanosti metodiku "registrované nezaměstnanosti", která pracuje s čísly evidovaných nezaměstnaných na úřadech práce. Dle ní nezaměstnanost v ČR k 31. 3. 2012 dosáhla hodnoty 8,9 % (odkaz MPSV ve formátu zip - údaje obsaženy v dokumentu 1. Zpra0312.rtf).

Metodika "harmonizované nezaměstnanosti" využívaná Eurostatem ve zkratce pracuje s těmito charakteristikami: nezaměstnaní jsou osoby od 15 do 74 let, které: 1) jsou bez práce během referenčního týdne (tj. nepracují ani jednu a více hodin jako zaměstnanec či OSVČ); 2) jsou schopni nastoupit do práce během následujících dvou týdnů; 3) aktivně hledali práci v posledních čtyřech měsících nebo již práci našli a nastoupí do ní až za následující tři měsíce. Z tohoto vyplývá, že metodika EU pracuje s odlišnými čísly (nejaktuálnější údaj pro ČR je nezaměstnanost v hodnotě 6,8 %).

Příkladem důvodu, proč se údaje ve vykazovaných metodikách liší je např. fakt, že dle současné legislativní úpravy v ČR (§ 25 odst. 3 písmeno a) Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (.pdf)) zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání např. výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy (avšak ne v době pobírání podpory v nezaměstnanosti). Evropská metodika tyto případy neregistruje.

Sněmovna skutečně do živých kauz nemůže vstupovat.

Kontrolu Bezpečnostní informační služby provádí sněmovna především skrze Stálou komisipro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby.

Ředitel BIS této komisi předkládá (podle §19 zákona o BIS) mj. zadání úkolů od vlády či prezidenta a podklady ke kontrole plnění rozpočtu. Komise si může od ředitele další informace vyžádat: zejména jde o "zprávu o použití zpravodajských prostředků ", která se ale vztahuje pouze na " věci a případy, ve kterých Bezpečnostní informační služba svou činnost již ukončila ". V tomto smyslu tedy komise nemůže vstupovat do živých věcí.

O věcech, ve kterých je BIS činná, může komise (podle §19 zákona) žádat pouze souhrnné informace o počtu případů použití zpravodajské techniky, s uvedením jejího druhu. BIS rovněž uvede, o jakou oblast její působnosti jde (pět oblastí dle §5 zákona o zpr. službách).

Poslanci tak zjevně nemají možnost vstupovat přímo do konkrétních kauz, je-li v nich BIS činná. Zda je to moc nebo málo pravomocí, nehodnotíme. Z hlediska faktické správnosti Bublanův výrok posuzujeme jako pravdivý.

(Obsahem zde mají V.Filip a F.Bublan identické výroky, proto se téměř shodují naše odůvodnění).

Výrok Jana Korytáře hodnotíme na základě dohledaných informací jako pravdivý.

Lukáš Martin je náměstek pro rozvoj, dopravu a technickou infrastrukturu města Liberce. Jak vyplývá z internetových stránek firmy KORID LK, spol. s.r.o. (je vlastněna ze 100 % Libereckým krajem) a jejím jednatelem je skutečně Lukáš Martin.