Přehled ověřených výroků

Výrok poslance Filipa je neověřitelný, neboť nejsou k dispozici veřejná data, která by jeho tvrzení podpořila/vyvrátila.

Novela Ústavy České republiky, která řeší otázku působnost Nejvyššího kontrolního úřadu byla Poslanecké sněmovně doručena dne 9. května 2011 a prošla již 1. čtením. (Historie návrhu (.pdf) popsána zde). Byla postoupena k projednání do sněmovního kontrolního, ústavněprávního výboru a výboru pro veřejnou správu a rozvoj (Sněmovní tisk 351 a 352).

Na 36. schůzi sněmovny byly navrženy zmíněné tisky (351 a 352) k projednání, nicméně ve schváleném programu schůze již absentují (bod 6 a 7). Na právě probíhající 38. schůzi sněmovny byly tyto body navrženy k projednání. Ovšem ve schváleném programu schůze opět absentují.

Poslanecká sněmovna nemá na svých internetových stránkách zveřejněny stenoprotokoly z jednání o programu jednotlivých schůzí, tudíž nelze přesně určit důvod, proč se Sněmovní tisky 351 a 352 nedostaly na pořad jednání.

Co se týká možného protahování projednávání zákona ve výborech, např. v ústavněprávním výboru byl návrh poprvé projednáván 5. října 2011, kdy však bylo navrženo (poslanci Tejc a Polčák) odložení dalšího projednávání. Výbor doporučil schválení zákonů až na svém zasedání 1. prosince 2011. Opět je třeba dodat, že ani zmíněný výbor neposkytuje kompletní informace o svém jednání, a je tudíž fakticky nemožné přesně postihnout případné důvody protahování projednávání zmíněných návrhů.

Výrok ministra Kalouska je pravdivý. Jeho tvrzení dokládají zjištění Eurostatu, Českomoravského svazu soukromých zemědělců a Asociace soukromého zemědělství ČR.

Podle Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů mají Rakousko i Německo v současnosti tzv. zelenou naftu také. Je v každé zemi nastavena různě, nicméně zásada podpory zemědělské prvovýroby díky vrácením daní z minerálních olejů je totožná.

Podle statistik Eurostatu (.pdf) je srovnání České republiky, Rakouska a Německa v oblasti mzdových nákladů následující. Hodinová cena práce v eurech v roce 2011 činila v ČR 10, 5 eur, v Rakousku 29, 2 eur a v Německu 30, 1 eur.

Eurostat nabízí srovnání s Německem. Zde byla cena půdy v roce 2006 (poslední Eurostatem vydaná data) ve výši 8 909 eur za hektar. Ve stejnou dobu se pak v České republice pohybovala cena půdy na úrovni 1 625 eur za hektar. Asociace soukromého zemědělství ČR pak vydala srovnání cen půdy v některých zemích, ze kterého vyplývá, že ceny půdy v Rakousku jsou oproti českým reáliím násobně vyšší.

Ano, vláda Petra Nečase vytvořila v rámci své strategie boje proti korupci nový vládní výbor a s ním spojený post vicepremiéra pro korupci.

Vládní výbor pro koordinaci boje s korupcí byl zřízen (.pdf) 27. dubna 2011. Jeho předsedou byl jmenován místopředseda vlády Radek John, který však byl 13. července 2011 odvolán a s účinností od 14. července 2011 nahrazen (.pdf) Karolínou Peake. Ta je ve funkci až do současnosti. Od počátku fungování výboru se tak v jeho čele vystřídali již dva místopředsedové.

První vláda Petra Nečase, která byla sestavena po volbách v létě 2010 a skončila na konci dubna 2012, ve svém programovém prohlášení jasně uvádí jak škrty (např. snižování mezd ve veřejném sektoru), tak zvýšení nebo zavedení nových daní (např. zdanění hazardu, paušálních náhrad).

Na základě volebních výsledků a přepočtu je výrok poslance Stanjury pravdivý.

Volby do Evropského parlamentu se uskutečnily 11. a 12. června 2004. ČSSD v nich skutečně obsadila 5. místo (viz. graf). Volební účast dosáhla 28,32 %. To tedy znamená, že ČSSD přesvědčila (po přepočtu) skutečně cca 2,49 % oprávněných voličů.

V tomto volebním období na předčasné volby skutečně nedošlo. Výrok Zbyňka Stanjury je tedy pravdivý.

Lesy ČR na svých oficiálních stránkách uvádí souhrnnou částku 13 miliard a 20 milionů korun vedenou na svých různých finančních účtech. Výrok je tedy pravdivý.

Konkrétní statistika se jmenuje Stav finančního majetku LČR dle peněžních ústavů k 31.12.2011 (.pdf). Dostupná je také výroční zpráva (.pdf) za rok 2010, která ukazuje, že finanční prostředky jsou v obdobné výši k dispozici delší dobu. Podobnou informaci, o 13 miliardách korun, přinesla i Česká televize ve svém článku.

Výrok ministra vnitra je pravdivý, neboť vyšetřované případy skutečně byly odebrány dozorujícímu zástupci a předány Martinu Omelkovi.

V roce 2006 byl Jan Kubice šéfem policejního útvaru ÚOOZ (Útvar pro odhalování organizovaného zločinu), který vyšetřoval významné kauzy. Stěžejními případy útvaru zjevně ministr Kubice míní např. vyšetřování smrti Františka Mrázka nebo kauzu Biolíh (shrnutí kauzy Biolíh Sabinou Slonkovou - Aktuálně.cz), což bylo v období před parlamentními volbami 2006 politicky velmi citlivé. Tyto kauzy útvar fakticky spojil a tím se dostal pod velký tlak, který vyústil ve vystoupení Jana Kubiceho na jednání sněmovního Výboru pro obranu a bezpečnost jen pár dní před volbami.

Server iHNed (nebo i Idnes) 19. května 2006 informoval o případu vyšetřování vraždy Mrázka a zmiňuje se, že: " Ještě před akcí inspekce (která odebrala vyšetřování z rukou ÚOOZ) musel skončit státní zástupce Radek Klvaňa, který vyšetřování od začátku dozoroval. Nahradil ho Martin Omelka, podle kterého došlo ke změně z organizačních důvodů". Martin Omelka je od roku 2009 českým soudcem, do této pozice byl jmenován v květnu 2009.

Výrok hodnotíme na základě níže uvedené e-mailové komunikace s tiskovým mluvčím Policie ČR Janem Melšou jako neověřitelný (žádná konkrétní potvrzující data se nám nepodařilo získat).

Přikládáme jeho odpověď na náš požadavek na statistiku počtu policistů na jednotlivých místních a obvodních odděleních: Dobrý den,

tato informace veřejně dostupná není, jde o údaj z analýzy, kterou si nechalo zpracovat vedení Policejního prezidia ČR v rámci podkladů na jednání s MVČR. Mohu Vám ji tedy bez bližších podrobností potvrdit, samotný materiál je však určen pro vnitřní potřebu Policie ČR a Ministerstva vnitra ČR.

S pozdravem

kpt. Mgr. Jan Melša

vrchní komisař, tiskový mluvčí

Rozpočet (.pdf) (rok 2011) ministerstva práce a sociálních věcí obsahuje pouze rámcové informace, které výrok ministra Drábka nepodpoří ani nevyvrátí. Je však možné podotknout, že Národní ekonomická rada vlády (jmenovitě Aleš Michl) ve svém materiálu (.pdf) Boj proti korupci v kapitole 8 nabízí vládě jako základní reformní přístup tzv. rozklikávací rozpočet, kde by byly zveřejněny konkrétní položky, které jsou financovány z peněz daňových poplatníků. Ministerstvo práce a sociálních věcí nicméně tento přístup doposud neaplikovalo a data jím zveřejňovaná jsou velmi kusá, a nejen pro tento konkrétní výrok ministra Drábka, nicneříkající.

Výrok předsedy ČSSD Sobotky je pravdivý, neboť přistoupíme-li na jeho charakteristiku "sněmovního subjektu", vládu Petra Nečase jich podporuje opravdu 6.

Vláda požádala o důvěru v pátek 27. dubna. Důvěru vládě vyslovilo 105 poslanců. Jde o 2 kompletní poslanecké kluby (ODS a TOP09-S), dále o 3 poslance z poslaneckého klubu Věcí veřejných (Chaloupka, Petráň, Šťovíček) a nakonec o 10 nezařazených poslanců. Osm z těchto 10 nezařazených tvoří skupinu kolem vicepremiérky Karolíny Peake.Zbylí 2 poslanci jsou bývalí členové poslaneckého klubu ODS Pavel Bém a Martin Doktor.

Pavel Bém i Michal Doktor vládě důvěru vyslovili, nicméně oba deklarovali, že budou ve sněmovně podporovat jen návrhy, které jsou podle jejich mínění v souladu s volebním programem ODS 2010.

Bohuslav Sobotka ve svém výroku mluví o subjektech, které podporují vládu P. Nečase. Za subjekt evidentně považuje poslanecký klub, několik poslanců z poslaneckého klubu, nezařazeného poslance, skupinu nezařazených poslanců. Budeme-li považovat takové pojmenování jako korektní, je výrok předsedy ČSSD pravdivý.