Přehled ověřených výroků

Výrok označujeme na základě vyjádření Roberta Fica za pravdivý.

2.10.2011 se v relaci TA3 V politike sám Robert Fico vyjádřil, že jeho strana je připravena hlasovat za změny v eurovalu, ale musí to mít své politické důsledky. „Jestli se ukáže, že nejsou schopni vládnout a přijímat rozhodnutí tak vážného charakteru, určitě euroval projde s našimi hlasy, o tom nepochybujte, my jsme za euroval. Ale není možné, aby tu byla vláda, která není schopna vládnout“,zdůraznil předseda strany Smer. V takovém případě musí podle něj nastat buď rekonstrukce vlády, anebo předčasné parlamentní volby, přičemž Smer preferoval druhou možnost. Slovenská vláda se nakonec rozhodla spojit hlasování o eurovalu s vyslovením důvěry vládě. Robert Fico se v této souvislosti vyjádřil, že právě tímto opatřením vláda zabránila opozici hlasovat. Po pádě vlády Ivety Radičové a dohodě politických stran na vypsání předčasných parlamentních voleb, se Smer k schválení eurovalu nakonec připojil, proto označujeme výrok za pravdivý.

David Rath hovoří o poměru výdajů na doplatky na léky na spotřebním koši, proto se při ověřování výroku budeme opírat o statistiku rodinných účtů, kterou zajišťuje ČSÚ. Statistiky rodinných účtů vycházejí z výběrového šetření 3000 rodin a jsou čtvrtletně aktualizovány. Jejich principem je zkoumání spotřebního koše domácností a podílů jednotlivých výdajů.

Dle statistiky rodinných účtů činila výše výdajů na léky předepsané lékařem (a tedy doplatky) v roce 2006 516 korun na osobu za rok, tedy o 216-316 korun více než uvádí David Rath. Výdaje na léčiva a zdravotnické prostředky celkem činily v tomto roce 1 554 korun na osobu za rok (oba údaje je možné dohledat zde , v tabulce 1b) (.xls nebo .pdf).

Nejaktuálnější data ze statistiky rodinných účtů byla publikována za rok 2010, ale bohužel nelze dohledat konkrétní hodnotu výdajů na léky na recept, pouze celkový údaj za léčiva a zdravotnické prostředky, který činil 2 243 korun za osobu za rok (možno dohledat zde, v tabulce 1b) (.xls nebo .pdf).

V případě, že David Rath při citování dat z roku 2006 nevycházel ze statistik rodinných účtů, ale ze souhrných dat, zachycujících celkové výdaje domácností na doplatky za recepty předepsané lékařem, podhodnotil by tak svůj údaj o 428 až 328 korun, jelikož dostupné statistiky za rok 2006 udávají výdaje obyvatelstva na doplatky ve výši 6 452 milionů korun, což při tehdejší velikosti populace činí 628 korun na osobu za rok (publikace ÚZIS Odhady celkových výdajů na léky 2002-2006 je dostupná zde (.pdf, str. 1)). Souhrnné informace za rok 2010 nebo novější bohužel nejsou ještě dostupné.

Jelikož se David Rath v případě informací o výdajích na léky v roce 2006 poměrně výrazně mýlil, ale na druhou stranu nejnovější dostupná data, na základě kterých lze druhou část výroku Davida Ratha ověřovat, jsou z roku 2010, hodnotíme celkově jeho výrok jako zavádějící.

Ministr Pospíšil zřejmě hovoří o novele Zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestního řádu) č. 459/2011 Sb. Průběh schvalování novely lze dohledat na stránkách Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR (dále PSP ČR). V říjnu (tedy na podzim) byl návrh tohoto zákona schválen PSP ČR, a dále byl postoupen Senátu, který jej s pozměňovacími návrhy sněmovně vrátil. Počátkem prosince PSP ČR Senát přehlasovala a koncem prosince byl zákon v říjnovém znění podepsán prezidentem.

Jelikož se jedná o velmi rozsáhlou novelu, k ověření výroku pana ministra byl využit také článek na serveru epravo.cz "Co je nového v trestním řádu od 1. 1. 2012 - část II.", který se věnuje změnám v úpravě institutu vazby v novele trestního řádu.

Ministr Pospíšil se zmiňuje o rozhodování o vazbě ve veřejném slyšení. Novela v bodě 30 vkládá do trestního řádu nové paragrafy 73d až 73g, které se věnují tzv. "vazebnímu zasedání", tedy zasedání, ve kterém se rozhoduje o vazbě. Odst. 1 a 2 paragrafu 73d zní: "(1) Koná-li se hlavní líčení nebo veřejné zasedání, jehož se účastní obviněný, rozhodne soud i o vazbě, je-li to potřebné vzhledem ke stanoveným lhůtám. (2)Rozhoduje-li soud o vzetí obviněného do vazby mimo hlavní líčení nebo veřejné zasedání, nebo rozhoduje-li soudce o vzetí do vazby v přípravném řízení, rozhoduje vždy ve vazebním zasedání". Paragfraf 73f dále stanoví přítomnost osob při vazebním zasedání následovně:

"(1) Vazební zasedání se v řízení před soudem koná za stálé přítomnosti všech členů senátu.(2) Vazebního zasedání se vždy účastní obviněný; jeho účast může být zajištěna i prostřednictvím videokonferenčního zařízení. Účast státního zástupce a obhájce při vazebním zasedání není nutná.(3) Vazební zasedání se koná bez účasti veřejnosti."
Rozhodnutí o vazbě tedy může probíhat i na veřejném zasedání, ale existuje i druhá varianta - vazební zasedání není veřejné.

Není zcela jasné, jaká ustanovení měl ministr Pospíšil na mysli, když hovořil o možnosti častějšího podávání námitek. Institut námitky se v novele č. 459/2011 Sb., nevyskytuje a nejsme si tedy jisti co přesně myslel, tuto část výroku tedy nemůžeme ověřit.

Vzhledem k zavádějící části o veřejných slyšeních hodnotíme celý výrok jako zavádějící.

Tento výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože v programovém prohlášení vlády se počítalo se snížením objemu mezd státní správy pouze o 10 %.

Citujme programové prohlášení vlády: ..."...Vláda sníží objem mezd v organizačních složkách státu a v příspěvkových organizacích příští rok nejméně o desetinu s výjimkou pedagogických pracovníků. To neznamená automatický pokles platů. Vláda přenechá v kompetenci jednotlivých ministrů, zda půjde o úsporu vzniklou snížením mezd, propouštěním nebo kombinací. Další tři roky se objem mzdovýchprostředků nezvýší, což bude představovat tlak na růst efektivity státní správy.Důsledné šetření v rámci zbylých provozních výdajů organizačních složek státu a příspěvkových organizací povede příští rok k jejich snížení minimálně o 10 %. " Data mzdových úspor jednotlivých ministerstev jsou pak k dispozici v dokumentu " Dva roky vlády ".

Na základě informací ze stránky Strukturalni-fondy.cz musíme výrok Lubomíra Zaorálka hodnotit jako nepravdivý.

Dle přehledů čerpání (rozcestník pro zprávy) pro jednotlivé měsíce v roce 2011 a 2012 dosahovaly dotace v průměru 8,45 mld. Kč měsíčně. Pro srovnání se v roce 2009 od měsíce března do října toto číslo pohybovalo okolo částky 7,63 mld. Kč za měsíc. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Výrok premiéra Nečase je na základě dohledaného programového prohlášení a koaliční smlouvy 2. vlády Mirka Topolánka (kde byl Nečas vicepremiérem) a také navrženého věcného záměru zákona o státním zastupitelství ze dne 24. ledna 2012 hodnocen jako nepravdivý.

ODS měla skutečně tento bod ve svém volebním programu pro parlamentní volby 2006 (.pdf - str. 39). Po ustavení 2. vlády Mirka Topolánka (koaliční vláda ODS, KDU-ČSL, SZ) však již v programovém prohlášení vlády tento bod absentoval - vláda tedy neměla v plánu vytvořit nové specializované státní zastupitelství. Není tedy jasné, jak by jej ministr spravedlnosti mohl smést ze stolu.

24. ledna 2012 poslalo ministerstvo spravedlnosti do připomínkového řízení věcný návrh zákona o státním zastupitelství, který (podle zdroje z webu Vlády České republiky či webu ODS) však vytvoření protikorupčních specializovaných státních zastupitelství obsahuje. Celý věcný návrh zákona o státním zastupitelství je k dispozici zde (.doc) - (specializované státní zastupitelství str. 52 - 58).

Tento věcný návrh schválil také Vládní výbor pro koordinaci boje s korupcí, a to konkrétně 26. června 2012.

Předseda vlády se tedy mýlí, když tvrdí, že návrh zákona předložený exministrem Pospíšilem neobsahuje vytvoření specializovaného protikorupčního zastupitelství. Tento návrh již dokonce schválil Vládní výbor pro koordinaci boje s korupcí, nyní se čeká na jeho zařazení na program jednání samotné Vlády České republiky.

Výrok poslance Dolejše je zavádějící, a to vzhledem k oficiálním statistikám Eurostatu.

Podle statistiky Eurostatu dosáhlo zadlužení České republiky v roce 2011 úrovně 41,2 %, což souhlasí s výrokem poslance Dolejše. Stejná statistika byla zveřejněna také pro celou Evropskou unii a uvádí, že průměr zadlužení dosáhl ve stejném roce hranice 82,5 % HDP. Zde se již poslanec Dolejš mýlí, a to poměrně výrazně (rozdílem 7,5 procentního bodu HDP), tudíž jeho výrok hodnotíme jako zavádějící.

Poslanec Stanjura zavádí, když naznačuje, že každá kontrolovaná firma musí zmíněné podmínky splňovat.

Kontrole něměckého ekvivalentu NKÚ, tzv. Spolkového účetního dvora, podléhají mj. právnické osoby ("firmy"), které splňují Stanjurou jmenované podmínky.

Jak ale popisuje publikace Ministerstva vnitra ČR (.pdf, str. 177-178), jsou ve stanovených případech povinně kontrolovány také další právnické osoby (tedy i soukromé firmy), které nemusí výše uvedené podmínky splňovat. Jde o ty, které provádějí části plánu spolkového rozpočtu, obdržely od Spolku náhradu nákladů nebo dotaci, spravují jeho prostředky nebo, a to především, pokud byly Spolkem založeny. Kotrola účetního dvora může být i dojednaná, případně určena ve stanovách subjektu.

(Přesný výčet kontrolovaných subjektů je v § 91 zákona o Spolkovém účetním dvoře - .pdf, německy)

Výrok Petra Nečase hodnotíme jako pravdivý, a to na základě odhadu ČSÚ k výši exportu.

ČSÚ (.xls) vydal odhad výše zahraničního obchodu za rok 2011, kde uvádí, že export České republiky dosahuje 2 869 724 000, tedy 2 869,7 miliard Kč. ČSÚ (.pdf) také vydává statistiku zahraničního obchodu ČR, z níž plyne, že do roku 2010 byl export nejvyšší právě v roce 2010. Konkrétně šlo o 2 532,8 miliard Kč. Je tedy pravda, že loňský rok jej překonal a byl tedy rekordní.

Výrok Petra Nečase tak je fakticky správný, a proto je hodnocen jako pravdivý.

Na základě tiskové zprávy Policie ČR hodnotíme výrok poslance Tejce jako pravdivý.

Kauza ProMoPro byla v médiích intenzivně reflektována. Policie ČR vydala 11. 4. 2012 tiskovou zprávu týkající se daného případu, tedy zakázky evropského předsednictví na zajištění audiovizuálního vybavení, provozování audiovizuálních celků a poskytnutí souvisejících služeb potřebných pro zajištění akcí konaných v rámci předsednictví ČR v Radě EU. Dle této zprávy byla suma, kterou vyplatil stát, předražena o cca 388 milionů korun. Policie tak zahájila trestní stíhání s deseti osobami, Alexandr Vondra však opravdu obviněn nebyl, neboť se nepodařilo najít důkazy, že by ministr přímo zakázku ovlivňoval.

Dle vyjádření mluvčí pražského vrchního státního zastupitelství a mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1 opravdu nebylo povoleno vzetí do vazby ani domovní prohlídky. Mluvčí protikorupčního útvaru Jaroslav Ibehej navíc zdůraznil, že podnětů z jejich strany bylo více: "(...) Dávali celkem sedm podnětů k vzetí do vazby, devatenáct návrhů na domovní prohlídky nebo na prohlídky nebytových prostor, ani v jednom případě to však nebylo akceptováno."