Moderátorka v rozhovoru zmiňuje analýzu společnosti XTB, podle které po pandemii covidu-19 v rámci EU nejvíce oslabila kupní síla v Česku, a ptá se Petra Fialy, zda to není špatná vizitka vlády. Ten odpovídá, že za oslabenou ekonomiku podle něj může předchozí vláda Andreje Babiše, která zavedla příliš přísná pandemická opatření.

Uzavření škol v Česku

Vláda Andreje Babiše se v reakci na šíření covidu-19 rozhodla uzavřít základní, střední i vysoké školy od 11. března 2020 (.pdf, str. 1). Opatření se začala rozvolňovat 20. dubna, kdy se částečně otevřely vysoké školy pro studenty posledních ročníků. V průběhu května a června se pak dobrovolně a v omezeném počtu mohl vrátit zbytek žáků středních a základních škol (.pdf, str. 10).

Kvůli zhoršení epidemické situace pak vláda školy v říjnu znovu uzavřela (.pdf). V listopadu se mohly vrátit 1. a 2. ročníky základních škol a do konce roku 2020 docházelo k omezenému rozvolňování. Další vlna zavírání přišla v lednu 2021 (.pdf) a v březnu 2021, kdy Česko zaznamenalo nejvyšší počty hospitalizovaných i úmrtí, vláda zavřela dokonce i mateřské školy.

Od 12. dubna 2021 začala vláda vyhlašovat fáze návratu žáků do škol podle krajů a stupně vzdělávání (.docx, str. 2). V květnu se jako poslední mohli do škol vrátit středoškoláci (.pdf, str. 1). V září 2021 se ve školách ještě testovalo na covid-19, ale fungovaly již normálně.

Základní školy tak byly zavřeny pro studenty všech ročníků v období mezi polovinou března a května 2020, znovu pak mezi polovinou října a listopadu 2020 a nakonec ještě jeden týden v prosinci téhož roku (.pdf, str. 3–⁠⁠⁠⁠⁠⁠5). Dle veřejně dostupných informací byly tedy kompletně zavřené přibližně 16 týdnů. Střední školy byly uzavřené o jeden týden déle v listopadu 2020, v součtu tedy 17 týdnů (str. 5–⁠⁠⁠⁠⁠⁠8).

Částečná či úplná omezení platila na základních školách od poloviny května do konce června 2020 a znovu mezi polovinou listopadu 2020 a polovinou května 2021, dohromady asi 31 týdnů (.pdf, str. 3–5). Na středních školách byla výuka částečně omezena navíc ještě po zbytek května a po celý červen 2021 (str. 5–⁠⁠⁠⁠⁠⁠8). Jejich částečné zavření tak trvalo přibližně 37 týdnů.

Srovnání s Evropou

Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) zmapovala, kolik týdnů byly školy během pandemie zavřené v jednotlivých státech světa. Do statistiky započítala mateřské, základní a střední školy. Jiný zdroj s ucelenými informacemi o souhrnné délce uzavření několika úrovní škol jsme ve veřejně dostupných zdrojích nenalezli.

Na grafu níže je přehled evropských států, kdy je v prvním sloupci vidět, jak dlouho trvalo plošné uzavření škol. Ve druhém je pak součet týdnů úplného a částečného uzavření, kdy školy fungovaly jen v některých oblastech nebo jen pro určité ročníky, popřípadě ve zkráceném režimu výuky (.pdf).

Data UNESCO se od našeho výpočtu liší – úplně zavřené školy byly podle nich po dobu 20 týdnů, zatímco částečné uzavření trvalo 26 týdnů (.xlsx). Alespoň částečně byly tedy školy uzavřené 46 týdnů. Rozdíl je způsobený zejména tím, že UNESCO do úplného zavření zahrnuje i období, kdy byly základní školy otevřené jen pro 1. a 2. ročníky, přípravné třídy a individuální konzultace (.xlsx; .pdf, str. 3–5), naopak nepočítá týden v prosinci 2020. Údaje k částečnému zavření pak nepokračují do doby, kdy se toto omezení v ČR dotklo středních škol. UNESCO navíc ve svých datech některé týdny počítá jak do úplného, tak i do částečného uzavření (.xlsx).

UNESCO tedy používá jiný způsob výpočtu, ale jelikož jej aplikuje stejně u všech zkoumaných zemí, můžeme jeho data použít ke srovnání ČR a zbytku Evropy. Pokud tedy pro evropské srovnání vezmeme v potaz data UNESCO, školy byly úplně uzavřené 20 týdnů (.xlsx). Stejně dlouho byly zavřené školy v Maďarsku a Severní Makedonii, déle pak ve Slovinsku, Irsku, Rumunsku, Polsku a Srbsku. Co se týče součtu úplného a částečného uzavření, déle než Česko měly v tomto srovnání školy zavřené Bulharsko, Slovinsko, Bosna a Hercegovina, Lotyšsko, Černá Hora a Severní Makedonie.

Závěr

Podle dat UNESCO byly během pandemie covidu-19 školy déle než v Česku úplně zavřené v pěti evropských zemích, konkrétně ve Slovinsku, Irsku, Rumunsku, Polsku a Srbsku. Při započítání doby, kdy byly školy zavřené pouze částečně, byla situace horší v šesti zemích. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako nepravdivý.