Přehled ověřených výroků

Andrej Babiš (ANO) reaguje na poznámku, že dle jeho slov bude pro splnění svého programu potřebovat o desítky miliard vyšší schodek rozpočtu, než jaký pro rok 2026 připravil dosluhující ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Podle Andreje Babiše je však současný návrh státního rozpočtu zkreslený, protože v něm chybějí některé výdaje. Jako příklad uvádí zastavené investice do dopravních staveb.

Rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury

Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) přerozděluje peníze na výstavbu a údržbu dopravních staveb, například dálnic nebo železnic. Podléhá Ministerstvu dopravy a jeho rozpočet se schvaluje samostatně. Vláda ho však podle zákona musí předložit současně s návrhem státního rozpočtu. SFDI získává prostředky ze státního rozpočtu, z evropských fondů i z vlastních příjmů, například z mýtného.

Návrh státního rozpočtu schválila vláda na konci září 2025, stará Sněmovna ho však již nestihla projednat. Končící vláda rozpočet Sněmovně v novém složení dosud neposlala. Rozpočet SFDI začala vláda podle ministra Kupky projednávat 8. října 2025, navržené výdaje fondu se měly v roce 2026 dle Kupky vyšplhat na přibližně 187 miliard korun – SFDI měl přitom podle návrhu státního rozpočtu počítat s jistými příjmy pouze ve výši 144,6 miliardy korun (.zip, Textová část.pdf, str. 33). Rozpočet SFDI nicméně schválen nebyl, vláda jeho projednávání ještě 8. října přerušila (.doc, str. 1) s odůvodněním, že materiál projedná příští vláda.

Chybějící peníze

Generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl uvedl, že v návrhu rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2026 chybí přibližně 40 mld. Kč. Podle Mátla nebude ŘSD zatím podepisovat již vysoutěžené velké kontrakty, nadále však uzavírá smlouvy na menší závazky. Dodal, že pokud se peníze nenajdou, dojde u zahájení řady staveb k několikaměsíčnímu zpoždění. Mezi ohrožené projekty podle něj patří středočeská D3, Pražský okruh, dálnice D11 na úseku Jaroměř–Trutnov a D35 mezi Úlibicemi a Hořicemi na Jičínsku.

16. října 2025, tedy šest dnů po zveřejnění námi ověřovaného rozhovoru, potvrdila informace o chybějících financích také Národní rozpočtová rada (NRR) ve svém vyjádření ke státnímu rozpočtu (.pdf, str. 2). V dokumentu upozorňuje na to, že rozpočet SFDI je navržen s vyššími výdaji než jaké předpokládá návrh státního rozpočtu (.zip, příloha P_04, str. 28) a to o 37,2 mld. Kč. Návrh je tak podle NRR v předložené podobě neschvalitelný (.pdf, str. 2). Dne 18. října potvrdil ředitel Správy železnic Jiří Svoboda, že ani jeho úřad nepodepisuje nové smlouvy.

Závěr

Návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2026 předpokládá o 37,2 mld. Kč vyšší příjem, než je pro něj alokováno v návrhu státního rozpočtu. Ředitelé Ředitelství silnic a dálnic a Správy železnic uvedli, že prozatím nebudou podepisovat již vysoutěžené velké kontrakty. Výrok Andreje Babiše tak hodnotíme jako pravdivý.

Kateřina Perknerová se v rozhovoru pro Deník zeptala Andreje Babiše na jeho dřívější vyjádření k rozpočtovému schodku. Podle Perknerové Babiš řekl, že bude pro naplnění svého programu potřebovat vyšší schodek než 286 miliard navržených vládou Petra Fialy. 

Předseda hnutí ANO redaktorku opravuje s tím, že schodek ve výši až 350 miliard korun je podle něj ukrytý již v návrhu rozpočtu Fialovy vlády, protože v něm chybějí některé výdaje. Babiš tedy dle svých slov pouze poukazoval na chybu v návrhu vlády, nikoli na nutnost navyšovat schodek pro naplnění vlastního programu.

Výroky Andreje Babiše

Andrej Babiš po vítězství ve sněmovních volbách skutečně řekl, že v rozpočtu na rok 2026 chybí až 80 miliard korun (video, čas 2:35). Reálný schodek by podle něj mohl dosáhnout zhruba 350 miliard korun (video, čas 1:05) oproti plánovanému deficitu 286 miliard korun, který připravila vláda Petra Fialy (.docx, str. 1). Návrh rozpočtu kritizovala také Národní rozpočtová rada ve vyjádření z 16. října 2026 (.pdf). Upozornila, že rozpočet počítá s navýšením státních příjmů z boje s šedou ekonomikou, přestože odhady těchto příjmů nemusí být přesné. Člen rady Jan Pavel rovněž upozorňoval na rozpory mezi návrhem státního rozpočtu a návrhem rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury, který počítal na příjmové straně s vyšším objemem dotací, než bylo plánováno ve státním rozpočtu.

Babiš mj. uvedl, že kvůli chybějícím penězům na dopravu se zastavují stavby silnic. Generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl potvrdil, že v rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2026 chybí zhruba 40 miliard korun. Popřel však, že by docházelo k plošnému rušení zakázek. Pouze uvedl, že pokud se peníze nenajdou, dojde u zahájení řady staveb k několikaměsíčnímu zpoždění.

Předseda hnutí ANO tak 7. října skutečně řekl, že rozpočet na rok 2026 bude muset mít vyšší schodek než 286 mld. korun, což ovšem zmiňoval v souvislosti s návrhem rozpočtu předloženým Fialovou vládou. Po námi ověřovaném rozhovoru Babiš několikrát uvedl, že jeho vláda nechce deficit zvyšovat. Podobně se ke konci října vyjádřil také místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček.

Závěr

Andrej Babiš po volbách mluvil o tom, že kvůli špatně uvedeným výdajům v návrhu státního rozpočtu na rok 2026 v něm chybí až 80 miliard korun, a reálný schodek rozpočtu tak bude o něco vyšší. V jednom ze svých vyjádření odhadl reálný deficit přibližně na 350 miliard korun. Nemluvil však o navyšování schodku pro účely naplnění programu hnutí ANO, pouze o návrhu rozpočtu předloženém vládou Petra Fialy. Podle vyjádření Národní rozpočtové rady, které bylo zveřejněno po ověřovaném rozhovoru, schodek státního rozpočtu v předloženém návrhu skutečně může nadhodnocovat některé příjmy a naopak neobsahovat všechny výdaje. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako pravdivý.

Místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Olga Richterová (Piráti) uvádí čísla o úspěšnosti digitálního stavebního řízení, které spadalo do gesce bývalého ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti). Tím ilustruje, že během Bartošova působení podle ní došlo po 20 letech k významnému posunu v digitalizaci.

V červnu 2025 mluvčí MMR Petr Waleczko Seznam Zprávám řekl, že za rok od spuštění digitalizace stavebního řízení bylo do systému vloženo téměř 210 tisíc žádostí a z toho bylo dokončeno přes 99 000 řízení.

Andrej Babiš (ANO) se v debatě odkazuje na graf zobrazující kumulovaný růst cen energií od prosince 2021, který již v jedné z předchozích debat prezentoval (video, čas 46:30) jeho stranický kolega Karel Havlíček. Graf vychází z hodnot harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) energií, který publikuje Eurostat a který slouží k mezinárodnímu srovnání inflace cen elektřiny, plynu a paliv (.pdf, str. 343–344).

Hnutí ANO v grafu porovnává růst cen u států Evropské unie v období mezi prosincem 2021, kdy se funkce ujala vláda Petra Fialy, a srpnem 2025. Česká republika v tomto období skutečně zaznamenala nejvyšší nárůst cen energií, a to přesně o 64,2 %. Druhé Rakousko mělo 38,6 %. Nejlépe si naopak vedly Švédsko, Španělsko a Nizozemsko, které byly jedinými zeměmi, ve kterých ceny poklesly.

Ministr zemědělství Marek Výborný před volbami oznámil, že začal po firmách koncernu Agrofert vymáhat dotace, které holding získal v letech 2017 až 2021 v době působení Andreje Babiše ve vládě. Výborný uvedl, že resort bude chtít vrátit více než 7 miliard korun. Tato částka podle vyjádření Výborného zahrnuje nejen národní dotace, ale velkou část tvoří také tzv. nárokové (přímé) dotace z evropských fondů, jejichž výše se odvíjí od výměry obhospodařované půdy. Ministerstvo zemědělství zpětné vymáhání dotací zdůvodňuje tím, že byl podle něj Andrej Babiš v dané době ve střetu zájmů, a Agrofert tak na ně tehdy neměl nárok.

Zákon o střetu zájmů od února 2017 zakazuje členům vlády, aby firmy, ve kterých mají alespoň čtvrtinový podíl, mohly čerpat dotace a investiční pobídky nebo získávat veřejné zakázky. Krátce před nabytím účinnosti této úpravy převedl tehdejší ministr financí Andrej Babiš společnosti Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů. Tyto fondy spravovali např. jeho spolupracovníci, včetně jeho tehdejší partnerky Moniky Babišové. Soudy nicméně opakovaně rozhodly, že Andrej Babiš Agrofert i nadále fakticky ovládal, a byl tedy ve střetu zájmů.

Ministerstvo zemědělství nyní uvádí, že Agrofert získal dotace neoprávněně, včetně těch nárokových, a odkazuje se na to, že to potvrzují rozhodnutí soudů. Dříve naopak resort dotace vymáhat nechtěl a argumentoval tím, že se soudní verdikty týkaly jen případů, kdy se firmy soudily kvůli neproplaceným dotacím, a nešlo tedy o případy dotací už vyplacených. Redaktoři serveru iROZHLAS.cz zároveň letos v srpnu upozornili, že podle jejich zjištění dosavadní rozsudky explicitně nezmiňovaly neoprávněnost nárokových dotací. Tím ostatně argumentují i zástupci holdingu Agrofert. Výborný se ve vyjádření pro iROZHLAS.cz odkazoval na právní analýzu, kterou si vláda nechala zpracovat, podle níž se ustanovení v zákoně o střetu zájmů na poskytování nárokových dotací vztahuje. Sám ale dříve uváděl, že na nárokové dotace se zákon o střetu zájmů nevztahuje.

Částka 7 miliard, kterou chce Ministerstvo zemědělství od firem holdingu Agrofert vymáhat zpět, zahrnuje i několik miliard tzv. nárokových dotací. Na základě veřejně dostupných zdrojů ale nelze s určitostí stanovit, zda byly tyto nárokové dotace vyplaceny neoprávněně. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako neověřitelný.

Andrej Babiš se jako premiér v červenci 2020 účastnil mimořádného zasedání Evropské rady v Bruselu, kde představitelé členských zemí jednali o finančním rámci Evropské unie pro roky 2021–2027. Pro toto období zde bylo pro Českou republiku vyjednáno 35,7 miliardy eur, tedy 964 miliard Kč dle tehdejšího kurzu eura.

Největší podíl vyjednané částky představovaly prostředky na kohezní politiku. Kohezní politika (neboli politika soudržnosti) slouží ke snižování rozdílů mezi jednotlivými regiony Evropské unie. Česká republika měla v důsledku jednání v rámci kohezní politiky dostat 19 miliard eur, což dle tehdejšího kurzu odpovídalo přibližně 514 miliardám Kč. Podle dokumentu, který shrnoval závěry zasedání Evropské rady, bylo rozhodnuto, že ČR dostane v rámci Fondu soudržnosti „dodatečný příděl“ ve výši 1,55 miliardy eur (.pdf, str. 34). V přepočtu dle tehdejšího kurzu šlo o 42 miliard korun.

Informace o odvodech Agrofertu v období 2005–2024 jsme hledali v konsolidovaných výročních zprávách koncernu. Tyto zprávy obsahují konsolidované údaje za celý holding, tedy za firmy působící v České republice i v zahraničí. Konkrétně uvádějí výši zaplacených daní z příjmu právnických osob v jednotlivých letech. Dohromady šlo v daném období o téměř 30 miliard korun.

Agrofert v roce 2024 působil v 16 státech Evropské unie (.pdf, str. 9), celosvětově zaměstnával necelých 29 tisíc osob (str. 8). Nejvíce – téměř 18 tisíc – zaměstnanců měl Agrofert v Česku, více než 5 tisíc na Slovensku, přes 2,8 tisíce v Německu a kolem 1,3 tisíce v Maďarsku. V případě ostatních států jde pak maximálně o stovky zaměstnanců.

Výroční zprávy obsahují také mzdové náklady, neobsahují ale ani detailní rozpad na odvody, výši zaplacené daně z příjmů fyzických osob – zaměstnanců, ani dělení na jednotlivé země. Vzhledem k tomu, že se výše odvodů do systémů sociálního a zdravotního pojištění v jednotlivých státech liší (v Česku, v Německu (.pdf), na Slovensku atp.) a liší se i mzdy zaměstnanců, nelze odvody za jednotlivé země přesně vypočítat z výročních zpráv. Koncern uvádí pouze celkovou výši nákladů na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, a to pouze ve výročních zprávách od roku 2014. Odvody od té doby přesáhly 51 miliard Kč.

Andrej Babiš uvádí konkrétní částky odvedené v Česku, v Německu a na Slovensku, veřejně dostupné materiály Agrofertu však takové rozdělení neobsahují. K dispozici nejsou ani souhrnné částky pro všech 16 zemí EU. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Petr Fiala v debatě kandidátů na premiéra kritizuje Andreje Babiše za to, že se obohatil v době, kdy byl sám ministrem ve vládě Bohuslava Sobotky a následně premiérem v první a druhé vládě Andreje Babiše. Zisky koncernu Agrofert můžeme dohledat ve výročních zprávách, ovšem majetek Andreje Babiše, včetně tržní hodnoty jeho majetkových podílů, je obtížně měřitelný. Přibližně ho však sleduje např. časopis Forbes ve svých žebříčcích miliardářů.

Zisky Agrofertu

Za dobu Babišova působení ve vládě se zisky Agrofertu nezdvojnásobily. V roce 2014 činil zisk 6,14 mld. Kč (.pdf, str. 13), zatímco v roce 2021 to bylo 5,8 mld. Kč (.pdf, str. 17). Nejvyššího ročního zisku během let 2014 až 2024 Agrofert dosáhl v roce 2022, kdy byl Andrej Babiš již v opozici. Jeho výše tehdy dosáhla téměř 13 mld. Kč (.pdf, str. 17). Zvýšený zisk koncernu přitom pocházel zejm. z jeho zahraničních firem věnujících se chemické výrobě.

Tržby Agrofertu

Tržby Agrofertu se za Babišova působení ve vládě držely na podobné úrovni. V letech 2014 (.pdf, str. 4) až 2021 (.pdf, str. 8) stouply z 166,8 mld. Kč na 184,8 mld. Kč. Naproti tomu v letech 2022–2024, kdy byl Babiš v opozici, dosáhl Agrofert vyšších tržeb – zejména v roce 2022, kdy dosáhly 245,1 mld. Kč (.pdf, str. 8).

Babišův majetek

Výroční zprávy Agrofertu nakonec uvádějí i majetek společnosti, který nicméně není přesným ukazatelem její tržní hodnoty pro majitele podílů, a tedy hodnoty koncernu v rámci majetku Andreje Babiše. Ani majetek Agrofertu se ale mezi lety 2014 (.pdf, str. 12) a 2021 (.pdf, str. 16), kdy končila Babišova vláda, nezdvojnásobil. 

Podle odhadů publikovaných časopisem Forbes, který vychází z výsledků firem i řady dalších indikátorů, byla hodnota majetku Andreje Babiše v roce 2014 přibližně 60 mld. korun a v roce 2021 celkem 74,9 mld. korun, narostla tedy o cca 25 %. Z grafu níže je patrné, že zejména v posledních letech se odhady Babišova jmění rychle měnily, včetně výrazného růstu i poklesu.

Závěr

Konsolidované zisky a tržby Agrofertu ani odhady výše majetku Andreje Babiše se během jeho působení ve vládě nezdvojnásobily. Koncern Agrofert naopak dosáhl výrazně vyšších hospodářských výsledků zejména v roce 2022, kdy byl Andrej Babiš již v opozici. V následujícím roce výrazně narostl i odhad jeho majetku. Výrok Petra Fialy hodnotíme jako nepravdivý.

Odvolací senát Vrchního soudu v Praze 23. června 2025 zrušil dřívější osvobozující rozsudek nad Andrejem Babišem a Janou Nagyovou v kauze Čapí hnízdo, který loni vydal prvoinstanční Městský soud v Praze. Podle usnesení vrchního soudu jednání Babiše a Nagyové naplňuje znaky trestných činů. Obžalovaní dle vrchního soudu totiž „účelově prezentovali společnost Farma Čapí hnízdo jako malý nezávislý podnik“, přestože věděli, že kritéria malého podniku nesplňuje.

Vrchní soud dospěl k závěru o vině obžalovaných a zavázal městský soud k tomu, aby se tím řídil. Městský soud z tohoto závěru bude muset vycházet (.pdf, str. 21–22) na základě judikatury ústavního soudu. Zároveň ale platí, že se městský soud tímto závěrem bude muset řídit pouze tehdy, když se nenajdou nové důkazy, které by výsledky rozhodování vrchního soudu zpochybnily (.pdf, str. 21–22). V opačném případě má prvoinstanční soud možnost se od názoru vrchního soudu odchýlit.

Ještě před námi ověřovanou debatou Deník N zveřejnil zprávu, podle které Městský soud určité nové důkazy dostal. O tom, zda jsou tyto důkazy dostatečné, budou soudy teprve rozhodovat. Jestli Andrej Babiš odejde od soudu s trestem, nebo bez trestu, tedy není předem dané. Z těchto důvodů hodnotíme výrok Petra Fialy jako nepravdivý.

Andrej Babiš mluví o své knize Může za to Babiš z roku 2022 (.pdf), ve které prezentoval úspěchy svého vládnutí mezi lety 2017 a 2021. Ačkoli bylo hnutí ANO v letech 2014 až 2017 koaliční stranou vlády Bohuslava Sobotky, z výroku jasně vyplývá, že Andrej Babiš hovoří o prezentaci úspěchů svých vlastních vlád právě z let 2017 až 2021. Tvrdí, že ostatní vlády podobné hodnocení svých programových prohlášení nezveřejnily. 

V listopadu 2017 ovšem vydala publikaci, byť menšího rozsahu než Babiš, právě vláda Bohuslava Sobotky (.pdf). Podobně jako pozdější materiál vlády Andreje Babiše obsahovala i tato publikace úvodní slovo premiéra (.pdf, str. 3), přehled významných milníků vlády a výčet úspěchů a splněných priorit v jednotlivých rezortech (.pdf).

Podobně jako Andrej Babiš, i vláda Bohuslava Sobotky prezentovala své úspěchy v plnění programového prohlášení a skládala tak své účty. Není tedy pravda, že to od revoluce až do vydání knihy Může za to Babiš nikdo neudělal. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako nepravdivý.