Přehled ověřených výroků

Bez tématu 11 656 výroků
Ekonomika 502 výroků
Koronavirus 462 výroků
Obrana, bezpečnost, vnitro 282 výroků
Evropská unie 281 výroků
Zahraniční politika 248 výroků
Prezidentské volby 2023 227 výroků
Sociální politika 183 výroků
Sněmovní volby 2021 175 výroků
Invaze na Ukrajinu 165 výroků
Krajské volby 2020 136 výroků
Energetika 128 výroků
Právní stát 125 výroků
Zdravotnictví 120 výroků
Poslanecká sněmovna 113 výroků
Doprava 111 výroků
Školství, věda, kultura 90 výroků
Komunální volby 2022 81 výroků
Životní prostředí 77 výroků
Regiony 73 výroků
Vnitrostranická politika 60 výroků
Rozpočet 2022 52 výroků
Rozpočet 2021 46 výroků
Evropské volby 2024 38 výroků
Zemědělství 32 výroků
Střet zájmů 29 výroků
Cesta na Tchaj-wan 20 výroků
Rozpočet 2023 17 výroků
Konflikt Izrael – Hamás 13 výroků
Kauza Dozimetr 12 výroků
Útok na Izrael 5 výroků
Pražský hrad 4 výroky
Rozpočet 2024 3 výroky
Pravda 9 403 výroků
Nepravda 1 918 výroků
Zavádějící 1 224 výroků
Neověřitelné 1 742 výroků
Rok 2024 283 výroků
Rok 2023 524 výroků
Rok 2022 662 výroků
Rok 2021 999 výroků
Rok 2020 988 výroků
Rok 2019 831 výroků
Rok 2018 1 457 výroků
Rok 2017 1 298 výroků
Rok 2016 1 534 výroků
Rok 2015 475 výroků
Rok 2014 1 426 výroků
Rok 2013 1 959 výroků
Rok 2012 1 851 výroků

Petr Fiala

(…) nevydělal 13 miliard korun na ekonomické krizi, energetické krizi a dalších krizích jako váš Agrofert v roce 2022.
Evropské volby, 5. června 2024
Ekonomika
Pravda
Zisky koncernu Agrofert v roce 2022 dosáhly 12,97 miliard Kč. Za vyšší tržby mohly mj. vyšší náklady, které narostly vlivem energetické krize a následně se promítly do finálních cen.

Premiér Petr Fiala reaguje na Andreje Babiše, který kritizuje českou muniční iniciativu a kauzu Podnikatelské družstevní záložny, ve které měl nepřiznaný podíl i Fiala a další členové ODS. Předseda vlády se ohrazuje tržbami koncernu Agrofert v roce 2022, ke kterým měla podle jeho slov přispět ekonomická a energetická krize.

Koncern Agrofert podle výroční zprávy o hospodaření za rok 2022 dosáhl konsolidovaného zisku po zdanění ve výši 12,97 miliard korun (.pdf, str. 8). Tato částka tvořila dokonce dvojnásobek zisku z roku 2021, kdy firma vydělala 5,8 mld. Kč. Podle zprávy mělo na zvýšení zisků podíl hlavně chemické odvětví v zahraničí, odkud pocházela více než polovina tržeb.

Úspěch navzdory krizi

Předseda představenstva Agrofertu Zbyněk Průša k tržbám za rok 2022 uvedl, že zisky v zemědělství rostly díky vysokým cenám komodit. Redaktor Jan Brož z Hospodářských novin si úspěch Agrofertu vysvětluje tak, že se společnosti podařilo promítnout zdražení plynu do koncových cen hnojiv. Brož zároveň upozorňuje na to, že vysoké ceny energií se podařilo využít více podnikům, které byly úspěšné navzdory krizi.

Analytik Radim Dohnal zisky Agrofertu odůvodnil vysokými světovými cenami výrobků: „To bylo dáno válkou, panikou a náběhem energetické krize. Naopak ceny vstupů v České republice měly zemědělské subjekty spíše nízké. Jako doběh staré doby byly zafixované.“ Agrární analytik Petr Havel však upozorňuje na to, že ačkoli byla nominální výše zisků vyšší, procento zisků z celkové ceny mohlo být stejné kvůli vyšším nákladům.

Závěr

Zisky Agrofertu za rok 2022 skutečně dosáhly téměř 13 miliard korun, a to především díky chemickým továrnám v zahraničí. V porovnání s předchozím rokem se jedná o více než dvojnásobek. Analytici vysvětlují, že do nárůstu zisků se promítly vyšší ceny komodit způsobené energetickou krizí. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala

120 tisíc (ukrajinských uprchlíků, pozn. Demagog.cz) je na našem pracovním trhu.
Evropské volby, 5. června 2024
Invaze na Ukrajinu
Pravda
Podle posledních údajů Ministerstva práce a sociálních věcí v Česku k dubnu 2024 pracovalo přibližně 123 tisíc ukrajinských uprchlíků. Podobné číslo uvádí i Úřad práce.

Premiér Petr Fiala v kontextu výroku zmiňuje, že se jakožto předseda vlády snaží posilovat bezpečnost českých občanů, pro kterou je podle něj důležité, aby Česko pomáhalo Ukrajině ve válce s Ruskem. Uvádí, že součástí této pomoci je také přijetí ukrajinských uprchlíků, kteří se podle jeho názoru úspěšně integrují do české společnosti, a to i s přihlédnutím k tomu, že jich 120 tisíc pracuje.

Situace uprchlíků z Ukrajiny

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) v dubnu 2024 oznámilo, že dle dat pracuje v Česku přibližně 123 000 ukrajinských uprchlíků. Zároveň uvedlo, že se každý týden počet pracujících ukrajinských uprchlíků zvyšuje zhruba o tisícovku, v současnosti tak může být číslo ještě o něco vyšší.

Zaměstnanost sleduje i Úřad práce, z jehož tiskové zprávy vyplývá, že ke konci dubna bylo zaměstnaných 118 163 ukrajinských uprchlíků (.pdf, str. 3). V nejnovější tiskové zprávě, kterou úřad zveřejnil až po námi ověřované debatě, stojí, že jich bylo již zhruba 121 tisíc (.pdf, str. 2).

Dřívější závěry výzkumné organizace PAQ Research ukazují, že v Česku pracuje 72 % z ekonomicky aktivní populace ukrajinských uprchlíků (.pdf, str. 22). Společnost mezi ekonomicky aktivní populaci řadí všechny uprchlíky starší 17 let, kteří aktuálně pracují v Česku nebo na Ukrajině či jsou nezaměstnaní (.pdf, str. 4). Ukrajinští uprchlíci většinou pracují na hůře placených pozicích, kdy čtyři z deseti pracujících vykonávají manuální a pomocné práce a dokonce dvě třetiny pracují pod svou kvalifikací (.pdf, str. 22–23).

Závěr

Podle posledních dat MPSV a Úřadu práce v Česku v dubnu 2024 pracovalo zhruba 120 tisíc ukrajinských uprchlíků. Výrok premiéra Fialy tak hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala

Kdo tady požívá dočasné ochrany, tak nemůže být námi poslán zpátky na Ukrajinu.
Evropské volby, 5. června 2024
Právní stát
Invaze na Ukrajinu
Pravda
Osobám, které mají udělenou dočasnou ochranu a dostaly povolení k pobytu, nelze tuto ochranu odebrat na základě politického rozhodnutí. Dle zákona jim může být ochrana odejmuta pouze ze závažných důvodů, jako je např. spáchání zvláště závažného trestného činu.

Premiér Petr Fiala reaguje na otázku, jakým způsobem ovlivní českou politiku rozhodnutí ukrajinského Ministerstva obrany, že všichni Ukrajinci, kteří se nacházejí v zahraničí a je jim více než 17 let, se budou muset vrátit na Ukrajinu a zaregistrovat se tam. Předseda vlády odpověděl, že si přeje, aby Ukrajinu bránili všichni, kdo mohou. Zároveň ale dodal, že česká ekonomika potřebuje ukrajinské uprchlíky, kteří u nás pracují. V tomto kontextu zdůraznil, že osoby, které mají dočasnou ochranu, podle něj česká vláda nemůže vyhostit z politické vůle.

Dočasná ochrana

Dočasnou ochranu na evropské úrovni upravuje směrnice z roku 2001, která byla do českého právního řádu později zapracována zákonem o dočasné ochraně cizinců. Rada EU dočasnou ochranu popisuje jako „krizový mechanismus EU, který se aktivuje za výjimečných okolností v případě hromadného přílivu osob“. 

Tuto směrnici musí aktivovat Rada EU na návrh Komise (.pdf, str. 3–4). Poprvé se tak stalo v březnu 2022 v reakci na ruskou vojenskou invazi na Ukrajině. Rada EU kromě toho rozhoduje o prodloužení dočasné ochrany a jejím ukončení. Vláda Petra Fialy následně přijala (.pdf) návrh tzv. Lex Ukrajina, který poté schválil Parlament a podepsal prezident. Tento zákon stanovil, že lidé s udělenou dočasnou ochranou mají oprávnění k pobytu na území Česka.

Odejmutí dočasné ochrany

V případě neudělení nebo odebrání dočasné ochrany se rozhodnutí řídí zmíněným zákonem o dočasné ochraně cizinců. V něm stojí, že povolení k pobytu za účelem dočasné ochrany nesmí být uděleno nebo musí být odebráno v případě, že žadatel o její poskytnutí představuje bezpečnostní ohrožení státu, dopustil se zločinu proti lidskosti, válečného zločinu, zločinu proti míru nebo se provinil činy, které jsou v rozporu se zásadami a cíli OSN. 

Povolení k pobytu za účelem dočasné ochrany také může být odepřeno či odejmuto, pakliže byl žadatel odsouzen za zvlášť závažný zločin a zároveň je kvůli tomu stále nebezpečný pro společnost. Dalším případem, kdy může být oprávnění k pobytu odepřeno, je důvodné podezření ze spáchání závažného trestného činu na území jiného státu nebo uvedení nepravdivých údajů či zamlčení skutečnosti klíčových pro zjištění stavu věci.

Závěr

Lidem, kteří obdrželi povolení k pobytu za účelem dočasné ochrany, lze toto povolení odebrat jen z výše vyjmenovaných závažných důvodů. Nelze je tedy poslat zpět do země původu bezdůvodně pouze z politického rozhodnutí. Výrok Petra Fialy tak hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala

Dneska 120 000 Ukrajinců na našem pracovním trhu přispívají více, než kolik pomáháme jejich kolegyním a kolegům, kteří u nás jsou.
Evropské volby, 5. června 2024
Sociální politika
Ekonomika
Invaze na Ukrajinu
Pravda
V ČR dle dat MPSV v dubnu 2024 pracovalo asi 123 000 ukrajinských uprchlíků. Ti za první čtvrtletí roku 2024 odvedli do státního rozpočtu 6,4 miliardy Kč. Výdaje ve formě sociální pomoci ukrajinským uprchlíkům byly za stejné období opravdu nižší a činily jen 3,5 miliardy Kč.

Premiér Petr Fiala reaguje na otázku, jestli by měla Evropa pomáhat vracet bojeschopné muže na Ukrajinu. Řekl, že toto rozhodnutí záleží na nich samotných a že ukrajinští uprchlíci podle něj na českém pracovním trhu přispívají více, než kolik z něj obdrží ve formě pomoci. Kromě toho pochválil i českou společnost za přijetí a integraci ukrajinských uprchlíků.

Pracující uprchlíci z Ukrajiny přispívají do státního rozpočtu a zároveň české ekonomice pomáhají tím, že zaplňují neobsazená pracovní místa. V našem odůvodnění se ale zaměříme jen na to, jestli jejich příspěvky do státního rozpočtu převyšují částku, kterou stát na podporu ukrajinských uprchlíků v Česku vynakládá.

Pomoc ukrajinským uprchlíkům

Stát ukrajinským uprchlíkům pomáhá především ve formě humanitárních dávek. Tím se rozumí pomoc cizincům, kterým byla na českém území udělena dočasná ochrana „a kteří nemají prostředky na úhradu základních životních potřeb“ (.pdf, str. 3). Podle Lex Ukrajina, který nabyl účinnosti v březnu 2022, činila humanitární dávka původně 5 000 Kč za měsíc (.pdf). První dávku bylo možné získat už v měsíci, kdy byla cizinci v České republice udělena dočasná ochrana. Následně si o příspěvek mohli žádat opakovaně po dobu pěti kalendářních měsíců.

V rámci zmiňovaného zákona Lex Ukrajina se poskytoval také tzv. příspěvek pro solidární domácnost. Ten dostávaly fyzické osoby, které bezplatně ubytovaly cizince s dočasnou ochranou (.pdf, str. 14–15). Jestliže ubytovaný uprchlík sdílel bydlení přímo s ubytovatelem (např. v případě, kdy ubytovatel poskytl pokoj v domě, kde sám bydlí), činil měsíční příspěvek 3 000 Kč.

Od začátku července 2023 došlo ke zpřísnění podmínek pro nárok na humanitární dávku a příspěvek pro solidární domácnost. Částky související s bydlením jsou poskytovány přímo cizincům s dočasnou ochranou společně s humanitární dávkou. Tyto podmínky byly představeny v rámci vládní novely zákonů pod názvem Lex Ukrajina 5. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky měly zvýšit účast Ukrajinců na hrazení životních nákladů (.pdf).

Příjmy převyšují výdaje

V dubnu letošního roku Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) oznámilo, že podle dat pracuje v České republice přibližně 123 000 ukrajinských uprchlíků. Zároveň uvedlo, že se každý týden počet pracujících ukrajinských uprchlíků zvyšuje zhruba o tisícovku, v současnosti tak může být číslo ještě vyšší.

Zaměstnanost sleduje i Úřad práce, z jehož tiskové zprávy vyplývá, že ke konci dubna bylo zaměstnaných 118 163 ukrajinských uprchlíků (.pdf, str. 3). V nejnovější tiskové zprávě, kterou úřad zveřejnil až po odvysílání námi ověřované debaty, stojí, že jich bylo již zhruba 121 000 (.pdf, str. 2). Pracující uprchlíci do rozpočtu přispívají odvody z výdělků, daní z přidané hodnoty a spotřební daní.

V lednu 2024 MPSV uvedlo, že za daný měsíc přinesli ukrajinští uprchlíci do státního rozpočtu více něž dvojnásobek toho, na kolik vyšly humanitární příspěvky (.pdf). Podpora běženců stála 0,9 miliardy korun, zatímco z odvodů na pojistném nebo spotřební dani stát získal 1,9 miliardy. Z tiskové zprávy vyplývá, že trend v příjmech a výdajích na uprchlíky se změnil již ve třetím čtvrtletí roku 2023, kdy příjmy přesáhly výdaje (.pdf, str. 2).

Zdroj: Tisková zpráva MPSV (.pdf, str. 1)

Podle analytičky MPSV Magdaleny Klimešové stát vyplatil za první čtvrtletí roku 2024 na podporu ukrajinských uprchlíků zhruba 3,5 miliardy korun, zatímco příspěvky Ukrajinců do státní kasy činily přibližně 6,4 miliardy korun. Mnoho uprchlíků ale stále pracuje na pozicích pod svou kvalifikací. Problémem je zejména složité uznávání diplomů a případná neznalost českého jazyka.

Shrnutí

Podle MPSV bylo v dubnu 2024 na českém pracovním trhu přibližně 123 000 ukrajinských uprchlíků. Obdobný údaj uvádí i Úřad práce. České ekonomice tito pracující uprchlíci přispívají více způsoby. Kromě toho, že zaplňují neobsazená pracovní místa, přispívají do státního rozpočtu odvody a daněmi. Příjmy, které stát z těchto odvodů a daní získal, překročily výdaje na pomoc uprchlíkům v ČR poprvé v polovině roku 2023. V prvním čtvrtletí roku 2024 přispěli ukrajinští uprchlíci téměř dvojnásobek oproti vyplacené pomoci. Výrok Petra Fialy tak hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš

Vy jste ho měl v Bílém domě (zbrojaře Michala Strnada, pozn. Demagog.cz).
Evropské volby, 5. června 2024
Zahraniční politika
Obrana, bezpečnost, vnitro
Nepravda
Michal Strnad byl ve Washingtonu ve stejné době jako Petr Fiala. Jednání v Bílém domě se ale neúčastnil, což pro Demagog.cz potvrdila i mluvčí Úřadu vlády Lucie Ješátková.

V diskuzi s premiérem Petrem Fialou o české muniční iniciativě pro Ukrajinu Andrej Babiš tvrdí, že Česká republika na Ukrajinu posílá nekvalitní a drahou munici. Opírá se přitom o vyjádření zbrojaře Michala Strnada, kterého označuje za zbrojaře Petra Fialy slovy: „To říká váš zbrojař.“ Předseda hnutí ANO Babiš v souvislosti s tím uvádí, že premiér Petr Fiala Strnada vzal s sebou při své návštěvě Bílého domu.

Michal Strnad je majitelem a předsedou představenstva průmyslově-technologického holdingu Czechoslovak Group (CSG). CSG je mimo jiné nejvýznamnější zbrojařskou firmou v Česku. V rozhovoru pro britský list Financial Times Strnad uvedl, že zhruba polovina munice, kterou jeho společnost jménem ČR zakoupila, nebyla dostatečně kvalitní, aby se bez dalšího zpracování mohla odeslat na Ukrajinu. Ve stejném rozhovoru Strnad také uvedl, že „každý týden se cena zvyšuje a s komponenty jsou velké problémy.“

Fialova návštěva Bílého domu

Ve veřejně dostupných zdrojích jsme nenašli zmínku, že by se Michal Strnad zúčastnil jednání premiéra Petra Fialy s americkým prezidentem Joem Bidenem v Bílém domě, které se uskutečnilo 15. dubna 2024. Součástí návštěvy v Bílém domě byla také bilaterální jednání delegací Česka a USA. Podle vládního poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara se na české straně jednání účastnil vedle něj a předsedy vlády také velvyslanec v USA Miloslav Stašek, první náměstek ministra zahraničí Jiří Kozák „a pak lidé přímo od premiéra“. Tyto osoby ovšem blíže nespecifikoval.

Novinky.cz uvedly, že vedle výše zmíněných osob se schůzky také zúčastnili vrchní ředitelka Sekce Kabinetu předsedy vlády Petra Fojtíková, ředitel odboru komunikace Úřadu vlády Václav Smolka a ředitel Odboru strategie a analýz Úřadu vlády Jakub Kajzler. Ten o svém setkání s Joem Bidenem informoval i na síti X (dříve Twitter), stejně jako např. Jiří Kozák. Kromě nich byla s delegací ve Washingtonu také mluvčí vlády Lucie Ješátková. 

Michal Strnad v USA

Strnad se v dubnu 2024 ve Washingtonu nacházel, dohledatelná je ale pouze jeho účast na galavečeři zaměřené na prezentaci českých investic v USA, která se odehrála 16. dubna ve washingtonském Cosmos Clubu. Večeři uspořádal spolek Jagello 2000, který se zaměřuje na oblast české zahraniční bezpečnostní politiky a členství Česka v NATO. Michal Strnad byl zachycen např. na fotografii u facebookového příspěvku skupiny Jagello 2000.

Na zveřejněných fotografiích lze rozpoznat, že Strnad na galavečeři sedělstejného stolu jako premiér Petr Fiala, bližší informace o jejich jednání ale nejsou k dispozici. Podle slov ředitele odboru komunikace Václava Smolky ze 6. června Michal Strnad do USA „přijel po vlastní ose“ jako zbytek podnikatelské delegace a nebyl součástí doprovodného týmu premiéra Fialy. Podobně se pro Demagog.cz vyjádřila i mluvčí vlády Lucie Ješátková, podle které Strnad „nebyl součástí delegace“ a návštěvy v Bílém domě se neúčastnil.

Závěr

Andrej Babiš tvrdí, že zbrojař Michal Strnad navštívil s premiérem Petrem Fialou Bílý dům. Ačkoliv Strnad v té době ve Washingtonu také byl, jeho setkání s Petrem Fialou je zdokumentované pouze z galavečeře pořádané spolkem Jagello 2000. O Strnadově přítomnosti v Bílém domě ve veřejně dostupných zdrojích není žádná zmínka a neobjevuje se ani na žádné fotografii z Fialovy návštěvy Bílého domu. Mluvčí Úřadu vlády pro Demagog.cz uvedla, že Strnad součástí české delegace nebyl a návštěvy Bílého domu se neúčastnil. Z těchto důvodů hodnotíme výrok Andreje Babiše jako nepravdivý.

Petr Fiala

Já jsem teda žádného zbrojaře v Bílém domě neměl.
Evropské volby, 5. června 2024
Zahraniční politika
Obrana, bezpečnost, vnitro
Pravda
Jednání v Bílém domě se zúčastnili poradce pro bezpečnost Tomáš Pojar, velvyslanec ČR v USA Miloslav Stašek a první náměstek ministra zahraničí Jiří Kozák. Přítomný byl i premiérův komunikační tým. Michal Strnad ani jiný zbrojař na schůzce nebyl.

Premiér Petr Fiala reaguje na tvrzení Andreje Babiše, který v debatě uvedl, že Fiala na své jednání s americkým prezidentem Joem Bidenem v Bílém domě přivedl zbrojaře Michala Strnada (video, čas 1:03:47). Ten je majitelem a předsedou představenstva průmyslově-technologického holdingu Czechoslovak Group (CSG). CSG je mimo jiné nejvýznamnější zbrojařskou firmou v Česku.

Fialova návštěva Bílého domu

Premiér Petr Fiala se s Joem Bidenem v Bílém domě setkal v rámci své třídenní návštěvy USA, která probíhala od 14. do 16. dubna 2024. S americkým prezidentem měl Fiala schůzku v pondělí 15. dubna. Po úvodní řeči před novináři pokračovala bilaterální jednání mezi představiteli obou států bez přítomnosti médií. 

Podle vládního poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara se na české straně jednání účastnil vedle něj a předsedy vlády také velvyslanec v USA Miloslav Stašek, první náměstek ministra zahraničí Jiří Kozák „a pak lidé přímo od premiéra“. Tyto osoby ovšem blíže nespecifikoval. Podle Staška o podobě týmu, který se jednání účastnil, „rozhoduje americká strana, která stanovuje formát jednání“

Novinky.cz uvedly, že vedle výše zmíněných osob se jednání také zúčastnili vrchní ředitelka Sekce Kabinetu předsedy vlády Petra Fojtíková, ředitel odboru komunikace Úřadu vlády Václav Smolka a ředitel Odboru strategie a analýz Úřadu vlády Jakub Kajzler. Ten o svém setkání s Joem Bidenem informoval i na síti X (dříve Twitter), stejně jako např. Jiří Kozák. Kromě nich byla s delegací ve Washingtonu také mluvčí vlády Lucie Ješátková.  

Premiér Petr Fiala o průběhu jednání novinářům řekl, že s prezidentem Bidenem mluvili především o ruské invazi na Ukrajinu, české muniční iniciativě nebo vzájemných ekonomických vztazích. Tématem podle předsedy vlády byla i přítomnost českých firem na americkém trhu a možnost posílení spolupráce v oblasti jaderné energetiky a dodávek zkapalněného zemního plynu. 

Michal Strnad v USA

Ve veřejně dostupných zdrojích jsme nenašli zmínku, že by se Michal Strnad zúčastnil jednání mezi Fialou a Bidenem. Strnad se neobjevuje ani na žádné fotografii z premiérovy návštěvy Bílého domu. Ve Washingtonu se sice v dubnu 2024 nacházel, dohledatelná je ale pouze jeho účast na galavečeři zaměřené na prezentaci českých investic v USA, která proběhla 16. dubna ve washingtonském Cosmos Clubu. Večeři pořádal spolek Jagello 2000, který se věnuje oblasti české zahraniční bezpečnostní politiky a členství ČR v NATO. Michal Strnad byl zachycen např. na fotografii u facebookového příspěvku skupiny Jagello 2000.

Na zveřejněných fotografiích lze rozpoznat, že Strnad na galavečeři sedělstejného stolu jako premiér Petr Fiala, bližší informace o jejich jednání ale nejsou k dispozici. Podle ředitele odboru komunikace Smolky Michal Strnad do USA „přijel po vlastní ose“ jako zbytek podnikatelské delegace a nebyl součástí doprovodného týmu premiéra Fialy. Podobně se pro Demagog.cz vyjádřila i mluvčí vlády Lucie Ješátková, podle které Strnad „nebyl součástí delegace premiéra“ a návštěvy v Bílém domě se neúčastnil.

Závěr

Petr Fiala vyvrací tvrzení Andreje Babiše, že s sebou na jednání do Bílého domu vzal zbrojaře Michala Strnada. Podle veřejně dostupných informací se Strnad jednání s americkým prezidentem Joem Bidenem opravdu nezúčastnil, což pro Demagog.cz potvrdila i mluvčí Úřadu vlády Lucie Ješátková. Z dostupných zdrojů vyplývá, že se schůzky neúčastnil ani jiný český zbrojař. Z těchto důvodů hodnotíme výrok premiéra Petra Fialy jako pravdivý.

Andrej Babiš

V chartě NATO je devětkrát slovo mír, že členové NATO mají řešit konflikty mírovými prostředky.
Evropské volby, 5. června 2024
Obrana, bezpečnost, vnitro
Invaze na Ukrajinu
Pravda
Severoatlantická smlouva, která založila NATO, obsahuje devět zmínek o míru. Upřednostňuje také řešení mezinárodních sporů mírovými prostředky, přičemž použití ozbrojené síly připouští jen při napadení člena NATO.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš odpovídá na otázku, jestli souhlasí s tím, že Ukrajina používá dodané zbraně k útokům na Rusko. S tím Babiš souhlasí, protože je podle něj Moskva agresorem, který na Ukrajinu zaútočil. Zároveň se ale obává následné reakce Kremlu a upozorňuje na to, že Severoatlantická aliance (NATO) nemá dostatečné obranné kapacity. V tomto kontextu zmiňuje „chartu NATO“, tedy Severoatlantickou smlouvu z roku 1949, která NATO založila .

Obsah smlouvy

Severoatlantická smlouva opravdu obsahuje devět zmínek o míru. O tom, že členové NATO mají řešit konflikty mírovými prostředky, pojednává hned první článek. Říká, že se smluvní strany zavazují urovnávat veškeré mezinárodní spory mírovými prostředky. Toto ustanovení smlouvy se přitom odvolává na Chartu Spojených národů (.pdf).

Článek 5 poté připouští použití ozbrojené síly v případě, že by byl napaden členský stát NATO. Útok na jednoho člena se totiž na základě tohoto článku považuje za útok na všechny. Konkrétně v článku stojí, že „dojde-li k takovému ozbrojenému útoku, každá z nich (smluvních stran, pozn. Demagog.cz) uplatní právo na individuální nebo kolektivní obranu, (…) pomůže smluvní straně nebo stranám takto napadeným tím, že neprodleně podnikne sama a v souladu s ostatními stranami takovou akci, jakou bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly, s cílem obnovit a udržet bezpečnost severoatlantické oblasti“.

Závěr

Severoatlantická smlouva, na jejímž základě vzniklo NATO, opravdu obsahuje devět zmínek o míru. Smluvní strany se v ní také zavázaly k tomu, že mezinárodní spory budou řešit mírovými prostředky. Výrok Andreje Babiše tak hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala

Já jsem i řekl (...), že jsou to vyšší stovky milionů korun (částka, kterou Česko poskytne v rámci muniční iniciativy pro Ukrajinu, pozn. Demagog.cz).
Evropské volby, 5. června 2024
Zahraniční politika
Invaze na Ukrajinu
Pravda
Premiér Petr Fiala v dubnu 2024 na CNN Prima News skutečně řekl, že Česká republika vyhradila na nákup nábojů pro Ukrajinu v rámci muniční iniciativy vyšší stovky milionů korun.

Premiér Petr Fiala reaguje na otázku, kdy se česká veřejnost dozví, kolik peněz Česko přispívá do muniční iniciativy pro Ukrajinu. Předseda vlády odpověděl, že již v minulosti řekl, že jde o vyšší stovky milionů korun. Přesnou částku prý ale v tuto chvíli říct nemůže, protože se jedná o utajené informace. Zároveň dodal, že veřejnost se přesnou částku dozví, až to bude možné.

Vyjádření Petra Fialy

Muniční iniciativu pro Ukrajinu představil premiér Petr Fiala na mimořádném summitu EU na začátku února 2024. Prostřednictvím bilaterální spolupráce s třetími zeměmi (státy mimo EU) chce Česká republika Ukrajině dodávat zbraně, munici a jinou zbrojní techniku. Český návrh se podle prezidenta Petra Pavla k polovině dubna 2024 rozhodlo podpořit 20 států. 

Přesná částka, kterou Česko na nákup munice vyčlenilo, není známá, protože její výši vláda přijala v utajeném režimu. Premiér uvedl, že toto rozhodnutí podle něj bylo správné kvůli bezpečnosti lidí, kteří na muniční iniciativě pracují. 

Petr Fiala na začátku dubna v pořadu Co na to premiér na CNN Prima News řekl, že na nákup munice pro Ukrajinu dá Česká republika vyšší stovky milionů korun (video, čas 23:15). Dodal, že množství finančních prostředků podle jeho názoru odpovídá „podílu, který by země naší velikosti a prosperity měla do těch věcí vložit“.

Muniční iniciativa

Česká pomoc Ukrajině, která se týká oblasti dodávek dělostřelecké munice, je podle Ministerstva obrany založená na třech pilířích. Prvním pilířem je spolupráce s Dánskem a Nizozemím na dodávkách těžké techniky (např. tanků, bojových vozidel, dronů nebo velkorážní munice). Druhý pilíř stojí na přímé spolupráci mezi Ukrajinou a českými firmami (zejména se týká dodávek velkorážové munice sovětského typu). 

Třetí pilíř tvoří právě zmíněná muniční iniciativa, v rámci které chce Česko Ukrajině zajistit zejména dělostřeleckou munici ráže 155 milimetrů. Konkrétní ambicí je dodat Ukrajině 800 000 nábojů do konce roku 2024. Petr Fiala před jednáním o bezpečnosti s evropskými státníky v Praze na konci května řekl, že do iniciativy už přispělo 15 zemí částkou 39,5 miliardy korun.

Závěr

Předseda vlády Petr Fiala dříve opravdu řekl, že česká vláda na pomoc Ukrajině v rámci muniční iniciativy vyčlení vyšší stovky milionů korun. Vyjádřil se tak na začátku dubna na CNN Prima News. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala

Děláme spolu s dalšími 15 státy (...) tuto českou iniciativu (nákup munice pro Ukrajinu, pozn. Demagog.cz).
Evropské volby, 5. června 2024
Invaze na Ukrajinu
Pravda
Do české muniční iniciativy, jejímž cílem je nakupovat munici pro Ukrajinu mimo EU, se podle zástupců Ministerstva obrany zapojilo ke konci května 2024 celkem 18 zemí. Dle veřejně dostupných informací přislíbilo přispět konkrétní finanční částkou 15 států.

Premiér Petr Fiala v debatě zmiňoval, že je v zájmu České republiky, aby se Ukrajina dokázala ubránit ruské agresi. Podle jeho slov se jedná o „jedinou cestu k míru“, a proto je dle něj důležité, aby Česko Ukrajině pomáhalo. Uvádí, že v rámci této pomoci Česko organizuje iniciativu nákupu munice pro Ukrajinu, a tvrdí, že se do této iniciativy spolu s ČR zapojilo 15 států.

Česká muniční iniciativa

Na mimořádném summitu EU na začátku února 2024 se lídři unijních zemí shodli, že EU musí urychlit dříve přislíbené dodávky munice na Ukrajinu, které se nepodařilo dodat podle původního plánu. Premiér Fiala tehdy na summitu navrhl, aby Unie dělostřeleckou munici nakupovala i mimo země EU, což by podle něj mohlo pomoct unijní slib splnit. Schválení takového návrhu ovšem později zablokovalo několik členských zemí EU.

Česká republika se nakonec rozhodla postupovat nezávisle na Evropské unii. V polovině února prezident Petr Pavel oznámil, že se Česku podařilo mimo EU najít zdroje dělostřelecké munice, kterou by ČR mohla nakoupit a poměrně rychle dodat Ukrajině, pokud by další země pomohly s financováním. Do českého projektu se poté skutečně rozhodly zapojit i další státy.

Počet států zapojených do muniční iniciativy

Jednotlivé státy se mohou k iniciativě oficiálně připojit podepsáním memoranda o porozumění s Českou republikou. Podle informací dostupných před ověřovanou debatou, které ministryně obrany Jana Černochová uvedla koncem května, se k iniciativě připojilo celkem 18 států. Stejné číslo zmínil předtím i náměstek ministryně obrany Daniel Blažkovec.

Jednotlivé státy v rámci iniciativy přislíbí konkrétní částku, kterou následně pošlou České republice. Ke konci května 2024 peníze přišly jenom od pěti států, konkrétně od Kanady, Dánska, Nizozemska, Portugalska a také od Německa. Konkrétní částku ale přislíbiloNorsko, Švédsko, Finsko, Island, Lotyšsko, Litva, Slovinsko, LucemburskoBelgie. Polsko rovněž Česku přislíbilo konkrétní částku, kterou posléze dokonce zdvojnásobilo, její výše nicméně není z veřejných zdrojů dohledatelná. Vedle toho slíbilo i logistickou pomoc.

Připojení k iniciativě deklarovala i Francie, která ovšem neuvedla, zda poskytne finanční prostředky. Ve veřejně dostupných zdrojích je možné naopak dohledat jen zmínky o tom, že se Francie podílí na vyhledávání dostupných zásob munice a střelného prachu. Řecko se rozhodlo zapojit tím, že prodá iniciativě munici ze svých zásob.

Závěr

Podle informací, které byly veřejně dostupné v době debaty, se zavázalo poslat peníze na českou muniční iniciativu celkem 15 zemí, 5 z nich už tehdy finanční prostředky Česku přímo zaslalo. Některé další státy, např. Řecko, se rozhodly do českého projektu zapojit jiným způsobem. Dle vyjádření ministryně obrany Jany Černochové z konce května se tak do iniciativy zapojilo celkově 18 států. Výrok premiéra Fialy tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Andrej Babiš

Já osobně jsem například dával peníze na záchranu 1 000 volyňských Čechů.
Evropské volby, 5. června 2024
Pravda
Místopředsedkyně Sdružení Čechů z Volyně a jejich přátel Dagmar Martinková opakovaně potvrdila, že Andrej Babiš finančně přispěl na evakuaci tisícovky volyňských Čechů z Ukrajiny.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš v debatě vyzýval premiéra Fialu, aby řekl, kolik peněz ODS nebo on osobně věnoval Ukrajině. Následně uvádí, že hnutí ANO bylo jediné, které na pomoc Ukrajině poskytlo deset milionů korun, a že on sám finančně přispěl na záchranu tisícovky volyňských Čechů.

Babiš a volyňští Češi

Volyňští Češi jsou potomci českých emigrantů, kteří se v 19. století usadili v oblasti Volyně, která je dnes součástí Ukrajiny. Část z nich se do Česka vrátila po druhé světové válce, další až po roce 1989. Někteří z Ukrajiny odešli po únoru 2022 kvůli ruské invazi.

Místopředsedkyně Sdružení Čechů z Volyně a jejich přátel Dagmar Martinková v březnu 2022 řekla, že se díky tehdejším evakuačním akcím do ČR podařilo dopravit zhruba 800 volyňských Čechů. Později sdružení napsalo, že autobusy z Ukrajiny převezly celkem 1 000 osob (.pdf, str. 2).

Podle sdružení tato pomoc začala tak, že Dagmar Martinková kontaktovala předsedkyni Rady Čechů na Ukrajině Ludmilu Čiževskou, která ji požádala o pomoc s přesunem dětí (.pdf, str. 1). Martinková poté peníze na evakuaci sháněla na Ministerstvu vnitra a od humanitárních organizací, což se dle jejích slov nepovedlo. Následně tak kontaktovala poslankyni Jaroslavu Pokornou Jermanovou (ANO) a předsedu hnutí ANO Andreje Babiše (.pdf, str. 1), který podle Martinkové evakuaci podpořil (video, čas 12:44) a sdružení předal „potřebnou částku“. Martinková dodala, že nakonec i resort vnitra nabídl doprovod, „který by napomohl např. na hranicích“ (.pdf, str. 1).

Andrej Babiš se o záchraně volyňských Čechů zmiňoval opakovaně v Poslanecké sněmovně a na svých sociálních sítích (video, čas 14:13). Jeho roli nám potvrdila Dagmar Martinková také v e-mailové komunikaci. „Andrej Babiš skutečně pomáhal při záchraně 1 000 volyňských Čechů na počátku války a jejich evakuaci do ČR. Pomohl najít dopravce a financoval dopravu z ohrožených míst na hranice – což nikdo v té době nebyl schopen zajistit,“ uvedla pro Demagog.cz.

Shrnutí

Podle vyjádření místopředsedkyně Sdružení Čechů z Volyně a jejich přátel Dagmar Martinkové předseda hnutí Andrej Babiš pomáhal při evakuaci tisícovky volyňských Čechů a poskytl finance na jejich přesun. Z těchto důvodů hodnotíme výrok jako pravdivý.