(…) nebyly žádné zprávy o dopadu, žádné analýzy (k návrhu na převedení financování nepedagogických pracovníků ze státu na obce a kraje, pozn. Demagog.cz).
Změna financování nepedagogů prošla prostřednictvím pozměňovacího návrhu k novele školského zákona. K návrhu sice nebyla vytvořena zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA), Ministerstvo školství však stručnou analýzu dopadů publikovalo v důvodové zprávě návrhu a na svém webu.
Poslankyně Jana Berkovcová v kontextu výroku zmiňovala, že Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) při přípravách státního rozpočtu na rok 2025 počítalo se změnou financování nepedagogických pracovníků. Dle jejího názoru na takovou úpravu nebyl nikdo připravený. Uvádí, že změna financování nebyla součástí návrhu novely školského zákona a že ji vláda předložila pouze jako pozměňovací návrh, u kterého neproběhlo připomínkové řízení. V této souvislosti také říká, že nebyly k dispozici analýzy ani zprávy o dopadu navržené změny.
RIA (Regulatory Impact Assessment) analyzuje očekávané dopady navrhovaných právních předpisů. Je běžnou součástí vládních návrhů zákonů už od roku 2007. Ministerstva a ostatní ústřední správní orgány přikládají RIA k návrhům připravovaným podle Legislativních pravidel vlády a při zpracování postupují podle vládou schválených Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (.pdf).
Podle Ústavy může Poslanecké sněmovně předložit návrh zákona vláda, poslanci, Senát nebo krajská zastupitelstva. Pokud Sněmovně předkládá návrh zákona vládní kabinet, řídí se proces přípravy návrhu tzv. Legislativními pravidly vlády (.pdf, str. 1). Počáteční verzi návrhu vytvoří některé z ministerstev (.pdf) a vloží ji do elektronické knihovny vlády. Součástí celého návrhu přitom musí být zejména důvodová zpráva (.pdf, str. 10) a v řadě případů i závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace, tzv. závěrečná zpráva RIA (.pdf, str. 1–2, 13; .pdf, str. 2–3).
Následně probíhá meziresortní připomínkové řízení (.pdf, str. 24), ve kterém mohou podávat připomínky ostatní ministerstva a další ústřední orgány státní správy, případně další organizace (.pdf, str. 9–10, 6). Na základě těchto připomínek ministerstvo návrh zákona ještě upravuje (.pdf, str. 15). Teprve tento upravený dokument schvaluje vláda, která ho následně předkládá Poslanecké sněmovně (.pdf).
V dolní komoře návrh projednává některý ze sněmovních výborů a především plénum Sněmovny. Během jednání ve výboru i na plénu mohou poslanci předkládat k návrhu zákona své vlastní pozměňovací návrhy. Na takové návrhy už se ovšem Legislativní pravidla vlády nevztahují (.pdf, str. 1). Pozměňovací návrhy tak nemusí obsahovat písemnou důvodovou zprávu ani zprávu o hodnocení dopadů regulace (.pdf).
Vláda Petra Fialy v říjnu 2024 schválila návrh novely školského zákona a zároveň ho předložila Poslanecké sněmovně. Ta jej nakonec schválila až ke konci května. Balíček úprav, které s sebou novelizace zákona přináší, zahrnuje např. změnu financování nepedagogických pracovníků škol, jejichž platy podle návrhu mají mít nově v kompetenci obce a kraje namísto státu. Kromě toho novela zavádí např. stálé financování školního psychologa a speciálního pedagoga nebo slučování malých škol jedné obce. Upravuje také konkurzy na ředitele škol.
Původní návrh novely připravilo MŠMT už v březnu 2024, tato verze ovšem změnu financování nepedagogů ještě neobsahovala (.docx; .docx). Stejně tak tato úprava nebyla ani součástí dokumentu, který kabinet později předložil ve Sněmovně (.pdf). V době projednávání návrhu v dolní komoře zástupci vlády oznámili, že změna bude do novely zakomponována prostřednictvím pozměňovacího návrhu. Ten zveřejnil resort školství na svých webových stránkách (.docx) v lednu 2025 a na začátku února (.pdf, str. 5; .docx) ho ve Sněmovně předložila skupina vládních poslanců (.pdf, str. 5–16).
Pozměňovací návrh (.docx) neobsahuje zprávu o hodnocení dopadů regulace (RIA). Jeho součástí je ale důvodová zpráva (str. 12–29), která stručně popisuje dopady návrhu na státní rozpočet (str. 21) a dopady na obce a kraje (str. 22). Pozměňovací návrh kromě samotného převedení financování nepedagogů na obce a kraje obsahuje také změnu rozpočtového určení daní (str. 6–10). Důvodová zpráva k tomu uvádí, že obce a kraje do svých rozpočtů získají větší část vybraných daní než dosud, což jim dle návrhu bude výdaje na nepedagogické pracovníky kompenzovat (.docx, str. 16–19). Ročně se jedná o souhrnnou sumu ve výši přibližně 30 mld. Kč, které by k samosprávám jinak putovaly ze státního rozpočtu.
MŠMT v této souvislosti zveřejnilo v lednu 2025 přehled částek, které by jednotlivé obce a kraje dostaly z daní v posledních čtyřech měsících roku 2025, pokud by změna financování platila už od 1. září 2025 (.xlsx). Ministerstvo financí také na jaře 2025 zmiňovalo, že z tohoto přehledu mohou jednotlivé obce získat odhad částek pro rok 2026 (.pdf, str. 21).
Jana Berkovcová ve výroku říká, že k návrhu na úpravu systému financování nepedagogů nebyly k dispozici žádné zprávy o dopadu. Změnit způsob financování navrhli v únoru 2025 vládní poslanci v rámci pozměňovacího návrhu k projednávané novele školského zákona. Jejich návrh neobsahoval zprávu o hodnocení dopadů regulace (RIA), kterou ministerstva přikládají ke svým návrhům zákonů. Důvodová zpráva k pozměňovacímu návrhu ale dopady změny stručně popisuje. Výrok z tohoto důvodu hodnotíme jako nepravdivý.
