Matěj Ondřej Havel

Poslanec Matěj Ondřej Havel (TOP 09) v kontextu výroku mluví o hnutí ANO a jeho kritice převodu financování nepedagogických pracovníků ze státu na zřizovatele škol. Uvádí, že tato změna je podle něj koncepční a že je zakotvena už v dokumentu, který v roce 2022 prosadil Robert Plaga, bývalý ministr školství Babišovy vlády.

Strategie 2030+

Minulá vláda Andreje Babiše v roce 2020 vydala Strategii vzdělávací politiky do roku 2030+ (.pdf) –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ koncepční dokument zaměřený na rozvoj českého školství v období let 2020 až 2030+, jehož cílem bylo především modernizovat vzdělávací systém v oblasti regionálního školství. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy návrh vypracovalo pod vedením tehdejšího ministra školství Roberta Plagy, který ve spojitosti se středním školstvím mluvil zejména o plánu na omezení kapacit víceletých gymnázií.

V části věnované snížení administrativní zátěže škol (.pdf, str. 61) dokument navrhuje změnu způsobu financování nepedagogických pozic. Plánuje provést analýzu stavu administrativních činností ve školách a uvádí, že změna způsobu financování posílí personální kapacity nepedagogických pracovníků. V sekci týkající se snižování nepedagogické zátěže škol dokument konkrétně uvádí, že „zřizovatelé (zejména větší obce a města) budou motivováni ke spolupráci se zřizovanými školami vedoucí k vyšší míře koordinace činností souvisejících se správou budov, veřejných zakázek, projektovou administrativou, účetnictvím atd.“ (str. 61).

Dokument dále předpokládá (.pdf, str. 61), že především větší města a obce by měly být podněcovány k užší spolupráci se svými školami. Tato spolupráce by se měla týkat oblastí, jako je údržba budov, správa veřejných zakázek, projektová administrativa nebo účetnictví.

V oddílu objasňujícím téma financování se uvádí (.pdf, str. 66), že pro splnění vytyčených cílů je nutná změna struktury financování vzdělávacího systému, která bude vyžadovat „efektivní zapojení a propojení jednotlivých veřejných zdrojů směřujících do vzdělávání, a to nejenom na úrovni státu, ale také na úrovni zřizovatelů škol a školských zařízení (obcí a krajů)“. Dokument také zdůrazňuje nezbytnost revize platových systémů pedagogických i nepedagogických pracovníků a dodává, že „zřizovatelé musí zajistit školám adekvátní technické zázemí a materiální podmínky k uskutečňování vzdělávacího programu v celé jeho komplexnosti“ (str. 66).

Závěr

Strategie 2030+ skutečně zahrnuje princip převodu financování některých nepedagogických činností na zřizovatele škol a skutečně byla schválena vládou v roce 2020, kdy byl ministrem školství Robert Plaga za hnutí ANO. Výrok Matěje Ondřeje Havla tak hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Matěj Ondřej Havel (TOP 09) odpovídá na dotaz, zda je nezbytné spěchat s převodem financování nepedagogických pracovníků ze státu na obce a kraje a zda by nebylo vhodnější tuto změnu odložit až na rok 2027. Havel vysvětluje, že jak původní návrh školské novely, tak státní rozpočet na rok 2025 počítaly s tím, že ke změně financování dojde už od září 2025. Podotýká, že koaliční poslanci se nechali přesvědčit k posunutí účinnosti na leden 2026, pro další odklad podle něj už ale není důvod.

Změna školského zákona

Vláda Petra Fialy schválila v říjnu 2024 návrh novely školského zákona, který tehdy zároveň předložila Poslanecké sněmovně. Ta jej nakonec schválila až ke konci května. Balíček úprav (.pdf), které s sebou novelizace zákona přináší, zahrnuje například změnu financování nepedagogických pracovníků škol, jejichž platy podle návrhu mají mít nově v kompetenci obce a kraje namísto státu. Kromě toho novela zavádí mj. stálé financování školního psychologa a speciálního pedagoga a slučování malých škol jedné obce nebo upravuje konkurzy na ředitele škol.

Původní návrh počítal s převedením financování nepedagogů na obce a kraje už od září 2025. S převedením financování na zřizovatele nesouhlasil například Českomoravský odborový svaz pracovníků školství (ČMOS PŠ), který v lednu 2025 zveřejnil petici za zachování centrálního financování nepedagogů. V březnu letošního roku ale vláda po kritice odložila plánované změny u financování na leden 2026.

Státní rozpočet

Objem plánovaných výdajů na školství v návrhu státního rozpočtu na rok 2025 počítal se změnou v hrazení platů nepedagogických pracovníků ve školách zřizovaných kraji a obcemi. Od 1. září 2025 měly být jejich platy hrazeny z rozpočtů zřizovatelů, tj. obcí a krajů (.pdf, str. 2). Podle tehdejších plánů ministra školství Mikuláše Beka měl stát obcím a krajům převést prostředky na financování těchto platů prostřednictvím změny v rozpočtovém určení daní.

Závěr

Podle původního návrhu měla změna financování nepedagogických pracovníků nabýt účinnosti od 1. září 2025. Výdaje státního rozpočtu na rok 2025 v kapitole školství také počítaly s převodem financování nepedagogů ze státu na kraje a obce od 1. září 2025. Výrok Matěje Ondřeje Havla proto hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Matěj Ondřej Havel (TOP 09) reaguje na komentář moderátorky, která zmiňuje, že chce vláda v souvislosti s převedením financování nepedagogických pracovníků ze státu na zřizovatele škol zvýšit obcím a krajům podíl na sdílených daních o 33 miliard korun. Moderátorka se také odvolává na námitku, že tato částka nebude na financování nepedagogických pracovníků stačit. To Havel následně odmítá a dodává, že součástí novely školského zákona je i změna zákona o rozpočtovém určení daní, na základě které se má částka v příštích letech valorizovat.

Financování nepedagogických pracovníků

Vláda v rámci novely školského zákona převedla financování nepedagogických pracovníků ve školství ze státního rozpočtu na obce a kraje. Původně měla tato změna začít platit od září 2025, ale po kritice ji vláda odložila na leden 2026.

Součástí tohoto návru byla i změna zákona o rozpočtovém určení daní (.pdf, str. 10–⁠⁠⁠⁠⁠⁠16), která byla předložena jako pozměňovací návrh z usnesení sněmovního Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu (.pdf, str. 1, 10–⁠⁠⁠⁠⁠⁠15). Stát na příští rok podle Ministerstva financí vyčlení pro obce a kraje na financování nepedagogů přibližně 33 miliard korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury se jedná o 22,2 miliardy korun pro obce a 10,2 miliardy korun pro kraje. 

Podle Karly Rucké z odboru financování územních rozpočtů Ministerstva financí počítá novela i s automatickým navyšováním prostředků na nepedagogické pracovníky, a to podle toho, jak bude obcím a krajům stoupat inkaso ze sdílených daní. Rucká přitom používá termín valorizace, stejně jako Matěj Ondřej Havel v námi ověřovaném výroku. Ve skutečnosti se však nejedná o valorizaci v pravém slova smyslu, tedy o navýšení, které by pokrylo dopad inflace (jako například u důchodů). Částka náležící obcím a krajům z rozpočtového určení daní závisí na výběru daní, který se mění v čase podle toho, jak se daří ekonomice – v době hospodářského zpomalení se inkaso daní může i snížit (.pdf, str. 41).

Poslanec Havel v kontextu výroku připodobňuje případné zvyšování finančních prostředků určených pro nepedagogy k růstu jejich platů. Nepedagogičtí pracovníci spadají pod tabulkové platy, které se řídí vládním nařízením, jež většinou bývá každoročně novelizováno. Platy tak zpravidla rostou, nedojde-li k jejich zmrazení tak, jak se to stalo pro rok 2024. I inkaso daní sice pravidelně roste (.xlsx), avšak žádná pevná vazba mezi výběrem daní a platy nepedagogů pochopitelně neexistuje.

Závěr

Součástí novely školského zákona, která převádí financování nepedagogických pracovníků ze státního rozpočtu na obce a kraje, je i změna zákona o rozpočtovém určení daní, která podle Ministerstva financí v roce 2026 obcím a krajům přinese 33 miliard korun. Tato částka se bude navyšovat podle toho, jak poroste výběr daní, a nejedná se tak o klasickou valorizaci, která by pokryla negativní dopad inflace. Výběr daní se může zvyšovat i snižovat podle stavu ekonomiky a navržená změna rozpočtového určení daní tak nemusí obcím a krajům dlouhodobě pokrýt výdaje na platy nepedagogických pracovníků. Výrok Matěje Ondřeje Havla tak hodnotíme jako zavádějící.