Matěj Ondřej Havel

Poslanec Matěj Ondřej Havel (TOP 09) reaguje na komentář moderátorky, která zmiňuje, že chce vláda v souvislosti s převedením financování nepedagogických pracovníků ze státu na zřizovatele škol zvýšit obcím a krajům podíl na sdílených daních o 33 miliard korun. Moderátorka se také odvolává na námitku, že tato částka nebude na financování nepedagogických pracovníků stačit. To Havel následně odmítá a dodává, že součástí novely školského zákona je i změna zákona o rozpočtovém určení daní, na základě které se má částka v příštích letech valorizovat.

Financování nepedagogických pracovníků

Vláda v rámci novely školského zákona převedla financování nepedagogických pracovníků ve školství ze státního rozpočtu na obce a kraje. Původně měla tato změna začít platit od září 2025, ale po kritice ji vláda odložila na leden 2026.

Součástí tohoto návru byla i změna zákona o rozpočtovém určení daní (.pdf, str. 10–⁠⁠⁠⁠⁠⁠16), která byla předložena jako pozměňovací návrh z usnesení sněmovního Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu (.pdf, str. 1, 10–⁠⁠⁠⁠⁠⁠15). Stát na příští rok podle Ministerstva financí vyčlení pro obce a kraje na financování nepedagogů přibližně 33 miliard korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury se jedná o 22,2 miliardy korun pro obce a 10,2 miliardy korun pro kraje. 

Podle Karly Rucké z odboru financování územních rozpočtů Ministerstva financí počítá novela i s automatickým navyšováním prostředků na nepedagogické pracovníky, a to podle toho, jak bude obcím a krajům stoupat inkaso ze sdílených daní. Rucká přitom používá termín valorizace, stejně jako Matěj Ondřej Havel v námi ověřovaném výroku. Ve skutečnosti se však nejedná o valorizaci v pravém slova smyslu, tedy o navýšení, které by pokrylo dopad inflace (jako například u důchodů). Částka náležící obcím a krajům z rozpočtového určení daní závisí na výběru daní, který se mění v čase podle toho, jak se daří ekonomice – v době hospodářského zpomalení se inkaso daní může i snížit (.pdf, str. 41).

Poslanec Havel v kontextu výroku připodobňuje případné zvyšování finančních prostředků určených pro nepedagogy k růstu jejich platů. Nepedagogičtí pracovníci spadají pod tabulkové platy, které se řídí vládním nařízením, jež většinou bývá každoročně novelizováno. Platy tak zpravidla rostou, nedojde-li k jejich zmrazení tak, jak se to stalo pro rok 2024. I inkaso daní sice pravidelně roste (.xlsx), avšak žádná pevná vazba mezi výběrem daní a platy nepedagogů pochopitelně neexistuje.

Závěr

Součástí novely školského zákona, která převádí financování nepedagogických pracovníků ze státního rozpočtu na obce a kraje, je i změna zákona o rozpočtovém určení daní, která podle Ministerstva financí v roce 2026 obcím a krajům přinese 33 miliard korun. Tato částka se bude navyšovat podle toho, jak poroste výběr daní, a nejedná se tak o klasickou valorizaci, která by pokryla negativní dopad inflace. Výběr daní se může zvyšovat i snižovat podle stavu ekonomiky a navržená změna rozpočtového určení daní tak nemusí obcím a krajům dlouhodobě pokrýt výdaje na platy nepedagogických pracovníků. Výrok Matěje Ondřeje Havla tak hodnotíme jako zavádějící.

Poslanec Matěj Ondřej Havel (TOP 09) odpovídá na dotaz, zda je nezbytné spěchat s převodem financování nepedagogických pracovníků ze státu na obce a kraje a zda by nebylo vhodnější tuto změnu odložit až na rok 2027. Havel vysvětluje, že jak původní návrh školské novely, tak státní rozpočet na rok 2025 počítaly s tím, že ke změně financování dojde už od září 2025. Podotýká, že koaliční poslanci se nechali přesvědčit k posunutí účinnosti na leden 2026, pro další odklad podle něj už ale není důvod.

Změna školského zákona

Vláda Petra Fialy schválila v říjnu 2024 návrh novely školského zákona, který tehdy zároveň předložila Poslanecké sněmovně. Ta jej nakonec schválila až ke konci května. Balíček úprav (.pdf), které s sebou novelizace zákona přináší, zahrnuje například změnu financování nepedagogických pracovníků škol, jejichž platy podle návrhu mají mít nově v kompetenci obce a kraje namísto státu. Kromě toho novela zavádí mj. stálé financování školního psychologa a speciálního pedagoga a slučování malých škol jedné obce nebo upravuje konkurzy na ředitele škol.

Původní návrh počítal s převedením financování nepedagogů na obce a kraje už od září 2025. S převedením financování na zřizovatele nesouhlasil například Českomoravský odborový svaz pracovníků školství (ČMOS PŠ), který v lednu 2025 zveřejnil petici za zachování centrálního financování nepedagogů. V březnu letošního roku ale vláda po kritice odložila plánované změny u financování na leden 2026.

Státní rozpočet

Objem plánovaných výdajů na školství v návrhu státního rozpočtu na rok 2025 počítal se změnou v hrazení platů nepedagogických pracovníků ve školách zřizovaných kraji a obcemi. Od 1. září 2025 měly být jejich platy hrazeny z rozpočtů zřizovatelů, tj. obcí a krajů (.pdf, str. 2). Podle tehdejších plánů ministra školství Mikuláše Beka měl stát obcím a krajům převést prostředky na financování těchto platů prostřednictvím změny v rozpočtovém určení daní.

Závěr

Podle původního návrhu měla změna financování nepedagogických pracovníků nabýt účinnosti od 1. září 2025. Výdaje státního rozpočtu na rok 2025 v kapitole školství také počítaly s převodem financování nepedagogů ze státu na kraje a obce od 1. září 2025. Výrok Matěje Ondřeje Havla proto hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Matěj Ondřej Havel (TOP 09) v kontextu výroku mluví o hnutí ANO a jeho kritice převodu financování nepedagogických pracovníků ze státu na zřizovatele škol. Uvádí, že tato změna je podle něj koncepční a že je zakotvena už v dokumentu, který v roce 2022 prosadil Robert Plaga, bývalý ministr školství Babišovy vlády.

Strategie 2030+

Minulá vláda Andreje Babiše v roce 2020 vydala Strategii vzdělávací politiky do roku 2030+ (.pdf) –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ koncepční dokument zaměřený na rozvoj českého školství v období let 2020 až 2030+, jehož cílem bylo především modernizovat vzdělávací systém v oblasti regionálního školství. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy návrh vypracovalo pod vedením tehdejšího ministra školství Roberta Plagy, který ve spojitosti se středním školstvím mluvil zejména o plánu na omezení kapacit víceletých gymnázií.

V části věnované snížení administrativní zátěže škol (.pdf, str. 61) dokument navrhuje změnu způsobu financování nepedagogických pozic. Plánuje provést analýzu stavu administrativních činností ve školách a uvádí, že změna způsobu financování posílí personální kapacity nepedagogických pracovníků. V sekci týkající se snižování nepedagogické zátěže škol dokument konkrétně uvádí, že „zřizovatelé (zejména větší obce a města) budou motivováni ke spolupráci se zřizovanými školami vedoucí k vyšší míře koordinace činností souvisejících se správou budov, veřejných zakázek, projektovou administrativou, účetnictvím atd.“ (str. 61).

Dokument dále předpokládá (.pdf, str. 61), že především větší města a obce by měly být podněcovány k užší spolupráci se svými školami. Tato spolupráce by se měla týkat oblastí, jako je údržba budov, správa veřejných zakázek, projektová administrativa nebo účetnictví.

V oddílu objasňujícím téma financování se uvádí (.pdf, str. 66), že pro splnění vytyčených cílů je nutná změna struktury financování vzdělávacího systému, která bude vyžadovat „efektivní zapojení a propojení jednotlivých veřejných zdrojů směřujících do vzdělávání, a to nejenom na úrovni státu, ale také na úrovni zřizovatelů škol a školských zařízení (obcí a krajů)“. Dokument také zdůrazňuje nezbytnost revize platových systémů pedagogických i nepedagogických pracovníků a dodává, že „zřizovatelé musí zajistit školám adekvátní technické zázemí a materiální podmínky k uskutečňování vzdělávacího programu v celé jeho komplexnosti“ (str. 66).

Závěr

Strategie 2030+ skutečně zahrnuje princip převodu financování některých nepedagogických činností na zřizovatele škol a skutečně byla schválena vládou v roce 2020, kdy byl ministrem školství Robert Plaga za hnutí ANO. Výrok Matěje Ondřeje Havla tak hodnotíme jako pravdivý.