Zacyklená debata o financování nepedagogů

Poslankyně Jana Berkovcová (ANO) se ohrazuje proti slovům moderátorky, která označila postup opozice při schvalování novely školského zákona za obstrukce. Podle Berkovcové je za situaci odpovědné vedení Poslanecké sněmovny, které třetí čtení otevřelo jen třikrát, a to pouze na krátkou dobu, takže poslanci ANO nestíhali vystoupit se svými projevy. Ve zbytku času pak podle ní k plánovanému jednání nedošlo vůbec.

Novela školského zákona

Vláda Petra Fialy v říjnu 2024 schválila návrh novely školského zákona a zároveň jej předložila Poslanecké sněmovně. Ta ho nakonec schválila až ke konci května. Balíček úprav, které s sebou novelizace zákona přináší, zahrnuje např. změnu financování nepedagogických pracovníků škol, jejichž platy podle návrhu mají mít nově v kompetenci obce a kraje namísto státu. Kromě toho novela zavádí např. stálé financování školního psychologa a speciálního pedagoga nebo slučování malých škol jedné obce. Upravuje také konkurzy na ředitele škol.

Jednání o školské novele

Zákony musí v Poslanecké sněmovně standardně projít třemi čteními, přičemž v prvním čtení může Sněmovna návrh zamítnout, vrátit k dopracování nebo předat k projednání výborům. Během druhého čtení se předkládají pozměňovací návrhy, o nichž se následně hlasuje ve třetím čtení, kdy také Sněmovna rozhoduje o návrhu jako celku. První čtení novely školského zákona proběhlo 4. prosince 2024, kdy Sněmovna posunula návrh k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Během druhého čtení, které se uskutečnilo 11. února 2025, předložili poslanci několik pozměňovacích návrhů.

Třetí čtení návrhu novely proběhlo několikrát, poprvé 7. března, kdy bylo zařazeno jako poslední bod jednání. Rozprava byla zahájena přibližně ve 12:15 a za hnutí ANO v ní vystoupili poslanci a poslankyně Stržínek, Berkovcová, Hanzlíková, Rais, Brož, Berkovec, Lang a Knechtová. Poslední v pořadí, Jan Bělica, byl přerušen ve 14:00 kvůli vypršení časového limitu a jeho projev byl přesunut. Jednání pokračovalo 12. března po 13:00, ale ve 13:55 bylo přerušeno kvůli pevně naplánovanému bodu schůze. Návrh byl dále součástí schváleného pořadu schůze na 14. března, k jeho projednání však nedošlo. 

Návrh novely byl zařazen také na pořad schůze 26. března a opět nebyl projednán. Ve druhé části jednacího dne tehdy ve Sněmovně vystoupil prezident Petr Pavel. K dalšímu plánovanému projednání nedošlo ani ve druhé polovině dubna. Třetí čtení pokračovalo 7. května, kdy byla novela druhým a zároveň posledním bodem schůze. Projednávání začalo krátce po 9:30 a trvalo až do konce jednacího dne ve 14:04. Během jednání vystoupilo několik zástupců hnutí ANO, přičemž někteří z nich mluvili opakovaně.

Závěr

Třetí čtení školské novely bylo před vysíláním námi ověřované debaty zahájeno třikrát, a to v první polovině března, přičemž jednou jako poslední bod a jednou necelou hodinu před zařazením pevného bodu sněmovní schůze. Následně pokračovalo na začátku května, kdy mu byl věnován skoro celý jednací den. Mezitím však byla novela třikrát zařazena na pořad schůze, ale k jejímu projednání poté nedošlo. Jana Berkovcová tedy správně uvádí, že mimo uskutečněná třetí čtení bylo v plánu několik dalších. Ta nakonec neproběhla, a její výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Matěj Ondřej Havel (TOP 09) v kontextu výroku mluví o hnutí ANO a jeho kritice převodu financování nepedagogických pracovníků ze státu na zřizovatele škol. Uvádí, že tato změna je podle něj koncepční a že je zakotvena už v dokumentu, který v roce 2022 prosadil Robert Plaga, bývalý ministr školství Babišovy vlády.

Strategie 2030+

Minulá vláda Andreje Babiše v roce 2020 vydala Strategii vzdělávací politiky do roku 2030+ (.pdf) –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ koncepční dokument zaměřený na rozvoj českého školství v období let 2020 až 2030+, jehož cílem bylo především modernizovat vzdělávací systém v oblasti regionálního školství. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy návrh vypracovalo pod vedením tehdejšího ministra školství Roberta Plagy, který ve spojitosti se středním školstvím mluvil zejména o plánu na omezení kapacit víceletých gymnázií.

V části věnované snížení administrativní zátěže škol (.pdf, str. 61) dokument navrhuje změnu způsobu financování nepedagogických pozic. Plánuje provést analýzu stavu administrativních činností ve školách a uvádí, že změna způsobu financování posílí personální kapacity nepedagogických pracovníků. V sekci týkající se snižování nepedagogické zátěže škol dokument konkrétně uvádí, že „zřizovatelé (zejména větší obce a města) budou motivováni ke spolupráci se zřizovanými školami vedoucí k vyšší míře koordinace činností souvisejících se správou budov, veřejných zakázek, projektovou administrativou, účetnictvím atd.“ (str. 61).

Dokument dále předpokládá (.pdf, str. 61), že především větší města a obce by měly být podněcovány k užší spolupráci se svými školami. Tato spolupráce by se měla týkat oblastí, jako je údržba budov, správa veřejných zakázek, projektová administrativa nebo účetnictví.

V oddílu objasňujícím téma financování se uvádí (.pdf, str. 66), že pro splnění vytyčených cílů je nutná změna struktury financování vzdělávacího systému, která bude vyžadovat „efektivní zapojení a propojení jednotlivých veřejných zdrojů směřujících do vzdělávání, a to nejenom na úrovni státu, ale také na úrovni zřizovatelů škol a školských zařízení (obcí a krajů)“. Dokument také zdůrazňuje nezbytnost revize platových systémů pedagogických i nepedagogických pracovníků a dodává, že „zřizovatelé musí zajistit školám adekvátní technické zázemí a materiální podmínky k uskutečňování vzdělávacího programu v celé jeho komplexnosti“ (str. 66).

Závěr

Strategie 2030+ skutečně zahrnuje princip převodu financování některých nepedagogických činností na zřizovatele škol a skutečně byla schválena vládou v roce 2020, kdy byl ministrem školství Robert Plaga za hnutí ANO. Výrok Matěje Ondřeje Havla tak hodnotíme jako pravdivý.

Jana Berkovcová (ANO) reaguje na poslance Matěje Ondřeje Havla, kterého podle jeho slov překvapuje kritika hnutí ANO ohledně převodu financování nepedagogů na zřizovatele. Tento princip je podle něj zakotven ve Strategii 2030+, kterou prosadilo za ministra Roberta Plagy právě hnutí ANO. Berkovcová argumentuje, že ve Strategii je v souvislosti se změnou financování zmíněna pouze část nepedagogické práce bez konkretizace rozsahu.

Nepedagogické práce ve Strategii 2030+

Minulá vláda Andreje Babiše vydala v roce 2020 Strategii vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+ (.pdf) –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ koncepční dokument zaměřený na rozvoj českého školství v období let 2020 až 2030+, jehož cílem bylo především modernizovat vzdělávací systém v oblasti regionálního školství. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy návrh vypracovalo pod vedením tehdejšího ministra školství Roberta Plagy, který ve spojitosti se středním školstvím mluvil zejména o plánu na omezení víceletých gymnázií.

V části věnované snížení administrativní zátěže škol (.pdf, str. 61) dokument navrhuje změnu způsobu financování nepedagogických pozic. Plánuje provedení analýzy stavu administrativních činností ve školách a uvádí, že změna způsobu financování posílí personální kapacity nepedagogických pracovníků. V sekci ohledně snižování nepedagogické zátěže škol dokument konkrétně uvádí, že „zřizovatelé (zejména větší obce a města) budou motivováni ke spolupráci se zřizovanými školami vedoucí k vyšší míře koordinace činností souvisejících se správou budov, veřejných zakázek, projektovou administrativou, účetnictvím atd.“ (str. 61).

V oddílu rozebírajícím téma financování se uvádí (.pdf, str. 66), že pro splnění vytyčených cílů je nutná změna struktury financování vzdělávacího systému, která bude vyžadovat „efektivní zapojení a propojení jednotlivých veřejných zdrojů směřujících do vzdělávání, a to nejenom na úrovni státu, ale také na úrovni zřizovatelů škol a školských zařízení (obcí a krajů)“. Dokument také zdůrazňuje nezbytnost revize platových systémů pedagogických i nepedagogických pracovníků a dodává, že „zřizovatelé musí zajistit školám adekvátní technické zázemí a materiální podmínky k uskutečňování vzdělávacího programu v celé jeho komplexnosti“ (str. 66).

Strategie dále obsahuje soubor opatření pro období let 2020–2023, který by měl k naplnění stanovených cílů přispět (.pdf, str. 72). Jednou z klíčových aktivit je podle dokumentu i spolupodílení zřizovatelů –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tedy obcí a krajů –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ na nepedagogických činnostech školy (str. 103). Tato aktivita konkrétně předpokládala vytvoření „věcného záměru pro možnost převzetí některých nepedagogických činností zřizovatelem (např. správce ICT, údržba zahrady, budov atp.)“.

Závěr

Strategie 2030+ možnost převedení nepedagogických činností škol na obce a kraje nastiňuje jen obecně a uvádí pouze příklady oblastí, kterých by se to mohlo týkat – explicitně zmiňuje například správce ICT nebo údržbu zahrady či budov. Konkrétní vymezení toho, jakých nepedagogických činností by se převedení financování mělo týkat, neobsahuje. Výrok Jany Berkovcové tak hodnotíme jako pravdivý.

Poslankyně Jana Berkovcová v kontextu výroku zmiňovala, že Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) při přípravách státního rozpočtu na letošní rok počítalo se změnou financování nepedagogických pracovníků. Dle jejího názoru na takovou úpravu nebyl nikdo připraven. Tvrdí, že změna financování nebyla součástí návrhu novely školského zákona a vláda ji předložila pouze jako pozměňovací návrh k celé novele. Berkovcová tak poukazuje na to, že návrh na úpravu financování neprošel standardním legislativním procesem, během kterého probíhá připomínkové řízení.

Legislativní proces přípravy zákonů

Podle Ústavy může Poslanecké sněmovně předložit návrh zákona vláda, poslanci, Senát nebo krajská zastupitelstva. Pokud návrh zákona předkládá vládní kabinet, řídí se příprava návrhu tzv. legislativními pravidly vlády (.pdf, str. 1). Počáteční dokument vytváří některé z ministerstev (.pdf) a svou verzi návrhu vloží do elektronické knihovny vlády. Následně probíhá meziresortní připomínkové řízení (.pdf, str. 24). V rámci tohoto řízení mohou k dokumentu podávat připomínky ostatní ministerstva a další ústřední orgány státní správy, případně další organizace, pokud se návrh týká oblasti jejich působnosti (.pdf, str. 9–10, 6). Na základě těchto připomínek ministerstvo návrh zákona ještě upravuje (.pdf, str. 15) a až tento upravený dokument předkládá kabinetu.

Poté, co vláda dokument schválí (.pdf), putuje návrh do Sněmovny. Zde předložený návrh projednává některý ze sněmovních výborů a především plénum Sněmovny. Během jednání ve výboru i na plénu mohou poslanci předkládat k návrhu zákona své vlastní pozměňovací návrhy. O nich sice mohou poslanci vést rozpravu, klasické meziresortní připomínkové řízení v jejich případě ale neprobíhá.

Novela školského zákona

Poslanecká sněmovna se v květnu 2025 zabývala vládním návrhem novely školského zákona a jednala zároveň i o tom, jestli do novely zahrnout změnu systému financování nepedagogických pracovníků škol (.docx, str. 16–19). Podle této změny by financování nepedagogů, na které stát vynakládá přibližně 30 miliard korun ročně, nově zajišťovaly obce a kraje. Do jejich rozpočtů by přitom jako kompenzace putovala větší část vybraných daní než dosud (str. 19). Tuto úpravu návrh novely původně neobsahoval, Sněmovna ji ale nakonec 28. května (den po zveřejnění námi ověřované debaty) odsouhlasila spolu s celou novelou. 

Už dříve vládou prosazovanou změnu financování kritizovali zástupci Asociace krajů, Svazu měst a obcí a Sdružení místních samospráv, podle kterých s nimi vláda tuto úpravu dostatečně neprojednala. Uváděli například, že nejsou k dispozici podrobné analýzy dopadu na rozpočty obcí. Zároveň také upozorňovali, že neměli možnost k návrhu na úpravu financování podávat připomínky.

MŠMT návrh novely školského zákona předložilo vládě už v březnu 2024. Verze určená pro připomínkové řízení tehdy změnu financování nepedagogických pracovníků neobsahovala (.docx; .docx). Návrh následně během března a dubna prošel připomínkovým řízením, ani verze pro jednání vlády ovšem nepojednávala o úpravě financování (.docx; .docx). V září 2024 došlo ke změně, která se však týkala pouze zprávy o hodnocení dopadů regulace (RIA). K návrhu novely se poté vyjádřila Legislativní rada vlády (.docx), která jej vládě doporučila schválit (.pdf, str. 4–⁠⁠⁠⁠⁠⁠5), což kabinet udělal na začátku října 2024.

Verze novely, kterou vláda předložila Sněmovně, tedy se změnou financování nepedagogických pracovníků (.pdf) nepočítala. Až poté, co v dolní komoře proběhlo úvodní, první čtení návrhu novely, Ministerstvo financí oznámilo, že se s MŠMT dohodlo na novém způsobu financování nepedagogických pracovníků. Zároveň dodalo, že úprava bude do novely zakomponována prostřednictvím pozměňovacího návrhu. Ten zveřejnil resort školství na svých webových stránkách (.docx) v lednu. Na začátku února tento pozměňovací návrh v jednom ze sněmovních výborů (.pdf, str. 5; .docx) předložila skupina vládních poslanců. Výbor pak návrh doporučil ke schválení (.pdf, str. 1, 5–⁠⁠⁠⁠⁠⁠16)⁠⁠ a předložil ho celé dolní komoře (.pdf, str. 4–⁠⁠⁠⁠⁠⁠15), která ho nakonec v květnu schválila, stejně jako celou novelu.

Podle původního pozměňovacího návrhu vládních poslanců mělo převedení financování nepedagogických pracovníků na obce a kraje platit už od září 2025 (.docx, str. 11–12). V březnu letošního roku ale vláda po kritice návrh upravila a plánovanou změnu odložilana leden 2026.

Závěr

Původní vládní návrh novely školského zákona skutečně nepočítal s převedením financování nepedagogických pracovníků ze státu na obce a kraje. Tato změna je součástí pozměňovacího návrhu vládních poslanců, který byl předložen a k novele připojen až během projednávání v Poslanecké sněmovně. Nebyl tedy součástí návrhu novely v době, kdy probíhalo meziresortní připomínkové řízení. Výrok Jany Berkovcové tak hodnotíme jako pravdivý.

Poslankyně Jana Berkovcová v kontextu výroku zmiňovala, že Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) při přípravách státního rozpočtu na rok 2025 počítalo se změnou financování nepedagogických pracovníků. Dle jejího názoru na takovou úpravu nebyl nikdo připravený. Uvádí, že změna financování nebyla součástí návrhu novely školského zákona a že ji vláda předložila pouze jako pozměňovací návrh, u kterého neproběhlo připomínkové řízení. V této souvislosti také říká, že nebyly k dispozici analýzy ani zprávy o dopadu navržené změny.

Legislativní proces přípravy zákonů a zpráva RIA

Podle Ústavy může Poslanecké sněmovně předložit návrh zákona vláda, poslanci, Senát nebo krajská zastupitelstva. Pokud Sněmovně předkládá návrh zákona vládní kabinet, řídí se proces přípravy návrhu tzv. Legislativními pravidly vlády (.pdf, str. 1). Počáteční verzi návrhu vytvoří některé z ministerstev (.pdf) a vloží ji do elektronické knihovny vlády. Součástí celého návrhu přitom musí být zejména důvodová zpráva (.pdf, str. 10) a v řadě případů i závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace, tzv. závěrečná zpráva RIA (.pdf, str. 1–2, 13; .pdf, str. 2–3).

Následně probíhá meziresortní připomínkové řízení (.pdf, str. 24), ve kterém mohou podávat připomínky ostatní ministerstva a další ústřední orgány státní správy, případně další organizace (.pdf, str. 9–10, 6). Na základě těchto připomínek ministerstvo návrh zákona ještě upravuje (.pdf, str. 15). Teprve tento upravený dokument schvaluje vláda, která ho následně předkládá Poslanecké sněmovně (.pdf). 

V dolní komoře návrh projednává některý ze sněmovních výborů a především plénum Sněmovny. Během jednání ve výboru i na plénu mohou poslanci předkládat k návrhu zákona své vlastní pozměňovací návrhy. Na takové návrhy už se ovšem Legislativní pravidla vlády nevztahují (.pdf, str. 1). Pozměňovací návrhy tak nemusí obsahovat písemnou důvodovou zprávu ani zprávu o hodnocení dopadů regulace (.pdf).

Návrh na úpravu financování nepedagogů

Vláda Petra Fialy v říjnu 2024 schválila návrh novely školského zákona a zároveň ho předložila Poslanecké sněmovně. Ta jej nakonec schválila až ke konci května. Balíček úprav, které s sebou novelizace zákona přináší, zahrnuje např. změnu financování nepedagogických pracovníků škol, jejichž platy podle návrhu mají mít nově v kompetenci obce a kraje namísto státu. Kromě toho novela zavádí např. stálé financování školního psychologa a speciálního pedagoga nebo slučování malých škol jedné obce. Upravuje také konkurzy na ředitele škol.

Původní návrh novely připravilo MŠMT už v březnu 2024, tato verze ovšem změnu financování nepedagogů ještě neobsahovala (.docx; .docx). Stejně tak tato úprava nebyla ani součástí dokumentu, který kabinet později předložil ve Sněmovně (.pdf). V době projednávání návrhu v dolní komoře zástupci vlády oznámili, že změna bude do novely zakomponována prostřednictvím pozměňovacího návrhu. Ten zveřejnil resort školství na svých webových stránkách (.docx) v lednu 2025 a na začátku února (.pdf, str. 5; .docx) ho ve Sněmovně předložila skupina vládních poslanců (.pdf, str. 5–⁠⁠⁠⁠⁠⁠16).

Pozměňovací návrh (.docx) neobsahuje zprávu o hodnocení dopadů regulace (RIA). Jeho součástí je ale důvodová zpráva (str. 12–29), která stručně popisuje dopady návrhu na státní rozpočet (str. 21) a dopady na obce a kraje (str. 22). Pozměňovací návrh kromě samotného převedení financování nepedagogů na obce a kraje obsahuje také změnu rozpočtového určení daní (str. 6–10). Důvodová zpráva k tomu uvádí, že obce a kraje do svých rozpočtů získají větší část vybraných daní než dosud, což jim dle návrhu bude výdaje na nepedagogické pracovníky kompenzovat (.docx, str. 16–19). Ročně se jedná o souhrnnou sumu ve výši přibližně 30 mld. Kč, které by k samosprávám jinak putovaly ze státního rozpočtu. 

MŠMT v této souvislosti zveřejnilo v lednu 2025 přehled částek, které by jednotlivé obce a kraje dostaly z daní v posledních čtyřech měsících roku 2025, pokud by změna financování platila už od 1. září 2025 (.xlsx). Ministerstvo financí také na jaře 2025 zmiňovalo, že z tohoto přehledu mohou jednotlivé obce získat odhad částek pro rok 2026 (.pdf, str. 21).

Závěr

Jana Berkovcová ve výroku říká, že k návrhu na úpravu systému financování nepedagogů nebyly k dispozici žádné zprávy o dopadu. Změnit způsob financování navrhli v únoru 2025 vládní poslanci v rámci pozměňovacího návrhu k projednávané novele školského zákona. Jejich návrh neobsahoval zprávu o hodnocení dopadů regulace (RIA), kterou ministerstva přikládají ke svým návrhům zákonů. Důvodová zpráva k pozměňovacímu návrhu ale dopady změny stručně popisuje. Výrok z tohoto důvodu hodnotíme jako nepravdivý.

Poslankyně Jana Berkovcová (ANO) odpovídá na poznámku Matěje Ondřeje Havla (TOP 09), který řekl, že současná koalice v otázce převodu financování nepedagogických pracovníků ze státu na obce a kraje naplňuje Strategii 2030+ schválenou už za minulé vlády hnutí ANO. Berkovcová poté tuto změnu kritizuje a dodává, že se proti ní vyslovily i některé organizace.

Postoj organizací

Svaz měst a obcí České republiky vyjádřil 16. ledna 2025 odmítavý postoj ke změně financování nepedagogických pracovníků, když vládní návrh označil za „nepřipravený, překotný a postrádající jakékoliv dopadové studie či analýzy“. Svůj postoj Svaz zopakoval i poté, co návrh schválila Sněmovna –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tentokrát napsal, že se pro samosprávy jedná o „nesystémový a potenciálně destabilizující“ krok.

Sdružení místních samospráv České republiky zveřejnilo 20. ledna 2025 tiskovou zprávu, ve které společně s Asociací krajů a Svazem měst a obcí s návrhem rovněž vyslovilo nesouhlas. Organizace poukazovaly na to, že jej vláda neprojednala se zástupci samospráv, nebo na to, že převod financování posílí nerovnosti ve vzdělání. Sdružení se proti plánované změně opakovaně vymezovalo už od září loňského roku.

Také samotná Asociace krajů České republiky se ke konci letošního ledna ohradila proti převodu financování nepedagogických pracovníků ze státu na obce a kraje. Ve spolupráci s výše zmíněnými organizacemi vyzvala vládu k zastavení této změny, která dle asociace nebyla projednána s kraji ani obcemi a může způsobit finanční nejistotu pro obce a kraje i pro nepedagogické pracovníky.

S iniciativou přišli v lednu také starostové Luhačovic a Bojkovic Marian Ležák a Petr Viceník, kteří v tiskové zprávě uvedli, že se proti návrhu společně s nimi vymezilo více než tisíc starostů. Změnu financování odmítal i Českomoravský odborový svaz pracovníků školství, který v lednu založil petici za zachování centrálního financování nepedagogických pracovníků.

Ve veřejně dostupných zdrojích jsme hledali i případnou podporu návrhu ze strany představitelů obcí, krajů či organizací. Například starosta Slaného Martin Hrabánek (ODS) uvedl, že převod financování může pro město znamenat vyšší finanční zátěž. Zároveň ale podotkl, že pokud se změny dostatečně připraví, naplánují a bude zajištěna podpora ze strany státu, může převod z dlouhodobého hlediska přinést pozitivní efekt v podobě větší autonomie zřizovatelů a škol (Náš region Střední Čechy, 6. března 2025).

Závěr

Proti převodu financování nepedagogických pracovníků ze státu na obce a kraje se opravdu odmítavě postavili Svaz měst a obcí ČR, Sdružení místních samospráv ČR, Asociace krajů ČR, někteří představitelé obcí a také školské odbory, které přichystaly petici proti přijetí změny. Výrok Jany Berkovcové tak hodnotíme jako pravdivý.

Poslankyně Jana Berkovcová (ANO) v kontextu výroku reaguje na dotaz moderátorky, zda obstruování opozice při projednávání novely školského zákona ve Sněmovně neuškodí školám a krajům, které by v případě pozdějšího schválení změn měly méně času se na ně připravit. Berkovcová uvádí, že diskuze k návrhu novely je podle ní vzhledem ke kontroverzním bodům potřebná, a své tvrzení ilustruje na příkladu neziskových organizací, které podle ní žádaly odstranění části novely o financování nepedagogických pracovníků ve školách.

Novela školského zákona

Vláda Petra Fialy schválila v říjnu 2024 návrh novely školského zákona a zároveň ho předložila Poslanecké sněmovně. Ta jej nakonec schválila až ke konci května. Balíček úprav (.pdf), které s sebou novelizace zákona přináší, zahrnuje například změnu financování nepedagogických pracovníků škol, jejichž platy podle návrhu mají mít nově v kompetenci obce a kraje namísto státu. Tato část novely byla během čtení ve Sněmovně k novele připojena pozměňovacím návrhem. Kromě toho novela zavádí například stálé financování školního psychologa a speciálního pedagoga nebo slučování malých škol jedné obce. Upravuje také konkurzy na ředitele škol.

Financování nepedagogických pracovníků

Verze novely, kterou vláda předložila Sněmovně, se změnou financování nepedagogických pracovníků (.pdf) nepočítala. Až poté, co v dolní komoře proběhlo úvodní, první čtení návrhu novely, Ministerstvo financí oznámilo, že se s MŠMT dohodlo na novém způsobu financování nepedagogických pracovníků. Zároveň dodalo, že úprava bude do novely zakomponována prostřednictvím pozměňovacího návrhu.

Pozměňovací návrh počítal s tím, že financování nepedagogů bude na obce a kraje převedeno už od září 2025 (.docx). S převedením financování nesouhlasil např. Českomoravský odborový svaz pracovníků školství (ČMOS), který v lednu 2025 zveřejnil petici za zachování centrálního financování nepedagogů. V březnu, po druhém čtení návrhu ve Sněmovně, vláda po kritice plánované změny ve financování odložila na leden 2026.

Prohlášení neziskových organizací

Převedení financování nepedagogů na obce a kraje čelilo nejen kritice samospráv a školských odborů, ale kritizovala jej také opozice. Protože se vláda na této části novely školského zákona neshodovala s opozicí, hrozilo, že nebudou schváleny ani ostatní změny. Nevládní organizace „Učitel Naživo“ už v dubnu 2025 žádala spolu s 16 dalšími organizacemi Parlament o včasné projednání novely.

Na začátku května, kdy novela stále v Poslanecké sněmovně procházela třetím čtením, vydala organizace další prohlášení, ve kterém žádala stažení pozměňovacího návrhu k převodu financování nepedagogických pracovníků. Pod žádost se podepsaly přes tři desítky organizací působících zpravidla v neziskovém sektoru (.pdf). Organizace v prohlášení zdůrazňují, že většina opatření má „podporu jak u představitelů koalice a opozice, tak i u odborné veřejnosti“, ale návrh o změně financování nepedagogů „představuje hlavní překážku pro schválení novely ve třetím čtení v Poslanecké sněmovně“.

Závěr

Na začátku května 2025 vydaly tři desítky organizací tvořené převážně neziskovými subjekty prohlášení, ve kterém žádaly stažení příslušné části novely týkající se převodu financování nepedagogických pracovníků. Výrok poslankyně Berkovcové tak hodnotíme jako pravdivý.

Poslankyně Jana Berkovcová (ANO) komentuje vládní návrh novely školského zákona, který obsahuje mj. změnu financování nepedagogických pracovníků. Berkovcová tuto úpravu odmítá a kritizuje vládu za to, že ji do novely doplnila až později formou pozměňovacího návrhu. Vyjadřuje se také k odložení účinnosti a říká, že tento krok podle ní nic neřeší a způsobí jen to, že odpovědnost za změny spadne na příští vládu. 

Novela školského zákona

Vláda Petra Fialy v říjnu 2024 schválila návrh novely školského zákona, který tehdy zároveň předložila Poslanecké sněmovně. Ta jej nakonec schválila až ke konci května. Balíček úprav (.pdf), které s sebou novelizace zákona přináší, zahrnuje např. změnu financování nepedagogických pracovníků škol, jejichž platy podle návrhu mají mít nově v kompetenci obce a kraje namísto státu. Kromě toho novela zavádí např. stálé financování školního psychologa a speciálního pedagoga nebo slučování malých škol jedné obce. Upravuje také konkurzy na ředitele škol.

Financování nepedagogických pracovníků

Původní návrh počítal s převedením financování nepedagogů na obce a kraje už od září 2025 (.pdf, str. 25 z 266). S převedením financování na zřizovatele nesouhlasil např. Českomoravský odborový svaz pracovníků školství (ČMOS), který v lednu 2025 zveřejnil petici za zachování centrálního financování nepedagogů. V březnu – tedy až po druhém čtení návrhu ve Sněmovně, kdy poslanci mohou předkládat pozměňovací návrhy – vláda po kritice plánované změny u financování odložila na leden 2026.

Návrh Jany Berkovcové

Poslankyně Jana Berkovcová v minulosti odklad účinnosti kritizovala kvůli tomu, že podle ní prodlouží nejistotu obcí, a vládní návrh označila za nepřipravený a nedostatečně finančně zajištěný. Během třetího čtení ve Sněmovně v březnu 2025 mluvila o tom, že změna financování podle ní prohloubí decentralizaci školského systému a nerovnosti mezi školami a navrhla vrácení novely do druhého čtení. Na začátku května pak navrhla přesunout účinnost až na leden 2027. 

Během závěrečného projednávání novely 28. května, tedy den po odvysílání námi ověřované debaty, Sněmovna hlasovala o návrhu opakovat druhé čtení a zamítla ho. Jana Berkovcová tedy neměla možnost pozměňovací návrh předložit ve druhém čtení a následně prosadit.

Závěr 

Původní návrh novely školského zákona obsahující změnu financování nepedagogů počítal s účinností od září 2025. Po kritice vládní koalice v březnu 2025 odložila účinnost této změny na leden 2026. Jana Berkovcová změnu financování dlouhodobě kritizovala a na začátku května navrhla její odložení až na leden 2027. Její výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Matěj Ondřej Havel (TOP 09) odpovídá na dotaz, zda je nezbytné spěchat s převodem financování nepedagogických pracovníků ze státu na obce a kraje a zda by nebylo vhodnější tuto změnu odložit až na rok 2027. Havel vysvětluje, že jak původní návrh školské novely, tak státní rozpočet na rok 2025 počítaly s tím, že ke změně financování dojde už od září 2025. Podotýká, že koaliční poslanci se nechali přesvědčit k posunutí účinnosti na leden 2026, pro další odklad podle něj už ale není důvod.

Změna školského zákona

Vláda Petra Fialy schválila v říjnu 2024 návrh novely školského zákona, který tehdy zároveň předložila Poslanecké sněmovně. Ta jej nakonec schválila až ke konci května. Balíček úprav (.pdf), které s sebou novelizace zákona přináší, zahrnuje například změnu financování nepedagogických pracovníků škol, jejichž platy podle návrhu mají mít nově v kompetenci obce a kraje namísto státu. Kromě toho novela zavádí mj. stálé financování školního psychologa a speciálního pedagoga a slučování malých škol jedné obce nebo upravuje konkurzy na ředitele škol.

Původní návrh počítal s převedením financování nepedagogů na obce a kraje už od září 2025. S převedením financování na zřizovatele nesouhlasil například Českomoravský odborový svaz pracovníků školství (ČMOS PŠ), který v lednu 2025 zveřejnil petici za zachování centrálního financování nepedagogů. V březnu letošního roku ale vláda po kritice odložila plánované změny u financování na leden 2026.

Státní rozpočet

Objem plánovaných výdajů na školství v návrhu státního rozpočtu na rok 2025 počítal se změnou v hrazení platů nepedagogických pracovníků ve školách zřizovaných kraji a obcemi. Od 1. září 2025 měly být jejich platy hrazeny z rozpočtů zřizovatelů, tj. obcí a krajů (.pdf, str. 2). Podle tehdejších plánů ministra školství Mikuláše Beka měl stát obcím a krajům převést prostředky na financování těchto platů prostřednictvím změny v rozpočtovém určení daní.

Závěr

Podle původního návrhu měla změna financování nepedagogických pracovníků nabýt účinnosti od 1. září 2025. Výdaje státního rozpočtu na rok 2025 v kapitole školství také počítaly s převodem financování nepedagogů ze státu na kraje a obce od 1. září 2025. Výrok Matěje Ondřeje Havla proto hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Matěj Ondřej Havel (TOP 09) reaguje na komentář moderátorky, která zmiňuje, že chce vláda v souvislosti s převedením financování nepedagogických pracovníků ze státu na zřizovatele škol zvýšit obcím a krajům podíl na sdílených daních o 33 miliard korun. Moderátorka se také odvolává na námitku, že tato částka nebude na financování nepedagogických pracovníků stačit. To Havel následně odmítá a dodává, že součástí novely školského zákona je i změna zákona o rozpočtovém určení daní, na základě které se má částka v příštích letech valorizovat.

Financování nepedagogických pracovníků

Vláda v rámci novely školského zákona převedla financování nepedagogických pracovníků ve školství ze státního rozpočtu na obce a kraje. Původně měla tato změna začít platit od září 2025, ale po kritice ji vláda odložila na leden 2026.

Součástí tohoto návru byla i změna zákona o rozpočtovém určení daní (.pdf, str. 10–⁠⁠⁠⁠⁠⁠16), která byla předložena jako pozměňovací návrh z usnesení sněmovního Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu (.pdf, str. 1, 10–⁠⁠⁠⁠⁠⁠15). Stát na příští rok podle Ministerstva financí vyčlení pro obce a kraje na financování nepedagogů přibližně 33 miliard korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury se jedná o 22,2 miliardy korun pro obce a 10,2 miliardy korun pro kraje. 

Podle Karly Rucké z odboru financování územních rozpočtů Ministerstva financí počítá novela i s automatickým navyšováním prostředků na nepedagogické pracovníky, a to podle toho, jak bude obcím a krajům stoupat inkaso ze sdílených daní. Rucká přitom používá termín valorizace, stejně jako Matěj Ondřej Havel v námi ověřovaném výroku. Ve skutečnosti se však nejedná o valorizaci v pravém slova smyslu, tedy o navýšení, které by pokrylo dopad inflace (jako například u důchodů). Částka náležící obcím a krajům z rozpočtového určení daní závisí na výběru daní, který se mění v čase podle toho, jak se daří ekonomice – v době hospodářského zpomalení se inkaso daní může i snížit (.pdf, str. 41).

Poslanec Havel v kontextu výroku připodobňuje případné zvyšování finančních prostředků určených pro nepedagogy k růstu jejich platů. Nepedagogičtí pracovníci spadají pod tabulkové platy, které se řídí vládním nařízením, jež většinou bývá každoročně novelizováno. Platy tak zpravidla rostou, nedojde-li k jejich zmrazení tak, jak se to stalo pro rok 2024. I inkaso daní sice pravidelně roste (.xlsx), avšak žádná pevná vazba mezi výběrem daní a platy nepedagogů pochopitelně neexistuje.

Závěr

Součástí novely školského zákona, která převádí financování nepedagogických pracovníků ze státního rozpočtu na obce a kraje, je i změna zákona o rozpočtovém určení daní, která podle Ministerstva financí v roce 2026 obcím a krajům přinese 33 miliard korun. Tato částka se bude navyšovat podle toho, jak poroste výběr daní, a nejedná se tak o klasickou valorizaci, která by pokryla negativní dopad inflace. Výběr daní se může zvyšovat i snižovat podle stavu ekonomiky a navržená změna rozpočtového určení daní tak nemusí obcím a krajům dlouhodobě pokrýt výdaje na platy nepedagogických pracovníků. Výrok Matěje Ondřeje Havla tak hodnotíme jako zavádějící.