Poslankyně Jana Berkovcová v kontextu výroku zmiňovala, že Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) při přípravách státního rozpočtu na letošní rok počítalo se změnou financování nepedagogických pracovníků. Dle jejího názoru na takovou úpravu nebyl nikdo připraven. Tvrdí, že změna financování nebyla součástí návrhu novely školského zákona a vláda ji předložila pouze jako pozměňovací návrh k celé novele. Berkovcová tak poukazuje na to, že návrh na úpravu financování neprošel standardním legislativním procesem, během kterého probíhá připomínkové řízení.
Legislativní proces přípravy zákonů
Podle Ústavy může Poslanecké sněmovně předložit návrh zákona vláda, poslanci, Senát nebo krajská zastupitelstva. Pokud návrh zákona předkládá vládní kabinet, řídí se příprava návrhu tzv. legislativními pravidly vlády (.pdf, str. 1). Počáteční dokument vytváří některé z ministerstev (.pdf) a svou verzi návrhu vloží do elektronické knihovny vlády. Následně probíhá meziresortní připomínkové řízení (.pdf, str. 24). V rámci tohoto řízení mohou k dokumentu podávat připomínky ostatní ministerstva a další ústřední orgány státní správy, případně další organizace, pokud se návrh týká oblasti jejich působnosti (.pdf, str. 9–10, 6). Na základě těchto připomínek ministerstvo návrh zákona ještě upravuje (.pdf, str. 15) a až tento upravený dokument předkládá kabinetu.
Poté, co vláda dokument schválí (.pdf), putuje návrh do Sněmovny. Zde předložený návrh projednává některý ze sněmovních výborů a především plénum Sněmovny. Během jednání ve výboru i na plénu mohou poslanci předkládat k návrhu zákona své vlastní pozměňovací návrhy. O nich sice mohou poslanci vést rozpravu, klasické meziresortní připomínkové řízení v jejich případě ale neprobíhá.
Novela školského zákona
Poslanecká sněmovna se v květnu 2025 zabývala vládním návrhem novely školského zákona a jednala zároveň i o tom, jestli do novely zahrnout změnu systému financování nepedagogických pracovníků škol (.docx, str. 16–19). Podle této změny by financování nepedagogů, na které stát vynakládá přibližně 30 miliard korun ročně, nově zajišťovaly obce a kraje. Do jejich rozpočtů by přitom jako kompenzace putovala větší část vybraných daní než dosud (str. 19). Tuto úpravu návrh novely původně neobsahoval, Sněmovna ji ale nakonec 28. května (den po zveřejnění námi ověřované debaty) odsouhlasila spolu s celou novelou.
Už dříve vládou prosazovanou změnu financování kritizovali zástupci Asociace krajů, Svazu měst a obcí a Sdružení místních samospráv, podle kterých s nimi vláda tuto úpravu dostatečně neprojednala. Uváděli například, že nejsou k dispozici podrobné analýzy dopadu na rozpočty obcí. Zároveň také upozorňovali, že neměli možnost k návrhu na úpravu financování podávat připomínky.
MŠMT návrh novely školského zákona předložilo vládě už v březnu 2024. Verze určená pro připomínkové řízení tehdy změnu financování nepedagogických pracovníků neobsahovala (.docx; .docx). Návrh následně během března a dubna prošel připomínkovým řízením, ani verze pro jednání vlády ovšem nepojednávala o úpravě financování (.docx; .docx). V září 2024 došlo ke změně, která se však týkala pouze zprávy o hodnocení dopadů regulace (RIA). K návrhu novely se poté vyjádřila Legislativní rada vlády (.docx), která jej vládě doporučila schválit (.pdf, str. 4–5), což kabinet udělal na začátku října 2024.
Verze novely, kterou vláda předložila Sněmovně, tedy se změnou financování nepedagogických pracovníků (.pdf) nepočítala. Až poté, co v dolní komoře proběhlo úvodní, první čtení návrhu novely, Ministerstvo financí oznámilo, že se s MŠMT dohodlo na novém způsobu financování nepedagogických pracovníků. Zároveň dodalo, že úprava bude do novely zakomponována prostřednictvím pozměňovacího návrhu. Ten zveřejnil resort školství na svých webových stránkách (.docx) v lednu. Na začátku února tento pozměňovací návrh v jednom ze sněmovních výborů (.pdf, str. 5; .docx) předložila skupina vládních poslanců. Výbor pak návrh doporučil ke schválení (.pdf, str. 1, 5–16) a předložil ho celé dolní komoře (.pdf, str. 4–15), která ho nakonec v květnu schválila, stejně jako celou novelu.
Podle původního pozměňovacího návrhu vládních poslanců mělo převedení financování nepedagogických pracovníků na obce a kraje platit už od září 2025 (.docx, str. 11–12). V březnu letošního roku ale vláda po kritice návrh upravila a plánovanou změnu odložilana leden 2026.
Závěr
Původní vládní návrh novely školského zákona skutečně nepočítal s převedením financování nepedagogických pracovníků ze státu na obce a kraje. Tato změna je součástí pozměňovacího návrhu vládních poslanců, který byl předložen a k novele připojen až během projednávání v Poslanecké sněmovně. Nebyl tedy součástí návrhu novely v době, kdy probíhalo meziresortní připomínkové řízení. Výrok Jany Berkovcové tak hodnotíme jako pravdivý.