Ve Strategii 2030+ je opravdu zmínka o tom, že by výhledově měla být část nepedagogické práce převedena na zřizovatele. Není tam však určeno, jaká část.
Strategie 2030+ pracuje se záměrem převzetí některých nepedagogických činností škol zřizovatelem, tedy obcí či krajem. Uvádí příklady jako správce ICT, údržbu zahrady či budov. Přesné vymezení toho, jaká část nepedagogické práce škol má být převedena, ale opravdu neobsahuje.
Jana Berkovcová (ANO) reaguje na poslance Matěje Ondřeje Havla, kterého podle jeho slov překvapuje kritika hnutí ANO ohledně převodu financování nepedagogů na zřizovatele. Tento princip je podle něj zakotven ve Strategii 2030+, kterou prosadilo za ministra Roberta Plagy právě hnutí ANO. Berkovcová argumentuje, že ve Strategii je v souvislosti se změnou financování zmíněna pouze část nepedagogické práce bez konkretizace rozsahu.
Minulá vláda Andreje Babiše vydala v roce 2020 Strategii vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+ (.pdf) – koncepční dokument zaměřený na rozvoj českého školství v období let 2020 až 2030+, jehož cílem bylo především modernizovat vzdělávací systém v oblasti regionálního školství. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy návrh vypracovalo pod vedením tehdejšího ministra školství Roberta Plagy, který ve spojitosti se středním školstvím mluvil zejména o plánu na omezení víceletých gymnázií.
V části věnované snížení administrativní zátěže škol (.pdf, str. 61) dokument navrhuje změnu způsobu financování nepedagogických pozic. Plánuje provedení analýzy stavu administrativních činností ve školách a uvádí, že změna způsobu financování posílí personální kapacity nepedagogických pracovníků. V sekci ohledně snižování nepedagogické zátěže škol dokument konkrétně uvádí, že „zřizovatelé (zejména větší obce a města) budou motivováni ke spolupráci se zřizovanými školami vedoucí k vyšší míře koordinace činností souvisejících se správou budov, veřejných zakázek, projektovou administrativou, účetnictvím atd.“ (str. 61).
V oddílu rozebírajícím téma financování se uvádí (.pdf, str. 66), že pro splnění vytyčených cílů je nutná změna struktury financování vzdělávacího systému, která bude vyžadovat „efektivní zapojení a propojení jednotlivých veřejných zdrojů směřujících do vzdělávání, a to nejenom na úrovni státu, ale také na úrovni zřizovatelů škol a školských zařízení (obcí a krajů)“. Dokument také zdůrazňuje nezbytnost revize platových systémů pedagogických i nepedagogických pracovníků a dodává, že „zřizovatelé musí zajistit školám adekvátní technické zázemí a materiální podmínky k uskutečňování vzdělávacího programu v celé jeho komplexnosti“ (str. 66).
Strategie dále obsahuje soubor opatření pro období let 2020–2023, který by měl k naplnění stanovených cílů přispět (.pdf, str. 72). Jednou z klíčových aktivit je podle dokumentu i spolupodílení zřizovatelů – tedy obcí a krajů – na nepedagogických činnostech školy (str. 103). Tato aktivita konkrétně předpokládala vytvoření „věcného záměru pro možnost převzetí některých nepedagogických činností zřizovatelem (např. správce ICT, údržba zahrady, budov atp.)“.
Strategie 2030+ možnost převedení nepedagogických činností škol na obce a kraje nastiňuje jen obecně a uvádí pouze příklady oblastí, kterých by se to mohlo týkat – explicitně zmiňuje například správce ICT nebo údržbu zahrady či budov. Konkrétní vymezení toho, jakých nepedagogických činností by se převedení financování mělo týkat, neobsahuje. Výrok Jany Berkovcové tak hodnotíme jako pravdivý.
