Petr Fiala v rozhovoru pro CNN Prima News tvrdí, že Češi nežijí ve „spálené zemi“, ale že ČR naopak vykazuje ekonomické ukazatele, které mohou ostatní evropské státy závidět. Jako příklad uvádí, že „v paritě kupní síly“ je ČR před Japonskem a Jižní Koreou. Tím se zjevně vyjadřuje k hrubému domácímu produktu (HDP) na obyvatele vyjádřenému v paritě kupní síly.

Parita kupní síly

Parita kupní síly (PPP) je ekonomický koncept, který umožňuje měřit rozdíly v cenových hladinách různých států. Parita (či rovnost) kupní síly konkrétně představuje poměr cen v národních měnách „za stejné výrobky a služby v různých zemích“. Na základě tohoto poměru se pak vytváří umělá měnová jednotka vyjadřující kurz mezi dvěma měnami, při kterém si lze v obou zemích nakoupit stejné množství zboží. Ve statistikách zohledňujících paritu kupní síly je touto umělou jednotkou obvykle mezinárodní dolar.

Parita kupní síly se využívá primárně při srovnání HDP více států. V takovém případě statistiky vyjadřují hodnotu statků a služeb vytvořených v daném státě, která je přepočtena podle PPP. Výsledná hodnota se také často udává v přepočtu na jednoho obyvatele státu, což zohledňuje rozdíly ve velikosti populace zemí. Právě HDP na obyvatele v paritě kupní síly se při mezinárodních srovnáních považuje za jeden ze základních ukazatelů ekonomické úrovně státu.

Srovnání HDP na obyvatele v paritě kupní síly

Podle dat Světové banky v České republice v roce 2023 odpovídalo HDP na obyvatele v paritě kupní síly 53 217 mezinárodních dolarů. Česko si tak v této statistice vedlo lépe než Jižní Korea a Japonsko, kde hodnota dosáhla 52 204 a 49 794 mezinárodních dolarů. 

ČR zůstávala v žebříčku za Jižní Koreou a Japonskem až do roku 2019, kdy obě země předstihla s HDP na obyvatele v PPP ve výši 45 614 mezinárodních dolarů. Následující dva roky se znovu umístila až za Jižní Koreou, kterou poté opět předstihla v roce 2022 s hodnotou 51 710 mezinárodních dolarů.

Jiné hodnoty než Světová banka ovšem uvádějí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a také Mezinárodní měnový fond (MMF). Rozdílnost dat těchto tří institucí je dána tím, že každá z nich používá mírně odlišnou metodiku, například při sběru dat o cenách zboží a služeb (.pdf, str. 4).

Nejnovější konečné údaje, které OECD ve své statistice uvádí, pochází z roku 2022. Podle nich tehdy v ČR hodnota HDP na obyvatele v PPP dosáhla 51 290 mezinárodních $. Česko se tak umístilo sice před Japonskem (47 463 mezinárodních $), ale až za Jižní Koreou (55 070 mezinárodních $). Pro roky 2023 a 2024 OECD uvádí pouze prozatímní data a odhady, i podle nich ovšem zůstává pořadí zmiňovaných zemí stejné jako v roce 2022.

Přehled Mezinárodní měnový fond (MMF) obsahuje nejnovější konečná data za rok 2024. Tato statistika také říká, že se Česko v žebříčku HDP na obyvatele v PPP dlouhodobě drží před Japonskem, avšak až za Jižní Koreou. Stejné pořadí přitom odhaduje také pro rok 2025.

Závěr

Tvrzení Petra Fialy, že Česká republika předběhla v HDP na obyvatele v paritě kupní síly Japonsko a Jižní Koreu, odpovídá datům Světové banky. OECD a MMF, které používají mírně odlišnou metodiku, naopak uvádí, že Jižní Korea má HDP na obyvatele v paritě kupní síly vyšší než Česko. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.