Naštvaná koalice, naštvaný Fiala

Premiér Petr Fiala vyjadřuje důvěru v ministra financí Zbyňka Stanjuru, protože se mu podařilo snížit deficit veřejných financí z 5 % na 2,2 %. Později v rozhovoru se k tomuto bodu opět vrací a zmiňuje, že právě díky sníženému deficitu veřejných financí splňuje Česko tzv. maastrichtská kritéria. V našem odůvodnění se tak podíváme na to, jaký byl tento deficit podle maastrichtských kritérií.

Maastrichtská kritéria – kritérium udržitelnosti veřejných financí

Cílem maastrichtských konvergenčních kritérií je posoudit, jak ekonomicky schopná je uchazečská země plynule se integrovat do eurozóny, aniž by tím ohrozila stabilitu eurozóny či své vlastní ekonomiky. Tato kritéria jsou stanovena ve Smlouvě o fungování Evropské unie a zahrnují: cenovou stabilitu, stabilitu měnového kurzu, dosažení určité úrovně dlouhodobých úrokových sazeb a udržitelnost veřejných financí.

Veřejné finance státu musí být udržitelné, schodek veřejných financí by tak neměl být nadměrný. Maastrichtská smlouva členským zemím EU zakazuje hospodařit s nadměrnými schodky – ty jsou posuzovány z pohledu výše rozpočtového deficitu a vládního dluhu. Evropská unie toto kritérium v praxi posuzuje podle toho, zda je vůči dané zemi uplatňován postup při nadměrném schodku. Jak vysvětluje web resortu financí, existují dvě situace, ve kterých členský stát neplní kritérium udržitelnosti veřejných financí:

• „Poměr plánovaného nebo skutečného schodku veřejných financí k hrubému domácímu produktu překračuje referenční hodnotu 3 %, ledaže by buď tento poměr podstatně a nepřetržitě klesal a dosáhl úrovně poblíž referenční hodnoty, nebo by překročení referenční hodnoty bylo pouze výjimečné a dočasné.“
• „Poměr veřejného zadlužení k hrubému domácímu produktu překračuje referenční hodnotu 60 %, ledaže by se tento poměr dostatečně snižoval a blížil se uspokojivým tempem k referenční hodnotě.“

Deficit veřejných financí v Česku

Deficit veřejných financí v ČR v roce 2020 podle Evropské komise dosáhl 5,8 % HDP (.pdf, str. 71) a podle Ministerstva financí 5,6 % HDP (.pdf, str. 7). Nad pěti procenty se držel i v roce 2021, na jehož konci vystřídal Babišovu vládu Fialův kabinet. Podle zprávy Evropské komise byl deficit v těchto dvou letech ovlivněn rozsáhlým rozpočtovým uvolněním v reakci na pandemii covidu-19, zejména dočasnými výdaji na podpůrná opatření, jako byl např. program Antivirus (.pdf, str. 77). 

Aktuálnější data Evropské komise ukazují, že v roce 2024 mělo Česko deficit veřejných financí ve výši 2,2 % HDP. Komise upřesňuje, že jeho výši ovlivnilo ukončení mimořádných energetických opatření a realizace vládních fiskálních reforem. Také podle údajů Českého statistického úřadu dosáhl v roce 2024 sektor vládních institucí deficitu 2,2 % HDP a splnil tím maastrichtskou 3% hranici poprvé od ekonomických opatření během pandemie. 

V podobné výši se dle odhadů bude deficit veřejných financí pohybovat i v roce 2025. Makroekonomická predikce Ministerstva financí z dubna 2025 předpokládá v tomto roce deficit 2,2 % HDP, květnová prognóza Evropské komise ho odhaduje na 2,3 % HDP.

Závěr

V letech 2020 a 2021 se deficit veřejných financí pohyboval okolo 5 % HDP. Podle Evropské komise a ČSÚ v roce 2024 činil 2,2 % HDP a podle odhadů zůstane pro rok 2025 v podobné výši. Výrok premiéra Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala v rozhovoru mluví o bitcoinové kauze. Uvádí, že přijetí bitcoinového daru v hodnotě miliardy korun bylo plně v kompetenci Ministerstva spravedlnosti. Dodává, že až v případě, kdy by stát chtěl s tímto darem nakládat, by vláda takový záměr musela schválit.

Pravidla pro přijetí daru

Pravidla přijímání darů popisuje zákon o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích (.pdf, str. 20). Ten říká, že pokud chce některé z ministerstev přijmout darem například nemovitost, musí dar nejdříve schválit Ministerstvo financí. V případě finančních darů ale zákon takovou povinnost nestanovuje, a rozhodnutí o přijetí daru je tedy v kompetenci jednotlivých ministerstev.

Pravidla pro nakládání s peněžitými dary

Informaci o tom, že by bylo potřeba souhlasu vlády k nakládání s finančními dary, se nám ve veřejně dostupných zdrojích nejprve nepodařilo dohledat. Obrátili jsme se proto na Ministerstvo financí, které nás odkázalo na zákon o rozpočtových pravidlech.

Na základě tohoto zákona jsou peněžité dary pro organizační složky státu, tedy například pro ministerstva, v kompetenci dané instituce. V případě adresování daru konkrétnímu resortu s ním tak daný resort může nakládat. Jestliže u daru není uveden účel, může ministerstvo tyto finanční prostředky použít na úhradu výdajů na „rozpočtem nezajištěné provozní potřeby“ resortu nebo na výdaje, které by povolila vláda. Pokud ministerstvo dostalo darem finance „na určitý účel“, může je podle zákona používat právě na tento účel.

Darovací smlouvu o přijetí bitcoinů v hodnotě téměř miliardy korun zveřejnilo Ministerstvo spravedlnosti na svém webu. V dokumentu se uvádí (.pdf, str. 1), že resort dar přijal „zejména za účelem na pomoc obětem trestných činů ve smyslu zákona č. 45/2013 Sb. (…), financování boje s kyberkriminalitou a pro rozvoj materiálně-technické základny justice a vězeňské služby“. Někdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek na konci května upřesňoval, že resort získané peníze plánoval využít například na dotace pro oběti trestných činů, elektronizaci justice nebo na investice do zdravotnictví ve vězeňství.

Vláda každý rok předkládá návrh zákona o státním rozpočtu, který obsahuje výčet tzv. závazných ukazatelů s vyčíslením jednotlivých příjmů a výdajů. Návrh pak schvaluje Sněmovna a nakonec je schválené znění zveřejněno ve Sbírce zákonů. Podle zákona má ministerstvo právo překročit závazné ukazatele výdajů stanovené zákonem o rozpočtu, pokud na tyto výdaje použije prostředky z mimorozpočtových zdrojů, tedy např. právě z darů (.pdf, str. 14–15). Zároveň zákon říká, že před úhradou těchto výdajů je nutné provést rozpočtové opatření, vydání těchto opatření ovšem nevyžaduje schválení Ministerstvem financí (.pdf, str. 98).

Odlišná situace by nastala, pokud by vláda chtěla darované prostředky využít na jiném ministerstvu, než které dar dostalo. Až v takovém případě zákon vyžaduje povolení vládou nebo na základě jejího pověření ministrem financí.

Závěr

Přijetí bitcoinového daru v hodnotě téměř miliardy korun bylo skutečně v gesci Ministerstva spravedlnosti. Pokud by vláda chtěla použít finance darované Ministerstvu spravedlnosti na výdaje jiných resortů, vyžadovalo by to schválení vládou či ministrem financí. Samotné Ministerstvo spravedlnosti ale podle zákona může s darem nakládat i bez tohoto schválení. Výrok Petra Fialy tak hodnotíme jako zavádějící.

Moderátorka se premiéra Petra Fialy ptá, jestli chápe občany, kteří kvůli bitcoinové kauze ztratili důvěru ve stát. Fiala odpovídá, že má, ale dodává, že bitcoinová kauza podle něj „nežije“ tak intenzivně, jak by se mohlo zdát. Na debatách s voliči se totiž dle jeho slov lidé ptají převážně na jiné věci.

Bitcoinová kauza

Kauza, kvůli které na konci května rezignoval ministr spravedlnosti Pavel Blažek (tehdy ODS), se týká bitcoinů v hodnotě téměř miliardy korun, které Ministerstvo spravedlnosti obdrželo od odsouzeného provozovatele darknetového tržiště Tomáše Jiřikovského. První článek o tomto tématu publikoval Deník N 28. května 2025.

Debaty PF 2025

Občanská iniciativa PF 2025, za kterou stojí především představitelé brněnské umělecké scény, si klade za cíl pomoci premiéru Petru Fialovi uspět v podzimních volbách do Poslanecké sněmovny. Tato iniciativa pořádá v různých menších městech po republice setkání, kde mohou občané s Fialou diskutovat.

V rámci této spolupráce navštívil Fiala například 2. června 2025 obec Dolní Bojanovice v Jihomoravském kraji, kde proběhla debata s voliči. 5. června pak debatoval také s lidmi v Praze a 10. června mezi uvedením nové ministryně spravedlnosti do funkce a večerním jednáním s koaličními partnery navštívil Lanškrounsko. Tam zavítal do Žichlínka a následně diskutoval s občany v Lanškrouně.

Fialova kampaň

Dalším formátem, v rámci kterého premiér Fiala debatoval s voliči, byla jeho předvolební kampaň s názvem „Teď jde o všechno!“, kterou zahájil 15. května 2025 návštěvou Jihlavy. Spolu s ním se tour účastnila herečka Iva Pazderková, která debaty moderovala.

Ke dni odvysílání námi ověřovaného rozhovoru proběhlo osm těchto akcí, z nichž tři se uskutečnily po zveřejnění informací o bitcoinové kauze. V den vypuknutí kauzy Fiala navštívil Liberec, kde debata začala v 17:30. Deník N první článek o kauze zveřejnil až v 19:34, a účastníci tak během debaty ještě nebyli s tématem obeznámeni.

3. června 2025 se Pardubicích konala další debata, během které už předseda vlády na bitcoinovou kauzu dostal jeden dotaz, když se ho jeden z účastníků zeptal, jestli se nebojí, že kauza koalici SPOLU poškodí ve volbách, a zda mu Pavel Blažek poslal nějaké bitcoiny (video, čas 22:23–25:50). Další zastávkou byla 9. června Ostrava, kde Fiala na kauzu dostal několik dotazů. Následující debata proběhla 12. června v Praze, tam se již nikdo z účastníků na kauzu neptal.

Závěr

Petr Fiala skutečně po vypuknutí bitcoinové kauzy absolvoval několik debat s občany. V rámci setkání pořádaných občanskou iniciativou PF 2025 navštívil například Dolní Bojanovice, Prahu nebo Lanškroun. Další debaty se odehrály v rámci Fialovy předvolební kampaně v Pardubicích, Ostravě a Praze. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala mluví o tom, že tzv. bitcoinová kauza není ve společnosti tak živá, jak by se mohlo zdát, protože se ho lidé na debatách ptají převážně na jiné věci. Uvádí nicméně pár příkladů, kdy dotazy podle jeho slov dostal.

Bitcoinová kauza

Kauza, kvůli které na konci května rezignoval ministr spravedlnosti Pavel Blažek (tehdy ODS), se týká bitcoinů v hodnotě téměř miliardy korun, které Ministerstvo spravedlnosti obdrželo od odsouzeného provozovatele darknetového tržiště Tomáše Jiřikovského.

Jiřikovský v roce 2017 skončil ve vězení za zpronevěru, obchod s drogami a nedovolené ozbrojování. Po propuštění v roce 2021 a po několika soudních přezkumech získal nazpět většinu zabavené elektroniky. To mu umožnilo obnovit přístup k bitcoinovým peněženkám, které obsahovaly kryptoměnu v hodnotě několika miliard korun. Jiřikovský následně po dohodě s Blažkem část bitcoinů daroval jeho ministerstvu.

Dotazy na bitcoinovou kauzu

Petr Fiala v rámci předvolební kampaně s názvem „Teď jde o všechno!“ během května a června navštívil krajská města. Spolu s Fialou se tour účastnila herečka Iva Pazderková, která debaty s ním moderovala. Ke dni odvysílání námi ověřovaného rozhovoru proběhlo osm těchto akcí – v Jihlavě, Olomouci, Českých Budějovicích, Ústí nad Labem, Liberci, Pardubicích, Ostravě a v Praze.

První zmínky o bitcoinové kauze přinesl článek Deníku N z 28. května zveřejněný v 19:34. Debata s Fialou v Liberci, která proběhla ve stejný den, začala v 17:30. Téma bitcoinové aféry se v ní tak nemohlo promítnout. Na kauzu Ministerstva spravedlnosti se lidé měli šanci zeptat až v následujících debatách v Pardubicích, Ostravě a Praze.

Na debatě v Pardubicích, která se uskutečnila 3. června, dostal Fiala na bitcoinovou kauzu jeden dotaz, když se ho účastník debaty zeptal, jestli se nebojí, že kauza koalici SPOLU poškodí ve volbách, a zdali mu Pavel Blažek poslal nějaké bitcoiny. Fiala odpověděl, že žádné peníze nedostal. Dodal, že kauzu je potřeba objasnit, ale tvrdil, že na rozdíl od jiných afér se žádné peníze neztratily (video, čas 22:23–25:50).

9. června v Ostravě dostal Fiala otázku, kdy se dozvěděl o původu peněz, které stát dostal od Tomáše Jiřikovského. Fiala odpověděl, že o záležitosti ví z médií stejně jako všichni ostatní (video, čas 31:09–31:52). Kauzu komentoval i účastník, který dostal mikrofon jako další v pořadí (čas 35:45–36:48). Ke konci debaty přišel ještě další dotaz, zda se bitcoinová kauza bude řešit stejně jako kauza Dozimetr nebo kampelička, kde měl Fiala uložený přibližně milion korun (video, čas 1:13:19).

Během poslední debaty před námi ověřovaným rozhovorem, která proběhla 12. června v Praze, se podle dostupného záznamu na bitcoinovou kauzu nikdo nezeptal. Účastníky zajímala témata týkající se například izraelsko-palestinského konfliktu, přijetí eura, nebo ruského vlivu v Česku.

Závěr

Petr Fiala skutečně dostal otázky ohledně bitcoinové kauzy v rámci své předvolební kampaně v Pardubicích a Ostravě. Během pražské zastávky se na tuto kauzu nikdo nezeptal. Jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Moderátorka v kontextu výroku připomíná bitcoinovou kauzu bývalého ministra spravedlnosti Pavla Blažka a konfrontuje premiéra Petra Fialu s tím, že on i někteří jeho straničtí kolegové veřejně prohlásili, že kryptoměnám nerozumí. Podle moderátorky mohou taková vyjádření vyvolat dojem, že zemi řídí lidé, kteří nerozumí současnému světu. To Fiala odmítá a uvádí, že o podstatě kryptoměn se vedou debaty i mezi odborníky, a není tedy divu, že se v tématu neorientuje laická veřejnost.

Názory odborníků

Česká národní banka (ČNB) místo výrazu „kryptoměny“ standardně upřednostňuje širší označení „kryptoaktiva“. Aktiva obecně označují veškerý majetek, jehož cílem je přinést ekonomický užitek, kryptoaktiva jsou pak digitálním vyjádřením hodnoty nebo práv.

Výraz „kryptoaktiva“ užíval v minulosti i bývalý viceguvernér ČNB Mojmír Hampl, podle kterého kryptoměny nesplňují tři základní funkce peněz, kterými jsou uchování hodnoty, jednoduché placení a využití jako účetní jednotka. Podobně jako Hampl označil kryptoměny také ředitel sekce regulace a mezinárodní spolupráce ČNB a místopředseda Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) Vojtěch Belling, podle kterého se nejedná o peníze „v právním ani ekonomickém slova smyslu“ a jejich označování za měny či mince je zavádějící (.pdf, str. 3).

Bývalý předseda americké Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) Gary Gensler zase uvedl, že podle tzv. Howeyho testu splňuje většina digitálních měn podmínky pro zařazení mezi cenné papíry. Podle amerického federálního práva by tak měly podléhat stejným pravidlům jako akcie a dluhopisy.

To, že se nedá zařadit mezi měny, zdůrazňovali někteří odborníci konkrétně i u nejznámější kryptoměny. Ekonomický analytik České spořitelny a bývalý ředitel odboru měnové politiky ČNB Michal Skořepa popsal čtyři důvody, proč podle něj bitcoin takto nefunguje: je nestabilní, je málo využívaný jako prostředek směny, je energeticky náročný kvůli údržbě softwaru a nepodléhá regulacím. Mojmír Hampl o bitcoinu řekl, že spíše než měnu připomíná digitální komoditu. Finančník George Soros v minulosti zase prohlásil, že bitcoin nemůže fungovat jako měna, protože mimo jiné nemůže kvůli své nestabilitě sloužit k vyplácení mezd. To, že by se jednalo o měnu, pak odmítá i Evropská centrální banka.

Závěr

Zařazení kryptoměn mezi měny odmítali v minulosti jak bývalí, tak současní představitelé ČNB, kteří je označují obecnějším výrazem „kryptoaktiva“. Bývalý předseda americké Komise pro cenné papíry a burzy Gary Gensler uvedl, že většina digitálních měn splňuje dle tzv. Howeyho testu podmínky pro zařazení mezi cenné papíry. Podle bývalého viceguvernéra ČNB Mojmíra Hampla připomíná nejznámější kryptoměna bitcoin spíše digitální komoditu, její zařazení mezi měny odmítal v minulosti mimo jiné finančník George Soros či ekonomický analytik České spořitelny a bývalý ředitel odboru měnové politiky ČNB Michal Skořepa. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala reaguje na dotaz moderátorky ohledně budoucnosti ODS po odchodu Pavla Blažka, který pozastavil své členství ve straně v souvislosti s bitcoinovou aférou. Fiala se v odpovědi vymezuje vůči kritickým komentářům, podle kterých ho Blažek jako silná osobnost v ODS „řídil“. V této souvislosti pak upozorňuje, že řada lidí ve svých vyjádřeních Blažka po odchodu z funkce ministra spravedlnosti naopak chválila, včetně těch, kteří s ODS nesympatizují.  

Rezignace Pavla Blažka kvůli bitcoinové kauze

Někdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek letos 30. května oznámil, že se rozhodl na tento post rezignovat, a o týden později pozastavil také své členství v ODS. 10. června Blažka nakonec ve vedení resortu spravedlnosti vystřídala Eva Decroix.

Důvodem Blažkova odchodu byla bitcoinová kauza, ve které Ministerstvo spravedlnosti obdrželo bitcoiny v hodnotě téměř miliardy korun od dříve odsouzeného provozovatele darknetového tržiště Tomáše Jiřikovského.

Jiřikovský v roce 2017 skončil ve vězení za zpronevěru, obchod s drogami a nedovolené ozbrojování. Po propuštění v roce 2021 a po několika soudních přezkumech získal od státu zpět většinu své elektroniky i s původními daty. To mu umožnilo obnovit přístup k bitcoinovým peněženkám, které obsahovaly kryptoměnu v hodnotě zhruba 12,5 miliardy korun. Jiřikovský se následně po dohodě s Blažkem rozhodl část bitcoinů darovat jeho ministerstvu. Motiv transakce není znám, případem se nicméně zabývá Národní centrála proti organizovanému zločinu kvůli podezření na praní špinavých peněz. 

Vyjádření Matěje Hollana

Ředitel Asociace poskytovatelů adiktologických služeb Matěj Hollan je zastupitelem města Brna za hnutí Žít Brno, které na rozdíl od ODS není členem tamější koalice. Hollan v komentáři pro Seznam Zprávy ze 13. června ocenil například Blažkovu otevřenost k postřehům jiných stran a schopnost „posunovat diskuse dál“. Pozitivně se vyjádřil také o Blažkově práci na novele trestního zákoníku, kterou Sněmovna schválila na konci května 2025 v den Blažkovy demise. K působení Pavla Blažka v čele ministerstva spravedlnosti Hollan mj. napsal: „Jsem bytostně přesvědčen, že srovnatelně dobrý a tak výrazně reformní ministr spravedlnosti – nejvíce pro oblast trestní justice – tu ještě nikdy nebyl a obávám se, že dlouho nebude.“

Další reakce po Blažkově rezignaci 

Poslankyně a bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) ve vysílání Českého rozhlasu v červnu hodnotila Blažka pozitivně (audio, čas 13:15–14:09) např. za spolupráci na pozměňovacích návrzích. Vytkla mu ovšem, že nedodržoval lhůty. Dodala, že to byl „extrémně chytrý a kompetentní ministr“, když chtěl a pracoval. 

Daniel Hůle, který se v organizaci Člověk v tísni zabývá oblastí dluhového poradenství, označil Blažka v rozhovoru pro Aktuálně.cz za jednoho z nejlepších ministrů spravedlnosti. Oceňoval, že byl podle něj Blažek ochotný se setkat a hledat řešení problémů. Blažkovu práci z doby před bitcoinovou aférou hodnotili kladně také přímo členové vládního tábora. Zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková Blažka např. chválila za vstřícný a konstruktivní přístup v debatách při přípravách zákonů. Podobně se vyjádřila i poslankyně za STAN Barbora Urbanová.

Závěr

Brněnský politik Matěj Hollan skutečně uvedl, že srovnatelně dobrého ministra spravedlnosti, jako je Pavel Blažek, v Česku ještě nebylo a nejspíš dlouho nebude. Blažkovu práci ve funkci ministra spravedlnosti ocenili také někteří politici z jiných parlamentních stran, včetně Heleny Válkové z opozičního hnutí ANO, nebo experti na problematiku související s náplní resortu spravedlnosti.

Premiér Petr Fiala komentuje rezignaci Pavla Blažka na post ministra spravedlnosti kvůli bitcoinové aféře a Blažkovo rozhodnutí pozastavit své členství v ODS. Podle Fialy je dobře, že Blažek za své pochybení převzal odpovědnost. Zároveň vyzdvihuje jeho práci na novele trestního zákoníku.

Demise Pavla Blažka 

Někdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek na svém účtu na sociální síti X 30. května 2025 oznámil, že rezignuje na svou funkci ve vládě. K demisi se rozhodl po dohodě s premiérem Petrem Fialou kvůli bitcoinové kauze, ve které Ministerstvo spravedlnosti přijalo miliardu korun v bitcoinech od dříve odsouzeného provozovatele darknetového tržiště Tomáše Jiřikovského. Fiala následně na post ministryně spravedlnosti navrhl Evu Decroix, kterou pak 10. června prezident jmenoval do funkce.

Provozovatel nelegálního internetového tržiště Tomáš Jiřikovský skončil v roce 2017 ve vězení za zpronevěru, obchod s drogami a nedovolené ozbrojování. Po propuštění v roce 2021 a po několika soudních přezkumech získal od státu zpět většinu své elektroniky i s původními daty. To mu umožnilo obnovit přístup k bitcoinovým peněženkám, které obsahovaly kryptoměnu v hodnotě zhruba 12,5 miliardy korun. Jiřikovský se po dohodě s Blažkem rozhodl část bitcoinů darovat jeho ministerstvu. Motiv transakce není znám, případem se nicméně zabývá Národní centrála proti organizovanému zločinu kvůli podezření na praní špinavých peněz. 

Novela trestního zákoníku

Návrh novely trestního zákoníku připravilo Ministerstvo spravedlnosti v březnu 2024 a v listopadu ho schválila vláda. Sněmovna projednávání novely (.pdf) otevřela v prosinci a finální třetí čtení, na kterém novelu schválila, proběhlo 30. května. Následně zamířila k dalšímu projednávání do Senátu.

Cílem Sněmovnou schváleného návrhu je především snížit počet vězňů a ulevit státnímu rozpočtu. Novela umožní například častější ukládání peněžitých trestů, zejména v případech, kdy se pachatel snažil trestným činem úmyslně obohatit (.pdf, str. 3; .pdf, str. 4–5, 75–76 z 278). Další změnou je také uvolnění pravidel pro pěstování a držení konopí. Novela naopak zpřísňuje tresty za tzv. deepfake pornografii nebo porušování mezinárodních sankcí (.pdf, str. 14, 20).

Závěr

Pavel Blažek oznámil svůj záměr rezignovat na funkci ministra kvůli zapojení Ministerstva spravedlnosti do bitcoinové aféry 30. května 2025 na svém účtu na sociální síti X. Ve stejný den schválila Sněmovna ve třetím čtení novelu trestního zákoníku, kterou předložilo Ministerstvo spravedlnosti pod vedením Blažka v březnu 2024. Výrok Petra Fialy tedy hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala (ODS) odpovídá moderátorce na dotaz ohledně daňového zatížení občanů. Moderátorka zmiňuje jeho vystoupení v pražské debatě, kde odmítal, že by bylo vysoké (video, čas 1:21:33). Fiala říká, že se opíral o konkrétní data, a připomíná Den daňové svobody, který podle něj letos nastal dříve než v předcházejících letech a byl jeden z nejčasnějších ve srovnání se zeměmi patřícími do Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Vývoj od roku 2000

Do roku 2024 používal Liberální institut pro určení Dne daňové svobody odlišnou metodiku, kvůli čemuž se jím dříve publikovaná data od těch aktuálních liší. Původní výpočty zpravidla dnům přisuzovaly pozdější datum – zatímco tedy například podle dřívější metodiky ten loňský nastal 11. června, podle té nové jej mohli Češi slavit už o deset dní dříve. V roce 2025 pak DDS připadl na neděli 1. června.

Podle výpočtů vycházejících z aktualizované metodiky připadl DDS historicky nejpozději na 25. června v roce 2003, kdy se jednalo o dobu zvýšených výdajů a pomalejšího růstu ekonomiky (.pdf, str. 7). Oproti tomu nejdřívější termín Česko zaznamenalo v roce 2017, kdy DDS připadl na 17. května. Tehdy se dle Liberálního institutu projevila nízká nezaměstnanost, silný hospodářský růst a konsolidované veřejné finance (str. 7–8).

Jak lze vidět na následujícím grafu, Češi letos pro stát pracovali déle než v období let 2014 až 2019 (.pdf, str. 7). V roce 2020 ale došlo k silnému nárůstu výdajů, spojených s pandemií covidu-19 a stagnací nominálního HDP, a Den daňové svobody tak nastal až 13. června (str. 8). V letech 2021 a 2023 byl DDS také později než letos. Roky 2022, 2024 a 2025 se dělí o stejné datum, ale protože rok 2024 byl přestupný, Češi v něm pracovali „ve prospěch státu“ o den více.

Mezinárodní srovnání

V roce 2025 Den daňové svobody skutečně připadl na neděli 1. června. V evropském srovnání se Česko podle Liberálního institutu umístilo na pátém až šestém místě, společně s Bulharskem (.pdf, str. 11). Den daňové svobody mělo letos nejdříve Irsko, které ho slavilo 31. března, dle Liberálního institutu bylo ale jeho HDP zkresleno započítáním výdělků velkých amerických firem (str. 2). Na opačné straně spektra se umístila Francie, jejíž DDS podle prognóz připadne na 30. července (str. 11). 

Ve srovnání s dalšími 31 sledovanými zeměmi OECD obsadilo Česko osmou příčku s tím, že DDS v tomto případě připadl na 3. června (.pdf, str. 12). Data se liší kvůli tomu, že Liberální institut při práci na obou mezinárodních srovnáních vycházel ze dvou různých datových sad – zatímco při porovnání s evropskými státy pracoval s prognózou Evropské komise, srovnání se zeměmi OECD postavil na predikci veřejných výdajů v roce 2025 podle OECD (str. 10). OECD má 38 členů a srovnání Liberálního institutu tak nezahrnuje všechny státy patřící do této organizace.

Závěr

Den daňové svobody podle výpočtů Liberálního institutu letos připadl na 1. června. Nastal tak dříve než v roce 2020, 2021 a 2023. V letech 2022 a 2024 jej lidé mohli slavit také 1. června, ovšem v roce 2024 pracovali Češi pro stát kvůli přestupnému roku o jeden den déle. Liberální institut v rámci porovnání 32 států OECD stanovil den daňové svobody na 3. června a v tomto žebříčku se ČR umístila na osmé příčce. Výrok Petra Fialy z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala mluví o tom, že vláda musela zvýšit některé daně v rámci konsolidace veřejných financí. Moderátorka namítá, že vláda zvýšila všechny přímé daně. Fiala se brání tím, že daň z příjmu fyzických osob se podle něj nezvedla s výjimkou nejvyššího pásma. 

Konsolidační balíček

Tzv. konsolidační balíček je soubor opatření, které vláda přijala v červnu 2023 s cílem snížit deficit státního rozpočtu. Poslanecká sněmovna návrh (.pdf) schválila v říjnu 2023 a v listopadu ho podepsal prezident. První opatření nabyla účinnosti v lednu 2024, další postupně přibývají a celý zákon by měl nabýt účinnosti v lednu 2027. Dle Ministerstva financí má balíček během dvou let zlepšit stav státního rozpočtu o 150 mld. Kč.

Zvýšení daně z příjmu

Při koaličních jednáních o podobě konsolidačního balíčku hnutí STAN, KDU-ČSL nebo TOP 09 navrhovaly, aby se zpřísnila pravidla zdanění příjmů vysokopříjmových skupin obyvatelstva. Podle původního znění zákona o daních z příjmů platily dvě sazby – na část příjmů do čtyřnásobku průměrné mzdy se vztahovala daň 15 %, na zbývající část překračující čtyřnásobek průměrné mzdy pak sazba 23 %.

Hnutí STAN konkrétně navrhovalo zavést tři daňové sazby – základní 17% daň, 21% daň pro část příjmů přesahující dvojnásobek průměrné mzdy a 31% daň nad čtyřnásobek průměrné mzdy. Tyto úpravy ale odmítala ODS. Nakonec se vláda dohodla na kompromisu, kdy došlo k zachování dvou pásem zdanění ve výši 15 % a 23 %, ale u vyšší sazby došlo ke snížení prahu ze čtyřnásobku na trojnásobek průměrné mzdy. Od ledna 2024 se tak vyšší 23% daň vztahuje na větší část příjmů vysokopříjmových osob, než tomu bylo dříve.

Další změny

Konsolidační balíček přinesl i další změny v oblasti daní. Například daň z příjmů právnických osob se zvýšila z 19 % na 21 %, sazba daně z nemovitosti se pak průměrně zvýšila o 80 %. Dále došlo mj. ke zrušení slevy na dani pro studenty, omezení slevy na manžela či manželku nebo navýšení odvodů na sociální pojištění pro OSVČ. Balíček také sjednotil původní dvě snížené sazby DPH (10 % a 15 %) do jedné ve výši 12 %.

Závěr

U daně z příjmů fyzických osob se uplatňuje základní 15% a zvýšená 23% sazba. Konsolidační balíček rozšířil okruh lidí, kterých se týká zvýšená sazba daně. Nově platí pro lidi, jejichž příjem přesáhne trojnásobek průměrné mzdy místo předchozího čtyřnásobku. Zvýšená sazba tak zůstala procentuálně stejná, od roku 2024 se ale vztahuje na více plátců. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala reagoval na poznámku, že jeho vláda zvýšila většinu přímých daní, včetně daně z příjmů pro nejvyšší příjmové skupiny. Uvedl, že kabinet nejprve daňové zatížení snížil o 30 miliard korun, a teprve následně jej „o něco více než 30 miliard“ opět navýšil.

Snížení daňového zatížení

O snížení daňové zátěže o 30 miliard korun mluvil Petr Fiala v minulosti opakovaně, například v dubnu 2023 v rozhovoru pro deník Právo. V té době zmiňoval, že k tomuto snížení došlo už v roce 2022, tedy v prvním roce jeho vlády.

Ministr financí Stanjura v minulosti uvedl jako příklad nižší daňové zátěže snížení spotřební daně u benzinu a nafty. Snížení u benzinu bylo v účinnosti od června do konce září 2022, snížení u nafty vláda prodloužila až do začátku srpna 2023. Ministerstvo financí ve státním závěrečném účtu za rok 2022 uvedlo, že snížení spotřební daně z benzinu a nafty v roce 2022 připravilo rozpočty o částku 6,7 miliardy Kč (.pdf, str. 11). V případě nafty resort financí odhadoval, že za každý měsíc kvůli snížené dani stát přijde o 800 milionů Kč, za období od ledna do začátku srpna tedy o 5,6 miliardy Kč.

Další z prosazených opatření, která daňovou zátěž v roce 2022 snížila, bylo zrušení části silniční daně, konkrétně pro osobní automobily, autobusy a nákladní vozy do 12 tun. Dle odhadů mělo zrušení daně přinést podnikatelům roční úsporu 4,2 miliardy Kč (.pdf, str. 32 ze 124), což potvrdil státní závěrečný účet za rok 2022 (.pdf, str. 11). Tato úprava silniční daně nabyla účinnosti už v červenci 2022 a platí i dnes.

Fialova vláda v roce 2022 také prosadila definitivní zrušení elektronické evidence tržeb (EET), která nabyla účinnosti v lednu 2023. Ministerstvo financí pod vedením Zbyňka Stanjury v návrhu na zrušení EET (.pdf) uvedlo, že se kvůli němu předpokládá snížení inkasa daní (str. 21 ze 70). Konkrétně byla ztráta odhadnuta na 4,2 miliardy Kč (str. 13 ze 70).

Dalším opatřením, o kterém se premiér i ministr financí v souvislosti se snižováním daňové zátěže zmiňovali, je navýšení limitu pro povinnou registraci k DPH a pro paušální daň z jednoho na dva miliony. Tyto změny, které Parlament odsouhlasil v rámci daňového balíčku v roce 2022, začaly platit v lednu 2023. Negativní dopad na veřejné rozpočty Ministerstvo financí odhadovalo na cca 10 miliard Kč za rok. Daňové změny se dotkly také zrychlení odpisů pro roky 2022 a 2023. Důvodová zpráva k daňovému balíčku (.pdf, str. 41 ze 186) odhadovala, že to podnikatelům v roce 2023 přinese 6,3 miliard Kč a v roce 2024 dokonce 9 miliard Kč.

V průběhu roku 2022 tedy vláda Petra Fialy prosadila několik návrhů zákonů, které snížily daňovou zátěž. Pokud sečteme dopady odhadované Ministerstvem financí, došlo za rok 2023 ke snížení daňové zátěže o zhruba 30 miliard Kč, které se týkalo především občanů a malých a středních podniků. Některé popisované změny ovšem po roce 2023 přestaly platit. Kdybychom sečetli dopady změn, které přetrvaly i do roku 2025, odpovídá snížení daňové zátěže částce cca 18 miliard Kč ročně.

Zvyšování daní

V roce 2022 (.pdf, str. 4, 11) došlo k několika daňovým změnám ještě z rozhodnutí předešlé vlády Andreje Babiše – např. ke zvýšení sazby spotřební daně u tabákových výrobků (.pdf, str. 117 z 320) nebo zvýšení sazeb odvodu z elektřiny ze slunečního záření.

Od roku 2023 kabinet Petra Fialy zavedl dočasnou daň z neočekávaných zisků, která platí jen pro roky 2023 až 2025. Tato daň, tzv. windfall tax, se vztahuje na mimořádně ziskové společnosti z oblasti výroby a obchodu s energiemi, bankovnictví, petrolejářství a těžby a zpracování fosilních paliv. Zároveň Fialova vláda prosadila i tzv. odvod z nadměrných příjmů výrobců energie, který byl v platnosti od prosince 2022 do konce roku 2023. Podle Ministerstva financí měla tato opatření pomoci s financováním mimořádných výdajů spojených zejména „s kompenzacemi vysokých cen energií pro občany a firmy“, kam patřil např. někdejší státní příspěvek na energie pro domácnosti nebo dočasné zrušení poplatků na podporu energie z obnovitelných zdrojů. Podle resortu financí byly v roce 2023 příjmy z těchto mimořádných daní přibližně 58 miliard Kč, v roce 2024 necelých 37 miliard Kč (.pdf, str. 13). Pro rok 2025 resort financí příjmy odhaduje na téměř 34 miliard Kč.

Největší změny v daních Fialova vláda zavedla prostřednictvím konsolidačního balíčku, který prosadila v průběhu roku 2023. První opatření nabyla účinnosti v lednu 2024, další postupně přibývají a celý zákon bude účinný od ledna 2027. Ministerstvo financí v roce 2023 uvedlo, že má balíček celkově snížit deficity státního rozpočtu do dvou let o 150 miliard Kč. Resort tehdy konkrétně předpokládal, že kvůli balíčku dojde v roce 2024 k navýšení daňových příjmů o 67,6 miliard Kč a v roce 2025 o celkově 75,5 miliard Kč (.pdf, str. 38). Pokud bychom k dopadům konsolidačního balíčku pro rok 2025 přičetli i odhadované dopady windfall tax v tomto roce, dosahuje zvýšení daňové zátěže zavedené Fialovou vládou cca 110 miliard Kč.

Závěr

Kabinet Petra Fialy v prvním roce své vlády prosadil několik návrhů zákonů, které snížily daňovou zátěž. Pokud sečteme dopady odhadované Ministerstvem financí či uváděné ve státních závěrečných účtech, došlo v roce 2023 ke snížení daňové zátěže pro občany a menší a střední podniky o přibližně 30 miliard korun. Některé tyto daňové změny byly schváleny jako dočasné a přestaly platit po roce 2023. Kdybychom sečetli dopady změn, které přetrvaly i do roku 2025, odpovídá snížení daňové zátěže částce cca 18 miliard Kč ročně.

Fialova vláda kromě toho daně také zvyšovala. Daň z neočekávaných zisků podle odhadů Ministerstva financí v roce 2025 přinese do rozpočtu 34 miliard Kč, konsolidační balíček dalších zhruba 75 miliard Kč. Zvýšení daňové zátěže je tedy dle dostupných odhadů násobně vyšší než vládou prosazené snížení. Výrok premiéra Fialy proto hodnotíme jako nepravdivý.

Moderátorka v kontextu výroku mluví o daňovém zatížení občanů a ptá se premiéra Petra Fialy, zda má pocit, že lidem daňovou politiku vysvětluje správně, když uvádí, že daně v Česku nejsou příliš vysoké. Moderátorka zároveň připomíná, že jeho vláda některé daně zvyšovala. Předseda vlády připouští, že slib o nezvyšování daní musel porušit, zároveň ale kroky vlády obhajuje a uvádí několik příkladů, které podle něj svědčí o tom, že se ekonomická situace v Česku zlepšuje.

Reálné mzdy

Reálná mzda je nominální mzda upravená o míru inflace. Díky tomu odráží skutečnou kupní sílu, tedy množství zboží, které lze za nominální mzdu skutečně koupit. Její vývoj pravidelně sleduje Český statistický úřad (ČSÚ), ten také vydává čtvrtletní zprávy o vývoji mezd.

Nejnovější data, která ke dni zveřejnění námi ověřovaného rozhovoru ČSÚ publikoval, se týkají prvního čtvrtletí roku 2025. Podle těchto údajů došlo v meziročním srovnání k růstu reálných mezd o 3,9 %, a pokračovalo tak jejich zvyšování. Zatímco od posledního čtvrtletí roku 2021, kdy v prosinci nastoupila Fialova vláda, reálné mzdy klesaly, od začátku roku 2024 už nepřetržitě rostou (.xlsx).

Podle odhadů několika institucí se reálné mzdy budou zvyšovat také po zbytek roku 2025. Např. dle nejnovější makroekonomické predikce Ministerstva financí z dubna 2025 se očekává, že reálné mzdy v roce 2025 porostou přibližně o 4 % (.pdf, str. 2; .xlsx). Hospodářská komora ve své prognóze z podzimu 2024 odhadovala, že se průměrná reálná mzda v roce 2025 zvýší o 3,2 % (.pdf, str. 1). Podobné číslo uvádí i ve své nejnovější predikci, která vyšla až po námi ověřovaném rozhovoru. Podle ní reálné mzdy letos vzrostou o 3,6 % (.pdf, str. 1). Česká bankovní asociace ve svém květnovém odhadu předpověděla růst o 3,5 % a zpráva České národní banky předpokládá, že se růst reálných mezd udrží nad 2,5 % (.pdf, str. 18).

Růst ekonomiky

Za ukazatel růstu ekonomiky se obecně považuje vývoj hrubého domácího produktu (HDP). Ten sleduje ČSÚ. Ke dni námi ověřovaného rozhovoru se nejnovější data týkala prvního čtvrtletí roku 2025, kdy HDP meziročně vzrostlo o 2,2 %. Až ke konci června ČSÚ tento údaj zpřesnil na 2,4 %.

Vývoj HDP napříč členskými státy Evropské unie sleduje Eurostat. Podle jeho posledních dat vzrostlo české HDP v prvním čtvrtletí roku 2025 meziročně o 2,2 %. Průměr EU přitom činil 1,6 %, a česká ekonomika v tomto srovnání tedy rostla rychleji. Jak je vidět na následujícím grafu, v řadě jiných členských zemí se HDP zvýšilo výrazněji než v ČR. České HDP nicméně stouplo více, než je průměr EU, a pokračovalo tak v trendu nedávného vývoje, kdy je soustavně vyšší od třetího čtvrtletí roku 2024.

Deficit veřejných financí a maastrichtská kritéria

Petr Fiala zmiňuje, že v oblasti deficitu veřejných financí plní Česko tzv. maastrichtská kritéria. Jejich smyslem je posoudit míru ekonomické schopnosti uchazečské země plynule se integrovat do eurozóny tak, aby nedošlo k ohrožení stability eurozóny ani samotné země.

Veřejné finance státu musí být udržitelné, schodek veřejných financí by tak neměl být nadměrný. Maastrichtská smlouva členským zemím EU zakazuje hospodařit s nadměrnými schodky – ty jsou hodnoceny z pohledu výše rozpočtového deficitu a vládního dluhu. Evropská unie toto kritérium v praxi posuzuje podle toho, zda je vůči dané zemi uplatňován postup při nadměrném schodku. Jak vysvětluje web resortu financí, existují dvě situace, ve kterých členský stát neplní kritérium udržitelnosti veřejných financí:

• „Poměr plánovaného nebo skutečného schodku veřejných financí k hrubému domácímu produktu překračuje referenční hodnotu 3 %, ledaže by buď tento poměr podstatně a nepřetržitě klesal a dosáhl úrovně poblíž referenční hodnoty, nebo by překročení referenční hodnoty bylo pouze výjimečné a dočasné.“
• „Poměr veřejného zadlužení k hrubému domácímu produktu překračuje referenční hodnotu 60 %, ledaže by se tento poměr dostatečně snižoval a blížil se uspokojivým tempem k referenční hodnotě."

Deficit veřejných financí v ČR v roce 2024 podle ČSÚ činil 2,2 % hrubého domácího produktu (HDP), pohyboval se tedy pod referenční hodnotou ve výši 3 % stanovenou maastrichtskými kritérii. Stejnou hodnotu uvádí také Evropská komise. Ta upřesňuje, že schodek ovlivnilo ukončení mimořádných energetických opatření a realizace vládních fiskálních reforem.

V podobné výši se dle odhadů bude deficit veřejných financí pohybovat i v roce 2025. Makroekonomická predikce Ministerstva financí z dubna 2025 předpokládá deficit 2,2 % HDP, květnová prognóza Evropské komise ho odhaduje na 2,3 % HDP a předpověď České národní banky uvádí 2,1 % HDP (.pdf, str. 31).

Také poměr veřejného dluhu k HDP zůstává pod referenční hranicí 60 %. V roce 2024 dle Ministerstva financí dosáhl 43,4 % HDP a dle odhadů by měl v roce 2025 mírně vzrůst na 44,3 % HDP (.pdf, str. 6 ze 62). Česká republika tak v oblasti rozpočtového deficitu kritérium udržitelnosti veřejných financí plní.

Důvěra v ekonomiku

Důvěra v ekonomiku a důvěra spotřebitelů jsou ukazatele, které vyjadřují, jak podnikatelé a domácnosti hodnotí současný stav ekonomiky a co očekávají do budoucna. Důvěra v ekonomiku shrnuje očekávání firem v různých sektorech (průmysl, služby, obchod, stavebnictví), zatímco důvěra spotřebitelů vypovídá o tom, jak domácnosti vnímají svou finanční situaci, celkový vývoj ekonomiky, vývoj nezaměstnanosti či ochotu spořit. Tyto ukazatele slouží jako tzv. předstihové indikátory – tedy jako signály toho, jak se může ekonomika vyvíjet v příštích měsících. 

V České republice tato data sleduje ČSÚ. Ten každý měsíc provádí tzv. konjunkturální průzkumy a publikuje indexy důvěry podnikatelů, spotřebitelů i souhrnně celé ekonomiky. Na evropské úrovni měří obdobná data Generální ředitelství pro hospodářské a finanční záležitosti při Evropské komisi (DG ECFIN). Tato data mají podobu indikátoru ekonomického sentimentu ESI.

Jak lze vidět na následujícím grafu, průzkum ČSÚ z května 2025 ukazuje, že celková důvěra v českou ekonomiku i spotřebitelská důvěra v květnu meziměsíčně vzrostly. Souhrnný indikátor ekonomického sentimentu kombinující podnikatelskou a spotřebitelskou důvěru stoupl oproti dubnu o 4,3 bodu na hodnotu 101 bodů. Důvěra v ekonomiku se přitom zvýšila i meziročně, zatímco ta spotřebitelská je stabilní a meziročně rostla do února 2025.

Závěr

Reálné mzdy skutečně rostou, a to už od začátku roku 2024. V prvním čtvrtletí 2025 se meziročně zvýšily o 3,9 %. České HDP v prvním čtvrtletí roku 2025 zároveň rostlo rychleji, než byl průměr EU, když meziročně stouplo o 2,2 %, zatímco v EU jako celku o 1,6 %. Deficit veřejných financí v roce 2024 představoval 2,2 % HDP a podle predikcí zůstane na podobné úrovni také v letošním roce. Česko tak splňuje maastrichtské kritérium o udržitelnosti veřejných financí, podle kterého výše schodku nesmí překonat hranici 3 % HDP. V květnu se meziměsíčně zvýšila také důvěra v ekonomiku, která vzrostla také meziročně. Zvedla se i důvěra spotřebitele, která je stabilní a do února 2025 rostla také meziročně. Výrok Petra Fialy z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala reaguje na zmínku moderátorky, že během jeho vlády byla inflace až 18,9 %. V odpovědi srovnává míru inflace na konci vlády Andreje Babiše se současnou hodnotou a na příkladu demonstruje, že se jeho vládě podle něj podařilo inflaci zkrotit. Uvádí, že na konci jeho vlády je inflace okolo 2 % a zjevně se odvolává na nejnovější hodnoty ke dni vysílání námi ověřovaného rozhovoru.

Vývoj inflace

Český statistický úřad (ČSÚ) sleduje míru inflace pomocí indexu spotřebitelských cen, který vyjadřuje změnu cen tzv. spotřebního koše, tedy výrobků a služeb pořizovaných běžnou domácností. ČSÚ do inflace započítává například i náklady na vlastnické bydlení, které tvoří asi 12 % spotřebního koše.

Inflaci kromě toho pravidelně měří také Eurostat (statistický úřad Evropské unie), který pro její výpočet používá tzv. harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP). Ten zajišťuje, že „všechny země Evropské unie dodržují stejnou metodiku výpočtu“. Čísla EU se tak od hodnot Českého statistického úřadu mohou mírně lišit. Rozdíly mohou být také dány odlišnou strukturou spotřebního koše (.pdf), který u Eurostatu zahrnuje například i tržby za nákupy cizinců na území Česka (.pdf, str. 38).

Inflace během Fialovy vlády

V prosinci 2021, kdy skončilo funkční období vlády Andreje Babiše a moci se ujala Fialova vláda, dosáhla meziroční míra inflace 6,6 %. K nejvyššímu meziročnímu nárůstu během působení Fialovy vlády došlo v září 2022, kdy inflace podle dat ČSÚ činila 18 %. Od ledna 2023 začala postupně klesat, až se v lednu 2024 dostala na 2,3 %. Od té doby se po většinu času pohybovala mezi dvěma a třemi procenty. V dubnu 2025 byla inflace podle dat ČSÚ 1,8 % a v květnu téhož roku 2,4 %. Eurostat pro tyto měsíce uvádí obdobnou míru inflace, a to konkrétně 1,7 % za duben a 2,3 % za květen.

Dubnová inflace byla v měření ČSÚ nejnižší od března 2018. Květnový nárůst oproti dubnu byl podle České národní banky nejspíše způsoben velikonočními slevami, po kterých se potraviny v květnu vrátily na svou původní cenu.

Závěr

Podle dat ČSÚ dosáhla meziroční inflace v dubnu 2025 1,8 %, v květnu pak 2,4 %. Dle Eurostatu činila meziroční inflace v těchto měsících 1,7 % a 2,3 %. Výrok Petra Fialy tak hodnotíme jako pravdivý.

Předseda vlády Petr Fiala reaguje na porovnání různých ekonomických ukazatelů svého kabinetu s vládou Andreje Babiše. Jako příklad toho, že je česká ekonomika podle něj v dobré kondici, uvádí mj. výši investic v porovnání s ostatními členskými státy Evropské unie.

Nejzdravější ekonomika

„Zdraví“ či prosperita různých ekonomik se dá hodnotit mnoha způsoby, nejen růstem hrubého domácího produktu (HDP). Jednou z institucí, které prosperitu měří, je Světová banka. V hodnocení vychází z příjmové nerovnosti, přičemž reflektuje růst průměrných příjmů u spodních 40 % populace. V České republice zdraví ekonomiky měří zejména Index prosperity. Jedná se o společný projekt České spořitelny, datového portálu Evropa v datech a Sociologického ústavu Akademie věd ČR, který pracuje s daty z Eurostatu, OECD, WHO, Světové banky nebo OSN. Na základě těchto dat srovnává členské státy EU.

Index prosperity zahrnuje vícero ukazatelů, například stav životního prostředí, úroveň bydlení či solidaritu a důvěru ve společnosti. Celý letošní Index prosperity byl v době vysílání námi ověřovaného rozhovoru stále ve stavu zpracování, ale hodnocení prosperity české ekonomiky v rámci EU již dostupné bylo. Pro rok 2025 se česká ekonomika v tomto srovnání skutečně umístila na devátém místě.

V žebříčku Světové banky za období let 2016–2021 byla ČR v rámci zemí EU na 14. místě, když zaznamenala nárůst průměrných příjmů spodních 40 % populace o 3,52 % (.xlsx). Ve srovnání HDP na obyvatele, které se používá pro porovnání výkonnosti ekonomik s různě velkou populací, se ČR v roce 2024 mezi členskými státy EU podle dat Světové banky umístila na 15. místě (.xls).

Výše investic

Jedním z indikátorů, které Index prosperity také posuzuje, je míra investic vůči HDP. Na základě dat Eurostatu porovnává, jak velká část celkové hodnoty statků a služeb vytvořených v Česku se investuje např. do dopravní infrastruktury, vzdělání, vědy nebo výzkumu. V porovnání se zbytkem členských států EU se Česko umístilo na druhém místě, hned po Estonsku. Jedná se přitom o data za rok 2023, novější údaje nebyly ke dni, kdy byl publikován námi ověřovaný rozhovor, k dispozici.

Závěr

Podle Indexu prosperity, který připravují Česká spořitelna, datový portál Evropa v datech a Sociologický ústav Akademie věd ČR, je česká ekonomika v roce 2025 skutečně devátou nejzdravější v Evropské unii. V žebříčku podílu státních investic vůči HDP se pro rok 2023 umístila na druhém místě. Výrok Petra Fialy tak hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala v rozhovoru obhajoval stav české ekonomiky a tvrdil, že mj. rostou reálné mzdy. Moderátorka v reakci namítala, že občané tento růst tolik nepocítí kvůli vysoké kumulativní inflaci za období Fialovy vlády. Premiér pak ve své odpovědi uznává dopady kumulativní inflace a poukazuje na to, že v době nástupu jeho kabinetu byla v Česku rychlost inflačního růstu jednou z nejvyšších v Evropě.

Inflace v době nástupu vlády Petra Fialy

Meziroční míra inflace postupně rostla už od první poloviny roku 2021 a v srpnu tehdy poprvé od roku 2008 překonala hranici 4 %. V listopadu 2021 se inflace vyšplhala na 6 % a v prosinci, kdy byla jmenována vláda Petra Fialy, se dostala na 6,6 %. V neobvykle strmém růstu míra meziroční inflace pokračovala i poté a vrcholu dosáhla v září 2022, kdy činila 18 %. Od roku 2023 pak inflace postupně klesala a od ledna 2024 se pohybuje okolo 3 %. 

Hlavní příčinou růstu inflace v průběhu roku 2021 bylo podle České národní banky (ČNB) „vzedmutí spotřebitelské poptávky“ po uvolnění omezujících opatření, která byla dříve zavedena kvůli covidu-19. Nárůst poptávky dle ČNB vedl k prudkému zdražování v sektoru služeb, přičemž se zároveň zrychlil i růst cen zboží. Za další výraznou příčinu tehdejšího růstu inflace ČNB označila „vysoký růst cen průmyslových výrobců ve světě daný výpadky v dodavatelských řetězcích“ a výrazné zdražování surovin a materiálů. Na podzim 2021 inflaci dle ČNB ovlivnilo také zdražování energie na komoditních burzách. V roce 2022 se podle ČNB do růstu inflace promítlo kromě předchozích faktorů i zvyšování cen energií a potravin, na které měla vliv válka na Ukrajině zahájená Ruskem v únoru 2022.

V grafu lze vidět propad inflace v posledních měsících roku 2022. Tento výkyv byl způsoben především tím, že ČSÚ při výpočtu inflace započítal vliv tzv. úsporného tarifu, tedy příspěvku na energie pro domácnosti. Po jeho ukončení v lednu 2023 inflace opět vzrostla.

Inflace v EU

Srovnání vývoje inflace v Česku a ve státech Evropské unie lze najít na webu evropského statistického úřadu Eurostat. Podle jeho dat dosáhla v prosinci 2021 meziroční inflace v Česku 5,3 % a byla až 13. nejvyšší v EU. Za leden 2022 dosáhla meziroční inflace v Česku 8,8 %, a ČR se tak dostala na třetí příčku. Na ní se držela až do dubna 2022, na desátém a nižším místě se Česko začalo umisťovat až v průběhu roku 2024.

Statistika Eurostatu popisuje vývoj tzv. harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP), který zajišťuje, že „všechny země Evropské unie dodržují stejnou metodiku výpočtu“. Ve srovnání s Českým statistickým úřadem Eurostat používá odlišnou metodiku, jeho data se tak od dat ČSÚ mírně liší.

Závěr

V době nástupu vlády Petra Fialy, která byla jmenována v polovině prosince 2021, rychle rostla inflace. Podle statistiky ČSÚ byla inflace v srpnu 2021 nejvyšší od roku 2008 a následně dále rostla. Zvyšování míry inflace pokračovalo i v prosinci 2021 a dalších měsících až do září 2022, kdy dosáhla 18 %.

Podle dat Eurostatu o meziroční inflaci bylo Česko v prosinci 2021 mezi zeměmi EU na 13. místě, hned v lednu 2022 se ale skutečně umístilo na jednom z předních míst, konkrétně na třetí příčce. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala v rozhovoru pro CNN Prima News tvrdí, že Češi nežijí ve „spálené zemi“, ale že ČR naopak vykazuje ekonomické ukazatele, které mohou ostatní evropské státy závidět. Jako příklad uvádí, že „v paritě kupní síly“ je ČR před Japonskem a Jižní Koreou. Tím se zjevně vyjadřuje k hrubému domácímu produktu (HDP) na obyvatele vyjádřenému v paritě kupní síly.

Parita kupní síly

Parita kupní síly (PPP) je ekonomický koncept, který umožňuje měřit rozdíly v cenových hladinách různých států. Parita (či rovnost) kupní síly konkrétně představuje poměr cen v národních měnách „za stejné výrobky a služby v různých zemích“. Na základě tohoto poměru se pak vytváří umělá měnová jednotka vyjadřující kurz mezi dvěma měnami, při kterém si lze v obou zemích nakoupit stejné množství zboží. Ve statistikách zohledňujících paritu kupní síly je touto umělou jednotkou obvykle mezinárodní dolar.

Parita kupní síly se využívá primárně při srovnání HDP více států. V takovém případě statistiky vyjadřují hodnotu statků a služeb vytvořených v daném státě, která je přepočtena podle PPP. Výsledná hodnota se také často udává v přepočtu na jednoho obyvatele státu, což zohledňuje rozdíly ve velikosti populace zemí. Právě HDP na obyvatele v paritě kupní síly se při mezinárodních srovnáních považuje za jeden ze základních ukazatelů ekonomické úrovně státu.

Srovnání HDP na obyvatele v paritě kupní síly

Podle dat Světové banky v České republice v roce 2023 odpovídalo HDP na obyvatele v paritě kupní síly 53 217 mezinárodních dolarů. Česko si tak v této statistice vedlo lépe než Jižní Korea a Japonsko, kde hodnota dosáhla 52 204 a 49 794 mezinárodních dolarů. 

ČR zůstávala v žebříčku za Jižní Koreou a Japonskem až do roku 2019, kdy obě země předstihla s HDP na obyvatele v PPP ve výši 45 614 mezinárodních dolarů. Následující dva roky se znovu umístila až za Jižní Koreou, kterou poté opět předstihla v roce 2022 s hodnotou 51 710 mezinárodních dolarů.

Jiné hodnoty než Světová banka ovšem uvádějí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a také Mezinárodní měnový fond (MMF). Rozdílnost dat těchto tří institucí je dána tím, že každá z nich používá mírně odlišnou metodiku, například při sběru dat o cenách zboží a služeb (.pdf, str. 4).

Nejnovější konečné údaje, které OECD ve své statistice uvádí, pochází z roku 2022. Podle nich tehdy v ČR hodnota HDP na obyvatele v PPP dosáhla 51 290 mezinárodních $. Česko se tak umístilo sice před Japonskem (47 463 mezinárodních $), ale až za Jižní Koreou (55 070 mezinárodních $). Pro roky 2023 a 2024 OECD uvádí pouze prozatímní data a odhady, i podle nich ovšem zůstává pořadí zmiňovaných zemí stejné jako v roce 2022.

Přehled Mezinárodní měnový fond (MMF) obsahuje nejnovější konečná data za rok 2024. Tato statistika také říká, že se Česko v žebříčku HDP na obyvatele v PPP dlouhodobě drží před Japonskem, avšak až za Jižní Koreou. Stejné pořadí přitom odhaduje také pro rok 2025.

Závěr

Tvrzení Petra Fialy, že Česká republika předběhla v HDP na obyvatele v paritě kupní síly Japonsko a Jižní Koreu, odpovídá datům Světové banky. OECD a MMF, které používají mírně odlišnou metodiku, naopak uvádí, že Jižní Korea má HDP na obyvatele v paritě kupní síly vyšší než Česko. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Moderátorka se v kontextu výroku ptá na srovnání českých důchodů s těmi německými. Petr Fiala podotýká, že mezinárodní srovnání výše penzí je podle něj ovlivněno tím, že důchody v Česku na rozdíl od jiných zemí nepodléhají zdanění. Dodává přitom, že v některých zemích jsou penze „zdaněné s těmi investičními nástroji“, čímž zjevně naráží na třetí pilíř českého důchodového systému, ve kterém je účast dobrovolná.

Zdanění důchodů v ČR

Starobní důchody v Česku podléhají zdanění až ve chvíli, kdy roční vyplacená částka přesáhne 36násobek minimální mzdy v daném roce. Pro letošek je měsíční minimální mzda stanovená na 20 800 korun a od daně jsou tak osvobozené důchody do výše 62 400 korun měsíčně. Průměrný důchod přitom dle posledních údajů České správy sociálního zabezpečení činil přibližně 21 tisíc korun (.pdf, str. 1) a povinnost odvádět daně se tak většiny penzistů netýká.

Z důchodu se již neplatí sociální ani zdravotní pojištění. Pokud důchodce zároveň pracuje, od letošního roku nemusí platit sociální pojištění, které představovalo 6,5 % z hrubé mzdy.

Srovnání se zahraničím

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která sdružuje 38 ekonomicky vyspělých zemí, každé dva roky publikuje zprávu, jež srovnává důchodové systémy v jednotlivých členských státech. Nejnovější dostupná data jsou z roku 2023 a podle nich mají důchodci určité daňové úlevy ve 28 zemích, zatímco ve zbylých 10 státech se na penze vztahují stejné daňové sazby jako na příjmy lidí v produktivním věku (.pdf, str. 155). Důchodci odvádí daně například v Dánsku, Francii, Polsku, Rakousku nebo Švýcarsku.

Závěr

Důchody v Česku podléhají zdanění až ve chvíli, kdy roční vyplacená částka přesáhne 36násobek minimální mzdy. V praxi tak v roce 2025 musí daně odvádět důchodci, kteří pobírají více než 62 400 korun měsíčně. Určitá forma daňových úlev existuje v 28 členských zemích OECD, naopak přibližně ve čtvrtině států se penze danit musí. Výrok Petra Fialy tedy hodnotíme jako pravdivý.

V debatě o srovnávání důchodů v Německu a Česku premiér Petr Fiala reaguje na zmínku moderátorky o tom, že němečtí důchodci využívají investice a mají úspory. Premiér Fiala uvádí, že i v Česku mají lidé různé možnosti spoření. V této souvislosti mluví o tom, že jeho vláda zavedla dlouhodobý investiční produkt (DIP), který má sloužit jako další nástroj finančního zabezpečení na stáří.

Dlouhodobý investiční produkt

Mezi možnosti, jak si lidé mohou spořit na stáří, patří kromě doplňkového penzijního spoření či životního pojištění i dlouhodobý investiční produkt. Jde o finanční nástroj, který umožňuje investovat peníze na dlouhé období v řádu desítek let. Nabízet ho mohou pouze licencované finanční instituce, například banky, investiční společnosti nebo obchodníci s cennými papíry zapsaní v seznamu vedeném Českou národní bankou. Peníze lze investovat například do akcií, dluhopisů nebo podílových fondů, které splňují zákonem stanovené podmínky.

Stát poskytuje na tento produkt daňové výhody, pokud si účastník spoří alespoň 10 let a peníze vybere nejdříve v roce, kdy dosáhne 60 let věku. Daňové odpočty se vztahují až na 48 000 Kč ročně a také na příspěvky od zaměstnavatelů až do výše 50 000 Kč ročně. Pokud by došlo k předčasnému výběru, musí člověk vrátit daňovou podporu, kterou získal za posledních deset let.

Zavedení DIP

Ministerstvo financí předložilo v dubnu 2023 návrh zákona, který zavádí změny ve III. pilíři důchodového systému a zároveň i DIP. Návrh zákona (.docx) byl schválen vládou Petra Fialy v červnu 2023 (.pdf) a následně předložen Poslanecké sněmovně. Ta návrh odsouhlasila v listopadu 2023. Zákon nakonec nabyl účinnosti v lednu 2024.

Využití DIP

K lednu 2025, tedy po roce fungování DIP, si produkt založilo necelých 120 tisíc lidí. Podle Asociace pro kapitálový trh ČR využilo DIP k 31. březnu 2025 již přes 150 tisíc investorů, kteří do něj celkově vložili 3,5 miliardy korun (.pdf). Z toho přibližně 87 % tvořily investice do fondů, 7 % bylo uloženo jako depozita a 6 % připadalo na jiné formy investic. Podle výkonného ředitele investiční platformy Portu Martina Luňáčka si DIP nejčastěji zakládají lidé ve věku mezi 30 a 40 lety.

Závěr

Vláda Petra Fialy schválila v červnu 2023 návrh zákona, jehož součástí bylo zavedení dlouhodobého investičního produktu (DIP). Forma spoření, která umožňuje investovat peníze na delší období a přináší daňové výhody, funguje od ledna 2024.